Promlčení u obchodních závazkových vztahů

+

Main topic:

Promlčení u obchodních závazkových vztahů IB.Service Czech Republic – č. 2 (duben 2011)

Obsah PROMLČENÍ U OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ

2

VÝKON FUNKCE A PRACOVNÍ POMĚR

4

DŮLEŽITÉ LHŮTY DLE DAŇOVÉHO ŘÁDU

6

DODATEČNÉ PŘIZNÁNÍ

7

NOVELA ZÁKONA O DPH OD 01.04.2011

8

JUDIKÁT ESD: NÁROK NA ODPOČET DPH

11

DAŇOVÝ KALENDÁŘ

12

IB. GROUP OFFICES

13

1

IB.Service

Promlčení u obchodních závazkových vztahů Mgr. Zuzana Bačková

Promlčení u obchodních závazkových vztahů Promlčení je jedním z institutů stanovených k ochraně dlužníka. Podstata promlčení spočívá v tom, že po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty (promlčecí doby) se právo stává nevymahatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčené právo nezaniká. Soud k promlčení z úřední povinnosti nepřihlíží, k oprávněně vznesené námitce promlčení je však přihlédnout povinen. Samo uplynutí promlčecí doby nemá tedy na příslušné právo žádný vliv. Dokud se dlužník promlčení nedovolá, zůstávají práva a povinnosti mezi ním a věřitelem beze změny. Obecná úprava promlčení je obsažena v občanském zákoníku (§§ 110-114). Promlčení práv z obchodních závazkových vztahů je speciálně komplexně upraveno v zákoníku obchodním (§§ 387-408). Promlčení podle obchodního zákoníku podléhají jen práva z obchodních závazkových vztahů upravených obchodním zákoníkem včetně práv z tzv. fakultativních obchodů podle § 262 obchodního zákoníku (strany si mohou dohodnout, že se jejich závazkový vztah řídí obchodním zákoníkem). Obchodní závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci smluvních typů upravených jen v občanském zákoníku sdílejí režim promlčení podle občanského zákoníku. Práva jakými jsou právo vlastnické nebo právo vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou se nepromlčují ani v obchodních vztazích. Obecná promlčecí doba činí v obchodním právu 4 roky. V některých případech stanovuje obchodní zákoník promlčecí lhůtu odlišně (např. u smlouvy o přepravě věci činí 1 rok). Jedná-li se ovšem o právní vztah mezi podnikateli, který se řídí občanským

IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

zákoníkem (např. nájemní smlouva), uplatní se promlčecí doba podle občanského zákoníku, která je obecně 3-letá. Obecně začíná běžet promlčecí doba u práv vymahatelných u soudu ode dne, kdy právo u soudu mohlo být poprvé uplatněno. U práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy právní úkon mohl být poprvé učiněn. Speciálně jsou upraveny počátky běhu lhůt např. -

-

u práva na plnění závazku - ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být s jeho plněním započato, tj. ode dne splatnosti, u práva na dílčí plnění - samostatně ode dne splatnosti každého dílčího plnění zvlášť (stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatným celý závazek, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku).

Promlčecí doba může být prodloužena, a to i opakovaně. Její celková délka u práv z obchodních závazkových vztahů však nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala běžet poprvé. Běh promlčecí lhůty nemusí být nepřetržitý, do jejího plynutí zasahuje stavení a přetržení promlčecí doby. Podle ustanovení § 402 obchodního zákoníku dochází ke stavení promlčecí doby, jestliže věřitel k uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní 2

úkon, který se považuje podle procesních předpisů za zahájení soudního řízení nebo za uplatnění práva v řízení již zahájeném. Stejný důsledek má také zahájení rozhodčího řízení. Den, kdy dochází ke stavení promlčecí doby při uplatnění vzájemného nároku, vyplývá z úpravy § 404 obchodního zákoníku.

právo, tak musí být zahájeno v desetileté lhůtě, počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet poprvé, v určitých případech prodloužené podle § 408 odst. 2 obch. zák. o další tři měsíce od vykonatelnosti rozhodnutí.

