Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006
Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý
VÚPSV, v.v.i. Praha 2007
Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2007, 1. vydání, počet stran 106 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Ing. Jarmila Mateřánková (ÚP Opava) prof. Ing. Jaromír Gottvald, CScv. (VŠB-Technická univerzita Ostrava) ISBN
978-80-87007-66-2 http://www.vupsv.cz
Abstrakt V této analytické zprávě se zabýváme hodnocením efektů APZ v České republice. Vedle efektů různých programů APZ (rekvalifikace, VPP, SÚPM, absolventských míst, chráněných dílen a míst, SVČ a IAP) sledujeme vliv parametrů programů (podle typů, délky, nákladů a kombinace programů). Efekty analyzujeme v období až jeden a půl roku po ukončení programů. Cílem je tedy odpovědět na tři otázky: (1) Jaká je cílenost jednotlivých programů? (2) Jak sledované programy ovlivnily pozici nezaměstnaných lidí na trhu práce? (3) Jaké faktory ovlivňují efekty programů APZ? Tato práce navazuje na poznatky zjištěné v posledních studiích VÚPSV (VC Brno) a vychází přitom z individuálních dat shromážděných jednotlivými úřady práce (OK práce). V každém kroku usilujeme o to, abychom poznání posunuli dále nejenom věcně, ale i metodologicky. Hlavní inovací předložené zprávy je aplikace nového výzkumného přístupu - tzv. párování, kdy na základě známých vlastností hledáme stejné jedince a zjišťujeme míru rizika. Aby se efekty APZ mohly dostatečně projevit, účastníky programů sledujeme nejméně šest měsíců po ukončení APZ. V analýze vycházíme ze souboru všech nezaměstnaných v České republice k 1.1.2005. Celkově bylo v roce 2005 realizováno cca 138 tis. různých programů APZ, kdežto u kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005 to bylo cca 96 tis. umístěných uchazečů o zaměstnání do některého z programů APZ. Ukazuje se, že programy APZ (s výjimkou VPP) směřují spíše ke kvalifikovaným, mladším nezaměstnaným, kteří jsou v lepší pozici na trhu práce. Výrazné snížení rizika nezaměstnanosti je dosaženo zejména u programů tvorby a podpory pracovních míst, kdy jde o pokles v řádu desítek procent. Oproti tvorbě míst programy rekvalifikací a IAP dosahují spíše smíšených výsledků (kdy zejména v delším období - po 6 měsících - je riziko nezaměstnanosti účastníků téměř shodné s úrovní u neúčastníků). Programy VPP spoluvytváří specifický segment pracovní síly, který má tendenci (po cca 6 měsících od ukončení podpory) setrvávat v nezaměstnanosti dokonce déle než neúčastníci. Převážně se však zdá, že faktory úspěšnosti programů APZ jsou podobné rizikům odchodu z nezaměstnanosti. Například se ukazuje, že rekvalifikace spíše nesnižují riziko nezaměstnanosti, protože pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti je vyšší u skupin, kde je obecně vyšší riziko nezaměstnanosti (pokud tedy kontrolujeme všechny známé proměnné). Klíčová slova: evaluace, quaziexperiment, čisté a hrubé efekty, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, podporované zaměstnání, aktivace, pracovní trh, párování, logistická regrese
Abstract This analytical report deals the evaluation of the Active Labour Markets Measures in the Czech Republic. Besides effects of different ALMP‘s (training, activation and subsidized jobs) we follow the influence of the parameters of the programs such as subtypes, duration, subsidies or combination of programs. Effects are perceived in the period of one year and a half after the end of the particular program. The goal of the text is to answer three different questions: (1) how are the particular programs targeted? (2) How do the analyzed programs influence the situation of the participants on the labour market? and (3) Which factors have the impact on the success of the participants on the labour market? The text links the concluding of the previous research of the RILSA and issues the individual data of the Public Employment Offices. Every our step aspires to shift the analysis a bit further. Main innovation of the research is the application of the matching pair’s methodology. To see the overall effects, the participants are examined at least six months after the end of the program. The file contains all the unemployed people in the Czech Republic in January, 1st, 2005. Total number of the ALMPs was 138 000 in 2005, however the cohort contains just 96 000 programs. The other programs are those with people who entered unemployment in the duration of 2005. It seems that the ALMPs are targeted on the more prepared unemployed (especially young people with higher education, who have better position on the labour market). The exception is the participants of the public works. Significant decrease (in tens of percent) is especially reached in the group of the participants of the subsidized jobs. On the contrary, the training and activation do not provide a clear picture. In the period of six months after the end of the programs, the risk of unemployment is similar to the risk of those who do not participate in the programs. It seems that the programs of public works form a specific segment of the labour force that has tendency to stay in unemployment for even longer time than the non-participants. Over all tendencies is that the factors of the success of programs are similar to the factors of the outflow of unemployment. For example, the training courses do not rather decrease the risks of the unemployment because the risks are higher in groups that have generally higher risks (if the known indicators are controlled). Key words: evaluation, quasi-experiment, net and gross effects, active labour market measures, training, subsidized jobs, activation, labour market, match pairs, logistic regression
Obsah Úvod ............................................................................................................. 7 1. Kontext programů aktivní politiky zaměstnanosti ...................................... 9 2. Data a metoda ......................................................................................... 10 3. Analýza - výsledky................................................................................... 14 3.1 Struktura programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR............................ 14 3.2 Důvod ukončení sledovaných programů APZ............................................ 15 3.3 Srovnání účastníků APZ s nezaměstnanými ............................................. 16 3.4 Analýza cílenosti programů APZ ............................................................. 18 3.5 Analýza a srovnání struktury všech programů APZ ................................... 22 3.6 Analýza kvality programů APZ ............................................................... 25 3.7 Analýza efektů APZ 1: Počet dní v nezaměstnanosti.................................. 26 3.8 Analýza efektů APZ 2: Důvod ukončení sledované evidence ....................... 30 3.9 Analýza efektů APZ 3: Výskyt v nezaměstnanosti na konci sledovaného období ............................................................................................... 32 3.10 Analýza efektů APZ 4: Výskyt v nezaměstnanosti v průběhu sledovaného období ............................................................................................... 35 3.11 Hodnocení faktorů úspěšnosti programů APZ ........................................... 42 Závěr........................................................................................................... 59 Literatura .................................................................................................... 62 Přílohy ........................................................................................................ 67 Seznam často používaných zkratek
5
Úvod
Úvod V této analytické studii se zabýváme hodnocením efektů APZ v České republice. Studie přináší hodnocení efektů z hlediska různých cílových skupin. Vedle efektů různých programů APZ (rekvalifikace, VPP, SÚPM, absolventských míst, chráněných dílen a míst, SVČ a IAP) sledujeme vliv parametrů programů (podle typů, délky, nákladů a kombinace programů). Efekty analyzujeme v období až jeden a půl roku po ukončení programů. Cílem je tedy odpovědět na tři otázky: (1) Jaká je cílenost jednotlivých programů? (2) Jak sledované programy ovlivnily pozici nezaměstnaných lidí na trhu práce? (3) Jaké faktory ovlivňují efekty programů APZ? Evaluace efektů APZ má tradici od 80. let v USA, například práce J.Heckmana o heterogenitě kontrolní a experimentální skupiny (Heckman, 1999), z čehož ve velké míře čerpají i v současnosti realizované hodnotící projekty (inspiraci nacházejí při navržení experimentálních designů, případně v tom, jak správně realizovat tzv. cost effective analysis) - viz Martin, 2000. Až na několik výjimek (Fay, 1996, Martin, 2000, Calmfors et al., 2001), evaluační programy na národní úrovni nejsou dostatečně realizovány a ryze experimentální výzkumné projekty jsou zcela výjimečné. V této analýze navazujeme na naše předcházející studie. V letech 2001-2002 byl proveden výzkum faktorů efektivnosti účastníků rekvalifikačních programů v okrese Břeclav (postupovalo se tzv. follow-up metodou, kdy účastníci rekvalifikací byli dotazováni před vstupem do programu, následně těsně po skončení a dále po uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy se měly projevit efekty účasti v daném programu). Zkoumány byly příčiny neúspěchu po absolvování programů. Na tuto práci navázaly studie sledující agregované efekty na úrovni okresů a zabývající se rovněž tzv. cíleností (targeting) programů, kdy se sleduje účast cílových (ohrožených) skupin na trhu práce. Nejvíce však tato práce navazuje na poznatky zjištěné v posledních studiích VÚPSV (VC Brno) a vychází přitom z individuálních dat shromážděných jednotlivými úřady práce (OK práce). V každém kroku usilujeme o to, abychom poznání posunuli dále nejenom věcně, ale i metodologicky. V prvních krocích jsme data testovali a zjišťovali chyby a nedostatky v jejich zpracování, abychom tyto poznatky využili v aktuálním sběru.To se projevilo v průběžných doporučeních na změny jak v administraci, tak sběrových programech a doladění požadavků na další potřebné informace. Následně jsme přešli k analýzám cílenosti (kdy se ukázalo, že APZ je stále realizovaná zejména pro lépe připravené nezaměstnané), dopracovali jsme indikátory efektů APZ a dospěli k prvním výsledkům efektů APZ za pomoci jednoduchého srovnání experimentální skupiny (tj. účastníci) a kontrolní skupiny (neúčastníci APZ). V dalším kole jsme již aplikovali sofistikované statistické analýzy (zejména logistickou regresi) za účelem odhadu efektů APZ. Tato studie tedy přináší dva typy výsledků kvaziexperimentálního posuzování efektů APZ: za prvé jde o srovnání rizik nezaměstnanosti účastníků APZ s neúčastníky. Stejně tak hodnotíme faktory účinnosti programů, a to na základě srovnání vlastností „úspěšných“ a „neúspěšných“ účastníků jednotlivých programů APZ. Inovací předložené zprávy je aplikace nového výzkumného přístupu - tzv. párování, kdy na
7
Úvod
základě známých vlastností hledáme stejné jedince a zjišťujeme míru rizika.1 Aby se efekty APZ mohly dostatečně projevit, účastníky programů sledujeme nejméně šest měsíců po ukončení APZ. Vzhledem k možnostem analyzovaných dat sledujeme míru výskytu (tedy včetně opakovaných návratů do registru) v nezaměstnanosti v průběhu trvání jednoho roku, dále výskyt v nezaměstnanosti na konci sledovaného období (tj. 30.6.2006), dále sledujeme počet dní v nezaměstnanosti v průběhu sledovaného období (tj. mezi 1.1.2005 až 30.6.2006). Konečně u rekvalifikačních programů a IAP sledujeme podíl lidí, kteří ukončili sledovanou nezaměstnanost „umístěním do zaměstnání“ (pouze část evidencí totiž končí zaměstnáním) oproti celkovému počtu stále nezaměstnaných. Protože programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou v České republice zaměřeny na všechny nezaměstnané („Metodické doporučení MPSV“ upravuje cílenost pouze částečně), v analýze vycházíme ze souboru všech nezaměstnaných v České republice k 1.1.2005.2
1
V případě dalších výzkumných kroků přichází v úvahu další strategie, které ještě vyrovnají míru podobnosti kontrolní a experimentální skupiny. Jde zejména o vyrovnání počátečního období (účastníky APZ, kteří např. začali program v září daného roku, budeme srovnávat s neúčastníky, kteří byli v nezaměstnanosti k 1.9.), podobně máme v plánu realizaci šetření pomocí tzv. propensity score, kdy se pravděpodobnost účasti v programu využije jako kontrolující-vysvětlující proměnná. A dále se chceme podívat na dlouhodobé trendy, které můžeme nahlédnout spojením více souborů. V neposlední řadě se rovněž chystáme aplikovat tzv. hazard rates (a Coxovu regresi), tedy odliv z nezaměstnanosti plynule v průběhu celého období.
2
Získaný datový soubor však není úplný - ve srovnání se statistikami MPSV ČR je soubor - z důvodu nedostatků při vedení databáze - o cca 10 % menší, což je však v daném rozsahu z hlediska statistické analýzy zanedbatelné.
8
1. Kontext programů aktivní politiky zaměstnanosti
1. Kontext programů aktivní politiky zaměstnanosti Obecně očekávaným cílem programů aktivní politiky zaměstnanosti je zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti zvýšením zaměstnatelnosti. To se děje různými mechanismy - jako například zlepšením pracovních dovedností, sociálních schopností, zvýšením pracovních návyků a pracovní morálky, podporou soběstačnosti a sebevědomí, sdílením vyrovnané pozice mezi právy a povinnostmi (Lorentzen a Dahl, 2003). Je nutné rozlišovat řadu dimenzí, které efekty APZ ovlivňují významným způsobem: důraz na zaměstnání oproti obecně rozvoji lidských zdrojů, dobrovolnost vs. povinná účast, typ sankcí a oceňování, která program doprovází, nebo délka programů, finanční zajištění a celkový design realizovaných programů APZ. Nejvýznamnějším faktorem je zejména cílenost z hlediska rizikových regionů, případně skupin nezaměstnaných s vyšším rizikem nezaměstnanosti (což se rovněž projevuje z hlediska trade-off mezi efektností a efektivností - větší hrubý efekt a menší náklady přináší účast spíše lépe vybavených nezaměstnaných s nižším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti, zatímco se očekává, že větší čistý a společenský přínos je v případě pomoci - účasti - více znevýhodněných nezaměstnaných, kteří však přestavují větší finanční a organizační zátěž). Zmíněné otázky tedy vynucují kvalitní evaluaci efektů s cílem změnit nastavení systému aktivní politiky v zájmu efektivnosti APZ. Na druhou stranu hodnocení efektů naráží na bariéry, které významně omezují aplikaci výsledků v praktické realizaci politiky. Jde zejména o kvalitu dostupných dat, která jsou často z praktických nebo administrativních důvodů neúplná nebo obsahují velké množství chyb či chybějících údajů. Druhým významným omezením hodnotícího výzkumu jsou rovněž nejasně formulovaná zadání od realizátorů politiky a nebo naopak jejich očekávání, jež neodpovídají možnostem dosažitelných postupů a kapacitám výzkumného pracoviště. Dalším limitem je slabá tradice hodnotícího výzkumu v evropských zemích, kdy mnoho zúčastněných aktérů pociťuje odpor vůči kritickým závěrům a realizaci těchto výzkumů se brání.
9
2. Data a metoda
2. Data a metoda Soubor V analýze vycházíme ze dvou různých datových souborů (s cílem důsledné analýzy dopadů APZ): (1) Datový soubor obsahuje nezaměstnané, kteří byli registrováni úřady práce k 1.1. 2005, a dále nezaměstnané, jejichž program APZ začal před rokem 2005 a skončil až v průběhu roku 20053 (tj. v souboru je téměř 445 tis. nezaměstnaných4) a sleduje historii těchto lidí až do konce června 2006. (2) V dalším souboru jsou k dispozici všichni účastníci některého z programů aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž programy začaly nebo skončily v průběhu roku 2005. Kontrolované proměnné Nezávislé proměnné, které jsou použity ve všech modelech k odhadu jejich vlivu na efekt programu vychází (a) jednak z individuálních charakteristik: pohlaví (muž, žena), věk (do 18 let, 19-24 let, 25-34 let, 35-49 let a nad 50 let), zdravotní stav (dobrý-bez potíží, zdravotní omezení, ZPS, ČID a ID), vzdělání (základní - dokončená i nedokončená základní škola, vyučení, maturita+nástavba, vysokoškolské vzdělání); rozhodný příjem (0 Kč, 0 - 3 000 Kč, 3 001 - 5 000 Kč, 5 001 - 10 000 Kč, 10 001 - 20 000 Kč, 20 001 Kč a více), délka celkové nezaměstnanosti (do 6 měsíců, 6-12 měsíců, 12-24 měsíců, déle než 24 měsíců), počet evidencí před programem (pouze sledovaná, 1-2 další evidence, více než 3 evidence); kraj bydliště, identifikaci, zda se jedná o absolventy, uchazeče o zaměstnání, kteří vyžadují zvláštní pomoc, nebo pečující o nezaopatřené děti, indikaci toho, kdy program začal (tj. v roce 2005, nebo před 1.1.2005), indikaci skutečnosti, zda před sledovaným programem proběhla další evidence (0 - nikoli, 1 - proběhl další program); a dále (b) z informací o realizovaných programech APZ: délka programu (týden, 7 dní až měsíc, měsíc až 1/4 roku, 1/4 až 1/2 roku, 1/2 roku až rok, více než rok), podtyp programu (viz jednotlivé programy), výška dotace (do 3 000 Kč, 3 001 + 5 000 Kč, 5 001 - 10 000 Kč, 10 001 - 15 000 Kč, 15 001 30 000 Kč, nad 30 000Kč), typ dotace (viz jednotlivé programy), kombinace programů (bez opakování, program po rekvalifikaci, program po jiném programu) a konečně způsob ukončení programů (zda dohodou/certifikací či jinak - s vážnými nebo bez vážných důvodů). 3
Programy tvorby míst znamenají konec registrace na úřadu práce. Takže to znamená, že tato část souboru již vůbec nemusí být zahrnuta v evidencích úřadu práce, pokud se tedy do evidence postupem času, po ukončení dotace nevrátili. Vzhledem k tomu, že jejich místo bylo dotované, považujeme jejich účast v APZ za setrvání v nezaměstnanosti.
4
Podle firmy OKsystem, která databáze spravuje, není možné, nebo jenom velice obtížné dojít ke stejným číslům jako uvádí MPSV (www.portal.mpsv.cz) a chybu vysvětluje komplikovaností výběrového syntaxu. Byli jsme ujištěni - a v předcházejících výstupech jsme kontrolovali struktury - že jde o náhodně distribuovanou chybu bez meritorních vlivů na výsledek analýz.
10
2. Data a metoda
Analyzované programy APZ Efekty hodnotíme u programů uvedených jako programy aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, absolventská místa pokračující zejména z roku 2004, chráněné dílny a pracoviště a programy samostatné výdělečné činnosti), rekvalifikační programy a individuální akční plány (dále IAP). Závislé proměnné popisující efekty programů Efektem programu APZ se rozumí změna některého z ukazatelů rizika nezaměstnanosti na trhu práce. Srovnání efektů programů tvorby pracovních míst a rekvalifikačních programů (a IAP) je odlišné proto, že zařazení do tvorby míst zároveň vede k vyřazení z evidence nezaměstnaných (a tím ke snížení nezaměstnanosti), zatímco účastník rekvalifikací je stále veden v evidenci jako nezaměstnaný. Z tohoto důvodu v prvním případě (tvorba míst) indikátor efektivnosti představuje návraty do evidence, kdežto v případě rekvalifikací je to nejprve odliv z evidence a až teprve poté jde o návrat do evidence. Efekty programů APZ hodnotíme na základě čtyř základních ukazatelů: 1. Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005 až 30.6.2006, kdy maximální počet dní je cca 540 (tj. 18 měsíců krát 30 dnů). Indikátor ukazuje, jak se jednotlivé programy podílejí na jejím snížení. Je spočítán jako součet všech nezaměstnaností v daném období. V případě absolventských prací je nutné zohlednit fakt, že většina těchto programů vznikla již v roce 2004, takže se počet dní v evidenci před programem nemůže počítat do tohoto ukazatele. 2. V případě rekvalifikací a IAP sledujeme důvod ukončení sledované evidence (tedy té evidence, v rámci které program proběhl). V případě neúčastníků APZ, sledujeme ukončení evidence, která probíhala 1.1.2005. Zajímá nás podíl ukončení evidence zaměstnáním na počtu evidovaných nezaměstnaných. Je to jediný způsob, jak v analýze lze zachytit efekty na zaměstnavatelnost, protože jinak jsou naše informace omezeny na průběh registrované nezaměstnanosti. 3. Dále nás zajímá riziko nezaměstnanosti na konci sledovaného období (tj. 30.6. 2006). Jde o to, zda je stále nebo zase (opakovaná nezaměstnanost) sledovaný člověk k tomuto datu v nezaměstnanosti, bez ohledu na délku nezaměstnanosti, nebo to, kdy daný program začal pracovat. 4. Sledujeme výskyt v nezaměstnanosti po měsících, resp. 30 dnech. V případě účastníků APZ je sledován datum skutečného konce APZ, v případě neúčastníků jde o 1.1.2006.5 Konstrukce experimentální a kontrolní skupiny Hlavním problémem při odhadování tzv. čistých efektů stále vliv dalších skrytých proměnných, které nejsou uvedeny v databázi (zejména motivaci aj.). 5
V případě účastníků APZ je však nutné kontrolovat termín konce programu, abychom neměřili výskyt v nezaměstnanosti v období, kdy účastník APZ už v nezaměstnanosti nemohl být - protože skončilo naše experimentální období. Abychom tedy viděli efekty za jeden rok, program APZ musel skončit v červnu 2005, naopak program, který skončil v prosinci 2005 sledujeme pouze v 6ti intervalech jednoduše proto, že dále než do června 2006 nenahlédneme.
11
2. Data a metoda
K odhadnutí těchto skrytých efektů by bylo potřeba využít relativně drahých experimentálních postupů. Vedle toho by však stálo za to, provést další studie institucionálních a implementačních předpokladů a rovněž analýzu realizovaných projektů ESF. Smysluplným cílem této analýzy je tak využití dostupných dat s tím, že je stále nutné brát na zřetel uvedená omezení. V prvním kroku, kdy sledujeme efekt APZ jako srovnání postavení účastníků programů APZ oproti pozici neúčastníků, tedy vycházíme z kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005. Jednoduché srovnání Jednoduché srovnání je zaměřeno na uchopení vlivu jednotlivých programů z hlediska srovnání kategorií jednotlivých proměnných. Výhodou tohoto postupu je přehlednost a jasné uchopení nezávislé proměnné, nevýhodou je však značné zkreslení způsobené vnitřní heterogenitou sledovaných skupin. Konstrukce kontrolní skupiny je tedy klíčovým úkolem. Registrovaní nezaměstnaní jsou skupinou lidí s různými vlastnostmi, což rovněž ukazujeme v analytické části. V závislosti na podobě programu APZ se rovněž ukazuje, že účastníci a neúčastníci se různí v řadě pozorovaných (a nepozorovaných/nepozorovatelných) charakteristik, což ukazujeme v prvním kroku naší analýzy. Opomenutí této diferenciace, kterého se dopouštíme v prvním kroku hodnocení efektů, je přípustná pouze za cenu přehlednosti a ilustrace efektů na základě jednoduchého srovnání. Je nicméně jasné, že toto zkreslení může vést k negativní nebo pozitivní chybě z hlediska efektů na základě srovnání více znevýhodněných účastníků APZ s nezaměstnanými, kteří mají lepší vyhlídky na trhu práce (čistý efekt by se zdál menší, než skutečně je), nebo by šlo o důsledek toho, co se nazývá creaming-off (tedy srovnání již dobře „vybavených“ účastníků APZ horšími neúčastníky APZ - čistý efekt by se zdál větší, než skutečně je). Proces párování V experimentálním designu jsou účastníci APZ a kontrolní skupina vybráni na základě náhodného výběru a to tak, že účastníci i neúčastníci jsou náhodným způsobem vybíráni z cílové populace tak, aby všichni měli stejnou pravděpodobnost účasti. To v maximálně možné míře zajišťuje srovnatelnost obou skupin - rozdíly jsou náhodné a mohou být jednoduše zpracovány pomocí statistiky. V kvaziexperimentálním designu je potřeba vytvořit takovou kontrolní skupinu, která minimalizuje problém systematické výběrové chyby. Toto je realizováno tzv. párováním, tedy vybíráním neúčastníků ke každému účastníku na základě známých charakteristik. Postupujeme tak, že na základě známých proměnných vytvoříme pět6 modelů párování: Model 1 - pohlaví, věk, zdravotní stav, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) Model 2 - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + region (kraj), kde respondent bydlí Model 3 - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem 6
12
Těchto pět modelů jsme vybrali na základě určitých specifických vlastností. Zatímco v prvním případě jde o demografické údaje (a regionem, kde nezaměstnaný žije), dále spíše indikátory související s trhem práce (a regionem, kde nezaměstnaný žije) a komplexním modelem, který je však omezený z důvodů kombinací chybějících dat.
2. Data a metoda
Model 4 - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí Model 5 - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před r. 2005, účast v rekvalifikaci před r. 2005. Dalším krokem je to, že v členění podle uvedených modelů zjistíme míru výskytu v nezaměstnanosti u účastníků APZ a neúčastníků a ze všech pozorování uděláme vážený průměr, čímž dosáhneme maximální srovnatelnosti obou skupin v daném kroku. Váženy průměr zajišťuje optimální využití datového souboru, což by se výrazně omezilo v případě využití jednoho komplexního modelu (ve skupině neúčastníků bychom nenašli dostatek nezaměstnaných se stejnými vlastnostmi, jaké mají účastníci, čímž by tito účastníci vypadli z analýzy). Logistická regrese Dalším analytickým krokem, který zde prezentujeme, je logistická regrese. Tato technika analýzy dat umožňuje alespoň částečně odstranit problém nesrovnatelnosti kontrolní a (kvazi)experimentální skupiny. Vychází z odhadu pravděpodobnosti situace v závislé proměnné (v tomto případě jde o setrvání v nezaměstnanosti). Logistické regrese využíváme tam, kde je dichotomický charakter závislé proměnné (tedy zejména při analýze výskytu v nezaměstnanosti v průběhu roku rozděleného do intervalů po 30ti dnech). Vedle dichotomického charakteru závislé proměnné užitého v logistické regresi i nezávislé proměnné mají podobu nominálních proměnných. Na zjištěné koeficienty je tedy nutné nahlížet jinak než v klasické regresi. Vždy jde o srovnání dané hodnoty proměnné s tzv. referenční hodnotou. Tabulka se čte ve dvou krocích. Jednak nás zajímá vliv celé proměnné. Ten je indikován pomocí tzv. Waldova testu významnosti: statistická významnost (sig.) celé proměnné je uvedena jako významnost referenční kategorie (neuvádíme, pokud je nižší než 0,05). Následně srovnáváme hodnoty jednotlivých kategorií s tzv. kategorií referenční. Ukazatel Exp(B) např. znamená násobek šance, se kterou se sledovaná kategorie (např. účastník rekvalifikace) vyskytuje v nezaměstnanosti oproti referenční kategorii (v uvedeném případě jde o neúčastníky programu APZ). Hodnota Exp(B), která je vyšší než 1,00, znamená, že je vyšší riziko nezaměstnanosti sledované skupiny účastníků programů oproti neúčastníkům. Hodnota Exp(B), která je naopak menší než 1,00 znamená, že účast v programu významně snižuje riziko nezaměstnanosti (například hodnota 0,66 znamená, že riziko setrvání v nezaměstnanosti po určité době 0,66 x vyšší, resp. tedy o 1/3 nižší než v případě neúčastníků APZ).
13
3. Analýza - Výsledky
3. Analýza - Výsledky 3.1 Struktura programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR V této analýze se zabýváme efekty sedmi programů (a to: (i) veřejně prospěšných prací, (ii) rekvalifikačních kurzů, (iii) společensko účelných pracovních míst, (iv) absolventských praxí, (v) chráněných dílen a pracovišť, (vi) programů podpory samostatné výdělečné činnosti a konečně (vii) individuálních akčních plánů), které lze považovat za hlavní formy programů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvíce bylo realizováno rekvalifikačních programů. V celém roce to bylo 37 750 účastníků rekvalifikací, což představuje cca 27 % všech realizovaných programů APZ. Pro uvedení vztahu k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání (dále nezaměstnaných), rekvalifikací se zúčastnilo 24 525 nezaměstnaných, což představuje podíl 5,5 %. Rozdíl mezi uvedenými počty účastníků představují nezaměstnaní, kteří se do evidence ÚP dostali až v průběhu roku 2005. Z hlediska počtu účastníků programů následují společensky účelná pracovní místa (SÚPM) a individuální akční plány (IAP) (v celkovém počtu cca 35 000 nezaměstnaných v roce 2005). Dalším programem z hlediska počtu účastníků jsou veřejně prospěšné práce (VPP), jichž se v roce 2005 účastnilo cca 16 tis. nezaměstnaných, a v analyzované kohortě necelých 13 tis. (to představuje podíl 12 % všech APZ, resp. necelá 3 % analyzované kohorty). Zbývající tři programy (absolventské praxe, programy chráněných dílen a pracovišť a samostatné výdělečné činnosti) byly realizovány pouze v řádu tisíců účastníků, kdy SVČ měly rozsah 7 842 účastníků (5,7 % všech APZ), absolventské praxe 3 516 účastníků (2,5 % programů APZ) a CHRDP pouhé 2 127 účastníků (představujících 1,5 % všech programů). Tabulka č. 1 Regionální struktura APZ (všechny programy APZ realizované v r. 2005) Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem (100 %)
rekvalifikace 2,9% 6,5% 5,3% 3,5% 3,0% 13,7% 4,0% 5,7% 3,8% 4,7% 11,2% 6,7% 7,6% 21,5% 37 750
VPP 0,4% 8,7% 4,9% 2,9% 2,7% 21,9% 6,0% 4,8% 5,8% 6,4% 10,1% 6,3% 4,6% 14,4% 16 089
SÚPM abs.praxe 0,6% 1,0% 6,6% 7,0% 5,4% 4,0% 3,6% 2,9% 2,5% 2,5% 14,7% 19,9% 2,1% 3,8% 3,4% 2,6% 5,8% 5,3% 8,0% 8,1% 12,6% 9,0% 10,3% 9,7% 6,6% 4,7% 17,9% 19,5% 35 841 3 516
CHRDP 0,0% 5,0% 15,4% 1,3% 3,2% 20,3% 4,4% 5,6% 13,3% 2,6% 6,5% 5,1% 7,0% 10,2% 2 127
SVČ 0,2% 3,8% 6,7% 3,4% 1,7% 10,0% 3,1% 1,3% 4,2% 11,3% 16,9% 12,6% 4,0% 20,8% 7842
IAP 0,3% 2,1% 2,5% 2,2% 0,9% 9,6% 3,5% 1,1% 1,7% 8,5% 3,0% 5,7% 2,1% 56,8% 35 458
celkem 1,1% 5,5% 4,8% 3,0% 2,2% 13,9% 3,6% 3,5% 4,2% 7,1% 9,5% 7,7% 5,3% 28,5% 138 623
Nejvíce programů APZ bylo realizováno v krajích postižených vysokou nezaměstnaností a strukturální změnou. V Moravskoslezském kraji (dále MSK) bylo provedeno necelých 30 % všech programů APZ v ČR a na druhém místě je Ústecký
14
3. Analýza - Výsledky
kraj (dále ÚK), kde se realizovalo 14 % ze všech opatření APZ. Tento velký rozdíl mezi MSK a ÚK je však dán zejména vysokým počtem uzavřených dohod o IAP (kterých v MSK bylo cca 57 % ze všech v ČR). Přesto srovnání absolutních čísel ukazuje, že MSK je významným příjemcem APZ obecně: 21,5 % rekvalifikací oproti 13,7 % v ÚK, resp. 21 % SVČ oproti 10 % v Ústeckém kraji. V dalších programech jsou absolutní podíly vyrovnané a pouze v případě VPP je MSK menším příjemcem než ÚK. Na druhou stranu, v České republice jsou kraje, kam směřuje pouze 1 % všech programů APZ (Praha), resp. něco přes 3 % APZ - Karlovarský, Plzeňský, Liberecký a Hradecký kraj. Je však zřejmé, že v pohledu do struktury programů dochází k zajímavým rozdílům, které jsou zejména významné v případě chráněných dílen a pracovišť. Tyto programy jsou zejména v Jihočeském (15,4 % z APZ v kraji) a Pardubickém (13,3 % z APZ v kraji) kraji, tedy v regionech, kde není velký absolutní počet ostatních programů. Podobně SVČ jsou hodně využívány v Jihomoravském kraji (JMK, cca 17 % ), což je významně více než v ÚK.
3.2 Důvod ukončení sledovaných programů APZ Z hlediska cílů analýzy je rovněž potřeba se podívat na průběh programů APZ. Ukazuje se, že na konci sledovaného období (tj. 30.6. 2006) stále běželo necelých 11 % realizovaných programů z roku 2005, které automaticky nejsou dále zahrnuty do hodnocení efektů APZ. Pokud se podíváme na jednotlivé programy, vidíme, že nejvíce neukončených programů jsou zejména ty nejdelší (CHRDP – stále probíhalo 42 % těchto programů, SVČ - 36 %, resp. SÚPM kde ve sledované době neskončilo 15 % účastníků). Naopak poměrně krátké programy jsou z velké části ukončené. Výjimkou jsou absolventské praxe, které ačkoli byly dlouhé, již téměř skončily, protože obecně více začaly již v předchozím období (před rokem 2005). Tabulka č. 2 Průběh programu APZ a důvod ukončení nezadáno/běží uspěl neuspěl předčasně-vážné zdraví předčasně-vážné osobní předčasně-vážné zaměstnání/studium předčasně-vážné jiné předčasně-bez vážných důvodů ukončení dohody zaměstnavatel zaměstnanec ze strany ÚP zrušení organizace ukončení SVČ jiné důvody ukončení uchazečem ukončení ÚP ukončení evidence uplynutím doby celkem (100 %)
rekvalifikace 1,6% 89,1% 1,4%
VPP 4,5%
SUPM Abs.praxe 15,0% 0,4%
CHRDP 42,1%
SVČ 35,9%
IAP 12,6%
celkem 10,8% 24,3% 0,4%
2,3%
0,6%
0,2%
0,1%
0,6%
0,2%
3,7%
1,0%
1,1%
0,3% 93,4% 1,0% 0,7% 0,1% 0,0% 0,0% 0,3%
37 750
70,9% 3,9% 6,0% 0,9% 0,0% 0,0% 3,3%
16 089 35 841
89,9% 0,9% 7,2% 0,1% 0,0% 0,0% 1,5%
3 516
54,7% 0,4% 0,0% 1,5% 0,5% 0,0% 0,9%
2 127
55,8% 0,0% 0,1% 1,8% 0,0% 4,6% 1,7% 13,8% 0,1% 32,5% 41,0% 7 842 35 458
35,5% 1,2% 1,8% 0,4% 0,0% 0,3% 1,0% 3,5% 0,0% 8,3% 10,5% 138 623
15
3. Analýza - Výsledky
Při pohledu na jednotlivé programy vidíme, že míra neúspěchu nebo předčasného ukončení je u všech programů (s výjimkou SÚPM a IAP) pod hranicí 10 % z celkového počtu účastníků daného programu. Například nežádoucí ukončení rekvalifikačních kurzů bez vážných důvodů je pouze v rozsahu okolo 1 % všech realizovaných programů. Podobně se ukazuje, že účastníci rekvalifikací patrně nejsou pod velkým tlakem tzv. uzamčení (lock-in), protože kvůli dalšímu studiu nebo škole končí program pouze 0,6 % všech účastníků rekvalifikací. Je však zajímavé se podívat na absolventské praxe a SÚPM, kde je poměrně významná skupina lidí, kteří končí program na vlastní žádost účastníka (7,2 %, resp. 6 % z realizovaných programů). Je rovněž zajímavé se podívat na důvody ukončení IAP, kde cca 14 % účastníků ukončuje program z vlastní vůle, ale rovněž to, že 1/3 účastníků IAP končí program odchodem z evidence ÚP.
