1
PROGRAM REGENERACE SÍDLIŠTĚ STŘED UHERSKÝ BROD
aktualizace 2009
Vypracoval: Konzultace:
Ing. arch. Přemysl Borunský Ing. Jiří Kolouch Oddělení strategického rozvoje
únor 2009
2
PROGRAM REGENERACE SÍDLIŠTĚ STŘED Uherský Brod Obsah
Analytická část a) b) c) d) e) f) g)
schválená územně plánovací dokumentace dříve zpracované záměry a strategie vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště posouzení stavu sídliště z hlediska stavebně technického, funkčně provozního a prostorového vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst apod. rozbor ekonomických podmínek úprav, uvedení stávajících zdrojů včetně státních programů podpory, možnosti soukromých investic a dalších zdrojů charakteristika jednotlivých úprav
Návrhová část 1- Textová část a) b) c)
cíle, ke kterým povede realizace záměrů projektu regenerace panelového sídliště – úpravy, časové období, ve kterém by mělo být cílů dosaženo cíle v pořadí naléhavosti návrh na nezbytné změny územně plánovací dokumentace, změny nebo pořízení regulačního plánu, podmínky pro sociální a kulturní rozvoj a pro aktivity volného času, možnost trávení volného času dětí a mladých lidí, podmínky pro vznik pracovních míst apod.
2 – Výkresová část 1 - Situace – Širší vztahy 2 - Situace - Stávající stav 3 - Situace - Návrh 4 – Situace - inženýrské sítě 5 - Výkres harmonogramu úprav 6 - Motivační skici 7 – Fotodokumentace
3 – Ekonomická část a) b) c) d) e)
seznam navrhovaných úprav odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav, vyčíslení možných následných zisků časový postup úprav návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování způsob a forma regenerace
3
Analytická část a)
Schválená územně plánovací dokumentace
Program regenerace sídliště byl naplňován od roku 2000 v období platnosti Územního plánu sídelního útvaru Uherský Brod. Stavební opatření realizována v tomto období byla v souladu s regulativy této územně plánovací dokumentace. V prostoru sídliště Střed nedošlo z hlediska funkčního využití území ke změnám a program regenerace je s ním v souladu. Základní členění a regulace území jsou stanoveny Územním plánem sídelního útvaru Uherský Brod. Územní plán města Uherský Brod Nový územní plán Města Uherský Brod byl schválen zastupitelstvem města dne 31.3.2004 usnesením č. 205/Z11/04. ÚP Města Uherský Brod je nezbytným podkladem pro koncepční řízení stavební činnosti a tvorby odpovídajícího životního prostředí města jako přirozeného centra východní části okresu Uherské Hradiště. Pro řešení všech otázek výstavby, přestavby a organizace SÚ Uh. Brod a jeho zájmového území platí závazně: Mimo jiné, že c) prostor historického jádra a přilehlé části města jsou zahrnuty do centrální obytné zóny g) historické jádro má polyfunkční náplň s převažující funkcí bydlení a výraznou funkcí služeb a občanského vybavení, nedoporučuje se povolovat výrobu a skladování většího rozsahu, všechny objekty služeb a případně provozy musí být ekologicky nezávadné e) v historickém jádru města je nutno důsledně uplatňovat kompoziční záměry územního plánu zóny – historického jádra a koordinovat stavební činnost na základě podrobnější ÚPD
Územní plán zóny historického jádra Územní plán zóny se ve své působnosti omezuje na plochu historického jádra, které bylo dne 20.11.1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jeho rozměry jsou přibližně 800 x 600m a je vymezeno ulicemi: Pod Valy, Dolní Valy, Horní Valy, nám. Svobody, ul. Na dlouhých, Tyršovými sady a ulicí U žlebu. Historické jádro nese ve svém těžišti hlavní tíhu centrálních městských funkcí, zejména bydlení a občanské vybavenosti. Je dochována jeho lokační půdorysná osnova (z poloviny 13. století),jež svou koncepcí a rozměry patří k našim nejvýznamnějším a největším založením vůbec. Po změně společensko – ekonomické situace v naší zemi byl v březnu 1992 schválen tento ÚpnZ, který obsahuje závazné směrnice pro realizaci územních záměrů a umožňuje odboru výstavby Městského úřadu v Uh.Brodě kvalifikované rozhodování v procesu územního řízení.
