Program rozvoje Karlovarského kraje

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 Strategická část Aktualizace 2009

Odbor regionálního rozvoje

Obsah 1. Vize, soustava cílů a priorit a jejich vazby.........................................................................3 1.1 Přístup při zpracování soustavy cílů, priorit a opatření...........................................3 1.2 Vize, soustava cílů, priorit a opatření......................................................................3 1.3 Členění jednotlivých prioritních os.......................................................................... 4 1.4 Grafické znázornění soustavy cílů, priorit a opatření..............................................5 2. Strategická část Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 .......................................................................................................................................6 2.1 Prioritní osa A: Podnikání a inovace........................................................................6 3. Vnitrokrajské disparity a problémová území kraje.........................................................34 6. Seznam zkratek................................................................................................................64

2

1. Vize, soustava cílů a priorit a jejich vazby 1.1 Přístup při zpracování soustavy cílů, priorit a opatření V rámci SWOT analýzy bylo provedeno posouzení vnitřní situace kraje, jeho silných a slabých stránek a jejich příčin. Silné a slabé stránky kraje byly následně posuzovány z různých hledisek, srovnávány se situací v České republice a následně stručně formulovány. Byly tak získány porovnatelné výhody a nevýhody mající zásadní význam pro orientaci a působení v konkurenčním prostředí, ve kterém se kraj nachází. Dalším krokem bylo posouzení příležitostí a ohrožení z vnějšího prostředí. Porozumění vnějším vlivům a různým vývojovým tendencím umožní strukturovanou přípravu na využití příležitostí, které se nabízejí nebo nabídnou v budoucnosti, nebo naopak umožní účinnou obranu proti jevům a trendům, které se mohou objevit. Řada z nich však byla ze strany rozhodujících činitelů kraje identifikována jako neovlivnitelná. Význam pro další práci však má jejich identifikace a jejich další sledování. Na základě souhrnné SWOT analýzy a utřídění analytických poznatků formulována následující soustava cílů a priorit, v rámci které budou konkretizovány specifické podpůrné nástroje.

byla dále

1.2 Vize, soustava cílů, priorit a opatření V rámci Programu rozvoje Karlovarského kraje byla definována následující vize: Karlovarský kraj, ekonomicky prosperující region poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní život založený na atraktivních přírodních podmínkách a otevřeném sociálně vstřícném prostředí. Karlovarský kraj, region evropského setkávání. Za účelem naplnění této vize byl definován Globální cíl Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013, kterým je KONKURENCESCHOPNOST. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 bude realizován prostřednictvím čtyř prioritních os, které odrážení globální cíl programu rozvoje, a jejichž realizací bude tento globální cíl naplněn. Těmito prioritními osami jsou: Prioritní osa A: Podnikání a inovace Prioritní osa je zaměřena na konkurenceschopnost jak podnikatelského prostředí, tak dalších strategických odvětví mimo jiné v tradiční oblasti cestovního ruchu a lázeňství nebo v oblasti zpracovatelského průmyslu, která v současné době nabývá na stále větším významu. Velmi významnou součástí priority je též výzkum a vývoj tvořící základ konkurenceschopného podnikatelského prostředí. Prioritní osa B: Lidské zdroje Prioritní osa je zaměřená na oblast školství a další profesní vzdělávání, na lidské zdroje a efektivní řízení v oblasti veřejné správy tvořící předpoklad pro konkurenceschopné prostředí. Prioritní osa C: Infrastruktura Prioritní osa je zaměřena na zkvalitnění dopravní infrastruktury, tzn. zvýšení kvality a vzájemné propojenosti železniční a silniční dopravní sítě. Významné postavení má v rámci infrastruktury Karlovarského kraje i mezinárodní letiště Karlovy Vary. Prioritní osa je dále zaměřena na zvýšení kvality technické infrastruktury jako telekomunikační infrastruktury a infrastruktury pro zásobování teplem a elektřinou.

3

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013c – Aktualizace 2009

Strategická část

Prioritní osa D: Kvalita života Prioritní osa je zaměřena na řadu oblastí významných pro kvalitu života obyvatel Karlovarského kraje. Těmito oblastmi je především životní prostředí, sociální a zdravotní infrastruktura, ochrana a podpora veřejného zdraví, kultura, sport, aktivity související s prevencí rizik a další.

1.3 Členění jednotlivých prioritních os Jednotlivé prioritní osy jsou rozpracovány do 15 konkrétních opatření a dále do jednotlivých realizačních nástrojů. Realizační nástroje jsou rozděleny do tří oddílů, a to následujícím způsobem: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje Jedná se o takové nástroje, které jsou ve výhradní kompetenci Karlovarského kraje (případně jím zřizovaných nebo zakládaných organizací). Tyto realizační nástroje mají přímou vazbu na rozpočet Karlovarského kraje. b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje Jedná se o realizační nástroje, v rámci kterých kraj vystupuje jako koordinátor, případně iniciátor aktivit na území kraje, jejichž nositelem nemusí být Karlovarský kraj, nebo jím zřizované a zakládané organizace. Na přípravě a realizaci těchto nástrojů může kraj finančně participovat. Jedná se především o podporu formou partnerství, poradenství atd. Konkrétní povaha podpory je specifikována konkrétním realizačním nástrojem. c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů Jedná se o nástroje, které jsou ve výhradní kompetenci třetích subjektů. Aktivity v tomto oddíle nemají žádnou přímou návaznost na rozpočet Karlovarského kraje.

4

Karlovarský kraj, ekonomicky prosperující region poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní život založený na atraktivních přírodních podmínkách a otevřeném sociálně vstřícném prostředí. Karlovarský kraj, region evropského setkávání.

Prioritní osy

Globální cíl

Strategická vize

1.4 Grafické znázornění soustavy cílů, priorit a opatření

KONKURENCESCHOPNOST

Prioritní osa A

Prioritní osa B

Prioritní osa C

Prioritní osa D

Podnikání a inovace

Lidské zdroje

Infrastruktura

Kvalita života

A1: Výzkum a vývoj

B1: Školství a vzdělávání

C1: Dopravní infrastruktura

D1: Ochrana životního prostředí

A2: Podnikatelské prostředí

B2: Veřejná správa

C2: ICT infrastruktura

D2: Péče o kulturní dědictví

A3: Zpracovatelský průmysl

Opatření

A4: Cestovní A3: Strategická ruch a odvětví lázeňství

C3: Technická infrastruktura

D3: Sociální a infrastruktura a služby

D4: Zdravotní infrastruktura a D5: Rozvoj venkova a zeměď. D6: Prevence rizik D7: Kultura D8: Sport

2. Strategická část Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 2.1 Prioritní osa A: Podnikání a inovace 2.1.1 Opatření A1: Výzkum a vývoj Zaměření opatření Podpora je zaměřena na vybudování a posílení základních služeb pro sféru výzkumu a vývoje (VaV) v Karlovarském kraji. Pomoc je určena na vybudování potřebné infrastruktury pro VaV, posílení technického vybavení a kapacit pro VaV. Podpora v rámci této oblasti se zaměří především na soukromé společnosti, které budují nová pracoviště výzkumu a vývoje či rozšiřují již existující výzkumné a vývojové kapacity se zaměřením na materiály, výrobky a technologie s vysokými technicko-ekonomickými parametry včetně provádění změn produktů a produkčních řad. Opatření se rovněž zaměří na vytvoření podmínek pro zvýšení kapacit pro cílený výzkum v oblasti neprůmyslových odvětví, pro která má Karlovarský kraj potenciál. Jedná se zejména o výzkum pro lázeňství, především se zaměřením na přírodní léčivé zdroje a jejich aplikace. Karlovarský kraj bude v rámci tohoto opatření vystupovat spíše v roli partnera, resp. iniciátora konkrétních kroků. Jeho role bude např. spočívat v prezentaci projektů na významných evropských veletrzích a podpoře při zpracování monitorovacích studií a průzkumů v oblasti vědy a výzkumu. Klíčovou roli zde však musí sehrát jednak samy výzkumné resp. vzdělávací instituce, jednak representace podnikatelské sféry. Příkladem úspěšného naplňování smyslu opatření v uplynulém období je navázání kontaktů mezi Karlovarským krajem (KK) a s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, kde je podepsána dohoda o spolupráci. Součástí dlouhodobých záměrů kraje je vybudování technologického centra a kompetenčního centra kraje. Opatření má přímou vazbu na Specifický cíl A.1: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem formulovaný v rámci Strategie rozvoje konkurenceschopnosti KV kraje (BermanGroup, 2007), jehož naplnění směřuje ke zvýšení počtu (i podílu) inovujících firem, které se budou cíleně zabývat výzkumem a vývojem, budou vykazovat nadprůměrný růst produktivity a vytvářet nová kvalitní pracovní místa. Organizační základnou realizace tohoto záměru se stane Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP). Klíčovou podmínkou realizace daného opatření je ovšem nastartování intenzivní spolupráce soukromých společností se vzdělávacími institucemi. Zdůvodnění opatření Oblast podpory reaguje na důsledky dlouhodobého nedostatečného financování VaV v Karlovarském kraji a s tím související nízké úrovně technického i organizačního zabezpečení a zastaralé infrastruktury pro VaV. Podpora se bude zaměřovat na budování infrastruktury pro VaV, posílení technického vybavení a kapacit pro VaV v cílových odvětvích přispívající k růstu aplikovatelných výsledků využitelných pro udržitelný rozvoj ekonomiky kraje. Počet podnikatelských subjektů v kraji, které provádějí vlastní výzkumnou a vývojovou činnost, je nízký a negativně ovlivňuje inovační kapacitu ekonomiky regionu. Rozvoj firemních kapacit výzkumu a vývoje povede k následnému zvýšení jejich inovativnosti. Realizační nástroje: Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Monitorování potřeb podniků v oblasti VaV na území kraje (zpracování studií, průzkumů)  Prezentace projektů z oblasti VaV na významných evropských veletrzích  Vytvoření Karlovarské agentury rozvoje podnikání  Vytvoření webového informačního systému o inovacích

Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Spolupráce při zakládání a rozvoji vědeckých a vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií (vybudování Technologického centra a kompetenčního centra kraje) včetně spolupráce se sousedními, příhraničními a ostatními regiony EU

 Spolupráce při realizaci projektů v rámci OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace.

Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Výstavba, rekonstrukce a rozšíření kapacit výzkumu a vývoje a jejich vybavení moderní přístrojovou technikou, obnova a modernizace výzkumných a vývojových laboratoří a jejich vybavení moderní přístrojovou technikou Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  Organizační složky státu a jimi zřizované organizace,  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  veřejné výzkumné instituce a výzkumné ústavy,  nestátní neziskové organizace, neziskové instituce, jimi vytvořené právnické osoby a další subjekty splňující definici „neziskové výzkumné organizace“,  instituce vědy a výzkumu,  vývojová inovační centra,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob,  Hospodářská komora a její složky,  řídící a implementační orgány příslušných operačních programů.

2.1.2 Opatření A2: Podnikatelské prostředí Zaměření opatření Toto opatření je zaměřeno na podporu spolupráce podniků v Karlovarském kraji se zaměřením především na projekty identifikace, zakládání a rozvoje klastrů, podnikatelských inkubátorů a technologických platforem (včetně přeshraničních). Předmětem opatření je tvorba infrastruktury pro rozvoj spolupráce(v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, transferu know-how) a podpora konkrétních projektů společně realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky i vědeckovýzkumnými institucemi a universitami. Opatření je zaměřeno rovněž na výstavbu a regeneraci prostor pro inovační podnikatelské subjekty, zejména MSP, a proces zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center. Opatření je dále rozpracováno ve Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje prostřednictvím specifického cíle A.2: Kultura inovačního podnikání v KV kraji a specifického cíle A.3: Regionální inovační infrastruktura v rámci Strategického cíle A: Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji a rovněž prostřednictvím specifického cíle C.3: Podnikatelská infrastruktura v rámci Strategického cíle C: Strategická podpora podnikání. V rámci tohoto opatření budou realizovány rovněž projekty vedoucí ke zkvalitnění infrastruktury pro podnikání na území Karlovarského kraje. Jedná se o rozvoj nemovitostí pro podnikání včetně související infrastruktury (zejm. výstavba a další rozvoj existujících průmyslových zón při prioritním využití pozemků a objektů typu brownfields. Součástí opatření bude i podpora znalostní a informační báze pro rozvoj regionální podnikatelské infrastruktury formou podpory přípravy jednotlivých projektů podnikatelských nemovitostí a regionální infrastruktury.

Organizační základnou realizace tohoto záměru se stane Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP). Zdůvodnění opatření Na základě výsledků vyhledávací fáze se konstituuje v Karlovarském kraji klastr, jehož cílem je vytvoření systému nakládání s komunálním odpadem za účelem jeho využití v podobě dále ekologicky využitelných surovin a paliv pro další výrobu. Tento klastr má s ohledem na silnou členskou základnu potenciál na podporu inovací, výzkumu a vývoje. Aktivní součástí této klastrové struktury se stanou nejen regionální podnikatelé, ale také vzdělávací a výzkumné instituce a v neposlední řadě obce, města a kraj. Rozvoj podnikatelských aktivit na území Karlovarského kraje je podmíněn existencí dostatečných kapacit infrastruktury vhodné pro podnikání. Na území kraje se nachází poměrně velké plochy potencionálně využitelné pro rozvoj podnikání, jejich fyzický stav a vybavenost potřebnou infrastrukturou je však mnohdy nedostačující. Zároveň existují nevyužívané nemovitosti typu brownfields, které mohou být obnoveny, rekonstruovány a znovu použity pro podnikání. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Mapování a rozvoj potenciálu pro vznik nových projektů, realizace vyhledávacích studií, aplikace zahraničních zkušeností, networkingové, vzdělávací, propagační a jiné podpůrné aktivity s cílem efektivního využití prostředků  Vytvoření Karlovarské agentury rozvoje podnikání  Vytvoření a realizace regionálního programu osvěty, poradenství a asistence začínajícím podnikatelům b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraj  Vytváření podmínek pro vznik a rozvoj klastrů  Podpora zakládání a rozvoje podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center, které provozují inkubátor a další podpora nových firem vč. budování podnikatelské kultury  Podpora přeměny brownfields a objektů typu brownfields na podnikatelské zóny a podnikatelské objekty (např. zkvalitnění infrastruktury pro zlepšení jejich dostupnosti).  Příprava nových rozvojových ploch a podnikatelských zón  Spolupráce při vytvoření Karlovarské asociace inovačních firem c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Příprava projektové dokumentace výstavby, rekonstrukce či regenerace podnikatelských nemovitostí  Zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a inovačních center  Zakládání a rozvoj klastrů a dalších podnikatelských seskupení  Příprava a výstavba nových podnikatelských zón nebo zvýšení kvality a rozvoj stávajících podnikatelských zón včetně infrastruktury pro zlepšení jejich dostupnosti; upřednostňovány budou obory s vyšší přidanou hodnotou a takové, které nebudou nadměrně zatěžovat životní prostředí (např. nutnou zvýšenou přepravou zboží a materiálů)  Přeměna brownfields a objektů typu brownfields na podnikatelské zóny a podnikatelské objekty včetně infrastruktury pro zlepšení jejich dostupnosti Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,

         

obce a jimi zřizované a zakládané organizace, sdružení obcí, ostatní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce a výzkumné ústavy, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, instituce vědy a výzkumu, zájmová sdružení právnických osob, Hospodářská komora a její složky Cezchinvest

2.1.3 Opatření A3: Zpracovatelský průmysl Zaměření opatření Opatření je zaměřeno na podporu rozvojových projektů a projektů podnikatelů, které vytvářejí nové, dlouhodobě stabilní pracovní příležitosti nebo přispívají k uchování stávajících pracovních míst v rámci zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Opatření A3 je zaměřeno zejména na velké projekty s růstovým potenciálem a na projekty přispívající k odstraňování vnitrokrajských disparit. Je orientováno na podporu životaschopných podnikatelských záměrů ve strategických oborech zpracovatelského průmyslu respektujících udržitelné využití přírodních zdrojů a na podporu příchodu strategických zahraničních investic, které nepřímo napomohou dokončit restrukturalizaci místních tradičních odvětví. Zdůvodnění opatření Politické změny v listopadu 1989 a postupná transformace ekonomiky z centrálně plánované na ekonomiku volného trhu přinesly výrazné změny rovněž do hospodářství Karlovarského kraje. Po utlumení těžby uhlí a rud a výroby v některých průmyslových odvětvích se hospodářství Karlovarského kraje rozčlenilo do pestré škály průmyslových odvětví. Mezi hlavní patří - kromě stále významné těžby především hnědého uhlí a kaolínu - zejména strojírenství, sklářství, výroba keramiky, výroba hudebních nástrojů, textilní průmysl, elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl (resp. výroba některých komponentů) a chemický průmysl. Konkurenceschopnost průmyslu v Karlovarském kraji částečně brzdí nedostatečná podpora a zdroje pro tradiční řemesla i nová odvětví, slabá spolupráce a podpora podnikatelských subjektů. Důležitým hospodářským odvětvím Karlovarského kraje z hlediska podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) i na zaměstnanosti je zpracovatelský průmysl. K udržení konkurenceschopnosti je nutné dlouhodobě vytvářet vhodné podmínky. Jedná se zejména o celkový management prostředí průmyslu – podpora investorů, cílená diverzifikace průmyslových odvětví zajišťující nižší zranitelnost hospodářství kraje při hospodářských výkyvech, podpora exportních snah podniků a další. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Institucionální podpora rozvoje podnikání (založení specializované organizace/agentury kraje zaměřené na podporu rozvoje podnikání v kraji)  Mapování potřeb/problémů zahraničních investorů v kraji, včetně jejich potenciálu spolupráce s firmami a institucemi v Karlovarském kraji (např. zapojení do inovačních aktivit, sponzoringu škol, apod.), případně změna typu aktivit realizovaných v kraji směrem k vyšší přidané hodnotě; řešení problémů investorů  Ve spolupráci s agenturou CzechInvest aktivní vyhledávání investorů, kteří vhodně doplní odvětvovou skladbu a hodnotové řetězce v Karlovarském kraji a zvýší tak její výkonnost, konkurenceschopnost, potenciál růstu a tvorby nových kvalitních pracovních míst b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje

c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  nestátní neziskové organizace  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob,  Hospodářská komora a její složky.