3.3 Srovnání účastníků APZ s nezaměstnanými7 Data o efektech APZ nejsou příliš smysluplná pokud součastně nehodnotíme souvislosti na tzv. cílenost APZ, kde se srovnávají struktury účastníků APZ k počtu nezaměstnaných v dané kategorii. Je tedy zřejmé, že 5 tis. účastníků rekvalifikací v dané kategorii má jiný význam ve skupině 20 tis. nezaměstnaných (zde představuje podíl 25 % účastníků), zatímco ve skupině 100 tis. nezaměstnaných pouze 5 % účastníků. Ukazuje se totiž, že existují rozdíly mezi tím, jak jsou programy distribuovány (tj. cíleny) mezi jednotlivé skupiny na trhu práce, jak podle individuálních sociálně demografických ukazatelů, tak podle geografického místa bydliště (zde se patrně zohledňuje ekonomická situace v daném regionu). Celkově se nějakého z programů APZ realizovaných v roce 2005 účastnilo cca 22 % ze souboru nezaměstnaných k 1.1.2005. Podíly jednotlivých programů byly následující: 6 % nezaměstnaných se zúčastnilo SÚPM, 5,5 % - rekvalifikací, 4,4 % IAP, 2,9 % - VPP, 1,5 % - SVČ, absolventských praxí a SVČ méně než 1 % (0,7 %, resp. 0,4 %). Korelační analýza ukazuje významné souvislosti mezi mírou nezaměstnanosti a podílem účastníků v APZ v jednotlivých okresech České republiky. Čím je tedy míra nezaměstnanosti vyšší, tím je i nižší podíl neúčastníků v programech APZ. Na druhou stranu se však ukazuje, že jde zejména o programy tvorby pracovních míst (VPP a SUPM), ne tolik rekvalifikací, které se na této souvislosti podílí. To je vysvětlitelné snahou politiky snížit riziko nezaměstnanosti zejména v okresech, které vyčnívají z hlediska ekonomických problémů. To je patrné na srovnání Prahy s mírou nezaměstnanosti 3,6 % a pouze 4,5 % účastníků všech programů APZ a Karvinou, kde byla míra nezaměstnanosti 19,9 %, a některým z programů APZ prošlo 37,3 % uchazečů o zaměstnání.
7
16
viz také přílohy ČÁST 1
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 3 Pearsonův korelační koeficient (N=78, okresy) mezi podíly nezaměstnaných v APZ a mírou nezaměstnanosti v okrese (1.1.2005) bez APZ bez APZ rekvalifikace VPP SUPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP míra nezam.
rekvalifikace
VPP
1 -,358(**) -,249(*) -,544(**) -,287(*)
1 ,019 ,259(*) ,071
1 ,307(**) ,357(**)
-,192
,123
-,329(**) -,798(**) -,363(**)
,200 ,019 ,222
SUPM
abs. praxe
chr. dílna a pracoviště
1 ,243(*)
1
,179
,274(*)
-,149
1
,085 -,074 ,285(*)
,492(**) ,037 ,419(**)
,130 ,090 ,187
,076 -,026 -,023
SVČ
IAP
1 -,050 ,163
1 ,134
MN
1
* Statistická významnost na hladině 0,05 (2-tailed). ** Statistická významnost na hladině 0,01 (2-tailed).
Na druhou stranu se ukazuje, že okresy, které realizují více APZ obecně, realizují více i všechny jednotlivé programy s výjimkou chráněných dílen a pracovišť (které jsou však četností zanedbatelné). Zejména se potvrzuje významný pozitivní souběh účastníků IAP s počtem účastníků v APZ (koef. = 0,8) a SÚPM (-0,544) a rekvalifikací (-0,358), SVČ (-0,329) na hladině významnosti 0,01 a VPP (-0,249) na hladině významnosti 0,05. Na rozdíl od celkového počtu účastníků APZ, mezi cíleností jednotlivých programů jsou poměrně velké rozdíly. V Přerově a ve Frýdku Místku je podíl účastníků rekvalifikací více než 10 %, zatímco v Tachově 0,7 % a v dalších okresech okolo 2 % (např. v Jindřichově Hradci). Podobné rozdíly jsou rovněž u dalších programů: programy VPP v Praze prošlo 0,2 %, v Brně město 0,5 % uchazečů v zaměstnání, v Lounech to bylo 8,5 %, ve Znojmě 6,3 % (ve všech případech jsou základní skupinou všichni nezaměstnaní). Obecně však platí, že největší rozdíly jsou v případě SÚPM a IAP, kdy druhé jmenované programy jsou - jak je zřejmé realizovány s různými plány a očekáváním. Téměř polovina okresů využívá IAP minimálně - tj. počet účastníků je pod 1 % - na druhé straně okresy jako Jihlava, Karviná nebo Nový Jičín IAP využívají masivně. V těchto okresech do IAP vstupuje každý druhý až čtvrtý nezaměstnaný uchazeč o zaměstnání. Z hlediska krajů se ukazují podobné výsledky, kdy největší podíl uchazečů o zaměstnání v APZ je v MSK (32 % nezaměstnaných účastníků v APZ) a dále v kraji Vysočina (31 % nezaměstnaných v APZ, což je dáno menší velikostí z hlediska počtu nezaměstnaných), zatímco v ÚK je to cca 24 %. Rekvalifikace jsou nejvíce četné v MSK a Zlínském kraji; Ústecký kraj naopak má relativně více VPP. Kraj Vysočina vykazuje vyšší podíly v dalších programech (v SÚPM tam bylo dokonce 10,2 % nezaměstnaných, v absolventských praxích 1,2 %, v SVČ 3,5 % v IAP je na druhém místě za MSK s 7,5 %). Podíly nejvíce ohrožených uchazečů o zaměstnání (tedy dlouhodobě nezaměstnaných a nízkokvalifikovaných) jsou dlouhodobě na nižší úrovni (dlouhodobě nezaměstnaných se APZ účastní o cca 3 % méně než je průměr - tj. 18,3 %, nezaměstnaných lidí se základní školou je to dokonce o 7,3 % méně než je průměr). Naopak rekvalifikace jsou nepatrně častější v případě dlouhodobě nezaměstnaných (v případě nekvalifikovaných naopak opět méně časté), VPP jsou častější u obou znevýhodněných skupin. K poklesu účasti v programech dochází u ostatních programů. Z toho důvodu se dále systematicky zaměříme na tato dvě hlediska.
17
3. Analýza - Výsledky
3.4 Analýza cílenosti programů APZ8 Je zřejmé, že ženy se účastní více programů APZ (rozdíl je 1,1 % oproti průměru - viz výše cca 22 %), třebaže u dlouhodobé nezaměstnanosti se tento rozdíl vyrovnává (podíl mužů a žen je přibližně shodný), muži mají naopak relativně větší zastoupení ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním. U rekvalifikací je hodnocení podobné: ženy tvoří větší podíl účastníků rekvalifikací (cca o 2 % oproti průměru), teprve nekvalifikovaní nezaměstnaní muži jsou v rekvalifikacích více často než málo kvalifikované ženy. Ženy mají podobně mírnou převahu v případě SÚPM. V dalších programech je podíl žen a mužů velice vyrovnaný. Z přehledu struktury APZ podle věku se ukazuje, že účast v APZ klesá se zvyšujícím se věkem. Ukazuje se, že hlavní cílovou skupinou jsou nezaměstnaní ve věku 19-24 let, kteří se účastní APZ zhruba z 1/3 (33,9 % všech nezaměstnaných do 18 let vstupuje do APZ, což představuje rozdíl cca 12 % oproti průměru) - u mladých nezaměstnaných se základní školou však tento podíl klesá až na 21,5 %. Jednotlivých programů APZ se účastní pouze 14,1 % nezaměstnaných nad 50 let a ještě méně této věkové skupiny nezaměstnaných se základním vzděláním (cca 11 %).
8
18
viz také přílohy ČÁST 2
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 1 Počty neúčastníků a účastníků APZ z hlediska rizikových skupin na TP
za m .
U Op a
k.n e
oc om Zv l.p
LT
ní
dě ti
Pé č
eo
ZP S
zá
kl ad
dí
za m .
U LT Op a
Zv l.p
k.n e
om oc
ní
dě ti
Pé č
eo
ZP S
kl ad zá
st a ří
m
la
SK
Ce lk
za m .
LT Op a
Pé č
Zv l.p
k.n e
dě ti eo
kl ad zá
m la
M
UK
0% M
1%
0%
em
2%
1%
U
3%
2%
om oc
4%
3%
ní
5%
4%
ZP S
6%
5%
st a ří
7%
6%
dí
8%
7%
SK
9%
8%
UK
10%
9%
em
10%
dí
Podíl účastníků společensko účelných míst (SÚPM)
Podíl účastníků veřejně prospěšných prací (VPP)
Ce lk
la m
Ce lk
za m .
LT Op a
Pé č
Zv l.p
k.n e
dě ti eo
kl ad zá
m la
SK M
Ce lk
SK
0%
UK
1%
0%
M
2%
10%
em
3%
20%
U
4%
30%
om oc
5%
40%
ní
6%
50%
ZP S
7%
60%
dí
8%
70%
st a ří
9%
80%
UK
90%
em
10%
st a ří
Podíl účastníků rekvalifikací
Podíl uchazečů o zaměstnání bez APZ 100%
Podíl účastníků chráněných dílen a pracovišť (CHRDP)
Podíl účastníků absolventských praxí 5%
3%
4%
2% 3%
2%
1% 1%
za m .
U LT
k.n e
om Zv l.p
Op a
oc
ní
dě ti
Pé č
eo
ZP S
kl ad zá
st a ří
dí la
SK
m
M
UK
Op a
Ce lk
za m .
U LT
k.n e
oc om Zv l.p
dě ti
ní Pé č
eo
kl ad
ZP S
zá
st a ří
dí la m
SK M
UK
em Ce lk
em
0%
0%
Podíl účastníků individuálních akčních plánů (IAP)
Podíl účastníků samostatné výdělečné činnosti (SVČ)
20%
5% 5% 4%
15%
4% 3%
10%
3% 2% 2%
5%
1% 1%
za m .
U LT
k.n e Op a
dě ti
om oc Zv l.p
ní
ZP S
kl ad
eo Pé č
zá
st a ří
dí la m
SK M
UK
Ce lk
za m .
U LT
k.n e Op a
om oc Zv l.p
dě ti
ní
eo Pé č
ZP S
kl ad zá
dí
st a ří
la m
SK M
UK
em Ce lk
em
0%
0%
Cílovou skupinou rekvalifikací jsou mladí a dlouhodobě nezaměstnaní. Podíl účastníků APZ do 25 let se zvyšuje o cca 1 % oproti průměru ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných, zatímco opět klesá ve skupině lidí se základním vzděláním. Ve skupině starších nezaměstnaných je tento pokles ještě významnější. Mladí lidé se příliš
19
3. Analýza - Výsledky
často neúčastní programů VPP. Většinu účastníků těchto programů tvoří spíše starší nezaměstnaní. Obecně se však podíly těchto skupin zvyšují v případě dlouhodobé nezaměstnanosti a nízké úrovně vzdělání. Typickým účastníkem SÚPM jsou nezaměstnaní ve věku 19 až 24 let, kde je v programech SÚPM umístěno cca 11 % uchazečů o zaměstnání v dané věkové skupině. V případě dlouhodobé nezaměstnanosti se tento podíl snižuje na necelých 9 % a u nezaměstnaných s nízkým vzděláním dokonce na 3,4 % uchazečů o zaměstnání v programu SÚPM z dané cílové skupiny. Typickými účastníky absolventské praxe jsou mladí lidé (mezi 19-24 lety), kdy je podíl účastníků v programu okolo 3,4 % této skupiny nezaměstnaných. Tento podíl se však snižuje až na 0,7 % v případě dlouhodobě nezaměstnaných a na 0,0 % v případě nezaměstnaných nízkým dosaženým vzděláním. Podobně programy podporující SVČ jsou nejvíce zaměřeny na nezaměstnané v nižším středním věku (25-34 let): účast v APZ je v této skupině cca 2,4 % a následně klesá na 1,2 % v případě dlouhodobě nezaměstnaných a 0,6 % uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním. Z hlediska specifických rizikových skupin jsou IAP významným opatřením. Třebaže jsou převážně cíleny na mladé nezaměstnané, v podstatě stejné podíly jejich účasti jsou ve skupinách dlouhodobě nezaměstnaných a nedostatečně kvalifikovaných. Z hlediska zdravotního stavu se ukazuje, že programy jsou cílené zejména na nezaměstnané, kteří nemají zdravotní potíže (24,3 % z této skupiny se účastní některého z programů) a dále na lidi se změněnou pracovní schopností. (21,8 %). Naopak lidé se zdravotním omezením a invalidní důchodci mají relativně menší naději na umístění (účastní se jich 15 %, resp. 12,8 %). Téměř všechny programy jsou cíleny na nezaměstnané bez zdravotních potíží, s výjimkou SÚPM a CHRDP, kdy v prvním případě je účast ZPS téměř shodná s průměrnou účastí a chráněné dílny a pracoviště, které jsou zaměřeny na tento segment pracovní síly. Z hlediska dalších znevýhodnění (dlouhodobá nezaměstnanost a nízké vzdělání) dochází k dalšímu poklesu účasti v APZ. Zejména z hlediska základního vzdělání dochází k poklesu až o 3 %, s výjimkou CHRDP, která podíl účastníků v obou skupinách relativně udržuje na srovnatelné úrovni. Pokud se více zaměříme na distribuci programů APZ podle dosaženého vzdělání, vidíme, že programy jsou nejvíce zaměřeny na nezaměstnané se středním vzděláním s maturitou (téměř 30 % z této skupiny se účastní některého z programů). Dále to jsou vysokoškoláci (téměř 28 %), méně již vyučení (18 % účasti v APZ) a nezaměstnaní se základní školou (pouze 14 % v APZ). Největší podíl rekvalifikací jde právě k nezaměstnaným s maturitou, jichž se rekvalifikací účastní téměř 11 %, zatímco u lidí se základním vzděláním je to pouze 2,8 %. VPP naopak směřují spíše k nezaměstnaným se základním vzděláním. Je zajímavé, že podíly obou těchto „zvýhodněných“ skupin se zvyšují ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných. Naopak v případě SÚPM, kde většinu tvoří opět nezaměstnaní s maturitou, se jejich podíl snižuje, a to podobně jako v případě absolventských prací (jichž se z celého souboru zúčastnilo 4,8 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, kdežto v případě dlouhodobě nezaměstnaných to bylo pouze 0,6 % všech účastníků APZ dané skupiny). Nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním jsou rovněž cílovou skupinou v případě SVČ, jejich podíly v dlouhodobé nezaměstnanosti se také nepatrně snižují. Novým hlediskem hodnocení APZ je sledování výše rozhodného příjmu pro posouzení nároku na dávku hmotného zabezpečení. Aktivní politika zaměstnanosti směřuje zejména k nezaměstnaným, kteří vykázali střední úroveň příjmu (podle rozhodné mzdy pro dávky hmotného zabezpečení) v souboru nezaměstnaných (okolo 10 tis. Kč): V kategoriích od 3 tis. do 10 tis. Kč se APZ účastnilo cca 25 % nezaměstnaných, zatímco u nezaměstnaných s nižším příjmem a/nebo naopak vyšším příjmem nad 20 tis. Kč tento podíl byl pouze cca 15 % účastníků APZ. V této příjmové
20
3. Analýza - Výsledky
skupině je rovněž mírná převaha všech programů s výjimkou programů SVČ a IAP, kdy první program je směřován spíše k nadprůměrně vydělávajícím (nad 10 tis.), kdežto IAP spíše k nízko příjmovým, resp. absolventům, kteří nemají předchozí příjem (do 5 tis.). U dlouhodobě nezaměstnaných a nízkokvalifikovaných nezaměstnaných dochází k poklesu podílů účastníků, ale z hlediska účasti příjmových skupin se struktura nemění. APZ je významným způsobem cílena na absolventy škol. Zatímco se APZ účastní necelých 30 % absolventů, u neabsolventů to je necelých 22 % z dané skupiny nezaměstnaných. Ukazuje se, že cílem je zejména posílení praktických zkušeností a dovedností (je zde velká převaha SÚPM - 11,7 % absolventů oproti 6 % skupiny neabsolventů a utlumovaných programů absolventských praxí) a zvýšení motivace skrze vedení smluv mezi ÚP a nezaměstnaným (podíl účastníků IAP ve skupině absolventů je 9,1 % oproti 4,4 % neabsolventů). Zdá se, že akcentem skupina dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, kdy podíl účastníků APZ ještě narůstá (37 % absolventů se účastní APZ, oproti 22,3 % neabsolventům). V případě této cílové skupiny dochází k výraznému posílení rekvalifikačních kurzů (13 % absolventů oproti necelých 6 % u neabsolventů) a SÚPM a dalšímu důrazu na IAP. APZ relativně méně směřuje k nezaměstnaným, kteří pečují o nezaopatřené děti. Jejich podíly jako účastníků programů APZ jsou srovnatelné se skupinou „nepečujících“. K mírnému posunu však dochází v případě rekvalifikací. Zatímco v celém souboru a i v souboru dlouhodobě nezaměstnaných je mírná převaha pečujících (rozdíl je v obou případech cca 1,4 % oproti průměru), v případě této podskupiny nezaměstnaných se základním vzděláním se tento rozdíl smazává, což se podílí na celkovém poklesu této skupiny na APZ. Nezaměstnaní s potřebou zvláštní pomoci jsou opomíjeni z hlediska APZ. Celkově se jich účastní APZ pouze něco přes 10 % a tento podíl dále klesá s délkou nezaměstnanosti (na cca 9 % dlouhodobě nezaměstnaných s potřebou zvláštní pomoci) a ve skupině lidí s nízkým vzděláním dokonce na 7 % této skupiny. Jediným cíleným programem na tuto skupinu nezaměstnaných jsou VPP, kde je podíl účastníků srovnatelný s ostatními nezaměstnanými. Ale i ten relativně klesá v případě skupiny nezaměstnaných se základním vzděláním, kde je o 1,3 % nižší oproti průměru za celou skupinu. V případě ostatních programů jsou rozdíly významně větší v neprospěch této skupiny nezaměstnaných. Největší relativní skupinou účastníků programů jsou nezaměstnaní s celkovou délkou evidencí mezi 6 až 12 měsíci (cca 35 % ze skupiny této délky nezaměstnanosti), následováni krátkodobě nezaměstnanými lidmi (tj. do 6 měsíců) s podílem necelých 25 % účastníků z dané skupiny. Dlouhodobě nezaměstnaných se účastní APZ pouze cca 17 %. Rekvalifikační kurzy jsou cíleny podle stejného klíče. To znamená, že největší podíl mají nezaměstnaní s délkou evidence 6 - 12 měsíců (rekvalifikací se účastní 6,8 % této skupiny nezaměstnaných), následováni déle nezaměstnanými. Na krátkodobě nezaměstnané jsou zaměřeny další programy APZ, pouze s výjimkou VPP, které naopak jdou k dlouhodobě nezaměstnaným (což je dáno tím, že se jich často opakovaně účastní ti samí nezaměstnaní, takže součet jejich nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé nezaměstnanosti). Z hlediska nízkokvalifikovaných nezaměstnaných je trend již obvyklý: relativní zúžení podílu účastníků o cca 510 % oproti průměru, větší účast krátkodobě nezaměstnaných s výjimkou VPP, kdy je patrné, že tento program více směřuje i k těm nezaměstnaným, kteří nemohou vůbec nalézt zaměstnání. Větší výskyt opakovaně nezaměstnaných lidí v programech APZ je dán zejména účastí v IAP (5,3 % skupiny opakovaně nezaměstnaných oproti 2,9 %, kteří byli
21
3. Analýza - Výsledky
nezaměstnaní pouze jednou), které patrně směřují k tomu, aby se tito nezaměstnaní uchytili na trhu práce na delší dobu pomocí tzv. soft skills a dále očekávaně k VPP, což se významně podílí na opakovanosti nezaměstnanosti. Tito nezaměstnaní se po ukončení programu s velkou pravděpodobností vrátí zpět do evidence s tím, že mají opět šanci se opakovaně VPP zúčastnit, což se zejména ukazuje u nezaměstnaných se základním vzděláním, kdy se dokonce 8,8 % opakovaně nezaměstnaných účastní VPP.
3.5 Analýza a srovnání struktury všech programů APZ9 Podíváme-li se však na strukturu APZ (všech programů v roce 200510) pouze z hlediska účastníků jednotlivých programů (neúčastníky pro tuto chvíli ponecháme stranou), vidíme dále poměrně velké rozdíly. Ukazuje se totiž, že jednotlivé ÚP realizují významně jiné struktury programů (což se pak významně projevuje v podobě efektů). Rozdíl mezi cíleností a strukturou politiky spočívá v tom, že se izolovaně díváme na profil účastníků všech programů APZ bez ohledu na velikost těchto skupin na trhu práce. Z tohoto důvodu vidíme rozdílné strategie jednotlivých úřadů práce, které se projevují v absolutním počtu v akcentu odlišných programů. Vedle toho (v případě rekvalifikací a chráněných dílen a pracovišť) nahlížíme strukturu do úrovně podprogramů. Ukazuje se, že existuje značná heterogenita uvnitř rekvalifikačních programů. Nejčetnějším rekvalifikačním programem jsou tzv. rozšiřující rekvalifikace (cca 32 % všech rekvalifikačních programů), dále motivační (25 % ze všech rekvalifikací) a obnovovací kurzy (cca 20 %). Podobně programy SÚPM mají rovněž své podprogramy, které se liší z hlediska způsobu financování. Většina těchto programů v dotaci mezd na každé individuální pracovní místo (75 % ze všech SÚPM). Další významnou skupinou jsou programy, které jednorázovým příspěvkem podporují přímo zaměstnavatele (necelých 17 % SÚPM), následují rámcové dohody o dotaci mezd (tj. ÚP uzavírá se zaměstnavatelem smlouvu, která se vztahuje na více pracovních míst). Malou částí SÚPM zůstávají absolventské praxe (cca 1 % SÚPM, odpovídající cca 360 účastníkům v roce 2005). Podle struktury programů realizované politiky APZ se vykrystalizovalo několik skupin regionů. Ukazuje se, že rozhodující význam má rozsah rekvalifikací, IAP a tvorba míst (VPP a SÚPM). Rámcově se zdá, že regiony, které preferují rekvalifikace, relativně minimalizují programy tvorby pracovních míst (Praha), resp. IAP (Hradecký kraj). Marginální programy (absolventské práce, chráněné dílny a pracoviště a SVČ) nevybočují nad rámec dříve uvedených závěrů (tj. například chráněné dílny a pracoviště jsou nadprůměrně zastoupeny v regionech Jihočeského a Pardubického kraje, které jinak nevybočují z ostatních průměrných hodnot). Oproti tomu, regiony s poměrně velkým podílem VPP omezují podíl SÚPM (Liberecký kraj), resp. IAP (Středočeský a Ústecký kraj). Rozdíly mezi jednotlivými kraji se rovněž ukazují v případě podskupin. Například nespecifické rekvalifikace jsou významně častější ve Středočeském kraji (14 % všech rekvalifikací, oproti průměrné hodnotě 3 %), podobně jako obnovovací 9
viz také přílohy ČÁST 3
10
Tímto se tedy postupně dostáváme k druhé rovině hodnocení efektů a to ke zjišťování faktorů, které ovlivňují úspěšnost účastníků. V tomto bodě tedy vycházíme ze všech účastníků APZ v roce 2005, což nám poskytuje plnohodnotný obraz APZ. V předcházejícím bodě jsme to však uplatnit nemohli, protože bychom neměli srovnatelnou skupinu neúčastníků.
22
3. Analýza - Výsledky
rekvalifikace jsou dvakrát častější v kraji Vysočina oproti průměru za celou Českou republiku nebo v Praze jsou zejména realizovány tzv. rozšiřující kurzy (téměř 70 % všech rekvalifikačních programů). Podobně diferenciovaná je realizace podprogramů SÚPM, kdy se ukazuje, že v kraji Vysočina jsou relativně hodně podporováni zaměstnavatelé, kdežto ve Zlínském kraji zase SÚPM směřují výhradně k individuálním dotacím na mzdu. Z tohoto hlediska by tedy bylo zajímavé sledovat faktory a mechanismy, které ovlivňují rozhodnutí jednotlivých úřadů práce při rozhodování o realizaci politiky. Z hlediska pohlaví se potvrzuje, že účastníkem rekvalifikace je spíše žena (můžeme předpokládat, že po mateřské dovolené) - ve skupině žen tvoří 31,4 % APZ rekvalifikace (25 % ze všech rekvalifikačních kurzů pro ženy tvoří obnovovací kurzy), oproti skupině mužů, ve které rekvalifikace představují cca 23 % všech programů APZ (muži jsou cílovou skupinou motivačních opatření - 42 % z všech rekvalifikací). Muži jsou spíše reprezentováni jako účastníci VPP; VPP představují cca 15 % všech programů APZ, kdežto u žen VPP tvoří pouze 8,2 % programů APZ. Struktura pohlaví v dalších programech je celkem vyrovnaná. Mladí do 18 let jsou převážně umísťování do IAP (účastníci IAP v dané věkové skupině představují cca 59 % všech APZ ve skupině mladistvých), kdežto velká skupina mladých (19-24 let) účastníků APZ je tvořena účastí v SÚPM a absolventských praxích, tedy programy, které směřují k získání zkušeností a pracovních dovedností. Lidé ve středním věku (25-34 let) směřují relativně více do programů SVČ (zdá se tedy, že vnímáni jako optimální skupina pro začátek podnikání). Ještě starší skupina (35-49 let) směřuje zase do rekvalifikací (32 % APZ této věkové skupiny představují rekvalifikace), kde se projevuje to, že tito lidé postrádají nové dovednosti - protože jsou již delší dobu ze vzdělávacího systému a navazují na pracovní kariéru po mateřské dovolené, ale zároveň jsou pohlíženi jako relativně perspektivní z hlediska tržního prostředí. Konečně nejstarší nezaměstnaní (nad 50 let) směřují spíše do programů tvorby pracovních míst (VPP a opět SÚPM), dále do chráněných dílen. Zaměříme-li se však na dílčí typy rekvalifikačních kurzů, vidíme zde rovněž jisté odlišnosti, které dokreslují zaměření rekvalifikačních kurzů: Motivační kurzy směřují zejména k mladistvým účastníkům rekvalifikací, kterým patrně nejvíce chybí odhodlání pro realizaci na trhu práce. Na druhé straně, rozšiřující rekvalifikace směřují relativně nejvíce ke starším nezaměstnaným. V obnovovacích rekvalifikačních kurzech nápadně více převyšuje skupina nezaměstnaných ve věku 35-44 let, tedy patrně ti lidé, kteří jsou po mateřské dovolené a mají problémy s návratem na trh práce. Ukazuje se, že mladí lidé (ve věku 19 až 24 let) směřují zejména do specifických programů, které jim mají pomoci udržet zaměstnání (zejména profesní rekvalifikace pro dělníky). Analogicky se potvrdilo, že skupina nezaměstnaných bez zdravotních potíží je rovnoměrně rozložena mezi nejčastější programy APZ (27,6 % APZ u lidí bez zdravotních potíží představují rekvalifikace, 26,2 % - SÚPM a 26,4 % - IAP). Z hlediska rekvalifikací jsou pouze rozšiřující programy relativně více zaměřeny na nezaměstnané se zdravotními potížemi. Lidé s vážnými zdravotními problémy (ZPS+ID) jsou spíše naopak v programech VPP, chráněných dílnách a pracovištích a konečně v SÚPM, kde jsou pro ně realizovány specifické programy. V rámci SÚPM zdravotně postižení lidé představují relativní většinu těch programů, které směřují k dotaci konkrétního individuálního místa. Podpora zaměstnavatele směřuje zejména k nezaměstnaným bez vážných zdravotních potíží. Struktura všech programů APZ, které byly realizovány v roce 2005 rovněž potvrzuje, že rekvalifikace ve srovnání s jinými programy spíše míří k nezaměstnaným s maturitou a s vysokoškolským diplomem (35,7 %, resp. 31,7 % programů APZ
23
3. Analýza - Výsledky
v uvedených skupinách), kdežto VPP jdou spíše k nezaměstnaným se základní školou. Zaměříme-li se však na strukturu rekvalifikací, vidíme, že motivovaní kurzy (které nepřidávají konkrétní dovednosti) směřují pouze k nekvalifikovaným, zatímco programy s přímým vztahem k pracovnímu trhu (obnovovací, podnikání nebo profesní) směřují zase spíše k nezaměstnaným s vyšším dokončeným vzděláním. Podle vzdělání jsou podíly SÚPM na APZ poměrně vyrovnané (okolo 28 %). Výjimku tvoří skupina účastníků se základním vzděláním (kde je podíl SÚPM významně nižší - o 18 % oproti ostatním skupinám). Ukazuje se však, že individuálně připravené programy SÚPM směřují spíše k více vzdělaným, kdežto rámcové smlouvy a podpory zaměstnavatelů využívají zejména málo kvalifikovaní nezaměstnaní. Účast v absolventské praxi je spíše směřována k vysokoškolákům (tvoří 12 % SÚPM této skupiny), podobně jako programy SVČ, které představují necelých 10 % z vysokoškolsky vzdělaných účastníků APZ. Konečně chráněné dílny a pracoviště a IAP jdou spíše k nezaměstnaným se základním vzděláním (podíl IAP ve skupině účastníků APZ se základním vzdělání je téměř dvojnásobný oproti vysokoškolákům - 32,1 %, resp. 16,5 %). Výše rozhodného příjmu poukázala na skutečnost, že se vytvořily tři základní skupiny účastníků APZ s touto logikou: rekvalifikační programy (a to zejména obnovovací rekvalifikace a podpora podnikání) a SVČ směřují spíše k výšepříjmovým kategoriím - lze tedy u nich očekávat, že před nezaměstnaností měli relativně lepší pozici na trhu práce. IAP, tedy programy směřující zejména k orientaci na trhu práce jdou k lidem, kteří žádný příjem neměli. Konečně třetí skupinou programů je tvorba pracovních míst, která směřuje ke střední příjmové kategorii, tedy k nezaměstnaným, jejichž pozice byla znevýhodněna již před nezaměstnaností. Z hlediska rizikových skupin na trhu práce se v této rovině analýzy potvrzují nastíněné trendy: pokud je účastník APZ absolventem, pak je pravděpodobně účastníkem SÚPM (33,3 % absolventů, kteří se účastní APZ, je v SÚPM, oproti 25,4 % neabsolventů) a IAP (cca 42 % absolventů, kteří se účastní APZ, je v IAP oproti 25 % neabsolventů). Je zřejmé, že v rámci SÚPM jsou absolventi umisťováni na specifická individuálně kontraktovaná pracovní místa. Je však zajímavé, že absolventi mají významné místo v nespecificky zaměřených rekvalifikačních programech. To ukazuje jisté mezery v rámci vzdělávacího systému, který neplní očekávané funkce orientace v dynamické společnosti a na trhu práce. Pokud však účastník/účastnice APZ pečuje o nezaopatřené dítě, účastní se spíše rekvalifikací (cca 35 % skupiny účastníků APZ, kteří pečují o děti, oproti 26 % a zejména pak obnovovacích a rozšiřujících rekvalifikačních kurzů), naopak se méně často účastní VPP a SÚPM oproti těm, kteří se o děti nestarají. Konečně nezaměstnaní, kteří vyžadují zvláštní pomoc, jsou významnou skupinou zejména programů VPP (28,5 % skupiny účastníků APZ, kteří vyžadují speciální pomoc oproti 11,4 % ostatních), dále chráněných dílen a pracovišť (10,8 % skupiny účastníků APZ, kteří vyžadují speciální pomoc oproti 1,4 %). Na druhou stranu jsou v menšině zejména v programech rekvalifikací a IAP. Z hlediska SÚPM je zajímavé se podívat na podprogramy. Jak lze na základě výsledků předpokládat (nezaměstnaní se zvláštní pomocí se více účastní programů, skrze které se dotují konkrétní místa), tato skupina nezaměstnaných vyžaduje vysoce individuální přístup. V poslední rovině, kde se zaměřujeme na délku předcházející nezaměstnanosti, vidíme překvapivý poznatek v tom, že rekvalifikace a VPP vybírají relativně více dlouhodobě nezaměstnané (rekvalifikace a VPP společně představují skupinu cca 40 % ze všech účastníků APZ, kteří jsou nezaměstnaní 12 až 24 měsíců, a až 51 % účastníků APZ, kteří jsou nezaměstnaní déle než 24 měsíců). Z této cílové skupiny
24
3. Analýza - Výsledky
jsou to zejména motivační a rozšiřující rekvalifikační kurzy, zatímco nespecifické a profesní kurzy přicházejí záhy po vstupu do nezaměstnanosti. SÚPM (s výjimkou dotace konkrétního pracovního místa, které směřuje zejména k déle nezaměstnaným), absolventské práce a SVČ naopak hrají relativně významnější roli u krátkodobě nezaměstnaných účastníků APZ. Vzhledem k heterogenitě programů chráněných dílen a pracovišť a IAP se očekává, že podíly účastníků ve skupinách podle délky nezaměstnanosti jsou poměrně shodné. Podobně je tomu z hlediska opakované nezaměstnanosti. Konečně, rekvalifikace se, podobně jako SÚPM a SVČ, zaměřují nepatrně více na nezaměstnané, kteří jsou/byli pouze v jedné evidenci. U rekvalifikací existuje výjimka v případě motivačních kurzů, které jsou cíleny na opakovaně nezaměstnané. Podobně, jak již bylo zmíněno výše, jediným programem, který významně přijímá (a také vytváří) opakovanou nezaměstnanost, jsou VPP.
3.6 Analýza kvality programů APZ11 Významnou složkou, která ovlivňuje efekty programů APZ tak, jak byly naznačeny v předcházející části, jsou jejich obecné parametry a kvality. Zde se opět zaměřujeme na všechny programy, které spadaly do roku 2005 (různé velikosti souborů jsou zapříčiněny chybějícími daty popisující proměnné).12 Naopak se ukazuje, že se jednotlivé programy liší podle toho, zda jsou předcházeny jinými opatřeními. Jsou to překvapivě rekvalifikace, které jsou v největší míře předcházeny dalšími programy APZ (téměř 75 % všech rekvalifikačních kurzů následuje po některém z dalších programů - zejména po jiné rekvalifikaci). Naopak více než 80 % podíl absolventských míst a chráněných dílen bez předchozí účasti v programu naznačuje „exkluzivitu“ těchto programů (zejména ve srovnání s rekvalifikacemi). Zatímco rekvalifikace a IAP jsou spíše „motivačními a aktivačními“ opatřeními, aby se s nezaměstnanými něco dělo, tyto exkluzivní programy jsou spíše nástrojem, jak účastníkům rychle pomoci ven z evidence ÚP. Z tohoto hlediska VPP a SVČ mají výlučné postavení v tom, že SVČ obvykle následuje po nějakém přípravném programu (jako např. rekvalifikaci), kdežto jedna účast ve VPP následuje pro další.
11
viz také přílohy ČÁST 4
12
Z hlediska výše definovaného souboru je zejména zajímavé se podívat na to, kdy programy začaly. Ukazuje se, že v předcházejícím období (2004 a dříve) celkově začalo necelých 20 % programů APZ dále probíhajících v roce 2005, kdy se ukazuje, že to jsou spíše krátké programy, které nepokračují z předcházejícího období (tj. rekvalifikace - 0,6 % a IAP - 1 % všech programů). Naopak se ukazuje, že programy tvorby pracovních míst ve velké míře začaly v předchozím období (absolventské místa - cca 95 %, SVČ 65 % nebo chráněné dílny a pracoviště - 44 %).
25
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 2 Opakovanost a délka programu APZ Opakování programu
Délka programů APZ 100%
100%
90%
90%
80%
80% 70%
70%
60%
Předcházející programy
50%
Pouze sledovaný program
40%
40%
20%
30%
Půl roku 3/4 roku Měsíc Týden
20%
P
Č
P
10%
IA
SV
RD
ra xe
CH
s.p Ab
P
PM SÚ
VP
if i k
ac e
0%
Re kv al
Rok
50%
30%
10%
Více než rok
60%
0% REKV.
VPP
SÚPM
ABS
CHRDP
SVČ
IAP
Pokud srovnáme programy APZ z hlediska jejich délky, ukazuje se, že obecnější, spíše orientační či aktivační programy jsou kratší, protože jejich úspěšné zakončení nevyžaduje usilovné dlouhodobé působení. Relativně nejkratší programy jsou tak rekvalifikace, kde více než 40 % je kratších než měsíc a téměř 75 % je kratší než 1/4 roku. Z hlediska podprogramů se ukazuje, že relativně nejkratší jsou odborné specifické rekvalifikace, kdežto nejdelší jsou tzv. profesní rekvalifikace pro dělníky. Z hlediska délky jsou na druhém místě IAP, které nejčastěji trvají 3 - 9 měsíců. Na druhou stranu, programy tvorby pracovních míst jsou spíše delší. VPP a SÚPM jsou střednědlouhé (okolo 1 roku), kdežto absolventské praxe (59 % programů delších než 1 rok), chráněné dílny a pracoviště (78 %) a SVČ (97 %) jsou významně nejdelší. Na toto poukazuje rovněž výška dotace. Relativně nejlevnější jsou rekvalifikační kurzy, které se však liší z hlediska struktury absolutních výdajů (jsou spíše levnější, třebaže struktura výdajů je rozložena více rovnoměrně mezi skupinami). Vedle toho se ukazuje, že dotace na většinu VPP se pohybuje mezi 5-10 tis. Kč na měsíc. Ostatní programy tvorby pracovních míst jsou dražší než 15 tis. Kč. Vedle toho však IAP nemají žádné další náklady a představují tak břemeno pouze z hlediska administrativních nákladů.
