Průvodce "Průvodce Jizerské hory"
Ještěd Vrchol
GPS poloha: 50°43'41.44"N 14°59'12.70"E
Vrchol kopce Ještěd ( 1012 m.n.m.) je nepřehlédnutelnou dominantou Severních Čech. Přes vrchol kopce v minulosti vedla nejedna obchodní stezka. Ještěd rovněž tvořil hranici mezi Čechy a Německem. První označení vrcholku Ještěd pochází z roku 1546. Vrchol kopce je vyhledávaným cílem turistických výletů. Na vrcholku kopce byla postavena budova ve tvaru rotačního hyperboloidu, ve které najdeme mimo restauraci, rozhlednu a také hotel. Tato stavba byla vyhlášena českou stavbou 20. století. V letech 1932 až 1933 byla na vrchol Ještědu vybudovaná lanová dráha. V pozdějších letech byla přebudovaná na kabinovou lanovku, jejíž délka je 1183 metrů a překonává výšku 450 metrů. Na úbočí kopce byl vybudován rozlehlý lyžařský areál s řadou sjezdovek, vleků a lyžařských stop a byla tu vybudovaná sáňkařská dráha. Vrchol kopce Ještěd není součástí pohoří Lužické hory ani Jizerské hory, ale je nejvyšším bodem Ještědského hřbetu. Vrchol je tvořen tvrdým křemencovým sukem, vypreparovaným z fylitů, vápenců a břidlic. Na vrcholku kopce fouká velmi často silný studený vítr a sníh tu vydrží celkem dlouhou dobu. Vrcholkem kopce prochází pomyslná hranice rozvodí, rozdělující řeky ústící do Severnímu a do Baltskému moře. Vrchol kopce je holý beze stromů, v důsledku drsných horských podmínek a exhalací. V roce 1890 byla kolem vrcholku Ještědu vysazena kleč, která se tu uchytila. V hlubokých lesích u úpatí kopce se dobře dařilo zvířatům a podle historických záznamů tu byl v roce 1679 zastřelen poslední medvěd. V místech kde les ustupuje jsou vidět skalní útvary. Nedaleko horní stanice lanové dráhy vidíme skálu nazvanou Krejčík. Z vrcholku kopce je za příznivého počasí velmi úchvatný výhled. Je možné odtud dohlédnout až do Prahy. Na severozápadním úbočí kopce je zajímavý soubor kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, skalních hradeb, které jsou chráněny jako přírodní památka s názvem Terasy Ještědu. Toto území je chráněné od roku 1995 a zaujímá plochu 120,96 hektarů. Terasy Ještědu jsou součástí přírodního parku Ještěd. Na okolních úbočích vrcholku můžeme vidět jednotlivé balvany, sutě či bloky, které v různých úsecích mohou připomínat kamenné toky či moře. Terasy mají kolem 10 úrovní, jejichž šířka je 20 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" až 70 metrů. Z vzácných rostlin tu můžeme vidět kýchavici Lobelovu, sedmikvítek evropský, podbělici alpskou či devětsil bílý. Kromě lanové dráhy vede na vrchol kopce několik značených turistických tras jak z Liberce tak z obcí rozkládajích se na úpatí Ještědského hřbetu. Od parkoviště na Tetřevím sedle byla vyznačena naučná stezka Terasy Ještědu. Z jižní části města Liberce z Pilínkova vede trasa naučné stezky Ještědské vápence. Po západním úbočí kopce vede na vrcholek značená trasa cyklostezky, na kterou se můžeme připojit z města Jablonné v Podještědí či Stráž pod Ralskem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jested
Ještěd - výhledy z Ještědu Hora
GPS poloha: 50°43'57.94"N 14°59'5.10"E
Ještěd, nejvyšší místo Ještědského hřbetu, je výraznou dominantou a orientačním bodem. V dřívějších dobách byl i přirozenou hranicí v pronikání od severu k jihu a stal se i hranicí národnostní mezi Čechy a Sasy. Samotný vrchol Ještědu je bezlesý, horní hranice lesa je proti normálu snížena tzv. vrcholovým jevem obvyklým v pohořích, kde je nejvyšší vrchol osamocen. Ještědským hřbetem také prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Předchůdci dnešního hotelu byly budovány již v 19. století, v r. 1847 dřevěný domek, v r. 1868 domek kamenný. Roku 1906 byla Německým horským spolkem vybudována chata, která stála na vrcholu do 31.1.1963, kdy ji zničil požár. Dva roky po požáru bylo, dle projektu arch. Karla Hubáčka, započato se stavbou budovy ve tvaru moderního hyperboloidu. Vrchol Ještědu nabízí neomezený kruhový rozhled, za ideálního počasí nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Bezděz, Ralsko, Trosky.... Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jested-vyhledy-z-jestedu
Zřícenina hradu Frýdštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°38'55.10"N 15°10'8.44"E
Při cestě jabloneckým okresem nám padla do oka krásná zřícenina hradu Frýdštejna, která se nachází nedaleko od toku řeky Jizery severozápadně od Malé Skály. Z hlavní silnice jsme zabočili doprava a po chvíli přijíždíme do obce Malá Skála. Zde jsme využili služeb placeného parkoviště a zbývající kilometr jdeme po svých. Zabloudit se nedá, jelikož již zdaleka je viditelná okrouhlá věž tohoto zajímavého skalního hradu. Platíme vstupné, prohlížíme si pozůstatky krásného romantického hradu a stoupáme na věž po celkem strmých schodech. Odměnou nám jsou úžasné výhledy do širokého okolí. První zmínka o hradu Frýdštejně pochází patrně z roku 1385, kdy církevní prameny zmiňují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna. Přesná doba založení hradu však není známa. Bližší údaje nejsou k mání ani o založení frýdštejnského panství. Posléze však bylo majetkem Markvaticů. Nejpravděpodobnější se jeví, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Bibrštejnů. V druhé polovině 16. století Jan z Oprštorfu frýdštejnské panství postupně rozprodával a tím ztrácel hrad svou funkci. Ke konci tohoto století je již uváděn jako neobyvatelný. Frýdštejn byl typickým skalním hradem. Jeho stavitel zajímavě využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh a ve stísněném prostoru vytvořil dvě necelá patra. Měkký pískovec je dobrý materiál a tak vzhledem k malému prostoru, který byl určen pro stavbu hradu, bylo ve skále vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna z nich (jižně od hlavní věže) sloužila jako kaple. Hlavní dominantou a současně nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Věž je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod do ní byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně.