2.1.4 Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství Zaměření opatření Opatření je zaměřeno na podporu projektů, které vytvářejí nové, dlouhodobě stabilní pracovní příležitosti nebo přispívají k uchování stávajících pracovních míst v rámci cestovního ruchu a lázeňství. Zdůvodnění opatření Služby v cestovním ruchu a lázeňství se v Karlovarském kraji významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Výhodou Karlovarského kraje v oblasti rozvoje cestovního ruchu a lázeňství a s tím spojených služeb jsou velmi dobré přírodní podmínky a kulturně – historické předpoklady. Přesto ale v některých atraktivních částech kraje není dostatečně vybudovaná potřebná infrastruktura nebo je nevyhovující její kvalita. Jedná se zejména o nedostatečnou kapacitu zařízení, jež je zastaralé, a úplně chybí. Je tedy velmi důležité zaměřit se na rozvoj nové infrastruktury a zkvalitňování stávající nabídky. Nedílnou součástí tohoto rozvoje je začlenění marketingového systému a spolupráce s podnikatelskými subjekty působícími v oblasti lázeňství a cestovního ruchu, stejně jako tvorba doprovodných turistických produktů. V Karlovarském kraji existuje i mimo známá lázeňská střediska řada významných míst, která je třeba obnovit a oživit tak lokální hospodářství. Nejsou to pouze hrady a zámky, ale i jiné možnosti nabídek pro zahraniční a tuzemské návštěvníky, např. lidová architektura, zaniklé obce Doupovska, rodinné rekreace s možností výletů do okolí. Karlovarský kraj vyvine maximální úsilí a podporu subjektům, které usilují o zapsání lázeňského trojúhelníku do seznamu památek UNESCO.

Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje

a)

•

Marketingové a informační kampaně orientované na propagaci kraje jako jedinečné turistické destinace a regionu lázeňství (tvorba nových vícejazyčných listových, elektronických propagačních materiálů a předmětů, návrh turistických programů, účast na veletrzích a workshopech cestovního ruchu atd.)

Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje

 Výstavba či modernizace turistické infrastruktury (např. kongresových či lázeňských center, sportovně rekreačních zařízení, stálých expozic, skanzenů, turistických informačních center aj.) s prokazatelným dopadem na cestovní ruch, zpracování analýz a studií

 Podpora realizace společných projektů a aktivit v oblasti lázeňství a cestovního ruchu (např. společné workshopy, prezentační a propagační materiály apod.)

 Tvorba marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu.

b)

 Podpora tvorby, propagace specifických regionálních turistických produktů zejména v sousedních a příhraničních regionech  Vytváření místních a regionálních systémů informování turistů o atraktivitách cestovního ruchu Konání seminářů a sympozií o lázeňství a cestovním ruchu Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Výstavba, modernizace a rekonstrukce ubytovacích a stravovacích zařízení s přímou vazbou na cestovní ruch  Značení, opravy a úpravy a rozvoj cyklotras s využitím pro cestovní ruch (včetně doplňkového zařízení), výstavba a rekonstrukce turistických tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních a naučných stezek  Výstavba a modernizace turistické infrastruktury (např. kongresových či lázeňských center, sportovně rekreačních zařízení, stálých expozic, skanzenů, turistických informačních center aj.) s prokazatelným dopadem na cestovní ruch  Tvorba a propagace turistických produktů, konání seminářů a sympozií o lázeňství a cestovním ruchu  Zakládání a rozvoj organizací cestovního ruchu Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet: kraj a jím zřizované a zakládané organizace, obce a jimi zřizované a zakládané organizace, sdružení obcí, ostatní příspěvkové organizace, školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace podnikatelské subjekty, zájmová sdružení právnických osob, Hospodářská komora a její složky.

2.2

Prioritní osa B: Lidské zdroje

Prioritní osa je zaměřená na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, na školství a další profesní vzdělávání, na lidské zdroje a efektivní řízení v oblasti veřejné správy tvořící předpoklad pro konkurenceschopné prostředí. 2.2.1 Opatření B1: Školství a vzdělávání Zaměření opatření Opatření je zaměřeno na oblast vzdělávání, a to jak na infrastrukturu, tak na vlastní vzdělávací aktivity. Podpora bude realizována nejenom v rámci „formalizované“ školské soustavy (základní, středí, vyšší odborné či vysokoškolské vzdělávání), ale také v rámci dalšího vzdělávání1. Cílem opatření B1 je dosažení stavu, kdy vzdělávací soustava (ve všech svých stupních) a flexibilní systém dalšího vzdělávání odpovídajícím způsobem reagují a snaží se v dostatečném předstihu předvídat (pomocí důkladných analýz poptávky a trendů) měnící se poptávku na trhu práce a jsou schopny všem zaměstnavatelům (podnikatelským subjektům, veřejnému sektoru atd.) nabídnout pracovní sílu s odpovídající kvalifikací a v dostatečném množství. Zdůvodnění opatření Především je zapotřebí změnit nepříznivou vzdělanostní strukturu kraje. V případě vzdělávací soustavy to znamená její úpravy, které budou respektovat strategická odvětví kraje, globální trendy a silné stránky kraje. Současně je vhodné vzdělávací aktivity především v terciárním stupni (vyšší odborné a vysoké školy) zaměřit směrem na „netradiční“ studenty, například již zaměstnané s dosaženým středoškolským vzděláním. Vzhledem ke stávajícímu nedostatku technických profesí ve všech úrovních se jako možná cesta jeví zaměření směrem k polytechnickému či integrovanému inženýrskému zaměření. Nezbytnou součástí těchto opatření však musí být motivační a propagační kampaň zaměřená již na základní školy a veřejnost. Realizační nástroje: a)

Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje • Koordinace aktivit středních škol a středních odborných učilišť, vyšších odborných škol, domovů dětí a mládeže, základních uměleckých škol, pedagogicko-psychologických poraden a některých základních škol, pro něž je kraj zřizovatelem.  Zřízení vzdělávací rady kraje – platforma pro setkávání zástupců samosprávy, veřejné správy, podnikatelů (hospodářské komory), úřadů práce a vzdělávacích institucí, popřípadě využití Rady pro rozvoj lidských zdrojů – doplnit metodiku, využít zkušeností z ostatních krajů, více informovat o aktivitách atd.  Zřízení informačního centra pro další vzdělávání – pro veřejnost a podnikatelské subjekty včetně monitoringu kvalifikačních potřeb podniků  Granty pro vybrané vzdělávací instituce na přípravu a realizaci programů dalšího vzdělávání v souladu s potřebami zaměstnavatelů (jazyková příprava atd.) měkké dovednosti, ICT dovednosti atd.)  Granty pro rozvoj a realizaci forem distančního studia v terciárním vzdělávání (VOŠ a VŠ) se zaměřením na „netradiční“ studenty a jiné formy vzdělávání (distanční, kombinované atd.)  Granty na podporu společných aktivit zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí (odborné praxe, výuka zaměstnanců podniků ve školách atd.) 1

Při realizaci opatření budou reflektovány Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje a aktivity podporované v rámci globálního grantu operačního programu Vzdělávací pro konkurenceschopnost (podrobnosti nejsou k 7-2007 k dispozici).

 Pravidelné šetření o potřebách podnikatelů z hlediska pracovní síly, spokojenost s absolventy (zvolit vhodnou metodiku, dobře určit cílovou skupinu, porovnávat výsledky v čase atd.)  Kampaň na podporu technického (včetně IT) a přírodovědného vzdělávání  Kampaň na podporu konceptu celoživotní učení – učení ukončením školy nekončí s důrazem na jazykové vzdělávání  Studie posílení a možných forem spolupráce vysokoškolské infrastruktury v Karlovarském kraji s ohledem na strategické odvětví kraje.  Vybudování dostatečné administrativní kapacity, nastavení vhodných kritérií operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a to především v prioritních osách počáteční vzdělávání a další vzdělávání (například zřízení pracovních skupin pro tvorbu kriterií atd.)  Vytvoření či využití (posílení) stávající konzultační kapacity na úrovni kraje, která by umožnila potenciálním příjemcům podávat projekty, které budou v souladu s očekáváními  Podpora rozvoj a realizace forem distančního studia v terciárním vzdělávání (VOŠ a VŠ) se zaměřením na „netradiční“ studenty a jiné formy vzdělávání (distanční, kombinované atd.)  Vybudování (dosažení) odpovídající odpovídajícími vzdělávacími pomůckami

infrastruktury

škol

včetně

dovybavení

škol

 Podpora výstavby, modernizace, pořízení, vybavení a zařízení infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů ve vybraných oblastech strategických odvětví kraje  Podpora zlepšení dostupnosti vzdělávacích kapacit b)

Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje

 Zřízení vzdělávací rady kraje – platforma pro setkávání zástupců samosprávy, veřejné

správy, podnikatelů (hospodářské komory), úřadů práce a vzdělávacích institucí, popřípadě využití Rady pro rozvoj lidských zdrojů – doplnit metodiku, využít zkušeností z ostatních krajů, více informovat o aktivitách atd.

 Zřízení informačního centra pro další vzdělávání – pro veřejnost a podnikatelské subjekty včetně monitoringu kvalifikačních potřeb podniků  Granty pro vybrané vzdělávací instituce na přípravu a realizaci programů dalšího vzdělávání v souladu s potřebami zaměstnavatelů (jazyková příprava atd.) měkké dovednosti, ICT dovednosti atd.)  Granty pro rozvoj a realizaci forem distančního studia v terciárním vzdělávání (VOŠ a VŠ) se zaměřením na „netradiční“ studenty a jiné formy vzdělávání (distanční, kombinované atd.)  Granty na podporu společných aktivit zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí (odborné praxe, výuka zaměstnanců podniků ve školách atd.)  Pravidelné šetření o potřebách podnikatelů z hlediska pracovní síly, spokojenost s absolventy (zvolit vhodnou metodiku, dobře určit cílovou skupinu, porovnávat výsledky v čase atd.)  Kampaň na podporu technického (včetně IT) a přírodovědného vzdělávání  Kampaň na podporu konceptu celoživotní učení – učení ukončením školy nekončí s důrazem na jazykové vzdělávání  Studie posílení a možných forem spolupráce vysokoškolské infrastruktury v Karlovarském kraji s ohledem na strategické odvětví kraje.  Vybudování dostatečné administrativní kapacity, nastavení vhodných kritérií operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a to především v prioritních osách počáteční vzdělávání a další vzdělávání (například zřízení pracovních skupin pro tvorbu kriterií atd.)

 Vytvoření či využití (posílení) stávající konzultační kapacity na úrovni kraje, která by umožnila potenciálním příjemcům podávat projekty, které budou v souladu s očekáváními

 Podpora rozvoj a realizace forem distančního studia v terciárním vzdělávání (VOŠ a VŠ) se zaměřením na „netradiční“ studenty a jiné formy vzdělávání (distanční, kombinované atd.)

 Vybudování (dosažení) odpovídající odpovídajícími vzdělávacími pomůckami

infrastruktury

škol

včetně

dovybavení

škol

 Podpora výstavby, modernizace, pořízení, vybavení a zařízení infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů ve vybraných oblastech strategických odvětví kraje

 Podpora zlepšení dostupnosti vzdělávacích kapacit  Pravidelná setkávání výchovných poradců ze středních škol (popřípadě základních škol) základních škol se zástupci podniků, exkurze rodičů a učitelů do podniků

 Realizace soutěže pro studenty základních a středních škol se zaměřením na jejich další osobní rozvoj, motivaci atd.  Realizace a koordinace různých kampaní na podporu celoživotního vzdělávání, jazykového vzdělávání atd.  Stipendijní program pro studenty středních škol  Stipendijní návratový program pro absolventy vysokých škol mimo Karlovarský kaj (viz Ústecký kraj)  Podpora společných aktivit zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí (odborné praxe, výuka zaměstnanců podniků ve školách atd.)  Podpora aktivit vysokých škol či jejich poboček působících v kraji  Výstavba, pořízení, rekonstrukce, modernizace, vybavení a zařízení infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů  Zvýšení absorpční kapacity operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a to především v prioritních osách počáteční vzdělávání a další vzdělávání c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Realizace programů dalšího vzdělávání, celoživotního učení a programů pro rozvoj lidských zdrojů  Rozvoj a realizace forem distančního studia v terciárním vzdělávání  Realizace projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání

 Realizace projektů podniků, které podpoří zaměstnance při získávání vysokoškolského vzdělání

 Realizace programů obcí v dalším vzdělávání pro obyvatelstvo  Vybudování a modernizace kapacit pro vzdělávání včetně celoživotního vzdělávání, modernizace stávajících objektů pro vzdělávací kapacity, vybavení vzdělávacích kapacit odpovídajícími vzdělávacími pomůckami, zlepšení dostupnosti těchto kapacit.  Výstavba, modernizace, pořízení, vybavení a zařízení infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů  Zlepšení dostupnosti vzdělávacích kapacit  Kampaně na podporu vzdělávání  Optimalizace sítě vzdělávacích zařízení a zlepšení dostupnosti vzdělávacích kapacit  Studie, analýzy atd. Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:

kraj a jím zřizované a zakládané organizace, obce a jimi zřizované a zakládané organizace, sdružení obcí, ostatní příspěvkové organizace, školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce, sdružení asociace škol, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, vývojová a inovační centra, zájmová sdružení právnických osob, Hospodářská komora a její složky, úřady práce.

           

2.2.2

Opatření B2: Veřejná správa

Zaměření opatření Vzhledem k rozsáhlé reformě územní veřejné správy a jejímu pokračování je nutné, aby Karlovarský kraj postupoval v souladu s reformou a aby zabezpečil fungování a rozvoj svého území všemi dostupnými prostředky. V současnosti se pozornost musí soustředit na modernizaci veřejné správy, hlavně na zvyšování efektivity fungování správy krajů a obcí. Zdůvodnění opatření Stav fungování územní veřejné správy stále není optimální, rezervy lze spatřovat zejména:  zvýšení efektivity řízení díky ICT,  ve využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a elektronických služeb ve veřejné správě a organizací zřizovaných subjekty veřejné správy (vč. elektronických služeb jako např. eGovernmentu, digitalizace, GIS),  v pořízení a verifikaci, údržbě a aktualizaci, sdílení a zabezpečení elektronických dat,  v komunikaci úřadů s veřejností,  v komunikaci a spolupráci ústřední státní správy a územní veřejné správy,  v kvalitě řízení a managementu úřadů,  v zavádění moderních metod řízení v územní veřejné správě v kraji (manažerské řízení, nákladové účetnictví),,  ve zvyšování kvalifikace, znalostí a odbornosti zaměstnanců úřadů a organizací zřizovaných úřady; e-learning. Realizační nástroje:



 

a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje Implementace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti činností kraje a jejich monitoring, zavádění nástrojů k efektivnímu řízení kraje (např. Service Level Environment Management, workflow, Document Management System, manažerské řízení, nákladové účetnictví aj.) Zvyšování odborné úrovně zaměstnanců úřadů a organizací zřizovaných úřady, vzdělávání Rozvoj GIS na regionální úrovni



Pořízení a verifikace, údržba a aktualizace, sdílení a zabezpečení elektronických dat (formou tématicky specializovaných portálů)



Zapojování orgánů územní veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat a elektronických služeb



Podpora partnerství s veřejnými a soukromými subjekty





Spolupráce s partnery z regionu a celé ČR a z členských zemí EU, využití zkušeností odpovědných institucí z příhraničních a dalších regionů EU b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje Podpora maximalizace absorpční kapacity kraje v oblasti finančních prostředků EU

čerpání



Rozvoj služeb informační společnosti (vč. eGovernmentu)



Zvýšení úrovně a kvality zabezpečení dat



Digitalizace dat



Koordinace rozvoje GIS na úrovni obcí



Koordinace zpracování územně analytických podkladů v rámci kraje



Zefektivnění řízení lidských zdrojů, vč. vzdělávání



Pořádání konferencí a pracovních seminářů

 

c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů Rozvoj GIS na úrovni obcí, koordinace s krajem a mezi obcemi navzájem Rozvoj služeb informační společnosti, využití informační a komunikační technologie v územní veřejné správě Zvýšení úrovně a kvality zabezpečení dat

   

Zapojování orgánů územní veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat Zavádění moderních metod zvyšování a transparentnosti územní veřejné správy a jejich monitoring

výkonnosti,

kvality

Digitalizace dat



Zefektivnění řízení lidských zdrojů, vč. vzdělávání a zvýšení kvalifikace zaměstnanců úřadů



Pořádání konferencí a pracovních seminářů za účelem výměny zkušeností s rozvojem kvality veřejné správy



Zvýšení dostupnosti, kvality a efektivity služeb územní veřejné správy



Spolupráce s partnery z regionu a celé ČR a z členských zemí EU

Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj - zastupitelstvo, rada, výbory, komise,  obce - zastupitelstva, rady, výbory, komise,  krajem zřizované a zakládané organizace,  obcemi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  nestátní neziskové organizace.

