AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE DIVADELNÍ FAKULTA
Dramatická umění Scénická tvorba a teorie scénické tvorby
TEZE K DISERTAČNÍ PRÁCI
RECEPCE ČAPKOVA DÍLA A OSUDY JEHO HER V ZEMÍCH BÝVALÉ JUGOSLÁVIE
Mgr. Hasan Zahirović
Vedoucí práce: doc. Zuzana Sílová, Ph.D. Oponent práce: Datum obhajoby: Přidělovaný akademický titul:
Praha 2015
K ar el Čapek je v z e m ích b ý valé Jug os l ávie nepoch y bn ě „ tém a kom ple xní, ale vděčn é “, 1 o čem ž s vědčí velk ý po č et tex tů v per iodikách. I v íc e než s edm des át let po a utor ově s m r ti je je ho dílo velm i aktuální „ vz hledem k jedinečn é s věž es ti Čapkova um ěleck é ho ges ta i k p odnětnos ti ideového plánu “ ( tam též ) , i kd y ž bohuž el m us ím e kons tatovat, ž e d nes je Čapek z nám ý s píš jako au tor tex tů pr o děti. Recepc e jeho díla z ačala pom ěr ně z áh y , už r oku 1921, avš ak nepokr ačov ala kontinuálně . V r cholu dos áhla př ed dr uhou s věto vou válkou, ale u dr ž ela s e i v pov á lečném období. D okonce s e Čapek h r ál a př ekládal i z a dr uhé s větov é válk y . D o konce 80. let dvacátého s tolet í m ěl Čapek v jug o s lávs ké kultu ř e s vé am bas ador y – nejen př ekladatel e, ale i r enom ovan é di vadelní a li ter ár ní k r itik y aktivní v občas n ý ch r ef lex ích Čapkova díla. N a ins cenacích Č a pkov ý c h d r am at či adaptací jeho divade lních či liter ár ních př edloh na jug os láv s k ý ch jeviš tích pr acoval a plejáda v ý z n am n ý ch divadel ních nejen jiho s lovans k ý c h, ale i čes k ý ch tvůr ců. V př ípadě někdejš í s r bochor v ats ké, a dnes bos ens k é, če r nohor s ké, chor vats ké a s r bs ké , pak m akedons ké a s lovins ké jaz y kov é oblas ti, jíž se ve s vé s tati budu zab ý v at, vš ak dodnes neb y la naps á n a ž ádná s oubor ná s tudie,
kter á b y
s e z ab ý vala ž ivote m
a dílem
čes kéh o s pis ovatele
v celis tvos ti. T ento f akt př ekvapí hned z e dvou dův odů: Za pr vé, jeho díla – i kd y ž n ejs ou do j ihos lovans k ý ch jaz y ků př eklád án a s y s te m atick y – js ou z as toupena v jihos lovans ké kultuř e více než díla ji n ý c h č es k ý c h autor ů; z a dr uhé, o Čapkovi a jeho díle exis tuje velk ý poč et m onog r a f ií, odbor n ý ch s tudií a r ef lex í jak na úz em í b ý v alé ho Čes kos lovens ka, tak v dalš ích z em ích s věta. Jediná v ý z nam n ějš í pr áce, kter á s e z ab ý vá uváděním Čapk a na b ý valé jug os lávs ké
s cén ě,
K or dové- Petr ovi ćov é,
je
doktor s ká kter á
pr á ce
( 2003)
v y č er p á vajícím
do cent k y
z půs obem
A l eks andr y z koum ala
a
1 Jirsak, P. Recepce díla Karla Čapka v Jugoslávii. In Slavica pragensia XXXIII Karel Čapek 1988. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 328 s. ISSN 0567-8269.
2
anal y z oval a r e cepci Čapkov ý ch d r am at a tex tů adapto van ý c h pr o divadlo, televiz i a r oz hlas , ovš em jen na úz em í Sr bs ka s obč as n ý m r oz š íř ením v ý z kum u
i
na
jiné
s r bochor vats ké
jaz y kov é
oblas ti 2,
nikoli
vš ak
s lovins kou a m akedons kou r ef lex i Čapkova díla. A b y c hom ocenili kvantitu, tj. m ír u, v níž b y lo Čapk ovo dílo př ítom no v jug os lávs ké a po s tjug os lávs ké kultuř e, m us ím e z ač ít od konkr étních s tatis tick ý ch údajů .