4
b)
Dříve zpracované záměry, strategie
Sídliště je nedílnou součástí města, je do něj včleněno. Sídliště bylo postaveno na místě bývalé židovské čtvrti. Dopravně je napojeno na centrum místními komunikacemi. S okolní zástavbou je spojení pěšími komunikacemi. Sídliště má minimum vlastní občanské vybavenosti, proto využívá zařízení městského centra, která jsou v dosahu pěší docházky. To se týká zejména obchodu, služeb, školství, zdravotnických zařízení a kultury. V sídlišti nejsou žádné pracovní příležitosti, obyvatelé docházejí převážně do centra města. Město učinilo před vyhlášením programu regenerace MMR ČR několik humanizačních a revitalizačních pokusů, směřujících zejména k dovybavení sídliště. c)
Vyhodnocení ankety mezi obyvateli sídliště
V období na přelomu roku 1998 (prosinec) a 1999 (v lednu) byl proveden průzkum postojů a názorů obyvatel Uherského Brodu na budoucí rozvoj města. Anketní lístek s otázkami byl předán do cca 3000 domácností ve městě. Při doručování anketních listů do domácností spolupracovali žáci Brodských škol. Občané byli průvodním dopisem starosty města vyzváni ke spolupráci na přípravě záměrů do Programu rozvoje svého města. Odpovědi byly soustřeďovány na sběrných místech do 8. ledna 1999. Po ukončení termínu se vrátilo zpět přes 1400 vyplněných anketních listů. Toto množství navrácených odpovědí lze považovat za výrazně úspěšné! Zpracováním výsledků ankety byla pověřena firma GaREP, spol. s r.o. z Brna, která spolupracuje s firmou LÖW & spol. s.r.o. na řešení „Programu rozvoje města Uherský Brod„. Do výsledného zhodnocení poznatků z anketního šetření byly zařazeny všechny odpovědi, které byly u jednotlivých otázek platné, tzn. že počty odpovědí se u jednotlivých otázek liší. Pro získání podrobnějšího (adresného) rozboru výsledků průzkumu byly jednotlivé odpovědi na otázky blíže rozebrány podle dostupných informací o tom, jak se lišily odpovědi občanů podle toho jaké mají zaměstnání, věk, vzdělání, kde v Uherském Brodě bydlí nebo jak zde žijí dlouho apod. Tato konkretizace jednotlivých odpovědí umožňuje lépe charakterizovat jaké konkrétní skupiny občanů mají jaká konkrétní přání nebo připomínky, což by mohlo usnadnit přípravu konkrétních rozvojových záměrů pro přípravu „Programu budoucího rozvoje města„ V návaznosti na Program rozvoje města s využitím poznatků z anketního šetření byly zpracovány samostatné Projekty regenerace panelových sídlišť – PRPS Pod Vinohrady, PRPS Olšava a PRPS Střed. Vzhledem k tomu, že lokalita bydliště a způsob bydlení byly předmětem anketních otázek, lze z odpovědí občanů dobře vyhodnotit priority k řešení v jednotlivých lokalitách a odvětvích. Výsledky ankety byly poskytnuty zpracovatelům PRPS. Zde jsou předkládány hlavní výsledky průzkumu. Přehled rozložení odpovědí na otázky ankety, doplněné komentářem z hlediska dalších poznatků a souvislostí
5 1. Jak se Vám v Uherském Brodě žije? 1 velmi dobře 120 9,2% 2 spíše dobře 1076 82,3% 3 spíše špatně 99 7,6% 4 velmi špatně 13 1,0% celkem odpovědělo: 1308 100,0%
• • •
Jak se lidem v Uherském Brodě žije? Téměř všem dobře – součet kladných odpovědí je 91,5% (velmi dobře , tj. označováno dále ++ 9,2% , spíše dobře, tj. označováno + 82,3%). Od tohoto průměru se odchylují z pochopitelných důvodů jen: nezaměstnaní: dobře 65,8% (++ 7,3% + 58,5%) a nepatrně všichni důchodci: 85,4% (++ 12,5% + 72,9%) Na hodnocení života v Uherském Brodě nemá výrazný vliv ani lokalita bydliště. Podle rozboru poznatků o tom, ve které lokalitě bydlí občané, kteří na tuto otázku odpověděli, lze získat následující rozložení odpovědí: • nepatrně spokojenější jsou občané žijící přímo v Uherském Brodě: obytná zóna Uherský Brod - západ 96,2% centrální zóna (sídliště Střed) 94,1% obytná zóna Olšava (sídliště Olšava) 93,4% obytná zóna pod Vinohrady (sídliště Pod Vinohrady) 89,1% než občané žijící v přičleněných obcích: smíšená zóna 89,5% Těšov 89,4% 86,2% Havřice Újezdec 85,7%
otázka č.3: spokojenost s oblastí: 3.
bydlení odpovědi celkem: 1324
1 115 8,7%
2 739 55,8%
S podmínkami pro bydlení je v Uherském Brodě spokojeno 64,5% nespokojeno 35,4% (-- 6,9%; - 28,5%).