Na promlčení práva přiznaného rozsudkem, rozhodčím nálezem, popřípadě schváleným smírem nelze podpůrně aplikovat desetiletou Zahájením soudního (rozhodčího) řízení promlčecí dobu podle § 110 občanského přestává běžet (tzv. se staví) promlčecí doba. zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje Za úkon považovaný za zahájení soudního speciální věcné řešení. Podle § 402 a § 403 řízení se pokládá žaloba, nikoliv návrh na odst. 1 dochází k tomu, že zahájením výkon rozhodnutí (exekuci). příslušného řízení přestala promlčecí doba Jestliže v řízení, jež způsobilo stavení běžet. Podle § 408 odst. 1 bez ohledu na jiná promlčecí doby uplatňovaného práva, nebylo ustanovení obchodního zákoníku (i bez ohleo tomto právu rozhodnuto, platí, že promlčecí du na § 402 a § 403 odst. 1, podle nichž doba nepřestala běžet (§ 405 obch. zák.). promlčecí doba přestala běžet) skončí promlčecí doba nejpozději uplynutím 10 let Výslovně se zákonem nevyžaduje, aby věřitel ode dne, kdy započala běžet poprvé. v řízení řádně pokračoval, tuto podmínku Promlčecí doba, která přestala běžet a u níž z něj lze však vyvodit. Pokud by totiž věřitel není stanoveno, že by její běh pokračoval, v řízení řádně nepokračoval, mělo by to nemůže pro právo přiznané rozhodnutím za následek zastavení řízení soudem (tedy soudu nebo rozhodčího orgánu skončit dříve situaci, že „nebude rozhodnuto ve věci samé“) než uplynutím uvedené omezující doby 10 let. a v takovém případě platí, že promlčecí doba nepřestala běžet, popřípadě může být o jeden Přetržení (přerušení) promlčecí doby obecně rok prodloužena, jestliže v době skončení znamená, že promlčecí doba, která uběhla řízení již uplynula, nebo do jejího uplynutí do okamžiku, kdy nastane okolnost přerušující zbýval méně než rok. běh promlčecí doby, je bez vlivu na nově založený běh další promlčecí doby (k uplynulé Podání přihlášky pohledávky podle insolvenč- části promlčecí doby se nepřihlíží a po odpadního zákona má pro běh lhůty k promlčení nutí překážky začíná běžet promlčecí doba stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění znovu od svého počátku). práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolPřetržení běhu promlčecí doby způsobuje venčnímu soudu. podle obch. zák. uznání závazku. Uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží od tohoto Bylo-li právo plynoucí z obchodního závazuznání nová 4-letá promlčecí doba. Uznání kového vztahu pravomocně přiznáno v soud- závazku může proběhnout i opakovaně, avšak ním nebo rozhodčím řízení, promlčuje se s celkovým omezením 10 let od prvního ve smyslu § 408 odst. 1 obch. zák. za 10 let počátku běhu promlčecí doby. ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet. Řízení o výkon rozhodnutí (vydaného v nalézacím řízení), přiznávajícího určité

