/
"~lTOOJAlffiNS t 1 "Prvnl vec, ke here vyblzlm, je tato: af se konaji modlitby prosebne, pfimluvne i dekovne za vsechny lidi, za krale a za vsechny. kdo majl moc..... " (lTim2,1) Moji mili, dnes slavime slavnost Uvedeni Pan~ do chramu. Je to vtdy ptiletitost uvedomit si, co pro nas znamena ehram - mfsto botilio pl'ebyvani mezi nami. Zijeme ve smutne dob~, kdy kostel v na~i zemi nemUfe ztlstat ve wgin~ mist eely den otevreny, jak byvalo zvykem. Byl by totit znesween krlIdezi, nebo jinym zptlsobem. To ~ak nemli byt dllvodem, aby se stal odpuzujicim ~pinavym a vlhkym mfstem, kdyt je "podeba" pro v~ginu v~i'iciehjenjednou tYdn~.Zde musime pod~kovat t~m, kdo se staraji 0 to, aby nM kostel pllsobil slavnostnim dojmem kdykoli se do n~j vejde. Je to vizitka fami obee. Tedy i t~eh, ktei'i si s jeho stavem "ned~laji hlavu". Prliw ty chei upozomit, ze i oni jsou povolani vydavat sv~tu sv~deetvi 0 vztahu clov~ka k Bohu. Mam v trpke pameti, jak lide, kteri nie nedbali toho, te okoli kostela je praktiel]' skIadka odpadu a vel'ejny zaehodek, spustili hysteriek}' poknk, kdyt jsme zacali stawt zed' - jediny zpllsob jak tomu zabranit te se uzavirame do ghetta. I kdyt takovy slogan zcela postrlida logiku, zda se byt vhodnou vymluvou pro to, aby pro dustojnost domu botiho "ani neprelozili steblo". Maji lit svou odplatu v domnele dlliezitosti, kterou glosovRnim na~ich snah, ve svyeh ooich ziskali. Mlim povinnost takove upozomit, ze u osobniho soudu samozvane misto inspektorU zivota a snah famosti mft nebudou. Tolik z nejhor~iho. Znovu musim podekovat jmenem eeM famosti (svobody lhostejnyeh se tim doufam nedotknu tak, aby se urazili) v~em tern, ktel'i za eenu vlastnieh obeti, at' jit Casu, namah nebo finanei, dbaji 0 to, aby na~ kostel byl at' lit pn liturgii nebo i mimo ni vtdy dllstojnym ehnimern boti. 0 jakou jeho dustojnost a krasu zde usiluji do takove, zm'lsobene boti velkorysosti jednou vejdou na wcnosti. Plin BIlh urni odpIacet! Jestli ~ak bude i lhostejnost a povy§eneetv! na vcMnostiznasobeno, pak lit to oeni tee 0 vcMneblatenosti, ale o jejim opaku. romu ~ak naStesti jde je§tt'Suniknout. V§em obetavyrn pi'eji a vypro§uji radost z vytrvalosti, lhostejnym milost prozi'eni dokud je Cas. M§e svata v tento slavny den je pf'eee obetovana za ~eehny mne svel'ene. Zehnam. Mgr. Jan Pratan dekan
hromnice 40 dni po vanocich vznika svetelne procesi, ktere nahrazuje (potlaeuje, naplfmje) puvodne pohansky zvyk ve kterem byla svecena svetla. Podkladem tohoto svatku Pane, ktery se slavi 2. Lmora,'je udalost popsana v Luka~ove evangeliu 2,22-39 - obetovani Pane v chrame. Dne~ni zpusob liturgickeho slaveni tohoto svatku ma v sobe prvky z ktest'anskeho Vychodu i Zapadu. VZ v polovine 5. stoleti je tento svatek na Vychode slaven jako "Svatek setkani" (Hypapante - ipapanti ). V Rime je dokladano svetelne procesi, ktere melo potla6t pohansky smirei pruvod (Amburbale). Ten prochazel me stem prave na zacatku unora. Sveceni svici se ujalo je~te v druM polovine prvniho tisicileti v Galii. IPod!e -Adam,