3 378 28,5%
4 92 6,9%
(++ 8,7%; + 55,8%) a
Z hlediska ekonomického postavení jsou výrazně spokojenější důchodci (80,5%) a studenti (72,6%). Důchodci mají zajištěné bydlení, na které jsou zvyklí. Studenti podobně a navíc je tento problém zatím asi příliš netrápí. Nejspokojenější jsou nejstarší věkové kategorie (72,4% a 84%) a nejmladší respondenti do 20 let (78,6%). Nejkritičtější jsou lidé ve věku 21 - 30 let (43% nespokojených), kteří zřejmě nejčastěji aktuálně řeší svou bytovou situaci. otázka č. 8: spokojenost s oblastí: 8.
sportovní vyžití odpovědi celkem: 1319
1 75 5,7%
2 597 45,3%
3 506 38,4%
4 141 10,7%
V oblasti možností sportovního využití je spokojenost v podstatě poloviční. Spokojených respondentů je 51% (++ 5,7%; + 45,3%), nespokojených je 49% (-- 10,7%; - 38,3%).
6 •
•
Možnosti sportovního vyžití relativně nejméně uspokojují OSVČ 64,5% a soukromé podnikatele (55,9% nespokojených). Naopak nejspokojenější jsou důchodci 62,5%. Z tohoto hlediska bude užitečné motivovat určitou společenskou objednávkou zejména skupiny soukromých podnikatelů k nějakému podnikatelskému záměru, jež by pomohl zjištěnou situaci řešit. Vzdělání respondentů ukázalo tendenci klesající spokojenosti s rostoucím vzděláním (podobně jako v oblasti kulturních možností). Nejspokojenější jsou respondenti se základním vzděláním a vyučení (shodně 58,8%), následují nositelé středního všeobecného vzdělání (56,9%). Naopak nejméně spokojeni jsou vyučeni s maturitou (59,7%), vysokoškoláci (56,5%) a absolventi vyššího středního či nástavbového vzdělání (55,4%).
otázka č. 12: spokojenost s oblastí: 12.
životní prostředí odpovědi celkem: 1321
1 96 7,3%
2 762 57,7%
3 355 26,9%
4 108 8,2%
Se stavem životního prostředí vyslovilo spokojenost celkem 65% respondentů (++ 7,3%; + 57,7%), nespokojených bylo 35% (-- 8,2%; - 26,8%). • • •
Nejspokojenější se stavem životního prostředí jsou studenti (73,6%) a soukromí podnikatelé (72,3%), relativně nejmenší spokojenost vládne mezi důchodci 57,8%. Z hlediska lokalit bydliště panuje největší spokojenost mezi respondenty z obytné zóny Brod – západ 75,5% Délka života v Uherském Brodě nemá vliv na hodnocení životního prostředí. Výrazně nadprůměrná spokojenost je patrná jen u obyvatel žijících v Uherském Brodě 1 – 3 roky 81,8%.
Odpovědi na otázky 15. a 16 přinesly obrázek nejčastěji oceněných a nejčastěji kritizovaných oblastí životních podmínek ve městě. Nejvíce oceňováno je: 1. klidný maloměstský život 2. příznivé životní prostředí 3. dostupnost obchodů a služeb 4. blízkost atraktivní přírody 5. architektura a vzhled města 6. kulturní tradice města A naopak nevíce nespokojenosti bylo vysloveno k problémům: 1. nedostatek pracovních příležitostí 2. problémy s parkováním 3. nedostatečná bytová výstavba 4. průtah dálkové dopravy městem 5. nepořádek a špatný úklid města 6. sobectví a nezájem lidí o město 7. nevyhovující veřejná doprava • •
Nedostatek pracovních příležitostí a dostupných bytů jsou standardními problémy doby a zpravidla vyžadují standardní řešení. Nesporně představují obtížně řešitelnou prioritu dalšího rozvoje Uherského Brodu.