3.7 Analýza efektů APZ 1: Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005 - 30.6.200613 Prvním ukazatelem dopadů, který v analýze sledujeme, je počet dní v nezaměstnanosti v daném období. Tento ukazatel naznačuje efektivnost APZ z hlediska nákladnosti setrvání v nezaměstnanosti po 1.1.2005 (a to včetně návratů do evidence v případě tvorby pracovních míst nebo opakovaném výskytu v evidenci v případě úspěšného, ale ne příliš dlouho trvajícího efektu po rekvalifikaci nebo IAP). V úvodu je potřeba poznamenat, že ukazatel délky nezaměstnanosti u účastníků APZ je mimořádně citlivý na to, kdy APZ skončila a jak dlouho trvala, protože například 13
26
viz také přílohy ČÁST 4 a ČÁST 5
3. Analýza - Výsledky
účastník programu SÚPM, který začal 5.1.2005 a skončil 30.4.2006, měl šanci být zahrnut v tomto ukazateli nezaměstnanosti pouze v květnu a červnu - pokud se tedy vůbec navrátil do evidence. Tato perspektiva vychází z představy, že délku nezaměstnanosti zejména ovlivňuje efekt programu APZ, což je zejména zajímavé z hlediska vyčíslení nákladů neúčasti APZ.14 A to proto, že v případě tvorby míst se délka programu do nezaměstnanosti nepočítá, přestože tito účastníci mohou být z určitého hlediska jako nezaměstnaní nahlíženi (z hlediska nákladové strany programu je však třeba poznamenat, že nákladová strana není tvořena cenou nezaměstnanosti, ale cenou realizace programu). Vedle toho je také potřeba zmínit, že délka rekvalifikací a IAP (pokud trvají v roce 2005 a prvních šesti měsících 2006) je do počtu dní v nezaměstnanosti započítána, protože vstupem do programu evidence nekončí. Náklady na realizaci programu se tudíž musí připočítávat k trvání nezaměstnanosti. Proces párování umožňuje srovnávat perspektivnost typického účastníka daných programů APZ, protože vážený průměr z pěti modelů (viz metodologie a příloha) u neúčastníků ukazuje dostatečně standardizovaný ukazatel. Neperspektivnější skupinou nezaměstnaných jsou účastníci SÚPM spolu s účastníky rekvalifikací (jejich „kopie“ v případě neúčastníků strávili v nezaměstnanosti cca 270 dní, resp. 280 dní) oproti účastníkům SÚPM nebo VPP (jejichž vypárovaní neúčastníci byli nezaměstnáni cca 30 dnů). Ukazuje se nicméně, že tyto rozdíly nejsou příliš významné (rozdíl je méně než 10 % délky nezaměstnanosti v daném období). Graf č. 3 Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005-30.6.2006 (párování) neúčastníci programu
účastníci programu
350 300 250 200 150 100 50
P IA
pr ax e s. ab
PM SÚ
V PP
re kv al ifi
ka ce
0
Na základě tohoto srovnání se ukazuje, že nejefektivnější programy jsou absolventské praxe a programy SVČ (počet dnů v nezaměstnanosti, které dostávají nezaměstnané z nezaměstnanosti na relativně dlouhou dobu, takže nyní se do tohoto 14
Maximální délka nezaměstnanosti v rámci sledovaného období je cca 18 měsíců, tj. 540 dní, v případě, že nezaměstnaný je v evidenci ÚP po celou dobu (tj. od 1.1.2005 do 30.6.2006).
27
3. Analýza - Výsledky
ukazatele nepromítne efekt probíhajícího programu, ale pouze programu z předcházejících období), kdy účastníci obou programů byli v nezaměstnanosti pouze cca 30 dní. Naopak nejméně úspěšné programy se zdají rekvalifikace, kdy průměrný účastník zůstal v APZ cca 180 dní, nebo IAP (140 dní), což je však stále významně méně, než neúčastník politiky (o cca 100 dní v případě rekvalifikací, resp. o 150 dní v případě IAP). Uvedené modely párů byly vybrány na základě kombinace rizik různých nezaměstnaných, které jsou dále v nejvýznamnější míře zastoupeny v klíčových kategoriích, které dále jednotlivě nahlížíme: na příkladu neúčastníků (bez APZ) se ukazuje, že všechny vybrané výše uvedené rizikové skupiny jsou skutečně více rizikové než průměrná hodnota za celý soubor. Zatímco průměrně jeden nezaměstnaný byl v daném období v evidenci cca 315 dní, u ostatních kategorií to bylo více. V případě kategorie „zvláštní pomoc“ to bylo dokonce téměř 450 dní (celkově se rozdíl pohybuje okolo 20 % délky nezaměstnanosti neúčastníků v daném období). Z hlediska rizikovosti se tedy zdá, že jedinou srovnatelnou kategorií jsou opakovaně nezaměstnaní, kteří byli v nezaměstnanosti něco přes 320 dní.
28
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 4 Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005 - 30.6.2006
z.
U
Zv l.p
Op a
k.n e
oc
LT
om
dě ti
ZŠ
eo Pé č
Op a
k.n e
z.
U LT
oc Zv l.p
om
dě ti
ZŠ Pé č
eo
st a ří
ZP S
k.n e
z.
U LT
Op a
om oc
Zv l.p
dě ti
ZŠ
eo Pé č
z. k.n e
LT
U Op a
dě ti
om oc Zv l.p
ZŠ
eo Pé č
ZP S
dí
SK
la m
ce
k.n e Op a
dě ti
om Zv l.p
Pé č
eo
la m
M
M
0
UK
50
0
lk em
100
50
z.
150
100
LT U
200
150
oc
250
200
ZŠ
300
250
ZP S
350
300
st a ří
400
350
dí
450
400
SK
450
UK
500
st a ří
Individuální akční plány (IAP)
Samostatná výdělečná činnost (SVČ) 500
lk em
ZP S
dí
SK
m la
ce
z. k.n e Op a
dě ti
om
Zv l.p
Pé č
eo
m la
M
ce
M
0 UK
50
0
lk em
100
50
LT U
150
100
oc
200
150
ZŠ
250
200
ZP S
300
250
st a ří
350
300
dí
400
350
SK
450
400
UK
450
lk em
500
st a ří
Chráněná dílna a pracoviště
Absolventské praxe 500
ce
st a ří
dí dí la m
ce
z. k.n e
LT
Op a
Pé č
Zv l.p
eo
dě ti
la m
M
SK
0 M
50
0
UK
100
50
lk em
150
100
U
200
150
om oc
250
200
ZŠ
300
250
ZP S
350
300
st a ří
400
350
dí
450
400
SK
500
450
UK
500
lk em
la
SK
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)
Veřejně prospěšné práce (VPP)
ce
m
ce
z. Op a
k.n e
dě ti
om
eo Pé č
Zv l.p
la m
M
ce
M
0 UK
50
0
lk em
100
50
LT U
150
100
oc
200
150
ZŠ
250
200
ZP S
300
250
st a ří
350
300
dí
400
350
SK
450
400
UK
450
lk em
500
ZP S
Rekvalifikace
Bez APZ 500
Pokud se však podíváme na jednotlivé programy, vidíme všude významný pokles s jistými výkyvy v jednotlivých kategoriích. Již na první pohled je patrné, že rekvalifikace snižují rozdíly mezi jednotlivými skupinami na trhu práce. Rozdíl mezi průměrným počtem dnů v evidenci nezaměstnaných je okolo 10 %. Jedinou výjimkou
29
3. Analýza - Výsledky
kategorie „zvláštní pomoc“, kde sice délka nezaměstnanosti absolutně klesá, avšak v relaci vůči celku je stále největší. VPP ještě významněji snižují počet dní v nezaměstnanosti v absolutním počtu (průměrně 120 dní, oproti zmíněným 315 dnům u neúčastníků). Rovněž se ukazuje, že srovnání relací mezi jednotlivými ohroženými kategoriemi podtrhuje význam těchto programů. Ve všech skupinách je délka nezaměstnanosti dokonce nižší než 150 dní a dokonce ve třech kategoriích (v Ústeckém kraji, v případě mladých klientů do 18 let a u lidí pečujících o nezaopatřené děti) je nižší než průměr. Účastníci SÚPM jsou v nezaměstnanosti ještě významněji méně. Délka jejich nezaměstnanosti je nižší než 50 dní s tím, že se zde formuje skupina rizikových nezaměstnaných v opakované nezaměstnanosti (kdy je délka jejich nezaměstnanosti téměř 100 dnů, což významně vybočuje nad daný trend). Účastníci absolventských praxí vykazují minimální setrvání v nezaměstnanosti (celkově jde o cca 5 dnů, což je vysvětleno tím, že většina programů vznikla před rokem 2005 v kombinaci s poměrně dobrým individuálním vybavením účastníků). Pouze se ukazuje, že je zde několik problematických kategorií, kde jsou účinky absolventských praxí relativně (ve srovnání k průměru) horší. Jde zejména o nezaměstnané se ZPS, se základním vzděláním a dále pečující o děti (délka nezaměstnanosti mezi 30 až 50 dny) a zejména o opakovanou nezaměstnanost (dokonce 120 dní). Kategorie zvláštní pomoc se tohoto programu téměř vůbec neúčastní. Podobně je tomu v případě SVČ, kterých se zase neúčastní mladiství nezaměstnaní (protože nemohou podnikat). Průměrným efektem chráněných dílen a pracovišť je cca 90 dní nezaměstnanosti v daném období. Na efektech jsou zajímavé regionální rozdíly, kdy délka nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je mírně podprůměrná, zatímco v Moravskoslezském kraji je doba setrvání v nezaměstnanosti více než o 30 % delší (přes 150 dní). Obecně se zdá, že chráněné dílny a pracoviště příliš nepomáhají dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaným, což může ukazovat na skutečnost, že efektivně podporují zejména motivované nezaměstnané z řad zdravotně postižených. Individuální akční plány snižují počet dní v nezaměstnanosti na méně než 150 dní, což rámcově odpovídá ostatním rizikovým skupinám s výjimkou základního vzdělání a zvláštní pomoci (kde je délka nezaměstnanosti o cca 15 % větší). V Ústeckém kraji a ve skupině mladých lidí působí významně méně (v prvním případě se délka nezaměstnanosti prodlužuje o více než 50 dní, ve druhém o více než 100 dní, což přestavuje nárůst více než 30 %, resp. více než 60 % ve srovnání s průměrnou hodnotou).
3.8 Analýza efektů APZ 2: Důvod ukončení sledované evidence15 Druhou rovinou analýzy je důvod ukončení sledované evidence. Zde analyzujeme pouze rekvalifikace a individuální akční plány, protože to jsou jediné dva programy, u kterých můžeme sledovat stav, který nastane po ukončení (sledované) evidence (jako důvod jejího ukončení). U ostatních programů tato možnost není, protože sledovaná evidence končí nástupem do programu APZ a po jeho ukončení se žádná evidence nevede a ani vést z podstaty věci nemůže. 15
30
viz také přílohy ČÁST 4 a ČÁST 5
3. Analýza - Výsledky
Na druhou stranu se ani v této perspektivě neukazuje kvalita pracovního místa. Pouze víme, že evidence skončila zaměstnáním a skutečnost, že zaměstnání skončilo po několika dnech, můžeme indikovat pouze tím a tehdy, že se dotyčná osoba vrátila do evidence. Ukazuje se nám, že cca 20 % všech sledovaných evidencí končí zaměstnáním v případě účastníků rekvalifikací a asi 28 % evidencí končí zaměstnáním v případě účastníků rekvalifikací v případě sledované evidence nezaměstnanosti (tj. té, kdy probíhal program v případě účastníků nebo evidence k 1.1.2005 u neúčastníků). Pokud sledujeme důvod ukončení sledované evidence na vypárovaných skupinách, zdá se, že nejsou výrazné rozdíly mezi účastníky a těmi, co se neúčastnili uvedených programů. Rozdíl mezi oběma programy je patrně dán větší heterogenitou účastníků rekvalifikací, kdy ÚP jsou nuceny do rekvalifikací umisťovat více znevýhodněné nezaměstnané (a to včetně do motivačních a obnovovacích kurzů). Graf č. 5 Podíl zaměstnaných uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných (sledovaná evidence) - párování neúčastníci
účastníci
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% rekvalifikace
IAP
Pokud se však podíváme na efekty programů z hlediska jednotlivých analyzovaných indikátorů, vidíme značné rozdíly. Průměrně totiž zaměstnáním končí cca 15 % z počtu nezaměstnaných lidí bez programů APZ a v případě zvláštní pomoci je to dokonce méně než 5 %. Průměr za rekvalifikace celkem je cca 27 % a v případě opakovaně zaměstnaných je to dokonce 33 % (u kategorie zvláštní pomoc je to 17 %). V případě IAP podíl zaměstnaných na počtu nepatrně překračuje 25 % a v případě opakovaně nezaměstnaných podíl zaměstnaných po programu dosahuje poklesu dokonce až 30 % oproti průměru.
31
3. Analýza - Výsledky
Graf č.6 Podíl zaměstnaných uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných (sledovaná evidence)
z.
U
k.n e Op a
oc
LT
om
Zv l.p
dě ti
ZŠ Pé č
eo
dí
st a ří
SK
la m
UK
M
ce
z. k.n e Op a
dě ti
om
eo Pé č
Zv l.p
la m
M
ce
lk em
0% LT U
5%
0%
oc
10%
5%
ZŠ
15%
10%
ZP S
20%
15%
st a ří
25%
20%
dí
25%
SK
30%
UK
30%
lk em
35%
35%
ZP S
Rekvalifikace
Bez APZ
Individuální akční plány (IAP) 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%
z. k.n e
LT
U Op a
om oc Zv l.p
dě ti
ZŠ
eo Pé č
ZP S
st a ří
dí la m
SK
UK
M
ce
lk em
0%
3.9 Analýza efektů APZ 3: Výskyt v nezaměstnanosti na konci sledovaného období16 Třetí perspektivou analýzy je poměr uchazečů v nezaměstnanosti (na konci sledovaného období, tj. 30.6. 2006) na celkovém počtu nezaměstnaných na začátku období. Srovnání tohoto indikátoru napovídá o celkové efektivnosti systému, protože všem nezaměstnaným ponechává stejnou šanci na únik z nezaměstnanosti, ale zároveň neeliminuje zkreslení vzniklé na základě toho, že programy začaly a skončily v různou dobu. Na základě srovnání skupiny neúčastníků vzniklé z párů podobných vlastností a jejich kombinací se ukazuje, že všechny skupiny mají přibližně podobné vyhlídky na nezaměstnanost (tj. v nezaměstnanosti na konci sledovaného období je přibližně 30 až 40 % nezaměstnaných ze začátku sledovaného období). V relativně nejhorší situaci (největším riziku nezaměstnanosti) jsou nezaměstnaní, kteří mají shodné vlastnosti jako účastníci chráněných dílen a pracovišť, když rozdíl mezi nimi a neúčastníky srovnatelnými s účastníky rekvalifikací je menší než 5 %.
16
32
viz také přílohy ČÁST 4 a ČÁST 5
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 7 Podíl výskytu v nezaměstnanosti na konci sledovaného období párování neúčastníci
účastníci
P IA
Č
ch r.
dí ln a
ap
SV
ra co vi ště
pr ax e s. ab
PM SÚ
V PP
re kv al ifi
ka ce
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Riziko nezaměstnanosti nejvíce snižují absolventské praxe, kdy jejich účastníci jsou stále nezaměstnaní přibližně v podílu 2 %. Naopak, účastníci rekvalifikačních kurzů jsou nezaměstnaní dokonce více (o cca 3 %) než skupina neúčastníků, která kopíruje jejich vlastnosti. Programy SÚPM a SVČ představují pokles rizika nezaměstnanosti o cca 20 % oproti neúčastníkům. Efekty VPP, chráněných dílen a pracovišť a IAP jsou nižší a představují pokles rizika nezaměstnanosti o pouze přibližně 5 % oproti neúčastníkům. Relativně menší efekty rekvalifikací a IAP jsou částečně vysvětlitelné zejména tím, že tyto programy přímo nevedou k ukončení nezaměstnanosti a účastník nejdříve musí odejít z nezaměstnanosti, zatímco nezaměstnanost u účastníků vytvořených míst je výsledkem návratu do nezaměstnanosti, což představuje jistý rozdíl. Relativně větší riziko nezaměstnanosti VPP a chráněných dílen a pracovišť je naopak výsledkem relativně horších vlastností účastníků ve srovnání s ostatními účastníky programů APZ. Pokud se však podíváme na riziko nezaměstnanosti na konci sledovaného období u jednotlivých (rizikových) skupin, vidíme, že se poměrně významně liší. Za zdůraznění stojí zejména velký rozdíl mezi rizikem nezaměstnanosti na konci sledovaného období u nezaměstnaných, kteří se neúčastnili žádného programu APZ v průměru, a u ohrožených skupin, které se v programech zúčastnily. Tento rozdíl na konci období činí řádově 30 % v neprospěch rizikových skupin na trhu práce bez programů APZ a dokonce 40 % v případě ZPS a nezaměstnaných se „zvláštní pomocí“.
33
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 8 Podíl výskytu v nezaměstnanosti na konci sledovaného období Bez APZ
Zv l.p
z. Op a
k.n e
oc
LT U
om
dě ti
ZŠ
eo
k.n e Op a
Zv l.p
Pé č
z.
LT U
oc om
dě ti
ZŠ
eo
ZP S
Zv l.p
Op a
k.n e
z.
LT U
oc om
dě ti
ZŠ
eo Pé č
ne z.
LT U
O pa k.
oc om l.p
dě
ti Zv
ZŠ
Pé če o
ří sta
la dí m
ce lk
k.n e Op a
om Zv l.p
dě ti eo
Pé č
m la
M
M SK
0% UK
10%
0%
em
20%
10%
z.
30%
20%
oc
40%
30%
LT U
50%
40%
ZŠ
60%
50%
ZP S
70%
60%
dí
80%
70%
st a ří
90%
80%
SK
90%
UK
100%
ZP S
Individuální akční plány (IAP)
Samostatná výdělečná činnost (SVČ) 100%
lk em
st a ří
dí
SK
m la
ce
z. k.n e
LT
Op a
Zv l.p
dě ti eo
Pé č
m la
M
ce
UK
0% M
10%
0%
lk em
20%
10%
U
30%
20%
om oc
40%
30%
ZŠ
50%
40%
ZP S
60%
50%
dí
70%
60%
st a ří
80%
70%
SK
90%
80%
UK
90%
lk em
100%
ZP S
Chráněná dílna a pracoviště
Absolventské praxe 100%
ce
ZP S
dí
st a ří
dí m la
ce
z. k.n e Op a
Zv l.p
om
dě ti eo
Pé č
m la
M
SK
0% UK
10%
0%
M
20%
10%
lk em
30%
20%
LT U
40%
30%
oc
50%
40%
ZŠ
60%
50%
ZP S
70%
60%
st a ří
80%
70%
dí
90%
80%
SK
100%
90%
UK
100%
lk em
st a ří
Pé č
ce
lk em
z. k.n e
LT
Op a
dě ti
om
Zv l.p
eo
la m
SK M
ce
Pé č
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)
Veřejně prospěšné práce (VPP)
ce
la
0% m
10%
0,0%
SK
20%
10,0%
M
30%
20,0%
U
40%
30,0%
oc
50%
40,0%
ZŠ
60%
50,0%
ZP S
70%
60,0%
dí
80%
70,0%
st a ří
90%
80,0%
UK
90,0%
lk em
100%
UK
Rekvalifikace
100,0%
Přestože v případě účastníků rekvalifikací nejsou téměř žádné průměrné rozdíly (úroveň rizika u nezaměstnaných je cca 41 % oproti průměru 38 %), je zajímavé že dochází ke snížení rizika setrvání v nezaměstnanosti u jednotlivých skupin o cca 10 % (např. u nezaměstnaných s potřebou „zvláštní pomoci“ jde o pokles ze 72 % na 60 %.). Pouze u opakovaně nezaměstnaných dochází po rekvalifikacích k udržení stejné
34
3. Analýza - Výsledky
míry rizika. Celkově lze říci, že rekvalifikace pomáhají selektivně více spíše specifickým ohroženým skupinám nezaměstnaných. Individuální akční plány představují pokles rizika nezaměstnanosti celkově o cca 10 %. Zatímco však v některých skupinách IAP mají efekt na nezaměstnanost vyšší, v jiných cílových skupinách zase naopak nižší. Zejména se ukazuje zajímavý rozdíl ve sledovaných krajích. Zatímco totiž v Moravskoslezském kraji dochází k poklesu rizika nezaměstnanosti o cca 35 % oproti neúčastníkům, v Ústeckém kraji je to pouze 10 %, což naznačuje, že strategie úřadů práce se asi významně podílí na výsledcích VPP - a to na rozdíl od jiných programů, kde nejsou významné rozdíly. Zatímco rizika nezaměstnanosti na konci sledovaného období jsou u neúčastníků vyrovnaná (cca 70 %), ve skupině účastníků IAP dochází k poklesu o cca 20 % u mladistvých nezaměstnaných bez programu APZ. V dalších rizikových skupinách je rozdíl rovněž více významný, než je průměr za celý program - např. u „zvláštní pomoci“ jde o pokles evidence z 80 % neúčastníků na 52 % účastníků. Veřejně prospěšné práce překvapivě přináší pozitivní efekt, který se projevuje v poklesu rizika nezaměstnanosti k 30. červnu 2006 o cca 10 % oproti neúčastníkům. Ukazuje se však, že zatímco v některých skupinách nezaměstnaných VPP nedosahují těchto efektů (v případě opakovaně nezaměstnaných je riziko ještě nepatrně vyšší než u neúčastníků), u mladistvých riziko klesá dokonce o 35 %. To naznačuje, že v této skupině nezaměstnaných VPP mohou svým způsobem představovat motivační prostředek pro odchod z nezaměstnanosti. Z hlediska efektů na nezaměstnanost dále mají významný vliv chráněné dílny a pracoviště, kde je průměrné riziko nezaměstnanosti na konci období cca 27 %. U tohoto programu se však ukazuje zajímavá skutečnost v tom, že programy spíše ovlivňují skupinu lidí se subjektivními zdravotními potížemi (jako je „zvláštní pomoc“, kdy riziko výskytu v nezaměstnanosti je na úrovni cca 24 %, což představuje pokles o necelých 60 % oproti neúčastníkům), kdežto v případě problémů spojených s postavením na trhu práce (dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost) efekty chráněných dílen a pracovišť relativně zaostávají (podíl výskytu je cca 50 %, což představuje pokles „pouze“ cca 25 %, resp. 11 %). U dalších programů APZ dochází k významnému poklesu podílu výskytu v nezaměstnanosti až na úroveň cca 10 % (SÚPM - cca 11 %, SVČ - 8 %, absolventské praxe okolo 2 %). Ve všech třech případech se rovněž ukazuje, že nejnižšího relativního úspěchu tyto programy dosahují v případě opakovaně nezaměstnaných (míra výskytu v nezaměstnanosti na konci období je o cca 30 % u SÚPM a absolventských míst a o více než 20 % u SVČ oproti skupině neúčastníků). Menší pokles je dále u nezaměstnaných se základní školou a dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou v relativně významném riziku nezaměstnanosti.
3.10 Analýza efektů APZ 4: Výskyt v nezaměstnanosti v průběhu sledovaného období (po 30-ti dnech)17 Poslední rovinou, kterou z hlediska efektů APZ sledujeme, je dynamický průběh efektů. Pro shrnutí uvádíme, že sledujeme výskyt v nezaměstnanosti v určité době po ukončení programu APZ - a srovnáváme to s výskytem v nezaměstnanosti u neúčastníků APZ (kde sledujeme výskyt v nezaměstnanosti po uplynutí dané doby po 1.1.2005). Výsledky jsou prezentovány ve třech krocích. Analogicky jako 17
viz také přílohy ČÁST 4, ČÁST 5 a ČÁST 6
35
3. Analýza - Výsledky
v předcházejících kapitolách, nejprve se zabýváme srovnáním průběhu rizika nezaměstnanosti pro účastníky a neúčastníky jednotlivých programů (vybraných právě metodou párování). Ve druhém kroku se zaměřujeme na průběh výskytu v nezaměstnanosti v jednotlivých rizikových skupinách (mladí, staří, dlouhodobě nezaměstnaní apod.) s cílem zjistit případné odchylky (včetně průměru za všechny měsíce) v souboru kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005. V posledním kroku se opíráme o výsledky logistické regrese, kde kontrolujeme vliv stejných proměnných.
36
3. Analýza - Výsledky
Graf č. 9 Podíl výskytu v nezaměstnanosti po ukončení programu, resp. po 1.1. 2005 u neúčastníků APZ - párování - (vážený průměr pěti modelů, viz příloha)
37
3. Analýza - Výsledky
Párování Z grafů je zřejmý rozdílný vliv jednotlivých programů na APZ v průběhu časového období. Na základě průběhu rizika nezaměstnanosti v čase, je na první pohled patrné, že riziko nezaměstnanosti u skupiny neúčastníků je téměř shodné. Výjimkou jsou nezaměstnaní, kteří mají srovnatelné vlastnosti jako účastníci absolventských praxí - ti na začátku sledovaného období zaznamenávají poměrně významný odchod z evidence, který se po uplynutí určitého období zastavuje a dále pokračuje pouze pozvolna. Předpokládáme totiž, že ukončivší absolvent školy se automaticky zaregistruje na ÚP, kde setrvá nějaký čas, ale práci si pak najde. Vývoj odchodu z nezaměstnanosti tedy znamená, že pouze menší část ze skupiny absolventů se stává problematickou skupinou nezaměstnaných. Z hlediska výsledků analýzy je nutno opět zdůraznit rozdíl mezi rekvalifikacemi a IAP na jedné straně a ostatními programy na straně druhé. Zatímco v prvním případě funkce odlivu (resp. první bod - efekt 30 dní) zachycuje jen pozvolný odliv z evidencí ÚP, v ostatních případech jde o prudký skok. Obecně je zajímavé zmínit ještě jeden důležitý aspekt. V případě rekvalifikací, VPP a IAP se ukazuje, že významná část účastníků těchto programů se po uplynutí období 6 měsíců opět vrací do nezaměstnanosti. V případě rekvalifikací a IAP jde o cca 10 %, u VPP o cca 20 % oproti neúčastníkům. U ostatních programů k tomuto nedochází. Účastníci rekvalifikací po mírném cca 10 % poklesu oproti neúčastníkům v první fázi po ukončení programu tento zisk postupně ztrácejí až do bodu, kde se část z nich začne do evidence vracet. To tomto malém výkyvu se riziko nezaměstnanosti v obou skupinách vyrovná a lze říci, že dále již není rozdíl mezi oběma skupinami. VPP mají podobný průběh s tím, že 30 dní po ukončení podpory pracovního místa se do evidence vrací cca 60 % účastníků, což je významně méně než skoro 90 % u nezaměstnaných, kteří se VPP neúčastnili. Následně se vývoj rizika nezaměstnanosti v obou skupinách pomalu přibližuje. Návrat 20 % účastníků zpět do evidence ÚP ale tento vývoj otáčí a po půl roce jsou již účastníci VPP ve (o cca 10 %) větším riziku nezaměstnanosti, než ti, kteří se VPP neúčastnili. Podobný efekt mají rovněž IAP s rozdílem, který spočívá v tom, že zpětný návrat není tak velký jako u VPP, takže riziko nedosáhne úrovně neúčastníků a ve zbytku období je stále o necelých 10 % nižší. Vývoj rizika nezaměstnanosti u zbývajících programů ukazuje více „pozitivní“ vývoj: Ve všech třech programech je návrat okolo 10 % v nejkratším období (u absolventských míst méně než 5 %, v případě SVČ okolo 10 %, u SÚPM je to okolo 12 %) a i v časovém období celého roku si tyto programy tuto nízkou úroveň návratu v podstatě udržují. Pouze u SÚPM je zřetelný malý postupný nárůst podílu těch, kteří se vrací do evidence. Logistická regrese Ukazuje se, že rekvalifikace skutečně snižují riziko nezaměstnanosti na 50 % v období 30 dní po ukončení programu, kdežto po půl roce se riziko naopak ukazuje o 50 % větší než je tomu ve skupině neúčastníků APZ. Po uplynutí jednoho roku se zdá, že riziko se zvýšilo ve srovnání se skupinou neúčastníků dokonce na dvounásobek. Velice podobných efektů se docílilo v případě veřejně prospěšných prací a individuálních akčních plánů, s tím rozdílem, že počáteční pokles rizika nezaměstnanosti je významnější, jakož i to, že následný úbytek efektivnosti má
38
3. Analýza - Výsledky
strmější průběh. Po uplynutí 180 dní je však efekt již negativní u všech tří programů. Je však zajímavé, že IAP ve srovnání s rekvalifikačními kurzy mají relativně nižší negativní dopad (zatímco u rekvalifikací riziko stoupá o 94 % ve srovnání s neúčastníky, u IAP je to pouze 10 %). Graf č. 10 Podíl výskytu v nezaměstnanosti po ukončení programu (resp. po 1.1.2005 u neúčastníků APZ) Bez APZ
Rekvalifikace
1,00
1,00
0,90
0,90
0,80
0,80
0,70
0,70
0,60
0,60
0,50
0,50
0,40
0,40
0,30
0,30
0,20
0,20
0,10
0,10
0,00
0,00
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
VPP
SÚPM
1,00
1,00
0,90
0,90
0,80
0,80
0,70
0,70
0,60
0,60
0,50
0,50
0,40
0,40
0,30
0,30
0,20
0,20
0,10
0,10
0,00
0,00
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Chr.dílna/pracoviště
Absolventské praxe 1,00
1,00
0,90
0,90
0,80
0,80
0,70
0,70
0,60
0,60
0,50
0,50
0,40
0,40
0,30
0,30
0,20
0,20
0,10
0,10
0,00
0,00
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
39
3. Analýza - Výsledky
IAP
SVČ 1,00
1,00
0,90
0,90
0,80
0,80
0,70
0,70
0,60
0,60
0,50
0,50
0,40
0,40
0,30
0,30
0,20
0,20
0,10
0,10
0,00
0,00
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Efekt 30 Efekt 60 Efekt 90 Efekt 120 Efekt 150 Efekt 180 Efekt 210 Efekt 240 Efekt 270 Efekt 300 Efekt 330 Efekt 360 dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní dní
Graf č. 11 Podíl výskytu v nezaměstnanosti po ukončení programu, resp. po 1.1.2005 u neúčastníků APZ (průměr ve 12 časových intervalech, po 30 dnech)
z.
U Op a
k.n e
LT
om oc
Zv l.p
dě ti
ZŠ
eo
ZP S
dí
st a ří
z.
LT U
k.n e Op a
oc
dě ti
om Zv l.p
ZŠ
eo Pé č
ZP S
st a ří
dí m la
ce
z.
LT
k.n e Op a
dě ti
om
Zv l.p
Pé č
eo
la m
M
SK
0%
UK
10%
0%
M
20%
10%
lk em
30%
20%
U
40%
30%
oc
50%
40%
ZŠ
60%
50%
ZP S
70%
60%
st a ří
80%
70%
dí
90%
80%
SK
90%
UK
100%
lk em
100%
ce
la
Pé č
ce
z. k.n e
LT
Zv l.p
Op a
om
dě ti eo
la m
M
ce
Pé č
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)
Veřejně prospěšné práce (VPP)
40
m
0%
M
10%
0%
lk em
20%
10%
U
30%
20%
oc
40%
30%
ZŠ
50%
40%
ZP S
60%
50%
st a ří
70%
60%
dí
80%
70%
SK
90%
80%
UK
100%
90%
lk em
100%
SK
Rekvalifikace
UK
Bez APZ
3. Analýza - Výsledky
Zv l.p
z. k.n e Op a
LT U
oc om
dě ti
ZŠ
ez .
LT U
O pa k. n
oc
ě ti
l. p om
Zv
ZŠ
od
Pé če
ZP S
ří sta
la dí
z.
LT
dě ti
k.n e Op a
Zv l.p
Pé č
eo
la m
M
m
0%
M SK
10%
0%
ce lk em
20%
10%
U
30%
20%
om oc
40%
30%
ZŠ
50%
40%
ZP S
60%
50%
st a ří
70%
60%
dí
80%
70%
SK
90%
80%
UK
100%
UK
Individuální akční plány (IAP)
90%
lk em
eo Pé č
Samostatná výdělečná činnost (SVČ) 100%
ce
ZP S
dí
SK
la m
ce
z. k.n e
LT
Op a
dě ti
Zv l.p
eo Pé č
m la
M
ce
M
0%
UK
10%
0%
lk em
20%
10%
U
30%
20%
om oc
40%
30%
ZŠ
50%
40%
ZP S
60%
50%
dí
70%
60%
st a ří
80%
70%
SK
90%
80%
UK
100%
90%
lk em
100%
st a ří
Chráněná dílna a pracoviště
Absolventské praxe
U ostatních programů se potvrdilo, že přináší přímé efekty na snížení rizika výskytu v nezaměstnanosti po celou dobu sledovaného intervalu, i když se ukazuje podobný trend jako u výše uvedených opatření. Hned po programu je efekt extrémně vysoký, ale postupem času se významně snižuje. V období, kdy programy APZ dosahují nejnižších relativních efektů oproti neúčastníkům programů - tj. po 330 dnech -, byly nejvýhodnější absolventské praxe (pokles rizika nezaměstnanosti na 7 %), dále programy podpory samostatné výdělečné činnosti (pokles rizika nezaměstnanosti na 38 %), SÚPM (pokles rizika nezaměstnanosti na 53 %) a konečně i chráněné dílny a pracoviště snížily riziko nezaměstnanosti na úroveň 74 % (kde 100 % představuje stav, kdy se nikdo z nezaměstnanosti nedostal). Srovnání celých skupin Na základě přehledů se ukazuje, že v největším riziku nezaměstnanosti během roku jsou lidé, kteří potřebují zvláštní pomoc a dále nezaměstnaní se změněnou míra rizika pracovní schopností a dlouhodobě nezaměstnaní (průměrná nezaměstnanosti je o cca 15-20 % vyšší, než odpovídá průměru za celý soubor). Rozdíl v postavení dalších rizikových skupin je poměrně vyrovnaný, s rozdílem okolo 10 % oproti průměrné hodnotě. Pouze opakovaně nezaměstnaní mají riziko setrvání v evidenci srovnatelné s průměrem za celý soubor. Rekvalifikace ve srovnání dosahují průměrného poklesu podílu nezaměstnaných setrvávajících v průběhu roku o cca 10 % (čemuž odpovídá průměrná hodnota něco přes 50 %). Přestože ve srovnání relací mezi ohroženými skupinami jsou patrné absolutní rozdíly (riziko nezaměstnanosti nezaměstnaných se „zvláštní pomocí“ je po rekvalifikaci cca 70 %), celkově jsou relativně ve všech skupinách podobné jako pro celý program průměrně (to v případě „zvláštní pomoci“ znamená pokles z 80 % neúčastníků na 70 %).