D o r oku 2014 b y la do jihos lova ns k ý ch jaz y ků
př elož ena a s am os tatně v y š la tém ě ř vš echna díla K a r la Č apka. V íc e než polovina z nich s e dočkala op akovan ý c h s am os tatn ý c h v y d ání nebo b y la z ař az ena v r ůz n ý c h v ý bor ech z tvor b y tohoto autor a. K r om ě r om ánů, dr am at, pohádek a c es topis ů, kter é b y l y př elož ené v š echn y , z nají Čapkovu tvor bu
čtená ř i
v b ý val é
Jug os lávii
jen
č ás tečně.
V největš í
m íř e
dr am atická díla, n ejm éně pak publicis tiku. Př eklad y čás tí Čapkov ý ch r om ánů,
povídek
a
publicis tick ý c h
tex tů
js ou
obs až e n y
v
patná cti
v ý bor ech z ahr nujíc ích díla r ůz n ý ch s větov ý c h autor ů , z nichž os m je v y dáno v r e edicích. V per iodiká ch z 80. let b y lo pu blikováno tém ěř dvě s tě př ekladů úr y vků Čapkov ý c h r om ánů či dr am at ( v ed le t ěch v y d an ý ch kom pletně) , povídek, es ejů, f ejetonů, čl ánků a kr at š ích f or e m . V s oučas né době ( 2010–2014) s e opět př eklád ají je ho dr am ata. O d r oku 1922 b y lo na ju g os lávs k ý ch je viš tích opakov aně i ns cenováno š es t
Čapkov ý ch
d r am at
( Loupež ník ,
RUR,
Ze
ž ivota
hm yz u,
V ěc
Makr opulos , Matka a B ílá nem oc ) . Ješ tě k tom u m us ím e přidat divadelní, televiz ní
a
r oz hlas ové
adaptac e,
kter é
tak
m ohl y
z a s áhnout
š ir oké
jug os lávs ké publikum . O br az r ef lex e Čapkov ý ch děl v ju g os lávs ké kultuř e b y n eb y l úpln ý , kd y b y c hom n epř ipom n ěli, ž e ex is tuje více než os m s et bibliog r af i ck ý ch úd ajů z ahr nujících kr i tik y , an al ý z y , r ecen z e, es eje a jiné tex t y v y dan é v ju g o s lávs kém tis ku t ý k aj í s e Čapkova díla či os obnos ti.
2 Část této práce publikovala pod názvem Od robota do insekta (Od robota k hmyzu), Bělehrad: Zadužbina Andrejević, 2006. 90 s. ISBN: 86-7244-574-0.
3
Můž em e s ur čitos tí ř íci, ž e K ar la Ča pka v jug os lávs kém pr os tř edí pr os lavilo pr ávě jeh o dílo dr am atické. N ejpř íz nivěj š í doba pr o něj nas tala př ed dr uhou s větov ou válkou v Sr bs ku, z atím co adapt ac e j eho povídek a pr óz y z až il y nejlepš í období po dr uhé s větové válc e z vláš tě v Chor vats ku. N a r oz díl od Čer né H or y , kde b y l a ve s ledovaném obd ob í uvedena j en Matka , v B os n ě a H er ce g ovin ě vz niklo př es des et ins cena c í , což je na tak m al ý
s tát,
kde
to u
dobou
tepr v e
v z nikala
pr vní
of ic iální
divadla,
m im oř ádně v y s ok é č ís lo. Pr o s r ovnání uveďm e, ž e nej m enš í jihos lovans k ý s tát, Slovins ko, uváděl Čapka ve s v ý c h divadlech s k or o n e jčas těji – jen v letech 1922–1945 tu vz niklo př es des et ins cenací jeho čt y ř her . V období m ez ivále čném , vále čném a v š edes át ý c h lete ch z ůs tával Čapek dr am atik v š ir okém povědom í publika, z atím co v pos ledních pades áti
letech
se
bohuž el
dos tává
ke
s v ý m divák ům
př edevš ím
pr os tř ednictvím ad a ptací pr oz aick ý c h d ěl ( př eváž ně Jak s e dělá divadlo ) a povídek, a to větš inou jen na děts ké s cé n y . V s ouč a s ně dob ě ( 2010–2014) s e opět vr ací př ek ládání a v y dávání dr am at K ar l a Ča p ka, a m ůž em e douf at, ž e s e jeho hr y z novu objeví v někter ý ch div ad lech b ý v al ý ch jug os lávs k ý ch s tátů. Zám ěr naps at tuto pr áci doz r ál na konf e r enci Kar el Čapek – 120 let , kter ou r oku 2010 o r g aniz ovalo V inohr a ds ké divadlo v Pr az e a n a níž js m e v y s toupili
