ZÁKLADNÍ ŠKOLA CHOMUTOV Akademika Heyrovského 4539 430 03 CHOMUTOV
Miniprojekt k tématu
Geologický vývoj a stavba území ČR
Účastníci projektu : Klub II. stupně Motlík Martin Bystroňová Klára Drahotúská Adéla Nováková Kateřina Fryš Filip Slačík Milan
Mgr. K. Průšová 7.ročník Fulierová Kateřina 7.ročník Jánošková Kristýna 8.ročník Šujanová Anna 9.ročník Bizzarriová Gita 7.ročník Koutenská Sabina 8.ročník Šarešová Simona
Klub I. stupně 8.ročník Barcalová Karolína 6.ročník Cínová Valerie 8.ročník Grospičová Klára 9.ročník Vaníčková Karolína 9.ročník Venhauer Adam 8.ročník Legnerová Kateřina
Mgr. K. Vaclíková 5.ročník Průchová Štěpánka 5.ročník Pruskavcová Veronika 5.ročník Řeháčková Zdeňka 5.ročník Marešová Petra 5.ročník De Stefanis Klára 5.ročník
5.ročník 5.ročník 5.ročník 4.ročník 3.ročník
Naše práce Nejprve jsme začali prací ve škole. Na misce jsme měli nejčastější horniny a v geologické mapě jsme vyhledávali, kde se u nás vyskytují. Na obecnou mapu ČR jsme potom pokládali vzorky hornin vždycky tam, kde se vyskytují. Vznikla nám mapa výskytu hornin, kterou jsme umístili k naší výstavce hornin z okolí školy.
Něco podobného, ale s mnohem podrobnějšími mapami jsme udělali pro nejbližší okolí našeho města. Na turistickou mapu Chomutovska (SHOCart spol.s.r.o..Chomutovsko 1 : 75 000. Nakladatel : SHOCart. spol.s.r.o]Rok vydání 2001. ISBN 80-7224-286-5.)
jsme pokládali horniny, které se tu vyskytují. Nejsou tu ale zastoupeny všecky, pouze některé. Jsou to především svory – přeměněné horniny Krušných hor a usazeniny z pánve pod Krušnými horami.
Jako zdroj informací o geologické historii Chomutova nám posloužily webové stránky města Chomutova Geologie na stránkách města http://chomutov-mesto.cz/geologicky-vyvoj/d-106055/p1=36884
Při práci s geologickou mapou jsme zjistili, že tu nedaleko máme něco, co bychom nečekali. Máme tu sopečnou horninu čedič. Jedná se o lokalitu Černý vrch. Vyhledali jsme ji v registru na http://lokality.geology.cz/1368 ( Tentokrát jsme měli i „odborný dohled“ – pejska Berku
Exkurze do Prahy - Depozitáře Národního Muzea http://skolnifotka.rajce.net/depozitare_NM_21.2.2014 Výlet do Prahy se nám všem líbil. Svezli jsme se metrem až na okraj Prahy a nadšení se nás drželo od samého vstupu do budovy depozitářů Národního muzea. Na chodbách stáli prehistoričtí tvorové - předchůdci koní, nosorožců, mamuti, všude samá zkamenělina, nevěděli jsme, kam se dívat dřív.
Návštěva depozitářů měla být na dvě hodiny, jenže se nám tam líbilo a vědcům z Národního muzea se zas líbilo, jak se nám tam líbí. Zdálo se, že to trvalo jen chvilku, ale přišli jsme před desátou, rozdělili si nás na malé skupiny a pak jsme se zahlédli mezi sebou jen při střídání pracovišť. Zkusili jsme si skutečnou práci paleontologa - plavení hornin, vybírání zkamenělin ze sedimentů, výrobu odlitků zkamenělin.
Poslechli jsme si poutavé povídání o historii Země, prohlédli si zkameněliny staré půl miliardy let,.
Každý z nás si vyzkoušel práci s 3D mikroskopem a vytvořil si fotografie, které jsme si mohli odnést domů, stejně jako sádrové odlitky. Přišla na řadu i specialita, tedy elektronový mikroskop. Nejprve povídání o tom, na jakém principu přístroj pracuje, jak se musí upravovat pozorované objekty, a potom také mikroskop při práci.