7 •
Zajímavé je, že druhé, čtvrté a sedmé místo v pořadí nespokojenosti respondentů zaujímají dopravní problémy,z nichž parkování a veřejná doprava by mohla být radnicí Uherského Brodu úspěšně řešena v rámci připravované koncepce rozvoje města. Stejně tak „nepořádek a špatný úklid města„ je plně v kompetenci správy města. Zde se nabízí reálná možnost, jak zvrátit nepříliš lichotivé mínění respondentů o „péči radnice o město a jeho obyvatele„. • Průtah dálkové dopravy městem, který respondenti považují za čtvrté největší negativum Uherského Brodu, bude zřejmě otázkou rozpočtových a dotačních priorit města. Stížnosti na dopravní problematiku, ať už se týkají nedostatku parkovišť či hromadné dopravy, souvisí zřejmě i se značnou motivací a každodenním používáním automobilu. Automobil vlastní téměř 3/4 (73,9%) respondentů a z nich 42,3% jej používá denně. Další rozvojové náměty přináší možnosti, uvedené ve volných odpovědích u otázky: s čím jsou občané Uherského Brodu nejvíce nespokojeni? • Nejčastějším terčem kritiky byly špatné podmínky pro sportovní vyžití. Nejvíce respondentů požadovalo krytý bazén. • Jako další námět pro obecní či podnikatelskou aktivitu může posloužit požadavek benzínového čerpadla a veřejného WC. • Vedle toho byl kritizován technický stav chodníků a komunikací, práce místní policie a špatný přístup státních úředníků k občanům. 3. Představte si, že můžete rozhodnout o využití městských finančních prostředků. Na co byste je použil(a)? (Zakroužkujte maximálně 5 možností) odpovědělo celkem: 1369 Na základě výběru odpovědí byly jako nejvýznamnější vybrány tyto varianty: 1 2 3 4 5
nové pracovní příležitosti bytová výstavba zlepšit podmínky pro podnikání posílit veřejnou dopravu zlepšit síť obchodů a služeb
na 1. místě na 2. místě
6 zlepšit technickou infrastrukturu města (komunikace, rozvody el. energie, plynu vody, kanalizace atp.) na 6. místě 7 posílit zdravotnictví na 4. místě 8 opravy památek a obecního domovního fondu 9 rozvoj kulturního a společenského života ve městě 10 posílení školství a vzdělávacích možností i pro dospělé na 5. místě 11 podpora místního turistického ruchu 12 výsadba a údržba zeleně ve městě na 7 místě 13. zlepšení kvality životního prostředí na 3.místě 14 jiné : odpovědělo celkem 100 respondentů, nejčastěji uváděný námět: • na zařízení pro sportovní aktivity (krytý bazén, hřiště pro děti, sportovní areál apod.) (64x) • vybudovat parkovací místa • obchvat města, zlepšit stav komunikací • vybudovat kabelovou televizi
Na co použít finanční prostředky města? Z odpovědí bylo možno sestavit následující pořadí: 1. nové pracovní příležitosti 2. bytová výstavba
8 3. 4. 5. 6. 7.
zlepšení kvality životního prostředí posílit zdravotnictví posílit školství a vzdělávací možnosti i pro dospělé zlepšit technickou infrastrukturu města výsadba a údržba zeleně ve městě
•
Možnost volné odpovědi na tuto otázku využilo 100 respondentů, z nichž téměř 2/3 (64) se vyslovilo pro výstavbu zařízení pro sportovní aktivity(krytý bazén, hřiště pro děti, sportovní areál). Mezi dalšími náměty se objevila výstavba parkovacích míst, komunikační obchvat města a kabelová TV.
•
Je zajímavé, že se do sestaveného pořadí nedostala veřejná doprava, ač byla nabídnuta jako jedna z možných variant a panuje s ní podstatně větší nespokojenost, než např. se stavem životního prostředí, které zaujalo třetí místo v pořadí naléhavosti. Všechny zde získané náměty mohou být považovány za velmi jasné náměty pro další rozvoj města!