Berger, sir, 1041
svatomartinske kostely Mili ctenati, nav~tevy kostehl svateho Martina maji sva specifIka i podle denni doby. Pokud si nedomluvirn cas nav~tevy, neda se dopfedu odhadnout, zda na miste najdu nekoho, kdo me do kostela pusti. Kostel svateho Martina v Senove u Noveho Jicina se hledat nemusi, stoji u hlavni silnice, a jelikoz jsem k nemu pfijel uz pfed osmou hodinou ranni a vedel jsem, ze spravu kostela ma na starost administrator z Noveho Jicina, ani jsem necekal, ze se do kostela podivam. Ov~em kdyz jsem zjistil, ze vrata na hfbitov kolem kostela jsou stale je~te zamcena, fekl jsem si, ze pockam, zda v osm nepfijde nekdo odemknout, protoze kdo ma klice od hfbitova, ml'lze mit klice i od kostela. Ten clovek skutecne pfi~el, mel sice jen klice od hfbitova, nejdUlezitejM v~ak bylo, ze jsem se mel koho zeptat a pan vedel. "Klice od kostela ma muj bratr, ale asi nebude doma. No ale pojd'te se mnou, zeptame se jeho syna, jestli nevi, kde ma tata klice." Syn nevedel, ale fekl, ze tata se eo nevidet vrati z nakupu, ze jeljenom pro rohliky. Takze jsem cekal na dvorku a sledoval kachny, jak jdou ze dvorka do zahrady, taky jsem dostal sklenici vody. Bylo tam knlsne. Letni rano na venkove. Bratr pana s kli6 od hfbitova pfijel asi za 30 minut, chvili se dival neduvefive, ale pak vzal klice a kostel mi ukazal a take mi povedel neco 0 povodni, kterou meli v roee 2009, 0 tom jak zmenila okoli kostela, napfiklad co bylo na miste, kde je parkovgte a ze maji hned vedle kostela novY most'; protoze stary byl povodni ponicen. S touto povodni a Senovem u Noveho Jicina ma i na~e farnostjednu vee spolecnou, tedy mimo to, ze jako oni marne kostel svateho Martina. V cervenci 2009 jsme udelali v kostele penezni sbirku na pomoe !idem postizenym povodni na severni Morave a tehdy jsme naSH mezi postizenymi obeemi i jednu s kostelem svateho Martina a tam jsme penize poslali. Tohle jsem jim tam ale nevypraveL V cervnu roku 2009 jinak poklidna reka JiCinka, ktera proteM nasi obci, stacila behem nekolika minut sveho rozvodneni odnest temer vse, co ji stalo v ceste a rozUt se do okoU a vyplavit domy i zahrady Pri teto bleskove povodni ze dne 24,6.2009 bylo behem 30 minut postiieno 130 domaenosti, 14 podnikatelskfeh objektu, matefsM a zakladni skola, posta, obehod, obeeni byt. Dale byly postiieny objekty jako je most U Kostela, mostu u Fojstvi a penzionu Me Limon, lavka u Toyoty, posty a Arpexu, ehodniky, komunikaee, vefejne osvetleni,
rnistni rozhlas a ploty. Celkova skoda na obecnirn a soukrornern rnajetku byla vyCislena na lID rnili6nu Kc. V rarnci skod z povodni pornahaly sbory dobrovoln-ych hasicu, vojenskjch utvaru i dobrovolne organizace. Tirnto bychorn chteli podekovat zajejich pornoc a snahu zrnirnit nasledky techto udalosti. Zivot clovekaje zv/(zstni. Jednornu pf'inasi radost a uspech, druhernu zase utrpeni. Je treba hodne lasky, tolerance, porozurneni, pochopeni a cElu, abychorn si navzajern porn aha Ii k lepSirnu zivotu.
