Program rozvoje Jihomoravského kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 - 2017

Analýza – část 2.2–4 Vnější rozvojové faktory Souhrnná syntéza SWOT analýza

Pořizovatel: Jihomoravský kraj Zpracovatel: HaskoningDHV CR, s.r.o

květen 2014

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 2.2 Analýza – vnější faktory, syntéza, SWOT

Obsah Obsah ............................................................................................................................................................ 1 2.

Vnější rozvojové faktory........................................................................................................................ 2 2.1

Hospodářská krize ......................................................................................................................... 2

2.2

Demografický vývoj ....................................................................................................................... 3

2.3

Národní program reforem ............................................................................................................ 4

2.4

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 .......... 5

2.5

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014 -2020 ........................................................ 6

2.6

Politika územního rozvoje České republiky .................................................................................. 7

2.7

Kohezní politika EU 2014-2020 ..................................................................................................... 9

2.7.1

Cíle kohezní politiky 2014+ ................................................................................................... 9

2.7.2

Specifika mechanismu distribuce pomoci ze strukturálních fondů EU v období 2014 – 2020 11

2.7.3

Implementace kohezní politiky 2014 – 2020 v ČR .............................................................. 13

2.8

Novela zákona o rozpočtovém určení daní ................................................................................. 15

2.9

Klimatické změny – nárůst frekvence a intenzity extrémních projevů počasí............................ 16

3.

Souhrnná syntéza profilu kraje ........................................................................................................... 17

4.

SWOT analýza...................................................................................................................................... 19 Silné stránky ............................................................................................................................................ 19 Slabé stránky ........................................................................................................................................... 21 Příležitosti ............................................................................................................................................... 23 Hrozby ..................................................................................................................................................... 25

1


2. Vnější rozvojové faktory

2.1 Hospodářská krize Ekonomická/hospodářská krize zasáhla regiony České republiky v roce 2008. Za její příčinu je považována americká hypoteční krize, jež dosáhla vrcholu v roce 2007 a světová finanční krize z roku 2008. Tato hospodářská krize bývá často označována za globální, ale většina odborné veřejnosti se shoduje, že nejvíce postižené regiony jsou USA a Evropa. V roce 2010 se zdálo, že po razantním poklesu výkonu ekonomiky v letech 2008 a 2009 začne docházet k pozvolnému návratu k předkrizovým hodnotám. Tento trend se ovšem nepotvrdil a v případě České republiky se zatím nepodařilo obrátit trend k trvalému růstu ekonomickému výkonu. Pozice České republiky na zahraničních trzích se i nadále zhoršuje. V České republice se krize začala projevovat ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2008, kdy se růst HDP zpomalil z předchozích 6 % na 2,5 % (indexy vztažené k předchozímu roku) a v roce 2009 dokonce poklesl o 4,2 %. Od druhé poloviny roku 2009 došlo opět k nárůstu HDP, ale od počátku roku 2011 znovu nastal trend zpomalování růstu a od roku 2012 dochází k poklesu meziročních indexů HDP. HDP v roce 2012 je o 1,5 % nižší než v roce 2008. V roce 2013 se očekává vystoupení z recese a pozvolné oživování ekonomické aktivity. HDP v roce 2013 by tak mělo vykázat stagnaci.

Zdroj: Národní plán reforem České republiky 2013 (Makroekonomický výhled)

2


Jedním z dopadů krize byl růst nezaměstnanosti v ČR, který se začal projevovat od druhé poloviny roku 2008 a svého vrcholu dosáhl v roce 2010. V Jihomoravském kraji se projevil stejný trend, zvýrazněný obecně vyšší mírou nezaměstnanosti než je průměr České republiky – v Jihomoravském kraji byla v roce 2010 dokonce překročena „psychologická hranice“ 10 %. V roce 2011 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti, které pak opět začala stoupat a její pozvolný nárůst se očekává i v příštích dvou letech. V proexportně orientované České republice se krize výrazně projevila v průmyslové produkci. Došlo k mezisektorovým přesunům investic. Před krizí byl průmysl dominantní z hlediska investic, ale v roce 2009 již do výrobního sektoru putovala pouze každá pátá investice. Krize se dotkla zejména automobilového průmyslu, který je v českých podmínkách dominantní. V Jihomoravském kraji se krize dotkla zejména průmyslu elektrotechnického, hutnického, kovozpracujícího a strojírenského (v těchto odvětvích jsou zařazeny největší podniky v Jihomoravském kraji). U většiny podniků došlo k propuštění zaměstnanců, omezování pracovní doby, někde i odstávkám ve výrobě a byly i takové, které zcela ukončily výrobu (např. Adast; Brněnské papírny, Pliva-Lachema, Molčík). Hluboký pokles průmyslové výroby v letech 2008-2009 byl následován mírným kompenzačním obdobím v letech 2010-2011, ale v roce 2012 již opět dochází k poklesu. Špatná prognóza ekonomické situace se projevila na spotřebním chování obyvatelstva, které začalo více šetřit, což samozřejmě zpětně ovlivnilo pokles spotřeby a tedy i HDP. Očekávaný pokles spotřeby v roce 2013 by měl být vyrovnán čistými vývozy a tvorbou hrubého kapitálu.

2.2 Demografický vývoj Ve věkové struktuře obyvatelstva České republiky dochází ke změnám, které budou hrát klíčovou roli v ekonomice, zdravotnictví, sociálních službách a důchodovém systému v budoucích dekádách. Česká populace jako celek stárne (zvyšuje se průměrný věk obyvatelstva) a roste podíl postproduktivní složky obyvatelstva (obyvatelstvo starší 65 let). Ačkoliv v současné době je situace příznivá a v populaci dominuje produktivní složka (téměř 70 %), vzhledem k nízké míře porodnosti a zvyšující se naději na dožití, bude v v následujících letech docházet k nárůstu podílu postproduktivní složky obyvatelstva. Zvyšující se podíl starších osob v populace s sebou nese zvýšení indexu závislosti, zvýšené nároky na poskytování zdravotních a sociálních služeb, potřebu reformy důchodů a systému odchodu do penze. Prognóza ČSÚ v budoucích 50 letech předpokládá nárůst poproduktivní složky až na 35 % (v roce 2055). Z této složky by pak až polovina lidí měla být ve věku 80 let a více. Tato prognóza však nepočítá s vlivem migrace na věkovou strukturu obyvatelstva. V současné době imigrace do České republiky dokáže kompenzovat přirozený úbytek obyvatelstva zajistit tak celkovou stabilizaci počtu obyvatel. Imigranti jsou obvykle lidé v mladším produktivním věku (s rodinami či potenciálem pro jejich založení) a z demografického hlediska tak představují přínos.