•
Rozvoj města je svázán i s příznivou sociální atmosférou, společenským klimatem a ochotou obyvatel aktivně se zapojit do života města i péče o něj. Jinými slovy jde o rozvoj občanské společnosti v Uherském Brodě, který by měla být jedním z pilířů dalšího rozvoje. Vybranými otázkami jsme zjišťovali postoje obyvatel v této oblasti. Rozvoj města, má-li být úspěšný, musí vzít za svůj i jeho obyvatelé v rámci občanských iniciativ a aktivit. Proto jsme se zeptali na ochotu občanů pro rozvoj města něco udělat. Otázka byla formulována v obecné poloze s tím, že se očekává, že respondent do odpovědi v zásadě promítne vlastní stanovisko. Otázka č. 31:Myslíte si, že obyvatelé Uherského Brodu budou ochotni něco udělat pro rozvoj svého města? odpovědělo celkem: 1357 1 rozhodně ano odpovědi: 64 (4,7%) 2 spíše ano 633 (46,6%) 3 spíše ne 620 (45,7%) 4 rozhodně ne 40 ( 2,9%)
V odpovědi na tuto otázku převážil mírný optimismus (51,3%). • Z hlediska ekonomické pozice respondentů projevovali tento mírně nadprůměrný optimismus soukromí podnikatelé (58,6%), studenti byli podstatně pesimističtější, neboť 62,3% se jich domnívá, že ochota nebude. Možná podnikatelé tuší příležitost, potažmo zisk; studenti naopak mají představu neplacené brigády či úklidu kolem školy, což většinou odporuje jejich stávající pracovní filozofii. Ostatní odpovědi podle ekonomické kategorie nebyly významné. • Lokalita trvalého bydliště nijak významně neovlivnila strukturu odpovědí. Poněkud pesimističtější názor jsme zaznamenali u respondentů z Újezdce, z nichž se 58,3% domnívá, že ochota spíše nebude. • Z hlediska délky života v Uherském Brodě jsou optimističtější ti respondenti, kteří v Uherském Brodě žijí krátce, tzn. do 3 let. • Nepatrně optimističtější jsou ženy než muži. • Zajímavou strukturu odpovědí vytvořil věk respondentů. Nejméně ochoty svým spoluobčanům připisuje nejstarší a nejmladší věková kategorie.
9
•
Mladí do 20 let se v 58,6% a nejstarší nad 61 let v 62,5% domnívají, že ochota něco udělat pro město nebude. Vzdělání respondentů ukázalo výraznější víru v ochotu pro město něco udělat pouze v případě dotázaných se středním všeobecným vzděláním (68,5%) a naopak nadprůměrné přesvědčení o tom, že nebude ochota něco udělat pro město byla projevena v názorech lidí vyučených s maturitou a vyšším středním či nástavbovým vzděláním (shodně 59,7%).
Otázka č. 33: Chcete se i Vy osobně podílet na budoucím rozvoji Uherského Brodu? odpovědělo celkem: 1311 1 rozhodně ano odpovědi: 141 (10,8%) 2 spíše ano 687 (52,4%) 3 spíše ne 429 (32,7%) 4 rozhodně ne 54 (4,1%)
Pro poznání budoucích šancí v rozvoji města je rovněž důležité vědět, do jaké míry jsou jeho obyvatelé ochotni sami se aktivně účastnit nejrůznějších rozvojových záměrů. Odpovědi vykazují o více jak 25% příznivější ochotu něco udělat. • • • • • •
Podle ekonomického postavení největší aktivitu vyjádřili nezaměstnaní 72,1%, pak soukromí podnikatelé 71,7% a naopak nejmenší ochota se ukázala u studujících 50,9%. Tato situace je podobná situaci, plynoucí z předchozí otázky. Lokalita trvalého bydliště ani pohlaví respondentů nijak významně neovlivnili odpovědi respondentů. Z hlediska věku respondentů se ukázala relativně nejmenší ochota zapojit se do rozvoje města u nejmladší věkové kategorie, tzn. do 20 let. Podle délky života v Uherském Brodě se nejaktivněji jeví kategorie lidí žijících ve městě 1 – 3 roky (80,4%). I zde je možné vysvětlení v tom, že tito lidé vyřešili problémy zaměstnání a bydlení a další osobní rozvoj spojují s rozvojem města. Z hlediska věku se i v této otázce projevila relativně nejmenší ochota osobně se zapojit u nejmladší věkové kategorie do 20 let (54,4%). Vzdělání respondentů nijak výrazně ovlivnilo strukturu odpovědí. Největší ochotu osobně se zapojit projevila skupina dotázaných s výučním listem a maturitou (72,3%).
Shrneme-li volné odpovědi respondentů na otázku, co jim na mezilidských vztazích v Uherském Brodě nejvíce vadí, získáme následující pořadí: 1. závist 2. sobeckost a bezohlednost, intolerance 3. lhostejnost, neochota, nezájem 4. vandalismus, agresivita •
V podstatě totožné odpovědi jsme získali na otázku, proč obyvatelé Uherského Brodu nejsou ochotni pro své město nic udělat; i zde vzniklo pořadí: 1. sobeckost 2. nezájem, lhostejnost, neochota 3. lenost, pohodlnost 4. málo času 5. hrabivost, každý jen pro sebe, zadarmo?