Hrad Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově v roce 1892 od knížat Rohanů ze Sychrova a následně ho zpřístupnil veřejnosti. V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou prováděny záchranné práce. Nálezy z doby osídlení hradu se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.
Návštěvník dnes může obdivovat krásný pohádkový hrad, o kterém se píše například v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce" nebo, který několikrát zaujal také filmaře. Nejznámější z filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci", v níž hrad Frýdštejn byl sídlem čarodějnic. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Jizerské hory"
V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - skalní hrad Sloup: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup - procházka po Českém Švýcarsku:http:// www. turistika. cz/ cestopisy/ prochazka- v- narodnim- parku- ceske- svycarskomariina-skala-vileminina-stena-rudolfuv-kamen - zajímavé mauzoleum:http://www.turistika.cz/mista/mauzoleum-prumyslnika-schrolla - vodopády na Bobřím potoce:http://www.turistika.cz/mista/bobri-souteska-a-zajimave-vodopady-na-bobrim-potoce - zámek Ploskovice:http://www.turistika.cz/mista/ploskovice-zamek-a-park - obecné vyznání Českému středohoří:http://www.turistika.cz/mista/vyjimecne-a-kouzelne-pohori-je-ceske-stredohori - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce - pohádková Panská skála:http://www.turistika.cz/mista/panska-skala-u-kamenickeho-senova-varhany
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn
Vranov-Pantheon Zřícenina
GPS poloha: 50°38'29.83"N 15°11'16.33"E
Jen osm kilometrů od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Hrad Vranov byl založen v patnáctém století jako gotická pevnost a ve své historii vystřídal celou řadu pánů ? Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon ? památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu vestavěl nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Vranov - Pantheon se tak stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Značený prohlídkový okruh Vás zavede téměř do všech koutů hradu. Po úzkém skalním schodišti můžete také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí - na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku Vám nabídne kávu, občerstvení i pivo, zatímco o patro výš jsou v hradní galerii k vidění zajímavé výstavy. Zřícenina hradu Vranov stojí na Vranovském hřebeni nad Malou Skálou na Jablonecku v Libereckém kraji. Hradiště je dnes protkáno spoustou cestiček, doplněných schody a můstky. Přístupná je i nejvyšší skála s křížem ? odtud se otvírá Krásná vyhlídka. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky zdiva i skalní světničky, mohou také využít příjemného posezení s občerstvením přímo v areálu. Historie Hrad nechal na obranu proti husitům postavit po roce 1414 Heník z Valdštejna. Nepohodlné sídlo bylo opuštěno kolem roku 1500. V 19. století tehdejší majitel panství průmyslník František Zachariáš Römisch přeměnil areál na romantický Panteon s jeskyňkami, pomníčky, pamětními deskami a památníčky, připomínající významné osobnosti a události. Na hradním nádvoří byla postavena novogotická kaple, která později sloužila jako Lovecký zámeček. Hradní areál je veřejnosti přístupný. Správce hradu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" Ing. Jiří Šťastný tel: 734 264 226 email:
[email protected] web: vranov-pantheon.cz Provozovatel Climbing CZ s.r.o. 463 46 Příšovice 56 IČ: 27338304 DIČ: CZ27338304 www.climbing.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranov-pantheon
Sychrov Zámek
GPS poloha: 50°37'34.27"N 15°5'21.49"E
Novogotický Zámek Sychrov se nachází v Libereckém kraji. Zámek je otevřen každý den po celý rok a návštěvníci mají možnost výběru ze dvou prohlídkových tras. Interiér zámku je vybaven cenným historickým nábytkem, obrazy s podobiznami Rohanů a jejich předků, delfskou fajánsí, porcelánem, sklem, tapetami, umělecko-řemeslnými díly a kromě toho také krásnými kazetovými stropy, řezbami, obložením stěn, štukami atd. Na zámku je také Památník Antonína Dvořáka, který na zámku často pobýval. U zámku je anglický park. Historie Na místě dnešního zámku stála v 15. století tvrz, která byla majetkem české královské komory. Z tvrze byl na konci 17. století vybudován malý barokní zámek. V roce 1740 zámek koupil František z Valdštejna. Od roku 1820 se Sychrov stal majetkem roku Rohanů, za kterých dosáhl zámek největší slávy. Kníže Karel Alain Gabriel Rohan nechal v letech 1822 ? 1834 zámek rozsáhle přestavět v klasicistním slohu. Kamil Rohan v úpravách zámku pokračoval a v letech 1847 ? 1849 nechal část zámku přestavět v romantické gotice, další novogotické úpravy následovaly od roku 1852. Kamil Rohan věnoval mimořádnou pozornost také zámeckému parku. Další rohanovští majitelé vzhled zámku již výrazně nezměnili, měnili pouze vnitřní prostory podle dobové módy. Zámek zůstal ve vlastnictví Rohanů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován a stal se státním majetkem, kterým je Zámek Sychrov dodnes. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sychrov
Rozhledna Černá Studnice Rozhledna
GPS poloha: 50°42'42.62"N 15°13'58.73"E
Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n. m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Pro lidi z Jablonce nad Nisou je rozhledna Černá studnice něco jako pro lidi z Liberce Ještěd. Chata s rozhlednou byla dokončena 14. 8. 1905 a předána veřejnosti. Věž je vysoká 26 metrů a stěny jsou místy široké až 1, 6 metrů a některé žulové kvádry váží až tři tuny. Rozhledna má čtyři ochozy, za kterých je vidět na všechny světové strany. Je vidět celý Jablonec a 75% Liberce a celý Ještědský hřeben. Na druhé straně jsou naše nejvyšší hory Krkonoše, a samozřejmě také Jizerské hory. Dále pak Český ráj a třeba i hrad Bezděz. K rozhledně se dostanete autem. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-cerna-studnice
Malý Ještěd Kopec
GPS poloha: 50°44'35.76"N 14°56'35.13"E
Zalesněný kopec severozápadně od nejvyššího vrcholu Ještědského hřbetu. Ze svahu je překrásný výhled na České středohoří. Od roku 1906 zde stávala dřevěná chata tzv. Jäckelova bouda, kterou otevřel bývalý voják Wenzel Jäckel u příležitosti Německo- české výstavy v Liberci. Turistická chata poskytovala turistům příjemné občerstvení a ubytování až do 60. let 20. století. Poslední vlastník Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" nechal boudu zchátrat. Na místě najdete jen zbytky rozlehlého stavení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maly-jested
Smrk Hora
GPS poloha: 50°53'20.47"N 15°16'23.27"E
Nejvyšší hora české části Jizerských hor (1124 m). Kdysi se zde stýkaly hranice tří zemí - Čech, Slezska a Lužice. Dřevěná rozhledna z r. 1892 i turistická chata byly po r. 1945 zničeny. Smrk je nejvyšší hora české části Jizerských hor (polská Wysoka Kopa měří o 3 metry více). Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu (Wysoka Kopa je ještě plošší a bez triangulace). V roce 1892 byla na Smrku postavena dřevěná vyhlídková věž. Nad tehdejším smrkovým mořem to musel být úchvatný rozhled! Můžete zde navštívit rozhlednu na Hoře Smrk, je krásná s výhledem daleko do krajiny, i do sousedního Polska. Rozhledna je otevřena celoročně, ale v zimě se na ní těžko dostanete, protože výstup je celkem náročný, ale ten výhled je nádherný. Když není opar můžeme vidět Frýdlantský zámek a celé Frýdlantské cimbuří. Severně od vrcholu je do vztyčeného kamene zasazena pamětní tabule (nově opravena) na počest německého básníka Theodora Körnera, který sem zavítal 16. srpna 1809. Z jihu vede na Smrk stezka s všeříkajícím jménem Nebeský žebřík. Ze Smrku vedou na jih a sever cesty podél státní hranice. Severní (modrá značka) vede až do Nového Města pod Smrkem, bývalého hornického města založeného 1584. Cesta prochází kolem Měděnce a Rapické hory, kde se těžívala cínová ruda - kasiterit. "Cínová horečka" trvala pouze 50 let a od poloviny 17. století těžba ustala. Některé ze štol se dodnes dochovaly. Nachází se na levém břehu Hraničního potoka na východním úbočí Rapické hory. Mříže chrání pochrupující netopýry před lidmi a lidi před zřícením stropu štoly. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smrk
Bozkovské jeskyně Jeskyně
GPS poloha: 50°38'51.32"N 15°20'18.70"E
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní Jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Na okolí jeskyní i podzemní prostory se vztahují ochranné podmínky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozkovske-jeskyne
Frýdštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°39'8.28"N 15°9'31.75"E
Skalní hrad Frýdštejn patří mezi architektonicky nejzajímavější památky na Jablonecku v Libereckém kraji. Nachází se na okraji Vranovského hřebenu, asi 3 kilometry od Malé Skály. Frýdštejn lze navštívit od května až do září každý den mimo pondělí, prohlídka probíhá bez průvodce. Dominantou zříceniny hradu je 15 metrů vysoká válcová věž s devíti metry v průměru. Po rozsáhlé rekonstrukci mohou návštěvníci nyní vystoupat až na vrchol věže. Na pískovcových skalách zůstaly zachovány zbytky vnitřního hradu a předhradí. Historie Hrad vznikl ve 2. polovině 14. století. Pravděpodobně byl vytvořen frýdlantskými Bieberštejny kolem roku 1385. Nepřístupný skalní terén spolu s mohutnými zdmi vytvořily z hradu mimořádně odolnou pevnost, kterou marně obléhali husité. Na hradu Frýdštejn se vystřídalo několik majitelů z různých šlechtických rodů až ho spolu s panstvím v roce 1540 koupil Jan z Vartemberka. Potom se jeho vlastníkem stal Jan z Oprštdorfu, který však frýdštejnské panství postupně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" rozprodal. Po roce 1565 začal hrad pustnout a od roku 1591 byl neobydlený. O 300 let později Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově, který se začal starat o jeho záchranu. V současné době je hradní zřícenina majetkem obce Frýdštejn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frydstejn
Jezdec Vyhlídka
GPS poloha: 50°47'48.70"N 15°5'40.78"E
V Podhůří Jizerských hor, asi 8km severně od centra Liberce, v příměstské čtvrti tohoto krajského města Kateřinky, se nachází vysoko nad hlubokým údolí, kterým protéká divoký tok Černé Nisy, vyhlídka zvaná Jezdec. Pokud jsme odkázáni na hromadnou dopravu, můžeme směle využít autobusové linky MHD č.18., nastoupit můžeme třeba na terminálu MHD ve Fügnerově ulici a vystoupíme na zástávce Kateřinky - Učňovská škola, v zatáčce se dáme vpravo po žluté turistické značce, která nás dovede asi po 300 metrech k vyhlídce a dále pokračuje přes Libereckou výšinu do Lidových sadů. Na místě dnešní vyhlídky stával ve 14. či 15. století nevelký strážní hrádek, jehož účelem zřejmě bylo chránit důležitou zemskou stezku vedoucí do Frýdlantu. Dnes už se neví, kdo hrad založil a v kterém roce, z původní stavby se také téměř nic nedochovalo, protože byl převážně dřevěný. Hrad se rozkládal na třech pískovcových skalách, vzájemně propojených. Ve skalách objevíme několik vytesaných kapes, které nesly dřevěné konstrukce a jednu zpolazřícenou skalní místnost. Hrádek byl obehnán příkopy a valy, které