41
3. Analýza - Výsledky
Situace IAP je oproti rekvalifikacím rozdílná v tom, že dochází jednak k většímu absolutnímu poklesu (o více než 20 % oproti neúčastníkům) a zároveň i k významným rozdílům mezi rizikovými skupinami. Je možné se podívat na kraje nebo věkové skupiny. V prvním případě vidíme rozdíl cca 20 % mezi Ústeckým krajem a Moravskoslezským krajem, zatímco v jiných programech jsou tyto údaje poměrně vyrovnané. To naznačuje, že strategie aplikace IAP se podílí významnou měrou na efektu IAP. Ještě zajímavější však je srovnání věkových skupin. IAP významně více působí na starší nezaměstnané, kde dochází k poklesu o více než 30%, zatímco u mladistvých (do 18 let) je tento pokles pouze ze 70 % na 60 %. Další skupinou, která z hlediska efektu IAP stojí za zmínění, jsou nezaměstnaní s potřebou zvláštní pomoci, kde je relativní dopad ve srovnání s těmi, kdo se neúčastnili APZ, opět o 30 % vyšší než neúčastníci, čímž se významně snižují rozdíly ve znevýhodnění této skupiny na trhu práce. Veřejně prospěšné práce podle očekávání nepřinášejí v delším období výrazné efekty z hlediska pozice na trhu práce. Hrubý pokles je ve výši o cca 4 % ve srovnání celého programu a průměru neúčastníků. Z hlediska rizikových skupin však dochází k významnému relativnímu poklesu, který se projevuje v tom, že všechny skupiny účastníků VPP mají podobné skóre rizika nezaměstnanosti (+/- 5 %), což představuje relativně významný pokles v této skupině oproti neúčastníkům, kteří jsou naopak z hlediska rizika diferencováni (největší pokles je tedy ve skupině nejvíce znevýhodněných - ZPS a nezaměstnaných se zvláštní pomocí, tj. o 30 % oproti neúčastníkům). Zajímavou výjimkou je skupina mladistvých nezaměstnaných, u nichž průměrné riziko nezaměstnanosti klesá až k 30 %, což dokonce představuje pokles o 40 % oproti neúčastníkům. Celkový průměrný pokles rizika nezaměstnanosti během roku po ukončení nezaměstnanosti u chráněných dílen je cca 30 %, což ve srovnání s dalšími programy představuje střední úspěšnost. Je zajímavé, že tento typ programů představuje významnější pomoc při řešení situace nezaměstnaných, kteří potřebují zvláštní pomoc (riziko absolutně klesá o cca 3 % oproti průměru účastníků programu, což je současně pokles o necelých 60 % oproti této skupině nezaměstnaných, která neprošla programem APZ). Oproti tomu, efekt na rizika nezaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných a opakovaně nezaměstnaných je ve srovnání s neúčastníky spíše méně významný. SÚPM, společně s programy samostatné výdělečné činnosti a absolventských praxí jsou významně více efektivní. U prvních dvou programů je míra setrvání nezaměstnanosti v průběhu jednoho následujícího roku po ukončení okolo 10 %, u absolventských praxí dokonce pouze cca 3 %. Zdá se však, že tyto programy významně relativně méně pomáhají nezaměstnaným, kteří mají větší potíže na trhu práce (zejména nízké vzdělání, dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost jsou faktory, které se významně podílí na efektech).
3.11 Hodnocení faktorů úspěšnosti programů APZ18 Z hlediska zhodnocení faktorů úspěšnosti vycházíme zejména z poznatků logistické regrese. Tu aplikujeme v souboru všech účastníků programů, které byly realizovány v roce 2005 s tím, že vycházíme ze sledování míry výskytu 18
viz také přílohy ČÁST 8
42
3. Analýza - Výsledky
v nezaměstnanosti po uplynutí čtyř období od konce programů, která jsou z hlediska průběhů programů (jak uvedeno výše) klíčová (tj. po čtvrt roce, půl roce, devíti měsících a jednom roce). Postupně analyzujeme jednotlivé programy, kdy sledujeme faktory efektivnosti na základě srovnání úspěšných (tj. lidí, kteří v daném období již nebyli v evidenci ÚP) a neúspěšných účastníků (kteří stále setrvávají v nezaměstnanosti). Analyzujeme efekty všech dříve proměnných, popisujících nezaměstnanost. Zatímco v předcházejících částech jsme se tímto zabývali pouze z hlediska srovnání různých rizikových skupin, v této části se na problematiku úspěšnosti APZ zaměřujeme z hlediska sofistikovanější analýzy, abychom kontrolovali vliv dalších proměnných.19 Rekvalifikace Když srovnáváme úspěšné účastníky rekvalifikací podle místa bydliště, zdá se, že nejsou významné rozdíly. Na druhou stranu se zdá, že v některých krajích je situace jiná. Na jedné straně jsou regiony s menšími ekonomickými potížemi (Jihočeský a Plzeňský kraj), kde je pravděpodobnost úspěchu účastníků vyšší o cca 20 - 30 %, než v referenčním kraji (tj. v Praze). Na druhé straně, rizika nezaměstnanosti účastníků v rekvalifikaci jsou výrazně vyšší o 20 až 90 % v regionech s ekonomickými potížemi (zejména Karlovarský, Ústecký, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj) oproti referenčnímu regionu. Rovněž se ukazuje, že tato relativní znevýhodnění se v čase ještě prohlubují (např. riziko, že účastník rekvalifikace bude nezaměstnaný po 90 dnech v Moravskoslezském kraji ve srovnání s Prahou, je o 21 % vyšší, kdežto po 360 dnech je již vyšší o 57 %). Dále se ukazuje, postavení že žen jako účastníků rekvalifikací je z hlediska nezaměstnanosti horší než rizika mužů. Pozitivní ale je, že toto riziko se v průběhu doby vyrovnává (po 30ti dnech je riziko vyšší než 55 %, zatímco po 360 dnech je znevýhodnění jen o 15 %), což naznačují určité prvky nevyrovnanosti postavení mužů, kteří spíše nacházejí zaměstnání, ale o to více se do evidence úřadů práce vracejí, zatímco ženy spíše využívají efekty rekvalifikací v delším období.
19
To na příkladu znamená, že pokud jsme výše srovnávali dlouhodobě nezaměstnané s málo kvalifikovanými, je zřejmé, že tyto dvě skupiny nejsou homogenní a srovnání je pouze orientační, a to proto, že mezi nízkokvalifikovanými jsou jak krátkodobě nezaměstnaní, tak i dlouhodobě nezaměstnaní, stejně jako mezi dlouhodobě nezaměstnanými jsou jak vysokoškolsky kvalifikovaní, tak i lidé se základní školou, přitom jsou jejich proporce různé.
43
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 4 Faktory vysvětlující efekty - rekvalifikace REKVALIFIKACE Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj kraje Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj pohlaví (ref.: muž) do 18 vč. 19-24 let věk na začátku kohorty 25-34 let 35-49 let nad 50l et vč. dobrý zdravotní omezení zdravotní stav uchazeče ZPS CID plus ID základní vyučen/a nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč rozhodný příjem pro stanoveni 3 001 až 5 000 Kč dávky HZ 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více speciální kategorie - absolventi (ref.: není) speciální kategorie - péče o děti (ref.: není) speciální kategorie - zvláštní pomoc (ref.: není) do 6 měsíců délka všech evidenci před umístěním 6 až 12 měsíců na sledovaný program APZ nebo 12 až 24 měsíců před 2005 déle než 24 měsíců sledovaná počet evidencí proběhlých před 2006 1až 2 evidence (neurč. APZ) nebo před programem 3 a více evidenci programy, které začaly před r. 2005 (ref.: není) nespec. motiv. obnov. profesní dělníci podtyp poslední rekvalifikace rozšiř. jiná podnikání nezařaz. do 1 000 Kč 1 - 3 000 Kč 3 - 5 000 Kč dotace programu 5 - 10 000 Kč 10 - 15 000 Kč 15 - 30 000 Kč
44
90 dní Exp(B)
180 dní Exp(B)
270 dní Exp(B)
360 dní Exp(B)
n.s. 0,82 0,67 1,26 1,48 n.s. n.s. n.s. n.s. 1,44 n.s. n.s. 1,21 1,55
n.s. 0,70 0,80 1,34 1,84 n.s. n.s. n.s. n.s. 1,54 1,30 n.s. 1,36 1,44
n.s. 0,72 n.s. 1,40 1,82 n.s. n.s. n.s. 1,34 1,78 1,55 n.s. 1,44 1,25
n.s. n.s. n.s. 1,60 1,96 n.s. n.s. n.s. n.s. 1,97 1,74 1,37 1,57 1,15
0,45 0,53 0,62 n.s.
0,47 0,47 0,58 n.s.
0,37 0,36 0,47 0,71
0,39 0,36 0,51 n.s.
1,70 1,40 1,71
1,71 1,48 1,79
1,63 1,49 1,73
1,73 1,41 1,46
0,71 0,74 0,80
0,71 0,67 0,73
0,73 0,65 0,67
0,69 0,58 0,57
n.s. n.s. 0,74 0,66 n.s. 0,80 1,29 n.s.
n.s. 0,85 0,67 0,50 0,58 0,53 1,41 n.s.
n.s. n.s. 0,69 0,48 0,66 0,65 1,49 1,53
0,69 n.s. 0,63 0,48 0,67 0,59 1,43 1,88
1,28 1,84 3,16
1,58 1,89 3,13
1,64 1,78 2,94
1,77 1,66 2,79
0,67 0,51 0,84
0,79 0,87 0,66
n.s. 1,16 0,71
1,28 1,58 0,75
0,46 0,73 0,38 n.s. 0,77 0,79 0,59
0,51 0,76 0,41 n.s. 0,77 0,60 0,56
0,53 0,79 0,52 n.s. n.s. 0,58 0,61 n.s.
0,51 0,80 0,57 n.s. n.s. 0,59 0,68 n.s.
n.s. n.s. n.s. 0,73 0,73
n.s. n.s. n.s. 0,69 0,67
3. Analýza - Výsledky
REKVALIFIKACE týden měsíc 3/4 roku délka programu půl roku rok více než rok 1x rekvalifikace kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném opakovaná rekvalifikace období rekvalifikace po tvorbě 'uspěl' 'neuspěl' 'předčasně - vážné zdraví' ‘předčasně - vážné osobni' ukončení probíhající APZ ‘předčasně zaměstnání/studium' ‘předčasně - vážné, jiné ‘předčasně - bez v. důvodu konstanta celkem (N)
90 dní Exp(B)
180 dní Exp(B)
270 dní Exp(B) n.s.
360 dní Exp(B) n.s.
1,23 1,25 1,32 1,23 n.s.
1,23 1,24 1,44 1,39 1,74
1,31 1,24
n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s.
1,50 2,53 n.s.
1,35 1,98 n.s.
1,47 1,88 n.s.
n.s. 1,65 7,23
0,04
0,10
0,13
0,26
0,09
0,19
0,31
0,32
0,07
0,10
n.s.
n.s.
2,20 33 227
28,81 25 208
22,04 17 312
14,32 14 264
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
45
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 5 Faktory vysvětlující efekty - veřejně prospěšné práce 90 dní Exp(B)
VPP
kraje
pohlaví
věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj (ref.: muž) do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více
speciální kategorie - absolventi speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc
(ref.: není) (ref.: není) (ref.: není) do 6 měsíců délka všech evidenci před umístěním 6 až 12 měsíců na sledovaný program APZ nebo před 12 až 24 měsíců 2005 déle než 24 měsíců sledovaná počet evidencí proběhlých před 2006 1až 2 evidence (neurč. APZ), nebo před programem 3 a více evidenci programy, které začaly před 2005 typ dotace
dotace programu
délka programu
46
180 dní Exp(B) n.s.
270 dní Exp(B) n.s.
360 dní Exp(B) n.s.
n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. 1,95 n.s. n.s. n.s. 2,76 2,78 1,87 n.s. n.s.
n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s.
1,33 n.s. n.s.
1,38 n.s. 1,55
2,19 2,45 1,30
0,78 0,55 n.s.
0,76 0,38 0,49
0,80 0,55 n.s.
n.s. n.s. n.s. 0,60 0,26
n.s. n.s. n.s. 0,60 n.s.
n.s. 1,45 n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. 0,74 n.s.
n.s. n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s.
0,18 0,21 0,24 0,24 n.s.
0,90 0,49 0,51 n.s.
n.s. n.s. n.s. n.s. 1,45 2,12
1,55 1,72 2,23
29,65 43,49
44,53 90,59
19,16 44,10
13,89 31,69
0,73 n.s.
0,42 n.s.
0,50 n.s.
0,70 n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
0,45 0,50 0,52 0,40 n.s.
n.s. n.s. 0,49 0,40 n.s.
(ref.: není) jiná účelová dotace úhrada úroků dotace na mzdy do 1 000 Kč 1 - 3 000 Kč 3 - 5 000 Kč 5 - 10 000 Kč 10 - 15 000 Kč 15 - 30 000 Kč
4,40 n.s. n.s. n.s. n.s.
týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok
0,57 0,63 n.s. n.s. n.s.
n.s.
3. Analýza - Výsledky
90 dní Exp(B)
VPP kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ
konstanta celkem (N)
1x VPP VPP po rekvalifikaci VPP po jiném programu ukončení dohody zaměstnavatelem zaměstnancem ze strany up zrušení organizace jiné důvody
180 dní Exp(B)
0,74 0,76
n.s. 9,50
n.s. 0,45 n.s. n.s. 0,37 0,01 14 102
1,78 0,51 n.s. n.s. 0,05 7 606
270 dní Exp(B)
360 dní Exp(B)
n.s. 3,26 n.s.
n.s. 2,30 n.s.
n.s. 3 265
n.s. 2 215
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná, nebo její hodnota není statisticky významná
47
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 6 Faktory vysvětlující efekty - společensky účelná pracovní místa 90 dní Exp(B)
SÚPM
kraje
pohlaví věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ speciální kategorie - absolventi speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc délka všech evidenci před umístěním na sledovaný program APZ nebo před 2005 počet evidencí proběhlých před 2006 (neurč. APZ) nebo před programem programy, které začaly před 2005 typ dotace
typ programu
dotace programu
délka programu
48
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj (ref.: muž) 19-24let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více
(ref.: není) (ref.: není) (ref.: není) do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci (ref.: není) jiná účelová dotace nevratná fin. výpomoc dotace na mzdy SÚPM - zaměstnavatel SÚPM - dotace mezd SÚPM - dotace mezd (r.doh.) 0 Kč do 1 000 Kč 1 - 3 000 Kč 3 - 5 000 Kč 5 - 10 000 Kč 10 - 15 000 Kč 15 - 30 000 Kč týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok
180 dní Exp(B) n.s.
270 dní Exp(B) n.s.
360 dní Exp(B) n.s.
n.s. 0,52 0,59 0,58 n.s. 0,39 0,39 n.s. 0,52 n.s. n.s. 0,57 0,60 1,13
n.s.
1,19
1,16
0,81 0,92 1,14
0,65 0,67 1,10
0,69 0,66 n.s.
0,64 0,71 1,15
1,44 n.s. 1,44
1,59 n.s. 1,51
2,10 n.s. 2,08
1,80 n.s. 1,62
n.s. 0,76 n.s.
n.s. 0,79 n.s.
n.s. 0,68 n.s.
n.s. 0,82 n.s.
n.s. 0,78 0,75 0,74 n.s.
n.s. 1,25 n.s. n.s. 2,35
n.s. 1,41 n.s. 1,03 3,27
n.s. 1,18 n.s.
n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s.
n.s. 1,23 n.s.
n.s. 0,85 n.s.
1,42 n.s. n.s.
1,33 n.s. 1,29
1,25 n.s. 1,43
61,82 150,02 0,40
117,10 418,92 0,29
292,26 1021,99 0,28
291,20 1012,63 0,28 n.s.
0,29 n.s.
0,26 n.s.
0,24 n.s. n.s.
n.s.
0,30 0,58 n.s.
0,54 n.s. n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s. 0,97 0,96 1,04 1,06 1,08
3. Analýza - Výsledky
90 dní Exp(B)
SÚPM 1x SÚPM SÚPM po rekvalifikaci SÚPM po jiném programu ukončení dohody zaměstnavatelem zaměstnancem ze strany up zrušení organizace ukončení SVC jiné důvody konstanta celkem (N)
kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ
180 dní Exp(B)
1,24 n.s.
1,16 1,21
6,44 4,83 3,77 7,44 n.s. 6,10 0,01 22 868
2,75 2,33 n.s. n.s. n.s. 3,69 n.s. 16 068
270 dní Exp(B) n.s.
360 dní Exp(B) 1,28 n.s.
1,82 1,30 n.s. n.s. n.s. 1,85 0,00 11 601
1,53 n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. 8 435
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
49
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 7 Faktory vysvětlující efekty - absolventské praxe 90 dní Exp(B)
absolventi
180 dní Exp(B)
270 dní Exp(B)
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
n.s.
(ref.: muž) do 18 vč. 19-24let 25-34 let 35-49 let dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ
n.s. n.s.
2,50 n.s.
n.s. n.s.
6,40 n.s. n.s.
6,08 n.s. n.s.
5,48 n.s. n.s. n.s.
n.s.
0,05 n.s. 0,04
0,02 0,01 0,01
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ
0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více
speciální kategorie - absolventi speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc
(ref.: není) (ref.: není) (ref.: není)
n.s. n.s. n.s.
n.s.
n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s.
délka všech evidenci před umístěním na sledovaný program APZ,nebo před 2005
do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci (ref.: není) dotace na mzdy (ref.: jiná účelová dotace) 15 - 30 000 Kč (ref.: 10-15 tis.)
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
0,19
0,16
0,15
0,14
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s. n.s. 14,02 n.s.
n.s. 2 082
kraje
pohlaví věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
počet evidencí proběhlých před 2006 (Neurč. APZ) nebo před programem programy, které začaly před 2005 typ dotace dotace programu délka programu
kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ
měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok 1x ostatní APZ ABSOL po rekvalifikaci ABSOL po jiném programu ukončení dohody zaměstnavatelem zaměstnancem ze strany up zrušení organizace jiné důvody
konstanta celkem (N)
n.s. 0,10 0,14 n.s. n.s. 0,11 0,05 n.s. 0,01 0,08 0,06 0,11 0,05 0,10
n.s. n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s. 4,03 n.s.
n.s. 3 479
n.s. 3 275
n.s. 3 040
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
50
n.s.
360 dní Exp(B)
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 8 Faktory vysvětlující efekty - chráněné dílny a pracoviště 90 dní Exp(B)
CHRDP
kraje
pohlaví
věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc délka všech evidenci před umístěním na sledovaný program APZ nebo před 2005 počet evidencí proběhlých před 2006 (neurč. APZ) nebo před programem programy, které začaly před 2005 typ dotace typ programu dotace programu
délka programu
kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ
konstanta celkem (N)
Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj (ref.: muž) do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč (ref.: není) (ref.: není) do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci (ref.: není) jiná účelová dotace dotace na mzdy provozní náklady CHP - provoz (ref.: zřízení) 3 - 5 000 Kč 5 - 10 000 Kč 10 - 15 000 Kč 15 - 30 000 Kč týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok 1x ostatní APZ CHRDP po rekvalifikaci CHRDP po jiném programu ukončení dohody zaměstnavatelem ze strany up zrušení organizace jiné důvody
n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. 3,58 7,82 n.s. 3,34 3,67 n.s. n.s. n.s.
180 dní Exp(B) n.s.
270 dní Exp(B)
360 dní Exp(B) n.s.
4,39 27,55 4,11 10,29 n.s.
n.s. n.s.
n.s. 19,09 n.s. 14,83 12,38 17,91 n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s. n.s. 0,39 n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s.
n.s.
2,13 2,62 n.s. n.s.
3,27 2,43 n.s. n.s.
n.s.
n.s. n.s.
0,26 n.s.
0,21 n.s.
0,30 n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s. n.s.
n.s.
n.s.
n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s. 19,24 n.s. n.s.
2,12 n.s. n.s. 0,16 n.s. 13,85 n.s. 1 045
2,56 n.s. n.s.
4,53 3,75 n.s.
4,52
n.s. 656
n.s. 447
n.s. 321
n.s.
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
51
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 9 Faktory vysvětlující efekty - samostatná výdělečná činnost SVČ
kraje
pohlaví věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ
speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc délka všech evidenci před umístěním na sledovaný program APZ nebo před 2005 počet evidencí proběhlých před 2006 (neurč. APZ) nebo před programem programy, které začaly před 2005 typ dotace
délka programu
kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ
konstanta (N)
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj (ref.: muž) do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více (ref.: není) (ref.: není) (ref.: není) do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci (ref.: není) kombinace jiná účelová dotace nevratná fin. výpomoc týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok 1x ostatní APZ SVČ po rekvalifikaci SVČ po jiném programu ukončení dohody zaměstnavatelem zaměstnancem ze strany up zrušení organizace ukončení SVČ jiné důvody
90 dní Exp(B) n.s.
180 dní Exp(B) n.s.
270 dní Exp(B) n.s.
360 dní Exp(B) n.s.
1,45
n.s. n.s.
n.s.
n.s. n.s.
n.s. 1,51 n.s. n.s.
n.s. n.s. 2,13 n.s.
2,92 n.s.
n.s.
n.s. 0,59 0,38
0,54 0,47 0,28 n.s.
n.s. n.s. 1,59 n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s.
n.s. n.s. n.s.
2,76 n.s. 1,71 n.s. n.s.
n.s. 3,43 n.s.
n.s.
n.s. n.s. 1,86 n.s.
n.s.
1,62 1,27 2,30 n.s.
0,21 n.s.
0,20 n.s.
0,18 n.s.
0,20 n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s.
n.s. 3 199
n.s. 2 384
n.s. 1 687
n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. 0,75 2,89 n.s. n.s. 1,82 n.s. 3,28 n.s. n.s. 4 003
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
52
n.s. n.s. 3,53
3. Analýza - Výsledky
Tabulka č. 10 Faktory vysvětlující efekty - individuální akční plány 90 dní Exp(B)
IAP
kraje
pohlaví
věk na začátku kohorty
zdravotní stav uchazeče
nejvyšší dosažené vzdělání uchazeče
rozhodný příjem pro stanoveni dávky HZ
speciální kategorie - absolventi speciální kategorie - péče o děti speciální kategorie - zvláštní pomoc délka všech evidenci před umístěním na sledovaný program APZ nebo před 2005 počet evidencí proběhlých před 2006 (neurč. APZ) nebo před programem programy, které začaly před 2005
délka programu
kombinace posledních dvou programů APZ ve sledovaném období
ukončení APZ konstanta celkem (N)
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj (ref.: muž) do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID základní vyučen/a střední vzdělání VŠ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více (ref.: není) (ref.: není) (ref.: není) do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci (ref.: není) týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok 1x IAP IAP po rekvalifikaci IAP po jiném programu ukončení uchazečem ukončení up ukončení evidence uplynutí doby
n.s. n.s. n.s. n.s. 2,43 n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. n.s. 1,40
180 dní Exp(B) n.s.
270 dní Exp(B)
360 dní Exp(B) n.s.
1,15
5,42 5,99 6,82 9,90 12,61 6,83 4,89 8,58 7,30 9,67 7,88 8,57 7,06 n.s.
n.s.
0,59 0,64 n.s. n.s.
0,74 0,52 0,76 n.s.
0,67 0,43 0,67 0,71
0,50 0,33 0,51 0,57
1,87 2,16 1,82
1,97 1,56 1,82
1,90 1,56 2,03
2,07 1,77 1,95
0,86 0,71 0,58
0,82 0,61 0,54
0,73 0,44 0,39
0,86 0,45 0,33
n.s. n.s. 0,77 0,72 n.s. n.s. 1,55 n.s.
n.s. 1,50 n.s. 0,63 n.s. 0,65 1,44 n.s.
1,51 1,64 n.s. 0,78 n.s. 0,62 1,35 n.s.
n.s. 1,23 0,79 0,70 n.s. 0,53 1,57 n.s.
n.s. 1,24 2,01
2,02 1,27 1,73
1,95 n.s. 1,51
1,60 n.s. 1,39
0,90 0,79 1,09
1,93 3,09 0,61 n.s.
2,65 5,09 0,60
3,08 6,14 0,70 n.s.
n.s. n.s. n.s. n.s. 0,63 n.s.
n.s. n.s. 1,48 1,67 n.s. n.s.
n.s.
n.s. 0,18 n.s. n.s. 9 708
n.s. 7 238
n.s. 1,20 n.s. 0,08 2,05 n.s. 2 2460
n.s. 0,12 1,33 n.s. 12 358
Pozn.: n.s. znamená, že daná proměnná nebo její hodnota není statisticky významná
53
3. Analýza - Výsledky
Z hlediska znevýhodnění účastníků rekvalifikací je zřejmé, že pozice mladých (19-24 let) je srovnatelná s pozicí starších nezaměstnaných - rozdíly nejsou statisticky významné. Oproti tomu, účastníci ve středních věkových kategoriích jsou ve významně lepší situaci a jejich riziko nezaměstnanosti se ještě výrazně v průběhu roku snižuje. Po 90 dnech je riziko nezaměstnanosti nejnižší u věkové skupiny 19-24 let (kde odpovídá 45 % u rizika nezaměstnaných mladistvých), relativně největší pokles rizika nezaměstnanosti v průběhu roku dosahují účastníci rekvalifikací ve věku 25-34 let (dochází k poklesu rizika z úrovně 53 % po 90 dnech na úroveň 36 % oproti skupině po 360 dnech). Podle zdravotního stavu je situace účastníků rekvalifikací opět výrazně lepší v případě nezaměstnaných s dobrým zdravotním stavem, kdy účastníci se zdravotními potížemi jsou v cca o 40 až 70 % větším riziku nezaměstnanosti než účastníci bez zdravotních komplikací. Podobně pro účastníky rekvalifikací platí, že se zvyšujícím se vzděláním výrazně klesá riziko nezaměstnanosti. Kromě toho je významné rovněž zjištění, že pokles rizika nezaměstnanosti v krátkém čase (po 30 dnech) je největší u vyučených účastníků rekvalifikací (jde o pokles o 29 %, ve srovnání s VŠ, kde je pokles o 20 %), zatímco v delším časovém období převažuje efekt vzdělání v plné míře (po 360 dnech je riziko výskytu v nezaměstnanosti u vyučených nižší o 31 % ve srovnání s účastníky, kteří mají základní školu, kdežto u vysokoškoláků je to pokles o 43 %). To patrně ukazuje na skutečnost, že účastníkům rekvalifikací s vyšším vzděláním trvá déle umístění na adekvátní pracovní místo. Lepší efekty rekvalifikace se rovněž dosahují v případě účastníků, kteří mají vyšší rozhodný příjem a efekty se rovněž v průběhu sledovaného období zvyšují. Z hlediska efektů ve specifických skupinách se ukazuje specifičnost těchto nezaměstnaných ve specifické pozici na trhu práce. Absolventi škol jsou jako účastníci rekvalifikací ve významně lepší situaci než nezaměstnaní pečující o nezaopatřené děti, podobně jako nezaměstnaní s potřebou zvláštní pomoci. Zatímco totiž je riziko nezaměstnanosti účastníků u absolventů škol o 20 % nižší na začátku období ve srovnání s neabsolventy, na konci období to již je rozdíl 41 % ve prospěch absolventů škol. V případě účastníků rekvalifikací pečujících o nezaopatřeně děti riziko nezaměstnanosti stoupá z 29 % (po 90 dnech) na 43 % (po 360 dnech) ve srovnání s těmi, kdo o děti nepečují. U nezaměstnaných účastníků s potřebou zvláštní pomoci jde o opětovný nárůst až o 88 % rizika v neprospěch účastníků ze zvláštní pomocí (po 360 dnech), zatímco po 90 dnech nebyl rozdíl mezi nezaměstnanými s potřebou zvláštní pomoci a bez této potřeby. Ve všech sledovaných kategoriích je riziko nezaměstnanosti vyšší v případě dlouhodobě nezaměstnaných ve srovnání s účastníky rekvalifikací, kteří byli před vstupem do rekvalifikace nezaměstnaní relativně krátkou dobu (do 6 měsíců). Je však zajímavé, že riziko dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 nebo 24 měsíců) se relativně více snižuje oproti krátkodobě nezaměstnaným účastníkům, zatímco riziko výskytu v nezaměstnanosti těch, kdo vstoupili do rekvalifikace po 6 až 12 měsících nezaměstnanosti se v průběhu doby spíše zvyšuje (z rozdílu o 28 % u krátkodobě nezaměstnaných až na rozdíl o 77 % u dlouhodobě nezaměstnaných). Za zmínku rovněž stojí efekty rekvalifikací u opakovaně nezaměstnaných účastníků. Ukazuje se, že tato specifická skupina nezaměstnaných sice poměrně rychle opouští nezaměstnanost (u 3krát a více nezaměstnaných je riziko výskytu v nezaměstnanosti po 90 dnech po programu na úrovni 51 % ve srovnání s neopakovaně nezaměstnanými), ale zase se významně více do evidence ÚP vrací (po uplynutí 270 dní je riziko nezaměstnanosti vyšší již o 16 % a po 360 dnech už o 58 %).
54
3. Analýza - Výsledky
Z hlediska kvalit programů se ukazuje, že programy které začaly před lednem 2005 dosahují vyšších efektů než programy, které byly realizovány až v roce 2005 (riziko nezaměstnanosti je nižší o 16 % po 90 dnech a až o 25 % po 360 dnech). Ukazuje se, že nejvyšších efektů dosahují motivační rekvalifikace a dále profesní rekvalifikace pro dělnické profese. Dále se ukazuje, že rizika nezaměstnanosti téměř nesouvisí s tím, kolik rekvalifikace stojí pouze na začátku sledovaného období se ukazuje, že nezaměstnanost klesá v případě dražších programů). A naopak se ukazuje, že v krátkém období délka rekvalifikací spíše negativně ovlivňuje odchod z nezaměstnanosti (riziko výskytu v nezaměstnanosti je spíše vyšší než u krátkých programů). Podobně se ukazuje, že opakování rekvalifikací (a dalších programů APZ) negativně ovlivňuje riziko odchodu z nezaměstnanosti (je o 31 % vyšší v případě opakované rekvalifikace a o 24 % vyšší v případě, kdy sledovaná rekvalifikace následovala po jiném programu APZ, ve srovnání se samostatnou rekvalifikací. Zároveň se ukazuje, že významnou roli hrají důvody ukončení rekvalifikací. Zejména se ukazuje, že předčasné ukončení ze zdravotních důvodů významnou mírou zvyšuje pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti, ale zároveň se významnost tohoto faktoru snižuje (zatímco po 90 dnech jde o nárůst ve výši 153 %, po jednom roce je to „pouze“ 65 % oproti úspěšně ukončeným rekvalifikacím). Významným faktorem je rovněž fakt, že účastník neuspěl v rekvalifikaci. V tomto případě se riziko výskytu v nezaměstnanosti zvyšuje o 40 až 50 % v průběhu období jednoho roku. Je zajímavé, že ukončení pro osobní důvody hraje významnou roli až po jednom roce, kdy se zase ukazuje až 7násobný nárůst rizika nezaměstnanosti. Ostatní vážné důvody jsou naopak faktorem, který riziko výskytu v nezaměstnanosti snižuje. Celkově se ukazuje, že rekvalifikace spíše nesnižují riziko nezaměstnanosti, protože pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti je vyšší u skupin kde je obecně vyšší riziko nezaměstnanosti (pokud tedy kontrolujeme všechny známé proměnné). Nadto se však ukazuje, že výsledky nejsou úplně jednoznačné a že se mohou často významně a různě měnit v průběhu sledovaného období. Veřejně prospěšné práce U efektů programů veřejně prospěšných prací se ukazuje zejména vliv dřívější účasti v předcházejícím programu. Ukazuje se totiž, že v nezaměstnanosti jsou zejména účastníci VPP, kteří již dříve byli v jiném programu (v průběhu roku riziko sice kolísá, po 180 dnech však jde o cca 10násobek rizika těch účastníků, kteří jsou v APZ poprvé). Mezi jednotlivými kraji nejsou podstatné rozdíly, podobně jako z hlediska věku. Podstatné rozdíly však vznikají u zdravotního stavu, kdy lidé se zdravotními potížemi spíše setrvávají v nezaměstnanosti. Podobně efekty VPP souvisí s dosaženým vzděláním účastníků, kdy málokvalifikovaní účastníci jsou ve větším riziku výskytu v nezaměstnanosti. Nejvíce jsou nezaměstnaností postihnuti účastníci VPP se základní školou, dále cca o 10 % méně vyučení. Naopak riziko nezaměstnanosti vysokoškoláků je významně nižší. Dalším významným faktorem pro efekt VPP je délka a opakování nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 24 měsíců) zvyšuje riziko výskytu v nezaměstnanosti o více než 120 % podobně jako opakovaná nezaměstnanost, kdy se ukazuje, že tito účastníci jsou v evidenci téměř s jistotou (po 180 dnech s až 90krát vyšší pravděpodobností).
55
3. Analýza - Výsledky
Zdá se, že veřejně prospěšné práce spíše spoluvytvářejí specifický segment pracovní síly. Tito lidé spoléhají na to, že po určitém období zase do programu vstoupí. Řeší tak svoji obtížnou situaci na trhu práce, kdy se často zaměstnavatelům jeví jako neperspektivní a obtížně zaměstnatelní (jedná se zejména o kombinace málo kvalifikovaných, starších lidí, kteří mají často subjektivní zdravotní potíže). U těchto lidí je významné riziko opakované nezaměstnanosti. Naopak se ukazuje, že u mladých lidí VPP dosahují opačného efektu: tito lidé odchází z evidence úřadu práce, protože nemají zájem o tento druh (často podřadného) zaměstnání pro obec, či město. Programy společensky účelných pracovních míst U účastníků programů společensky účelných pracovních míst se ukazují významné rozdíly podle krajů pouze na začátku sledovaného období. Je například zajímavé, že v Moravskoslezském kraji je pravděpodobnost výskytu účastníků v evidenci nezaměstnaných na úrovni 60 % oproti účastníkům v Praze. V delším období se však tyto rozdíly smazávají a nejsou již významné. Avšak se ukazuje, že SÚPM jsou účinné zejména ve skupině mužů (u žen je riziko výskytu v nezaměstnanosti o cca 13 až 19 % vyšší). Podobně se ukazuje, že SÚPM nemají významný potenciál ke snížení rizika nezaměstnanosti u nezaměstnaných se zdravotními problémy, kdy tito účastníci jsou v nezaměstnanosti významně častěji. Péče o děti rovněž zvyšuje riziko nezaměstnanosti i přes účast v SÚPM, kdežto v ostatních specifických skupinách rozdíly zůstávají nevýznamné (oproti jinak zvýhodněným nezaměstnaným). Opakovaná nezaměstnanost se rovněž ukazuje jako významný faktor, který zvyšuje pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti. Dokonce lze říci, že několika set násobně (riziko, že se účastník po 360 dnech objeví v některé z evidencí ÚP, je u 3x a více nezaměstnaných 1 012x vyšší než u těch, kteří před SÚPM byli pouze ve sledované evidenci). Podobně riziko evidence v nezaměstnanosti je vyšší pokud jde o dlouhodobě nezaměstnané. Obecným rysem efektů programů SÚPM je to, že se jim příliš nedaří eliminovat problémy na trhu práce. Podobně jako rekvalifikační programy, SÚPM nejvíce pomáhají nezaměstnaným, u kterých se předpokládá relativně nižší riziko nezaměstnanosti. Absolventská místa Faktory efektivnosti absolventských praxí lze shrnout takto: Základním předpokladem úspěšnosti je zdravotní stav. Účastníci se zdravotními problémy jsou významně více v nezaměstnanosti než zdraví jedinci. Dalším faktorem (alespoň v krátké době) je dosažené vzdělání: riziko výskytu v nezaměstnanosti účastníků programů APZ významně klesá se zvyšujícím vzděláním. A již celkem obvyklým faktorem účinnosti je opakování programů - pokud absolventská praxe přišla po nějakém jiném programu, riziko návratu do nezaměstnanosti po 270 a 360 dnech je významně vyšší. Chráněné dílny a pracoviště Rizika nezaměstnanosti u účastníků programů chráněných dílen a pracovišť jsou výrazně vyšší u dlouhodobě nezaměstnaných. Ukazuje se, že účast v těchto programech nemá příliš velký vliv na návrat do nezaměstnanosti u nezaměstnaných
56
3. Analýza - Výsledky
déle než 12 měsíců a rovněž se potvrzuje, že riziko nezaměstnanosti je významně vyšší, pokud se nezaměstnaný předtím účastnil jiného programu APZ (a zejména rekvalifikací). Programy samostatné výdělečné činnosti Efektivnost programů SVČ byla významnou mírou ovlivněna dosaženým vzděláním. Potvrdilo se tak, že nezaměstnaní účastníci s vysokoškolským diplomem jsou v cca 30 % riziku setrvání v nezaměstnanosti oproti méně kvalifikovaným nezaměstnaným účastníkům. Podobně se ukázalo, že SVČ příliš nesnižují riziko nezaměstnanosti u dlouhodobě nezaměstnaných jedinců (resp., že riziko nezaměstnanosti po absolvování programu je vyšší o cca 200 % proti nezaměstnaným účastníkům rekvalifikací do jednoho roku). Individuální akční plány Z hlediska IAP je významná řada faktorů. Podle pohlaví se ukazuje, že IAP vyrovnávají rizika nezaměstnanosti žen až v delším období, kdy mezi muži a ženami nejsou významnější rozdíly. Krátce po ukončení programu (tj. po 90 a 180 dnech) jsou tedy ženy stále znevýhodněné. Z hlediska věku je zřejmé, že nejvyšší efektivita IAP je dosažena ve věkové skupině 25-34 let, kdy po 360 dnech od ukončení programu dochází k poklesu rizika nezaměstnanosti až na 33 % oproti mladistvým. Další skupiny účastníků už mají spíše vyšší rizika nezaměstnanosti, kdy je zřejmé, že ti nejstarší (nad 50 let) se relativně přibližují z hlediska rizika nezaměstnanosti k mladistvým. Podobně se ukazuje, že IAP nemají příliš velký vliv na nezaměstnanost podle zdravotního stavu, kdy účastníci zůstávají ve stále větším riziku nezaměstnanosti (okolo 80 až 120 % v závislosti na sledovaném období a rozsahu omezení pracovní schopnosti). Z hlediska dosaženého vzdělání rovněž dochází k poklesu nezaměstnanosti zejména ve skupinách účastníků s vyšším dosaženým vzděláním, a to jak v krátké perspektivě po ukončení programu, tak i v delším časovém období - kdy se ještě více zlepšuje situace více vzdělaných účastníků (zatímco po 90 dnech bylo riziko nezaměstnanosti vysokoškoláků o 42 % nižší a u vyučených o 14 % nižší ve srovnání se základním vzděláním, po 360 dnech se riziko vyučených nezměnilo, ale riziko vysokoškoláků kleslo až o 67 % oproti účastníkům IAP se základním vzděláním). IAP snižují znevýhodnění nezaměstnaných s potřebou „zvláštní pomoci“, když není rozdíl v rizicích nezaměstnanosti oproti těm účastníkům, kteří takto označeni nejsou. Rozdíl je však ve prospěch absolventů škol, kteří jsou ve významně nižším riziku nezaměstnanosti oproti neabsolventům. Naopak se zdá, že IAP nepomáhají nezaměstnaným, kteří pečují o nezaopatřené děti, kteří podobně jako dlouhodobě nezaměstnaní jsou ve vyšším riziku nezaměstnanosti oproti referenčním skupinám (krátkodobě nezaměstnaných). Vedle toho se ukazuje, že opakovaně nezaměstnaní jsou rovněž ve vyšším riziku nezaměstnanosti. Zatímco totiž v krátké době po programu jsou s větší pravděpodobností mimo evidenci (o 10 % v případě 2x evidovaných, resp. o 21 % v případě 3 x a více evidovaných), v delším období jsou již v evidenci více pravděpodobně (po 360 dnech je to o 308 % u dvakrát evidovaných a o 614 % u třikrát a více evidovaných). To naznačuje, že tito opakovaně nezaměstnaní rychleji nacházejí zaměstnání, ale později se často vrací do evidence, zatímco nezaměstnaní, kteří jsou pouze v evidované nezaměstnanosti, si místo najdou později, ale pak v něm spíše vydrží.