•
Třetí volná otázka tohoto bloku se ptala těch, kteří deklarovali ochotu osobně se na rozvoji
10 Uherského Brodu podílet, co chtějí nebo mohou udělat. Z poněkud nesourodých odpovědí nakonec vyplynula tato struktura: 1. cokoli, co bude potřeba 2. brigády, manuální práce na bazénu, hřištích a sportovních zařízeních 3. péče o čistotu, pořádek, veřejnou zeleň, životní prostředí 4. něco pro děti a mládež 5. práce v samosprávě, kandidatura v komunálních volbách 6. nevím Zajímavé je, že více jak 800 respondentů se přihlásilo k aktivní účasti na rozvoji Uherského Brodu, ale jen 80, tj. 10%, se zamyslelo nad svým konkrétním příspěvkem, přičemž zdaleka ne všichni přišli na něco smysluplného. I uherskobrodské společenství tak potvrzuje obecnou zkušenost, že nemá povědomí o občanské společnosti, o jejích principech a praktických možnostech. Lze se domnívat, že se tady ukazuje jakkoli dlouhodobá možnost rozvoje města využitím tohoto potenciálu. Je třeba blíže poznat a podchytit zájem obyvatel a v rámci možností podporovat rozvoj spolkové a zájmové činnosti, rozvinout základy zde vyjádřené občanské iniciativy. •
Za stávající situace by radnice měla zaměřit své úsilí především do zabezpečení tzv. sociálního a startovacího bydlení s využitím domovního fondu ve vlastnictví města a eventuálně se spoluúčastí budoucích uživatelů. Teprve pak se pustit do nové výstavby. Pro další formy bytové výstavby pak vytvářet příznivé podmínky v rámci možností Uherského Brodu. To předpokládá aktualizaci Územního plánu a promyšlenou politiku v oblasti nabídky stavebních parcel a technické infrastruktury.
Otázka č. 28: Jak často jezdíte osobním automobilem? odpovědělo celkem: 1368 1 denně 2 o víkendech 3 jen občas 4 nemám automobil
odpovědi: 427 (31,2%) 132 ( 9,6%) 452 (33,0%) 357 (26,1%)
S využitím dopravy souvisí svým způsobem i trávení volného času. Také k volnočasovým aktivitám lidé využívají nabízených možností svého města (kulturní, sportovní, společenské akce), ale také se například věnují zahrádkaření a chataření. I tyto činnosti vypovídají o životním stylu obyvatel a jejich soužití s městem a jeho okolím a navíc je pro jejich uskutečňování důležité, zda jsou pro ně vhodné lokality. Vzhledem k rozsahu celého průzkumu byla tato problematika zjišťována pouze ilustrativně dvěma otázkami: Zhodnocení ankety: Z ankety vyplynuly nepalčivější oblasti, které je nutno v horizontu několika málo let vyřešit, aby nedošlo k zásadnímu zhoršení situace. Jde zejména o problém akutního nedostatku parkovacích míst v prostoru sídliště Střed a z toho vyplývající potřeba výstavby většího parkoviště. Dále byla v anketě velice zřetelná potřeba a přání obyvatel sídliště na jeho dovybavení, zejména parteru. Jde o doplnění dětských hřišť, zeleně, stanovišť TKO, opravy chodníků atd.
11
d)
Posouzení stavu sídliště z hlediska stavebně technického, funkčně provozního a prostorového
1. Vymezení řešeného území Projekt regenerace řeší část katastrálního území Uherský Brod, část městského centra, sídliště Střed - bývalá Židovna. Současná rozloha řešeného území sídliště je cca 5,5 ha. Na severu je území vymezeno ulicí Moravskou, na východě ulicí U Fortny, na jihu městskými hradbami a na západě ulicí Bří Lužů. Podrobněji je rozsah řešeného území patrný z výkresové dokumentace. Je nutno závěrem této kapitoly poznamenat, že celé řešené území se nachází v městské památkové zóně. 2. Specifické charakteristiky řešeného území Sídliště je součástí městského centra, je umístěno na jeho jihovýchodním okraji a má výrazně odlišný charakter od starší zástavby. Městská část se vyznačuje historicky vzniklou městskou a příměstskou 2 - 4 podlažní zástavbou na vlastních pozemcích s vnitřními dvory a zahradami, kdežto sídliště vzniklé v průběhu krátké doby se zástavbou 2 - 4 podlažními domy má jednotný vzhled a funkce, typické pro panelová sídliště. Zatím co stará zástavba má vlastní občanskou vybavenost, sídliště je monofunkční, plní pouze funkci bydlení s minimem dalších aktivit, které charakterizují fungující obytný okrsek. Specifický charakter sídliště a odlišnost od staré zástavby ukazují výsledky sociologických průzkumů, například průzkumu provedeného na sídlišti Jarošov-Louky v Uherském Hradišti, který byl publikován v rámci pilotního projektu regenerace panelových sídlišť. 