jsou dosud v terénní propozici dobře znatelné. Při archeologickém průzkumu se zde nalezlo několik keramických střepů ze 14. a 15. století. Podle velké vrstvy popela se usuzuje, že hrádek byl vypálen. Na skalách nalezneme několik vyrytých letopisů z nejrůznějších dob, ale pravděpodobně se jedná o falzifikáty. O název hrádu se postarala pověst o vůdci loupežnické bandy, sídlící na hrádku, zvaném Černý Jíra, který měl upsat svou duši ďáblu. Černý Jíra unesl krásnou dívku a věznil ji na svém sídle, ale její snoubenec zburcoval své přátelé a společně uděřily na hrad. Loupežníky pobili, hrad vypálili, krásnou děvu zachránili, ale Černého Jíru zachránil nakonec jeho nový pán, ďábel. Jíra na svém koni skočil ze skály, na kterém hrad stál, do hlubokého údolí ho již nikdo nikdy nespatřil. Zachránil-li se, či skonči-li po právu v pekle, o tom již pověst nevypráví. Po Černém Jírovi zbyl jen otisk kopyta na jedné skále. Hrad zanikl, ale milovníci přírody lákala vyhlídka z vrcholů skal do údolí Černé Nisy a tak vytesali schůdky, které později nahradili železné, okraje skál zabezpečili zábradlím a vyhlídka byla na světě. Místo opravdu stojí za návštěvu, nejenom, že se můžeme kochat přírodou, ale zažijeme i kus romantiky, vzpomeneme- li si na krvežíznivého loupežníka a hrdiného zachránce dívčí cti. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezdec
Rozhledna Tanvaldský Špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°45'2.99"N 15°16'54.01"E
Roku 1889 byla zpřístupněna skalní vyhlídka, nazývající se Fenterova skála. Pár let na to se nedaleko odtamtud objevila bouda, kde se prodávalo lahvové pivo. Turistů bylo čím dál tím více a jejich požadavky rostly, proto se rozhodlo, že se na vrcholu kopce postaví rozhledna. Stavbou byl pověřen již zkušený stavitel Robert Hemmrich z Jablonce. Stavba začala roku 1908. V plánu byla i výstavba nové turistické chaty, ale kvůli nedostatku peněz byla chata postavena se zpožděním. Rozhledna byla otevřena 4. Července 1909, chata byla otevřena o rok později. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. Na vrchol rozhledny se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-tanvaldsky-spicak
VÝLET NA MALOU SKÁLU Zřícenina
GPS poloha: 50°38'30.73"N 15°11'21.77"E
VÝLET NA MALOU SKÁLU Můj bratr ležel v nemocnici a tak jsme se ho rozhodli navštívit. Už předem jsme si naplánovali, že když už jedeme až do Semil, využijeme této cesty a při jízdě zpět se zastavíme v obci Malá Skála. Bylo celkem hezké počasí na přicházející jaro a tak jsme náš plán realizovali. O místě našeho výletu jsme si přečetli na internetu toto : Přírodní park Maloskalsko byl vyhlášen v roce 1997 jako výsledek dlouhodobé marné snahy o rozšíření Chráněné krajinné oblasti Český ráj na území obcí Malé Skály, Frýdštejna, Líšného, Koberov a města Železného Brodu. Od roku 2002 je Maloskalsko společně s Kozákovskem a Prachovskými skalami součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tady byl počátek skalních měst Českého ráje - Hruboskalska, Klokočských skal, Chléviště, Kalicha a Drábovny. Napřed jsme zastavili dole na parkovišti v Malé Skále, hned vedle řeky Jizery. Na rozcestníku jsme si přečetli vdálenosti a z domova jsme si pamatovali, že máme jít po červené. Auto jsme nechali dole a vyrazili. Směr cesty se nám ale zdál špatný i když jsme šli okolo zámečku. Také cesta vedla jiným údolím, než jsme se dívali v počitači. Sešli jsme zpět a vyrazili autem ještě kousek ku Praze. Na první dobočce vpravo, ještě v obci jsme začali po silnici stoupat směr Frýdštejn, kde jsme se věděli, že má být Zřícenina hradu Frýdštejn. S potěšením jsme konstatovali, že silnička nám ušetří podstatně stoupání na skály. Na parkovišti pod říceninou, která byla vidět od silnice, jsme nechali auto a vyrazili. Moc mě mrzelo, že jsem zapoměl doma fotoaparát. Po téměř vrstevnici jsme došli k zřícenině. O samotném hradu jsme se doma dočetli : Červeně značená lesní cesta vede k nejsevernější hradní zřícenině tohoto kraje - Frýdštejnu . Hrad, stojící na strmých, nepřístupných skalách, byl založen ve druhé polovině 14. století pravděpodobně pány z Bibrštejna. Jeho dominantou je mohutná válcová věž o průměru devět metrů, která má být zpřístupněna. Na počátku 15. století byl hrad obléhán husity a ke konci 16. století se uvádí jako pustý. Když jsme došli až ke vstupu, zjistili jsme, že je pustý i dnes a že ještě nebyl otevřen. Tak jsme si ho nemohli prohlédnout zevnitř. Začal jsem fotit mobilem a pořízené fotky jsou z něj. Vyrazili jsme na cestu dolouhou 3 km po skalním Vranovském hřbetu. Cesta sice vedla pod rozeklanými skalami hřebenu, ale dalo se z ní odbočit a trochu si sem tam zastoupat i po žebřících a zase za chvíli spouštět dolu. Z hřebenu bylo vidět do širokého okolí. Míjeli jsme i různé umělé stavby jako mohyly, pomníky a dokonce i bránu co jen tak stála a nikam nevedla. Tak jsme se potom ocitli až u hradní studny, která byla nezvykle mimo hrad a prý hluboká až 70 m. Hned nedaleko byl vchod do samotného hradu Vranov. Tedy jeho zříceniny. Moc jsem si od návštěvy nesliboval, ale musím předem říci, že mě mile překvapil. Nebyla tam ani jedna místnost vybavená původním nábytkem, nebo zaručeně benátské zrcadlo. Na internetu o hradu píší : Strážní hrad Vranov byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425, ale už na začátku 16. století se uvádí jako pustý. Včetně předhradí zaujímá délku téměř 400 m a v současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. V první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ten dal ve zříceninách i blízkém okolí umístit