57
3. Analýza - Výsledky
V krátkém období jsou efektivní spíše delší programy (po 90 dnech riziko výskytu v nezaměstnanosti o 37 % u programů delších než jeden rok), v delší perspektivě (okolo 270 dnů) působí středně dlouhé programy IAP spíše negativně na riziko výskytu v nezaměstnanosti (případně délka programu nemá velký vliv na efekty IAP). IAP svým charakterem nemají příliš velký vliv na odchod z nezaměstnanosti. Ve srovnání s programy tvorby pracovních míst účast v těchto programech nevede k odchodu z nezaměstnanosti, takže pokles jejího rizika je pouze postupný a zejména ve skupinách nezaměstnaných, kteří příliš pomoc jako takovou nepotřebují. Naopak se ukazuje, že IAP pomáhají ve zvláštních skupinách jako například u lidí, kteří pečují o nezaopatřené děti. Hodnocení efektů IAP je specifické zejména v tom, že jednotlivé úřady práce k tomuto nástroji přistupují specificky. Zatímco například v Moravskoslezském kraji jsou tato opatření nabízena všem nezaměstnaným, v jiných regionech ČR je jejich využití více selektivní.
58
Závěr
Závěr Analýza cílenosti a efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v roce 2005 vychází ze dvou základních perspektiv. V první je analyzována kohorta nezaměstnaných lidí k 1. lednu 2005 a programy APZ realizované pro tyto nezaměstnané, ve druhém hledisku analyzujeme veškeré programy APZ, které byly realizovány v roce 2005 (tedy včetně těch programů, do nichž vstoupili nezaměstnaní až z průběhu roku). Nezaměstnané sledujeme až do konce června 2006, abychom zaznamenali efekty APZ v průběhu dostatečně dlouhého období (až 12 měsíců od konce sledovaného programu). V analýze cílenosti a kvality vycházíme ze jednoduchého srovnání distribuce programů podle známých vlastností tak, jak jsou uvedeny v metodologické části práce. V analýze cílenosti rovněž nahlížíme struktury APZ z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti a úrovně lidského kapitálu. V hodnocení efektů rovněž vycházíme ze sledovaných ukazatelů, vedle toho však zavádíme novou metodu tzv. párování, kdy výsledný model vzniká z váženého průměru pěti dílčích modelů. Analýzu doplňujeme o logistické regrese, kterými dokládáme zjištěné závěry. V třetí části analyzujeme faktory úspěšnosti jednotlivých programů: na základě logistických regresí odhadujeme ty vlastnosti, které jsou významné pro úspěšný odchod z nezaměstnanosti. Celkově bylo v roce 2005 realizováno cca 138 tis. různých programů APZ, kdežto u kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005 to bylo cca 96 tis. umístěných uchazečů o zaměstnání do některého z programů APZ. Z celkového počtu realizovaných programů nejčetnější skupinou jsou rekvalifikace, které tvořily cca 27 % programů, následované SÚPM, IAP a VPP. Ostatních programů bylo již relativně významně méně. Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo do APZ umístěno v rizikových krajích (zejména v Moravskoslezském kraji, Ústeckém kraji a také v Jihomoravském kraji). Z hlediska srovnání s kohortou nezaměstnaných se ukazuje, že průměrně některým z programů APZ prošlo cca 22 % kohorty nezaměstnaných. Z toho jsou nejčastější programy SÚPM (6 %), rekvalifikační programy (5,5 %), IAP a VPP. Z analýzy rovněž vyplývá značná různorodost účastníků rekvalifikací, které se dělí na podtypy směřující k různým rizikům na trhu práce (přes motivační kurzy k specifickým a odborným rozšiřujícím). Velká část (zejména delších) programů (cca 20 %) začala ještě v předcházejícím období. Nezanedbatelný je rovněž význam opakovaných programů, kdy se zejména rekvalifikace ukazují, jako často opakovaný nástroj. Vedle toho se rovněž SVČ ukazují jako programy, které navazují na další program - a to zejména na rekvalifikace. Ukazuje se, že programy APZ (s výjimkou VPP) směřují spíše ke kvalifikovaným, mladším nezaměstnaným, kteří jsou v lepší pozici na trhu práce. Rekvalifikace a SÚPM směřují více ženám, VPP naopak zase více k mužům. Pokud se podíváme do struktur znevýhodnění (dlouhodobě nezaměstnaní a lidé se základním vzděláním), pak se pozice méně perspektivních nezaměstnaných ještě více zhoršuje (např. v případě souboru dlouhodobě nezaměstnaných jsou rekvalifikace ještě více cíleny na nezaměstnané s maturitou, než je průměr za celý soubor). Výrazné snížení rizika nezaměstnanosti je dosaženo zejména u programů tvorby a podpory pracovních míst, kdy jde o pokles v řádu desítek procent. Oproti tomu, programy rekvalifikací a IAP dosahují spíše smíšených výsledků (kdy zejména v delším období - po 6 měsících - je riziko nezaměstnanosti účastníků téměř shodné
59
Závěr
s úrovní u neúčastníků). Programy VPP formují segment pracovní síly, který má tendenci (po cca 6 měsících od ukončení podpory) setrvávat v nezaměstnanosti dokonce déle než neúčastníci. Efekty programů nejsou konstantní pro všechny skupiny nezaměstnaných. Relativní snížení je obvykle nejvyšší ve skupinách více znevýhodněných nezaměstnaných20 (např. dlouhodobě nezaměstnaných). Přesto však míra rizika nezaměstnanosti vlivem programu neklesá pod úroveň těch méně znevýhodněných nezaměstnaných. Analýza faktorů úspěšnosti neukazuje jednoznačné závěry. Převážně se však zdá, že faktory úspěšnosti programů APZ jsou podobné rizikům odchodu z nezaměstnanosti. Například se ukazuje, že rekvalifikace spíše nesnižují riziko nezaměstnanosti, protože pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti je vyšší u skupin, kde je obecně vyšší riziko nezaměstnanosti (pokud tedy kontrolujeme všechny známé proměnné). Zdá se, že veřejně prospěšné práce spíše spoluvytvářejí specifický segment pracovní síly. Tito lidé spoléhají na to, že po určitém období zase do programu vstoupí. Řeší tak svoji obtížnou situaci na trhu práce, kdy se často zaměstnavatelům jeví jako neperspektivní a obtížně zaměstnavatelní (jedná se zejména o kombinace málokvalifikovaných, starších lidí, kteří mají často subjektivní zdravotní potíže). U těchto lidí je významné riziko opakované nezaměstnanosti. Naopak se ukazuje, že u mladých lidí VPP dosahují opačného efektu: tito lidé odchází z evidence úřadu práce, protože nemají zájem o tento druh (často podřadného) zaměstnaní pro obec či město. Obecným rysem efektů programů SÚPM je to, že podobně jako rekvalifikační programy, SÚPM nejvíce pomáhají nezaměstnaným, u kterých se předpokládá relativně nižší riziko nezaměstnanosti. IAP svých charakterem nemají příliš velký vliv na odchod z nezaměstnanosti. Ve srovnání s programy tvorby pracovních míst, účast v těchto programech nevede k odchodu z nezaměstnanosti, takže pokles jejího rizika je pouze postupný a zejména ve skupinách nezaměstnaných, kteří příliš pomoc jako takovou nepotřebují. Naopak se ukazuje, že IAP pomáhají ve zvláštních skupinách jako například u lidí, kteří pečují o nezaopatřené děti. Hodnocení efektů IAP je specifické zejména v tom, že jednotlivé úřady práce k tomuto nástroji přistupují specificky. Zatímco například v Moravskoslezském kraji jsou tato opatření nabízena všem nezaměstnaným, v jiných regionech ČR je jejich využití více selektivní. Efekty aktivní politiky zaměstnanosti nahlížíme z několika hledisek, která se vzájemně doplňují. Každá z použitých metod tak představuje alespoň dílčí řešení problematických aspektů odlišných přístupů. Dalším pohledem na efektivitu programů APZ je důvod ukončení sledované nezaměstnanosti, identifikace nezaměstnanosti na konci období, identifikace nezaměstnanosti v průběhu roku, ale hlavně počet dní v nezaměstnanosti v daném období. Největší zkrácení dosahují účastníci absolventských praxí, jejichž účastníci se průměrně téměř nevraceli do nezaměstnanosti. Nicméně se ukazují poměrně významné rozdíly mezi rizikovými kategoriemi, kde je však nutné rozlišovat mezi absolutním (hrubým) efektem a relativním poklesem, kde se riziko setrvání v nezaměstnanosti po programu srovnává s neúčastníky.21 20
Přestože významnost poklesu však může být ovlivněna některou z nekontrolovaných vlastností, domníváme se, že pokles rizika nezaměstnanosti je tak významný, že indikuje skutečný efekt APZ.
21
Např. u rekvalifikací je dosahováno největšího relativního poklesu u nezaměstnaných s potřebou „zvláštní pomoci“, třebaže absolutně je délka nezaměstnanosti těchto lidí nejvyšší. Je však zřejmé, že tento pokles může být dán tím, že se rekvalifikačních programů účastní právě ti relativně více motivovaní z této ohrožené skupiny nezaměstnaných. Omezením většího využívání rekvalifikací pro tyto skupiny nezaměstnaných je dále to, že tyto více ohrožení lidé vyžadují větší připravenost a individuální práci ze strany realizátorů politiky. Rozšíření možnosti realizace rekvalifikací na další nezaměstnané s potřebou „zvláštní pomoci“ dosahuje limitů v omezeném počtu vhodných adeptů a je tak velice obtížné a často i nemožné.
60
Závěr
V této analýze stále hrají a vždy budou hrát významnou roli nepozorované a skryté proměnné, které významnou měrou ovlivňují efekty programů. Realizace experimentálních výzkumů, které jsou schopné na základě pravděpodobnosti eliminovat tato zkreslení, je zároveň technicky velice náročná a drahá. Vedle toho je významné, aby se do analýzy příště zahrnuly efekty programů ESF, které jsou realizovány na ÚP.
61
Literatura
Literatura CALMFORS, L.- FORSLUND, A.- HELMSTRÖM, M. Does Active Labour Market Policy Work? Lessons from the Swedish Experiences. Swedish Economic Policy Review, 2001, č. 8, s. 61-124 FAY, R. Enhancing the Effectiveness of Active Labour Market Policies: Evidence from Programme Evaluations in OECD Countries. OECD Labour Market and Social Policy Occasional Papers, 1996, No. 18. Paris: OECD Publishing HECKMAN, G. ACCOUNTING FOR HETEROGENEITY, DIVERSITY AND GENERAL EQUILIBRIUM IN EVALUATING SOCIAL PROGRAMS. NBER Working Paper Series. Working Paper 7230. Messachusets: Cambridge, 1999 LORENTZEN, T. - DAHL, E. Active labour market programmes in Norway: are they helpful for social assistance recipients? Journal of European Social Policy, 2005, 15, 27 MARTIN, J. P. ‘What Works Among Active Labour Market Policies: Evidence from OECD Countries’ Experiences’. Economic Studies, 2000, No. 30, (I): 276-302 Labour Market Policies and the Public Employment Service, OECD, Paris, (2001)
62
Seznam tabulek a příloh
Seznam tabulek a příloh Seznam tabulek Tabulka č. 1 Regionální struktura APZ (všechny programy APZ realizované v r. 2005) Tabulka č. 2 Průběh programu APZ a důvod ukončení Tabulka č. 3 Pearsonův korelační koeficient (N=78, okresy) podílů v APZ a mírou nezaměstnanosti v okrese Tabulka č. 4 Faktory vysvětlující efekty - rekvalifikace Tabulka č. 5 Faktory vysvětlující efekty - veřejně prospěšné práce Tabulka č. 6 Faktory vysvětlující efekty - společensky účelná pracovní místa Tabulka č. 7 Faktory vysvětlující efekty - absolventské praxe Tabulka č. 8 Faktory vysvětlující efekty - chráněné dílny a pracoviště Tabulka č. 9 Faktory vysvětlující efekty - samostatná výdělečná činnost Tabulka č. 10 Faktory vysvětlující efekty - individuální akční plány Seznam grafů Graf č. 1 Počty neúčastníků a účastníků APZ z hlediska rizikových skupin na TP Graf č. 2 Opakovanost a délka progranu APZ Graf č. 3 Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005-30.6.2006 Graf č. 4 Počet dní v nezaměstnanosti v období 1.1.2005-30.6.2006 Graf č. 5 Podíl zaměstnaných uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných (sledovaná evidence) - párování Graf č. 6 Podíl zaměstnaných uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných (sledovaná evidence) Graf č. 7 Podíl výskytu v nezaměstnanosti na konci sledovaného období - párování Graf č. 8 Podíl výskytu v nezaměstnanosti na konci sledovaného období Graf č. 9 Podíl výskyty v nezaměstnanosti po ukončení programu, resp. po 1.1.2005 u neúčastníků APZ - párování - (vážený průměr pěti modelů, viz příloha) Graf č. 10 Podíl výskyty v nezaměstnanosti po ukončení programu, resp. po 1.1.2005 u neúčastníků APZ Graf č. 11 Podíl výskyty v nezaměstnanosti po ukončení programu, resp. po 1.1.2005 u neúčastníků APZ (průměr ve 12 časových intervalech, po 30 dnech) Seznam příloh ČÁST 1: Struktura programů na okresní úrovni Tabulka 4 Cílenost programů APZ z hlediska okresů ČÁST 2: Cílenost programů APZ Tabulka č. 5 Cílenost programů APZ z hlediska krajů Tabulka č. 6 Cílenost programů APZ z hlediska krajů - dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců) Tabulka č. 7 Cílenost programů APZ z hlediska krajů - základní vzdělání Tabulka č. 8 Cílenost programů APZ z hlediska pohlaví - celkem Tabulka č. 9 Cílenost programů APZ z hlediska pohlaví - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 10 Cílenost programů APZ z hlediska pohlaví - základní vzdělání Tabulka č. 11 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - celkem
63
Seznam tabulek a příloh
Tabulka č. 12 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 13 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - Základní vzdělání Tabulka č. 14 Cílenost programů APZ z hlediska zdravotního stavu - celkem Tabulka č. 15 Cílenost programů APZ z hlediska zdravotního stavu - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 16 Cílenost programů APZ z hlediska zdravotního stavu - základní vzdělání Tabulka č. 18 Cílenost programů APZ z hlediska dosaženého vzdělání - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 19 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - celkem Tabulka č. 20 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 21 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - základní vzdělání Tabulka č. 22 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny absolventů - celkem Tabulka č. 23 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny absolventů dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 24 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - celkem Tabulka č. 25 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 26 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - základní vzdělání Tabulka č. 27 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - celkem Tabulka č. 28 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 29 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - základní vzdělání Tabulka č. 30 Cílenost programů APZ z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - celkem Tabulka č. 31 Cílenost programů APZ z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - základní vzdělání Tabulka č. 32 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - celkem Tabulka č. 33 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) Tabulka č. 34 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - základní vzdělání Č Á S T 3: Struktura programů (všechny programy 2005) Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. č. č. č.
35 36 37 38
Cílenost Cílenost Cílenost Cílenost
VŠECH VŠECH VŠECH VŠECH
programů programů programů programů
APZ APZ APZ APZ
(2005) (2005) (2005) (2005)
z z z z
hlediska hlediska hlediska hlediska
krajů krajů - podprogramy 1 krajů - podprogramy 2 pohlaví
Tabulka č. 39 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska pohlaví - podprogramy 1 Tabulka č. 40 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska pohlaví - podprogramy 2
Tabulka č. 41 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005 Tabulka č. 42 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005 podprogramy 1
64
Seznam tabulek a příloh
Tabulka č. 43 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005 podprogramy 2 Tabulka č. 44 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu Tabulka č. 45 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu podprogramy 1 Tabulka č. 46 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu podprogramy 2 Tabulka č. 47 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání Tabulka č. 48 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání podprogramy 1 Tabulka č. 49 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání podprogramy 2 Tabulka č. 50 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení Tabulka č. 51 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - podprogramy 1 Tabulka č. 52 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - podprogramy 2 Tabulka č. 53 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů Tabulka č. 54 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů - podprogramy 1 Tabulka č. 55 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů - podprogramy 2 Tabulka č. 56 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti Tabulka č. 57 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - podprogramy 1 Tabulka č. 58 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - podprogramy 2 Tabulka č. 59 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci Tabulka č. 60 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - podprogramy 1 Tabulka č. 61 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - podprogramy 2 Tabulka č. 62 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti Tabulka č. 63 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - podprogramy 1 Tabulka č. 64 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - podprogramy 2 Tabulka č. 65 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) Tabulka č. 66 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - podprogramy 1 Tabulka č. 67 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - podprogramy 2 ČÁST 4: Kvality programů APZ Tabulka č. 68 Začátek programů APZ - kohorta Tabulka č. 69 Opakování programů APZ z hlediska posledního programu - kohorta
65
Seznam tabulek a příloh
Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. č. č. č.
70 71 72 73
Délka programů APZ Délka programů rekvalifikací - podle typu podprogramu Výška dotace programů APZ Typ dotace programů APZ
ČÁST 5: Efekty programů - párování Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. 74 Efekty rekvalifikace - párování č. 75 Efekty veřejně prospěšných pracovních míst - párování č. 76 Efekty společensky účelných pracovních míst - párování č. 77 Efekty absolventských praxí - párování č. 78 Efekty chráněných dílen a pracovišť - párování č. 79 Efekty samostatné výdělečné činnosti - párování č.80 Efekty individuálních akčních plánů - párování
ČÁST 6: Efekty programů - jednotlivé proměnné Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.
81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92
Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty Efekty
programů programů programů programů programů programů programů programů programů programů programů programů
APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ APZ
-
celkem Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj pohlaví věk zdravotní stav vzdělání rozhodný příjem speciální kategorie celková délka nezaměstnanosti opakovaná nezaměstnanost začátek programu opakované programy
ČÁST 7: Efekzy programů - logistická regrese (kohorta) Tabulka č. 93 Regresní logistické modely - celkem Tabulka č. 94 Regresní logistické modely – selekce 4 000 uchazečů o zaměstnání (kontrola významnosti efektů) Tabulka č. 95 Regresní logistické modely – dlouhodobá nezaměstnanost Tabulka č. 96: Regresní logistické modely – základní vzdělání ČÁST 8: Faktory ovlivňující efekty - přehled (celý rok 2005) Tabulka č. 97 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - rekvalifikace Tabulka č. 98 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - veřejně prospěšné práce Tabulka č X99 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - společensky účelná pracovní místa Tabulka č. 100 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - Absolventské praxe Tabulka č. 101 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - chráněné dílny a pracoviště Tabulka č. 102 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - samostatná výdělečná činnost Tabulka č. 103 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - individuální akční plány
66
Přílohy
ČÁST 1: Struktura programů na okresní úrovni Tabulka č. 4 Cílenost programů APZ z hlediska okresů okres Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Cheb Karlovy Vary Sokolov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou Trutnov Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou
bez rekvaliAPZ fikace 95,5% 3,4% 82,4% 2,5% 92,8% 3,7% 87,9% 4,4% 86,4% 3,6% 83,6% 3,8% 85,8% 4,1% 90,1% 4,3% 87,0% 4,0% 95,1% 2,2% 85,2% 7,9% 81,7% 2,9% 77,0% 4,9% 74,9% 8,9% 87,3% 2,9% 81,8% 2,1% 70,4% 6,5% 68,6% 3,8% 76,6% 4,9% 84,5% 4,2% 86,9% 3,5% 88,7% 2,6% 81,3% 7,6% 89,8% 3,0% 82,9% 3,1% 83,1% 4,3% 87,6% 0,7% 88,0% 2,8% 83,1% 7,1% 86,1% 3,8% 69,5% 7,3% 81,6% 5,9% 80,9% 3,3% 74,9% 7,0% 73,4% 7,0% 85,9% 2,8% 64,6% 9,5% 86,1% 4,2% 76,7% 3,1% 84,3% 6,3% 70,6% 7,3% 78,6% 8,7% 85,1% 3,5% 79,9% 5,6% 80,9% 5,4% 85,7% 8,1% 74,4% 5,9% 79,9% 4,9% 78,8% 3,0% 85,6% 3,7% 79,9% 5,5% 48,7% 5,3% 79,5% 2,2% 70,7% 4,6% 67,8% 7,4%
VPP
SÚPM
0,2% 6,5% 1,1% 1,5% 3,9% 4,0% 3,2% 1,3% 4,3% 0,5% 1,2% 2,9% 5,6% 2,8% 2,7% 3,0% 5,2% 4,6% 2,9% 1,5% 1,3% 1,8% 1,1% 1,8% 3,2% 2,6% 3,8% 4,3% 1,9% 1,7% 5,4% 3,5% 7,0% 8,5% 3,2% 4,1% 5,1% 3,2% 2,7% 4,5% 3,9% 2,7% 1,9% 6,5% 5,2% 1,9% 2,7% 3,9% 5,8% 2,2% 2,0% 2,2% 3,9% 4,6% 4,3%
0,7% 6,9% 1,7% 4,3% 3,7% 5,4% 5,0% 2,5% 2,8% 0,3% 3,0% 7,5% 6,4% 6,6% 4,4% 5,4% 9,5% 11,8% 7,2% 5,5% 3,5% 4,1% 5,7% 2,5% 5,7% 5,4% 6,1% 0,1% 5,2% 6,5% 8,6% 7,2% 4,6% 6,1% 6,1% 4,7% 8,1% 2,9% 5,2% 1,6% 5,8% 6,8% 6,7% 5,5% 6,1% 2,1% 10,5% 8,3% 5,9% 3,6% 7,0% 6,3% 5,0% 13,4% 12,6%
abs. CHRDP praxe 0,1% 0,0% 0,7% 0,0% 0,2% 0,4% 0,5% 0,1% 0,6% 0,0% 1,5% 0,1% 0,1% 0,9% 0,3% 0,5% 0,7% 0,0% 0,5% 0,0% 0,3% 0,7% 0,4% 0,0% 1,5% 0,5% 0,0% 1,9% 0,3% 0,0% 0,1% 0,0% 0,9% 1,3% 0,6% 4,4% 0,6% 2,1% 2,2% 0,4% 0,0% 0,0% 0,9% 0,5% 0,2% 0,1% 0,5% 0,0% 0,5% 0,0% 1,8% 0,0% 0,4% 0,0% 0,4% 1,2% 0,6% 0,2% 0,5% 0,0% 1,6% 1,6% 0,8% 0,0% 1,9% 0,7% 1,9% 0,0% 0,5% 0,6% 1,0% 0,3% 0,8% 0,2% 0,3% 0,9% 0,3% 0,4% 0,9% 0,2% 1,6% 0,0% 0,9% 0,1% 0,8% 0,0% 0,1% 1,1% 0,3% 0,0% 0,2% 1,2% 0,0% 2,9% 0,2% 1,0% 2,3% 0,5% 0,7% 0,3% 0,3% 0,5% 1,4% 0,3% 1,8% 0,0% 0,6% 0,0% 2,7% 0,2%
SVČ
IAP
0,1% 0,2% 0,2% 0,8% 0,0% 0,0% 0,9% 0,3% 0,9% 0,9% 0,9% 0,6% 0,6% 0,3% 0,2% 0,8% 0,1% 1,1% 0,2% 1,2% 0,4% 1,3% 1,2% 3,4% 2,5% 1,7% 2,0% 2,9% 1,8% 0,5% 0,6% 7,0% 3,1% 3,2% 1,8% 4,5% 5,7% 0,1% 1,0% 0,6% 0,0% 4,7% 0,4% 1,1% 1,9% 2,1% 0,5% 1,9% 2,4% 2,1% 1,3% 1,4% 1,3% 0,1% 1,2% 2,1% 1,1% 0,8% 0,2% 1,1% 2,7% 3,3% 0,3% 0,7% 1,3% 0,3% 1,2% 0,5% 1,4% 7,9% 0,1% 0,9% 1,4% 10,1% 0,6% 1,8% 1,3% 10,3% 0,2% 1,9% 4,9% 5,8% 0,7% 1,5% 0,1% 2,0% 0,4% 0,9% 0,3% 1,8% 0,5% 0,3% 1,0% 2,6% 1,0% 0,8% 2,4% 1,2% 1,0% 3,0% 4,3% 0,5% 0,7% 35,0% 0,9% 6,7% 5,8% 0,4% 2,5% 2,4%
celkem MN (100 %) 2005 22 622 3,6 2 321 5,1 2 027 6,0 6 410 9,1 3 853 9,2 3 493 10,8 3 726 8,3 2 633 4,4 3 443 9,2 1 811 3,5 1 382 2,9 4 313 8,9 1 752 7,4 3 615 4,3 3 041 11,0 3 392 8,1 2 617 9,5 1 922 7,9 2 614 8,1 3 090 6,5 2 024 6,9 3 403 8,7 4 973 6,3 1 709 5,1 2 192 6,1 1 637 7,1 2 706 9,3 3 804 9,4 5 994 10,8 5 222 13,6 8 980 15,8 9 519 17,4 6 068 13,6 5 627 14,7 11 096 23,3 9 099 16,9 7 225 12,8 4 503 9,2 3 113 7,2 6 463 8,7 2 714 7,6 4 991 6,8 3 024 10,2 3 735 7,9 2 312 7,3 4 221 8,7 4 454 10,2 5 184 7,3 5 656 12,9 5 408 8,8 3 336 7,1 3 834 7,8 1 976 6,1 8 034 15,0 4 667 9,3
69
okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Bruntál Frýdek Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město celkem
70
bez rekvaliAPZ fikace 76,3% 6,0% 92,3% 3,3% 88,6% 4,6% 82,2% 5,4% 75,6% 5,9% 72,0% 5,9% 77,6% 6,0% 70,6% 3,3% 76,2% 4,7% 87,5% 3,6% 72,6% 10,5% 76,0% 3,4% 82,4% 4,8% 81,7% 9,7% 79,1% 9,2% 78,6% 5,5% 73,3% 8,1% 73,7% 10,4% 62,7% 6,6% 25,9% 4,2% 67,1% 9,9% 80,9% 5,8% 78,5% 5,5%
VPP
SÚPM
2,0% 0,5% 1,3% 1,9% 3,0% 3,9% 6,3% 5,2% 2,5% 2,1% 2,3% 1,7% 1,0% 1,9% 3,2% 2,8% 3,9% 3,0% 1,5% 2,6% 1,4% 2,7% 2,9%
7,5% 2,4% 3,3% 7,7% 10,2% 10,7% 6,8% 16,6% 8,4% 4,4% 7,0% 9,1% 8,1% 5,3% 5,6% 8,1% 9,8% 6,7% 4,6% 6,4% 12,2% 5,0% 6,1%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0% 0,8% 0,5% 0,6% 0,2% 0,6% 0,0% 0,8% 0,9% 1,2% 0,4% 0,4% 0,0% 1,2% 0,2% 0,9% 0,0% 0,4% 0,2% 0,8% 0,0% 0,0% 1,1% 1,1% 0,3% 0,4% 1,4% 0,6% 0,1% 0,9% 0,0% 0,8% 0,4% 1,5% 0,2% 0,7% 0,0% 0,7% 0,4%
SVČ
IAP
8,0% 0,2% 0,4% 0,5% 1,2% 1,0% 1,3% 0,2% 2,4% 1,6% 3,6% 3,0% 2,5% 0,3% 1,4% 1,2% 1,7% 4,8% 1,7% 0,3% 2,9% 3,3% 4,7% 4,2% 2,1% 0,9% 0,3% 0,2% 1,0% 0,7% 0,7% 2,9% 1,8% 1,4% 0,7% 4,8% 0,7% 23,0% 1,3% 58,5% 4,3% 3,5% 2,6% 2,2% 1,5% 4,4%
celkem MN (100 %) 2005 4 465 9,4 17 103 9,9 6 107 7,5 6 677 12,0 10 450 15,3 3 946 10,7 7 477 15,8 3 291 19,5 10 349 11,3 4 692 10,6 6 950 13,4 7 367 13,0 5 464 12,4 5 611 8,6 6 955 11,3 8 242 8,7 7 211 17,9 12 222 14,6 21 374 19,9 8 382 12,9 8 343 11,9 23 262 16,8 444 920 9,8
ČÁST 2: Cílenost programů APZ Tabulka č. 5 Cílenost programů APZ z hlediska krajů
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
bez rekvaliAPZ fikace 95,5% 3,4% 86,2% 3,9% 78,4% 4,8% 85,3% 4,0% 85,4% 4,9% 76,0% 6,1% 81,2% 5,3% 81,9% 6,6% 79,9% 4,3% 68,4% 5,3% 82,9% 4,9% 76,5% 5,3% 80,2% 7,2%
VPP
SÚPM
0,2% 3,0% 3,1% 2,1% 2,4% 4,9% 3,7% 3,5% 3,7% 3,7% 2,3% 2,5% 2,3%
0,7% 4,4% 6,9% 4,9% 4,4% 6,6% 3,3% 5,3% 6,9% 10,2% 6,1% 8,5% 6,8%
abs. CHRDP praxe 0,1% 0,0% 0,6% 0,2% 0,7% 1,3% 0,5% 0,1% 0,5% 0,4% 1,1% 0,5% 0,7% 0,4% 0,5% 0,5% 0,9% 1,1% 1,2% 0,2% 0,5% 0,2% 1,0% 0,2% 0,6% 0,4%
0,1% 0,7% 2,2% 1,2% 0,8% 1,2% 1,3% 0,4% 1,4% 3,5% 2,1% 2,6% 1,0%
0,2% 1,0% 2,7% 1,8% 1,2% 3,6% 4,1% 1,2% 1,9% 7,5% 0,9% 3,3% 1,3%
celkem (100%) 22 622 37 164 20 291 18 644 15 020 57 614 16 793 18 283 20 702 21 847 56 225 32 649 26 272
SVČ
IAP
67,2%
7,1%
2,4%
6,5%
0,8%
0,2%
1,8%
14,0%
80 794
78,5%
5,5%
2,9%
6,1%
0,7%
0,4%
1,5%
4,4%
444 920
Tabulka č. 6 Cílenost programů APZ z hlediska krajů - dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců)
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
bez rekvaliAPZ fikace 95,1% 4,0% 88,0% 4,1% 81,9% 5,0% 88,1% 4,0% 87,9% 4,7% 80,3% 6,1% 85,0% 5,5% 84,1% 6,4% 83,7% 4,0% 75,5% 5,6% 86,2% 5,0% 81,7% 5,5% 83,2% 6,8%
VPP
SÚPM
0,3% 3,6% 4,0% 2,4% 3,0% 5,1% 3,8% 4,7% 4,3% 4,2% 2,7% 3,0% 2,9%