Obec Senov u Noveho Jicina se rozkhida po obou stranach i'eky Jicinky a okresni siLnice vedouci z Noveho Jicina do Fulneku. Zastav~na cast obce tvoi'i velke pismeno "L". Podel i'eky Jicinky od jihu k severu je dlouM cca 3 lan. Podel okresni silnice, vedouci od zapadu k vychodu, take cca 3 km. Rozloha obce je 1 563,18 hektaru a lezi v nadmoi'ske rysce 261 m. Celkovy pocet obyvatel je zde 2070. Senov byl v davne minulosti vesnici puvodu ceskeho. Kdy by1a zalozena, nelze pi'esn~ zjistit. Podle historickYch pramenu pfipada jeji zaLozeni do let 1283 - 1288. DalSi prameny i'adi jeji zaLozeni do r. 1293 a to spolecn~ s Kuninem. PodLe pudorysu je to typicka Lesni Lanova obec. Prvni osidLenci Senova byli vesm~s rolnici. V 15. stoleti se zacinaji rozvijet l'emesla a naLezneme zde zejmena kovai'e, mlynai'e, tkalce, spravkai'e od~vU a obuvniky. K obziv~ mistnich obyvatel pati'ilo i povoznictvi. V 17. stoleti z i'emesel pi'evladali tesai'i a zednici, ktei'i m~li dobrou pov~st nejen doma, ale take v zahranici. V 19. stoleti se pi'evazn~ rolnicka obec m~ni na prumyslovou. Bylo postaveno 6 tovaren, ktere zam~stnaly v~tsinu mistnich obyvatel. Po r. 1848 i'emesla postupn~ ustupovaLa prumys10ve vYrob~ a obyvateLe zacali bYt zam~stnavani jako tovami d~lnici. Nejryznarnn~jsim rodakem obce je Franz Barwig, ktery se v roce 1868 v Senov~ u Noveho Jicina narodil. Zacinal jako lidovy i'ezbai' betlemu a restaurator venkovskych kostelu v Novem Jicin~. V 1etech 1887 -1897 se nejprve vzd~laval, pozd~ji pusobil na Um~lecko-prumyslove skole ve Vidni. Nyni obec ztraci svuj prumysLory charakter, ziskava novou tvai' rozvojem drobnych podnikatelskych aktivit a sluzeb a rystavbou rodinnych domku. Obec byla v Letech 1949 - 1993 sloucena s m~stem Nory Jicin, od roku 1994 je obec op~t az do dnesniho dne samostatna. Od tohoto roku zde byla ud~lana spousta ryznarnnych praci pro jejf rozvoj, pam mezi n~ hlavn~ rystavba n~kolika lokalit s rodinnymi doroy, rystavba najernnich domu s byty, probehLa plynoflkace casti obce, 'byla provedena rekonstrukce zakladnf i matei'ske skoly, posfLiia se take pece 0 zelen, dokoncujf se take domy s chran~nymi byty a spousta dalSich aktivit. Nejstarsf kulturnf pamatkou je zprvu di'ev~ny kostel sv. Martina, ktery se nachazi na severnim konci Senova t~sn~ pi'ed hranici s obci Kunin. Jeho zalozenfje spojeno zi'ejm~ se vznikem obce. Jednolodni, orientovany, podelny, v jadru goticky kostel s pravouhlym zav~rem presbyteria a hranolovou v~zi v ose pruceli, vybudovany patm~ na pi'eJomu 13. a 14. stoleti a v interieru upraveny kolem poloviny 18. sto1eti (presbyterium) a v roce 1811 (lod'). Svou puvodni gotickou podobu si zachovaJa pi'edevsim ctyi'podlazni hranolova v~z, jeji ryska je 37 m, a sakristie. Hmotu v~ze clenf kordonove i'fmsy a pravoUhla st~rbinova okna s kamennym ost~nim, prostor zvonice osv~tluji okna s pulkruhorymi