2.3 Prioritní osa C: Infrastruktura 2.3.1

Opatření C1: Dopravní infrastruktura

Zaměření opatření Dopravní infrastruktura Karlovarského kraje, její stav a tempo rozvoje je značně poznamenána restrukturalizací průmyslu po roce 1989 a následným útlumem některých tradičních odvětví. Nedostatek financí na údržbu modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury jak na krajské, tak národní úrovní vede k prohlubování tohoto problému. Primárně by se akce měly zaměřit na odstraňování úzkých míst a negativních dopadů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Klíčové oblasti podpory rozvoje by se v následujícím období měly zaměřit na:  síť silnic II. a III. třídy v návaznosti na celostátní síť,  dostavbu silniční sítě I. třídy, zvláště R 6,  modernizaci vybraných železničních tratí tvořících páteř veřejné hromadné přepravy osob v regionu,  mezinárodní letiště Karlovy Vary,  větší zapojení (integraci) cyklistické dopravy do dopravního systému kraje. Zdůvodnění opatření Dopravní infrastruktura je klíčovým faktorem rozvoje kraje. Z tohoto důvodu je nutné věnovat relevantní zdroje a aktivity na modernizaci stávající dopravní infrastruktury včetně zajištění systémové údržby. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Modernizace vybraných úseků silnic II. a III. třídy včetně výstavby obchvatů měst a obcí  Výstavba, modernizace a rekonstrukce silničních spojení ve vazbě na obnovu hraničních přechodů se Spolkovou republikou Německo

 Zvyšování bezpečnosti silniční dopravy na silnicích II. a III. třídy  Snižování hlukové zátěže obyvatelstva – výstavba protihlukových stěn  Zvyšování kapacity a modernizace Letiště Karlovy Vary  Prosazování zájmů kraje v oblasti dopravy na národní úrovni  Rozvoj a budování páteřních cyklostezek b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Dokončení výstavby rychlostní silnice R6  Modernizace železniční sítě a železničních uzlů  Snižování hlukové zátěže obyvatelstva – výstavba protihlukových stěn  Tvorba účinných opatření pro regulaci individuální automobilové dopravy v turisticky navštěvovaných lokalitách (např. doprava v klidu) včetně podpory vhodných systémů hromadné přepravy osob  Rozvoj regionálního integrovaného dopravního systému  Modernizace a výstavba terminálů veřejné hromadné přepravy osob  Propagace veřejné hromadné přepravy osob  Budování cyklostezek regionálního významu důležitých pro zajištění plnohodnotné dopravní obslužnosti regionu ve spolupráci s příhraničními regiony  Příprava zón pro rozvoj logistických služeb  Modernizace místních komunikací

 Budování místních cyklostezek  Zavádění inteligentních dopravních systémů na podporu zvyšování bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy  Obnova a rozšiřování vozového parku MHD c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Modernizace a výstavba terminálů veřejné hromadné přepravy osob  Realizace opatření regulující individuální automobilovou navštěvovaných lokalitách včetně a využití hromadné přepravy osob

dopravu

v turisticky

 Snižování hlukové zátěže obyvatelstva

 Modernizace místních komunikací  Omezení dopravy v nejnavštěvovanějších lokalitách (např. doprava v klidu, systém hromadné přepravy osob)  Zavádění inteligentních dopravních systémů  Obnova vozového parku veřejné hromadné přepravy osob a propagace veřejné hromadné přepravy osob Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  vlastníci dopravní infrastruktury,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob.

2.3.2

Opatření C2: ICT infrastruktura

Zaměření opatření Kvalitní ICT infrastruktura je jednou ze základních podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit i správy. Rostoucí význam infrastruktury s ohledem na využití informačních a komunikačních technologií je zřejmý, zejména s ohledem na využití internetu. V dlouhodobém horizontu představuje internet poměrně značný rozvojový potenciál pro oblasti ležící mimo velká správní centra kraje nabízející kvalitní přírodní podmínky pro život obyvatel, a to především v návaznosti na nově vznikající pracovní místa, k jejich obsazení není nutná fyzická přítomnost zaměstnance na pracovišti. Všeobecně lze říci, že opatření C2 je zaměřeno na zavádění ICT a zvyšování ICT gramotnosti nejširších vrstev obyvatelstva a na podporu e-Governmentu, tedy zkvalitnění a zefektivnění výkonu veřejné správy na území kraje. Zdůvodnění opatření V oblasti ICT je nutné zaměřit se na opatření, která napomohou rozvoji informačních a komunikačních technologií, a díky vyšší gramotnosti obyvatelstva v této oblasti pomohou zvýšit celkovou atraktivitu kraje i zlepšit podmínky pro rozvoj MSP. Dále jde o rozvoj informačních a komunikačních technologií s ohledem na propojení Krajského úřadu Karlovarského kraje a příspěvkových organizací kraje a na potřebu vytvoření kvalitní komunikační infrastruktury veřejné správy.

Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Podpora zavádění širokopásmových přípojek do obcí (pokrytí bezdrátovým internetem)  Podpora zavádění vysokorychlostních přípojek pro PO KK  Podpora zavádění komunikační infrastruktury veřejné správy  Realizace centrálních technologií pro podporu veřejné správy na území kraje (GIS, registry, datový sklad). b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Zřizování míst, příp. center veřejného přístupu k internetu  Budování metropolitních sítí

 Podpora realizace projektů eGovernmentu na obcích KK. c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Zvyšování počítačové gramotnosti, zřizování míst, případně center veřejného přístupu k internetu a zavádění širokopásmových přípojek do obcí  Zavádění technicky nejvyspělejších prostředků informačních a komunikačních technologií Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob,  Hospodářská komora a její složky.

2.3.3

Opatření C3: Technická infrastruktura

Zaměření opatření Kvalitní technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit a pro zajištění základních životních potřeb obyvatel kraje. Z pozice krajské správy může jít v tomto opatření pouze o aktivity koncepční a koordinační. Konkrétně jde o aktivní účast kraje na tvorbě krajských energetických, vodohospodářských a odpadových koncepcí a o zajištění jejich průmětu do územně plánovací dokumentace. Zdůvodnění opatření Kraj je vybaven technickou infrastrukturou (co do její dostupnosti i kvality) velmi nerovnoměrně, což souvisí se zděděnou sídelní strukturou a minulým ekonomickým zaměřením kraje. Tato infrastruktura je ovšem ve vlastnictví soukromých subjektů či obcí a krajská správa může na její rozvoj působit pouze zprostředkovaně. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Zpracování krajských infrastrukturních koncepcí  Pořizování a posuzování územně plánovací dokumentace b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje

 Rekonstrukce a výstavba místní technické infrastruktury (vodovody, energetické sítě, zásobování plynem a teplem) v problémových regionech kraje

c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Rekonstrukce a výstavba místní technické infrastruktury (vodovody, energetické sítě, zásobování plynem a teplem) Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob,  Hospodářská komora a její složky.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

2.4 2.4.1

Strategická část

Prioritní osa D: Kvalita života Opatření D1: Ochrana životního prostředí

Zaměření opatření Ochranou životního prostředí se obecně rozumí nevnášení dalšího znečištění do jednotlivých složek životního prostředí, jako je ovzduší, povrchová a podzemní voda či půda, biota a horninové prostředí. Je tedy nutné zásadně ovlivňovat přístupy při využívání jednotlivých složek a zároveň se pokoušet jejich kvalitu zlepšovat. Vysoká úroveň životního prostředí v regionu se odrazí nejen na vyšší spokojenosti zde žijících obyvatel, ale i na větším zájmu navštívit karlovarský region občany odjinud. Zdůvodnění opatření Kraje mají možnost ovlivňovat kvalitu životního prostředí, jednotlivé složky voda, ovzduší, zemědělskou a lesní půdu, biotu, horninové prostředí a nakládání s odpady pouze prostřednictvím kompetencí jim svěřeným legislativou. Ať už se jedná o nástroje stanovené krajskému úřadu formou přenesené působnosti ze státu, anebo v oblasti samosprávné prostřednictvím koncepcí, které kraj pro jednotlivé oblasti zpracovává. V oblasti ochrany ovzduší je zpracován Plán zlepšování kvality ovzduší Karlovarské ho kraje a Plán snižování emisí v Karlovarském kraji. Zde jsou definována opatření vedoucí ke zlepšení stavu. V oblasti vodního hospodářství je zpracovaný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací v KK, který by měl jednak motivovat města a obce k vyřešení zákonné povinnosti adekvátně čistit komunální splaškové vody a jednak může kraj ovlivnit ekonomiku řešení investic ve vodním hospodářství. Kraj v oblasti vodního hospodářství není nositelem projektů, poskytuje však finanční podporu vybraným projektům. V oblasti odpadového hospodářství se kraj ujal managementu projektu řešícího nakládání s komunálními odpady. Vzhledem k implementaci evropské legislativy bude třeba zásadně nakládání s komunálními odpady změnit. Kraj proto bude podporovat technologie týkající se třídění odpadů, využívání odpadů, recyklace a sběru a konečného energetického využití. V oblasti ochrany přírody a krajiny bude podporovat i aktivně se podílet na přípravě a realizaci projektů podporujících biodiversitu, ochranu chráněných druhů i likvidaci invazních rostlin. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Podpora projektů řešících výstavbu, rekonstrukci a intenzifikaci ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění odpadních vod v aglomeracích pod 2000 EO, které se nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP, CHKO, lokality s vývěry minerálních vod a plynů, lokality soustavy NATURA 2000 a ochranná pásma NP)  Podpora intenzifikačních technologií stávajících čistíren odpadních vod s prokazatelným zlepšením kvality vyčištěné vody  Podpora projektů územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) a projektů k revitalizaci krajiny  Podpora projektů zaměřených na zvýšení retenční schopnosti krajiny, biodiverzity a zachování krajinného rázu v nenarušených územích  Podpora protipovodňových opatření  Podpora regionálních systémů nakládání s odpady  Podpora projektů zaměřených na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Podpora zavádění zaměřených na čistící zařízení zdrojů znečišťování ovzduší  Podpora projektů řešících snižování energetické spotřeby v neziskových sektorech

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

 Podpora integrovaných systémů nakládání s odpady (využití zkušeností z příhraničních regionů a dalších regionů EU)  Podpora projektů řešících zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů  Podpora projektů revitalizace krajiny  Podpora technologií využívajících obnovitelné a alternativní zdroje energie v kraji  Výzkum a podpora využití geotermální energie  Protipovodňová opatření (opatření pro zvýšení odtoku vody z povodí a eliminace povodňových průtoků formou výstavby poldrů a úpravy koryt v zastavěných územích obcí přírodě blízkým způsobem) c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Projekty řešící snížení emisí z dopravy  Projekty využívající nízkoemisní spalovací zdroje  Projekty zaměřené na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu  Využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie v kraji, projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie  Projekty řešících úspory energie a využití odpadního tepla  Protipovodňová opatření  Realizace projektů řešících čištění odpadních vod a intenzifikaci stávajících čistíren odpadních vod  Realizace projektů územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) a projektů k revitalizaci krajiny

 Projekty zaměřené na zvýšení retenční schopnosti krajiny, biodiverzity a zachování krajinného rázu v nenarušených územích

 Zavádění nových čistících zařízení pro zdroje znečišťování ovzduší  Snižování energetické náročnosti průmyslové výroby  Projekty zaměřené na nakládání s odpady (např. využívání odpadů, třídění, úprava, recyklace odpadů, atd.) Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob,  správci povodí, vodních toků, nádrží,  správci a majitelé rybníků, vodních děl,  vlastníci lesních pozemků.

2.4.2

Opatření D2: Péče o kulturní dědictví

Zaměření opatření

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Kulturní dědictví je představováno hmotným a nehmotným dědictvím. Opatření D2 je zaměřeno na efektivní využití kulturního potenciálu hmotného kulturního dědictví Karlovarského kraje. Do kategorie hmotného kulturního dědictví patří zejména kulturní památky (nemovité i movité), architektonicky hodnotná historická zástavba sídel, sbírkové předměty, atd. Potenciál hmotného kulturního dědictví je nedostatečně využíván, tzn. není dostatečně ekonomizován. Pro efektivní využití ekonomického potenciálu kulturního dědictví Karlovarského kraje je nezbytné zkvalitnit stav hmotného kulturního dědictví a nalézt pro něj odpovídající uplatnění z hlediska jejich využitelnosti ze strany občanů kaje, dalších subjektů, odborné veřejnosti, ale především ze strany návštěvníků Karlovarského kraje. Zdůvodnění opatření Na území kraje se nachází několik druhů památek, které jsou svým typem nebo četností výskytu v rámci republiky ojedinělé a pro Karlovarský kraj specifické. Jedná se o pozůstatky hornické činnosti, lidovou architekturu, architekturu socialistického realismu, historizující lázeňskou architekturu apod. Nejvýznamnějšími nedostatky v oblasti památkové péče kraje jsou špatný technický stav velké části objektů, nedostatečná prezentace a nabídka zpřístupněných objektů. Opatření je zaměřeno rovněž na budování a rozvoj kulturních kapacit Karlovarského kraje (hudební sály, divadelní scény a jiná kulturní zařízení). Jedním z úkolů v následujících letech je zajistit v Karlovarském kraji nápravu nedostatků v péči o rozvoj a využití hmotného kulturního dědictví. Konkrétně se jedná například o podporu zachování a využití kulturních památek a památkově hodnotných objektů. V rámci Karlovarského kraje existuje mnoho kulturních památek poznamenaných špatným fyzickým stavem, ale i jejich neefektivním využitím. Existují zde i značné disproporce v oblasti nabídky a dostupnosti kulturních veřejných služeb. Zlepšení tohoto stavu má velký význam pro povzbuzení ekonomického a sociálního růstu. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Nadále zajišťovat jednotnou formu propagace památek na území karlovarského kraje

 Podpora projektů zaměřených na zachování a využití ohrožených kulturních památek a památkově hodnotných brownfields“)

objektů a historické zástavby center sídel (tzv. „kulturní

 Neinvestiční podpora vzdělávacím projektům zaměřeným na posilování identity obyvatelstva s Karlovarským krajem  Podpora budování a rozvoj kapacit kulturních zařízení pro pořádání významných tuzemských a mezinárodních akcí (hudební sály, divadelní scény, přírodní amfiteátry, aj.)  Podpora budování a rozvoj kapacit pro činnost galerií a muzeí Karlovarského kraje b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Zpracování studií k optimálnímu využití zanedbaných kulturních nemovitých památek  Pořádání konferencí a pracovních seminářů za účelem výměny zkušeností se zvyšováním efektivity využití památek a dalších kulturních produktů  Podpora budování nových kapacit a rekonstrukce stávajících kulturních zařízení, investice do infrastruktury pro pořádání významných tuzemských a mezinárodních akcí (hudební sály, divadelní scény, přírodní amfiteátry aj.) c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Rekonstrukce nemovitých kulturních památek a památkově hodnotných objektů (hmotného kulturního dědictví)  Realizace vzdělávacích projektů zaměřených na kulturní dědictví a projektů zaměřených na posilovaní identity obyvatelstva s Karlovarským krajem jako místem pro plnohodnotný život.  Budování a rozvoj nových kapacit a rekonstrukce stávajících kulturních zařízení

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

 Projekty zaměřené na využití ohrožených kulturních památek a památkově hodnotných objektů a historické zástavby center sídel včetně jejich propagace Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  obecně prospěšné společnosti,  ostatní příspěvkové organizace,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  fyzické osoby nepodnikatelé,  zájmová sdružení právnických osob.