Někteří z nás se stihli podívat i do místností, kde se zkameněliny ukládají, ale to už nás začínal tlačit čas. Všechny překvapilo, kolik už je hodin - místo plánovaných dvou hodin jsme v depozitářích totiž byli čtyři hodiny a už jsme museli pospíchat na autobus domů. Nikomu se nechtělo tak zajímavé pracoviště opustit, protože se sem těžko znovu podíváme, depozitáře nejsou přístupné veřejnosti.
V aplikaci http://lokality.geology.cz/d.pl jsme vyhledali, že naší nejbližší geologickou zajímavostí je lokalita Černý vrch
Černý vrch Všeobecná charakteristika Kraj: Ústecký kraj Okres(y): Chomutov Katastrální území: Chomutov II Mapové listy: 0233, 02333 Oblast: Neovulkanity Českého středohoří Lokalizace: l km z. od okraje Chomutova, asi lOO m s. od železniční trati Chomutov – Černovice u Chomutova, jižní svah Černého vrchu s kótou 4O7 m. Charakteristika objektu: skalní výchoz ID : 1368
Geologie Geologická charakteristika: Terciér, podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny Mostecká pánev Olivinický čedič na Černém vrchu. Geol. charakteristika podle: Kopecký A., l989, str. 55: Výchoz olivinického čediče s kulovým rozpadem na Černém vrchu u Chomutova. Regionální členění: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity – terciér Českého masivu – podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny – České středohoří Stratigrafie: terciér (neogén – paleogén) Témata: petrologie
Ochrana a střety zájmů Stupeň ochrany: C – Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Olivin. čedič s kulovým rozpadem. Střety zájmů: bez střetů Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Literatura Kopecký A., l989: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR l: 25 000 list O2333 Chomutov. –
Ústřední ústav geologický Praha.
Zpracování a aktualizace Zpracoval(a): Plíšek Antonín, 02.10.02 Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 19.01.05
Lokalizace v mapě: Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Mapy – zdroj : http://lokality.geology.cz/1368
Mapy – zdroj : http://www.mapy.cz/#!x=13.379103&y=50.463042&z=16&l=15 paní učitelka se tam byla podívat a odrazovala nás od výletu, že se tam utopíme v blátě. My jsme jí ale přesvědčili, že se tam chceme jít podívat
vyrazili jsme od školy, ale cesta vedla přes nově vybudovaný park Domovina hned na začátku je umístěný otočný kámen, který už dokážem bez nápovědy určit jako libereckou žulu , podle krásné červené barvy
no a o dvacet metrů dál nás prostě opustil výzkumný duch
Exkurze Karlovy Vary Kdy 8. března 2014 (sobota) vlak Po zdařilé exkurzi do počernických laboratoří, která děti nadchla, jsme se s očekáváním vydali do Karlových Varů navštívit Japonskou zenovou zahradu.
Oharecký zlom, příkopová propadlina Už samotná jízda vlakem byla pro mnohé zážitkem. Měli jsme měli za úkol sledovat okolí. Trať vede údolím řeky Ohře. Údolí bylo vytvořeno jako příkopová propadlina – Krušné hory a Doupov zůstaly a prostředek se propadl. Údolí je hluboké, srázy jsou strmé, příkré.
http://mesic.astronomie.cz/Prohlidka/mesicni-brazda.php
Cesta se nám moc líbila, vede velmi pěknou krajinou, a i když ještě neraší ani lísteček, byla to krása. Koleje vedou přímo podél vody, sledovali jsme řeku, zakulacené kameny, které si nese s sebou, říční oblouky, které se vymílají na vnitřní straně oblouku, protože tam proud zrychluje. Údolím řeky Ohře vede také prasklina v zemské kůře – Oharecký zlom. Tudy uniká teplo z hlubin Země a v důsledku toho je údolí Ohře teplejší, i když jak je hluboké, neprohřívá ho tolik slunce. Líbí se to třeba plazům nebo obojživelníkům, dobře se jim tu daří.