romantické pomníky a mohyly oslavující význačné spisovatele a básníky, legendární hrdiny, české panovníky a vojevůdce. Celé bývalé hradiště nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů na památku vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska 1813 a spousta spletitých cestiček, jeskyní či pamětních desek. Dominantou Pantheonu je novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826. Pod skalní stěnou se nachází tesaná hradní studna, odkud vede cesta k vyhlídce Zahrádka, vypínající se 60 m nad hladinou řeky. Otevřeno: květen - září: pondělí - neděle 9.00 - 18.00 duben, říjen: sobota, neděle, svátky 9.30 - 17.00 Vstupné: dospělí 25 Kč děti a studenti 15 Kč Za branou byla malá dřevěná budka, kde nás slečna zkasírovala za vstup a dala nám popis hradu. Mají to tu po této stránce dobře udělané. Je tu okruh a na něm 14 zastavení. Zastavení jsou očíslována a ke každému číslu je příslušný výklad na tom dokumentu. Hrad je opravdu rosáhlý a cestička i hrad kopíruje skály hřebenu. Takže pořád nahoru a dolu, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" někdy i po žebříku. Místnosti co se zachovaly jen ty zahloubené do skály. Hezká byla Síň tří císařů. Škoda, že i tady je dost stop vandalizmu. Prohlídka měla i několik vyhlídek s pohledy po krásném okolí. Přes údolí bylo vidět skály, které jsou součástí skalního města Kalich. Tam jsme už byli. Taky jeho návštěvu doporučuji. Z jedné vyhlídky byla vidět i ta zřícenina Frýdštejna. Po posilnění z vlasních zásob a koupení turistické vizitky jsme se vrátili po červené zase k našemu trpělivě čekajícímu autu. Výlet se nám líbil a budu muset si to sem jednou zajet nafotit. Doporučuji. Fotografie můžete shlédnout na adres Autor článku: Vladimír Lindner Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vylet-na-malou-skalu
Měsíční rokle Rokle
GPS poloha: 50°35'56.00"N 15°14'49.92"E
Přírodní zajímavost se nachází na západním svahu hory Kozákova. Vznikla při pronikání materiálu z něhož je Kozákov, přes pískovcovou desku. Skály se rozestoupily do podoby písmene V.V nejužším místě je puklina široká několik metrů a v nejširším několik stovek metrů. Skalní kotlina se dá obejít po úzké stezce. Místy jsou i Vyhlídky se zábradlíčkem. Ve spodní nejužší části je několik převisů a jeskyňek.Okolní skály jsou ze světlého pískovce vysoké až tak odhadem asi patnáct metrů. Je to pěkné a klidné místo stranou od běžných turistických cest.Pár desítek metrů od rokle vede červená turistická značka,ale pokud nevíte,co máte hledat,ani si rokle nevšimnete.Dostanete se sem po červené turistické značce z obce Vesec na Kozákov. Pokud pojedete autem, tak ho zaparkujete u hřbitova, nebo na místě, kde odbočuje červená ze silnice do lesa. Pokračujete pěšky po značce do kopce.Po asi dvěstě metrech vyjdete na podlouhlou paseku a na jejím horním konci odbočuje značka téměř v pravém úhlu doleva.Vy ale půjdete po cestě rovně prudce z kopce a kolem skály do prava.Les se po pár desítkách metrů rozestoupí a vy se ocitnete v Měsíční rokli. Autor článku: trpaslicek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesicni-rokle
Botanická zahrada Liberec Zahrada
GPS poloha: 50°46'48.00"N 15°4'57.54"E
Jedna z nejznámějších botanických zahrad v republice s nově rekonstruovanými pavilóny a řadou rarit. Botanická zahrada byla založena v roce 1876. Tip Turistika.cz: Masožravé rostliny Jen velmi málo botanických zahrad má tak rozsáhlou ukázku této ekologicky vymezené skupiny rostlinných druhů, jichž existuje ve volné přírodě zhruba jen 500. Jsou to rostliny znejrůznějších, klimaticky rozličných koutů Země, patřící do navzájem málo příbuzných čeledí, aproto po stránce pěstitelské představující složitý problém. Některé znich patří mezi zvláště složitě pěstované, nejobtížněji udržitelné rostliny ve sbírkách Botanické zahrady. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-liberec
Půjčovna lodí Malá Skála, řeka Jizera, splutí řeky Jizery, půjčovna lodí Malá Skála Půjčovna lodí
GPS poloha: 50°38'32.53"N 15°11'37.18"E
Příjemná plavba určená pro rodiny s dětmi, školy, firmy, jednotlivce, organizované skupiny vč. hendikepovaných. Lodě dopravíme na start plavby, osobní věci zdarma svezeme na cíl plavby. V naší nabídce kanoe, rafty, pádla, vesty, barely. Pro náročnější klienty nabízíme kombinované výlety (kola, čtyřkolky, seskoky s padákem, ubytování, grilování, atd.). Vybrat si můžete například splutí řeky Jizery malebným údolím v úseku Malá Skála – Dolánky u Turnova. Délka plavby je 9 km, což vám zabere cca 2-3 hodiny, které si můžete zpříjemnit zastavením na naplaveninách a koupáním v řece Jizeře. Náročnost plavby je WW 1-2, mírně tekoucí řeka s hloubkou cca 2 metry. Plavbu realizujeme na kanoích Pálava (2 osoby) nebo raftech Colorado (4-6 osob). Na požádání vás vybavíme záchrannou vestou, vakem pro cennosti, popř. průvodcem. V případě zájmu lze výlet prodloužit o nalodění na Spálově (nad Železným Brodem), délka plavby do Dolánek u Turnova je cca 21 km. Nově také možnost podvečerní / večerní plavby po řece Jizeře. Každý účastník pbdrží malý dárek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Jizerské hory"
Autor článku: jan kostolnik Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pujcovna-lodi-mala-skala-reka-jizera-spluti-reky-jizery-pujcovna-lodi-m
ZOO Liberec ZOO
GPS poloha: 50°46'35.80"N 15°4'33.31"E