2.4.3

Opatření D3: Sociální infrastruktura a služby

Zaměření opatření Sociální infrastrukturou se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící pro poskytování sociálních služeb a péče o rodinu zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Obecně mezi zařízení sociální infrastruktury zařazujeme centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, noclehárny, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, dětské domovy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb a pracoviště rané péče. Zdůvodnění opatření Na území Karlovarského kraje působí více než 60 organizací, které nabízejí řadu sociálních služeb z oblasti sociálního poradenství, sociální péče i sociální prevence. Vedle nestátních neziskových organizací zde poskytují sociální služby i obce, příspěvkové organizace obcí a příspěvkové organizace kraje. Územní rozložení sociálních služeb v rámci kraje není příliš rovnoměrné. Většina služeb je soustředěna do větších měst, která svou vybaveností zabezpečují obsluhu příslušných spádových území. Síť sociálních služeb vzniká zatím spíše náhodně a vyváženost územní nabídky v rámci kraje není systémově řešena. Do budoucna bude potřeba zajistit dostatečnou nabídku všech druhů sociálních služeb ve vztahu ke zjištěným potřebám občanů a dbát na zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb (v souladu se standardy kvality sociálních služeb). S postupujícím demografickým stárnutím společnosti bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu sociálních služeb zejména pro seniory, popř. pro osoby se zdravotním postižením. Důraz je přitom potřeba klást na rozvoj terénních a ambulantních služeb (pečovatelská služba, osobní asistence, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení). Podpora terénních služeb je nutná zvláště v obcích s nízkým počtem obyvatel a s obtížnou dopravní dostupností. Důležitý je rovněž rozvoj služeb sociální prevence, kde pro některé cílové skupiny sociální služby na území kraje zcela chybí. U stávajících sociálních služeb, zejména pobytových, je potřeba, s ohledem na naplnění standardů kvality sociálních služeb, nastartovat proces jejich transformace a humanizace. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Vytváření Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Karlovarského kraje a na jeho základě optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb odpovídající potřebám na místní úrovni  Podpora transformace zařízení sociálních služeb na zařízení komunitního typu za účelem sociálního začlenění a modernizace a humanizace těchto zařízení s ohledem na kvalitu poskytovaných sociálních služeb.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

 Podpora činnosti nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby  Podpora projektů zaměřených na specifickou primární prevenci sociálně patologických jevů, sekundární a terciární prevenci drogových závislostí  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením: − podpora systematického vzdělávání osob, posilování odborných profesních znalostí a dovedností − podpora realizace konkrétních aktivit vedoucích k sociální integraci − podpora rozvoje procesu poskytování sociálních služeb (spolupráce mezi subjekty, rozvoj kvality a kontroly poskytovaných služeb)  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit  Podpora projektů zaměřených na oblast prevence kriminality  Podpora rodinné politiky kraje b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Podpora procesu střednědobého plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování v obcích na území Karlovarského kraje  Podpora dostupného celoživotního vzdělávání pracovníků v zařízeních sociálních služeb, zprostředkování nabídky takového vzdělávání  Zajištění uplatnění zásad pro rozvoj kvality v zařízeních sociálních služeb, která zřizují obce, města a NNO (naplňování Standardů kvality)  Podpora stávajících terénních sociálních služeb (tzn. služeb umožňujících setrvání uživatele v jeho přirozeném prostředí) a vytváření podmínek pro zvýšení kapacity terénních sociálních služeb, zejména v oblastech, kde jednotlivé druhy těchto služeb zcela chybí  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením − podpora systematického vzdělávání osob, posilování odborných profesních znalostí a dovedností − podpora realizace konkrétních aktivit vedoucích k sociální integraci − podpora rozvoje procesu poskytování sociálních služeb (spolupráce mezi subjekty, rozvoj kvality a kontroly poskytovaných služeb)  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Budování a systémové propojení infrastruktury a vybavení zařízení sloužících k poskytování služeb pro sociální integraci skupin ohrožených a postižených sociální exkluzí  Projekty pomoci sociálně ohroženým a rizikovým skupinám obyvatelstva  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením − podpora systematického vzdělávání osob, posilování odborných profesních znalostí a dovedností − podpora realizace konkrétních aktivit vedoucích k sociální integraci − podpora rozvoje procesu poskytování sociálních služeb (spolupráce mezi subjekty, rozvoj kvality a kontroly poskytovaných služeb)  Podpora projektů zaměřených na sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009



Strategická část

kraj a jím zřizované a zakládané organizace, obce a jimi zřizované a zakládané organizace, sdružení obcí, školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce, ostatní příspěvkové organizace, subjekty poskytující sociální péči, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, zájmová sdružení právnických osob, fyzické osoby nepodnikatelé, vzdělávací instituce, církve.

          

2.4.4

Opatření D4: Zdravotní infrastruktura a služby

Zaměření opatření Zdravotní infrastrukturou se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící zdravotní služby a ochranu obyvatelstva zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Obecně se zdravotnická zařízení člení na státní a nestátní, v nichž lze poskytovat zdravotní péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou, léčebnou a lékárenskou. Veřejné zdraví je charakterizováno zdravotním stavem populace a jejich skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření směřujících k vytváření zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění ohrožení zdraví. Zdůvodnění opatření Z hlediska nemocniční péče existují v současnosti v kraji 3 zdravotnické subjekty, provozujících pět nemocničních zařízení. Počet lůžek přitom v zásadě odpovídá potřebám regionu. Bude je však potřeba optimalizovat ve všech částech kraje, zejména těch periferních. Důležitou podmínkou je zachování plošné rovné dostupnosti a dosažitelnosti pro všechny obyvatele kraje. Zřizovateli nestátních zdravotnických zařízení kromě kraje jsou na území Karlovarského kraje také obce, fyzické osoby a jiné právnické osoby či církve. Dosavadní vývoj zdravotního stavu populace Karlovarského kraje lze považovat za poměrně nepříznivý (např. nadprůměrná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, úmrtnost na nádorová onemocnění, vysoká úmrtnost na poranění a otravy, velmi vysoký výskyt pohlavních chorob kapavka, syfilis, HIV/AIDS, výskyt diabetu a nadprůměrný výskyt vrozených vývojových vad u narozených dětí a vysoká úmrtnost na poranění a otravy). Podpora a ochrana veřejného zdraví obyvatel Karlovarského kraje bude v letech 2007 – 2013 realizována podle dokumentu „Program Zdraví 21 pro Karlovarský kraj“. Tento program v sobě zahrnuje mimo jiné oblasti týkající se zdraví mladých, zdravého stárnutí, prevence infekčních onemocnění, zdravého a bezpečného životního prostředí a snížení škod způsobených návykovými látkami a dále implementací přijatých opatření plynoucích z koncepce zdravotnictví Karlovarského kraje. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Vytvoření koncepce zdravotnictví Karlovarského kraje  Podpora zavádění informačních technologií do zdravotnických zařízení  Implementace dokumentu „Program Zdraví 21 pro Karlovarský kraj“ vč. podpory činnosti koordinační skupiny a pracovních skupin ustavených k realizaci programu

 Zajištění informovanosti obyvatel o preventivních programech ve zdravotnictví a plošné dostupnosti a dosažitelnosti zdravotní péče

 Podpora činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotní osvěty a prevence na území Karlovarského kraje (dotační programy)

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

 Podpora vybudování chybějících oborů v oblasti zdravotní péče b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Modernizace zdravotnických zařízení poskytujících lůžkovou a ambulantní péči  Ochrana veřejného zdraví a lepší propojení a získávání informací o zdravotním stavu obyvatel  Implementace dokumentu „Program Zdraví 21 pro priorit, projektů a činností

Karlovarský kraj“, jeho jednotlivých

c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Využívání moderních technologických postupů a metod, které umožňují zdravotnickým zařízením poskytovat lepší, kvalitnější a efektivnější zdravotní péči pacientům  Modernizace zdravotnických zařízení a zavádění informačních technologií do zdravotnických zařízení  Realizace „Programu Zdraví 21 pro Karlovarský kraj“  Projekty zaměřené na zdravotní osvětu a prevenci

 Zajištění dostatečné sítě zdravotnických zařízení ve všech oblastech kraje  Zlepšení systému propojení a získávání informací o zdravotním stavu obyvatel

 Zajištění poskytování kvalitních zdravotnických služeb s podmínkou plošné rovné dostupnosti pro všechny občany kraje.

2.4.5

Opatření D5: Rozvoj venkova a zemědělství

Zaměření opatření Opatření je zaměřeno na dosažení stabilizovaného a vyváženého rozvoje méně urbanizovaných (venkovských) oblastí regionu, a to prostřednictvím zvýšení kvality místní veřejné infrastruktury a fyzického, případně kulturního prostředí a zlepšení vzhledu sídel. Udržitelný rozvoj venkova se musí opírat o rozvoj místní ekonomické základny. Nezbytná je diverzifikace a větší orientace zemědělské a lesní výroby směrem k možnému místnímu zpracovatelskému průmyslu, a to za účelem zabezpečení zaměstnanosti, sociální stability, zajištění péče o krajinu a využití silných stránek kraje (vysoká lesnatost, malé vzdálenosti, dostatek ploch pro méně náročné průmyslové plodiny). Kraj u tohoto opatření může sehrávat spíše roli iniciativní a koordinační, a to jednak na základě koncepce rozvoje venkova, jednak prostřednictvím podpůrného Programu obnovy venkova. Zdůvodnění opatření Rozvoj ekonomické základny venkova, zlepšení fyzického vzhledu sídel a fungování veřejné infrastruktury venkovských měst a obcí a zlepšení nebo obnovení jejich přirozených funkcí je jedním ze základních faktorů pro zlepšení kvality života v těchto sídlech, a tím i v celém regionu. Infrastruktura se značným způsobem podílí na uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb obyvatel a tím i na celkové ekonomické a sociální stabilizaci regionu. Kromě estetických a funkčních zlepšení je přínosem rozvoje venkova omezování extenzivního způsobu rozvoje, tzn. omezování rozšiřování zastavěné plochy při současném zachování zanedbaných objektů a ploch v centrech sídel. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Zpracování koncepce rozvoje venkova 

Realizace krajského podpůrného Programu obnovy venkova

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Podpora stavební obnovy a dostavby veřejných prostranství  Podpora revitalizace center sídel  Podpora revitalizace brownfields s využitím pro jiné než podnikatelské aktivity c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Rekonstrukce a výstavba infrastruktury občanské vybavenosti (chodníky, doprava v klidu, zastávky) a výstavba, rekonstrukce objektů občanské vybavenosti, pro kulturní a komunitní život, pro bydlení a volnočasové aktivity  Renovace a zakládání veřejných zelených ploch, parků, veřejných prostranství a náměstí, veřejných prostorů a dalších rekreačních zón  Revitalizace brownfields s využitím pro jiné než podnikatelské aktivity  Revitalizace center sídel  Rozvoj nepotravinářského využití zemědělských produktů  Rozvoj odbytových center a finalizace zemědělských a lesnických výrobků  Vyžití místních specifik zemědělské výroby, produktů a služeb  Rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělské a lesnické výroby  Rozvoj systémů agroturistiky a ekoturistiky  Zlepšení marketingu v zemědělství Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  obecně prospěšné společnosti,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  fyzické osoby nepodnikatelé,  zájmová sdružení právnických osob,

2.4.6

Opatření D6: Prevence rizik

Zaměření opatření Prevence rizik je oblastí, ve které se vyskytuje mnoho odborných činností, na jejichž výkonech je závislý rozvoj regionu a udržení dosažené úrovně hospodářského vývoje a tím i udržitelný rozvoj regionu. Úspěšná prevence rizik není možná bez zapojení zdrojů, kterými disponují jednotlivé subjekty v regionu působící, přičemž zapojení těchto zdrojů není možné bez stálého rozšiřování vzájemné spolupráce. Předpokladem úspěšnosti je zapojení všech občanů a subjektů regionu do spolupráce v prioritních oblastech, kterými jsou ochrana života, zdraví, životního prostředí a majetkových hodnot. Opatření je zaměřeno především na rozšíření spolupráce orgánů krizového řízení kraje (tj. orgánů kraje, Policie ČR, HZS kraje) a orgánů krizového řízení obcí, jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, na zvýšení úrovně vzdělanosti a připravenosti obyvatelstva a ostatních subjektů Karlovarského kraje v oblasti prevence a řešení mimořádných událostí a krizových situací, zefektivnění postupů orgánů krizového řízení kraje, obcí a složek Integrovaného záchranného systému v Karlovarském kraji při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových situací na území Karlovarského kraje.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Zdůvodnění opatření V současné době narůstají rizika běžného života a vznikají novodobá rizika a rizika vzniku mimořádných událostí a krizových situací v důsledku klimatických změn, nárůstu kriminality, teroristických hrozeb a dalších negativních jevů souvisejících s vývojem lidské společnosti. Dosud získané zkušenosti a poznatky vedou k závěrům, že je žádoucí systematická a komplexní informovanost, prevence a teoretická a praktická preventivně výchovná činnost na regionální úrovni, dále pak vytvoření podmínek k zajištění účinné připravenosti občanů k sebeochraně a vzájemné pomoci a k připravenosti všech subjektů regionu na řešení běžných rizik, mimořádných událostí a krizových situací. Připravenost kraje na řešení mimořádných událostí a krizových situací by měla dále posílit cílená podpora základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému v oblasti materiálně technického a speciálního vybavení pro řešení následků novodobých rizik. Pro oblast odborně analytického hodnocení novodobých rizik a adekvátních reakcí na ně, chybí odpovídající informační podpora. Strategické dokumenty a opatření, přijímaná na státní a resortní úrovni, v podobě dokumentů a opatření pro řízení bezpečnosti jsou jen ojediněle rozpracována do konkrétních podmínek území kraje, měst a obcí. Nemohou tak být na území kraje účinně řešeny ani otázky spolupráce při řešení rizik a reakcí na ně a jen obtížně lze zabezpečit koordinaci preventivních opatření, přípravy na řešení a zvládání mimořádných a krizových situací, včetně meziregionální a přeshraniční spolupráce Realizační nástroje:

a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Zpracování a naplňování Bezpečnostní strategie Karlovarského kraj  Podpora složek integrovaného záchranného systému  Podpora subjektů podílejících se na zajištění vzdělanosti a připravenosti obyvatelstva

a ostatních subjektů Karlovarského kraje v oblasti prevence a řešení mimořádných událostí a krizových situací

 Podpora vytváření Informačního systému krizového řízení Karlovarského kraje, který orgány krizového řízení kraje, obcí, složky integrovaného systému a další subjekty kraje budou využívat při přípravě na řešení a při vlastním řešení mimořádných událostí a krizových situací.

b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Vytvoření informační podpory pro plánování a řešení mimořádných událostí a krizových situací pro orgány krizového řízení obcí a další subjekty na území kraje  Realizace osvětových aktivit pro veřejnost  Realizace osvětových aktivit pro pedagogickou veřejnost a školy  Realizace vzdělávacích programů pro veřejnost, složky Integrovaného záchranného systému a další zúčastněné subjekty

 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v rámci integrovaného záchranného systému

 Vybudování infrastruktury pro vzdělávání a osvětu veřejnosti a výcvik složek integrovaného záchranného systému

 Rozvoj přeshraniční spolupráce subjektů působících v oblasti prevence rizik, mimořádných událostí a krizových situací a dalších dotčených subjektů.

c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Realizace projektů zaměřených na osvětové aktivity, vzdělávací programy a přeshraniční spolupráci

 Rozvoj informačních a komunikačních technologií

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

 Vybudování infrastruktury pro vzdělávání a osvětu

 Projekty zaměřené na pořízení vybavení složek Integrovaného záchranného systému a dalších subjektů působících v oblasti prevence rizik

Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  vzdělávací instituce,  podnikatelské subjekty,  nestátní neziskové organizace  Fyzické osoby.