3. Vazby řešeného území na ostatní části obce Sídliště je nedílnou součástí města, je do něj včleněno. Sídliště bylo postaveno na místě bývalé židovské čtvrti. Dopravně je napojeno na centrum místními komunikacemi. S okolní zástavbou je spojení pěšími komunikacemi. Sídliště má minimum vlastní občanské vybavenosti, proto využívá zařízení městského centra, která jsou v dosahu pěší docházky. To se týká zejména obchodu, služeb, školství, zdravotnických zařízení a kultury. V sídlišti nejsou žádné pracovní příležitosti, obyvatelé docházejí převážně do centra města. 4. Stavebně technický stav panelových domů Panelové domy vykazují typické závady stavebně technického stavu, které vykazují objekty stavěné panelovou technologií a jsou poplatné době svého vzniku. Prostorové působení, styky a spoje Spoje vykazují někdy únosnost značně nižší než je předpokládaná. Příčinou je technologická nekázeň při montáži, nedokonalé konstrukční řešení a j. Malá únosnost spojů může vést vlivem prostorového spolupůsobení konstrukce k poruše styků i dosti vzdálených od místa úpravy. Obvodové pláště Obvodové pláště většiny panelových domů neodpovídají současným požadavkům na tepelný odpor a spotřebu energie při vytápění. Kromě toho se do oblasti pláště koncentruje většina poruch a závad panelových domů. Poruchy zavěšených konstrukcí: Závěsné konstrukce balkónů vykazují poruchy jednak vlivem nevhodného návrhu, nedostatečnou údržbou nebo vyčerpáním životnosti závěsů. e)
Vývoj věkové a sociální skladby obyvatel, potřeba pracovních míst apod. Z dostupných průzkumů a rozborů vyplývá, že věková a sociální skladba obyvatel sídliště je stabilizovaná a příliš se za poslední období nezměnila. Věková struktura je rovnoměrná a v sídlišti jsou zastoupeny všechny věkové skupiny obyvatel. Podíl hlavních věkových skupin ze sčítání obyvatelstva k 31.12.2000 (v základních věkových skupinách 0-14, 15-59, 60 a více
12 let) v porovnání s údaji k 02/2005 se téměř nezměnil. Z tohoto důvodu není dost dobře možné věnovat pozornost pouze určité skupině obyvatel, ale je potřeba řešit potřeby všech věkových kategorií. V současné době je zaměstnavatelem přímo na sídlišti pouze škola a školka. Další pracovní příležitosti jsou v těsné blízkosti sídliště, v rámci centrální části města, zejména v oblasti obchodu a služeb. Vznik nových pracovních míst přímo v sídlišti není příliš žádoucí, protože tyto podnikatelské aktivity by s sebou přinesly další dopravní a parkovací zatížení, což není žádoucí. Je zřejmé z charakteru sídliště, že toto nikdy nebude významným zdrojem pracovních příležitostí pro jeho obyvatele. Sídliště sice plní především funkci bydlení. f)
Rozbor ekonomických podmínek úprav, uvedení stávajících zdrojů včetně státních programů podpory, možnosti soukromých investic a dalších zdrojů
Program regenerace sídliště byl zpracován v roce 1999. Řada opatření byla již provedena. V této oblasti byly využity vlastní finanční zdroje města. Město Uherský Brod má ve svém každoročním rozpočtu vyčleněnu určitou částku na Program regenerace sídlišť. Regenerace sídlišť je prováděna i v případě že město nezíská státní podporu. Objem investic, které jsou každoročně připravovány k realizaci na základě schváleného programu regenerace předpokládá plné využití nabízené státní podpory. Soukromé investice v sídlišti se předpokládají pouze v případě výstavby objektu občanské vybavenosti v místě pěšího propojení na jihovýchodním okraji sídliště. Dosud realizované části regenerace: Rok 2003: z vlastních zdrojů města byla provedena Demolice objektu LŠU. Rok 2005: bylo realizováno Parkoviště (dokončeno 2006)- za přispění MF Rok 2006: byly postaveny Stanoviště TKO (tuhý komunální odpad) a rekonstruovány chodníky Rok 2007: byly realizovány Veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit (2007/2008 a dále byly provedeny Rekonstrukce chodníků (2006/2007) (tyto etapy byly realizovány za přispění dotací z MMR) g)
Charakteristika jednotlivých úprav