0,5% 3,0% 4,6% 3,3% 3,0% 4,5% 2,2% 3,6% 5,0% 6,6% 4,1% 5,7% 5,3%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,0% 0,1% 0,2% 0,0% 0,9% 0,0% 0,1% 0,0% 0,2% 0,1% 0,4% 0,1% 0,4% 0,0% 0,5% 0,1% 0,9% 0,1% 0,2% 0,1% 0,2% 0,2% 0,3% 0,1% 0,4%
0,1% 0,4% 1,1% 0,8% 0,4% 0,6% 0,7% 0,3% 0,7% 1,6% 1,1% 1,2% 0,8%
0,2% 0,6% 2,5% 1,3% 0,8% 2,8% 2,5% 0,5% 1,3% 6,2% 0,5% 2,4% 0,6%
celkem (100%) 12 734 25 329 12 715 12 642 10 795 45 288 11 872 12 184 14 173 14 591 40 691 23 759 18 838
SVČ
IAP
71,6%
7,3%
2,9%
5,6%
0,1%
0,2%
1,2%
11,1%
62 244
81,7%
5,7%
3,4%
4,4%
0,1%
0,3%
0,9%
3,5%
317 855
71
Tabulka č. 7 Cílenost programů APZ z hlediska krajů - základní vzdělání základní vzdělání Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
bez rekvaliAPZ fikace 96,8% 2,3% 90,1% 1,9% 83,5% 2,8% 91,3% 2,0% 90,0% 2,7% 85,2% 3,4% 87,7% 2,2% 85,7% 3,4% 88,3% 1,3% 78,5% 2,2% 90,7% 2,3% 86,1% 2,5% 90,3% 2,7%
VPP
SÚPM
0,6% 4,3% 5,3% 3,1% 3,7% 5,3% 5,1% 6,4% 4,5% 5,4% 3,1% 3,9% 3,2%
0,2% 2,4% 3,7% 2,0% 2,0% 2,8% 1,5% 2,6% 3,3% 4,6% 2,7% 3,9% 2,5%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 1,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,4% 0,0% 0,4% 0,0% 0,6% 0,0% 0,8% 0,0% 0,4% 0,0% 0,2% 0,0% 0,2% 0,0% 0,5%
0,0% 0,2% 0,5% 0,3% 0,1% 0,2% 0,2% 0,1% 0,3% 0,8% 0,5% 0,6% 0,2%
0,2% 0,8% 2,7% 1,3% 1,3% 2,6% 3,0% 1,3% 1,6% 8,2% 0,5% 2,7% 0,6%
celkem (100%) 4 126 11 257 5 070 5 605 6 831 24 253 5 617 5 039 5 286 3 910 14 471 8 580 5 490
SVČ
IAP
77,6%
3,6%
3,3%
2,7%
0,0%
0,2%
0,5%
12,0%
24 076
86,0%
2,8%
4,1%
2,7%
0,0%
0,4%
0,3%
3,8%
129 611
Tabulka č. 8 Cílenost programů APZ z hlediska pohlaví - celkem bez APZ muž žena celkem
79,0% 77,9% 78,5%
rekvalifikace 4,5% 6,5% 5,5%
VPP
SÚPM
3,7% 2,1% 2,9%
5,7% 6,4% 6,1%
Tabulka č. 9 Cílenost programů nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ muž žena celkem
81,8% 81,7% 81,7%
rekvalifikace 4,8% 6,5% 5,7%
VPP 4,5% 2,4% 3,4%
APZ
SÚPM 4,1% 4,7% 4,4%
abs. praxe 0,8% 0,7% 0,7%
CHRDP
SVČ
IAP
0,3% 0,4% 0,4%
1,6% 1,4% 1,5%
4,4% 4,4% 4,4%
z hlediska abs. praxe 0,1% 0,1% 0,1%
pohlaví
CHRDP 0,3% 0,3% 0,3%
SVČ 0,9% 0,9% 0,9%
-
celkem (100%) 218 341 226 579 444 920
dlouhodobá IAP 3,6% 3,5% 3,5%
celkem (100%) 151 911 165 944 317 855
Tabulka č. 10 Cílenost programů APZ z hlediska pohlaví - základní vzdělání bez APZ muž žena celkem
83,4% 88,0% 86,0%
rekvalifikace 3,2% 2,4% 2,8%
VPP 5,9% 2,7% 4,1%
SÚPM 2,6% 2,7% 2,7%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0%
CHRDP 0,2% 0,5% 0,4%
SVČ 0,3% 0,3% 0,3%
IAP 4,3% 3,4% 3,8%
celkem (100%) 58 096 71 515 129 611
Tabulka č. 11 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - celkem bez APZ do 18 vč. 19-24 et 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
72
82,6% 66,1% 76,9% 79,9% 85,9% 78,5%
rekvalifikace 7,2% 7,1% 6,3% 6,0% 3,1% 5,5%
VPP 0,8% 1,6% 2,4% 3,4% 3,7% 2,9%
SÚPM 0,9% 10,6% 6,7% 5,0% 4,0% 6,1%
abs. praxe 0,0% 3,4% 0,7% 0,0% 0,0% 0,7%
CHRDP 0,0% 0,1% 0,2% 0,5% 0,5% 0,4%
SVČ 0,0% 1,4% 2,4% 1,8% 0,6% 1,5%
IAP 8,4% 9,8% 4,3% 3,5% 2,1% 4,4%
celkem (100%) 4 718 74 749 109 796 137 735 117 922 444 920
Tabulka č. 12 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
84,5% 70,3% 80,0% 82,0% 87,4% 81,7%
rekvalifikace 8,9% 8,0% 6,8% 6,0% 3,2% 5,7%
VPP 1,3% 2,4% 2,7% 3,7% 4,1% 3,4%
SÚPM 1,5% 8,9% 5,0% 3,9% 3,0% 4,4%
abs. praxe 0,0% 0,7% 0,1% 0,0% 0,0% 0,1%
CHRDP 0,0% 0,1% 0,2% 0,3% 0,4% 0,3%
SVČ 0,0% 1,1% 1,2% 0,9% 0,4% 0,9%
IAP 3,8% 8,6% 4,0% 3,2% 1,6% 3,5%
celkem (100%) 1 278 33 748 84 985 109 635 88 209 317 855
Tabulka č. 13 Cílenost programů APZ z hlediska věku v roce 2005 - základní vzdělání bez APZ do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
82,9% 78,5% 84,6% 86,9% 89,3% 86,0%
rekvalifikace 7,3% 5,4% 4,0% 2,1% 1,0% 2,8%
VPP 0,7% 2,9% 3,8% 4,7% 4,6% 4,1%
SÚPM 0,9% 3,4% 3,0% 2,6% 2,6% 2,7%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
CHRDP 0,0% 0,1% 0,2% 0,4% 0,5% 0,4%
SVČ 0,0% 0,3% 0,6% 0,4% 0,1% 0,3%
IAP 8,2% 9,3% 3,9% 2,9% 1,9% 3,8%
celkem (100%) 4 571 16 553 25 489 42 651 40 347 129 611
Tabulka č. 14 Cílenost programů APZ z hlediska zdravotního stavu - celkem
75,7%
rekvalifikace 6,3%
85,0% 78,2% 87,2% 78,4%
bez APZ dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
3,0%
7,0%
abs. praxe 1,0%
4,4%
2,5%
3,3%
5,3% 2,3% 5,5%
3,3% 2,7% 2,9%
6,1% 3,7% 6,1%
VPP
SÚPM
0,0%
1,9%
5,1%
celkem (100%) 316 235
0,1%
0,0%
0,9%
3,8%
56 462
0,1% 0,0% 0,7%
3,3% 2,0% 0,4%
0,7% 0,4% 1,5%
3,0% 1,7% 4,5%
13 216 55 927 441 840
CHRDP
Tabulka č. 15 Cílenost programů APZ z hlediska dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců)
78,8%
rekvalifikace 6,7%
86,6% 81,5% 89,5% 81,7%
bez APZ dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
3,7%
5,2%
abs. praxe 0,1%
4,4%
2,6%
2,7%
5,4% 2,3% 5,7%
3,4% 2,7% 3,4%
4,5% 2,7% 4,4%
VPP
SÚPM
SVČ
IAP
zdravotního
stavu
-
0,0%
1,1%
4,3%
celkem (100%) 209 848
0,0%
0,0%
0,6%
3,0%
48 329
0,0% 0,0% 0,1%
2,4% 1,4% 0,3%
0,4% 0,2% 0,9%
2,3% 1,2% 3,5%
11 499 46 710 316 386
CHRDP
SVČ
IAP
Tabulka č. 16 Cílenost programů APZ z hlediska zdravotního stavu - základní vzdělání
83,1%
rekvalifikace 3,5%
90,9% 86,9% 91,3% 85,9%
bez APZ dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
5,0%
3,2%
abs. praxe 0,0%
1,8%
2,5%
1,6%
2,3% 0,9% 2,8%
3,0% 2,6% 4,1%
2,9% 2,1% 2,7%
VPP
SÚPM
0,0%
0,4%
4,7%
celkem (100%) 80 807
0,0%
0,0%
0,3%
3,0%
23 583
0,0% 0,0% 0,0%
2,4% 1,7% 0,4%
0,1% 0,1% 0,3%
2,3% 1,4% 3,8%
4 943 19 744 129 077
CHRDP
SVČ
IAP
73
Tabulka č. 17 Cílenost programů APZ z hlediska dosaženého vzdělání - celkem bez APZ základní vyučen/a střední vzdělání VŠ celkem
86,0% 79,3% 67,4% 72,3% 78,4%
rekvalifikace 2,8% 4,5% 11,0% 8,0% 5,5%
VPP 4,1% 3,0% 1,5% 0,7% 2,9%
SÚPM 2,7% 6,1% 10,2% 7,8% 6,1%
abs. praxe 0,0% 0,4% 1,8% 4,8% 0,7%
CHRDP 0,4% 0,5% 0,2% 0,1% 0,4%
SVČ 0,3% 1,6% 2,7% 3,5% 1,5%
IAP 3,8% 4,6% 5,2% 2,8% 4,4%
celkem (100%) 129 611 201 810 96 530 16 067 444 018
Tabulka č. 18 Cílenost programů APZ z hlediska dosaženého vzdělání dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ základní vyučen/a střední vzdělání VŠ celkem
87,4% 81,9% 70,3% 77,4% 81,7%
rekvalifikace 2,7% 5,0% 12,6% 10,7% 5,7%
VPP 4,4% 3,4% 1,9% 0,9% 3,4%
SÚPM 2,1% 4,6% 8,5% 5,6% 4,4%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,3% 0,6% 0,1%
CHRDP 0,3% 0,4% 0,2% 0,1% 0,3%
SVČ 0,2% 0,9% 2,0% 2,3% 0,9%
IAP 2,9% 3,8% 4,2% 2,4% 3,5%
celkem (100%) 109186 144605 55416 7834 317041
Tabulka č. 19 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - celkem bez APZ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
86,0% 85,0% 74,8% 75,8% 80,4% 85,1% 78,3%
rekvalifikace 3,0% 5,0% 6,3% 5,6% 6,8% 5,5% 5,6%
VPP 2,4% 1,5% 1,9% 4,9% 1,3% 0,3% 2,9%
SÚPM 2,8% 4,1% 7,2% 7,2% 5,4% 3,4% 6,1%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,2% 0,1% 0,4% 2,3% 0,4% 0,2% 0,5% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,8% 0,4%
SVČ 0,5% 1,2% 1,4% 1,6% 2,6% 3,4% 1,5%
IAP 5,0% 2,7% 5,7% 4,1% 3,3% 2,2% 4,5%
celkem (100%) 62 864 25 008 130 018 154 095 61 107 6 315 439 407
Tabulka č. 20 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
87,8% 86,6% 80,8% 78,4% 81,3% 85,5% 81,5%
rekvalifikace 2,8% 4,9% 6,2% 6,1% 7,9% 6,8% 5,7%
VPP 2,6% 1,7% 2,3% 5,4% 1,6% 0,4% 3,4%
SÚPM 2,1% 3,3% 5,1% 5,2% 4,6% 3,8% 4,5%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,2% 0,0% 0,3% 0,3% 0,3% 0,0% 0,4% 0,0% 0,2% 0,0% 0,1% 0,1% 0,3%
SVČ 0,4% 0,9% 1,0% 0,8% 1,5% 2,0% 0,9%
IAP 4,1% 2,3% 3,9% 3,6% 2,9% 1,5% 3,6%
celkem (100%) 50 348 19 664 87 662 117 172 34 926 2 601 312 373
Tabulka č. 21 Cílenost programů APZ z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - základní vzdělání bez APZ 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
74
89,6% 91,7% 86,5% 80,9% 85,5% 81,9% 85,7%
rekvalifikace 1,9% 1,8% 3,3% 3,1% 3,7% 4,2% 2,8%
VPP 2,6% 2,1% 2,7% 7,4% 2,6% 0,6% 4,2%
SÚPM 1,2% 1,8% 2,3% 4,4% 3,7% 5,4% 2,7%
abs. CHRDP praxe 0,0% 0,1% 0,0% 0,4% 0,0% 0,4% 0,0% 0,6% 0,0% 0,2% 0,0% 0,6% 0,0% 0,4%
SVČ 0,2% 0,4% 0,3% 0,4% 0,8% 0,6% 0,3%
IAP 4,4% 1,8% 4,5% 3,2% 3,7% 6,6% 3,9%
celkem (100%) 33 513 7 339 37 274 41 095 6 815 166 126 202
Tabulka č. 22 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny absolventů celkem rekvalifikace 5,5% 5,9% 5,5%
bez APZ není absolvent celkem
78,5% 70,5% 78,5%
VPP
SÚPM
2,9% 0,4% 2,9%
6,0% 11,7% 6,1%
abs. praxe 0,7% 1,8% 0,7%
CHRDP
SVČ
IAP
0,4% 0,0% 0,4%
1,5% 0,6% 1,5%
4,4% 9,1% 4,4%
celkem (100%) 440 224 4 696 444 920
Tabulka č. 23 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny absolventů dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ není absolvent celkem
81,7% 63,0% 81,7%
rekvalifikace 5,6% 13,0% 5,7%
VPP 3,4% 0,8% 3,4%
SÚPM 4,4% 14,0% 4,4%
abs. praxe 0,1% 0,3% 0,1%
CHRDP 0,3% 0,0% 0,3%
SVČ 0,9% 0,5% 0,9%
IAP 3,5% 8,5% 3,5%
celkem (100%) 317 477 378 317 855
Tabulka č. 24 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - celkem bez APZ není péče o děti celkem
78,8% 76,5% 78,5%
rekvalifikace 5,2% 7,6% 5,5%
VPP
SÚPM
2,9% 2,5% 2,9%
6,1% 6,1% 6,1%
abs. praxe 0,9% 0,0% 0,7%
CHRDP
SVČ
IAP
0,4% 0,3% 0,4%
1,5% 1,9% 1,5%
4,3% 5,1% 4,4%
celkem (100%) 385 667 59 253 444 920
Tabulka č. 25 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ není péče o děti celkem
82,2% 79,1% 81,7%
rekvalifikace 5,3% 7,6% 5,7%
VPP 3,5% 2,7% 3,4%
SÚPM 4,4% 4,8% 4,4%
abs. praxe 0,1% 0,0% 0,1%
CHRDP 0,3% 0,2% 0,3%
SVČ 0,8% 1,2% 0,9%
IAP 3,4% 4,5% 3,5%
celkem (100%) 268 295 49 560 317 855
Tabulka č. 26 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - základní vzdělání bez APZ není péče o děti celkem
85,8% 86,8% 86,0%
rekvalifikace 2,7% 2,9% 2,8%
VPP 4,3% 2,8% 4,1%
SÚPM 2,7% 2,5% 2,7%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0%
CHRDP 0,4% 0,2% 0,4%
SVČ 0,3% 0,4% 0,3%
IAP 3,7% 4,3% 3,8%
celkem (100%) 112 085 17 526 129 611
Tabulka č. 27 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - celkem bez APZ není zvláštní pomoc celkem
78,1% 89,4% 78,5%
rekvalifikace 5,6% 2,0% 5,5%
VPP 2,9% 3,0% 2,9%
SÚPM 6,2% 2,7% 6,1%
abs. praxe 0,8% 0,0% 0,7%
CHRDP 0,3% 1,2% 0,4%
SVČ 1,6% 0,4% 1,5%
IAP 4,5% 1,2% 4,4%
celkem (100%) 431 932 12 988 444 920
75
Tabulka č. 28 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) bez APZ není zvláštní pomoc celkem
81,3% 91,2% 81,7%
rekvalifikace 5,8% 2,0% 5,7%
VPP 3,4% 3,0% 3,4%
SÚPM 4,5% 1,8% 4,4%
abs. praxe 0,1% 0,0% 0,1%
CHRDP 0,3% 0,8% 0,3%
SVČ 0,9% 0,3% 0,9%
IAP 3,6% 0,9% 3,5%
celkem (100%) 305 808 12 047 317 855
Tabulka č. 29 Cílenost programů APZ z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - základní vzdělání bez APZ není zvláštní pomoc celkem
85,5% 93,0% 86,0%
rekvalifikace 2,8% 1,2% 2,8%
VPP 4,2% 2,9% 4,1%
SÚPM 2,8% 1,1% 2,7%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0%
CHRDP 0,3% 0,5% 0,4%
SVČ 0,4% 0,1% 0,3%
IAP 3,9% 1,2% 3,8%
celkem (100%) 122 156 7 455 129 611
Tabulka č. 30 Cílenost programů APZ z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - celkem bez APZ do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců celkem
75,3% 64,6% 79,9% 82,7% 78,8%
rekvalifikace 4,4% 6,8% 6,0% 5,5% 5,5%
VPP
SÚPM
1,0% 2,7% 2,5%
8,4% 13,6% 5,9%
3,9% 2,9%
3,6% 6,1%
abs. praxe 2,9% 1,5% 0,2% 0,0% 0,7%
CHRDP
SVČ
IAP
0,5% 0,6% 0,3%
2,3% 4,9% 1,3%
5,2% 5,5% 3,9%
0,3% 0,4%
0,6% 1,5%
3,4% 4,0%
celkem (100%) 79 763 45 288 111 497 206 358 442 906
Tabulka č. 31 Cílenost programů APZ z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - základní vzdělání rekvalifikace 83,4% 2,5% 75,7% 4,1% 85,3% 3,3%
bez APZ do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců celkem
1,7% 4,2% 3,6%
5,0% 8,0% 3,3%
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0%
VPP
SÚPM
0,8% 0,9% 0,4%
0,7% 1,4% 0,4%
5,9% 5,7% 3,7%
celkem (100%) 11 897 7 960 22 878
CHRDP
SVČ
IAP
88,0%
2,5%
4,6%
1,7%
0,0%
0,2%
0,2%
2,8%
86 308
86,3%
2,8%
4,1%
2,7%
0,0%
0,4%
0,3%
3,4%
129 043
Tabulka č. 32 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - celkem rekvalifikace 82,0% 5,0% 80,1% 5,9%
bez APZ sledovaná 1 až 2 evidence 3 a více evidence celkem
76
0,4% 1,8%
6,0% 5,9%
abs. praxe 1,9% 0,3%
VPP
SÚPM
0,2% 0,4%
1,6% 1,6%
2,9% 4,1%
celkem (100%) 144 897 169 410
CHRDP
SVČ
IAP
73,5%
5,7%
7,1%
6,4%
0,1%
0,5%
1,4%
5,3%
128 599
78,8%
5,5%
2,9%
6,1%
0,7%
0,4%
1,5%
4,0%
442 906
Tabulka č. 33 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) rekvalifikace 87,0% 4,9% 84,0% 5,8%
bez APZ sledovaná 1 až 2 evidence 3 a více evidence celkem
0,5% 1,7%
4,9% 4,2%
abs. praxe 0,4% 0,0%
VPP
SÚPM
0,3% 0,3%
1,2% 0,9%
0,8% 3,2%
celkem (100%) 56 573 143 030
CHRDP
SVČ
IAP
76,4%
5,9%
6,9%
4,5%
0,0%
0,4%
0,7%
5,2%
118 252
81,7%
5,7%
3,4%
4,4%
0,1%
0,3%
0,9%
3,5%
317 855
Tabulka č. 34 Cílenost programů APZ z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - základní vzdělání rekvalifikace 92,5% 2,3% 89,1% 2,6%
bez APZ sledovaná 1 až 2 evidence 3 a více evidence celkem
0,4% 2,1%
2,0% 2,4%
abs. praxe 0,0% 0,0%
VPP
SÚPM
0,3% 0,4%
0,3% 0,3%
2,3% 3,2%
celkem (100%) 34 253 47 442
CHRDP
SVČ
IAP
79,1%
3,3%
8,8%
3,5%
0,0%
0,4%
0,4%
4,4%
47 348
86,3%
2,8%
4,1%
2,7%
0,0%
0,4%
0,3%
3,4%
129 043
77
ČÁST 3: Struktura programů (všechny programy 2005) Tabulka č. 35 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska krajů
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
rekvalifikace 72,8% 32,2% 30,3% 31,0% 36,3% 26,9% 30,3% 44,3% 24,8% 17,9% 31,9% 23,6% 38,9%
3,8% 18,4% 12,0% 11,1% 14,3% 18,3% 19,7% 16,0% 16,1% 10,3% 12,3% 9,4% 10,1%
13,2% 31,1% 29,0% 30,1% 29,3% 27,3% 15,4% 25,4% 35,3% 29,1% 34,1% 34,6% 32,2%
abs. praxe 2,3% 3,2% 2,1% 2,4% 2,8% 3,6% 2,7% 1,9% 3,2% 2,9% 2,4% 3,2% 2,3%
20,5%
5,9%
16,2%
27,2%
11,6%
25,9%
VPP
SÚPM
0,0% 1,4% 5,0% 0,6% 2,2% 2,2% 1,9% 2,5% 4,8% 0,6% 1,1% 1,0% 2,0%
1,1% 3,9% 8,0% 6,4% 4,3% 4,1% 4,9% 2,1% 5,6% 8,9% 10,1% 9,2% 4,2%
6,7% 9,9% 13,6% 18,3% 10,7% 17,6% 25,1% 7,8% 10,2% 30,3% 8,2% 18,9% 10,2%
celkem (100%) 1 510 7 639 6 613 4 227 3 077 19 288 4 931 4 820 5 844 9 909 13 199 10 683 7 330
1,7%
0,5%
4,1%
50,9%
39 553
2,5%
1,5%
5,7%
25,6%
138 623
CHRDP
SVČ
IAP
Tabulka č. 36 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska krajů podprogramy 1 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
78
nespec.
motiv.
obnov.
profesní dělníci
0,0% 14,0% 0,2% 0,8% 0,0% 1,7% 1,1% 3,7% 1,9% 3,2% 0,9% 4,9% 6,6%
9,8% 18,3% 30,1% 18,9% 29,3% 24,8% 28,1% 27,6% 27,6% 23,7% 30,5% 18,1% 27,6%
16,4% 32,1% 14,8% 12,0% 11,6% 20,0% 37,1% 16,1% 16,2% 40,3% 23,5% 14,6% 9,3%
2,5%
26,5%
3,1%
25,3%
rozšiř.
jiná
podnikání
nezařaz.
0,0% 0,4% 1,9% 2,5% 0,5% 0,3% 0,2% 4,2% 6,3% 2,1% 3,0% 1,8% 1,9%
69,1% 15,5% 43,5% 54,9% 51,5% 23,5% 13,1% 41,4% 36,6% 16,6% 16,2% 29,8% 24,3%
2,4% 16,8% 4,5% 9,0% 4,8% 23,0% 14,8% 4,6% 9,3% 9,8% 21,5% 28,0% 22,4%
1,4% 2,0% 1,9% 1,8% 2,3% 3,8% 4,4% 2,0% 1,1% 3,7% 3,2% 1,8% 2,7%
1,0% 0,9% 2,9% 0,2% 0,1% 2,9% 1,3% 0,4% 1,1% 0,7% 1,2% 1,1% 5,2%
1 2 2 1 1 5 1 2 1 1 4 2 2
19,9%
2,2%
41,1%
2,8%
3,1%
1,8%
8 008
20,3%
1,9%
31,6%
13,3%
2,8%
1,8%
37 273
celkem (100%)
100 413 003 310 105 133 416 107 450 675 200 525 828
Tabulka č. 37 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska krajů podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel
SÚPM - dotace mezd
0,0% 2,4% 3,2% 2,7% 11,7% 18,6% 11,6% 16,3% 16,4% 40,8% 20,9% 15,1% 0,5% 23,6% 16,9%
94,5% 95,5% 94,7% 96,3% 87,7% 74,7% 84,2% 76,2% 71,4% 52,0% 61,3% 83,3% 99,4% 75,1% 77,5%
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarsky kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 0,5% 0,8% 0,9% 0,0% 0,0% 4,9% 2,4% 7,4% 12,0% 7,1% 16,6% 1,5% 0,0% 0,0% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
5,0% 1,3% 1,1% 1,0% 0,7% 1,9% 1,8% 0,0% 0,2% 0,1% 1,2% 0,1% 0,0% 1,2% 1,0%
200 2 374 1 921 1 273 901 5 269 758 1 225 2 063 2 881 4 501 3 691 2 361 6 423 35 841
Tabulka č. 38 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska pohlaví rekvalifikace 22,7% 31,4% 27,2%
muž žena celkem
VPP
SÚPM
15,3% 8,2% 11,6%
25,2% 26,5% 25,9%
abs. praxe 2,8% 2,3% 2,5%
CHRDP
SVČ
1,3% 1,8% 1,5%
IAP
6,2% 5,2% 5,7%
26,5% 24,7% 25,6%
celkem (100%) 66 231 72 392 138 623
Tabulka č. 39 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska pohlaví podprogramy 1 nespec.
muž žena celkem
2,0% 3,9% 3,1%
motiv.
profesní dělníci
obnov.
42,2% 14,0% 25,3%
12,3% 25,6% 20,3%
rozšiř.
1,0% 2,5% 1,9%
podnikání
jiná
28,8% 33,4% 31,6%
8,8% 16,3% 13,3%
nezařaz.
3,2% 2,4% 2,8%
1,6% 1,9% 1,8%
celkem (100%)
14 893 22 380 37 273
Tabulka č. 40 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska pohlaví podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel muž žena celkem
SÚPM - dotace mezd
17,5% 16,4% 16,9%
77,5% 77,5% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,8% 4,4% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
0,2% 1,6% 1,0%
16 670 19 171 35 841
Tabulka č. 41 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005
do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
rekvalifikace 26,5% 21,1% 30,4% 32,5% 24,4% 27,2%
VPP 2,2% 3,8% 9,4% 15,2% 23,9% 11,6%
SÚPM 11,9% 28,6% 26,4% 22,5% 27,2% 25,9%
abs. praxe 0,1% 6,9% 2,1% 0,0% 0,0% 2,5%
CHRDP 0,0% 0,2% 1,0% 2,2% 3,7% 1,5%
SVČ 0,3% 2,9% 8,4% 7,4% 3,8% 5,7%
IAP 59,0% 36,6% 22,3% 20,1% 17,0% 25,6%
celkem (100%) 2 318 40 000 35 879 37 773 22 653 138 623
79
Tabulka č. 42 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005 - podprogramy 1 nespec.
do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
motiv.
3,0% 6,6% 2,3% 2,2% 1,4% 3,1%
profesní dělníci
obnov.
69,3% 28,1% 26,7% 22,8% 18,9% 25,3%
2,0% 17,5% 19,9% 23,0% 21,2% 20,3%
rozšiř.
0,0% 7,9% 0,6% 0,0% 0,0% 1,9%
podnikání
jiná
9,0% 20,0% 32,7% 35,1% 41,7% 31,6%
9,9% 15,2% 13,0% 12,4% 13,2% 13,3%
celkem (100%)
nezařaz.
0,5% 2,2% 3,3% 3,1% 2,1% 2,8%
6,2% 2,5% 1,6% 1,4% 1,4% 1,8%
8 10 12 5 37
597 303 798 134 441 273
Tabulka č. 43 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska věku v roce 2005 - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel do 18 vč. 19-24 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let vč. celkem
SÚPM - dotace mezd
7,6% 11,5% 19,8% 21,8% 16,1% 16,9%
89,9% 81,8% 74,9% 72,9% 79,6% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 2,5% 4,0% 4,9% 5,3% 4,4% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
0,0% 2,6% 0,4% 0,0% 0,0% 1,0%
11 9 8 6 35
276 429 460 511 165 841
Tabulka č. 44 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu
dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
rekvalifikace 27,6% 29,9% 24,7% 19,1% 27,2%
VPP
abs. praxe 3,0% 0,6% 0,3% 0,1% 2,5%
SÚPM
10,5% 14,6% 14,3% 20,3% 11,7%
26,2% 20,6% 27,0% 27,6% 25,9%
CHRDP
SVČ
0,0% 0,2% 15,3% 15,4% 1,5%
IAP
6,1% 5,0% 2,7% 2,4% 5,7%
26,4% 29,2% 15,6% 15,1% 25,6%
celkem (100%) 112 744 11 607 3 754 9 637 137 742
Tabulka č. 45 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu - podprogramy 1 nespec.
dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
3,3% 3,1% 1,9% 1,3% 3,1%
motiv.
26,1% 25,4% 17,2% 14,8% 25,3%
obnov.
20,9% 15,2% 17,9% 20,4% 20,2%
profesní dělníci
rozšiř.
2,3% 0,6% 0,4% 0,2% 2,0%
30,3% 38,0% 35,7% 39,5% 31,6%
podnikání
jiná
12,8% 14,1% 17,0% 16,5% 13,2%
nezařaz.
2,8% 2,4% 3,2% 2,1% 2,8%
1,5% 1,1% 6,8% 5,3% 1,8%
celkem (100%)
30 773 3 428 914 1 827 36 942
Tabulka č. 46 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska zdravotního stavu - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel dobrý zdravotní omezení ZPS CID plus ID celkem
80
17,5% 18,4% 15,2% 10,2% 17,0%
SÚPM - dotace mezd 76,5% 77,0% 81,4% 87,3% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,9% 4,4% 3,3% 2,5% 4,6%
SÚPM - abs. praxe 1,1% 0,1% 0,2% 0,0% 1,0%
celkem (100%) 29 2 1 2 35
553 386 015 664 618
Tabulka č. 47 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání
základní vyučen/a střední vzdělání VŠ celkem
rekvalifikace 19,4% 23,4% 35,7% 31,7% 27,2%
VPP
abs. praxe 0,0% 1,5% 3,8% 12,0% 2,5%
SÚPM
26,2% 12,4% 4,1% 2,6% 11,6%
18,0% 27,4% 27,9% 27,5% 25,9%
CHRDP
SVČ
2,3% 2,0% 0,7% 0,3% 1,5%
IAP
2,0% 6,2% 6,4% 9,4% 5,7%
32,1% 27,1% 21,4% 16,5% 25,6%
celkem (100%) 25 204 59 603 47 252 6 564 138 623
Tabulka č. 48 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání - podprogramy 1 nespec.
základní vyučen/a střední vzdělání VŠ celkem
1,8% 2,2% 4,2% 3,4% 3,1%
motiv.
obnov.
54,8% 34,2% 11,6% 5,9% 25,3%
profesní dělníci
5,0% 9,7% 31,0% 40,1% 20,3%
rozšiř.
0,0% 0,8% 3,3% 2,9% 1,9%
podnikání
jiná
22,6% 36,3% 30,5% 30,3% 31,6%
11,2% 12,6% 14,6% 11,6% 13,3%
nezařaz.
1,7% 2,8% 2,8% 4,7% 2,8%
2,9% 1,3% 1,9% 1,1% 1,8%
celkem (100%)
4 13 16 2 37
809 822 596 046 273
Tabulka č. 49 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska dosaženého vzdělání - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel základní vyučen/a střední vzdělání VŠ celkem
SÚPM - dotace mezd
21,9% 20,9% 11,7% 6,9% 16,9%
72,9% 73,5% 82,4% 90,1% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 5,2% 5,7% 3,6% 1,4% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
0,0% 0,0% 2,4% 1,7% 1,0%
4 16 13 1 35
533 303 203 802 841
Tabulka č. 50 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení
0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
rekvalifikace 21,9% 33,1% 26,3% 25,3% 38,3% 42,1% 27,3%
VPP 9,9% 9,9% 7,0% 18,3% 5,8% 2,0% 11,5%
SÚPM 22,3% 26,5% 26,3% 27,8% 23,6% 18,1% 25,9%
abs. praxe 0,1% 0,3% 7,2% 0,6% 0,2% 0,2% 2,5%
CHRDP 0,9% 2,9% 1,5% 2,0% 0,8% 0,2% 1,5%
SVČ
IAP
2,3% 7,1% 4,7% 5,7% 9,9% 16,7% 5,7%
42,7% 20,2% 26,9% 20,3% 21,4% 20,8% 25,6%
celkem (100%) 19 196 4 664 42 844 51 722 18 242 1 465 138 133
Tabulka č. 51 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - podprogramy 1 nespec.
0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
3,9% 2,0% 4,6% 2,4% 2,1% 2,0% 3,1%
motiv.
obnov.
29,8% 20,3% 22,7% 28,1% 23,3% 13,8% 25,3%
17,8% 20,6% 18,4% 18,6% 26,6% 35,3% 20,3%
profesní dělníci
0,2% 0,3% 5,8% 0,5% 0,1% 0,0% 1,9%
rozšiř.
27,8% 40,1% 29,8% 32,9% 32,5% 31,5% 31,6%
jiná
16,0% 13,1% 14,2% 13,3% 10,4% 9,0% 13,3%
podnikání
2,3% 2,2% 2,2% 2,7% 3,8% 7,4% 2,8%
nezařaz.
2,1% 1,6% 2,3% 1,6% 1,2% 1,0% 1,8%
celkem (100%)
4 1 11 12 6
112 532 121 931 894 609 37 199
81
Tabulka č. 52 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rozhodného příjmu pro účely hmotného zabezpečení - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel 0 Kč do 3 000 Kč 3 001 až 5 000 Kč 5 001 až 10 000 Kč 10 001 až 20 000 Kč 20 000 Kč a více celkem
SÚPM - dotace mezd
11,2% 18,2% 13,5% 21,1% 17,2% 14,0% 16,9%
85,4% 78,5% 80,0% 73,0% 77,7% 85,7% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 3,4% 3,1% 3,9% 5,6% 5,1% 0,4% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
0,0% 0,2% 2,6% 0,3% 0,0% 0,0% 1,0%
4 1 11 14 4
277 234 261 404 296 265 35 737
Tabulka č. 53 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů
není absolvent celkem
rekvalifikace 27,5% 21,8% 27,2%
VPP
abs. praxe 2,6% 1,2% 2,5%
SÚPM
12,2% 1,0% 11,6%
25,4% 33,3% 25,9%
CHRDP
SVČ
1,6% 0,0% 1,5%
IAP
5,9% 0,9% 5,7%
24,7% 41,8% 25,6%
celkem (100%) 131 419 7 204 138 623
Tabulka č. 54 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů - podprogramy 1 nespec.
není absolvent celkem
2,9% 7,1% 3,1%
motiv.
profesní dělníci
obnov.
25,7% 14,1% 25,3%
20,1% 24,3% 20,3%
1,9% 1,8% 1,9%
rozšiř.
31,7% 29,0% 31,6%
podnikání
jiná
13,0% 20,5% 13,3%
nezařaz.
2,8% 1,3% 2,8%
1,8% 1,9% 1,8%
celkem (100%)
35 744 1 529 37 273
Tabulka č. 55 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny absolventů - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel není absolvent celkem
SÚPM - dotace mezd
17,8% 4,0% 16,9%
76,4% 93,3% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,8% 2,2% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
1,0% 0,5% 1,0%
33 445 2 396 35 841
Tabulka č. 56 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti
není péče o děti celkem
rekvalifikace 26,1% 34,2% 27,2%
VPP 11,9% 9,6% 11,6%
SÚPM
abs. praxe
26,2% 23,4% 25,9%
CHRDP
2,9% 0,0% 2,5%
1,6% 1,0% 1,5%
SVČ
IAP
5,5% 6,9% 5,7%
25,7% 24,8% 25,6%
celkem (100%) 119 530 19 093 138 623
Tabulka č. 57 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - podprogramy 1 nespec.
není péče o děti celkem
82
3,1% 3,0% 3,1%
motiv.
27,0% 16,9% 25,3%
obnov.
19,3% 24,6% 20,3%
profesní dělníci
2,3% 0,0% 1,9%
rozšiř.
30,4% 37,3% 31,6%
jiná
13,0% 14,4% 13,3%
podnikání
2,9% 2,3% 2,8%
nezařaz.
1,8% 1,6% 1,8%
celkem (100%)
30 804 6 469 37 273
Tabulka č. 58 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí pečujících o nezaopatřené děti - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel není péče o děti celkem
SÚPM - dotace mezd
16,8% 17,8% 16,9%
77,4% 78,1% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,7% 4,0% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
1,1% 0,1% 1,0%
31 365 4 476 35 841
Tabulka č. 59 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci
není zvláštní pomoc celkem
rekvalifikace 27,3% 17,9% 27,2%
VPP
abs. praxe 2,6% 0,4% 2,5%
SÚPM
11,4% 28,5% 11,6%
25,9% 25,4% 25,9%
CHRDP
SVČ
1,4% 10,8% 1,5%
IAP
5,7% 3,3% 5,7%
25,7% 13,8% 25,6%
celkem (100%) 136 940 1 683 138 623
Tabulka č. 60 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - podprogramy 1 nespec.
není zvláštní pomoc celkem
motiv.
3,1% 0,7% 3,1%
profesní dělníci
obnov.
25,2% 32,1% 25,3%
20,3% 19,6% 20,3%
rozšiř.
2,0% 0,0% 1,9%
podnikání
jiná
31,6% 29,1% 31,6%
13,3% 13,5% 13,3%
2,8% 1,0% 2,8%
nezařaz.
1,8% 4,1% 1,8%
celkem (100%)
36 977 296 37 273
Tabulka č. 61 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska rizikové skupiny lidí se zvýšenou potřebou pomoci - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel není zvláštní pomoc celkem
SÚPM - dotace mezd
17,0% 12,9% 16,9%
77,4% 83,9% 77,5%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,6% 3,3% 4,6%
SÚPM - abs. praxe
celkem (100%)
1,0% 0,0% 1,0%
35 413 428 35 841
Tabulka č. 62 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti
do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců celkem
rekvalifikace 23,9% 22,4% 30,7% 31,3% 27,9%
VPP 3,7% 7,5% 11,3% 19,8% 11,9%
SÚPM 29,2% 35,1% 27,1% 20,5% 26,5%
abs. praxe 7,1% 3,6% 1,0% 0,0% 2,6%
CHRDP 1,4% 1,5% 1,5% 1,8% 1,6%
SVČ
IAP
5,8% 11,5% 5,7% 3,4% 5,8%
28,9% 18,4% 22,6% 23,1% 23,7%
celkem (100%) 34 336 20 937 30 662 49 138 135 073
Tabulka č. 63 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - podprogramy 1 nespec.
do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců celkem
5,2% 3,9% 2,9% 1,9% 3,1%
motiv.
obnov.