3

IB.Service

Výkon funkce a pracovní poměr Mgr. Zuzana Bačková

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru Vztah mezi společností a členem statutárního orgánu je vztahem obchodně-právním (řídí se ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce - byla-li uzavřena - nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností). Dle platné judikatury, pokud je člen statutárního orgánu (jednatel v s.r.o., člen představenstva v akciové společnosti) zároveň zaměstnán na jiné pozici dle Zákoníku práce, nesmí se jeho činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu překrývat s činností vykonávanou ve funkci člena představenstva, jinak je pracovní poměr neplatný. K překrývání činností dochází zejména v případě výkonu práce na řídící pozici vrcholového vedení společnosti (např. generální ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel). Výše zmíněná situace má kromě právních důsledků i důsledky daňové. V této souvislosti Komora daňových poradců předložila Koordinačnímu výboru MF ČR k jednání s Ministerstvem financí příspěvek, který reagoval na rozsudek NSS 3 Ads 119/2010-58 (NSS v rozsudku konstatoval, že v případě, kdy osoba vykonává v pracovněprávním vztahu činnosti, které by měla vykonávat jako člen statutárního orgánu, je pracovněprávní vztah absolutně neplatný, a na základě toho není statutární orgán, např. jednatel, nemocensky pojištěn a nemá nárok na dávky nemocenského pojištění). Členové koordinačního výboru jsou toho názoru, že: •

absolutní neplatnost právního úkonu nemá přímý vliv na daňovou uznatelnost nákladů

IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

Ing. Ondřej Štedrý IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

• takový výklad by byl v rozporu s dosavadní praxí a ekonomickou podstatou, daňová uznatelnost je v souladu s dosavadní praxí finančních úřadů • závěry NSS se týkají posouzení původní právní úpravy zákoníku práce, nyní je možné uvažovat pouze o relativní neplatnosti právního úkonu, které se správce daně nemůže dovolávat Generální finanční ředitelství argumentuje následovně: • rozsudek NSS 3 Ads 119/2010-58 nemá ve své podstatě vliv na dosavadní správní praxi orgánů daňové správy (viz výše) a není ani důvodu za stávající legislativy tuto praxi měnit • správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu s tím, že daňový subjekt musí prokázat, že příjmy plynoucí v souvislosti s jeho činností pro právnickou osobu jsou v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů („ZDP“) (pracovně-právní nebo obdobný vztah) anebo naplňují znaky § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP (práce členů družstev, 4

společníků s.r.o. a dalších, odměny členů překročí výši rozhodného příjmu, který je statutárních orgánů právnických osob) pro rok 2011 6.200 Kč. • pokud jsou jednateli vypláceny mzdové prostředky, ze kterých je odvedena daň ze závislé činnosti a sociální a zdravotní pojištění, jedná se u právnické osoby – s.r.o. - o daňově uznatelný náklad, ať už půjde o příjmy dle § 6 odst. 1 písm. a) či § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (v případě akciové společnosti by tomu tak nemuselo být v případě, že by se jednoznačně jednalo o výplatu členovi (kolektivního) statutárního orgánu (např. představenstva), která není daňovým výdajem) V souladu s výše uvedenými závěry koordinačního výboru v případě osoby, která vykonává funkci jednatele a zároveň pracuje na základě pracovněprávní smlouvy, tedy není z hlediska daňové uznatelnosti jí vyplácených odměn rozdíl mezi tím, zda jsou odměny vypláceny na základě pracovněprávního vztahu či na základě smlouvy o výkonu funkce. Zdravotní pojištění Příjem podléhá zdravotnímu pojištění v případě pracovněprávního vztahu i smlouvy o výkonu funkce. Důchodové pojištění Zaměstnanec je na důchodovém pojištění účasten vždy. V případě smlouvy o výkonu funkce je jednatel účasten důchodového pojištění v případě, že jeho měsíční příjem

Nemocenské pojištění Zaměstnanec je účasten na nemocenském pojištění vždy. Jednatel činný na základě smlouvy o výkonu funkce nepatří do okruhu nemocensky pojištěných. Dle informace zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 8.3.2011 s ohledem na úpravu neplatnosti právního úkonu v zákoníku práce, kdy neplatnost pracovněprávního úkonu může navrhnout jen ten, kdo je takovým úkonem dotčen, nepřipravují orgány sociálního zabezpečení kontrolní akci zaměřenou na to, zda u statutárního zástupce nebo člena statutárního orgánu, který vykonává ve společnosti zároveň činnost v pracovním poměru, jsou náplně činnosti v obou případech důsledně odlišné, jak to vyplývá z požadavku judikatury. MPSV v současné době připravuje novelu zákona o nemocenském pojištění, ve které počítá s tím, že statutární zástupci a členové statutárních orgánů budou účastni nemocenského a důchodového pojištění. Malá novela obchodního zákoníku, kterou již Ministerstvo připravilo, se nyní nachází v legislativní radě vlády a po jejím schválení ve vládě i parlamentu, bude souběh funkcí manažerů v orgánech obchodních společností s pracovním poměrem ke společnosti výslovně umožněn.