s
př ednáš kou
naz vanou
P r oč
V ěc
Ma kr opulos
neuváděli
v z em ích bývalé Jug os lávie . V náv az nos ti na to v y vs tala otá z ka z achování m ez inár odní kor elace m ez i Čes kem a b ý valou Jug os láv ií, jež v y cház ela z m ag is ter s ké
diplom ové
pr áce,
kd e
b y la
z pr acov ána
pr oblem atika
jug os lávs k ý ch dr am atiků na br n ěns k ý c h s céná ch. N y ní v š ak m ěla b ý t čes kém u čtená ř i př iblíž ena s ituace uvádění čes k ý c h dr am a tiků na úz em í jug os lávs k ý ch r epu blik. Po z hlédnutí m noha r eper toá r ů divadel z emí b ý val é Jug os lávie s e v ý bě r př ir oz eně z úž il na K ar la Čapka, nejhr anějš ího čes kého dr am atika na uvedeném úz em í. O s obní z ájem o pros lulou čes kou
4
r odinu Čapků, a to z ejm éna o kos m opo litu K ar la Čapk a, js m e opakovan ě deklar ovali v č es ké m tis ku 3. V m etodolog ii v ý z k um u js m e s etr vali př eváž ně na te a tr ol og ick ý c h z ákladech, čím ž s e s kr z e his tor ick ý nar ativ r ekons t r uov al y okolnos ti př eds tavení. Pom ocí dobové dokum entac e s e utvář el c elis tv ý obr az m inulé dob y .
B r ali
js m e
kultur olog ického
v
úvahu
f enom énu
m ez inár odní
br atr s k ý ch
z em í,
s polupr áci
v r ám ci
s r ovnáva li
př eklad y
s or ig inál y a p átr al i po hlubš ím s m y s l u r eplik, odk r ý v ali jejich v ý z n am v pr os tř edí nez nalé m čes k ý ch r e álií. Z ám ěr em b y l o r ovněž pos oudit z m íněnou r ef lex i a v y hodnotit, z dali je K ar el Čapek v jug os lávs kém pr os tor u s tále ješ tě ž iv ý m autor em . N epouš těli js m e s e do r oz bor u Čapko v ý ch dr am at, a t o z e dvou pr aktick ý ch důvodů : ve s tejn ý čas na s tejné f akultě a u s t ejného m entor a vz nikala dis er tační pr áce Jan y Cindler o vé, kter á s e obš ír ně věnuje tom uto tém atu,
navíc
js m e
budoucí
čtená ř e
a
badatele
n ech t ěli
z atěž ovat
vš eobecně z nám ý m i his tor ick ý m i a liter ár ním i anal ý z a m i Čapkov ý ch dr am at, což nám um ož nilo cele s e věn ovat jug os lávs k é r e f lex i. O s tatně i kd y b y v ý š e z m iňovaná p r ác e n evz nikala, v y dali b y cho m s e s tejn ý m s m ěr em , neboť č es k ý čt enář , a př edevš í m badatel, je s č es k ý m i pr am en y více či m éně obez nám en ý , což nelz e ř íci o těch jug o s lávs k ý c h, běž né veř ejnos ti nedos tup n ý ch, ps an ý ch něko lika jaz y k y a pís m y . V této pr á ci js m e př es to č es ké z dr oje neopom enuli – pokouš eli js m e s e na n ě v co největš í
m íř e
odkáz at,
př ípadně
je
s r ovnat
s těm i
j ihos lovans k ý m i.
Sam otné hr y js ou s e ř az en y chr onolo g ick y podle data jejich u vedení, nikoli podle data vz niku, z atím co adaptované pr óz y , př edev š ím pohádk y , js ou us poř ádané v s oulad u s e z ám ěr em K ar la Čapka v pr vní m če s kém v y d ání. T aktéž js m e nechtěli pr áci pr o čes k é čtenář e z atěž k at jug os lávs k ý m i jm én y , a tak js m e „ aktér y “ a kom pletní bibliog r af ii z ahr nuli do př íloh y této 3
pr áce,
p ř iče m ž
doš lo
k oddělení
Reper toár u
od
B ibliog r af ie.