3


2.3 Národní program reforem Česká vláda v roce 2010 s ohledem na hlavní cíle Strategie Evropa 2020 stanovila tyto kvantifikované národní cíle: 1. V oblasti zaměstnanosti: 1a. zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let na 75 %; 1b. zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 - 64 let) na 65 %; 1c. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 - 64 let)na 55 %; 1d. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 - 24let) o třetinu proti roku 2010; 1e. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 - 2) o čtvrtinu proti roku 2010. 2. V oblasti chudoby: 2a. udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 oproti roku 2008; 2b.snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob. 3. V oblasti vzdělávání: 3a. nejvýše 5,5 %osob předčasně odcházejících ze vzdělávání; 3b. dosažení podílu 32 % osob ve věku 30 - 34 let s terciárním vzděláním. 4. V oblasti zlepšování podnikatelského prostředí: 4a. snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %. 5. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací: 5a. veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úrovni 1% HDP.

4


2.4 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 Jedná se o významný strategický dokument, který představuje klíčové iniciativy detailně rozpracované do konkrétních opatření v oblastech: Instituce - Z pohledu mezinárodního srovnání kvality a efektivity veřejných institucí Česká republika zaostává za průměrem EU a OECD u všech významných indikátorů, jako je index globální konkurenceschopnosti Světového obchodního fóra, index Doing Business Světové banky, atd.) špatná situace je zejména v oblasti regulatorní zátěže a vymahatelnosti práva. Oblast institucí se tak stala jednou z hlavních priorit Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky 2012-2020 (SMK). V ní definované cíle a opatření do roku 2020 mají vést ke změně situace ve veřejných institucích ve smyslu zkvalitnění a zefektivnění jejich práce. Veřejné instituce (státní správa, samospráva, instituce zákonodárné a soudní moci) jsou považovány za klíčový pilíř pro budování konkurenceschopné ekonomiky. Cílem opatření v rámci SMK je zvýšení produktivity institucí, posílení jejich orientace na klienta, odstranění neefektivity v jejich činnosti (zejména korupce a nehospodárnosti) a tím v neposlední řadě zvýšení důvěryhodnosti veřejných institucí v očích veřejnosti. Infrastruktura – V oblasti infrastruktury se SMK zaměřuje na výstavbu a údržbu silniční a železniční sítě s důrazem na budování kvalitní návaznosti na evropskou dopravní síť. V oblasti energií, kde je identifikována špatná systémová provázanost energetických zdrojů (při využívání alternativních zdrojů), jsou klíčová opatření v oblasti výstavby zálohových zdrojů, posilování energetických sítí a změny v teplárenství. Dále oblast Infrastruktura řeší i rozšiřování pokrytí území České republiky službami elektronických komunikací. Makroekonomická stabilita – Zadlužování veřejných financí vytváří dlouhodobě neudržitelnou nerovnováhu, kdy se ekonomika stává závislá na veřejných výdajích. SMK navrhuje zavádění fiskálních opatření pro zlepšení hospodaření státu. Zdravotnictví – Ve středu zájmu této oblasti je dlouhodobá finanční udržitelnost českého zdravotního systému za garance poskytování zdravotní péče pro všechny občany České republiky na úrovni evropského standardu. Rostoucí finanční nároky vyplývají z očekávaného nepříznivého demografického vývoje, dále pak nových nákladných technologií, farmaceutických preparátů a léčebných postupů a v neposlední řadě z potřeby zvyšování odměn zdravotnického personálu. Vzdělanost – Kvalitní vzdělání je považováno za jeden z rozhodujících faktorů zvyšování životní úrovně společnosti. Vzdělávací systém by měl být schopen pružně reagovat na změny komparativních výhod odvětví a profesí, ekonomické fluktuace a šoky ze zahraničí a poskytovat flexibilní a široce použitelné kompetence pracovní síly doplněné o schopnosti a vůli k celoživotnímu učení. Základním předpokladem je růst produktivního významu kreativního lidského intelektu na úkor manuální práce, rutiny a izolovaných znalostí.

5


Trh práce – Opatření jsou zaměřená především na zlepšení uplatnění lidských zdrojů, vyšší nabídku částečných či jinak flexibilních úvazků, zvýšení rezidenční mobility a revizi zákoníku práce. Finanční trhy – V oblasti finančních trhů SMK navrhuje hledání cest k podpoře rozvoje kapitálového trhu a dalších segmentů finančního sektoru, které by sloužily jako alternativní zdroje financování pro podnikatelské záměry. Důraz je také kladen na zvýšení míry předvídatelnosti vládní politiky, ekonomického vývoje, systému daní, stability práva apod. V neposlední řadě klade důraz na finanční vzdělávání a gramotnost. Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání – Oblast je zaměřena na restrukturalizaci trhu zboží a služeb. Jako klíčové problémy jsou zde identifikovány: vysoký podíl produkce s nízkou přidanou hodnotou a vysoká míra závislosti na exportu do zemí EU (zejména nejbližší sousedé – Německo, Slovensko, atd.) Inovace – Česká republika považuje za nový zdroj růstu a prosperity podnikavost, využívající znalosti, k tvorbě inovací. Proto je třeba zaměřit se na stimulaci doposud omezené poptávky po inovacích v domácím podnikovém sektoru, spolupráci a transfer znalostí mezi podnikovým a VaV sektorem, osifikaci stávajícího systému hodnocení a financování VaV a vytvoření silné centrální autority pro rozhodování a koordinaci politik a realizaci nástrojů zahrnujících celý inovační ekosystém. Východiska proexportní strategie – V současnosti existuje obava o ztrátu konkurenceschopnosti a exportní výkonnosti v souvislosti s nástupem asijských zemí (zejména Číny). Projekty se tak zaměřují na koordinaci a provázanost SMK s Proexportní strategií 2012-2020 a Koncepcí zahraniční politiky ČR Kohezní politika – Cíle kohezní politiky musí být nastaveny v souladu s akcelerací ekonomického rozvoje na základě významně koncentrovaných podporovaných aktivit. Více ke kohezní politice v podkapitole Kohezní politika