2.4.7

Opatření D7: Kultura

Zaměření opatření Opatření D6 je zaměřeno primárně na nehmotné kulturní dědictví kraje, rozvoj kulturní vzdělanosti občanů a kulturních a společenských aktivit, které mají vzhledem k lázeňské historii kraje a jeho přírodním, historickým i kulturním podmínkám svá specifika. Nehmotné kulturní dědictví zahrnuje fenomény tradiční lidové kultury, audiovizuální dědictví a knihovní fondy. Zdůvodnění opatření Kultura v Karlovarském kraji má svou tradici a svá specifika. Nabídka kulturních akcí je směřována nejen k jeho obyvatelům, ale také k lázeňským hostům a turistům. Tradičními kulturními centry regionu jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Cheb. Bohatý kulturní život je i v ostatních městech, ale často i vesnicích kraje. Na území kraje je návštěvníkům k dispozici celkem 11 divadel, 26 kin a více než 60 muzeí a galerií. Ty jsou doplněny nabídkou koncertů dvou symfonických orchestrů. Pestrá je rovněž nabídka festivalů, z nichž nejznámější je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Ačkoliv je nabídka kulturních programů v souvislosti s lázeňskou tradicí pokud jde o kvantitu, velmi široká, svým zaměřením je příliš jednostranná a z hlediska potřeb mladé skupiny obyvatelstva kraje naprosto nedostatečná. Převážná většina kulturních akcí se navíc soustřeďuje převážně ve větších městech, resp. obcích s rozšířenou působností. V menších sídlech se projevuje jejich nedostatek a dostupnost pro obyvatele z méně dopravně dostupných částí regionu bývá problematická. Nízkým počtem kulturních aktivit a malou návštěvností kulturních zařízení se Karlovarský kraj řadí mezi nejméně úspěšné kraje. Zvýšení návštěvnosti kulturních akcí lze docílit účinnější kulturní vzdělaností občanů, podporou širšího spektra programů věnovaných i mladší generaci, dále pak účinnější propagací akcí, díky které lze přilákat i obyvatele vzdálenějších regionů. V neposlední řadě je důležité využít ještě lépe potenciál lázeňských hostů a turistů. Jedním z úkolů v následujících letech je zajistit v Karlovarském kraji nápravu nedostatků v péči o rozvoj a využití nehmotného kulturního dědictví. Konkrétně se jedná například o podporu činnosti kulturních institucí (zejména muzeí, galerií aj) a zvýšení nabídky různých kulturních žánrů pro žáky základních i středních škol. Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Podpora tradičních a fungujících kulturních akcí regionálního nebo nadregionálního a mezinárodního významu  Podpora kulturní vzdělanosti obyvatel  Podpora kulturních akcí  Podpora činnosti kulturních zařízení

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Podpora významným tuzemským a mezinárodním akcím  Zvýšení dostupnosti kulturních zařízení a akcí podporovaných krajem pro širokou veřejnost  Rozvoj kulturních institucí, divadel, hudebních souborů, muzeí apod. a podpora kulturního života menšin  Podpora rozvoje neprofesionální kultury v Karlovarském kraji  Podpora vzniku nových kulturních akcí, zejména akcí s přeshraničním charakterem  Pořádání konferencí a pracovních seminářů za účelem výměny zkušeností využití kulturních tradic a dalších kulturních produktů c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Zvýšení dostupnosti kulturních zařízení a akcí pro širokou veřejnost  Rozvoj kulturních institucí, divadel, hudebních souborů, muzeí apod., podpora kulturního života menšin a podpora rozvoje neprofesionální kultury  Realizace kulturních akcí  Projekty zaměřené na zvýšení dostupnosti kulturních zařízení a kulturních akcí  Pořádání konferencí, pracovních seminářů a realizace projektů zaměřených na zvýšení kulturní vzdělanosti obyvatel Implementující subjekty Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  nestátní neziskové organizace,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  obecně prospěšné společnosti  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob.

2.4.8

Opatření D8: Sport

Zaměření opatření Toto opatření je zaměřeno primárně na rozvoj, propagaci, udržení a výstavbu sportovišť a sportovních aktivit na území kraje. Kromě těchto priorit řeší také oblast doprovodné infrastruktury, která úzce souvisí se sportem (např. parkoviště u sportovních areálů, vybavenost těchto areálů sociálním zázemím, orientační systémy pro návštěvníky sportovnišť, atd.) a podporu pořádání významných sportovních akcí, které mají celorepublikový či mezinárodní význam. Sport a tělovýchova patří mezi nejúčinnější metody v oblasti prevence zdraví, prevence proti drogové závislosti, alkoholismu, kriminalitě a dalším negativním sociálním jevům. Pestrá a bohatá nabídka sportovních produktů a produktů cestovního ruchu z oblasti sportu, spojená s vybaveností a potřebnou infrastrukturou pro sport vytváří v regionu ideální formy rozvoje společenských vztahů a napomáhá socializaci a kultivaci osobnosti. Kromě dobudování a zkvalitnění infrastruktury pro volný čas potřebuje kraj pro následující období aktivní a dobře propracovanou marketingovou politikou v oblasti sportu a cestovního ruchu. Je rovněž třeba zajistit funkční systém organizace sportu a jeho provázanost s aktivitami cestovního ruchu. Zdůvodnění opatření

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Hlavním problémem rozvoje sportu v Karlovarském kraji je nevyhovující stavebně technický stav mnohých starších sportovních zařízení. Až na výjimky se nebudují nová významnější sportovní zařízení. Neprovádí se potřebná modernizace ani se nezvyšuje standard zařízení starších. Většina sportovních oddílů nemá dostatek finančních prostředků na mnohdy nákladné investice do obnovy svých areálů. Podpora ze zdrojů Evropské unie je ve většině případů podmíněna vlastní spoluúčastí žadatele a nutností celý projekt předfinancovat. Poměrně nízká je kapacita sportovních zařízení v kraji. Nedostatek kvalitních sportovišť a sportovní infrastruktury se projevuje především v menších městech a obcích. Tento problém se však nevyhýbá ani větším městům. V menších městech se pak ve zvýšené míře projevuje nedostatek organizovaných aktivit v oblasti sportu a volného času. Důsledkem výše uvedených problémů je útlum masové tělovýchovy a sportu. Zájmové a spolkové sportovní organizace, které mají v regionu dlouhou tradici a jsou významným aktérem tvorby místní identity i veřejného mínění, procházejí v mnoha případech krizí v důsledku nedostatku prostředků na svoji činnost.

Realizační nástroje: a) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence Karlovarského kraje  Vypracování koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v kraji  Podpora udržení a rozvoje sportovních a rekreačních zařízení v menších městech, v periferních a venkovských oblastech, podpora soukromých projektů v oblasti sportu a rekreace

 Podpora tradičních a fungujících sportovních akcí  Tvorba informačního systému o sportovních akcích a infrastruktuře pro sport  Nastavení systému podpory sportu, kultury, zdravotnictví, školství, cestovního ruchu a prevence rizik (stanovení priorit, zvážení synergických efektů a v návaznosti na to realizace účinné dotační politiky kraje) b) Realizační nástroje spadající do koordinační kompetence kraje  Rozšiřování nabídky všestranného (masového) sportovního vyžití obyvatel, zřizování a vybavování volnočasových areálů, iniciativa a podpora pořádání akcí s nadregionálním nebo mezinárodním významem v kraji  Provázání infrastruktury sportu s infrastrukturou cestovního ruchu  Využívání sportovního marketingu a sportovní marketingové komunikace  Vytvoření systému garance standardů kvality poskytovaných sportovních služeb v zařízeních na území kraje c) Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů  Rozvoj a modernizace objektů pro sportovní a volnočasové aktivity  Projekty zaměřené na posílení úrovně personálního zajištění sportu  Podpora spolkové a zájmové činnosti obyvatel (se zaměřením na rozvoj občanské společnosti)  Rozšiřování nabídky všestranného (masového) sportovního vyžití obyvatel, zřizování a vybavování volnočasových areálů,  Pořádání sportovních akcí místního, regionálního, nadregionálního i mezinárodního významu  Provázání infrastruktury sportu s infrastrukturou cestovního ruchu  Marketing a propagace sportu a rekreace včetně pořádání seminářů a konferencí Implementující subjekty

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Na implementaci opatření se budou podílet:  kraj a jím zřizované a zakládané organizace,  obce a a jimi zřizované a zakládané organizace,  sdružení obcí,  ostatní příspěvkové organizace,  sportovní a společenské organizace,  obecně prospěšné společnosti,  školská zařízení a ostatní vzdělávací instituce,  nestátní neziskové organizace,  podnikatelské subjekty,  zájmová sdružení právnických osob.

Strategická část

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

3. Vnitrokrajské disparity a problémová území kraje Jednou z funkcí Programu rozvoje kraje je podpora zmenšování rozdílů v rámci kraje, jakými jsou například rozdíly venkovského prostředí vůči prostředí městskému, periferních oblastí oproti oblastem v blízkosti správních center kraje, a dalších rozdílů definovaných v této kapitole. Cílem zpracování této části dokumentu je vymezení územních částí a skupin obyvatel kraje vyžadujících soustředěnou podporu. Vymezení problémových regionů Karlovarského kraje je provedeno na základě §9 zákona 248/2000Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Podle tohoto ustanovení program rozvoje kraje obsahuje mimo jiné i vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření. Navrhovaná opatření jsou předmětem strategické části Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 -2013. Pro soustředěnou podporu jsou jednak navržena obecná kritéria pro posuzování částí kraje z hlediska naléhavosti podpory a jednak jsou vytipovány konkrétní regiony.

3.1 Vymezení vnitrokrajských disparit Regionální disparity Karlovarského kraje lze definovat následujícím způsobem: Mezi jednotlivými okresy existuje značný rozdíl v míře nezaměstnanosti.





Prohlubuje se odlišnost venkovského prostředí komparativně nevýhodně vůči prostředí městskému, obce ve venkovských oblastech mají nepříznivé podmínky pro podnikání a dochází ke stárnutí venkovského obyvatelstva a vyklidňování venkovského prostrou.



Území Karlovarského kraje je tvořeno lázeňskými oblastmi na jedné straně a oblastmi výrazně postiženými těžební činností a restrukturalizací průmyslu, jako je Sokolovsko, na straně druhé. Z toho plyne i rozdílné hospodářské zaměření jednotlivých okresů Karlovarského kraje – karlovarský a chebský okres je zaměřen převážně na cestovní ruch, lázeňství a lehký průmysl, sokolovský okres je orientován na těžbu hnědého uhlí, výrobu energií a chemický průmysl.



Rozdílná vzdělanostní úroveň obyvatel Karlovarského kraje. Vyjádříme-li vzdělanostní strukturu obyvatelstva podle okresů v procentech, dojdeme k závěru, že okres Sokolov má nejvyšší podíl obyvatelstva se základním vzděláním (včetně neukončeného) a nejvyšší podíl obyvatelstva vyučeného a se středním odborném vzdělání bez maturity. Podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou je okres Cheb a Karlovy Vary vzájemně na srovnatelné úrovni, okres Sokolov za nimi zaostává, stejně tak tomu je i v případě obyvatel s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je zastoupen v okresu Karlovy Vary, nejnižší v okresu Sokolov.2 V rámci Karlovarského kraje je zřejmá tendence prohlubování regionálních disparit.

3.2 Metodika vymezení problémových regionů Vymezení problémových regionů je provedeno v Souladu se strategií regionálního rozvoje České republiky 2007 -2013 (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“), a to na základě dvou aplikovaných metodik:  

2

Metodika převzatá ze Strategie regionálního rozvoje Metodika analýzy regionální nezaměstnanosti v Karlovarském kraji

Zdroj: ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001)

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

V důsledku aplikace výše uvedených metodik jsou v závěrečné části tohoto dokumentu vymezeny problémové regiony, na jejichž podporu by se měl Karlovarský kraj zaměřit za účelem zmenšení vnitrokrajských disparit. 3.2.1 Aplikace metodiky Strategie regionálního rozvoje České republiky na území Karlovarského kraje Za účelem stanovení regionů, které svým charakterem zaostávají za rozvojem Karlovarského kraje, vzhledem k metodice stanovené Strategií regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 a dále za účelem respektování regionální politiky EU po roce 2006 zaměřené na problémy zaměstnanosti, tvorby pracovních míst a vypovídací schopnost „kupní síly“ jako indikátoru ekonomické síly regionu, jsou jednotlivé váhy kritérií nastaveny následujícím způsobem:



Nezaměstnanost Ukazatel vyjadřuje souhrnné hodnocení situace na trhu práce zahrnující míru nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Byla zde použita metoda souhrnného hodnocení nezaměstnanosti v regionech Karlovarského kraje ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Váha ukazatele byla stanovena na 0,4.



Daňové příjmy Ukazatel představuje daňovou výtěžnost (v Kč) v předmětném regionu Karlovarského kraje na 1 obyvatele v daném roce. Ukazateli byla přidělena váha 0,15,



Podnikatelé V rámci tohoto ukazatele byl hodnocen počet podnikatelů v regionu na 1000 obyvatel. Váha tohoto ukazatele byla stanovena na 0,15.



Kupní síla Šetření o regionálním rozložení kupní síly obyvatelstva je založeno na zpracování více forem datových vstupů z oficiálních zdrojů, především ze zdrojů Českého statistického úřadu. Jedná se o statistická šetření týkající se především úrovně příjmů a dalších ekonomických charakteristik. Ukazateli byla přidělena váha 0,3.

Výpočet velikosti každého ukazatele v daném regionu byl stanoven tak, že v rámci jednotlivých regionů Karlovarského kraje byl přidělen odpovídající poměrný koeficient. Tento koeficient byl vynásoben vahou příslušného ukazatele a byl získán koeficient výsledného hodnocení. Na závěr se z těchto koeficientů spočítal průměr za jednotlivé okresy a z těch se vycházelo při sestavování strukturálně postižených regionů. Výpočty byly prováděny na základě hodnot získaných v období let 2003 – 2005. Na základě této metodiky byly v souladu se Strategií rozvoje České republiky 2007 – 2013 byly v rámci Karlovarského kraje vymezeny následující regiony, jejichž území lze charakterizovat jako problémové:



Území okresu Sokolov – okres, jehož území je poznamenáno hlubokými strukturálními změnami.



Území správního obvodu města Ostrov

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

3.2.2 Metodika analýzy regionální nezaměstnanosti v Karlovarském kraji I přes to, že metodika převzatá ze Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 - 2013 pracuje s nezaměstnaností jako s jedním kritériem pro vymezení problémových regionů a tuto nezaměstnanost srovnává s celorepublikovým průměrem, je vhodné regionální nezaměstnanost jako jeden ze stěžejních ukazatelů podrobit detailnějšímu zkoumání a pokusit se nad rámec výše popsané metodiky vymezit další regiony, u nichž je nezaměstnanost vyšší, než je průměr v rámci Karlovarského kraje. V případě, že takovým způsobem bude určité území kraje v rámci nezaměstnanosti výrazně převyšovat celokrajský průměr, je vhodné o takové území doplnit výše vymezené problémové regiony Karlovarského kraje. Na základě analýzy regionální nezaměstnanosti v Karlovarském kraji byla posuzována spádová území obcí s rozšířenou působností z hlediska míry nezaměstnanosti sledované v letech 2005, 2006 a I. čtvrtletí 2007. Míra nezaměstnanosti v těchto vymezených regionech poté byla porovnávána s mírou nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v předmětném časovém období. Na základě tohoto zjišťování byly definovány regiony, jejichž míra nezaměstnanosti je vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje. Na základě předmětných šetření bylo dosaženo v jednotlivých časových obdobích následujících výsledků: Rok 2005 V roce 2005 činila průměrná míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 10,13 %. Vyšší míry nezaměstnanosti než je tento celokrajský průměr dosáhly ve sledovaném období následující regiony (ORP): Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti dle ORP (2005) Území ORP Míra nezaměstnanosti ve sledovaném období Cheb 10,18% Kraslice 13,34% Ostrov 11,15% Sokolov 12,68% Zdroj dat: MPSV Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v roce 2005 v předmětných ORP v porovnání s KK 16,00% 14,00% Nezaměstnanost KK 12,00% 10,00%

Nezaměstnanost ORP Kraslice

8,00%

Nezaměstnanost ORP Ostrov

6,00%

Nezaměstnanost ORP Sokolov

4,00%

Nezaměstnanost ORP Cheb

2,00%

le de n ún o bř r ez en du be kv n ět e če n rv e če rv n en ec sr pe n zá ří říj e lis n to p pr ad os in ec

0,00%

Na základě výše zmíněného je zřejmé, že nezaměstnanost ve spádovém území obce s rozšířenou působností Cheb je nezaměstnanost téměř totožná s průměrem Karlovarského kraje.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Rok 2006 V roce 2006 činila průměrná míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 9,46 %. Vyšší míry nezaměstnanosti než je tento celokrajský průměr dosáhly ve sledovaném období následující regiony (ORP): Tabulka č. 2: Míra nezaměstnanosti dle ORP (2006) Území ORP Míra nezaměstnanosti ve sledovaném období Kraslice 12,18% Ostrov 10,58% Sokolov 11,72% Zdroj dat: MPSV Graf č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v roce 2006 v předmětných ORP v porovnání s KK 16,00% 14,00% 12,00%

Nezaměstnanost KK

10,00%

Nezaměstnanost ORP Kraslice

8,00% 6,00%

Nezaměstnanost ORP Ostrov

4,00%

Nezaměstnanost ORP Sokolov

2,00%

le de n ún or bř ez en du be kv n ět e če n rv če en rv en ec sr pe n zá ří říj en li s to p pr ad os in ec

0,00%

I. čtvrtletí roku 2007 V I. čtvrtletí 2007 činila průměrná míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 9,34 %. Vyšší míry nezaměstnanosti než je tento celokrajský průměr dosáhly ve sledovaném období následující regiony (ORP): Tabulka č. 3: Míra nezaměstnanosti dle ORP (I. čtvrtletí 2007) Území ORP Míra nezaměstnanosti ve sledovaném období Kraslice 12,80% Ostrov 10,00% Sokolov 11,20% Zdroj dat: MPSV

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Graf č. 3: Vývoj nezaměstnanosti v I. čtvrtletí 2007 v předmětných ORP v porovnání s KK 14,00%

Nezaměstnanost KK

12,00% 10,00%

Nezaměstnanost ORP Kraslice

8,00%

Nezaměstnanost ORP Ostrov

6,00%

Nezaměstnanost ORP Sokolov

4,00% 2,00% 0,00% leden

únor

březen

3.2.3 Metodika analýzy hustoty zalidnění v Karlovarském kraji Hustota zalidnění v Karlovarském kraji byla sledována dle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jednotlivé údaje byly zjišťovány k datu 31. 12. 2005 a byly porovnávány k hustotě zalidnění Karlovarského kraje jako celku. Hustota zalidnění Karlovarského kraje je 91,8 obyvatel na km2. Závěry šetření jsou patrné z následujícího přehledu a grafického znázornění: Tabulka č. 4: Hustota zalidnění KK dle ORP k 31. 12. 2005

ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj celkem Zdroj dat: ČSÚ

Hustota zalidnění (počet obyvatel na km2) 120 102 74 53 61 91 162 91,8

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Graf č. 4: Porovnání hustoty zalidnění v KK Hustota zalidnění v Karlovarském kraji dle ORP k 31.12.2005 180

Počet obyvatel na km2

160 140 120 100 80 60 40 20

kr aj sk ý

So ko lo v

Ka rl o va r

st ro v O

Lá zn ě ns ké

Kr as lic e

M ar iá

Va ry

Ka rl o vy

C he b

Aš

0

Hustota zalidnění, resp. sídlení struktura Karlovarského kraje je poznamenána historickým vývojem po skončení 2. světové války. Prostorové vazby byly mnohačetně narušeny odsunem německé populace a v důsledku toho vylidněním většiny sídel podél hraničního pásma. V oblasti Sokolovska došlo k likvidaci sídel v důsledku těžební činnosti. Osidlovací snahy komunistického Československa byly následovány masivní depopulací v 60. letech minulého století, což mělo za následek další oslabení střediskové soustavy sídel. Hustota zalidnění je v rámci Karlovarského kraje je v současné době významnou disparitou. Nejvyšší hustotou osídlení se vyznačuje území obce s rozšířenou působností Sokolov, území s nejnižším osídlením je území obce s rozšířenou působností Kraslice. Hustota zalidnění v rámci ORP Karlovy Vary je do jisté míry zkreslena skutečností, že do tohoto správního obvodu je zahrnuto i území Vojenského újezdu Hradiště. Bez tohoto území by hustota zalidnění ORP Karlovy Vary byla vyšší. Na základě metodiky analýzy hustoty zalidnění v Karlovarském kraji zpracovatel navrhuje mezi problémové regiony Karlovarského kraje zahrnout správní území obce s rozšířenou působností Kraslice.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

3.3 Vymezení problémových regionů Vzhledem k provedenému šetření, ve kterém byla aplikována metodika stanovená Strategií regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 na území Karlovarského kraje a posuzována nezaměstnanost a hustota zalidnění jednotlivých spádových oblastí obcí s rozšířenou působností, navrhuje zpracovatel jako problémová území vymezit následující regiony: Tabulka č. 5: Vymezení problémových regionů Území ORP Dotčené obce POÚ Kraslice Bublava Jindřichovice Kraslice Oloví Přebuz Rotava Stříbrná Šindelová Ostrov Abertamy Boží Dar Hájek Horní Blatná Hroznětín Jáchymov Krásný Les Merklín Ostrov Pernink Potůčky Stráž nad Ohří Velichov Vojkovice Sokolov Horní Slavkov Chodov Kynšperk nad Ohří Loket Sokolov Cílové skupiny se soustředěnou podporou Pro soustředěnou podporu jsou navrženy skupiny ze dvou odlišných hledisek. Na jedné straně jsou to skupiny, které představují potenciální iniciátory dalšího ekonomického rozvoje, a na straně druhé skupiny, jimž je nutné pomáhat při vytváření rovných podmínek a začleňování do společnosti. Jedná se o tyto skupiny:



Malí a střední podnikatelé



Začínající podnikatelé



Podnikatelé v cestovním ruchu a sportovně – rekreačních zařízeních



Investoři do rozvoje a oprav bytového fondu



Lidé působící v neziskovém sektoru



Skupiny s nevyužitým kvalifikačním a rekvalifikačním potenciálem



Lidé ohrožení sociálním vyloučením



Obyvatelé ve venkovských regionech (oblasti bez infrastruktury postižené vylidňováním)

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

4. Evaluace a indikátory Programu rozvoje karlovarského kraje 2007 - 2013 4.1 Pojem evaluace Za realizaci Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 odpovídá Karlovarský kraj. Pro úspěšnou implementaci programu je vhodné nastavit i účinný systém monitoringu a evaluace tohoto rozvojového programu. Účelem tohoto dokumentu je poskytnout realizátorovi programu dostatečné informace, které mu napomohou nastavit odpovídající institucionální zabezpečení pro realizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013. Evaluace je nedílnou součástí každého rozvojového programu a politik socioekonomického rozvoje. Vysoká investice do času, finančních prostředků a lidského snažení musí být vyvážena výsledky evaluace. Základním smyslem evaluace je upozornit na nedostatky programu, ze kterých budou vyvozeny případné změny rozvojové politiky. Evaluace zkoumá implementaci programu s cílem zvýšení hospodárnosti tohoto procesu. Předmětem evaluace není zkoumání nastavení a plnění role jednotlivce v systému ale fungování systému jako celku. Dva hlavní úkoly evaluace mohou být vymezeny následovně:

 Evaluace ukazuje, zda program splňuje své cíle.

 Evaluace napomáhá zlepšovat výkonnost programů, zlepšuje jejich implementaci a řízení. V následujících kapitolách jsou uvedena metodická doporučení, která napomohou realizátorovi programu provádět průběžné evaluace programu, evaluace v polovině období a ex post evaluace.

4.2 Definování rozsahu evaluace Rozhodnutí o evaluaci je příležitostí k vymezení hranic programu ve smyslu institucionálního, časového, odvětvového a geografického rozsahu. Rozsah evaluace je vymezen institucionálně, časově, odvětvově a geograficky. Při určování rozsahu evaluací je třeba zodpovědět otázku: Co je třeba hodnotit? Program je pojmově vymezen územím, kterého se týká, programovým obdobím a prostřednictvím financí. V úvodu je vhodné zvážit následující otázky:  Je záměrem omezit evaluaci jen na finanční zdroje programu, nebo zahrnout další národní, regionální, místní finanční zdroje více či méně spojené s programem?  Je záměrem omezit evaluaci na intervence v příslušné oblasti, nebo rozšířit pozorování na příbuzné oblasti, které se potýkají s podobným rozvojovým problémem? Odpovědí na tyto otázky může být předmět hodnocení určen jako poměrně široký, což má ovšem za následek, že výstupem evaluací budou spekulace, předpovědi, což není cílem takového hodnocení. Obvykle je užitečné přijmout poměrně úzké vymezení rozsahu evaluací. Je tak nejlepší omezit jejich rozsah striktně na návrh programu. Proto, aby evaluace splnila svůj účel, je vhodné, aby rozhodnutí, která mají být výsledkem evaluace, a informace, které má evaluace přinést, byly stanoveny tak přesně, jak je to možné.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Zadavatelé často ve snaze příliš neovlivnit práci evaluačního týmu, nedají najevo, jaké změny by měly být v programu provedeny, nebo své pochybnosti o účinnosti konkrétní činnosti. Praxe ovšem ukazuje, že evaluace má jen malou šanci dokumentovat zamýšlená rozhodnutí. Socioekonomická realita je složitý komplex a evaluační tým je konfrontován s velkým množstvím poznatků a možností pro případná zlepšení. Ověřování hypotéz, které se těší jen malému zájmu zainteresovaných subjektů, není realistické. Po vymezení rozsahu evaluace je nutné najít odpověď na dvě otázky:  Které osoby, skupiny nebo organizace mají zájem na hodnocené intervenci? Tuto identifikaci zainteresovaných subjektů je dobré provést ještě před vymezením všech detailů evaluace, neboť jejich úhel pohledu pomůže stanovit nejdůležitější evaluační otázky.  Jak lze zajistit, aby zainteresované subjekty poskytly náležité informace pro navržení, řízení nebo obsah evaluace? Odpovědí na tyto otázky budou mimo jiné být i definovány subjekty, kterých se evaluace týká, a které je nutné do hodnocení zapojit.

4.3 Provádění evaluací Ačkoliv provedení evaluace interními postupy zajišťuje obeznámení hodnotitelů s institucionálními a řídícími požadavky a předpokládá se při něm velmi snadný přístup k informacím, není pro objektivitu získaných informací příliš vhodné, neboť na něj nelze pohlížet jako na nezávislé a může postrádat odborné znalosti. Toto negativum je sice možné překonat zřetelným oddělením evaluační jednotky od provozních kapacit realizátora programu, nicméně jedná se o časově a organizačně náročnou operaci, proto je ve většině případů vhodnější pro provedení evaluace zvolit externí pracovníky, pro něž budou sestaveny běžné zadávací podmínky. 4.3.1 Zadávací podmínky Zadávací podmínky jsou dokumentem, který slouží jako základ k výkonu vlastních prací hodnocení. Při výběru dodavatele prací je nutno řídit se zákonem 137/2006 o veřejných zakázkách. Následně jsou uvedena doporučení, která je vhodné dále uvést v zadávacích podmínkách, za účelem výběru optimálního hodnotitelského týmu. Zadávací dokumentace se může týkat buď evaluační činnosti jako celku (je-li svěřena jednomu týmu), nebo části výzkumné práce plánované v rámci projektu evaluace (hloubková analýza evaluační otázky). Zadávací podmínky by měly být stručné (typicky 5-10 stránek), v případě potřeby doplněné administrativními dodatky. Zadávací dokumentace by měla upřesnit, kdo projekt evaluace inicioval, případně kdo se podílel na vypracování instrukcí. Obsaženy by rovněž měly být základní pohnutky a záměry, tzn. informace, zda je cílem evaluace změna ve směřování politiky – změna/aktualizace programu, nebo úprava realizačních nástrojů, případně přesměrování peněžních prostředků. Standardní struktura Zadávacích podmínek:  Rámec předpisů V úvodu zadávacích podmínek je třeba uvést právní, smluvní a institucionální rámec programu. Uvedeny budou například národní předpisy nebo předpisy EU. Musí být vyjasněno, zda je evaluace povinná na základě právního požadavku, nebo proto, že ji realizátor programu považuje za důležitou z hlediska implementace programu. 

42

Rozsah evaluace

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Zadávací dokumentace by měla ujasnit, že se týká pouze Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 a období, za které je prováděna.

 Hlavní uživatelé a subjekty zainteresované na studii Účely evaluace je vhodné zmínit již v zadávacích podmínkách, kde bude uvedeno, jak a kým bude evaluace použita.  Hodnotící a výzkumné otázky Při provádění hodnocení jsou používány různé evaluační otázky (popisné, příčinné, kritické, predikční, normativní) a různá kriteria. Evaluační otázky je důležité uvést již v zadávací dokumentace a vymezit tak, jaké odpovědi by měla evaluace poskytnout. Omezený seznam příslušných otázek umožní zadavateli snadnější kontrolu kvality.  Dostupné znalosti Zadávací dokumentace by měla obsahovat přehled současného stadia poznání programu a jeho výsledků. Obsahem dokumentace budou odkazy na programové dokumenty, seznam předchozích evaluací s příslušnými výsledky, indikátory programu.  Hlavní použité metody a techniky Pro zadavatele je hlavní určit, jaké jsou jeho hlavní požadavky na výstupy (např. odpovědi na klíčové otázky). Prostor pro navržení konkrétních metod provedení evaluace je vhodné ponechat zpracovateli.  Časový plán Vhodné je stanovit v zadávacích podmínkách celkovou délku zpracování evaluace a ponechat první fázi (obvykle 10-20% celkového trvání evaluací) na detailní naplánování práce.  Deklarovaný rozpočet V rámci zadávacích podmínek je vhodné navrhnout požadovaný rozpočet a nechat na uchazečích, aby navrhli co mohou v rámci takového rozpočtu poskytnout. To poskytne zadavateli evaluace větší kontrolu nad výdaji. Druhou možností je ponechat návrh rozpočtu na uchazečích. Uchazeči by měli být vyzváni, aby detailně rozepsali své náklady do základních kategorií, obsahujících například sběr dat, příprava zprávy, práce v terénu atd.  Požadovaná odborná kvalifikace realizačního týmu Zadávací dokumentace by měla výslovně uvést požadavky na realizační tým. Obsahem by měly být požadované metodologické dovednosti, předchozí zkušenost s podobnou evaluační prací, znalost regionálních a institucionálních souvislostí, odborné zázemí a znalosti a schopnost zvládnout a odevzdat evaluaci včas. Předpokladem je nezávislost evaluačního týmu. V zadávacích podmínkách by mělo být také uvedeno, jak bude zajištěn přístup hodnotitelů ke klíčovým zaměstnancům a managementu programu a k informacím, které jsou k jejich činnosti nutné. Výběr dodavatele evaluačních prací by měl celkově záviset na institucionálním zázemí evaluačního týmu a více na jeho kvalifikaci, tj. odborných znalostech a předchozích zkušenostech.  Struktura návrhu Pro usnadnění posuzování a poskytnutí vedení potencionálním žadatelům by v zadávací dokumentaci měla být uvedena přesná struktura nabídky.  Pravidla podání návrhu a kritéria hodnocení Dalšími skutečnostmi, které je nutno v zadávacích podmínkách uvést je termín pro podání nabídek, způsob zaslání (poštou, faxem, e-mailem), jak dlouho je nabídka platná atd. Dále je nutno zmínit kriteria, podle kterých budou návrhy hodnoceny.

43

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

4.3.2 Kvalita výstupu Rozsah výstupu musí především odpovídat na otázky, které jsou z pohledu programu relevantní. Při hodnocení výstupu je nutné posoudit, zda při evaluaci nebyly přehlédnuty některé potenciální a budoucí výsledky a dopady a neočekávané, avšak významné efekty a výsledky. Dále je nutné ověřit, zda je při evaluaci předmětný program hodnocen izolovaně, nebo ve spolupůsobení s ostatními evropskými nebo národními programy. Nejdůležitější součástí evaluačního výstupu jsou:

 Výsledky a 

závěry evaluace.

Důvěryhodnost výsledků je předurčena kvalitními analytickými údaji a interpretacemi založenými na vysvětlujících hypotézách. Výsledky musí být dostatečně odůvodněné. Je také nezbytné zkontrolovat, zda výsledky analýzy byly vytvořeny vyváženým a věrohodným způsobem. Co se týče závěrů, je nezbytné, aby obsahovaly doporučení a návrhy dalších postupů, přičemž závěry jsou svým postavením významnější než výstupy evaluace. Zatímco výsledky jsou kategorií technickou a mohou být analyzovány bez rizika nestrannosti, závěry a doporučení jsou vydávány na základě hodnotových soudů. Pro zodpovězení otázky, zda jsou závěry prosté osobního a stranického pohledu a zda jsou dostatečně detailní, aby je bylo možno realizovat, je nutno ověřit:   

zda jsou prvky, na kterých se závěry zakládají jasné, zda jsou závěry konkrétní, aby je bylo možno realizovat, zda jsou kontroverzní otázky prezentovány spravedlivě a vyváženě.

4.3.3 Relevantní evaluační metody Takto kapitola uvádí přehled a formu použití některých metod, které je možné v rámci evaluace použít. Metody určené k celkové evaluaci programu SWOT analýza SWOT analýza se používá především u ex ante evaluací regionálních programů. Jejím cílem je stanovit určující faktory, které mohou ovlivnit projekt. Jejím cílem je také určit strategické postupy s ohledem na prostředí. Rozhovor Metoda rozhovoru je používána, pokud je třeba zjistit specifické informace a získat komplexní pohled na problém. Metoda rozhovoru je prováděna na základě výběru reprezentativního vzorku skupin, jichž se výzkum týká. Důležitým krokem při provádění rozhovoru je analýza zjištění. Focus groups Účastníci skupiny společně hovoří o předem vybraném tématu, důležitou roli hraje moderátor, který debatu usměrňuje. Velikost skupiny je šest až osm osob, délka setkání se pohybuje v rozmezí 60 – 90 minut. Případová studie (Case study) Případová studie je používána k hloubkovému popisu a analýze jevu v jeho přirozeném prostředí. Výsledky případové studie jsou sestaveny a zformulovány jako příběh

44

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Analýza vstupů a výstupů Analýza vstupů a výstupů se používá k vyjádření vztahů mezi různými odvětvími regionálního především hospodářství. V rámci analýzy se používá tabulka vstupů a výstupů, která představuje vztahy mezi ekonomickými zdroji a jejich spotřebou.

Panel expertů Panel expertů se skládá z 6 - 12 konkrétních předem definovaných osob - různých nezávislých odborníků z různých oborů. Ti společně formulují závěry a hodnotí tak účinnost programu. Používají se také u ex ante evaluací malých programů, jejichž evaluace nemůže být příliš drahá. Multikriteriální analýza Multikriteriální analýza je velmi podobná analýze nákladů a přínosů. Rozdílem je, že nepřiřazuje faktorům finanční hodnotu. Velmi často je tato analýza používána při ex post evaluaci.