zaklenky. V race 1839 byly do veze dany kostelni hodiny. Ti'iosa lod' ma hladkou fasMu, ve stl'edni ose na epistolni strane je bo~ni vchod s pravouhlym kamennym portalem. Presbyterium je sii'kove i ryskove odstupnene, pl'i jeho evangelijni strane stoj i podelna sakristie s pultovou stfechou, pl'i severni zdi·'sakristie je jednou odstupneny operny pilii'. Kostel ma valbove stl'echy s palenou krytinou, v hl'ebeni nad viteznym obloukemje sanktusnik, vezje zavrsena cibulovou bani s lucernou. Interier: Lod' je zaklenuta tfemi pon placek na pasech podepl'enych pl'izednimi pilil'i s l'fmsorymi hlavicemi. V zapadni Msti lodi je zdena kruchta s balustrovou poprsnL V knezisti je valena klenba s ryse~emi, prostor presbyteria je od lodi oddelen pulkruhovym viteznym obloukem. V podkrovi nad presbyteriem se dochoval zbytek gotickeho lomeneho vitezneho oblouku a horni Mst rovneho zaveroveho zdiva. Na evangelijni strane presbyteria je nizky lomeny pOJ1alek ustici do sakristie zaklenute lomenou valenou klenbou. V presbyteriu jsou barokni fresky, jejichz autorem je s nejvetSi pravdepodobnosti olomoucky maUl' Ignac Sadler, cinny v 50. letech 18. stoleti v nedalekem Fulneku. (Fresky byly podle literatury signovane "Alois Sattler" a datovane "1758", signatura byla po roce ] 945 znicena. Jiz drive vsak zl'ejme pl'i neodbornem restauratorskem zasahu doslo ke zkomoleni ld'estniho jmena autora.) V podvezi kostela se dochoval goticky pOJ1al s vegetabilnim dekorem. Osteni portalu je tvoreno tl'emi pruty, vybihajicimi z talil'ovitych patek nad zesikmenymi sokly. V z6ne hlavic jsou pruty preruseny souvislym pasem se schematizovanym rostlinnym dekorem s motivy vinnych listu a dubovych ratolesti a nad nimi dale pokracuji do siroke, mime zalozene archivolty. Portal je rustikalnim dilem mlstni provenience, tvarove odvozenym z naturalisticke ryzdoby kostelu z druhe poloviny ] 3. stoleti. Hned vedle kostela se nachazl hl'bitov a pl'ed kostelem sv. Martina se nachazi pamatnik obetem z prvni i druhe svetove valky. V obci se nachazl take kaplicka. V roce 1989 byla rekonstruovana. Po dokoncenf oprav byla slavnostne vysvecena a zasvecena Paone Marii v kvetnu roku 1991. V te dobe byly udelany i mensi opravy kostela a hr'bitova. Senov u Noveho Ji~lna ma symboliku svateho Martina i v obecnim znaku, 0 tom jsme si kdysi psali, takze nyni jen pl'ipomenu Ve stfihrnem stite je jab/on pfirozenyc/l harev s cervenym; plody na zelenem travnikll, v Ilemf. je poloien stffbrny met, kterj je symbolem svatellO Martilla, patrolla, kteremu je zasvecell kostel. htfp:llwww.zssenov.czINASEOBEClkulturniPamatkyphp Buh ma plan is tebou Pokud jste pohlceni tim, co vsechno nejste a co nedokazete, podivejte se do zrcadla Boo vas chce pouzH, ma pro vas svuj plan. Po~ita se se vsemi talenty, dary a schopnostmi, l.'terymi vas obdaroval. Pokudjste pohJceni tim, co nejste, podivejte se do zrcadla a uvedomte si, ze Buh vidi to, co jste. Vidi vas potencial a svou slavu ve