Setkání s bratry Čapky – 63 (Hasan Zahirović). Zprávy Společnosti bratří Čapků, červen 2010/97, Praha, s. 6.
5
Pokr ačovali js m e v čes ké tr adici, tj. us poř ádali js m e díl o K ar la Čapka podle B o r is e M ědílka 4, podle pr á ce A lex andr y K o r dové- Pet r ovićové Kar el Čapek u s r ps koj kultur i – B ibliogr afija ( K ar el Čap ek v s r bs ké kultuř e – B ibliog r af ie, 2004 ) a podle Pr ed r a g a Jir ás ka R ecep ce díl a Kar la Čapka v Jugos lávii ( 1989) . O bš ír ná bibliog r af ie vz nikla z a ú čelem pom oci dalš ím badatelům , ab y m ěli k dis poz ici př ehled takt o v y m ez eného díla v jeho úplnos ti. H r y K ar l a Čapka s e na úz em í b ý v alé Jug os lávie ( ve s ta r š í době z nám é též jako Jihos lávie) uvád ěl y bez ohledu na m o m entální s tátní z ř íz ení;
od
K r álovs tví
Sr bů,
Chor vatů
a
Slovinců
( 1 918–1929)
a
K r álovs tví Jug os lávie ( 1929–1941) př es válečné obdo bí po s ocialis tickou Jug os lávii ( 1945–1992) a s oučas n é nás t upnické s tát y . V z hledem k tom u, ž e s e náš v ý z kum z a m ěř il na š es t z em í bý v al é Jug os l ávie ( d nes s K os ov em s edm ) , jejichž hr anice b y l y a js ou víc e či m éně s ta bilní, v pr áci budou hojně už íván y poj m y „ jug os lávs k ý “ či „ na úz em í b ý va lé Jug os lávie“, tř ebaž e jde o r oz por s his tor ick ý m konte x tem . N ejvětš í př ek áž kou pr o s tudium této r ef lex e b y la s k ute č nos t, ž e jug os lávs k ý pr os tor je pom ěr ně r oz lehl ý a z as ahuje do někol ika r epublik a s am os pr ávn ý ch oblas tí. N a to b y l a n a váz ána i potř eb a v y p oř ádat s e s e z nalos tí několika s lovans k ý c h jaz y ků a etnojaz y kov ý ch kon tex tů, př ičemž b y lo nutné v y hnout s e z avád ějícím m im ojaz y kov ý m vli vům – např . do jakého jaz y ka dotč en ý tex t z ař adit a z dali s e dlouz e r oz epis ovat o m ís tních divadelních tr adicích. N akon ec s e ukáz alo jako z cela z ás adní udr ž ovat od lokálních r eálií jis t ý ods tu p a více pr os tor u a ús ilí věnovat s am otném u dílu K ar la Čapka a dopad u r eper toár ov é po litik y v ur čitém čas e n a jeho z pr aco vání. Jaz y k y , s nim iž js m e v r ám ci bád ání pr a covali, js m e nakonec r oz č lenili na z ákladě his tor ického kon te x tu ( bos ens k ý , chor vats k ý ,
č er no hor s k ý ,
m akedons k ý ,
s r bo chor vats k ý ,
s lovins k ý ,
4
Mědílek, B., aj. Bibliografie Karla Čapka, 1. vyd. Praha: Academia, 1990. 660 s. ISBN 80-200-0050-X. Jeho práce obsahuje většinu překladů do roku 1990, případné nedostatky v jihoslovanské části jsme opravili.
6
s r bs k ý ) . K tom uto z ákladu js m e př idal i ješ tě př eds t avení, jež v z em ích b ý val é Jug os lávie h os tovala a b y la od e hr ána v e s vé m ateř š tině ( an g lick ý , čes k ý , hebr ejs k ý ) . Jak js m e již uvedli, v z em ích b ý val é Jug os lávie b y l a vět š í m ěr ou př ítom na Čapkova díla dr am atická, ov š em dos tupné z d e by l y i př eklad y jeho r om ánů. V t am ějš ích divadlech s e odehr álo 80 p r em i ér v s ouladu s př edlohou tohoto če s kého s pis ovatele. Z toho 49 div ad elních př eds tav ení v y ch áz elo z tex tu Čapkov ý c h dr am at a 41 z adapta cí pr o z aick ý ch tex tů. N ěkolik př eds tavení s e uvedlo v r ám ci h os tování z ah r aničních s oubor ů.