Metody sloužící k hloubkové evaluaci jednotlivých evaluačních otázek Logický rámec Použití logického rámce hodnotí celkovou soudržnost projektu či programu. Na základě logického rámce je možné vyjasnit si vzájemné vztahy mezi prostředky a závěry programu a také různé vlivy, proti kterým je třeba přijímat opatření. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření spočívá ve sběru dat na základě dotazníku, který je předložen vybranému vzorku, na základě kterého jsou dané odpovědi zobecněny na segment populace, který vzorek zastupoval. Pozorování Metoda pozorování se uplatňuje v případě, kdy není možné zjišťování provést například formou dotazníkového šetření. Metoda v rámci evaluací není obvykle používána. DELPHI metoda V rámci metody jsou uplatňovány konzultace odborníků (podobně jako u metody Panel expertů). Základním principem je však zachování anonymity zúčastněných. Regresní analýza Regresní analýza je statistická technika, která zjišťuje vztah mezi dvěma nebo více kvantitativními proměnnými, závislou (tedy tou proměnou, která má být vysvětlena) a nezávislou proměnnou. Cílem analýzy je vytvořit rovnici, která popíše vztah mezi proměnnými. Regresní analýza určuje statistickou závislost mezi proměnnými. Regresní analýza bývá v evaluaci používána při ex post evaluaci, kdy určuje čistý dopad programu. Tato technika může být ovšem použita také při ex ante evaluaci nebo při předvídání výsledků intervence.

45

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

4.4 Způsob provádění evaluací Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 Na základě zhodnocení podmínek pro evaluační aktivity v rámci Karlovarského kraje bylo přistoupeno k provedení evaluačních prací externím způsobem na základě sestavení běžných zadávacích podmínek, za současného zřízení pracovní a oponentní pracovní skupiny, v rámci které budou nominování zástupci relevantních subjektů. Vstupními hodnotami pro evaluaci rozvojového dokumentu jsou zejména hodnoty monitorovacích indikátorů, dalších relevantních údajů a jejich vývoj v čase. 4.4.1 Subjekty zodpovědné za evaluaci Evaluace je prováděna externím hodnotitelem. Evaluační zpráva je schvalována Zastupitelstvem Karlovarského kraje na základě doporučení Rady Karlovarského kraje. Za celkový průběh evaluace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 je zodpovědný Karlovarský kraj prostřednictvím Krajského úřadu Karlovarského kraje. V rámci konkrétních opatření programového dokumentu jsou určeni jednotliví garanti těchto opatření, kteří jsou představování konkrétními odbory Krajského úřadu Karlovarského kraje. Úkolem garantů je průběžné sledování realizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 a spolupráce se zhotovitelem evaluaci při provádění evaluačních prací. Tabulka č. 6: Přehled garantů opatření Programu rozvoje Karlovarského kraje Prioritní osa

Prioritní osa A: Podnikání a inovace

Opatření Opatření A1: Výzkum a vývoj Opatření A2: Podnikatelské prostředí Opatření A3: Zpracovatelský průmysl Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství

Opatření B1: Školství a vzdělávání Prioritní osa B: Lidské zdroje

Prioritní osa C: Infrastruktura Prioritní osa D: Kvalita života

Opatření B2: Veřejná správa Opatření C1: Dopravní infrastruktura Opatření C2: ICT infrastruktura Opatření C3: Technická infrastruktura Opatření D1: Ochrana životního prostředí Opatření D2: Péče o kulturní dědictví Opatření D3: Sociální infrastruktura a služby Opatření D4: Zdravotní infrastruktura a služby Opatření D5: Rozvoj venkova a zemědělství Opatření D6: Prevence rizik Opatření D7: Kultura Opatření D8: Sport

Garant opatření Odbor regionálního rozvoje Odbor regionálního rozvoje Odbor regionálního rozvoje Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Odbor kancelář ředitele úřadu ve spolupráci s odborem informatiky Odbor dopravy a silničního hospodářství Odbor informatiky Odbor regionálního rozvoje Odbor životního prostředí a zemědělství Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Odbor sociálních věcí Odbor zdravotnictví Odbor regionálního rozvoje Odbor krizového řízení Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Odbor školství, mládeže a

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

tělovýchovy

Za účelem provádění evaluací budou zřízeny dvě pracovní skupiny:

 Evaluační pracovní skupina, která se skládá ze zástupců externího hodnotitele (zpracovatele evaluační zprávy) a ze zástupců Krajského úřadu Karlovarského kraje. Pracovní skupina: - připravuje výběrové řízení pro zadání evaluačních prací, - koordinuje průběh evaluačních prací, - sestavuje harmonogram provedení konkrétní evaluace, - sestavuje evaluační plán, - předkládá výsledky evaluace Radě Karlovarského kraje a Zastupitelstvu Karlovarského kraje a - navrhuje provedení úprav a aktualizací Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 na základě výsledků evaluace.  Oponentní pracovní skupina, která je složena ze zástupců Krajského úřadu Karlovarského kraje, politického vedení Karlovarského kraje a dalších přizvaných expertů. Úkolem oponentní pracovní skupiny je především: - schvaluje evaluační plán a harmonogram provedení konkrétní evaluace, - dohlíží a komentuje práci realizátora evaluace, - vydává nezávazné doporučení ke zpracování evaluační zprávy, - schvaluje provedení úprav a aktualizací Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 na základě výsledků evaluace. 4.4.2 Typy evaluací, evaluační plán Konkrétní evaluační plán po dobu realizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 bude sestaven Evaluační pracovní skupinou v nejbližším možném termínu po ustavení této skupiny. Evaluační plán bude schválen odpovědnými orgány Karlovarského kraje. Evaluační plán je zpracován na celé období realizace programu a obsahuje zejména následující části:  rámcový harmonogram provedení evaluací,  oblasti, na které bude evaluace zaměřena,  soubor aktivit zaměřených na zlepšení Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 na základě výsledků evaluačních prací,  aktivity vyplývající ze spolupráce zpracovatele evaluačních prací a jednotlivých pracovních skupin (Evaluační pracovní skupina, Oponentní pracovní skupina). V rámci Realizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 budou prováděny 2 typy evaluací:  Průběžná evaluace Evaluace bude prováděna jednou ročně za účelem vyhodnocení účinnosti rozvojového dokumentu, na základě evaluace budou přijímána případná nápravná opatření.  Ex-post evaluace Evaluace bude provedena po ukončení realizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 s ohledem na ukončení programovacího období EU nejpozději do I. pololetí 2016. bude obsahovat především zhodnocení účinnosti a efektivnosti programu, bude se zabývat skutečnostmi, které přispěly k úspěchu nebo selhání programu.

47

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

4.5 Indikátory Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 4.5.1 Definice indikátoru Základním úkolem indikátoru je měřit, zda bylo dosaženo cíle vytyčeného rozvojovým programem. Indikátor vyjadřuje informace pomocí čísel a hodnotí tak efektivnost dané intervence. Indikátor poskytuje jednoduše sdělitelnou a interpretovatelnou informaci. Indikátory jsou nejdůležitějším vodítkem pro úspěšné provedení programu. Indikátory hodnotí, jaké jsou výsledky a kvalita programu.

evaluace

Pro jednotlivá opatření Programu rozvoje Karlovarského kraje byly zvoleny indikátory výstupů a indikátory dopadů. Indikátory výstupů měří, co bylo v rámci programových aktivit vytvořeno, indikátory dopadů kvantifikují následky programu, přičemž tyto následky překračují přímé a okamžité účinky na beneficianty. V rámci Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 byl vybrán následující soubor indikátorů rozčleněných dle jednotlivých prioritních os a opatření. 4.5.2 Indikátory globálního cíle Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 Tabulka č. 7: Indikátory globálního cíle Programu rozvoje Karlovarského kraje

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Typ indikátoru Indikátory výsledku

Indikátory dopadu

Strategická část

Měrná jednotka

Indikátor

Zdroj informací

Počet nově registrovaných MSP

Počet

Počet vytvořených pracovních míst Vytvořený HDP na obyvatele relativizovaný ve vztahu k průměru EU 25 (PPS) Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele

Počet

Krajský úřad Karlovarského kraje, ČSÚ MPSV, ROP

% mil. CZK

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

0

7 000

0

400

ČSÚ

55,5%

75%

ČSÚ

67 642

80 000

4.5.3 Indikátory výsledku Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 Tabulka č. 7: Indikátory výsledku Programu rozvoje Karlovarského kraje Prioritní osa Prioritní osa A: Podnikání a inovace

Prioritní osa B: Lidské zdroje

Prioritní osa C: Infrastruktura

Opatření Opatření A1: Výzkum a vývoj Opatření A2: Podnikatelské prostředí

Opatření A3: Zpracovatelský průmysl Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství Opatření B1: Školství a vzdělávání Opatření B2: Veřejná správa

Opatření C1: Dopravní infrastruktura

Opatření C2: ICT infrastruktura Opatření C3: Technická infrastruktura

Indikátor Počet realizovaných projektů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje Celkový počet nově vzniklých klastrů Počet nově vzniklých vědeckotechnických a vědeckých parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center Plocha nově zainventovaných/zregenerovaných průmyslových zón Počet nově vybudované a zrekonstruované infrastruktury CR Počet nově vytvořených a rozšířených produktů CR Nové/obměněné studijní programy/obory Počet uzavřených partnerských smluv z regionu, kraje a členských zemí EU Počet projektů zaměřených na rozvoj ICT Délka nově zrekonstruovaných dopravních komunikací II. a III. třídy Počet projektů zaměřených na rozvoj integrovaného dopravního systému

Měrná jednotka Počet Počet

Zdroj informací Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje

Výchozí hodnota

Cílová hodnota 15

0

0

3

1 Počet

Plocha v ha Počet Počet

%

Počet Počet

km Počet

Projekty zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti

Počet

Projekty zaměřené na technickou infrastrukturu

Počet

Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Vzdělávací instituce v KK Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje, ČSÚ Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje

0

0

15

150 0 0

30

115 100

0

10

7 0

0

130 3

0

0

3

3 0

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Prioritní osa

Opatření Opatření D1: Ochrana životního prostředí

Prioritní osa D: Kvalita života

Opatření D2: Péče o kulturní dědictví Opatření D3: Sociální infrastruktura a služby Opatření D4: Zdravotní infrastruktura a služby

Opatření D5: Rozvoj venkova a zemědělství Opatření D6: Prevence rizik Opatření D7: Kultura

Opatření D8: Sport

Indikátor

Strategická část

Měrná jednotka

Projekty zaměřené na rekonstrukce a intenzifikace ČOV nad 2000 EO

počet

Vznik nových ÚSES

Na ploše [ha]

Počet regenerovaných nemovitých kulturních památek přístupných veřejnosti

Počet

Počet projektů zaměřených na služby sociální integrace

Počet

Počet projektů zaměřených na podporu zdraví

Počet

Počet projektů zaměřených na modernizaci zdravotnických zařízení

Počet

Počet projektů zaměřených na zkvalitnění fyzického prostředí sídel

Počet

Počet projektů zaměřených na služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Počet projektů zaměřených na rozvoj a rozšíření nabídky kulturních služeb Projekty zaměřené na rozšíření nabídky sportovního vyžití obyvatel Projekty zaměřené na udržování a zlepšování tech. stavu objektů sportovní a volnočas. infrastruktury

Počet

Počet Počet

Počet

Zdroj informací Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje

Výchozí hodnota 0

20

0

200

0

2

Krajský úřad Karlovarského kraje

0

10

Krajský úřad Karlovarského kraje

0

4

0

2

0

55

0

2

0

40

0

12

0

20

Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje, města, obce Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje

4.5.4 Indikátory dopadu Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013

50

Cílová hodnota

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2009

Strategická část

Tabulka č. 8: Indikátory výsledku Programu rozvoje Karlovarského kraje Prioritní osa

Opatření Opatření A1: Výzkum a vývoj

Prioritní osa A: Podnikání a inovace

Prioritní osa B: Lidské zdroje

Prioritní osa C: Infrastruktura

Opatření A2: Podnikatelské prostředí Opatření A3: Zpracovatelský průmysl Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství Opatření B1: Školství a vzdělávání Opatření B2: Veřejná správa Opatření C1: Dopravní infrastruktura Opatření C2: ICT infrastruktura Opatření C3: Technická infrastruktura Opatření D1: Ochrana životního prostředí

51

Měrná jednotka

Zdroj informací

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Počet nových pracovních míst ve VaV

Počet

Krajský úřad Karlovarského kraje, MPSV, ČSÚ

0

15

Využívaná plocha nově postavených a regenerovaných objektů – podíl využívané plochy z celkové nabídky ploch nově postavených a regener. objektů

%

Krajský úřad Karlovarského kraje, ROP

0

80

Zvýšení počtu přenocování

%

Krajský úřad Karlovarského kraje, ČSÚ

0

10

Uplatnění absolventů Podíl obyvatel účastnících se dalšího vzdělávání

%

Míra výkonnosti veřejné správy Podíl obyvatelstva napojeného na IDS

Zhodnocení na základě evaluační studie Krajský úřad Karlovarského 0 20 kraje, ČSÚ Hodnocení na základě projektu CAF

%

Zvýšení počítačové gramotnosti obyvatelstva

Provozovatelé, ČSÚ

100

112 %

Hodnocení na základě evaluační studie

Snížení emisí oxidu uhelnatého (CO) a oxidů dusíku (NOx)

%

Krajský úřad Karlovarského kraje, ČSÚ

0

Snížení o 5 %

Zvýšení podílu cestovního ruchu na HDP – podíl odvětví „ubytování a stravování“ na celkové hrubé přidané hodnotě

%

ČSÚ

0

Zvýšení o 0,5 p. b.

Spokojenost obyvatel regionu se sociální a zdravotní infrastrukturou

%

Průzkum veřejného mínění

100

105 %

Míra využití nově postavených a zregenerovaných objektů

%

Analýzy a studie

0

75

Opatření D6: Prevence rizik

Zvýšení počtu obyvatel informovaných o oblasti prevence rizik

%

Průzkum veř. mínění

10

120 %

Opatření D7: Kultura

Zvýšení počtu návštěvníků regionu

%

100

130

Opatření D8: Sport

Spokojenost obyvatel regionu s možnostmi sportovního vyžití

%

Opatření D2: Péče o kulturní dědictví

Prioritní osa D: Kvalita života

Indikátor

Opatření D3 a D4: Sociální a zdravotní infrastruktura a služby Opatření D5: Rozvoj venkova a zemědělství

Krajský úřad Karlovarského kraje, ČSÚ Průzkum veř. mínění

100

105 %

5. Návrh financování Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 Realizační nástroje uvedené ve strategické části Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 budou financovány z několika zdrojů. Jednotlivé zdroje financování jsou uvedeny v následujícím přehledu. Nejvýznamnějším zdrojem financování jsou strukturální fondy EU, kterým je v návrhu financování věnována nejpodstatnější část a jsou zmíněny konkrétní priority a opatření včetně dostupných zdrojů pro financování jednotlivých realizačních aktivit. Pro Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 se nabízí následující zdroje financování:

a)

Rozpočet Karlovarského kraje Výdaje související s jednotlivými realizačními nástroji konkrétních opatření budou probíhat především prostřednictvím veřejných výdajových programů. V rámci České republiky jsou v současné době využívány tři způsoby finanční podpory regionálního rozvoje, a to:

  

podpora formou finančního schématu podpora prostřednictvím zvláštního fondu kraje podpora plynoucí z jednotlivých odborů kraje

Karlovarský kraj vytváří veřejné výdajové programy rozdělením finančních prostředků do jednotlivých odborů kraje. Jednotlivá opatření Programu rozvoje Karlovarského kraje budou realizována výdaji z konkrétních kapitol rozpočtu kraje. Přehled o předpokládaných výdajích Karlovarského kraje vynaložených prostřednictvím jednotlivých odborů krajského úřadu v průběhu období realizace programu podává následující tabulka. Výdaje jednotlivých odborů netvoří pouze výdaje související s realizací Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013. Přehled o předpokládaných výdajích Karlovarského kraje je zpracován pro období 2007 – 2011. Tabulka č. 9: Přehled plánovaných výdajů Karlovarského kraje v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Odbor Zastupitelstvo Karlovarského kraje Ředitel krajského úřadu Odbor vnitřních záležitostí Odbor regionálního rozvoje Odbor dopravy a silničního hospodářství Odbor životního prostředí a zemědělství Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Odbor sociálních věcí Odbor zdravotnictví Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Odbor investic a grantových schémat Odbor krizového řízení Odbor informatiky Odbor majetkoprávní Odbor ekonomický (vč. kriz. účtu) Odbor správních agend, dozoru a krajský živnostenský úřad Plánované výdeja celkem

Schválené Plánované Plánované Plánované Výdaje výdaje výdaje výdaje 2007 2008 2009 2010 38 880 39 646 40 427 41 223 142 445 146 718 151 118 155 653 31 340 31 213 31 797 32 393 55 934 54 934 56 522 58 945

Plánované Výdaje výdaje v období 2011 celkem 42 430 202 606 160 323 756 257 33 365 160 108 60 713 287 048

709 256

726 677

744 562

762 923

785 811

3 729 229

31 430

32 082

32 450

32 825

33 810

162 597

120 191 41 429 202 100

122 595 44 504 205 900

125 047 46 205 210 008

127 547 45 894 213 524

131 374 47 271 219 930

626 754 225 303 1 051 462

239 384

245 330

251 450

257 749

265 482

1 259 395

20 500 8 990 23 000 600 89 019

20 910 11 900 33 460 650 14 264

21 328 9 353 33 930 650 24 170

21 755 9 540 24 408 650 45 214

22 407 9 766 25 141 650 55 032

1 800 1 800 1 800 1 800 1 756 298 1 732 583 1 780 817 1 832 043

1 800 1 895 305

106 49 139 3 227

900 549 939 200 699

9 000 8 997 046

Zdroj: Krajský úřad Karlovarského kraje

b)