V roce 1919 vznikla nejstarší Zoologická zahrada na území České republiky, která je nerozlučně spojena s městem Libercem. Liberec leží v kotlině mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem, protkaný Nisou. Nadmořská výška před radnicí dosahuje 373 metrů. Město má 100 000 obyvatel a rozkládá se na ploše necelých 15 km2. Do města přitahují návštěvníky kulturní zařízení, divácké sportovní zážitky, každým rokem konané výstavní trhy, možnost nákupu ve specializované obchodní síti a překrásné okolí snadno dosažitelné městskou dopravou nebo lanovkou na Ještěd. Počátky založení Zoologické zahrady v Liberci. Psal se právě rok 1904, když se poprvé rozezněly městským parkem nezvyklé ptačí hlasy. To místní Ornitologický spolek pro Severní Čechy obsadil velkou ptačí voliéru exotickými ptáky. Členové spolku nezůstali jen při voliéře, postavené v blízkosti Restaurace Lidové sady. Již předtím byly jejich péčí udržovány na nedalekém jezírku labutě. V údolí za jezírkem se objevili v malé obůrce srnci. Když v roce 1906 utichlo u liberecké přehrady výstaviště, přijal spolek nabídku stavitele Hübnera, přemístit odtud do údolí dřevěný domek zvaný "Čapí hnízdo". Již rok poté, v říjnu 1907, píší liberecké deníky, že byl učiněn první krok ke zřízení malé zoologické zahrady. Počet zvířat kolem čapího hnízda vzrůstal, objevil se tu i medvěd přivezený vojáky ze Srbska, ale v předvečer první světové války pokus o otevření zoologické zahrady v Liberci skončil bez úspěchu. Válečná léta Liberci neublížila. Severní Čechy se stávají součástí Československé republiky, která se zde konstituuje v historických hranicích. Svou činnost obnovuje i Ornitologický spolek. Výstavka zvířat v údolí opět ožívá a na podzim 1919 se stává sen členů spolku skutečností. Otevírací doba: 8.00 - 17.00 v době zimního času (listopad - březen) 8.00 - 18.00 v době letního času (duben - říjen) Vstupné dospělí 70/100 Kč1 děti do 3 let zdarma děti od 3 do 15 let 40 / 50Kč studenti/ senioři nad 65 let 40 / 50 Kč ZTP (po předložení průkazu) 40 / 50 Kč ZTP/P (po předložení průkazu) zdarma Dobrovolní dárci krve (nejstarší odběr max. 3 roky, průkaz nutný) zdarma Autor článku: Lukáš Černý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-liberec
Liberec - nejstarší zoologická zahrada v Čechách ZOO
GPS poloha: 50°46'34.82"N 15°4'30.07"E
Stejně jako u příspěvku o Botanické zahradě mne i v tomto případě bude asi někdo kritizovat, že vybírám velmi známé místo. Avšak ZOO v Liberci je jedinečné a návštěvu této nejstarší zoologické zahrady v Čechách lze pouze doporučit.
My jsme se na ploše 13 ha, na které se zahrada rozprostírá, prošli po návštěvnickém okruhu dlouhém asi dva kilometry. Prohlíželi jsme si různá zvířátka (celkem jich zde žije 1517), ale samozřejmě jsme nezapomněli na liberecké zajímavosti, kterými jsou bílý tygr indický (jediný chov v českých zoologických zahradách), Takin čínský (jediný chov mimo asijský kontinent), osel somálský (největší chov v českých zoologických zahradách), orlosup bradatý (jeho chov je zapojen do programu navrácení do volné přírody) či himálajský sudokopytník nahur modrý (jediný chov v českých zoologických zahradách).
Opravdu zde lze strávit zajímavý čas a na památku si pořídit nějaké fotografie.
Když jsme se toulali po Liberci a okolí, tak jsme spali a relaxovali na tomto místě: http:// www. turistika.cz/mista/liberecTento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" centrum-babylon Za návštěvu dle mého názoru určitě také stojí nejstarší botanická zahrada u nás: http:// www.turistika. cz/mista/ liberecnejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice. A také návštěva Ještědu by se neměla vynechat (http://www.turistika.cz/ mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu)
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach
Semily - muzeum a Pojizerská galerie Muzeum
GPS poloha: 50°36'11.92"N 15°20'5.75"E
Muzeum a Pojizerská galerie sídlí v jednom z nejstarších domů v Semilech. Vzhledem k tomu, že v domě se narodil „dělnický spisovatel“ Ivan Olbracht (vl. jménem Kamil Zeman) a žil zde i jeho otec Antal Stašek (vl. jménem Dr. Antonín Zeman) byl dům zachován před zbořením a v roce 1960 zde bylo zřízeno Muzeum dělnického hnutí a Památník Antala Staška a Ivana Olbrachta. Dnes muzeum dokumentuje region horního Pojizeří se zaměřením na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Součástí muzea je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Otevírací doba: - období letních prázdnin: 09:00–17:00 - ostatní měsíce: 09:00–16:00 - otevřeno bez polední pauzy Kontakt: Muzeum a Pojizerská galerie Semily Husova 2 513 01 Semily tel: +420 481 622 528, e-mail:
[email protected] www.muzeumsemily.com Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/semily-muzeum-a-pojizerska-galerie
Kostel Matky Boží U Obrázku Kostel
GPS poloha: 50°47'40.78"N 15°4'34.32"E
Zmiňovaný kostel se nachází v příměstské části Liberce v Ruprechticích, kam se celkem snadno dostaneme z centra Liberce od termínálu MHD ve Fügnerově ulici autobusovou linkou č. 18, od zastávky Blanická je to 200metrů. Přístup je Křižovou cestou s malovanými zastaveními, cestu lemuje kaštanová alej. Už od odbočky ze silnice spatříme dominantní rotundovitou stavbu kostela s obsáhlým zajímavým názvem kostel Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U obrázku. Již v dávných dobách znali pocestní kráčející Starou cestou směřující do Kateřinek, pramen, který měl údajně léčivé vlastnosti. Na starou lípu u zázračného pramene byl zavěšen Mariánský obrázek malovaný na plechu. Místo se stalo poutním zastavením při poutích do Hejnic. Na počátku 19. století ruprechtický rychtář a majitel pozemků na kterých se pramen nacházel Gregor Wöber, přislíbil, že pokud jej zázračná voda vyléčí z těžké nemoci, nechá U Studánky s obrázkem vztyčit