vas. Neporovnava vas s clovekem vedle vas, aby si zjistil, zda jsou va~e. schopnosti tabulkove srovnatelne. Zajima ho, jak vy pouzivate potencial, ktery do vas vlozil. Odpalkuje kazdou vymluvu, ~erou mu nadhodite, abyste rnohli ignorovat nebo odmitat jeho dalY. ' Buh povolava a pouziva ruzne lidi s niznymi problemy V Bibli vidime, ze Buh povolava a pouziva ruzne lidi s ruznymi problemy. Nekdy povolal Iidi, kteri byli na dne, protoze se nechali pohltit svyrn Michem. Nekdy - docela casto - povolava lidi, kteri jsou nizko na spolecenskem zebricku nebo jsou dokonce ze spolecnosti vylouceni. Mnoho z nich by melo docela dobrou vyrnluvu, proc nernohou Bohu slouzit, kdyzje povola!. Jednou jsem cetl seznarn, ktery zacinal takto: Abraham byl moc star);. Jakub byl lhaf'. Timotej mel ialudecnf vf'edy. Petr byl zbabelY. MojifS koktal a byl vrah. David byl cizoloinfk. Marek byl nespolehlivY. Ozeas mel za ienu prostitutku. Noemi byla stejne jako Rut vdova. Jonas byl neposlusn);. Miriam byla drbna. Tomas pochyboval. Elias trpel depresf. Jan KNitel se legracne obtekal. Pavel pronasledoval cirkev. Marta byla pf'flis uzkostliva. Zacheus byl moc mal);. Maria bylajenom teenager. Lazar byl mrtvy. Buh na vas neco vidi, neco, co mozna nevidite ani vv sami Jaka je va~e vymluva? BUh na vas neco vidi, neco, co rnozna nevidite ani vy sami. Vola vas, abyste byli pokorni, spolehali na nej, a uvedomovali si, jak ho potrebujete, abyste mu byli schopni lepe slouzit. Nebojte se mu odevzdavat, nebojte se vyjit, nebojte se bYt s nim v kontaktu! ZpracovAno podle knihy: Crash test http://www.vira.czlTextyIClankyIBllh-ma-plan-i-s.\Iami.html
Chh~b zivota V tornto zarny~leni bych se chtel venovat otazce, proc Pan Jezg zvolil pro tajernstvi eucharistie zpusoby ehleba a vina. Nejprve je treba riei, ze chJeb a vino nejsou jen symboliekymi znarnenimi Kristova pusobeni, ale pri rnM svate prestavaji byt sarna sebou a sUivaji se skutecne Kristovym telem a krvi, takze Kristova pritomnost v eueharistii je prava, realna a podstatna a neni pouze znarnenim, nebo syrnbolem (srov. Tridentsky koneil - Dekret 0 eueharistii z roku 1551). Presto Pan Jezg pro svou skutecnou pl'itomnost rnezi nami zvolil podobu ehleba avina, ktera nas maji pfivadet a nikoli odvadet od porozumeni tornu, kYm je JezfS pro nas v teto svatosti. Nejprve se tedy venujme vyznamu ehleba. ChIeb byl a je zakladni zivotni potfebou. Bez ehleba, bez jidla nemuzeme zit. Uvedornujeme si tak, ze na~ biologiekY zivot je velice kfehkY a ze zcela zavisi na prijimani potravy. Pan JeffS proto uci sve ucedniky se modlit: "Chleb nM vezdej~i dej nam dnes." Vzdyt' jako zivot, tak ani ehleb neni sarnozfejmost, ale Bozi dar. (To si musime uvedomit predev~im my lide v Evrope, kde se polovina potravin vyhodi, zatimeo druM polovina planety hladovi). Pan JeffS se v~ak neomezuje pOllze na to, aby hladove nasytil chlebem. Ukazuje spge, ze materialni sytost neznamena pray)' smysl lidskeho zivota. Ve v~ech evangeJiich najdeme zpravu 0 tom, ze Kristus zazracne nasytil hladove zastupy, av~ak v tomto zazraku Pan odkazuje k veWmu daru, kterym je eucharistie.