Pr e m ié ry her Ka rla Č apka
41
Pr e m ié ry her bra t ří Č apků
5
Pr e m ié ry ad aptovan ý c h t ex tů Karla Č a pka pro dospělé
17
Pr e m ié ry ad aptovan ý c h t ex tů Karla Č a pka pro dět i
23
Pr e m ié ry ad aptovan ý c h t ex tů brat ří Č apků
1
Z ahraniční ins cena ce tex tů Karla Č ap ka
4
Pr e m ié ry P ovídání o pejs ku a kočič ce J os efa Č apka
13
N a r ealiz acích Čap kov ý ch dr am at s e podílel y divad el ní s kupin y velk ý c h i m al ý ch s cén vš ech „ jug os lá vs k ý ch “ nár odní ch divadel ( v y jm a čer nohor s k ého) ,
s tejně
tak
i
os tatní
pr of es ionální
divadla,
několik
ochotnick ý c h i poloam atér s k ý ch s oubo r ů. N ejvětš í počet diva delní r ealiz ací m ěla dr am ata Mat ka ( 15) , B ílá nem oc ( 12 ) a R . U . R . ( 11) , z atím co dr a m a Ze ž ivota hm yz u b y lo uved eno tř ikr át pr of es ionáln ě a dvak r át ochotni ck y , Loupež ní k dva kr át a pos lední V ěc Ma kr opulos pouz e jedinkr át ve Slovins ku.
7
1
4
4
3
1
4
20
Chor vats ko Čer ná H or a
Ú H R N EM
2
adaptac e
1
A daptac e
1
Matka
1
Rozhlas ové
B ílá nem oc
Ze ž ivota hm yz u
RUR
B os na a H .
Loupež ník
ze m ě
V ěc Ma kr opulos
I ns cenované t ext y Karla Č apka v ze m ích bývalé Jugos lávie
10 1
1
1
K os ovo
1
1
Makedonie
1
1
Slovins ko
4
Sr bs ko
1
2
Ú H R N EM
2
11
1
1
5
33
4
3
2
2
16
4
6
6
13
32
12
15
41
16
95
Pokud jde o z ákaz někter ý ch dr am atic k ý ch tex tů, s it uace z de b y l a v ý r az ně nepř íz nivějš í než v autor ově vlas ti. B ílá nem oc z roku 1938 b y l a v Sr bs ku vš ude z akaz ována ( K r a g uje vac, N ovi Sad) , k r om ě toho b y l novos ads k ý r ež is ér F er do D el ak v y hoš t ěn z m ěs ta. T é hož r oku b y l text z apověz en i v Mak edonii. V Sar ajevu b y l a Matka s taž en a z r ep er toár u hned po dr uhém uvedení na pr kne ch N ár odního divadla . Stojí z a z m ínku, ž e s e K ar el Čapek ch y s tal n a pr em iér u tohoto př eds t ave ní, ale jak vš e nas vědčuje, na úz e m í kr álovs ké Jug os lávie nikd y nev kr o či l ( v pr acovním s tole K . Čapka v je ho pr až s ké vile b y l y nal ez en y do pis y , kter é v y s větlují celou událos t) . A daptac e Čapkov ý c h pr oz aick ý ch d ěl s e na s céná ch z e m í b ý valé Jug os lávie do 80. le t 20. s toletí tém ěř nev y s k y tov a l y, od tét o dob y s e ale objevují s tále čas těji. Mez i pr oz aický m i tex t y z to hoto úhlu pohledu v y nikl y Jak vz nik á divadelní hr a a pr ůvodce po z á k ulis í (19 25 ) a v y pr ávění z e s bír k y D evate ro pohádek a ješ tě jedna od Jos efa Čapka jako př ívaž ek
( 1932) .
N ěkter é
pohádk y
byly
do
jihos lovans k ý ch
jaz y ků 8
př elož en y opakov an ě a t y to př eklad y b y l y n ás ledně m noh okr át otiš těn y. Zás adní vliv na to m ěla s kutečnos t, ž e s e P ohádky v 70. a v pr vní polovině 80. let 20. s toletí s tal y s ouč ás tí š kolní povinné četb y pr o tř etí a čtvr t ý r o čník z ákladních š kol. V Chor vats ku je P oš ťácká pohádka dodnes s oučás tí povinné čet b y pr o dr uh ý r o čník , což je os t atně i dů vod, pr oč b y la na r oz díl od os tatních pohádek tolikr át př elož ena a divad elně z pr acován a.