2.5 Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014 -2020 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 je klíčovým koncepčním dokumentem, který poskytuje východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Je silně navázán na korespondující programové období EU a připraven v souladu se Strategií Evropa 2020 pro vzájemné posílení aktivit směřujících k dosažení vytyčených cílů. Strategie regionálního rozvoje ČR je postavena na nové typologii území a dělí území české republiky do tří základních typů:   

Rozvojová území Stabilizovaná území Periferní území

6


Napříč touto klasifikací pak jsou dále vymezeny tzv. státem podporované regiony. Dokument je členěn na základě prioritních oblastí, nikoliv jak to mu bylo dříve dle tematických oblastí. Prioritní oblasti jsou následující: 







Regionální konkurenceschopnost – prioritní oblast zaměřená na území s dostatečným potenciálem pro realizaci stanovených cílů. Klíčová témata této oblasti jsou: inovace, spolupráce podnikatelského sektoru s výzkumnými a vývojovými pracovišti, podpora růstu kvality vysokoškolského vzdělání, flexibilita pracovního trhu a dostatečná a kvalitní dopravní a technická infrastruktura. Územní soudržnost – oblast zaměřená na snižování sociálních disparit v území. Hlavními tématy jsou: infrastruktura veřejných služeb, integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, také kultura, cestovní ruch, bydlení a podpora lokální ekonomiky v periferních oblastech. Environmentální udržitelnost – prioritní oblast zaměřená na zlepšování životního prostředí a života obyvatel v něm. Klíčovými tématy jsou: odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, hospodaření s přírodními zdroji, moderní technologie ve vodním i odpadovém hospodářství, prevence živelných pohrom a likvidace škod při živelných pohromách. Veřejná správa – Poslední prioritní oblast, jejím cílem je vytvářet legislativní a administrativní základnu pro podporu realizace předchozích tří prioritních oblastí.

2.6 Politika územního rozvoje České republiky Na území Jihomoravského kraje vymezuje Politika územního rozvoje České republiky tyto rozvojové oblasti a osy: Rozvojová oblast Brno – Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem; sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Rozvojová osa Praha-(Kolín)–Jihlava–Brno -Území ovlivněné dálnicí D1 v úseku Jihlava–Brno, v úseku Havlíčkův Brod–Jihlava rozvojovým záměrem kapacitní silnice a centry Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Havlíčkův Brod a Velké Meziříčí. Rozvojová osa Brno-Svitavy/Moravská Třebová - Území ovlivněné silnicí I/43, připravovanou silnicí R 43, železniční tratí č. 260 Brno-Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová. Rozvojová osa (Katowice–) hranice Polsko/ČR/–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc–Brno–Břeclav– hranice ČR/Slovensko (–Bratislava) - Území ovlivněné dálnicemi D47, D1 v úseku Vyškov–Brno a D2 v

7


úseku Brno–Břeclav–hranice ČR/Slovensko, rychlostními silnicemi R35 v úseku Lipník nad Bečvou– Olomouc a R46, připravovanou rychlostní silnicí R48 v úseku Frýdek-Místek–Bělotín, železničními tratěmi č. 270 v úseku Bohumín–Lipník nad Bečvou (III. tranzitní železniční koridor), č. 250 v úseku Brno–Břeclav (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Kopřivnice, Nový Jičín, Hranice, Prostějov, Vyškov a Břeclav. Rozvojová osa Lipník nad Bečvou– Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko - Území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou–Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov–Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Z prvků dopravní infrastruktury se na území kraje nachází tyto klíčové stavby: Vysokorychlostní železniční doprava:  

Praha–Brno–hranice ČR/Rakousko, resp. SR (–Wien, Bratislava), Brno–Ostrava–hranice ČR/Polsko(–Katowice).

Železniční doprava: 



Koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž–Otrokovice–Zlín–Vizovice, stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě–Horní Lideč–hranice ČR/SR–Púchov), možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž – Hulín, č. 330 Hulín –Otrokovice, č. 331 Otrokovice–Zlín– Vizovice - Vytvoření koridoru pro rychlou kapacitní dopravní cestu, kde se očekává vysoká intenzita osobní dopravy. Zabezpečení napojení krajského města Zlína na úrovni odpovídající ostatním krajským městům, zkrácení cestovní doby směrem na Slovensko z oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje a zabezpečení rychlého kapacitního spojení krajského města Zlína se severovýchodem kraje (Vsetín, Valašské Meziříčí). Koridor Pardubice–Česká Třebová–Brno - Vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti (Blanensko, Ústeckoorlicko apod.) v úsecích s jejím propadem a tím zvýšení kapacity I. železničního koridoru zařazeného do dohody AGC pro naplnění jejich standardů v maximálně možné míře a do evropské železniční sítě TEN-T s nároky na případné změny vedení koridoru v území. Posílení obsluhy území, rozvoj dálkové dopravy šetrné k životnímu prostředí.

Silniční doprava    

D1 Praha-Brno-Ostrava-Polsko – v současné době probíhá strategická modernizace úseku D1 mezi Brnem a Prahou D2 Brno - Bratislava R43 Provázání silničních tahů D1 a R35. Zkvalitnění silničního spojení Brno–Svitavy/Moravská Třebová. Součást TEN-T R46 – D1 u Vyškova-Prostějov-Olomouc

8


 



R52 Pohořelice –Mikulov–Drasenhofen / Rakousko (E 461) - Zkvalitnění silničního spojení Brno– Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. R55 - Úsek Olomouc–Přerov a dále Napajedla–Uherské Hradiště–Hodonín–Břeclav–hranice ČR (– Wien) - Zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Součást TEN-T. S8 - Havlíčkův Brod–Jihlava–Znojmo–Hatě–hranice ČR/Rakousko (Wien) - Dopravní propojení ve směru severozápad-jihovýchod, s napojením na Rakousko, zkvalitnění mezinárodní silnice E 59 (−Wien)–hranice Rakousko/ČR–Znojmo–Jihlava–D1 a dále posílení vnitrostátní vazby Jihlava– Havlíčkův Brod s návazností na silniční síť ve směru Čáslav – Kutná Hora – Kolín − D11 – Poděbrady − Nymburk s napojením na R10 u Mladé Boleslavi do Liberce.