V Janove evangeliu JezlS fika: "Ja jsem ten ehleb ziry, ktery sestoupil z nebe; kdo ji z toho ehleba, ziv bude na veky. A ehleb, ktery ja dam, je me telo, obetovane za zivot sveta." (srov. Jan 6,;51) Muzeme riei, ze jako pozemsky ehleb je zdrojem fyzickeho zivota, tak Kristovo 'telo obetovane na krizi, je zdrojem pLneho duehovni zivota. Nebo take: Jako clovek nemuze zit, pokud by neustale nepfijimal potravu, tak ani kresfan nemiiZe v pravem slova smyslu zit, aniz by pravidelne pfijimal Krista a jeho ukrizovanou lasku. Myslim, ze lze mluvit 0 trojim teologiekem ryznamu "ehleba". Predevsim jasne ehapeme, ze nas fyzieky zivot zavisi na prijimani potravy. Tato zivotni nutnost vsak pfedpoklada dalSi potrebu, kterou je pomoe druhYeh. JezlSovi soucastnici si uvedomovali vice nez mi, ze moznost nasyeenf zavisf na vzajemne spolupraei v rodine a ve spolecnosti. Proto take spolecne jidlo, ktere bylo az do nedavena naprostou samozfejmostf, vyjadfovalo zakladni skutecnost, ze si clovek nemuze vystacit sam, ale potfebuje k svemu zivotu druhe. Tim se dostavame k dulezitemu, jeste hlubsimu momentu: Cloveku k opravdovemu zivotu nestaci jen pfijimani potravy, nybrz potfebuje pro svUj osobnf zivot take pfijimat lasku druhyeh, aby ji pak sam mohl davat. Je proto tfeba poukazat na to, ze caste vymizen! zvyku spolecneho j!dla v rodinaeh psyehologieky vytvari nespravny vztah k zivotu, ktery si nikdo nemuze egoistieky usurpovat jen sam pro sebe, ale ktery ma sdllet s druhymi. V dalSim kroku muzeme pfistoupit k tajemstv! eueharistie, ktera je vlastne zvlastnim druhem spolecne hostiny. Pfi msi svate ehapeme, ze k plnemu zivotu nestacf jen prijiman! potravy, ba dokonee ani laska druhyeh, kterou marne opetovat, ale ze potfebujeme pfedevsim Bozf lasku, jez se nam dava v ukfizovanem Kristu. Teprve tato Bozi laska, muze zeela nasytit nase hladove srdee a vest nas k opravdove mezilidske lasee. V tomto smyslu starobyly ryklad eueharistie jakoZto ehleba, ktery je utvoren z mnoha zrn v jedno, aby tak vsichni pfijimajici mohli byt sjednoeeni v jednu eirkev, pfinasi jasne poselstvi: Kristus je ehleb zivota, protoze sytf a uzdravuje nasi lasku, abyehom byli sehopnf vzajemne jednoty a obeti pro druhe, zvlaste pro ty, ktefi nemajf, co jist a s k)rm bYt. Pavel Fryvaldsk)r
o cistern
srdci Jednoho dne sli tfi kamaradi na ryiet. Jeden z nieh vytahl s kapsy tfi papirky, na kteryeh bylo napsano: Pozvanka na oslavu narozenin, Lukas 10 let. Kluktim se vykouzlil usmev na tvari, ale take znejisteli, kaZdemu v hlave zacalo srotovat. Co ja mu dam? Rodice moe penez nemaji, jsme ehudi, aeh jo, ja mu to nebudu moe nikdy vratit, ani oslavu a sotva nejak)r darek. Kluei byli v srdei smutni a troehu je to fralo. Najednou nejmladsi ehlapee, ktery pozvanky na sve narozeniny kluklim pfedal, fekl: "Kluei nenoste mi fadne darky, vim ze vasi rodice nemaji moe penez. Mym nejvetSim darkem bude to, ze pfijdete a budeme spolu." Kdyz vyslovil devitilery Lukas tato slova, byl jsem u toho. Bylo to silne, rozbusilo se mi s toho srdee. Kde se to v tom ehlapei bere, ze dokaze pozvat sve kamarady na oslavu sryeh narozenin a nie zato nezada. Rekl jsem si pro sebe, ten ehlapee ma ciste