5

IB.Service

Důležité lhůty dle daňového řádu Důležité lhůty dle daňového řádu

Ing. Ondřej Štedrý IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483

Daňový řád („DŘ“) nastavuje nově některé lhůty, případně je upravuje poněkud odlišně než zákon o správě daní a poplatků.

E [email protected]

Daňové přiznání, hlášení, vyúčtování Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, je 3 měsíce po skončení zdaňovacího období, případně 6 měsíců, pokud má daňový subjekt povinný audit nebo je zastupován poradcem. Lhůta pro podání daňového přiznání na zdaňovací období (např. daň z nemovitostí), které činí 12 měsíců, je do konce prvního měsíce zdaňovacího období. Je li zdaňovací období kratší než 1 rok, je lhůta 25 dnů po skončení zdaňovacího období a nedá se prodloužit. Hlášení (např. souhrnné hlášení pro DPH, oznámení o sražení srážkové daně, hlášení platebního zprostředkovatele o výplatě úroků) se podává do 25 dnů po skončení měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost. Vyúčtování se nově podává do 4 měsíců od uplynutí kalendářního roku. Správce daně může na žádost daňového subjektu lhůtu pro podání přiznání, hlášení či vyúčtování prodloužit až o 3 měsíce v případě, že předmětem zdanění jsou i příjmy ze zahraničí, a to až na 10 měsíců. V případě podání daňového či dodatečného daňového přiznání o více než 5 pracovních dnů po lhůtě, vyměří správce daně pokutu ve výši 0,05 % denně, maximálně 5 %, nejméně 500 Kč a nejvíce 300.000 Kč ( § 250 DŘ). Pozor tedy i na včasné podání dodatečných přiznání, zejména pokud jde o větší částky daně.

Placení daní Splatnost daně je v poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Zálohy jsou splatné ve lhůtách stanovených hmotnými daňovými zákony. Za den platby je jako doposud považován den, kdy byla platba připsána na účet správce daně. Úrok z prodlení se vyměří až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti (§ 252 DŘ).

Správcovské lhůty Jedná se o lhůty, které správce daně stanoví pro vykonání určitého úkonu. Lhůty kratší než 8 dnů lze stanovit jen výjimečně pro jednoduché a naléhavé úkony. Správce daně vždy na první žádost daňového subjektu prodlouží lhůtu o dobu, která v den podání žádosti zbývala ze lhůty. Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o kterou má být lhůta prodloužena, případně do 30 dnů od obdržení žádosti, je žádosti vyhověno. Při oznámení zamítavého rozhodnutí po uplynutí lhůty je lhůta prodloužena o tolik dnů, kolik jich v době podání žádosti zbývalo do konce lhůty.

6

IB.Service

Dodatečné přiznání

Dodatečné přiznání Daňový řád („DŘ“) v ustanovení § 141 odst. 2 uvádí, že „daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši“. Tato dikce vyvolává velkou diskuzi o tom, zda bude možné podávat dodatečná přiznání k dani v případech, kdy daňový subjekt udělá chybu při výpočtu své daňové povinnosti. Za doby účinnosti zákona o správě daní a poplatků (do 31.12.2010) to bylo bez problémů možné. I sám správce daně si ponechává možnost opravovat vlastní chyby v psaní a počtech i další zřejmé nesprávnosti v protokolu či rozhodnutí (§ 62 odst. 6, § 104 DŘ).