2.7 Kohezní politika EU 2014-2020 Pravidla pro implementaci kohezní politiky v programovém období 2014-2020 jsou ve své návrhové podobě známa již cca od října 2011, prozatím ovšem není k dispozici finální, tedy Radou EU a Evropským parlamentem schválená, legislativa. Rámec kohezní politiky EU 2014-2020 proto ještě může doznat (nikoliv nevýznamných) změn. Mimo návrhovou legislativu jsou dalšími klíčovými zdroji pro analýzu vývoje kohezní politiky EU v budoucím období především strategie Evropa 2020, která formuluje její obecný rámec a návrh víceletého finančního rámce 2014-2020, který definuje finanční rámec kohezní politiky. Zásadním podkladem je rovněž návrh Společného strategického rámce, který především podrobně rozpracovává jednotlivé tematické cíle fondů SRR, které definuje návrhová legislativa. Podobu implementace kohezní politiky v ČR definuje především dokument „Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 – Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce“ z listopadu 2012. V této fázi již rovněž probíhá vyjednávání s Evropskou komisí o podobě Dohody o partnerství, která bude nejdůležitějším implementačním dokumentem. Její návrhová verze je k dispozici, je ovšem nutné očekávat ještě její významné úpravy (mimo jiné absentuje finanční rámec pro implementaci strukturálních fondů v ČR, resp. alokace pro jednotlivé programy). 2.7.1 Cíle kohezní politiky 2014+ Kohezní politika 2014+ je bezprostředně propojena se strategií Europe 2020. Jejím základem je pět kvantitativních cílů (indikátorů), kterých má být dosaženo do roku 2020: 1. zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %, 2. zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HDP, zejména zlepšováním podmínek pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje a vytvořit nový ukazatel pro sledování inovací,

9


3. snížit emise skleníkových plynů oproti úrovni roku 1990 nejméně o 20 %, nebo pokud budou podmínky příznivé o 30 %; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %, 4. snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku ze současných 15 % na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání z 31 % nejméně na 40 %, 5. snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí.

Obecné cíle jsou potom tři: 1. „Smart Growth“ – Ekonomický růst založený na znalostech a inovačních faktorech. Priorita je založena na podpoře:  Vzdělávání – zvýšit základní dovednosti na elementární úrovni vzdělávání, předcházet předčasným odchodům ze vzdělávacího systému, zvýšit počet excelentních univerzitních pracovišť, atd.  Výzkumu – zvýšit kvalitu výzkumu na úroveň světové špičky prostřednictvím intenzivní kooperace a sdílení výzkumné infrastruktury napříč EU, maximalizovat praktické přínosy výzkumu (aplikovaný výzkum), posílit spolupráci s podnikatelskou sférou, atd.  Inovací a kreativity – podpora vzniku veřejných i soukromých stimulačních (především finančních) nástrojů pro podporu inovací, účinná ochrana duševního vlastnictví, atd.  Digitálního hospodářství – eBusiness, eGovernment… 2. „Inclusive growth“ – Společenská vstřícnost a sociální začleňování. V post-krizovém období je nutné dále posílit flexibilitu pracovního trhu (princip flexicurity), trvalý rozvoj kvalifikace (lifelong learning), pracovní mobilitu a začleňování sociální vyloučených osob na trh práce. 3. „Sustainable growth“ – Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomika. Cílem je především restrukturalizace dopravní a energetické infrastruktury a s tím spojená reforma průmyslové politiky. Předpokládá se především restrukturalizace průmyslu na základě přechodu na „low-carbon economy“ a s tím spojený vznik ekologických technologií a nových typů zaměstnání („green jobs“). Rovněž předpokládá nutnost vybudování efektivnější energetické sítě, v níž se navíc bude zvyšovat podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.

V polovině roku 2010 potom byly přijaty tzv. Hlavní směry (guidelines), podle kterých jsou formulovány Národní programy reforem, které jsou základem pro přesné zacílení kohezní politiky v jednotlivých státech nebo regionech (tj. pro formulaci Dohod o partnerství). Implementace strategie Europe 2020 zahrnuje 10 hlavních směrů: 1. Zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných financí; 2. Řešit makroekonomické nerovnováhy; 3. Snižovat nestabilitu v euro-zóně;

10


4. Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat trojúhelník znalostí a uvolnit potenciál digitální ekonomiky; 5. Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů; 6. Zlepšit podnikatelské a spotřebitelské prostředí a zmodernizovat průmyslovou základnu; 7. Zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost; 8. Rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, která bude reagovat na potřeby pracovního trhu, prosazovat kvalitu pracovních míst a celoživotní učení; 9. Zlepšit výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání; 10. Podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě. 2.7.2 -

-

Specifika mechanismu distribuce pomoci ze strukturálních fondů EU v období 2014 – 2020 Tematická koncentrace Návrhy nařízení obsahuje celkem 11 tematických cílů, které mohou být podporovány, členské státy ovšem musí intervence zacílit pouze na omezený počet tematických cílů – podpora musí být koncentrovaná. Kondicionality Podpora bude spojená se závaznými cíli, definovanými na úrovni operačního programu. Případné neplnění tohoto výkonnostního rámce může mít za následek v nejhorším případě i pozastavení programu. Naopak, pro úspěšné programy bude vyčleněna výkonnostní rezerva ve výši 5 % alokace pro daný členský stát. Navíc jsou implementovány dva další typy kondicionalit. Velmi významné jsou tzv. ex-ante kondicionality. Jde o soubor podmínek, které musí členské státy splnit (nejpozději do 31. 12. 2015), aby mohlo být čerpání prostředků vůbec zahájeno. České republice jsou specificky vytyčeny především následující předběžné podmínky (viz Position paper Evropské komise, 11/2012): o Vnitrostátní a regionální strategie pro výzkum a inovace pro inteligentní specializaci, včetně ICT o Vnitrostátní strategie v dopravě o Opatření pro zajištění účinného provedení zákona o malých podnicích o Provedení práva a pravidel EU v oblasti životního prostředí o Strategie pro posílení účinnosti veřejné správy, včetně služebního zákona o Vnitrostátní/regionální strategie pro zlepšení kvality terciárního vzdělávání o Víceleté vnitrostátní strategické plány pro akvakulturu a vnitrostátní správní kapacity pro sběr údajů o tomto odvětví Poslední – a zcela jistě nejkontroverznější – součástí systému kondicionalit jsou tzv. makroekonomické kondicionality. Komise získává pravomoc pozastavit platby a závazky u operačních programů členského státu pokud členský stát neplní své makroekonomické závazky (především ty stanovené v Paktu stability a růstu). Je ovšem vhodné připomenout, že ČR, stejně