kříž. Rychtář se uzdravil a svůj slib splnil. Navíc kříž doplnil postavami Panny Marie a sv. Janem Evangelistou. Místo bylo slavnostně vysvěceno v roce 1807 libereckým arciděkanem. Zázračná uzdravení narůstala, věřící nejvíce oslovilo zázračné uzdravení slepého čtyřletého chlapce z Raspenavy. Na ten popud Gregor Wöber zvelebil toto posvátné místo vysázením kaštanové aleje a vytvořením Křížové cesty s malovanými zastaveními, které vytvořil Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" místní rodák. Mimo kultovního a náboženského významu se rychtář Wöber angažoval v tomto směru i z čistě ekonomických důvodů, protože byl majitelem hospody v Ruprechticích a tím že stoupla návštěvnost tohoto proslulého místa, stoupali i jeho zisky od žíznivých a hladových věřících poutníků. Koncem 19. století neměli Ruprechtice stále svůj svatostánek a tak byl vytvořen kostelní výbor, mající za účel shromáždit potřebné prostředky k výstavbě nového kostela. Už před lety bylo za místo, kde by měl kostel stát vybráno právě místo v blízkosti zázračné studánky s obrázkem. Až v roce 1905 byla shromážděná potřebná hotovost a byla vyhlášená architektonická soutěž, kterou nakonec vyhrál návrh libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Na jaře 1906 se započalo se stavbou. K vysvěcení kostela došlo v roce 1909, ale v ten samý den byl i položen základní kámen ke stavbě kostel v Ruprechticích, čimž byl význam kostela Matky Boží U obrázku v blízké budoucnosti značně oslaben. Architekti Kühn a Fanta vytvořili na svou dobu opravdu unikátní stavební dílo. Kostel byl vystaven v secesním slohu, doplněn novobarokními prvky. Stavba sama byla pojatá jako rotunda s centrální věží a vstupním portálem na severní boční straně, doplněná bohatou apsidou a sákristií. Význam tohoto posvátného místa rychle upadal, zvláště po II. světové válce, když došlo k odsunu německého obyvatelstva. V padesátých letech již byl kostel opuštěn a postupně devastován. I ostatní místa byla zničená. Studánka byla zasypána a obrázek někam zmizel, pravděpodobně do sběrných surovin. V roce 1977 si kostel pronajal akademický malíř St. Švec jako atelier a alespoň opravil děravou střechu a vybitá okna. Tímto krokem se alespoň zabránilo plánované demolici objektu. K zlepšení situce došlo až v roce 1990, kdy zchátralý kostel převzal do své péče ruprechtický správce farnosti. Na jeho popud došlo ke generální opravě celého areálu, který byl nově vysvěcen v roce 1998 litoměřickou arcidiecézi. V roce 2003 se kostel dočkal i papežskému požehnání. Dnes opět kostel slouží k příležitostným bohoslužbám a je vyhledávaným cílem nejenom mnoha věřících, ale i turistů, neboť leží na frekventované modře značené turistické cestě, spojující liberecké Lidové sady a Fojtku. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-matky-bozi-u-obrazku
Muzeum Českého ráje v Turnově Muzeum
GPS poloha: 50°35'19.85"N 15°9'28.57"E
Muzeum Českého ráje v Turnově shromažďuje doklady o dějinách a kulturním vývoji města i celého Turnovska. Jsou zde bohaté sbírky z archeologie, etnologie, mineralogie, historie a umění. Nejvíce se muzeum zabývá dokumentací zpracování a sběru drahých kamenů, zlatnictví a šperkařství. Najdete zde spoustu exponátů různých druhů minerálů včetně drachých kamenů a polodrahokamů (například exponáty z českých granátů, které mají naleziště hlavně na Turnovsku) . Budova muzea se nachází v památkové zóně města Turnova, ve Skálově ulici čp. 71. Autor článku: Dagmar Molnárová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-ceskeho-raje-v-turnove
Tesařovská kaple - Kořenov Kaple
GPS poloha: 50°45'25.29"N 15°21'31.54"E
Kaple se nachází cca 200 m severně od Informačního centra v Kořenově a tvoří dominantu celé obce. Jedná se o osmibokou kapli postavenou místními evangelíky svépomocí v r. 1909. Do té doby se ke svým pobožnostem scházeli na nedalekém místě u chaty Zvonice. Hřbitov, který kapli obklopuje, byl založen v roce 1911, ale císařskými úřady byl oficiálně uznán až v roce 1913. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tesarovska-kaple-korenov
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" Pivovar Konrád Vratislavice Zajímavost
GPS poloha: 50°45'4.43"N 15°5'12.62"E
Pivovar se nachází v malebném údolí mezi Libercem a Vratislavicemi. Toto umístění není však náhodné ,protože byl zde nalezen silný zdroj vody skvěly pro výrobu piva. První zmínky o výrobě piva libereckými měšťany pochází z roku 1560, když výroba pivovárku nestačila pokrýt poptávku byla k 22. 7.1872 založena akciová společnost jejichž cílem bylo postavit velký pivovar. Již v roce 1185 pivovar vyrobil 60 000 hl piva a v r.1893 to již bylo 100.000 hl. za což jej řadilo na 6. místo v Českých zemí. V nové historii, která se píše od roku 1999 pivovar znovu roste a nachází své příznivce a odběratele piva se značkou Konrad nejen v tuzemsku ale i v zahraničí. Pokud chcete tuto značku ochutnat tak není problém. U pivovaru se nachází podniková prodejna, kde dostanete klasiku i speciály, samozřejmostí je i dárkové balení. A pokud posedět? Vedle prodejny je pivovarská hospůdka, kde mimo zlatavého moku dostanete něco k zakousnutí z české Kuchyně. Ale aby si řidiči přišli na své, tak v areálu pivovaru se nachází automuzeu, kde si můžou prohlédnou desítky historických automobilů zatímco Vaše drahé polovičky si budou vychutnávat Konráda v hospůdce. Autem dojedete po silnici č. 14 směrem na Jablonec nad Nisou, cyklisti to mají zase kousek od cyklotrasy č. 3036 (odbočka u hřbitova směr komín). Sběratelé turistický známek si známku č.1345 mohou zakoupit v podnikové prodejně.