Státní rozpočet České republiky Jednotlivá opatření mohou být naplňována prostřednictvím projektů – realizačních nástrojů financovaných z prostředků státního rozpočtu, a to v rámci národních dotačních titulů. Významným zdrojem financování je Státní fond životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury. c) Obecní rozpočty Rozpočty obcí jsou významným nástrojem ovlivňujícím dlouhodobý ekonomický potenciál daného území. Jsou důležitým nástrojem realizace záměrů lokální politiky, nástrojem prosazování vlastního poslání územní samosprávy a nástrojem vedoucím k prosazování zájmů a preferencí obyvatelstva spádového území. Rozpočty obcí budou financovat mj. i realizační nástroje v souladu s Programem rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 spadající do kompetencí obcí. Z toho důvodu tvoří jeden z významných zdrojů financování programu. d) Ostatní rozpočty jednotlivých implementujících subjektů Rozpočty a finanční prostředky ostatních implementujících subjektů jsou významné z hlediska financování realizačních nástrojů spadajících do přímé kompetence ostatních subjektů, tzn. realizovaných nezávisle na Karlovarském kraji. Vzhledem k tomu, že i tyto realizační nástroje tvoří poměrně významnou součást programu, jsou i tyto ostatní rozpočty důležitým zdrojem financování Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013.

e)

Strukturální fondy EU Strukturální fondy EU tvoří nejvýznamnější zdroj financování Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013. Z toho důvodu se jimi zabývá i tento návrh financování programu. Kraj, města, obce a jimi zřizované organizace jsou potenciálním příjemcem většiny prostředků ze strukturálních fondů 2007 – 2013. Kraj je jedním z vhodných příjemců finančních prostředků ze sektorových operačních projektů, které bude čerpat formou realizace velkých projektů, integrovaných projektů nebo typových a ostatních projektů. Obce venkovského typu jsou vhodným příjemcem prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

f)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership) Model PPP (z anglického Public Private Parntnership) je forma spolupráce mezi orgány veřejné správy a světem podnikání za účelem zajištění financování, výstavby, obnovy, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Model PPP lze také chápat jako dlouhodobě smluvně upravený vztah mezi orgány veřejné správy a soukromým sektorem, který vede k plnění veřejných úkolů, při němž požadované zdroje podléhají společnému řízení a projektová rizika jsou účelně rozdělena mezi podílející se partnery dle schopnosti tato rizika zvládat. Cílem této spolupráce je získat vyšší hodnotu za peníze pro veřejný sektor, vyšší efektivitu a kvalitu veřejných služeb. Právní rámec PPP upravuje zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). g) Úvěrové financování Úvěrové financování je důležitým nástrojem realizace rozvojových programů a jeví se jako vhodný nástroj pro financování projektů, jejichž nositelem je kraj. V rámci úvěrového financování je jedním z důležitých aspektů potřeba plánování a řízení rizik.

h)

Úvěrové nástroje Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj:

 JASPERS

Nástroj JASPERS pomáhá především regionálním a místním autoritám a institucím při přípravě hlavních projektů a projektových dokumentů, které jsou předkládány Evropské komisi. Jeho účelem je zvýšit množství a zlepšit kvalitu a rychlost zpracování projektů předkládaných ke schválení. Jeho přínosem je zlepšení absorpční schopnosti členských států EU a v rámci nich ležících regionů. Technická pomoc je nabízena od ranných fází přípravy projektů.

 JEREMIE

Vychází z předpokladu, že regionální autority zaměřené na zpracování programů čelí nedostatku zkušeností, expertízy i přístupu k rozvojovému kapitálu. JEREMIE je navržen na základě vytvořeného rámce pro spolupráci se specializovanými finančními institucemi tak, aby pomohl překonat tyto těžkosti. Tam, kde si řídící autority (orgány) přejí využívat rámec iniciativy JEREMIE, měly by se rozhodnout alokovat zdroje z programu do holdingového fondu. Úlohou holdingového fondu by rovněž bylo organizování výzev pro vyjádření zájmu, adresovaných všem zainteresovaným finančním zprostředkovatelům (fondy rozvojového kapitálu, fondy seed-capital, start-ups, fondy zaměřené na technologie nebo transfer technologií, zaručené fondy, poskytovatelé mikro-úvěrů apod.). Konečným výsledkem pak je, že řídící orgán operačního programu bude mít přístup ke klíčovému systému, který by měl výrazně usnadnit realizaci jinak zcela komplexně pojatého úkolu. Příspěvky z programů ve prospěch holdingového fondu jsou pak považovány jako odpovídající finanční tok v rámci využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

 JESSICA Smyslem nástroje je podpora udržitelné míry investic, růstu a pracovních míst v městských oblastech EU. JESSICA nabídne řídícím orgánům programů financovaných ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU možnost využití výhody externí expertízy a umožní větší přístup k úvěrovému kapitálu pro účely podpory rozvoje městských aglomerací, včetně úvěrů pro sociální bydlení. Tam, kde si řídící orgán příslušného operačního programu přeje účastnit se na spolupráci v rámci iniciativy JESSICA, přispíval by zdroji z tohoto programu, zatímco EIB, další mezinárodní finanční instituce, soukromé banky a investoři by mohly přispívat dalším úvěrovým nebo equity kapitálem v závislosti na vhodnosti tohoto přispění.

Smyslem návrhu financování Programu rozvoje Karlovarského kraje je poukázat na možnosti financování nejvýznamnějších zdrojů financování – strukturálních fondů EU s ohledem na jednotlivé prioritní osy a opatření. Jedná se o indikativní výčet.

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část

Tabulka č. 10: Návrh financování Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 z prostředků strukturálních fondů EU Zdroj financování Prioritní osa

Opatření

Operační program

Priorita operačního programu

Prioritní osa 1 Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Opatření A1: Výzkum a vývoj Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa A: Podnikání a inovace

Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Opatření A2: Podnikatelské prostředí

55

Prioritní osa 2 Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Priorita 1 Hospodářský rozvoj Priorita 4 Lidské zdroje a sítě

Operační program podnikání a inovace

Priorita 5 Prostředí pro podnikání a inovace

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko

Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Prioritní osa 2 Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

Opatření operačního programu

Oblast podpory 1.1 Rozvoj sítě výzkumných pracovišť v regionech se rozvojovým potenciálem Oblast podpory 1.3 Rozvoj kapacit cíleného výzkumu a vývoje v regionech Oblast podpory 2.1 Rozvoj kapacit technického výzkumu v regionech Oblast podpory 2.2 Ochrana duševního vlastnictví na univerzitách a výzkumných institucích Opatření 2.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Opatření 1.1 Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru Opatření 4.2 Všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana Opatření 5.1 Platformy spolupráce Opatření 5.3 Infrastruktura pro podnikání Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR) 121 800 € 462 900 € 365 400 € 233 900 € 216 155 € 3 453 € 10 288 € 526 147 € 489 651 € 95 333 € (EU + národní zdroje) 62 219 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část

Zdroj financování Prioritní osa

Opatření

Operační program

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

Priorita operačního programu

Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj Cestovního ruchu

Priorita 1 Vznik firem

Priorita 2 Rozvoj firem

Prioritní osa A: Podnikání a inovace

Opatření A3: Zpracovatelský průmysl

Operační program Podnikání a inovace

Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství

Priorita 3 Efektivní energie

Priorita 5 Prostředí pro podnikání a inovace

Priorita 6 Služby pro rozvoj podnikání

56

Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Priorita 1 Hospodářský rozvoj

Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko

Prioritní osa 2 Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

Opatření operačního programu

Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů CR Opatření 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům Opatření 1.2 Využití nových finančních nástrojů Opatření 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP Opatření 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Opatření 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Opatření 5.1 Platformy spolupráce Opatření 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Opatření 5.3 Infrastruktura pro podnikání Opatření 6.1 Podpora poradenských služeb Opatření 6.2 Podpora marketingových služeb Opatření 1.1 Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru Opatření 1.2 Cestovní ruch, volný čas a rekreace

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR) 89 150 € 43 484 € 9 983 € 79 074 € 663 006 € 231 139 € 431 866 € 121 652 € 526 147 € 152 065 € 489 651 € 152 065 € 87 893 € 3 453 € 16 542 €

62 219 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část

Zdroj financování Prioritní osa

Prioritní osa A: Podnikání a inovace

57

Opatření

Opatření A3: Zpracovatelský průmysl Opatření A4: Cestovní ruch a lázeňství

Operační program

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013

Priorita operačního programu

Opatření operačního programu

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR)

Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

Opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

122 464 € (EU + národní zdroje)

Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Opatření II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy

69 157 € (EU + národní zdroje)

Opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu

79 444 € (EU + národní zdroje)

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část

Zdroj financování Prioritní osa

Opatření

Operační program

Priorita operačního programu

Priorita 1 Počáteční vzdělávání Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Priorita 3 Další vzdělávání

Prioritní osa B: Lidské zdroje

Opatření B1: Školství a vzdělávání

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

58

Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Priorita 4 Lidské zdroje a sítě

Opatření operačního programu

Opatření 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Opatření 1.2 Rovné příležitosti dětí, žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Opatření 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Opatření 3.1 Systémový rámec dalšího vzdělávání Opatření 3.2 Individuální další vzdělávání Opatření 3.3 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Oblast intervencí 1.3. Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Oblast intervencí 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR) 318 087 € 132 192 € 161 797 € 18 118 € 144 947 € 126 829 € 92 349 € 29 269 € 96 630 €

Opatření III.3.1. Vzdělávání a informace Opatření 4.1 Profesní vzdělávání a trh práce Opatření 4.2 Všeobecné vzdělávání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní obrana

12 711 € (EU + národní zdroje) 2 774 € 10 288 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část Zdroj financování

Prioritní osa

Opatření

Operační program

Opatření 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů

Operační program Podnikání a inovace

Priorita 1 Vznik firem

Opatření 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům Opatření 1.2 Využití nových finančních nástrojů

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Integrovaný operační program Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

59

92 349 €

Priorita 1 Regenerace a rozvoj měst

Integrovaný operační program Opatření B2: Veřejná správa

Opatření operačního programu

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa B: Lidské zdroje

Priorita operačního programu

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR)

Priorita 1 Adaptabilita Priorita 2 Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 2 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Priorita 4 Veřejná správa a veřejné služby Priorita 5 Mezinárodní spolupráce

Oblast intervence 2.3 Služby v oblasti zaměstnanosti

Prioritní osa 1 Modernizace veřejné správy

Oblast intervence 1.1 Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě Oblast intervence 1.2 Zavádění ICT v územní veřejné správě

Prioritní osa 5 Technická asistence

79 074 € 663 006 € 597 909 € 597 909 € 46 590 € 108 710 € 36 236 € 310 602 € 170 831 € 20 139 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část

Zdroj financování Prioritní osa

Opatření

Operační program

Operační program Doprava na léta 2007 - 2013

Opatření C1: Dopravní infrastruktura

Prioritní osa C: Infrastruktura

Opatření C2: ICT infrastruktura Opatření C3: Technická infrastruktura

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Integrovaný operační program Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013

60

Priorita operačního programu

Opatření operačního programu

Prioritní osa 3 Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Prioritní osa 4 Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

Priorita 2 Infrastruktura

743 276 € 976 016 € Opatření 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Opatření 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti Opatření 2.1 Doprava

Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území Priorita 2 Infrastruktura Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území Prioritní osa 1 Modernizace veřejné správy Priorita 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR)

173 626 € 88 411 € 13 020 €

96 630 € Opatření 2.2 Ostatní infrastruktura

157 €

96 630 € Oblast intervence 1.2 Zavádění ICT v územní veřejné správě Oblast intervencí 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Oblast intervencí 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Opatření III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

170 831 € 92 349 € 29 269 € 247 865 € (EU + národní zdroje)

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část Zdroj financování

Prioritní osa

Opatření

Operační program

Priorita operačního programu

Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Operační program životní prostředí

Opatření D1: Ochrana životního prostředí

Prioritní osa D: Kvalita života

Opatření D2: Péče o kulturní dědictví

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Operační program Česká republika –Bavorsko Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Integrovaný operační program Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

61

Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie

Opatření operačního programu

Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod Oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní Oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Oblast podpory 2.2 Omezování emisí Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE … Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Prioritní osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekol. zátěží

Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládaní s odpady

Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny

Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny

Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Prioritní osa 3 Zlepšení situace přírody a životního prostředí Priorita 3 Rozvoj území a životního prostředí Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Prioritní osa 3 Národní podpora územního rozvoje Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

Opatření III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR) 1 487 726 € 100 165 € 507 317 € 126 829 € 300 431 € 165 351 € 520,258 € 77,925 € 224,784 € 86,916 € 247 865 € (EU + národní zdroje) 36 103 €

Opatření 3.1 Ochrana přírody a životného prostředí Opatření III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Oblast intervence 3.2 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Oblast intervencí 4.1. Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Oblast intervencí 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury

11 127 € 57 199 € (EU + národní zdroje) 212 762 € 85 928 € 29 269 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

Strategická část Zdroj financování

Prioritní osa

Opatření

Opatření D3: Sociální infrastruktura a služby Opatření D4: Zdravotní infrastruktura a služby

Prioritní osa D: Kvalita života

Opatření D5: Rozvoj venkova a zemědělství

Operační program

Priorita operačního programu

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

Integrovaný operační program

Prioritní osa 2Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

Oblast intervencí 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Oblast intervencí 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Oblast intervence 2.1 Služby v oblasti sociální integrace Oblast intervence 2.2 Služby v oblasti veřejného zdraví

Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území Priorita 4 Lidské zdroje a sítě Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Priorita 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území Priorita 3 Rozvoj území a životního prostředí

Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoj

62

Opatření operačního programu

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR) 92 349 € 29 269 € 79 203 € 248 481 € 96 630 €

Opatření 4.2 Všeobecné vzdělán, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana

10 288 €

Opatření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

247 865 € (EU + národní zdroje

Opatření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

247 865 € (EU + národní zdroje) 96 630 €

Opatření 3.2 Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru Oblast intervencí 1.1. Podpora rozvojových pólů regionu Oblast intervencí 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Oblast intervencí 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury

8 833 € 118 900 € 77 342 € 29 269 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008

63

Strategická část

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008 Strategická část Zdroj financování Prioritní osa

Opatření

Operační program

Integrovaný operační program

Opatření D6: Prevence rizik

Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad

Opatření D7: Kultura Prioritní osa D: Kvalita života

Priorita operačního programu Prioritní osa 2 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území

Opatření operačního programu

Předpokládané finanční zdroje EU pro období 2007 – 2013 (v tis. EUR)

Oblast intervence 2.4 – Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

170 831 €

96 630 €

Priorita 4 Lidské zdroje a sítě

Opatření 4.2 Všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana

Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů CR

Operační program Česká republika – Svobodný stát Sasko

Prioritní osa 1 Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území

Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Priorita 4 Lidské zdroje a sítě

Opatření 4.2 Všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013

Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu

Opatření D8: Sport

Operační program Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoj Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Priorita 1 Hospodářský rozvoj

Opatření 1.2 Cestovní ruch, volný čas a rekreace

6. Seznam zkratek AKČR CR CZT ČHMÚ ČOV ČSÚ ČIŽP DZVRVS GIS HDP HPH

64

9 983 €

96 630 €

Oblast intervencí 1.1. Podpora rozvojových pólů regionu Oblast intervencí 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Oblast intervencí 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR

Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst

10 288 €

Asociace krajů České republiky Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Čistička odpadních vod Český statistický úřad Česká inspekce životního prostředí Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje (2006) Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota

10 288 €

79 444 € (EU + národní zdroje) 118 900 € 77 342 €

29 269 €

89 150 €

16 542 €

Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 – Aktualizace 2008 Strategická část

IDS ICT IZS LV MSP MŠMT MT NNO NUTS OB12 OKEČ ORP OS8 PM10 POÚ PPS REZZO ROP SOŠ SOU SRN TZL ÚSES VaV VOŠ VN VVN VŠ

65

Integrovaný dopravní systém Informační a komunikační technologie Integrovaný záchranný systém Překročení imisního limitu Malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mez tolerance v rámci imisních limitů Nestátní neziskové organizace Klasifikace územních statistických jednotek Rozvojová oblast vymezená Politikou územního rozvoje ČR Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obce s rozšířenou působností Rozvojová osa vymezená Politikou územního rozvoje ČR Velikostní částice imisních limitů pro ochranu lidského zdraví Obec s pověřeným obecním úřadem Parita kupní síly Klasifikace velikostních zdrojů tuhých znečišťujících látek Regionální operační program Střední odborné školy Střední odborné učiliště Spolková republika Německo Tuhé znečišťující látky Územní systém ekologické stability Výzkum a vývoj Vyšší odborné školy Vedení napětí Vedení vysokého napětí Vysoké školy