11


jako řada dalších členských států, se zavedením makroekonomické koncidionality nesouhlasí (viz aktualizovaná Rámcová pozice ČR k návrhům nařízení). -

Podpora integrovaného přístupu k rozvoji území Od nového programového období 2014-2020 dochází k rozšíření obsahu pojmu „koheze“ – k dosavadní hospodářské a sociální kohezi je přidána koheze teritoriální. Především z tohoto důvodu vymezuje návrhová legislativa i další dokumenty metodického charakteru tzv. integrované přístupy. Jde o svého druhu programové dokumenty, které komplexně reflektují potřeby konkrétního území, nemají ovšem svůj vlastní operační program (snad s výjimkou Prahy, kde se integrovaný přístup k rozvoji dá ztotožnit s připravovaným OP Praha) – měly by mít vyčleněny alokace v jednom nebo více operačních programech v souladu s potřebami území a zacílením těchto programů. Legislativa, stejně jako návrh Dohody o partnerství, rozeznává tři typy integrovaných přístupů:  Komunitně veden místní rozvoj Jde de facto o rozšíření metody LEADER, se kterou má ČR již dlouholeté zkušenosti, do dalších operačních programů. Metodou LEADER bude v každém případě implementováno minimálně 5 % alokace Programu rozvoje venkova (resp. EZFRV pro ČR). Místní akční skupiny pro implementaci komunitně vedeného místního rozvoje bude možné sestavit v území tvořeném správními územími obcemi s méně než 25 000 obyvateli a celková velikost MAS se musí pohybovat mezi 10 000 a 100 000 obyvateli. Rozpracovávat programy v tomto integrovaném přístupu ovšem nebudou moci automaticky všechny MAS, komunitně vedenou integrovanou místní strategii budou moci MAS předložit až poté, co splní základní kritéria přijatelnosti (týkající se především kvality organizace a řízení procesů).  Integrované územní investice (ITI) ITI implementují článek 99 obecného nařízení (návrhová verze) na zavádění integrovaných strategií rozvoje metropolitních oblastí. V ČR bude implementováno 6 ITI pro metropolitní oblasti (pražská, brněnská, ostravská, plzeňská, hradecko-pardubická, ústecko-chomutovská). Budou kumulativně pokrývat území, ve kterém žije více než 45 % obyvatel ČR a generuje více než 55 % HDP. Pro implementaci ITI bude vyčleněno minimálně 5 % alokace ČR z ERDF. Další formou integrovaných teritoriálních investic, které předpokládá návrhová verze Dohody o partnerství, jsou Integrované plány rozvoje území, které mají být implementovány mimo metropolitní oblasti. Musí být zaměřeny na dosažení konkrétních výsledků (resp. řešení konkrétních, specifických, potřeb a problémů v daném území). IPRÚ je založeno na financích z operačních programů, očekává se ovšem také zapojení dalších finančních či úvěrových nástrojů. Navazují na IPRM, ovšem očekává se jejich širší působnost (město a jeho zázemí). Návrh Dohody o partnerství prozatím nespecifikuje minimální alokaci pro IPRÚ.  Společný akční plán (JAP) Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Obecně jde o přístup, který se skládá ze skupiny projektů tematicky

12


zaměřených na řešení konkrétního problému v daném území. Společný akční plán má ovšem mít podobu jakéhosi makro-přístupu, zaměřeného na řešení konkrétního problému na národní úrovni, nikoliv na mikroregionální úrovni. Je ovšem zároveň nutné uvést, že návrhová verze Dohody o partnerství prozatím implementaci JAP v ČR nijak nerozpracovává. 2.7.3 Implementace kohezní politiky 2014 – 2020 v ČR Návrh Dohody o partnerství stanovuje následující rozvojové priority: -

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Integrovaný rozvoj území.

Jádrem celé koncepce je přitom důraz na zvýšení konkurenceschopnosti ČR, které ovšem nesmí být dosahováno na úkor sociální a územní soudržnosti. Uvedené národní rozvojové priority byly rozpracovány do následujících osmi tematických okruhů: -

Trh práce a vzdělávání Funkční výzkumný a inovační systém Konkurenceschopné podniky Mobilita, dostupnost, sítě, energie Efektivní správa a instituce Integrovaný rozvoj území Boj s chudobou, sociální začleňování a zdraví Životní prostředí

Integrovaný rozvoj území je přitom pojímán jako horizontální oblast, která se promítá do ostatních tematických okruhů. Na tomto základě je stanoveno 10 operačních programů (mimo programy Evropské územní spolupráce): -

OP Zaměstnanost OP Výzkum vývoj a vzdělávání OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Doprava OP Životní prostředí Integrovaný regionální OP OP Praha – pól růstu OP Technická pomoc

13


-

Program rozvoje venkova OP Rybářství

14


2.8 Novela zákona o rozpočtovém určení daní Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní definuje daňové příjmy obcí a krajů v České republice. Tento zákon byl několikrát novelizován, naposledy v roce 2011, kdy byl předložen návrh novely, který byl přijat a publikován pod č. 295/2012 Sb. jako zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb. a zákon 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Novela vstoupila v účinnost k 1.1.2013. Přijetí této novely znamená pro obce: 3. posílení sdílených daní obcí z prostředků státního rozpočtu, 4. zachování odděleného propočtu u největších měst (hl. m. Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) prostřednictvím vlastních přepočítacích koeficientů (shodných pro Plzeň, Ostravu a Brno) 5. pokles sdílených daní u těchto největších 4 měst v porovnání s objemem sdílených daní vyplývajícím z platné konstrukce 6. změny kritérií a vah při přerozdělení sdílených daní mezi obce: o zvýšení váhy kritéria počtu obyvatel z dosavadních 3 % na 10 %, o zapojení nového kritéria počtu dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí (s váhou 7 %), o snížení váhy kritéria postupných přechodů na 80 %, o váha kritéria rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění (zůstává ve výši 3 %), avšak dochází k omezení, pokud jde o rozsah, v jakém je katastrální území obce promítnuto do propočtu Od 1. 1. 2013 budou používány následující podíly obcí na sdílených daních:

DPH DPFO (podnikání) DPFO (záv. činnost) DPFO (vybíraná srážkou) DPPO (sdílená část)

2013-2015 20,83 % 23,58 % 22,87 % 23,58 % 23,58 %

2016+ 21,93 % 23,58 % 23,58 % 23,58 % 23,58 %

Tyto podíly zároveň zajišťují, že obce nebudou participovat v letech 2013-2015 na efektech z vybraných daňových opatření obsažených v tzv. „stabilizačním balíčku“ (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů -EU (sněmovní tisk č. 801, popř. senátní tisk č. 442).