Karlovy Vary Město nás přivítalo jarním sluncem. prohlídka Japonské kamenné zahrady
před zahradou je v parku pramen Štěpánka, museli jsme u něj vyfotit naší Štěpánku.
Napít jsme se z něj ale nemohli, asi je ještě brzy.
Japonská zenová zahrada nás překvapila, jaká je mrňavá. Kameny jsou ze žuly a měly by mít nabíjecí sílu. Ať jsme se snažili, jak jsme chtěli, nabíjení se nekonalo.
za zahradou stojí hotel Ritchmond, ve kterém se natáčel James Bond. Určili jsme, že pomník před hotelem je vytvořen z liberecké žuly. Je pěkně červený.
Společná procházka zpět přes kolonádu a město Protože místo našeho zájmu nebylo zrovna z největších, měli jsme tudíž více času na prohlídku lázeňského města.
Vřídlo Nejznámější karlovarský pramen Vřídlo vydá za minutu průměrně 2 000 litrů minerální vody. Sloupec vřídelní vody může díky tlaku vytrysknout až do výšky 12 metrů.
Minerální voda vzniká tak, že se vsakuje dešťová voda do země, vsakuje se a vsakuje, čím dál hlouběji, až narazí na nějakou horninu, která už jí nepustí a tam se zastaví. V Karlových Varech je nepropustná vrstva hodně hluboko. To je důvod, proč jsou ve Varech prameny tak teplé. Nejteplejší má 72°C.
Teplé jsou i lázeňské oplatky . Není divu, že je to vyhlášená pochoutka – také nám moc chutnaly.
Při procházce po kolonádě jsme se zaměřili na horniny používané pro stavební a dekorační účely, na dláždění a obklady zdí. Odvážnější ochutnali kdejaký pramen, ale pravdou je, že bez následků.
Navštívili jsme také výstavu minerálů .
Jako suvenýr si někteří žáci koupili krásné krystaly a zkameněliny. A protože jen duševní potrava nás nenasytila, pooběvali jsme v místním občerstvení.
Cestu domů jsme využili k utřídění nových poznatků a zhodnocení akce, která byla označena za přínosnou.
Znovu Černý vrch
Po předchozím nezdaru jsme se na Černý vrch vydali znovu. Mazaně jsme obloukem obešli parka Domovina, aby nás zase neopustilo vědecké nadšení. Bláto mezi tím oschlo a bažina už byla téměř průchodná.
Na cestu jsme měli naší ochránkyni před zločiny.
Dlouho jsme vůbec nic nenacházeli a už jsme se začínali smiřovat s tím, že se vrátíme bez úspěchu. Nikde ani kamínek. Konečně jsme našli jeden větší kámen a pro jistotu jsme se u něj vyfotili.
Cestou jsme vyplašili stádo srnek, někteří ještě z takové blízkosti srnky neviděli.
Štěstí nám ale přálo a nakonec jsme hledanou lokalitu Černý vrch opravdu našli.
Tohle jsme měli najít
Všeobecná charakteristika Kraj: Ústecký kraj Okres(y): Chomutov Katastrální území: Chomutov II Mapové listy: 0233, 02333 Oblast: Neovulkanity Českého středohoří Lokalizace: l km z. od okraje Chomutova, asi lOO m s. od železniční trati Chomutov – Černovice u Chomutova, jižní svah Černého vrchu s kótou 4O7 m. Charakteristika objektu: skalní výchoz ID : 1368
Geologie Geologická charakteristika: Terciér, podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny Mostecká pánev Olivinický čedič na Černém vrchu. Geol. charakteristika podle: Kopecký A., l989, str. 55: Výchoz olivinického čediče s kulovým rozpadem na Černém vrchu u Chomutova. Regionální členění: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity – terciér Českého masivu – podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny – České středohoří Stratigrafie: terciér (neogén – paleogén)
…a tohle jsme našli
Z lomu byl pěkný pohled na Chomutov, ale překážely nám trochu stromy.
Cesta zpátky byla napínavá, prodírali jsme se křovím a džunglí. Holky se bály, že objevíme mrtvolu.
Nakonec jsme se ale k cestě úspěšně prodraly, bez ztrát na životech. Trošku jsme ale byli všichni strašně zablácení a špinaví.