20,4% 24,9% 26,1% 27,5% 25,3%
20,2% 22,3% 22,4% 18,3% 20,2%
profesní dělníci
7,0% 1,8% 0,7% 0,1% 1,9%
rozšiř.
28,9% 28,8% 30,5% 34,6% 31,6%
jiná
14,6% 13,2% 12,8% 12,9% 13,3%
podnikání
1,7% 3,0% 3,1% 3,1% 2,8%
nezařaz.
2,1% 2,1% 1,5% 1,7% 1,8%
celkem (100%)
8 4 9 15 37
127 640 337 152 256
83
Tabulka č. 64 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska celkové délky předcházející nezaměstnanosti - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel do 6 měsíců 6 až 12 měsíců 12 až 24 měsíců déle než 24 měsíců celkem
SÚPM - dotace mezd
18,1% 16,5% 16,1% 16,5% 16,8%
74,5% 77,6% 78,7% 79,6% 77,6%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 4,8% 5,1% 4,9% 3,9% 4,6%
SÚPM - abs. praxe 2,5% 0,8% 0,3% 0,0% 1,0%
Tabulka č. 65 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost)
sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci celkem
rekvalifikace 31,1% 30,6% 22,0% 27,9%
VPP
abs. praxe 6,4% 1,3% 0,4% 2,6%
SÚPM
1,8% 8,7% 24,8% 11,9%
29,1% 26,8% 23,7% 26,5%
celkem (100%)
CHRDP
z hlediska
SVČ
1,0% 1,7% 2,0% 1,6%
10 7 8 10 35
IAP
5,8% 6,6% 4,9% 5,8%
24,7% 24,3% 22,2% 23,7%
011 359 297 095 762
počtu celkem (100%) 41 892 48 538 44 646 135 076
Tabulka č. 66 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - podprogramy 1 nespec.
sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci celkem
4,5% 2,7% 1,9% 3,1%
motiv.
20,1% 23,7% 34,3% 25,3%
profesní dělníci
obnov.
22,2% 21,5% 15,8% 20,2%
4,4% 1,0% 0,2% 1,9%
rozšiř.
30,2% 33,1% 31,3% 31,6%
podnikání
jiná
14,4% 13,3% 11,8% 13,3%
nezařaz.
2,3% 3,0% 3,2% 2,8%
1,9% 1,8% 1,6% 1,8%
celkem (100%)
12 14 9 37
855 692 712 259
Tabulka č. 67 Cílenost VŠECH programů APZ (2005) z hlediska počtu předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost) - podprogramy 2 SÚPM zaměstnavatel sledovaná 1až 2 evidence 3 a více evidenci celkem
84
12,0% 18,1% 20,9% 16,8%
SÚPM - dotace mezd 82,9% 76,4% 73,0% 77,6%
SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) 3,2% 4,9% 5,8% 4,6%
SÚPM - abs. praxe 1,9% 0,6% 0,3% 1,0%
celkem (100%) 12 12 10 35
171 992 599 762
ČÁST 4: Kvality programů APZ Tabulka č. 68 Začátek programů APZ - kohorta rekvalifikace 99,4% 0,6% 37 750
ne začaly před 2005 celkem (100%)
VPP
SÚPM
90,5% 9,5% 16 089
61,9% 38,1% 35 841
abs. praxe 5,9% 94,1% 3 516
CHRDP 55,8% 44,2% 2 127
SVČ
IAP
celkem
34,6% 65,4% 7 842
99,0% 1,0% 35 458
81,9% 18,1% 138 623
Tabulka č. 69 Opakování programů APZ z hlediska posledního programu kohorta
ne další programy kromě sledovaných celkem (100%)
rekvalifikace 27,0%
52,7%
76,7%
abs. praxe 84,7%
73,0%
47,3%
23,3%
37 750
16 089
35 841
VPP
SÚPM
CHRDP
SVČ
IAP
celkem
79,8%
52,9%
67,2%
56,8%
15,3%
20,2%
47,1%
32,8%
43,2%
3 516
2 127
7 842
35 458
138 623
Tabulka č. 70 Délka programů APZ
týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok celkem (100%)
rekvalifikace 5,5% 37,9% 30,6% 17,2% 7,5% 1,2% 37 750
VPP
SÚPM
0,9% 2,6% 10,2% 17,0% 54,8% 14,5% 16 028
0,6% 1,1% 5,2% 11,5% 39,4% 42,3% 35 749
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,1% 2,6% 38,7% 58,7% 3 515
CHRDP
SVČ
0,5% 1,6% 4,9% 4,3% 10,8% 77,8% 2 056
0,1% 0,1% 0,3% 0,7% 1,6% 97,2% 7 842
IAP 2,0% 8,2% 24,1% 31,9% 27,0% 6,8% 27 922
celkem 2,3% 13,3% 16,7% 17,2% 26,7% 23,8% 130 862
Tabulka č. 71 Délka programů rekvalifikací - podle typu podprogramu nespec.
týden měsíc 3/4 roku půl roku rok více než rok celkem (100%)
1,0% 25,3% 14,1% 31,0% 25,8% 2,7% 1 161
motiv.
9,1% 37,9% 25,2% 23,4% 4,0% 0,5% 9 414
obnov.
2,1% 25,5% 41,5% 21,4% 9,1% 0,5% 7 550
profesní dělníci
0,0% 0,0% 0,0% 28,5% 41,6% 30,0% 724
rozšiř.
7,9% 53,6% 31,5% 4,9% 2,0% 0,0% 11 777
podnikání
jiná
2,2% 32,7% 31,7% 18,7% 12,7% 2,0% 4 948
1,2% 44,3% 38,8% 14,1% 1,5% 0,3% 1 032
nezařaz.
1,9% 3,3% 19,3% 47,2% 25,5% 2,7% 667
celkem (100%)
5,6% 38,1% 30,8% 17,0% 7,3% 1,2% 37 273
Tabulka č. 72 Výška dotace programů APZ
do 1 000 Kč 1 - 3 000 Kč 3 - 5 000 Kč 5 - 10 000 Kč 10 - 15 000 Kč 15 - 30 000 Kč celkem (100%)
rekvalifikace 1,7% 5,1% 13,4% 33,9% 21,3% 24,6% 35 163
VPP 0,1% 0,2% 7,4% 82,7% 8,4% 1,1% 15 880
SÚPM 0,1% 0,8% 1,1% 3,3% 1,4% 93,3% 29 980
abs. praxe 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 3 516
CHRDP 0,0% 0,0% 1,0% 0,2% 2,1% 96,7% 2 117
SVČ 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,4% 98,4% 246
celkem 0,7% 2,4% 7,2% 30,0% 10,7% 49,0% 86 904
85
Tabulka č. 73 Typ dotace programů APZ kombinace jiná účelová dotace návratná fin.výpomoc úhrada úroků dotace na mzdy provozní náklady celkem (100%)
86
VPP 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 99,9% 0,0% 16 089
SÚPM 0,0% 16,0% 0,9% 0,0% 83,1% 0,0% 35 841
abs. praxe 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0% 3 516
CHRDP 0,0% 97,7% 0,0% 0,0% 0,6% 1,7% 2 127
SVČ 0,0% 95,6% 4,3% 0,0% 0,0% 0,0% 7 842
celkem 0,0% 24,5% 1,0% 0,0% 74,4% 0,1% 65 415
87
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 285 0,20 181 0 237 0,24 181 0,27 48 448 15 511 305 0,19 200 0,23 10 011 4 079 259 0,31 170 0,37 16 477 4 672 303 0,18 181 0,28 69 596 24 846 322 0,14 183 0,25 33 819 13 852 0,34 0,37 0,25 0,38 48 763 0,39 0,42 10 081 0,28 0,32 16 499 0,37 0,36 69 639 0,43 0,40 33 923
na konci období 0,86 0,77 0,81 0,77 48 629 0,88 0,81 10 064 0,86 0,71 16 496 0,88 0,77 69 615 0,89 0,79 33 883
průměr (rok) 0,78 0,67 0,70 0,67 48 434 0,80 0,72 10 034 0,77 0,63 16 492 0,81 0,67 69 587 0,82 0,69 33 814
efekt 60 dní 0,69 0,60 0,61 0,60 48 149 0,72 0,65 9 989 0,64 0,54 16 487 0,72 0,60 69 537 0,74 0,61 33 699
efekt 90 dní 0,61 0,55 0,54 0,55 47 843 0,66 0,60 9 940 0,54 0,49 16 472 0,64 0,55 69 490 0,68 0,56 33 585
0,56 0,50 0,48 0,50 47 266 0,61 0,55 9 818 0,48 0,44 16 452 0,59 0,51 69 399 0,64 0,51 33 327
0,53 0,56 0,44 0,55 43 259 0,58 0,60 9 086 0,44 0,47 16 311 0,56 0,55 68 787 0,60 0,61 31 635
0,50 0,52 0,42 0,52 41 570 0,55 0,56 8 739 0,42 0,42 16 223 0,53 0,51 68 528 0,58 0,57 31 103
0,49 0,48 0,41 0,48 40 367 0,53 0,52 8 460 0,40 0,40 16 183 0,52 0,48 68 322 0,57 0,53 30 700
0,45 0,46 0,37 0,46 39 291 0,50 0,50 8 232 0,37 0,38 16 126 0,48 0,46 68 164 0,54 0,50 30 376
0,43 0,44 0,34 0,44 38 645 0,48 0,47 8 102 0,35 0,36 16 098 0,46 0,43 68 064 0,52 0,48 30 178
0,43 0,42 0,33 0,42 38 185 0,46 0,46 7 992 0,35 0,34 16 078 0,46 0,41 68 001 0,51 0,47 30 043
0,44 0,40 0,32 0,41 37 244 0,46 0,45 7 799 0,40 0,33 16 025 0,48 0,39 67 840 0,51 0,44 29 763
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
rekvalifikace
Tabulka č. 74 Efekty rekvalifikace - párování
ČÁST 5: Efekty programů - párování
88
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 298 0,19 118 276 0,19 124 25 296 3 480 333 0,16 121 6 034 1 260 259 0,31 108 15 952 4 183 303 0,18 119 67 005 23 193 322 0,14 118 27 712 9 241 0,37 0,28 0,32 0,32 25 346 0,45 0,34 6 045 0,28 0,20 15 958 0,37 0,27 67 009 0,43 0,31 27 712
na konci období 0,88 0,62 0,86 0,62 25 190 0,90 0,59 6 006 0,86 0,61 15 946 0,88 0,64 66 991 0,89 0,60 27 684
průměr (rok) 0,80 0,60 0,76 0,61 25 054 0,84 0,58 5 962 0,77 0,58 15 942 0,81 0,60 66 985 0,82 0,58 27 619
efekt 60 dní 0,71 0,55 0,68 0,57 24 740 0,77 0,56 5 894 0,64 0,51 15 932 0,72 0,55 66 945 0,74 0,55 27 516
efekt 90 dní 0,63 0,53 0,61 0,55 24 531 0,71 0,55 5 826 0,54 0,48 15 922 0,64 0,53 66 924 0,68 0,53 27 428
efekt 120 dní 0,58 0,44 0,55 0,47 24 332 0,66 0,48 5 756 0,48 0,37 15 915 0,59 0,43 66 906 0,64 0,45 27 342
efekt 150 dní 0,55 0,63 0,51 0,63 19 244 0,62 0,62 4 650 0,44 0,67 15 512 0,56 0,64 66 232 0,60 0,58 25 626
efekt 180 dní 0,53 0,58 0,49 0,59 17 061 0,60 0,61 4 131 0,42 0,54 15 442 0,53 0,60 66 022 0,58 0,55 24 781
efekt 210 dní 0,51 0,57 0,48 0,57 16 033 0,58 0,59 3 848 0,40 0,51 15 412 0,52 0,60 65 910 0,57 0,53 24 360
efekt 240 dní 0,48 0,56 0,44 0,57 15 382 0,55 0,58 3 695 0,37 0,50 15 393 0,48 0,58 65 848 0,54 0,54 24 116
efekt 270 dní 0,46 0,58 0,42 0,57 14 926 0,53 0,59 3 560 0,35 0,51 15 379 0,46 0,61 65 801 0,52 0,54 23 922
efekt 300 dní
efekt 360 dní
0,45 0,47 0,54 0,51 0,41 0,40 0,55 0,52 14 587 14 452 0,52 0,53 0,60 0,57 3 468 3 433 0,35 0,40 0,43 0,39 15 365 15 361 0,46 0,48 0,57 0,54 65 753 65732 0,51 0,51 0,53 0,50 23 786 23 736
efekt 330 dní
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
VPP
Tabulka č. 75 Efekty veřejně prospěšných pracovních míst - párování
89
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem 10 161
23 125 0,14
4 136 0,18
1 760 0,31
5 407 0,21
0,20 0,00 0,30
sledovaná skončila zaměst. 0,33 0,13 0,23 0,12 50 637 0,38 0,18 8 983 0,28 0,11 16 295 0,37 0,13 68 265 0,42 0,14 32 824
0,86 0,12 0,80 0,12 49 870 0,87 0,16 8 820 0,86 0,12 16 254 0,88 0,12 68 169 0,88 0,13 32 586
na průměr konci (rok) období 0,77 0,14 0,68 0,12 49 054 0,79 0,17 8 640 0,78 0,13 16 211 0,81 0,13 68 079 0,81 0,15 32 311
efekt 60 dní 0,68 0,14 0,58 0,13 48 048 0,71 0,18 8 428 0,65 0,13 16 161 0,72 0,14 67 941 0,73 0,15 31 957
efekt 90 dní 0,60 0,15 0,50 0,13 46 992 0,64 0,19 8 206 0,54 0,13 16 084 0,64 0,15 67 812 0,67 0,16 31 615
efekt 120 dní 0,55 0,15 0,45 0,14 45 713 0,60 0,19 7 938 0,48 0,14 16 017 0,59 0,15 67 648 0,62 0,17 31 171
efekt 150 dní 0,51 0,17 0,41 0,16 42 155 0,56 0,22 7 288 0,44 0,17 15 790 0,56 0,17 67 175 0,59 0,19 30 031
efekt 180 dní 0,49 0,17 0,39 0,16 40 726 0,54 0,22 7 048 0,42 0,16 15 707 0,53 0,16 66 978 0,57 0,19 29 609
efekt 210 dní 0,48 0,18 0,37 0,16 39 266 0,52 0,24 6 810 0,41 0,16 15 641 0,52 0,17 66 819 0,56 0,20 29 241
efekt 240 dní 0,44 0,18 0,33 0,16 37 860 0,48 0,24 6 522 0,37 0,15 15 556 0,48 0,17 66 647 0,52 0,20 28 844
efekt 270 dní 0,42 0,18 0,31 0,16 36 348 0,46 0,25 6 252 0,36 0,15 15 469 0,46 0,18 66 488 0,51 0,21 28 415
efekt 300 dní 0,42 0,18 0,30 0,16 35 193 0,45 0,25 6 022 0,36 0,15 15 404 0,46 0,18 66 368 0,50 0,21 28 071
efekt 330 dní 0,43 0,17 0,30 0,16 34 783 0,45 0,24 5 944 0,41 0,14 15 381 0,48 0,17 66 318 0,50 0,20 27 957
efekt 360 dní
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) – celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí. model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
SÚPM
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 279 42 223 39 50 600 299 51 8 968 260 40 16 293 303 42 68 263 317 43 32 822
Tabulka č. 76 Efekty společensky účelných pracovních míst - párování
90
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 290 13 139 8 6 598 185 39 728 258 25 15 360 303 9 66 189 320 16 21 152 8 018
23 304 0,14
4 184 0,18
71 0,31
282 0,56
0,65
0,19
sledovaná skončila zaměst. efekt 60 dní efekt 90 dní
efekt 120 dní
efekt 150 dní
efekt 180 dní
efekt 210 dní efekt 240 dní
efekt 270 dní
efekt 300 dní
efekt 330 dní efekt 360 dní
0,35 0,62 0,53 0,51 0,48 0,46 0,45 0,44 0,43 0,43 0,42 0,42 0,42 0,04 0,03 0,03 0,02 0,04 0,04 0,03 0,02 0,03 0,04 0,04 0,03 0,03 0,10 0,34 0,25 0,22 0,19 0,17 0,15 0,14 0,14 0,13 0,12 0,12 0,12 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 6 596 6 595 6 595 6 425 6 148 5 865 5 394 4 545 3 983 3 606 6 601 6 598 6 598 0,18 0,43 0,34 0,31 0,29 0,25 0,24 0,22 0,23 0,23 0,22 0,22 0,22 0,05 0,11 0,12 0,11 0,10 0,10 0,11 0,09 0,08 0,08 0,08 0,09 0,08 728 727 727 727 711 685 648 600 530 466 431 729 728 0,28 0,56 0,46 0,43 0,41 0,40 0,38 0,38 0,37 0,36 0,37 0,37 0,37 0,07 0,07 0,06 0,04 0,06 0,04 0,06 0,06 0,04 0,04 0,07 0,07 0,08 8 925 7 636 15 360 15 360 15 360 15 360 15 360 15 360 15 354 14 062 12 820 11 532 10 248 0,38 0,65 0,56 0,53 0,51 0,49 0,47 0,47 0,46 0,45 0,45 0,45 0,45 0,02 0,02 0,03 0,02 0,02 0,01 0,03 0,03 0,02 0,01 0,02 0,03 0,02 66 189 66 191 66 191 66 191 66 191 66 191 66 168 60 630 55 176 49 679 44 091 38 469 33 010 0,43 0,67 0,60 0,57 0,55 0,53 0,51 0,50 0,50 0,49 0,48 0,47 0,47 0,03 0,04 0,05 0,04 0,03 0,03 0,04 0,04 0,03 0,03 0,04 0,04 0,04 21 152 21 155 21 155 21 155 21 154 21 154 21 107 19 433 17 752 16 026 14 174 12 343 10 652
na průměr konci (rok) období
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem. model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
absolventi
Tabulka č. 77 Efekty absolventských praxí - párování
91
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem 8 292
23 336 0,13
4 187 0,18
432 0,31
631 0,10
0,13
0,18
sledovaná skončila zaměst. efekt 60 dní efekt 90 dní
efekt 120 dní
efekt 150 dní
efekt 180 dní
efekt 210 dní efekt 240 dní
efekt 270 dní
efekt 300 dní
efekt 330 dní efekt 360 dní
0,38 0,89 0,82 0,73 0,65 0,60 0,56 0,54 0,52 0,49 0,47 0,46 0,48 0,33 0,35 0,38 0,34 0,38 0,39 0,41 0,41 0,37 0,35 0,33 0,31 0,31 0,43 0,92 0,87 0,82 0,77 0,72 0,68 0,65 0,64 0,61 0,58 0,56 0,55 0,27 0,26 0,27 0,28 0,29 0,29 0,32 0,31 0,32 0,35 0,34 0,32 0,29 2 435 2 309 2 272 2 145 2 083 2 041 1 971 1 933 1 890 1 874 2 574 2 532 2 494 0,54 0,93 0,90 0,86 0,81 0,77 0,73 0,71 0,68 0,66 0,64 0,62 0,61 0,33 0,31 0,34 0,34 0,36 0,37 0,39 0,37 0,38 0,39 0,38 0,36 0,32 1 205 1 147 1 127 1 069 1 037 1 013 988 970 958 951 1 269 1 248 1 231 0,28 0,86 0,77 0,64 0,54 0,48 0,44 0,42 0,40 0,37 0,35 0,35 0,40 0,34 0,31 0,34 0,46 0,54 0,38 0,44 0,44 0,50 0,50 0,44 0,33 0,40 15 343 15 340 15 340 15 337 15 335 15 332 15 327 15 327 15 325 15 323 15 320 15 317 15 316 0,38 0,88 0,81 0,73 0,64 0,59 0,56 0,54 0,52 0,48 0,47 0,46 0,48 0,32 0,31 0,34 0,34 0,35 0,33 0,38 0,39 0,41 0,40 0,36 0,37 0,32 65 982 65 978 65 974 65 968 65 954 65 944 65 931 65 921 65 916 65 907 65 901 65 895 65 893 0,44 0,89 0,82 0,75 0,69 0,65 0,61 0,59 0,58 0,55 0,53 0,52 0,51 0,26 0,28 0,29 0,30 0,33 0,32 0,34 0,33 0,32 0,34 0,33 0,31 0,28 20 969 20 954 20 933 20 905 20 850 20 829 20 759 20 723 20 702 20 665 20 647 20 630 20 623
na průměr konci (rok) období
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
CHRDP
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 307 104 347 88 2 574 378 106 1 269 258 99 15 343 303 108 65 982 325 92 20 969
Tabulka č. 78 Efekty chráněných dílen a pracovišť - párování
92
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 292 24 215 24 11 195 288 42 2 952 259 22 15 688 303 22 66 466 317 31 24 090 8 736
23 328 0,14
4 179 0,18
671 0,31
1 082 0,24
0,20
0,19
sledovaná skončila zaměst. 0,36 0,09 0,22 0,08 11 196 0,35 0,14 2 953 0,28 0,07 15 688 0,38 0,08 66 466 0,42 0,10 24 091
0,87 0,07 0,79 0,06 10 916 0,87 0,11 2 897 0,86 0,07 15 655 0,88 0,06 66 420 0,88 0,08 23 986
na průměr konci (rok) období 0,79 0,08 0,66 0,07 10 639 0,79 0,12 2 830 0,77 0,07 15 625 0,81 0,07 66 375 0,81 0,09 23 883
efekt 60 dní
efekt 120 dní
efekt 150 dní
efekt 180 dní
efekt 210 dní efekt 240 dní
efekt 270 dní
efekt 300 dní
efekt 330 dní efekt 360 dní
0,70 0,62 0,57 0,54 0,51 0,50 0,46 0,45 0,44 0,46 0,08 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,10 0,12 0,12 0,57 0,49 0,43 0,39 0,37 0,36 0,33 0,30 0,28 0,27 0,08 0,08 0,09 0,09 0,09 0,10 0,10 0,10 0,11 0,11 10 269 9 969 9 707 9 541 9 347 9 039 8 814 8 539 8 323 8 208 0,70 0,62 0,57 0,53 0,50 0,49 0,45 0,43 0,42 0,44 0,13 0,14 0,16 0,16 0,16 0,19 0,18 0,18 0,18 0,17 2 739 2 666 2 597 2 551 2 506 2 443 2 390 2 326 2 277 2 262 0,64 0,54 0,48 0,44 0,42 0,40 0,37 0,35 0,35 0,40 0,07 0,07 0,07 0,08 0,07 0,10 0,09 0,12 0,11 0,10 15 584 15 555 15 538 15 521 15 508 15 464 15 440 15 425 15 408 15 394 0,73 0,64 0,59 0,56 0,54 0,52 0,48 0,47 0,46 0,48 0,07 0,08 0,08 0,08 0,08 0,07 0,07 0,07 0,11 0,11 66 322 66 278 66 238 66 218 66 186 66 139 66 101 66 064 66 041 66 027 0,73 0,67 0,63 0,59 0,57 0,56 0,53 0,51 0,50 0,50 0,10 0,10 0,11 0,11 0,12 0,13 0,13 0,12 0,13 0,14 23 742 23 625 23 505 23 434 23 364 23 262 23 175 23 058 22 980 22 943
efekt 90 dní
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
SVČ
Tabulka č.79 Efekty samostatné výdělečné činnosti - párování
93
neúčastníci účastníci neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem neúčastníci účastníci celkem
0,20 0 0,27 0,25 10 237 0,19 0,24 2 069 0,31 0,27 4 380 0,18 0,30 24 069 0,14 0,25 11 222
sledovaná skončila zaměst. 0,35 0,31 0,26 0,31 36 984 0,40 0,39 5 209 0,28 0,27 16 035 0,38 0,30 68 233 0,43 0,35 28 085
0,86 0,45 0,80 0,46 35 028 0,87 0,53 4 992 0,86 0,37 15 804 0,88 0,45 67 929 0,88 0,49 27 941
na průměr konci (rok) období 0,78 0,42 0,69 0,43 34 826 0,80 0,49 4961 0,77 0,35 15 796 0,81 0,42 67 901 0,81 0,45 27 864
efekt 60 dní 0,69 0,40 0,60 0,40 34 523 0,71 0,47 4 902 0,64 0,33 15 769 0,73 0,39 67 849 0,74 0,43 27 752
efekt 90 dní 0,61 0,37 0,52 0,38 34 312 0,65 0,45 4 877 0,54 0,32 15 761 0,64 0,37 67 819 0,68 0,41 27 685
efekt 120 dní 0,56 0,35 0,47 0,35 34 131 0,60 0,43 4 855 0,48 0,30 15 754 0,59 0,34 67 797 0,63 0,39 27 629
efekt 150 dní 0,53 0,45 0,43 0,45 29 924 0,56 0,50 4 374 0,44 0,50 15 463 0,56 0,43 67 210 0,60 0,48 26 469
efekt 180 dní 0,51 0,43 0,41 0,42 29 553 0,54 0,47 4 315 0,42 0,46 15 448 0,53 0,40 67 160 0,58 0,45 26 345
efekt 210 dní 0,49 0,41 0,40 0,41 29 209 0,52 0,45 4 239 0,41 0,46 15 434 0,52 0,38 67 111 0,57 0,43 26 183
efekt 240 dní 0,45 0,39 0,36 0,40 28 730 0,49 0,44 4 147 0,37 0,43 15 410 0,48 0,37 67 040 0,53 0,41 25 984
efekt 270 dní 0,44 0,38 0,34 0,38 28 267 0,47 0,42 4 063 0,35 0,42 15 395 0,47 0,36 66 977 0,51 0,40 25 800
efekt 300 dní 0,43 0,36 0,32 0,37 27 839 0,47 0,42 3 978 0,36 0,40 15 376 0,46 0,34 66 909 0,50 0,39 25 626
efekt 330 dní 0,44 0,34 0,32 0,34 27 467 0,48 0,40 3 923 0,40 0,38 15 362 0,48 0,32 66 872 0,50 0,36 25 476
efekt 360 dní
model 1 (demografický) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) model 2 (demografický+region bydliště) - pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, příjem, zvláštní skupiny (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc) + kraj, kde respondent bydlí model 3 (ekonomický) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem model 4 (ekonomický+region bydliště) - celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před programem + kraj, kde respondent bydlí model 5 (kombinace přístupů) - kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, celková délka nezaměstnanosti, počet evidencí před 2005, účast v rekvalifikaci před 2005
model 5
model 4
model 3
model 2
model 1
vážený průměr
IAP
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 286 137 235 140 33 598 305 159 4 870 259 116 15 717 303 135 67 714 320 145 27 573
Tabulka č. 80 Efekty individuálních akčních plánů - párování
94 0,08 0,31
0,26
24 140
0,41 0,38 0,32 0,12 0,02
na konci období
0,27
0,16 0,27
sledovaná skončila zaměst.
87
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 317 181 124 39 8
0,07 0,42
0,27
0,25 0,06 0,46
0,82 0,67 0,61 0,12 0,02
efekt 60 dní
0,89 0,77 0,62 0,12 0,02
průměr (rok)
0,08 0,40
0,28
0,74 0,60 0,57 0,13 0,02
efekt 90 dní
0,08 0,38
0,29
0,67 0,55 0,55 0,13 0,02
efekt 120 dní
0,09 0,35
0,29
0,62 0,50 0,47 0,14 0,02
efekt 150 dní
0,09 0,45
0,32
0,58 0,55 0,63 0,16 0,02
efekt 180 dní
MSK
ÚK
region
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
0,33 0,10 0,32
153
24 137 0,17
0,08 0,48 0,53 0,41 0,52 0,14 0,01
0,16 0,11 0,28
23 202 367 189 140 38 6
0,06 0,42
0,30
0,05 0,63 0,92 0,78 0,54 0,11 0,01
0,08 0,40
0,31
0,07 0,60 0,88 0,70 0,56 0,13 0,01
0,26
0,09 0,36
0,33
0,32 0,09 0,38
0,07 0,56 0,76 0,58 0,59 0,15 0,01
0,07 0,58 0,82 0,63 0,59 0,14 0,01
0,33
0,25
0,30
0,32
81
0,76 0,62 0,50 0,16 0,02
efekt 120 dní
počet dní sledovaná na efekt efekt efekt v nezam. skončila konci 30 dní 60 dní 90 dní (1.1.2005zaměst. období 30.6.2006) 371 0,10 0,54 0,93 0,88 0,82 192 0,18 0,49 0,80 0,72 0,66 109 0,29 0,59 0,55 0,51 49 0,15 0,14 0,15 0,16 11 0,03 0,03 0,03 0,03
0,10 0,34
0,33
0,07 0,53 0,72 0,54 0,59 0,16 0,02
0,34
0,73 0,58 0,44 0,16 0,03
efekt 150 dní
0,10 0,43
0,36
0,06 0,64 0,69 0,58 0,61 0,19 0,02
0,38
0,70 0,64 0,68 0,18 0,03
efekt 180 dní
Tabulka č. 82 Efekty programů APZ - Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
Tabulka č. 81 Efekty programů APZ - celkem
ČÁST 6: Efekty programů - jednotlivé proměnné
0,11 0,40
0,31
0,07 0,62 0,67 0,55 0,58 0,19 0,02
0,36
0,68 0,60 0,66 0,19 0,03
efekt 210 dní
0,09 0,42
0,31
0,56 0,52 0,59 0,16 0,02
efekt 210 dní
0,12 0,38
0,33
0,06 0,60 0,65 0,51 0,56 0,19 0,01
0,37
0,66 0,57 0,61 0,20 0,03
efekt 240 dní
0,10 0,41
0,32
0,55 0,48 0,57 0,16 0,02
efekt 240 dní
0,13 0,36
0,33
0,07 0,59 0,62 0,48 0,57 0,19 0,02
0,39
0,64 0,54 0,61 0,20 0,03
efekt 270 dní
0,10 0,40
0,35
0,52 0,46 0,57 0,16 0,02
efekt 270 dní
0,14 0,34
0,32
0,09 0,58 0,61 0,47 0,59 0,20 0,02
0,38
0,62 0,52 0,62 0,20 0,04
efekt 300 dní
0,10 0,38
0,34
0,50 0,44 0,57 0,16 0,02
efekt 300 dní
0,15 0,33
0,25
0,09 0,56 0,60 0,45 0,56 0,19 0,01
0,35
0,61 0,51 0,60 0,20 0,04
efekt 330 dní
0,11 0,37
0,32
0,49 0,42 0,55 0,16 0,02
efekt 330 dní
0,16 0,31
0,26
0,12 0,55 0,60 0,43 0,55 0,18 0,01
0,29
0,61 0,49 0,57 0,20 0,04
efekt 360 dní
0,11 0,34
0,29
0,50 0,41 0,52 0,16 0,02
efekt 360 dní
0,11 0,37
0,31
0,07 0,59 0,71 0,56 0,57 0,17 0,01
0,33
0,72 0,60 0,58 0,18 0,03
průměr (rok)
0,09 0,40
0,30
0,62 0,53 0,57 0,15 0,02
průměr (rok)
95
žena
muž
pohlaví
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
0,28 0,11 0,34
95
28 148 0,22
0,06 0,28 0,44 0,41 0,31 0,13 0,02
0,30 0,14 0,22
0,26
21 131 332 194 118 39 10
0,39 0,33 0,32 0,12 0,01
na konci období
76
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005 zaměst. 30.6.2006) 302 0,17 161 0,37 127 39 7
0,07 0,50
0,26
0,05 0,41 0,89 0,80 0,60 0,12 0,02
0,24
0,88 0,71 0,64 0,12 0,02
0,09 0,47
0,28
0,06 0,38 0,83 0,72 0,58 0,13 0,02
0,25
0,81 0,60 0,63 0,12 0,02
0,09 0,44
0,28
0,06 0,36 0,77 0,65 0,55 0,13 0,02
0,27
0,71 0,52 0,59 0,13 0,02
efekt efekt efekt 30 dní 60 dní 90 dní
Tabulka č. 83 Efekty programů APZ - pohlaví
0,10 0,42
0,30
0,07 0,33 0,71 0,60 0,53 0,13 0,02
0,29
0,62 0,46 0,56 0,14 0,01
efekt 120 dní
0,10 0,39
0,31
0,08 0,31 0,67 0,56 0,46 0,14 0,02
0,28
0,57 0,42 0,48 0,14 0,01
efekt 150 dní
0,10 0,47
0,33
0,08 0,43 0,63 0,59 0,62 0,15 0,03
0,31
0,53 0,50 0,64 0,17 0,01
efekt 180 dní
0,10 0,43
0,32
0,09 0,41 0,61 0,54 0,57 0,15 0,02
0,29
0,51 0,47 0,60 0,16 0,02
efekt 210 dní
0,11 0,41
0,34
0,09 0,41 0,60 0,51 0,53 0,16 0,02
0,28
0,50 0,45 0,59 0,17 0,02
efekt 240 dní
0,11 0,39
0,39
0,09 0,40 0,56 0,47 0,52 0,16 0,02
0,30
0,47 0,43 0,60 0,16 0,02
efekt 270 dní
0,10 0,37
0,36
0,10 0,39 0,54 0,45 0,52 0,16 0,03
0,30
0,46 0,42 0,60 0,17 0,02
efekt 300 dní
0,11 0,36
0,38
0,11 0,38 0,53 0,44 0,52 0,16 0,03
0,24
0,45 0,41 0,57 0,17 0,02
efekt 330 dní
0,13 0,34
0,35
0,10 0,35 0,53 0,41 0,48 0,15 0,03
0,21
0,48 0,39 0,54 0,16 0,02
efekt 360 dní
0,10 0,42
0,33
0,08 0,38 0,66 0,56 0,54 0,14 0,03
0,27
0,58 0,48 0,59 0,15 0,02
průměr (rok)
96
identifikace účasti v APZ
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM do 18 vč. abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM 19 - 24let abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM nad 50 let abs. praxe vč. chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
věk
0,11 0,36
26 147 0,12
0,30
98
0,06 0,24 0,45 0,48 0,29 0,16 0,00
0,46 0,08 0,18
0,20
0,52 0,25 0,25 0,24 0,07 0,02
0,47 0,55 0,21 0,11 0,00
0,06 0,47
0,28
0,03 0,47 0,93 0,85 0,65 0,12 0,00
0,19
0,76 0,80 0,64 0,52 0,09 0,02
0,93 0,79 0,33 0,24 0,00
0,07 0,45
0,30
0,04 0,43 0,89 0,78 0,63 0,14 0,00
0,20
0,72 0,69 0,53 0,50 0,09 0,02
0,88 0,74 0,30 0,21 0,00
0,07 0,42
0,32
0,05 0,39 0,82 0,72 0,58 0,16 0,00
0,18
0,70 0,60 0,44 0,45 0,09 0,02
0,84 0,67 0,30 0,20 0,00
na efekt efekt efekt konci 30 dní 60 dní 90 dní období
13 131 354 207 122 48 0
0,04 0,43 0,45
0,12 0,15
sledovaná skončila zaměst.