Ing. Ondřej Štedrý IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

V případě DPH, pokud plátce udělá chybu a přizná daň vyšší, než by měl, může provést opravu v dodatečném daňovém přiznání v souladu s § 43 zákona o DPH účinného od 01.04.2011. To potvrzuje i aktuální výklad k novele zákona o DPH zveřejněný na webových stránkách České daňové správy. V ostatních případech bude záležet na přístupu správců daně. Doporučujeme nicméně dodatečná daňová přiznání podávat. Nemožnost opravit svojí chybu je označována jako neústavní. O dalším vývoji v této kauze Vás budeme informovat.

7

IB.Service

Novela zákona o DPH od 01.04.2011 Oprava základu daně a výše daně Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná od 01.04.2011 výrazně mění ustanovení týkající se oprav základu daně a výše daně. Nově tuto problematiku upravují §§ 42, 43, 45 a 74. § 44 upravuje opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, tomuto tématu se v tomto článku však nebudeme věnovat.

1. Opravy základu daně a výše daně dle § 42 Plátce má povinnost opravit základ daně a výši daně v těchto případech: a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění – jedná se například o situaci, kdy odběratel vrátí zboží z důvodu vad b) při snížení, popřípadě zvýšení základu daně, na základě podmínek sjednaných po dni uskutečnění zdanitelného plnění – dojde-li tedy po uskutečnění plnění ke změně podmínek vedoucích ke změně základu daně, je to důvod pro opravu c) při vrácení spotřební daně (dle § 40, odst. 2) d) pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti dle § 13 odst. 3 písm. d) – u smluv s povinností odkupu předmětu leasingu má poskytovatel povinnost přiznat daň z celé částky již při předání předmětu leasingu nájemci; v případě, že bude předmět leasingu vrácen a nedojde k převodu vlastnického práva, vzniká poskytovateli povinnost opravit základ daně a výši daně

Ing. Monika Chvalová IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se plnění neuskutečnilo – plátce má povinnost přiznat ze zálohy (přijaté platby předem před uskutečněním zdanitelného plnění) daň; jestliže se plnění neuskuteční, provede opravu dle § 42 f) pokud byla úplata použita na úhradu jiného plnění Důležitou změnou je tedy povinnost opravit základ daně a výši dani, a to i v situacích, kdy je základ daně snižován. Například v případě poskytnutí slevy nevznikla plátci dříve povinnost snížit základ daně a daň (vystavit daňový dobropis), od 01.04.2011 je tato povinnost v zákoně zakotvena. Široká odborná veřejnost z dikce zákona usuzovala, že plátci vzniká povinnost opravit základ daně a výši daně i v případě bonusů (z důvodu překročení limitu odebraného množství). Generální finanční ředitelství však na internetových stránkách uveřejnilo překvapivou informaci, že u tzv. bonusů a skont se dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH nepostupuje dle § 42, resp. § 43.

8

Daňový doklad

a tato oprava bude promítnuta v daňovém přiznání za zdaňovací období květen. Pokud Novela zákona o DPH již nezná pojem dobropis příjemce obdrží opravný daňový doklad a vrubopis. Jestliže měl plátce povinnost vystavit v květnu, může zvýšený nárok na odpočet daňový doklad k uskutečnění původního zdani- zohlednit za měsíc květen, pokud doklad obdrží telného plnění, vzniká mu povinnost vystavit v červnu, může tak učinit až v červnu. opravný daňový doklad dle § 45, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti vedoucí V případě, kdy plátce neměl povinnost vystavit k provedení opravy. daňový doklad na původní plnění a daňový doklad nevystavil, nevystavuje opravný daňový Ve kterém zdaňovacím období uvést opravu doklad a opravu provede v daňové evidenci. do daňového přiznání Z výkladů Generálního finančního ředitelství v současnosti vyplývají tyto závěry: V případě, kdy je snižována daň na výstupu, provede se oprava v tom zdaňovacím období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad. Pro příjemce však tato oprava znamená snížení uplatněného odpočtu a dle § 74 má povinnost provést opravu za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Příklad: Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu 2011. 05.06.2011 (tedy po datu uskutečnění zdanitelného plnění) poskytl dodavatel odběrateli slevu ve výši 5 %. Plátce vystaví opravný daňový doklad, odběrateli je doručen 02.07.2011. Tuto opravu dodavatel zohlední v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období červenec. Příjemce by však měl opravu provést ve zdaňovacím období za červen (kdy vznikly skutečnosti vedoucí ke snížení nároku na odpočet daně). V případě, kdy je zvyšována daň na výstupu, je oprava samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu. Příjemce může provést opravu na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká. Příklad: Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu 2011. 05.05.2011 (tedy po datu uskutečnění zdanitelného plnění) došlo ke změně ceny – zvýšení o 10 %. Plátce vystaví opravný daňový doklad