Radostny ruzenec Lucie Dafikova , p. Matejkova p. V. GejguSova p. Graseova p. Cihak s v'e t I a Ruzenec Helenka Kl'izova p. Sterzik p. Pavel Netahlo p. Pe~enkova p. Sedlakova MUDr. Pavel Kl'iz p. Palenikova p. Petr Zettl p. Tararik p. Petr FryvaldskY Bolestny ruzenec p. Dagmar Matysova p. Petr Netahlo p. Gederova p. Hiklova p. Vincfukova p. Rychtatova p. Jaroslav Biba Jakub Palenik Martin Panek I ~arka Gregorova Slavny ruzenec Mirka Gederova p. Hrachovcova p. Bystl'icka p.Bedliva p. Wtinscherova p. Fryvaldska Antonin Sterzik p. Vlkova p. Pidrmanova p. Koubova
1 p. 2 p. 3 p. 4 p. 5 p. 1
2 3
4 5 1
2 3
4 5 1
2 3
4 5
RiMova Jelinek Ko~ova Kl'izova Jakubesova
p. KratCikova Jan Neve~el'al p.Tyrmerova Mudr. Fibich Josef Sterzik p. Sterzikova manz. Kolenovi p. Pavel Vincfuek Simon Sterzik MatouS Sterzik B. Sterzikova p. Riizi~kova p. Zettlova
srdce. Jmeno jsem pozmenil, jsou to kluci z naSi farnosti. www.signaly.cz prom rytir31 Nova videa a fotografie. Rozhovor s p
Co nas ceka v Unoru? 18. 2. Vylet vlakem a pesi tUrn Horni Blatmi - Nove Hamry. Cena vYlet~ 50 Kc, sva~inu s sebou. 22.2. Bazen KV~ arena. Cena v)'letu 140 K~. pastor. asist. Jan Nevecei'al te1.737422878, Modlitby za ne}mensl
Unor 2013
email:
[email protected]
.
Za nova obraceni ke Kristu a jeho cirkvi. v lednovem cisle jsem uvedl chybny lllnysl, omlouvam se, spnivny lednov)' funysl byl:
Abychom byl; kfesfany nejen pod/e jmena, ale ceLym srdcem. 2. 3. 5. 10. II. 13. 14. 17. 22. 24.
Unora Unora Unora Unora Unora Unora Unora Unora Unora Unora
Narozeniny I. Unora 3. Unora 8. Unora 8. unora 11. Unora
sobota nedclc utery nedele pondeli sti'eda ctvrtek nedele patek nedele
Liturgickj kolendtif no UNOR 2013 Uvedeni Pane do chnimu 4. nedele v mezidobi patek (SII. Blazeje- biskllpa a mllcedlllka) sv. Agaty - panny a mu~ice 5. nedele v mezidobi sv. Panny Marie Lourdske Popelecni stieda sv. ValentYn I. nedele postni svatek Stolce sv. Petra, apostola 2. nedele postni
ve farnom UNOR 2013 Samuel Vojtech Hilebrandt 14. Unora pani Sedlakova Marie Josef Sterzik 17. Unora pan Arnold Sterzik Ondfej Gejgus 21. Unora pani Katei'ina BOrUvkova pani Margita Jakubesova 23. Unora pani Milu8e Koubova pani Hana Vincilrkova 24. Unora pani Dana Vlkova Blahoprejeme 0 vyprolujeme Bo1.ipotehndni Postni doba - nejen cWebem ziv je clovek - uSeti'ene penize za jidlo dat jako almuZnu - ocekavam noveho, stare konci - drZim se zpet, aby mel prostor Buh - cas Bozi pnzne, ale i pokuseni - cesta zjednoduseni Zivota
Zkus v postni doM ze sveho zivota neco odstranit, co ti bere Cas a co neni tak duleZite a poti'ebne. A do uvolneneho prostoru vpust' Boha ... (P. Ales Opatmy)