A dapt ace t ex t ů K. Č apka v z e m íc h b ý va l é J u go s lá v ie Jak vzniká divadelní hra Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí
Poč et pr e m iér 16
Pošťácká pohádka
12
Velká pohádka doktorská
5
Velká kočičí pohádka
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
1
Velká policejní pohádka
1
Druhá loupežnická pohádka
1
Tulácká pohádka
1
Pohádka psí
1
Devatero pohádek
1
U zemlji mladog mjeseca
V e l k á d o k t o r s k á p o h á d k a [ ?]
Tko mi to pati na vratima
J a k v z n i k á d i v a d e l n í h r a [ ?]
1 1
Ú H R N EM
41
Svůj v ý z n am m á i s r ovnání r ealiz ace Č apkov ý c h dr am a t v e vz tahu k os tatním uveden ý m divadelním hr ám čes k ý ch autor ů na jug os lávs k ý c h s cénách.
N ejváž ně jš ím
Čapkov ý m
k onkur entem
na
jihos lovans k ý ch
s cénách b y l jeho ko leg a, př ítel a pátečn ík F r antiš e k L an g er ( 1888–1965) , jehož dr am ata V el bloud uchem j ehly, P er ifer ie, O br á ce ní F er dinand a P iš tor y, Jíz dní hlídka a D vaas edm des á tka s e uv áděla př ev áž ně v období m ez i dvěm a s větový m i válkam i. Jediné dr am a V ilém a W er ner a ( 1892– 1966)
Lidé
na
kř e
b y lo
př e ds taven o
v
tém ěř
vš ech
z m iňovan ý ch
9
jug os lávs k ý ch divad lech, s tejně tak i dr am atiz ace D obr ého vojáka Švej ka , r om ánu Jar os lava H aš ka ( 1883–1923) , jež b y l a uveden a př ed i po dr uhé s větové vál ce v něk olika odliš n ý ch dr a m atiz acích a p ř ekla dech. Pr em iér y s e dočkal y i dr am ati cké tex t y m anž elk y K ar la Čap ka O l g y S cheinpf lu g ové ( 1902–1968) O kén k o , H oupačka , H r a na s chovávanou , občas s e na r eper to ár u objevila i kom edie O lž ina otce K ar la Sch ein pf lug a ( 1869– 1948) D r uhé m ládí . Pokud s e t ý če r ea liz ace tex tů Jos ef a Čapka ( 1887– 1945) , nepodař ilo s e nám naléz t ani jediné uvedení s am os tatného dr am atu ( o s polečné hř e br a tř í Čapků Ze ž ivota hm yz u js m e s e již z m ínili) , ted y kr om ě adaptac e v y p r ávění pr o dětí P ovídání o pejs kovi a kočičc e , u níž js m e od 50. let 20. s toletí z az nam enali des et pr em i ér . V povále čném obd obí s e kr om ě D obr ého vojáka Švej ka nejčas těji r ealiz ovala
dr am ata
V ácl ava
H avla
( 1936–2011) ,
A s anace,
P r otes t,
Zahr adní s lavnos t, Lar go des olato, A udience, V er nis áž , Žebr ácká oper a a O dcház ení , dále t a ké „ dis idents ké hr y “ Pavl a K ohouta ( 1928) , A ugus t A ugus t, augus t , V álka ve tř etím pos ch odí , A tes t, P at aneb hr a kr álů a Mar ie z ápas í s anděly , r ovněž b y l y h r án y divadelní tex t y M ilana K under y ( 1921) , m ez i nim i Majitelé klíčů a Jakub a jeho pán: P octa D enis u D ider otovi . Souhr nně ř eč eno, s uváž ením počtu ins cenovan ý c h her , r epr íz a divadel, kter á K ar l a Čapka z ahr nula do s vého r epe r t oár u, s tejně tak čas ov ý ch období, v nichž s e ins cenac e r ealiz oval y , m ůž em e s jis totou tvr dit, ž e K ar el Čapek je nej čas těj i uváděn ý m čes k ý m dr am atikem v jug os lávs kém pr os tor u do dneš ních dn ů.
10