Souvisejícími dopady pro rozpočty obcí jsou:



dotace ze státního rozpočtu - Posílení sdílených daní obcí z prostředků státního rozpočtu

ve výši 12 mld. Kč vedle zrušení stávajícího příspěvku na školství obsaženého v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu do sdílených daní obcí (1,5 mld. Kč) znamená, že v národních dotačních programech bude zrušeno dalších 10,5 miliardy Kč.  

zrušení příspěvku na školství zrušení neinvestičních příspěvků podle školského zákona

15




zrušení dotací na zřizovatelské funkce převedené z okresních úřadů obcím

2.9 Klimatické změny – nárůst frekvence a intenzity extrémních projevů počasí Ačkoliv střední Evropa patří mezi „šťastné“ regiony, ve kterých se změny klimatu odráží jen velmi mírně, lze v posledních desetiletích identifikovat nárůst extrémních klimatických jevů na území České republiky a dlouhodobé měření teplot a srážek ukazuje na nárůst teploty a pokles srážkových úhrnů. V tomto kontextu je Jihomoravský kraj ohrožen zejména častějším výskytem suchých období a na druhé straně častějším výskytem povodní. V podmínkách České republiky již byla realizována celá řada opatření, která napomáhají eliminaci projevů klimatických změn nebo podporují přizpůsobení jejich působení. Nositeli těchto opatření je v současnosti zejména Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Jejich realizace však není dostatečná. Negativní dopady klimatických změn se budou projevovat zejména v ekologicky nestabilních složkách krajiny (například oblasti s narušeným vodním režimem, intenzivně obdělávané erozně ohrožené oblasti zemědělské půdy, stejnověké lesní monokultury). Lze předpokládat další negativní dopady jako je ztráta biologické rozmanitosti, rozšíření chorob mimo původní zeměpisná pásma a zvýšení rizik v oblasti zdraví a hygieny, přímé ovlivnění nabídky energie i poptávku po ní a podobně. Změna klimatu bude pravděpodobně příčinou dalších významných hospodářských a sociálních problémů.(Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR)

16


3. Souhrnná syntéza profilu kraje Následující kapitola je výčtem zásadních zjištění vyplývajících z analytické části dokumentu. Tato zjištění jsou stěžejním vstupem pro koncepci návrhové části, s ohledem na časovou platnost dokumentu Plán rozvoje Jihomoravského kraje 2014-2020 a kompetence, kterými kraj v rámci strategického plánování disponuje. Jihomoravský kraj při plánování svého dalšího rozvoje může vycházet z těchto rozvojových předpokladů:         

Nadprůměrně vzdělané obyvatelstvo s vysokým podílem absolventů v progresivních oborech jako je IT, chemie, biotechnologie apod. Nově vybudovaná a modernizovaná infrastruktura pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací Institucionální podpora pro spolupráci vědy a výzkumu se soukromou sférou, transfer technologií a start-up nových firem Propracovaný integrovaný dopravní systém operující na celém území kraje s kombinovanou vlakovou a autobusovou dopravou Image Jihomoravského kraje jako regionu postaveného na silných kulturních a výrobních tradicích (zemědělství, vinařství) Atraktivita Brna jako nadregionálního centra vzdělání, kultury, průmyslu a institucionální správy – Brno jako pól růstu kraje Dopravní napojení kraje na významná neregionální centra v České republice i zahraničí (blízkost Prahy, Vídně, Bratislavy, Budapeště) Migračně atraktivní region Převážně čisté životní prostředí a diverzifikovanou nabídkou atraktivních typů krajiny (kras, pahorkatinné oblasti, panonská nížina, údolí řek (Dyje, Svitava., Jihlava, Svratka)

Naopak rizikem dalšího rozvoje Jihomoravského kraje jsou zejména tyto faktory:    

 

Vysoký podíl staršího obyvatelstva na populaci, vysoký index stáří Kapacitně a kvalitativně nedostačující dopravní infrastruktura (strategické tahy, letecká doprava, periferní oblasti, železniční uzel Brno) Dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost s vysokým podílem nezaměstnaných absolventů vysokých škol a strukturální nezaměstnaností zejména v perfidních částech kraje Disproporce mezi nabídkou kvalifikace poptávkou po zaměření na trhu práce (vysoký podíl absolventů humanitních oborů s obtížnějším začleněním na trhu práce, snižující se podíl žáků vyučených v řemeslných oborech) Vysoká míra vnitřních disparit v rámci kraje Pokračující trend poklesu průmyslové výroby

17


 

Nevyužitý potenciál cestovního ruchu – jak ze zahraničí (klesající počet turistů z Rakouska), tak tuzemského (krátkodobé návštěvy s nízkým počtem přenocování) Ohrožení zemědělské výroby kvůli klimatickým změnám (hrozba sucha)

18


4. SWOT analýza SWOT analýza vychází z poznatků předchozí analytické části. SWOT analýzu chápeme především jako prezentační metodu pro přehledné shrnutí zjištění analytické části. Jednotlivé body jsou rozřazeny do tří kategorií podle svého významu pro další strategické plánování rozvoje kraje. Silný význam Střední význam Slabý význam