2. Oprava výše daně podle § 43 Jedná se o situace, kdy plátce chybně odvedl daň: Chybně zvýšena daň Chybně snížena daň

ð možnost opravy ð povinnost opravy

a) plátce daně chybně zvýšil svou daň na výstupu Jedná se např. o situaci, kdy plátce daně nesprávně uplatnil základní sazbu místo snížené nebo kdy zdanil osvobozené plnění. Oprava se provádí vždy v dodatečném přiznání za období, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. Plátce daně vystaví opravný daňový doklad a až v okamžiku, kdy je doručen příjemci, může podat dodatečné daňové přiznání na snížení daňové povinnosti. Opět v situacích, kdy plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad a nevystavil jej, provede opravu pouze v daňové evidenci. Může však nastat situace, kdy plátce daně opravný daňový doklad nevystaví (je to pouze možnost, nikoli povinnost). Příjemce však má nárok na odpočet daně pouze ve výši správné (sazby) daně. Příklad: Dodavatel v dubnu za stavební práce vystavil doklad se základní sazbou daně. V červnu zjistí, že měl uplatnit sníženou sazbu daně a vystaví opravný daňový doklad, který je příjemci doručen v červenci. Dodavatel v červenci podá dodatečné přiznání za duben a sníží daň na výstupu. Odběratel správně již při zpracování přiznání za duben měl uplatnit daň pouze ve výši snížené sazby daně. Pokud tak neučinil, musí podat dodatečné daňové přiznání za duben (do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy chybu zjistil – dle § 141 Daňového řádu).

9

b) plátce daně chybně snížil daň na výstupu Zákon o DPH speciálně neupravuje situaci, kdy plátce daně odvedl daň v nižší výši. Postupuje se podle § 141 Daňového řádu – plátce má povinnost podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil a ve stejné lhůtě daň doplatit. I když zákon neupravuje vystavení opravného daňového dokladu, domníváme se, že plátce daně může vystavit opravný daňový doklad, na základě kterého by si příjemce mohl uplatnit rozdíl ve výši daně.

Příklad: Plátce v červnu zjistí, že ve faktuře za duben nesprávně uplatnil sníženou sazbu daně místo základní. Plátce má povinnost podat do konce července dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben. Domníváme se, že dodavatel může vystavit opravný daňový doklad, na základě kterého si příjemce uplatní rozdíl ve zvýšení sazby daně v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdrží opravný daňový doklad. Náležitosti opravného daňového dokladu upravuje § 46.

10

IB.Service

Judikát ESD: nárok na odpočet DPH

Judikát ESD: nárok na odpočet DPH u dokladu vystaveného neplátcem V úředním věstníku EU vyšel 26.02.2011 velmi zajímavý judikát 2011/C 63/15 ve věci C-438/09. Tento judikát se týká nároku na odpočet DPH na základě dokladu, který vystavila osoba povinná k dani – neplátce. ESD judikuje, „že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH odvedené za služby poskytnuté jinou osobou povinnou k dani, která není registrována k DPH“, pokud faktura obsahuje údaje nutné k identifikaci osoby, která ji vystavila, a povahy poskytnutých služeb.