40
249 227 131 99 24 9
počet dní v nezam. (1.1.2005 30.6.2006) 350 213 87 54 0
Tabulka č. 84 Efekty programů APZ - věk
0,08 0,41
0,33 0,08 0,39
0,34
0,04 0,32 0,72 0,62 0,46 0,18 0,00
0,18
0,21 0,06 0,35 0,76 0,67 0,56 0,17 0,00
0,59 0,45 0,35 0,37 0,08 0,02
0,75 0,58 0,37 0,18 0,00
efekt 150 dní
0,65 0,51 0,39 0,43 0,09 0,02
0,79 0,63 0,33 0,20 0,00
efekt 120 dní
0,09 0,44
0,37
0,05 0,45 0,69 0,65 0,64 0,20 0,00
0,14
0,64 0,41 0,40 0,46 0,10 0,02
0,71 0,59 0,46 0,19 0,00
efekt 180 dní
0,08 0,41
0,36
0,06 0,41 0,66 0,61 0,61 0,20 0,00
0,16
0,59 0,38 0,37 0,43 0,10 0,02
0,69 0,59 0,45 0,15 0,00
efekt 210 dní
0,12 0,41
0,36
0,05 0,40 0,64 0,57 0,60 0,20 0,00
0,18
0,60 0,37 0,34 0,39 0,10 0,02
0,66 0,58 0,42 0,08 0,00
efekt 240 dní
0,12 0,39
0,39
0,05 0,38 0,61 0,53 0,62 0,20
0,24
0,60 0,32 0,32 0,39 0,10 0,02
0,54 0,59 0,35 0,27 0,00
efekt 270 dní
0,12 0,37
0,37
0,07 0,36 0,58 0,51 0,62 0,20
0,24
0,59 0,30 0,31 0,37 0,10 0,03
0,53 0,59 0,31 0,30 0,00
efekt 300 dní
0,13 0,36
0,32
0,06 0,35 0,57 0,50 0,61 0,19
0,14
0,59 0,30 0,29 0,34 0,10 0,03
0,52 0,58 0,38 0,38
efekt 330 dní
0,13 0,34
0,31
0,07 0,34 0,57 0,47 0,57 0,19
0,14
0,58 0,31 0,28 0,30 0,09 0,03
0,52 0,55 0,33 0,44
efekt 360 dní
0,09 0,40
0,34
0,05 0,39 0,70 0,62 0,60 0,18 0,00
0,18
0,63 0,45 0,39 0,41 0,10 0,02
0,70 0,62 0,36 0,24 0,00
průměr (rok)
97
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
0,27 0,12 0,45
89
34 182 0,07
0,05 0,48 0,58 0,53 0,31 0,20 0,00
20 163 406 233 125 58 0 0,12 0,05 0,12
0,28
87
identifikace účasti v APZ
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
nejvyšší dosažené vzdělání
základní
0,04 0,55
0,26
0,04 0,53 0,93 0,83 0,62 0,16 0,00
0,30
0,10 0,53
0,27
0,04 0,52 0,89 0,78 0,58 0,18 0,00
0,29
52 186 0,12
0,31 0,16 0,45
105 0,13 0,56
0,26 0,14 0,53
0,29
0,16 0,52
0,30
počet dní sledovaná na konci efekt efekt efekt v nezam. skončila období 30 dní 60 dní 90 dní (1.1.2005 zaměst. 30.6.2006) 386 0,08 0,57 0,94 0,89 0,84 199 0,21 0,49 0,79 0,70 0,64 139 0,38 0,66 0,65 0,63 62 0,21 0,17 0,19 0,20 44 0,00 0,25 0,25 0,25
0,03 0,59
0,25
0,03 0,53 0,96 0,89 0,64 0,14 0,00
0,27
počet dní sledovaná na konci efekt efekt efekt v nezam. skončila období 30 dní 60 dní 90 dní (1.1.2005 zaměst. 30.6.2006) 411 0,07 0,63 0,95 0,91 0,87 221 0,18 0,53 0,85 0,80 0,73 131 0,33 0,65 0,64 0,61 49 0,17 0,14 0,16 0,16 36 0,10 0,10 0,10 0,10
Tabulka č. 86 Efekty programů APZ - vzdělání
CID plus ID
ZPS
zdravotní stav
Tabulka č. 85 Efekty programů APZ - zdravotní stav
0,16 0,50
0,33
0,79 0,60 0,61 0,22 0,25
efekt 120 dní
0,14 0,52
0,30
0,04 0,52 0,85 0,73 0,57 0,20 0,00
0,29
0,83 0,68 0,59 0,17 0,10
efekt 120 dní
0,17 0,48
0,34
0,75 0,56 0,54 0,22 0,25
efekt 150 dní
0,14 0,50
0,30
0,05 0,47 0,82 0,69 0,46 0,21 0,00
0,29
0,81 0,64 0,51 0,19 0,10
efekt 150 dní
0,18 0,59
0,36
0,73 0,64 0,70 0,25 0,33
efekt 180 dní
0,18 0,55
0,32
0,07 0,52 0,79 0,71 0,65 0,23 0,00
0,34
0,78 0,69 0,67 0,21 0,11
efekt 180 dní
0,18 0,57
0,34
0,71 0,63 0,67 0,25 0,00
efekt 210 dní
0,15 0,53
0,29
0,10 0,49 0,77 0,67 0,64 0,23 0,00
0,36
0,77 0,66 0,61 0,21 0,11
efekt 210 dní
0,19 0,56
0,37
0,69 0,61 0,67 0,26 0,00
efekt 240 dní
0,17 0,52
0,31
0,11 0,48 0,75 0,64 0,64 0,26 0,00
0,35
0,75 0,62 0,63 0,23 0,11
efekt 240 dní
0,22 0,55
0,43
0,66 0,58 0,67 0,26 0,00
efekt 270 dní
0,15 0,52
0,34
0,13 0,47 0,73 0,61 0,68 0,27 0,00
0,38
0,73 0,59 0,67 0,21 0,11
efekt 270 dní
0,22 0,53
0,41
0,65 0,57 0,67 0,26 0,00
efekt 300 dní
0,14 0,49
0,33
0,09 0,43 0,71 0,58 0,68 0,27 0,00
0,37
0,71 0,57 0,63 0,22 0,13
efekt 300 dní
0,25 0,51
0,41
0,64 0,57 0,65 0,26 0,00
efekt 330 dní
0,14 0,46
0,31
0,10 0,45 0,69 0,56 0,66 0,26 0,00
0,34
0,70 0,55 0,62 0,23 0,13
efekt 330 dní
0,25 0,49
0,40
0,65 0,55 0,62 0,24 0,00
efekt 360 dní
0,20 0,44
0,30
0,05 0,42 0,68 0,53 0,62 0,24 0,00
0,28
0,70 0,53 0,68 0,19 0,17
efekt 360 dní
0,19 0,53
0,35
0,75 0,62 0,64 0,23 0,13
průměr (rok)
0,13 0,52
0,30
0,07 0,49 0,80 0,68 0,62 0,22 0,00
0,32
0,79 0,66 0,63 0,19 0,11
průměr (rok)
98
3 001 až 5 000 Kč
do 3 000 Kč
0 Kč
rozhodný příjem
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
0,09 0,37 0,45 0,38 0,34 0,09 0,01
23 166 332 179 123 27 5 0,28 0,08 0,30
90
25 147 0,27
0,25
76 0,14 0,14 0,27
0,12 0,41 0,50 0,46 0,39 0,17 0,00
40 162 360 216 132 51 6 0,13 0,07 0,17
0,30
92
0,06 0,51
0,25
0,04 0,50 0,90 0,75 0,60 0,08 0,01
0,22
0,11 0,49 0,93 0,83 0,63 0,14 0,00
0,26
0,08 0,48
0,27
0,05 0,48 0,83 0,66 0,58 0,09 0,01
0,22
0,11 0,47 0,88 0,76 0,65 0,17 0,08
0,25
0,09 0,44
0,27
0,06 0,47 0,76 0,60 0,56 0,09 0,01
0,20
0,11 0,44 0,80 0,69 0,61 0,18 0,00
0,34
počet dní sledovaná v nezam. na konci efekt efekt efekt skončila (1.1.2005období 30 dní 60 dní 90 dní zaměst. 30.6.2006) 374 0,07 0,56 0,92 0,87 0,82 201 0,19 0,49 0,81 0,72 0,66 142 0,43 0,61 0,63 0,62 52 0,18 0,16 0,18 0,19 44 0,04 0,17 0,17 0,17
Tabulka č. 87 Efekty programů APZ - rozhodný příjem
0,09 0,38
0,32
0,32 0,09 0,41
0,10 0,41 0,65 0,50 0,48 0,10 0,01
0,25
0,21 0,07 0,44 0,69 0,55 0,54 0,09 0,01
0,13 0,40 0,68 0,60 0,52 0,18 0,00
0,32
0,32 0,11 0,42 0,72 0,65 0,60 0,18 0,00
0,73 0,58 0,56 0,19 0,22
efekt 150 dní
0,77 0,62 0,60 0,19 0,17
efekt 120 dní
0,09 0,50
0,37
0,11 0,49 0,62 0,55 0,60 0,12 0,01
0,24
0,14 0,48 0,65 0,65 0,60 0,19 0,08
0,40
0,70 0,67 0,68 0,21 0,13
efekt 180 dní
0,09 0,46
0,34
0,09 0,48 0,60 0,51 0,57 0,11 0,01
0,25
0,15 0,46 0,63 0,60 0,57 0,20 0,00
0,36
0,68 0,64 0,65 0,21 0,04
efekt 210 dní
0,10 0,43
0,33
0,10 0,47 0,58 0,48 0,56 0,12 0,01
0,20
0,15 0,45 0,62 0,57 0,56 0,21 0,00
0,37
0,67 0,62 0,63 0,21 0,05
efekt 240 dní
0,10 0,42
0,35
0,09 0,46 0,55 0,45 0,56 0,12 0,01
0,23
0,17 0,41 0,60 0,54 0,62 0,21 0,00
0,38
0,64 0,58 0,64 0,22 0,05
efekt 270 dní
0,12 0,40
0,34
0,10 0,46 0,53 0,44 0,56 0,13 0,01
0,23
0,18 0,40 0,59 0,51 0,61 0,22 0,00
0,36
0,62 0,57 0,65 0,21 0,06
efekt 300 dní
0,11 0,38
0,32
0,11 0,44 0,52 0,42 0,55 0,12 0,02
0,25
0,20 0,39 0,59 0,50 0,55 0,21 0,00
0,32
0,62 0,57 0,63 0,22 0,13
efekt 330 dní
0,11 0,35
0,31
0,08 0,41 0,53 0,41 0,53 0,12 0,02
0,25
0,18 0,37 0,61 0,46 0,57 0,20 0,00
0,21
0,62 0,55 0,60 0,21 0,07
efekt 360 dní
0,10 0,43
0,32
0,08 0,46 0,65 0,53 0,56 0,11 0,01
0,23
0,14 0,43 0,69 0,61 0,59 0,19 0,01
0,32
0,72 0,63 0,62 0,20 0,12
průměr (rok)
99
identifikace účasti v APZ
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM absolvent abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP péče o děti SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ rekvalifikace VPP zvláštní SÚPM pomoc abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ
speciální kategorie
0,00
0,03 0,47
0,22
10
181 0,59
0,50 0,96 0,86 0,58 0,19 0,00 0,26
0,42 0,69 0,59 0,41 0,22 0,00 0,21
0,14 0,04 0,17
162 433 234 147 62 0 71
0,08
0,54
0,00
0,48 0,94 0,80 0,62 0,18 0,00 0,28
0,09
0,44 0,87 0,78 0,58 0,14 0,00 0,23
0,51 0,92 0,85 0,60 0,13 0,00 0,20
0,11
0,00
0,00
31
0,16 0,52 0,47 0,32 0,15 0,00 0,21
111 369 216 117 45 29 81
0,48 0,12 0,17
0,00
0
0,51
0,00
0,46 0,91 0,72 0,60 0,21 0,00 0,29
0,09
0,39 0,82 0,71 0,55 0,15 0,00 0,21
0,00
počet dní sledovaná na konci efekt efekt efekt v nezam. skončila období 30 dní 60 dní 90 dní (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 177 0,70 0,15 0,73 0,60 0,50 107 0,42 0,21 0,61 0,49 0,41 45 0,06 0,28 0,17 0,18 7 0,02 0,04 0,04 0,04 2 0,02 0,01 0,00 0,00
Tabulka č. 88 Efekty programů APZ - speciální kategorie
0,50
0,00
0,44 0,87 0,70 0,61 0,21 0,00 0,25
0,11
0,35 0,77 0,67 0,53 0,15 0,00 0,21
0,00
0,42 0,36 0,18 0,04 0,01
efekt 120 dní
0,52
0,05
0,43 0,84 0,68 0,54 0,21 0,00 0,22
0,12
0,27 0,73 0,63 0,48 0,15 0,00 0,26
0,00
0,36 0,26 0,13 0,03 0,01
efekt 150 dní
0,61
0,05
0,49 0,82 0,70 0,67 0,23 0,00 0,26
0,11
0,27 0,70 0,65 0,62 0,17 0,00 0,32
0,00
0,32 0,28 0,22 0,03 0,01
efekt 180 dní
0,58
0,05
0,45 0,81 0,68 0,67 0,22 0,00 0,28
0,11
0,23 0,69 0,62 0,56 0,17 0,00 0,32
0,00
0,30 0,27 0,17 0,02 0,01
efekt 210 dní
0,57
0,06
0,44 0,79 0,65 0,67 0,25 0,00 0,29
0,12
0,22 0,67 0,58 0,53 0,17 0,00 0,34
0,00
0,28 0,24 0,33 0,02 0,01
efekt 240 dní
0,58
0,06
0,41 0,77 0,65 0,71 0,28 0,00 0,27
0,14
0,19 0,64 0,55 0,50 0,18 0,00 0,32
0,00
0,22 0,21 0,33 0,01 0,01
efekt 270 dní
0,54
0,06
0,38 0,75 0,63 0,73 0,27 0,00 0,22
0,14
0,16 0,62 0,53 0,50 0,18 0,00 0,34
0,00
0,21 0,16 0,40 0,02 0,00
efekt 300 dní
0,50
0,08
0,37 0,74 0,64 0,76 0,24 0,00 0,23
0,16
0,15 0,61 0,51 0,48 0,17 0,25 0,37
0,00
0,20 0,14 0,25 0,03 0,00
efekt 330 dní
0,44
0,08
0,35 0,74 0,64 0,71 0,26 0,00 0,14
0,18
0,14 0,61 0,49 0,44 0,17 0,25 0,31
0,00
0,21 0,15 0,00 0,01 0,00
efekt 360 dní
0,54
0,04
0,43 0,83 0,70 0,66 0,23 0,00 0,25
0,12
0,28 0,72 0,63 0,53 0,16 0,04 0,29
0,00
0,36 0,30 0,22 0,03 0,01
průměr (rok)
100
VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
rekvalifikace
VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP bez APZ
rekvalifikace
bez APZ
identifikace účasti v APZ
0,11 0,26 0,59 0,51 0,39 0,21 0,00 0,44 0,15 0,44
143
45 167 0,17
0,27
0,29 0,32 0,22 0,13 0,02
0,11 0,51
0,40
0,07 0,40 0,94 0,84 0,67 0,19 0,00
0,30
0,85 0,76 0,59 0,12 0,03
0,14 0,49
0,42
0,08 0,36 0,91 0,77 0,67 0,21 0,00
0,31
0,76 0,65 0,56 0,13 0,04
0,15 0,48
0,41
0,09 0,34 0,86 0,71 0,65 0,23 0,09
0,32
0,66 0,57 0,51 0,13 0,03
na efekt efekt efekt konci 30 dní 60 dní 90 dní období
27 121 397 209 136 57 6 0,31 0,08 0,19
0,27 0,32
sledovaná skončila zaměst.
89
260 174 112 40 9
počet dní v nezam. (1.1.2005 30.6.2006)
0,17 0,47
0,44
0,09 0,31 0,81 0,67 0,64 0,24 0,09
0,35
0,56 0,50 0,47 0,14 0,02
efekt 120 dní
identifikace účasti v APZ
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
počet evidencí proběhlých před 2006 (neurč. APZ) nebo před programem
3 a více evidencí 0,22 0,36
67 146
0,44 0,42 0,35 0,29 0,26
na konci období
0,46 0,30
0,17 0,34
sledovaná skončila zaměst.
146
327 190 138 94 126
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006)
0,17 0,39
0,40
0,91 0,76 0,68 0,26 0,30
0,19 0,37
0,43
0,84 0,65 0,66 0,28 0,30
0,20 0,37
0,44
0,74 0,58 0,62 0,29 0,29
efekt efekt efekt 30 dní 60 dní 90 dní
0,21 0,36
0,46
0,65 0,54 0,60 0,30 0,27
efekt 120 dní
Tabulka č. 90 Efekty programů APZ - opakovaná nezaměstnanost
déle než 24 měsíců
12 až 24 měsíců
délka všech evidencí před umístěním na sledovaný program APZ nebo před 2005
0,22 0,35
0,46
0,60 0,50 0,51 0,31 0,28
efekt 150 dní
0,18 0,45
0,45
0,11 0,29 0,77 0,63 0,56 0,25 0,00
0,34
0,50 0,46 0,38 0,14 0,02
efekt 150 dní
Tabulka č. 89 Efekty programů APZ - celková délka nezaměstnanosti
0,24 0,53
0,52
0,57 0,66 0,73 0,38 0,42
efekt 180 dní
0,19 0,59
0,52
0,11 0,41 0,75 0,69 0,70 0,29 0,00
0,37
0,46 0,52 0,56 0,18 0,03
efekt 180 dní
0,25 0,53
0,50
0,55 0,63 0,70 0,37 0,40
efekt 210 dní
0,19 0,57
0,52
0,11 0,40 0,73 0,66 0,68 0,30 0,00
0,39
0,44 0,48 0,52 0,17 0,02
efekt 210 dní
0,27 0,52
0,51
0,54 0,61 0,68 0,38 0,40
efekt 240 dní
0,20 0,56
0,53
0,13 0,38 0,71 0,63 0,67 0,31 0,00
0,37
0,42 0,46 0,52 0,18 0,02
efekt 240 dní
0,27 0,52
0,57
0,51 0,59 0,69 0,37 0,38
efekt 270 dní
0,21 0,54
0,55
0,12 0,38 0,69 0,61 0,68 0,32 0,00
0,42
0,39 0,43 0,52 0,18 0,02
efekt 270 dní
0,27 0,51
0,54
0,50 0,59 0,68 0,37 0,41
efekt 300 dní
0,21 0,52
0,53
0,12 0,36 0,67 0,59 0,68 0,32 0,00
0,43
0,37 0,42 0,53 0,19 0,02
efekt 300 dní
0,28 0,49
0,52
0,51 0,58 0,66 0,36 0,39
efekt 330 dní
0,22 0,50
0,52
0,13 0,35 0,67 0,58 0,67 0,32 0,00
0,43
0,36 0,40 0,52 0,18 0,02
efekt 330 dní
0,28 0,47
0,47
0,55 0,56 0,63 0,36 0,35
efekt 360 dní
0,23 0,48
0,49
0,13 0,33 0,67 0,56 0,65 0,31 0,00
0,30
0,39 0,38 0,48 0,17 0,03
efekt 360 dní
0,24 0,45
0,49
0,62 0,60 0,65 0,33 0,35
průměr (rok)
0,18 0,51
0,48
0,11 0,36 0,76 0,66 0,66 0,27 0,02
0,36
0,51 0,50 0,51 0,16 0,02
průměr (rok)
101
0,20 0,08 0,30
60
22 172 0,24
0,15 0,32 0,22 0,29 0,11 0,02
46 110 165 153 40 8 0,28 0,49
0,45
0,41 0,32 0,14 0,00
na konci období
154
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 184 0,25 120 37 609
0,05 0,50
0,18
0,17 0,42 0,62 0,44 0,09 0,02
0,45
0,79 0,65 0,15 1,00
0,06 0,46
0,20
0,19 0,40 0,53 0,44 0,10 0,02
0,44
0,70 0,63 0,16 1,00
0,07 0,42
0,20
0,22 0,38 0,46 0,42 0,10 0,02
0,46
0,63 0,60 0,17 1,00
efekt efekt efekt 30 dní 60 dní 90 dní
další programy
žádné
další programy před sledovaným
rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
identifikace účasti v APZ
0,33 0,09 0,32
106
24 123 0,17
0,08 0,31 0,39 0,23 0,12 0,02
0,30 0,26
0,26
25 148 193 111 38 10
0,35 0,39 0,12 0,01
na konci období
84
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 134 0,33 135 39 8
0,06 0,41
0,35
0,06 0,48 0,78 0,64 0,12 0,02
0,24
0,70 0,60 0,11 0,02
0,08 0,39
0,38
0,08 0,38
0,38
0,08 0,41 0,63 0,55 0,14 0,02
0,26
0,25 0,06 0,44 0,70 0,61 0,13 0,02
0,49 0,59 0,13 0,02
0,58 0,61 0,12 0,02
efekt efekt efekt 30 dní 60 dní 90 dní
Tabulka č. 92 Efekty programů APZ - opakované programy
začaly před 2005
ne, začaly v 2005
rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP
programy identifikace APZ začaly účasti v APZ před 2005
Tabulka č. 91 Efekty programů APZ - začátek programu
0,08 0,36
0,40
0,08 0,39 0,57 0,52 0,14 0,02
0,27
0,43 0,58 0,13 0,02
efekt 120 dní
0,07 0,40
0,21
0,25 0,35 0,41 0,41 0,11 0,02
0,49
0,57 0,57 0,17 1,00
efekt 120 dní
0,08 0,33
0,40
0,09 0,36 0,53 0,42 0,14 0,02
0,27
0,37 0,53 0,13 0,02
efekt 150 dní
0,08 0,37
0,21
0,37 0,33 0,37 0,40 0,11 0,02
0,52
0,53 0,48 0,18 1,00
efekt 150 dní
0,09 0,49
0,46
0,09 0,44 0,53 0,81 0,17 0,03
0,30
0,89 0,55 0,16 0,02
efekt 180 dní
0,08 0,42
0,23
0,42 0,50 0,38 0,44 0,13 0,02
0,59
0,60 0,68 0,24 1,00
efekt 180 dní
0,09 0,47
0,46
0,10 0,41 0,49 0,75 0,17 0,03
0,28
0,90 0,53 0,15 0,02
efekt 210 dní
0,08 0,39
0,22
0,42 0,47 0,35 0,43 0,12 0,02
0,60
0,56 0,66 0,25 1,00
efekt 210 dní
0,10 0,45
0,51
0,10 0,40 0,45 0,70 0,17 0,02
0,28
0,91 0,53 0,16 0,02
efekt 240 dní
0,09 0,39
0,23
0,38 0,45 0,33 0,43 0,13 0,02
0,65
0,53 0,65 0,26 1,00
efekt 240 dní
0,11 0,43
0,50
0,10 0,39 0,42 0,66 0,16 0,03
0,32
0,90 0,54 0,16 0,02
efekt 270 dní
0,09 0,38
0,26
0,41 0,43 0,32 0,45 0,13 0,02
0,68
0,50 0,66 0,27 0,00
efekt 270 dní
0,12 0,40
0,48
0,10 0,37 0,41 0,64 0,17 0,04
0,30
0,90 0,55 0,16 0,02
efekt 300 dní
0,10 0,37
0,25
0,31 0,40 0,31 0,47 0,14 0,02
0,64
0,48 0,66 0,29 0,00
efekt 300 dní
0,11 0,38
0,47
0,11 0,36 0,39 0,62 0,17 0,04
0,29
0,90 0,53 0,16 0,02
efekt 330 dní
0,10 0,36
0,24
0,37 0,38 0,30 0,45 0,14 0,02
0,60
0,46 0,66 0,32 0,00
efekt 330 dní
0,11 0,35
0,39
0,11 0,34 0,37 0,56 0,17 0,04
0,26
0,90 0,51 0,15 0,02
efekt 360 dní
0,11 0,35
0,22
0,35 0,33 0,29 0,44 0,13 0,02
0,56
0,44 0,62 0,32 0,00
efekt 360 dní
0,09 0,40
0,43
0,09 0,40 0,52 0,62 0,15 0,03
0,28
0,74 0,55 0,14 0,02
průměr (rok)
0,08 0,40
0,22
0,32 0,40 0,39 0,43 0,12 0,02
0,56
0,57 0,63 0,23 0,67
průměr (rok)
102
0,50 0,16 0,02 0,01 0,03 0,01 0,13 423 334
30
0,54 0,27 0,04 0,01 0,05 0,03 0,20 421 672
60 0,65 0,44 0,07 0,02 0,09 0,05 0,31 419 353
90 0,78 0,65 0,11 0,03 0,15 0,09 0,43 417 149
120 0,87 0,61 0,15 0,03 0,19 0,12 0,49 414 630
150 1,49 1,47 0,29 0,07 0,33 0,23 1,12 397 357
180 1,66 1,56 0,34 0,07 0,39 0,29 1,17 391 493
210 1,77 1,71 0,41 0,08 0,44 0,36 1,24 387 137
240 2,10 2,22 0,49 0,11 0,61 0,43 1,47 383 057
270 2,26 2,51 0,55 0,14 0,62 0,48 1,50 379 146
300 2,32 2,41 0,59 0,15 0,58 0,53 1,51 376 237
330 1,95 1,63 0,46 0,12 0,43 0,41 1,17 374 174
360
0,54 0,13 0,01 n.s. 0,00 0,02 0,10 3 575
30 0,57 0,16 0,03 0,03 0,01 0,03 0,16 3 556
60 n.s. 0,30 0,06 0,06 n.s. 0,04 0,29 3 527
90 n.s. 0,49 0,11 0,09 n.s. 0,10 0,43 3 502
120 n.s. 0,50 0,15 0,11 n.s. n.s. 0,57 3 478
150 1,95 1,39 0,29 0,00 n.s. n.s. n.s. 3 325
180 2,69 1,10 0,43 0,18 n.s. n.s. n.s. 3 280
210 2,99 n.s. 0,49 0,16 n.s. n.s. n.s. 3 225
240
3 200
270 n.s.
3 171
300 n.s.
3 152
330 n.s.
3 130
360 n.s.
Kontrolováno pro: kraj, pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, rozhodný příjem, zvláštní kategorie (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc), celková délka nezaměstnanosti, počet předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost), programy začaly před rokem 2005, opakování programů APZ.
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP celkem (N)
Tabulka č. 94 Regresní logistické modely - selekce 4 000 uchazečů o zaměstnání (kontrola významnosti efektů)
Kontrolováno pro: kraj, pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, rozhodný příjem, zvláštní kategorie (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc), celková délka nezaměstnanosti, počet předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost), programy začaly před rokem 2005, opakování programů APZ.
celý soubor bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP celkem (N)
Tabulka č. 93 Regresní logistické modely - celkem
ČÁST 7: Efekty programů - logistická regrese (kohorta)
103
0,50 0,16 0,02 0,01 0,03 0,01 0,10 303 207
30
0,55 0,28 0,04 0,01 0,06 0,03 0,17 301 984
60 0,66 0,45 0,07 0,02 0,09 0,05 0,27 300 304
90 0,81 0,65 0,11 0,02 0,16 0,07 0,38 298 854
120 0,90 0,59 0,15 0,02 0,20 0,11 0,44 297 099
150 1,51 1,44 0,28 0,04 0,36 0,19 1,15 285 177
180 1,64 1,55 0,33 0,04 0,46 0,24 1,23 280 646
210 1,74 1,65 0,39 0,03 0,49 0,29 1,30 277 607
240 2,02 2,07 0,47 0,04 0,67 0,35 1,49 274 993
270 2,20 2,27 0,53 0,06 0,74 0,37 1,48 273 057
300 2,23 2,14 0,53 0,07 0,74 0,38 1,43 271 459
330 1,94 1,56 0,43 0,06 0,53 0,34 1,10 270 180
360
0,31 0,14 0,02 0,05 0,02 0,02 0,12 123 115
30
0,35 0,26 0,04 0,09 0,05 0,03 0,19 122 813
60 0,45 0,42 0,07 n.s. 0,08 0,07 0,29 122 373
90 0,55 0,61 0,11 n.s. 0,14 0,10 0,40 121 878
120 0,64 0,58 0,15 n.s. 0,18 0,14 0,44 121 582
150 0,77 1,23 0,25 n.s. 0,29 0,20 n.s. 117 633
180 n.s. 1,40 0,31 n.s. 0,34 0,26 n.s. 116 124
210 1,23 1,55 0,36 n.s. 0,41 0,31 1,13 115 223
240 1,69 2,13 0,47 n.s. 0,63 0,46 1,49 114 461
270
1,93 2,33 0,49 n.s. n.s. 0,51 1,44 113 851
300
2,03 2,16 0,54 n.s. n.s. n.s. 1,46 113 324
330
1,80 1,61 0,43 n.s. n.s. 0,58 1,21 112 947
360
Kontrolováno pro: kraj, pohlaví, věk, zdraví, rozhodný příjem, zvláštní kategorie (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc), celková délka nezaměstnanosti, počet předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost), programy začaly před rokem 2005, opakování programů APZ.
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP celkem (N)
Tabulka č. 96 Regresní logistické modely - základní vzdělání
Kontrolováno pro: kraj, pohlaví, věk, zdraví, vzdělání, rozhodný příjem, zvláštní kategorie (absolventi, péče o děti, zvláštní pomoc), počet předcházejících evidencí (opakovaná nezaměstnanost), programy začaly před rokem 2005, opakování programů APZ.
bez APZ rekvalifikace VPP SÚPM abs. praxe chr. dílna a pracoviště SVČ IAP celkem (N)
Tabulka č. 95 Regresní logistické modely - dlouhodobá nezaměstnanost
104 0,22 0,42 0,24 0,84 0,22 0,20 0,15 0,33 0,28 15 370
sledovaná skončila zaměst. 0,33 0,30 0,36 0,08 0,41 0,40 0,29 0,36 0,36 36 719
na konci období 0,71 0,65 0,77 0,42 0,82 0,77 0,87 0,64 0,75 36 316
průměr (rok) 0,63 0,53 0,68 0,34 0,73 0,69 0,72 0,55 0,65 35 899
efekt 60 dní 0,55 0,45 0,60 0,29 0,66 0,62 0,60 0,51 0,57 35 265
efekt 90 dní 0,49 0,40 0,53 0,25 0,60 0,57 0,51 0,49 0,52 34 640
0,44 0,36 0,48 0,22 0,54 0,52 0,44 0,43 0,47 33 482
0,48 0,46 0,52 0,20 0,60 0,57 0,49 0,47 0,53 26 422
0,44 0,43 0,48 0,17 0,56 0,54 0,47 0,46 0,49 22 643
0,40 0,42 0,45 0,15 0,53 0,52 0,42 0,44 0,46 19 972
sledovaná skončila zaměst. 0,31 0,31 15 362
0,61 0,61 15 090
na konci průměr období (rok) 0,60 0,60 14 857
efekt 60 dní 0,56 0,56 14 474
efekt 90 dní
SÚPM - dotace mezd SÚPM - dotace mezd (rámcová dohoda) SÚPM - abs. praxe celkem celkem (N)
SÚPM - zaměstnavatel
0,16 0,04 0,16 30 472
0,15 0,14 29 195
0,17
0,24 0,13
0,22 0,15
35 50 25 230
průměr (rok)
na konci období
61
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 73 46
0,13 0,16 29 889
0,18
0,25 0,14
efekt 60 dní
0,13 0,16 26 341
0,18
0,25 0,15
efekt 90 dní
0,35 0,39 0,38 0,10 0,45 0,48 0,38 0,39 0,41 15 983
0,33 0,37 0,37 0,10 0,44 0,47 0,37 0,40 0,39 14 607
0,54 0,54 14 487
0,47 0,47 13 909
0,63 0,63 7 837
0,60 0,60 5 327
0,59 0,59 4 128
0,59 0,59 3 376
0,60 0,60 2 846
0,55 0,55 2 290
0,13 0,17 24 871
0,18
0,26 0,16
0,12 0,18 23 268
0,18
0,26 0,17
0,11 0,21 18 563
0,23
0,28 0,20
0,08 0,21 16 883
0,21
0,28 0,20
0,07 0,22 15 107
0,25
0,27 0,22
0,06 0,22 13 427
0,22
0,26 0,22
0,05 0,23 11 640
0,24
0,25 0,23
0,03 0,23 10 311
0,23
0,25 0,23
0,05 0,22 9 810
0,22
0,24 0,22
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
0,58 0,58 2 433
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
0,37 0,40 0,40 0,12 0,48 0,48 0,38 0,42 0,42 16 660
Tabulka č. 99 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - společensky účelná pracovní místa
VPP celkem celkem (N)
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 125 125 15 302
0,38 0,40 0,42 0,13 0,49 0,50 0,39 0,42 0,44 17 784
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
Tabulka č. 98 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - veřejně prospěšné práce
nespec. motiv. obnov. profesní dělníci rozšiř. jiná podnikání nezařaz. celkem celkem (N)
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 153 135 159 86 177 179 162 170 160 36 119
Tabulka č. 97 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - rekvalifikace
ČÁST 8: Faktory ovlivňující efekty - přehled (celý rok 2005)
105
0,00 0,04 0,01 0,03 3 503
na konci období 0,00 0,04 0,03 0,04 3 500
průměr (rok) 0,00 0,04 0,02 0,04 3 500
efekt 60 dní 0,00 0,04 0,02 0,04 3 498
efekt 90 dní 0,00 0,04 0,02 0,03 3 497
0,00 0,04 0,01 0,03 3 497
0,00 0,05 0,02 0,04 3 294
0,00 0,04 0,02 0,04 3 280
0,00 0,04 0,01 0,04 3 267
0,00 0,04 0,02 0,04 3 059
0,34 0,29 0,34 1 232
na konci období 0,32 0,32 0,32 1 178
průměr (rok) 0,32 0,32 0,32 1 135
efekt 60 dní 0,35 0,32 0,35 1 062
efekt 90 dní 0,37 0,32 0,36 898
0,37 0,30 0,36 847
0,41 0,31 0,40 666
0,41 0,26 0,39 588
0,42 0,25 0,40 536
sledovaná skončila zaměst. 0,13 0,13 5 023
na konci období 0,09 0,09 4 722
průměr (rok) 0,11 0,11 4 430
efekt 60 dní 0,12 0,12 4 039
efekt 90 dní
IAP celkem celkem (N)
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 106 106 24 401 na konci období
0,25 0,31 0,25 0,31 10 696 30 983
sledovaná skončila zaměst.
0,13 0,13 3 712
0,38 0,38 26 540
0,35 0,35 25 387
0,32 0,32 23 350
průměr efekt 60 efekt 90 efekt (rok) dní dní 120 dní 0,41 0,41 27 316
0,00 0,05 0,02 0,04 2 097
0,45 0,28 0,43 454
0,44 0,23 0,42 402
0,43 0,18 0,40 342
0,38 0,16 0,36 326
0,14 0,14 3 424
0,14 0,14 3 230
0,15 0,15 3 012
0,16 0,16 2 665
0,30 0,30 22 211
efekt 150 dní
0,41 0,41 14 215
efekt 180 dní
0,39 0,39 13 323
efekt 210 dní
0,38 0,38 12 482
efekt 240 dní
0,36 0,36 11 506
efekt 270 dní
0,16 0,16 2 411
0,35 0,35 10 491
efekt 300 dní
0,17 0,17 2 094
0,34 0,34 9 676
efekt 330 dní
0,18 0,18 1 841
0,31 0,31 9 001
efekt 360 dní
0,18 0,18 1 709
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
Tabulka č. 103 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - individuální akční plány
SVČ - SÚPM celkem celkem (N)
počet dní v nezam. (1.1.200530.6.2006) 39 39 5 021
0,00 0,05 0,03 0,05 2 186
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
Tabulka č. 102 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - samostatná výdělečná činnost
CHD - zřízení CHP - provoz celkem celkem (N)
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 110 68 105 1 232
0,00 0,05 0,03 0,04 2 488
efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt efekt 120 dní 150 dní 180 dní 210 dní 240 dní 270 dní 300 dní 330 dní 360 dní
Tabulka č. 101 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - chráněné dílny a pracoviště
abs. mladiství abs. SŠ abs. VŠ celkem celkem (N)
počet dní sledovaná v nezam. skončila (1.1.2005zaměst. 30.6.2006) 0 17 8 15 3 500
Tabulka č. 100 Efekty programů (všechny programy v r. 2005) - absolventské praxe
Seznam často používaných zkratek
106
APZ
aktivní politika zaměstnanosti
ČID
částečné invalidní důchody
CHRDP
chráněné dílny a pracoviště
IAP
individuální akční plány
ID
invalidní důchody
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSK
Moravskoslezský kraj
SÚPM
společensky účelná pracovní místa
SVČ
samostatná výdělečná činnost
UK
Ústecký kraj
ÚP
úřad práce
VPP
veřejně prospěšné práce
VÚPSV
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
ZPS
změněná pracovní schopnost