Pivovarská prodejna : 8-17 hod ,sobota do 12 hod Pivovarská hospoda: 14-22 hod,neděle 15-23 hod Automuzeum pouze v neděli od 10-16 hod Autor článku: Petr Hasoň Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-konrad-vratislavice
Jizerskohorské technické muzeum Muzeum
GPS poloha: 50°52'27.37"N 15°13'6.31"E
Postupně se rozrůstající technické Muzeum v Bílém Potoce v Jizerských horách, které se zaměřuje především na pístové letecké motory, ale krom toho vystavuje také vojenské projektily, miny, radiotechnické vybavení, část simulátoru TL- 29, ale v jiné části areálu také průmyslové dieselové a plynové agregáty, výtopnu továrny a spoustu dalších rozměrných, nebo naopak drobných exponátů. Z vystaveným leteckých motorů zde uvidíte DB 601, BMW 132, Avia DR 14, ale také proudové M701, VK- 1 a asi 15 dalších. Muzeum zatím funguje v provizorním režimu, kdy je potřeba si exkurzi, včetně odborného výkladu, předem domluvit před telefon nebo email - kontakty naleznete na oficiálním webu. Autor článku: Zdeněk Kussior Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jizerskohorske-technicke-muzeum
Turnov - Regionální turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°35'14.89"N 15°9'29.09"E
Turnovské Regionální turistické informační centrum, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází na náměstí Českého ráje v rohovém domě čp. 26 naproti kostelu. Otevírací doba: Od 1. července - do 31. srpna září - červen Pondělí - pátek 8.00 - 18.00 Pondělí - pátek 8.00 - 17.00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" Sobota 9.00 - 16.00 Sobota 9.00 - 12.00 Neděle 9.30 - 15.00 Kontakt: Regionální turistické informační centrum Turnov Nám. Českého ráje 26 511 01 Turnov e-mail:
[email protected] tel: 481 366 255 fax: 481 366 256 web:http://www.infocentrum-turnov.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnov-regionalni-turisticke-informacni-centrum
Jizerská magistrála pro pěší turisty Turistická trasa
GPS poloha: 50°50'34.01"N 15°12'37.01"E
Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Snaha o navázání na staré tradice společně s nutností oddělit z bezpečnostních důvodů trasy pěších turistů od cyklistů vedly v roce 2001 k vypracování záměru magistrály, která by do jisté míry kopírovala myšlenku a trasu původní Modré hřebenovky. Snahou je propojit krajinu Českosaského Švýcarska, Lužických a Žitavských hor s Ještědským hřebenem, Jizerskými horami a Krkonošemi. Po dokončení by měla "hřebenovka" opět spojovat saské skalní oblasti u Hinterhermsdorfu se Sněžkou. Jizerská magistrála pro pěší turistiku je jednou z prvních dokončených částí velkolepého projektu. Myšlenkou svého vzniku se vrací do nadšených let na počátku 20. století, kdy putování po Hřebenovce bylo ušlechtilou zábavou citlivých a vnímavých lidí... proto je určena výhradně pro pěší turisty. Cyklopolykače kilometrů nemusím a tady je od nich klid..... I když - velmi mě pobavila cyklistka, která se snažila procpat svoje kolo zábranou na cestě (označenou zákazem pro cyklisty) hlasitě nadávajíc, kdože to vymyslel, když se tam to kolo nevytočí.... :-)))) http://www.jizerskamagistrala.cz Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jizerska-magistrala-pro-pesi-turisty
Liberec - Informační centrum Ostatní
GPS poloha: 50°45'37.08"N 15°3'9.65"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.
Kontakt: Nitranská 1, Liberec, Centrum Babylon tel.: 485 249 202
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" Provozní doba: otevřeno denně od 10:00 do 20:00 hodin Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-informacni-centrum
Infocentrum Malá Skála - Infoshop Vejměnek u Boučkova statku Infocentrum
GPS poloha: 50°38'11.36"N 15°11'27.85"E
Jak název, napovídá tak maloskaské turistické informační centrum nalezneme v bývalém roubeném vejminku v sousedství Boučkova statku. Návštěvník zde najde informace o kulturním a sportovním dění v okolí, tipy na výlety, prodej pohledů, mapy, průvodce, atd... Sběratelé turistických známek zde mohou získat turistickou známku č. 574 - Boučkův statek - Malá skála. Provozní doba: květen - září út - ne 9:00 - 13:00 a 15:00-19:30 Kontakt: Infoshop Vejměnek - Infocentrum Malá Skála Vranové 1. díl 12 468 22 Malá Skála e-mail:
[email protected] tel: +420 773 877 550 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/infocentrum-mala-skala-infoshop-vejmenek-u-bouckova-statku
turistické rozcestí Kozákov Rozcestí
GPS poloha: 50°35'40.31"N 15°15'50.40"E
Turistický rozcestník, který se nachází na vrchu Kozákov nedaleko Riegrovy turistické chaty, ukazuje cestu do více směrů. Po značce modré ve směru Sedmihorky - Železný Brod, po zn. zelené ve směru Semily - Krkavčí skála, zn. zelená ukazuje cestu ve směru Semily - Turnov. No a zn. červená od rozcestí na Kozákově směřuje do tří stran, do Turnova, k Malé Skále a k vrchu Tábor. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kozakov
Semily - Informační centrum Ostatní
GPS poloha: 50°36'7.78"N 15°20'8.02"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.
Kontakt: Riegrovo nám. 68, Semily Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Průvodce Jizerské hory" tel. 481 624 721
Provozní doba: Pondělí - Pátek 09.00 - 17.00 Sobota 09.00 - 12.00 Neděle, svátky zavřeno Červenec - srpen Pondělí - Pátek 09.00 - 17.00 Sobota, neděle, svátky 09.00 - 13.00 Listopad - březen Sobota zavřeno Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/semily-informacni-centrum
Unikátní restaurace Obří sud Ostatní
GPS poloha: 50°53'38.15"N 15°11'41.93"E
Restauraci ve tvaru obřího sudu nalezneme v Lázních Libverda. Tato výletní restaurace byla postavena roku 1931. Nápad na postavení této unikátní restaurace dostal Stefan Hausmann,který se nechal inspirovat obdobnou stavbou, která se nacházela na Javorníku, bohužel tato stavba v roce 1974 vyhořela. Jeho nápad převedl do skutečné podoby stavitel Anton Lux. Obří sud naleznete 1 km nad obcí Lázně Libverda, směr Nové Město pod Smrkem. Před restaurací se nachází několik parkovacích míst a stánek se suvenýry. Restaurace je otevřena od pondělí do neděle v době mezi 11:00 až 20:00. Návštěvníci si zde mohou dát jak studené tak i teplé předkrmy, hotová jídla a dezerty. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/unikatni-restaurace-obri-sud
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15