Silné stránky Vazba na profil JMK •

silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy,

Kap. 5.5; 7.1

veřejné subjekty) •

výhodná geografická poloha kraje

Kap. 2

•

silné institucionální prostředí pro podporu spolupráce veřejného sektoru

Kap. 5.3

vysokých škol, výzkumných organizací a firem •

vysoký podíl odborných pracovníků na celkovém počtu zaměstnaných

Kap.5.5

•

nadprůměrná úroveň vzdělanosti a kvalifikace ekonomicky aktivních osob

Kap. 3.2; 4.2

•

kvalitní systém IDS Jihomoravského kraje

Kap. 9.2

•

druhá nejvýkonnější regionální ekonomika republiky (po středočeském

Kap. 5.1

prostoru) •

oborová diverzifikovanost krajské ekonomiky, zejména průmyslu – nehrozí

Kap. 5.2

závislost na jednom sektoru ekonomiky •

rychle rostoucí odvětví ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou

Kap. 5.3; 5.5

(především ICT) •

vysoký počet osob zaměstnaných ve vědě a výzkumu, silně rostoucí trend

Kap. 5.5

•

vysoký podíl podnikatelského sektoru na výdajích na vědu a výzkum

Kap. 5.5

•

dobrá kvalita infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání

Kap. 5.3

(podnikatelské inkubátory a klastry) zejména v krajském městě •

dobře rozvinutý networking mezi krajem a významnými partnery v kraji (vysoké školy, starostové obcí),

19

Kap. 5.3


•

atraktivní prostředí pro rozvoj různých typů cestovního ruchu

Kap. 6.1

•

předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu

Kap. 10.1

•

nadprůměrná kvalita zemědělského půdního fondu

Kap. 10.1

•

kapacitní silniční a železniční napojení na většinu velkých okolních center

Kap. 9.1

(Praha, Bratislava, Ostrava, v případě železnice i Vídeň) •

vyhovující kapacita zdravotnických služeb, rovnoměrně rozprostřena

Kap. 7.2

v celém území •

příznivá vzdělanostní struktura obyvatel (vysoký podíl vysokoškoláků)

Kap. 3.2

•

dlouhodobá tradice v oblasti vinařství a ovocnářství

Kap. 10.1

•

silná a rozšiřující se mezinárodní a přeshraniční spolupráce

Kap. 13.2

•

obecně čisté a zdravé životní prostředí na výrazné většině území kraje

Kap. 10.2

•

v porovnání s ostatními kraji vysoká životní úroveň obyvatelstva podmíněná Kap. 4.2; 5.1 vysokou mzdovou úrovní

•

kapacity pro kongresovou turistiku

Kap. 6.1

•

kraj atraktivní pro zahraniční investice

Kap. 5.2

•

bohatá nabídka kulturního vyžití v souvislosti s dominantním postavením

Kap. 8.1

města Brna jako centra kultury a silnou folklórní tradicí •

rovnoměrná distribuce kapacit mateřských i základních škol v celém území

Kap. 7.1

•

nadprůměrná hodnota produktivity práce

Kap. 5.1

•

rostoucí počet malých a středních podniků a živnostníků (na úkor

Kap. 4.2

zaměstnanců) •

trvalý nárůst počtu obyvatel migrací i přirozeně

Kap. 3.1

•

do kraje migrují především perspektivní věkové skupiny (zejména 20 – 29

Kap. 3.1

let, pozitivní migrační saldo také ve skupinách 15 – 19 a 30 – 59) •

aktuálně uspokojivý poměr ekonomicky aktivních osob a osob

Kap. 3.2

v postproduktivním věku •

vysoký podíl firem poskytujících další vzdělávání zaměstnancům

•

připravenost brownfieldů v kraji na revitalizaci (existující analýzy a

Kap. 7.1

strategie, atd.) •

rostoucí trend bytové výstavby

Kap. 3.4

•

provoz Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje

Kap. 11.3

•

dlouhodobý trend poklesu počtu spáchaných trestných činů

Kap. 11.1

20


Slabé stránky •

Vazba na profil JMK

•

dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost mladých a vzdělaných osob

Kap. 4.3

(absolventů) •

území kraje výrazně diferencované z hlediska úrovně ekonomického rozvoje, výrazné disparity

•

chybějící kapacitní dopravní napojení na centra ekonomického růstu

Kap. 9.1

v evropském měřítku (Vídeň) •

vysoký podíl silničních komunikací v havarijním stavu

Kap. 9.1

•

chybějící strategický zaměstnavatel v sekundárním sektoru

Kap. 4.2

•

vnitřní diferenciace populačních změn – periferní oblasti na jihu kraje a při

Kap. 3.1; 3.2

hranicích ztrácí mladé a vzdělané obyvatelstvo •

vnitřní diferenciace problémů na trhu práce – silné disparity co se týče

Kap. 4.3

nezaměstnanosti i strukturální (dlouhodobé) nezaměstnanosti •

pokračující růst vnitřních disparit v sociální i ekonomické oblasti

Kap. 5.1

•

klesající saldo migrace (zejména zahraniční)

Kap. 3.1

•

vysoký počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo

Kap. 4.3

•

nadprůměrná strukturální nezaměstnanost, především v periferních

Kap. 4.3

částech •

pokračující pokles průmyslové výroby a tržeb

Kap. 5.1

•

nevyřešený železniční uzel Brno

Kap. 9.1

•

chybějící kapacitní silniční napojení na sousední kraje (Pardubický, Zlínský)

Kap. 9.1

•

nedostatek zdrojů pitné vody a vody obecně (např. pro zemědělství)

Kap. 9.7

•

nejnižší průměrný počet přenocování v ČR a vysoký podíl jednodenních

Kap. 6.2

návštěv •

sezónnost cestovního ruchu – nevhodné podmínky pro zimní lyžařskou

Kap. 6.2

turistiku •

pokles počtu hostů v ubytovacích zařízeních (nadprůměrně negativní trend)

Kap. 6.2

•

nevyužitý potenciál přeshraničního cestovního ruchu – vysoký podíl

Kap. 6.2

jednodenních návštěv turistů z Rakouska •

podprůměrný podíl exportu na celkovém exportu ČR

21

Kap. 5.4


•

nedostatečná napojenost periferních částí kraje, zejména potom obcí

Kap. 9.1

v blízkosti hranic (s výjimkou Břeclavska) na centrum kraje dopravní infrastrukturou – posiluje periferní charakter •

podprůměrná zaměstnanost v primárním sektoru národního hospodářství

Kap. 4.2 ;12.1

•

negativní projevy suburbanizace, zejména v zázemí Brna (zábor zemědělské

Kap. 3.4; 12.2

půdy, zvýšené nároky na dopravu) •

nízký podíl lesních ploch na rozsáhlých plochách, snižující ekologickou

Kap. 10.1

stabilitu krajiny (zejména v okolí Brna – ORP Slavkov, Pohořelice, atd.) •

letiště Brno není napojeno na globální letecké uzly přestože atrakce elit probíhá na celosvětové úrovni