Ing. Ondřej Štedrý IB Grant Thornton Na Bojišti 18 CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111 F +420 296 181 483 E [email protected]

11

IB Service

Daňový kalendář Duben 2011

Květen 2011

1. 4. – pátek daň z příjmů - podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2010, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

2. 5. - pondělí daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2011 - podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2010

11. 4. – pondělí spotřební daň - splatnost daně za únor 2011 (mimo spotřební daň z lihu) 15. 4. - pátek silniční daň - záloha na daň za 1. čtvrtletí 2011 20. 4. - středa daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 26. 4. - úterý spotřební daň - splatnost daně za únor 2011 (pouze spotřební daň z lihu) - daňové přiznání za březen 2011 - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2011 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2011 - souhrnné hlášení za březen 2011 a 1. čtvrtletí 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2011

10. 5. - úterý spotřební daň - splatnost daně za březen 2011 (mimo spotřební daň z lihu) 20. 5. - pátek daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 25. 5. - středa spotřební daň - splatnost daně za březen 2011 (pouze spotřební daň z lihu) - daňové přiznání za duben 2011 - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2011 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za duben 2011 - souhrnné hlášení za duben 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2011 31. 5. - čtvrtek daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2011 daň z nemovitostí - splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5 000 Kč včetně) - splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb)

12

Ostatní informace

IB. Group offices AUSTRIA (Vienna) MMag. Roland Teufel, T +43 1 505 43 13-0 IB Interbilanz Schönbrunner Straße 222-228 A-1120 Wien T +43 1 505 43 13-0, F +43 1 505 43 13-2013 E [email protected]

SERBIA (Belgrade) Marco Egger, T 381 11 262 11 43 IB Interbilanz Bulevar Milutina Milankovica 136a, RS -11070 Novi Beograd T +381 11 655 70 43, F +381 11 2693 999 E [email protected]

CROATIA (Zagreb) Marco Egger, T +43 1 505 43 13-18

SLOVAKIA (Bratislava) Wilfried Serles, T+421 2 593 004-00

IB Interbilanz Ulica grada Vukovara 284, HR-10 000 Zagreb T +385 1 272 06-40, F +385 1 272 06-60 E [email protected]

IB Grant Thornton Panská 14, SK-811 01 Bratislava T +421 2 593 004-00, F +421 2 593 004-10 E [email protected]

CZECH REPUBLIC (Prague/Brno) Helmut Hetlinger, T +420 296 152 111 Michal Kováč, T +420 296 152 252 Olga Krnáčová, T +420 296 152 246

SLOVENIA (Ljubljana) Marco Egger, T +386 1 43 41 800

IB Grant Thornton Na Bojišti 18, CZ-120 00 Praha 2 T +420 296 152 111, F +420 296 181 483 E [email protected] IB Grant Thornton Pekařská 7, CZ-602 00 Brno T +420 543 425 711, F +420 543 425 777 E [email protected]

IB Interbilanz Linhartova 11a, SI-1000 Ljubljana T +386 1 43 41 800, F +386 1 43 41 810 E [email protected]

UKRAINE (Kyiv) Wilfried Serles, T +380 44 586 42 95 IB Interbilanz Yaroslavskaya Str. 6, UA-04071 Kyiv T +380 44 586 42 95, F +380 44 586 42 99 E [email protected]

HUNGARY (Budapest/Győr) Waltraud Körbler, T +36 1 455 2000 IB Grant Thornton Vámház krt. 13., H-1093 Budapest T +36 1 455 2000, F +36 1 455 2040 E [email protected] IB Grant Thornton Fehérvári út 75, H-9028 Győr T +36 96 510 120, F +36 96 510 139 E [email protected]

www.ib-grantthornton.com

13