•

vysoká koncentrace prachových částic, příp. dalších znečišťujících látek v

Kap. 10.2

Brně •

špatný stav infrastruktury (zejména silnic nižších tříd) v periferních částech

Kap. 9

kraje •

velký počet brownfieldů v Brně a dalších městech

•

nedostatečně rozvinuté ekologické zemědělství a nezemědělská činnost

Kap. 10.1

v krajině •

narůstající rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po kapacitě mateřských škol

Kap. 7.1

•

rychlejší růst poptávky nad nabídkou kapacity v domovech pro seniory a

Kap. 7.3

domovech s pečovatelskou službou •

nadprůměrný podíl kapesních krádeží a sprejerství na trestné činnosti v kraji

22

Kap. 11.1


Příležitosti •

možnost využít evropských fondů v novém programovém období 2014-2020 jak přes kohezní politiku, tak prostřednictvím společné zemědělské politiky EU, společné vědecko-výzkumné politiky a dalších iniciativ

•

úspěšná realizace velkých projektů vědy a výzkumu (ale i dalších) podpořených v programovém období 2007-2013 – potenciál výrazných multiplikačních efektů

•

plánované výrazné navýšení prostředků věnovaných na vědu, výzkum a inovace z evropských fondů po roce 2013, trend na zvýšenou podporu sofistikovanějších typů intervencí, podporu konkurenceschopnosti firem napříč sektory

•

etablovaní a všeobecně respektovaní institucionální aktéři vyvíjející činnosti k podpoře rozvojových aktivit v kraji (Jihomoravské inovační centrum, Jihomoravské centrum mezinárodní mobility)

•

růst zájmu o lokální a regionální produkty zemědělství

•

rozvíjející se ekonomická odvětví s vysoce kvalifikovanou pracovní silou

•

vysoký atrakční potenciál kraje co se týče studia na VŠ – potenciál zisku mladé a vysoce kvalifikované populace

•

vysoké investice do špičkové infrastruktury pro vědu, výzkum a inovace – potenciál pro rozvoj špičkového výzkumu, napojení do globálních znalostních sítí, příchod zahraničních studentů i vědců, atd.

•

potenciál periferních oblastí zejména na jihu kraje pro rozvoj cestovního ruchu (Znojemsko, okres Břeclav, atd.)

•

vysoký potenciál pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky

•

potenciál pro rozvoj agroturistiky, vinařské turistiky, kongresové turistiky, cykloturistiky a lázeňského CR (mj. také v souvislosti s dobudováním centra v Pasohlávkách)

•

reforma vzdělávacího systému – větší míra provázání vzdělávání s potřebami trhu práce

•

plánované nové podmínky podpory ze společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (postupné snižování rozdílů v přímých platbách mezi starými a novými členskými státy, důraz na ekologizaci zemědělské produkce a mimoprodukční funkce zemědělství)

•

nastupující trend tzv. kontraurbanizace (tj. postupný a trvalý přesun některých obyvatel z měst zpět do venkovských oblastí s atraktivním přírodním prostředím) - pro některé marginalizované oblasti Jihomoravského kraje (resp. obce) představovat příležitost pro stabilizaci obyvatelstva v území i rozvoj drobné podnikatelské činnosti

23


•

tlak na zvyšování efektivity a efektivnosti ve veřejném sektoru a při nakládání s veřejnými prostředky

•

růst mezinárodní mobility podporující příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel

•

rozvoj síťového leteckého spojení z letiště BRQ na jedno z evropských uzlových letišť

•

růst role regionálních letišť v letecké dopravě, příchod významnějších leteckých dopravců

•

zvýšení bezpečnosti obyvatelstva zlepšením činnosti Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a jeho krizového řízení

•

rozvoj programů prevence kriminality pro snížení počtu trestných činů v kraji

24


Hrozby •

zpoždění významných dopravních staveb

•

stárnutí populace – nadprůměrně silný trend

•

nestabilita vnějšího makroekonomického prostředí, finanční trhů a společné evropské měny a obtížná predikovatelnost hospodářského vývoje

•

pokles počtu podniků ve všech kategoriích nad 10 zaměstnanců především v okresech Blansko a Hodonín – hrozba prohlubujících se disparit

•

tranzitní charakter kraje pro cestovní ruch

•

vysoké ohrožení kraje extrémním počasím, zejména suchem a povodněmi (kraj je součástí jednoho z celoevropsky nejvíce ohrožených území suchem)

•

růst cen zemního plynu projevující se nárůstem využívání lokálních topenišť využívajících tuhá paliva

•

narůstající negativní vliv dopravy na ovzduší zejména ve velkých městech

•

snížení finančních zdrojů na údržbu komunikací nižšího řádu z evropských fondů

•

chybějící Zásady územního rozvoje zpomalují rozvoj kraje a omezují realizaci klíčových strategických projektů (např. dopravních staveb apod.)

•

nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických a řemeslných profesích

•

zpomalení tempa konvergence ČR

•

nestabilní institucionální prostředí (ČR jako celek)

•

prohlubování špatného stavu veřejných financí v zemích EU, resp. eurozóny i v ČR

•

potíže s udržením financování velkých projektů podpořených ze strukturálních fondů 20072013 (zejm. VaV projekty a projekty v sociální sféře) – otázka postoje státu k zajištění finančních prostředků pro tyto projekty (např. souvisí se systémem financování vědy a výzkumu v ČR)

•

nevyhovující nastavení podmínek pro kohezní politiku po roce 2013 ze strany Evropské komise pro Jihomoravský kraj

•

změna zákona o rozpočtovém určení daní (snížení prostředků pro krajské město)

•

vysoká koncentrace exportu České republiky – nízká diverzifikovanoct cílových zemí exportu zvyšuje zranitelnost ČR a dopady na ekonomiku při případných problémech některé z těchto zemí

•

výhledová nedostačující kapacita a kvalita pitné vody

•

růst mezinárodní mobility umožňující mj. odchod části obyvatel do vyspělejších zemí

25


26

Program rozvoje Jihomoravského kraje

Recommend Documents