Parkoviště Realizací parkoviště došlo ke zvýšení počtu parkovacích míst v prostoru sídliště. Vybudováním víceúrovňového parkoviště vzniklo 69 nových parkovacích míst, z toho 4 místa pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jde o stavbu parkovacího objektu, využívajícího svažitosti terénu. Realizace parkoviště na sídlišti Střed byla jedna z nejdůležitějších investičních akcí Města Uherský Brod. Realizace tohoto parkoviště vyřešila tíživý problém nadměrného dopravního zatížení historického centra města. Parkoviště vzniklo na ploše po demolici objektu LŠU. Chodníky Jedna se o obnovu stávajících, již nevyhovujících chodníků v sídlišti. Jde zejména o výměnu betonových dlaždic formátu 30x30 cm za odolnější a trvanlivější betonovou zámkovou dlažbu. Celkem bylo rekonstruováno 4255 m2 chodníků. Komunikační propojení Jedná se o pěší komunikační propojení ulic Dolní Valy a U Fortny. Toto řešení umožní propojení sídliště s dalšími částmi města na jihovýchodě. Podmínkou je respektování požadavku na zpřístupnění pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Komunikační propojení by mělo
13 být vybudováno v rámci polyfunkčního objektu, postaveného na dvou parcelách, které město prodalo soukromému subjektu s podmínkou realizace zmíněného průchodu. Veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit Záměrem bylo vybudování sportovní plochy s dodávkou umělého povrchu se sportovním vybavením. Jedná se o 2 veř. rekr. plochy. Jedna plocha je dovybavena průlezkami pro děti předškolního věku. Součástí ploch je sportovní vybavení tzn. sítě, sloupky, branky, koše. Použitý umělý vodopropustný odpružený tartanový povrch na pružné podkladní vrstvě odpovídá současným požadavkům na sportovní trávení volného času. Dětská hřiště Cílem je zrekonstruovat, doplnit a dovybavit stávající dětská hřiště pro děti předškolního a nižšího školního věku tak, aby mohly být malé děti stále pod kontrolou rodičů nebo dospělých osob. Dále hřiště pro děti vyššího školního věku. Veřejná zeleň Veřejnou zeleň je potřeba dále obnovovat a doplňovat v prostoru celého sídliště. Vzhledem ke stáří sídliště je v jeho interiéru velmi málo vzrostlé zeleně. Postupně docházelo k dílčím výsadbám stromů, které byly většinou prováděny nepromyšleně a dnes působí chaoticky a nekoncepčně. Stávající vzrostlá zeleň je v dobrém stavu, vyžadující pouze údržbu. Na ostatních plochách bude zeleň obnovena a doplněna výsadbou vzrostlých stromů a zatravněním ploch. Veřejnou zeleň je potřeba dále obnovovat a doplňovat průběžně v prostoru celého sídliště. Stanoviště TKO (tuhý komunální odpad) Tato etapa byla realizována z vlastních zdrojů města v roce 2006. Cílem bylo zlepšit a zkvalitnit místa pro umístění sběrových nádob na TKO. Zejména z estetického hlediska byl tento problém velmi naléhavý.
14
Návrhová část 1- Textová část a)
cíle, ke kterým povede realizace záměrů projektu regenerace panelového sídliště – úpravy, časové období, ve kterém by mělo být cílů dosaženo 1.
Úvod
Po provedení realizace první etapy programu regenerace sídliště Střed 2000 – 2003 bylo nutno přistoupit k aktualizaci programu z roku 1999. Tato aktualizace je prováděna každoročně na základě postupu regenerace sídliště Střed. 2.
Důvody pro zpracování projektu regenerace
Z pověření MMR byl v r. 1998 zadán Ústavu územního rozvoje Brno úkol zpracovat návrh Programu regenerace panelových sídlišť. Podmínkou připojení obcí k „Programu„ je zpracování projektu regenerace. Pro ověření této koncepce byl zpracován pilotní projekt regenerace sídliště Jarošov - Louky v Uherském Hradišti. Toto sídliště bylo vybráno proto, že vykazuje všechny charakteristické znaky panelových sídlišť, t.j. monofunkčnost, nedostatek občanské vybavenosti, neudržované plochy, nedostatečné parkování a nedostatek pracovních příležitostí. Město Uherský Brod se prostřednictvím svých zástupců rozhodlo připojit k „Programu regenerace„ a pro tento účel zvolilo sídliště Střed v Uherském Brodě. Protože podmínkou připojení obcí k „Programu„ je zpracování projektu regenerace, byl projekt regenerace sídliště Střed zadán ke zpracování. Program je každoročně aktualizován. Úspěšně byla získána dotace v roce 2006 a 2007 na tyto úpravy: Veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit Rekonstrukce chodníků 3.
Podklady řešení
Při řešení se vycházelo z těchto podkladů: - Program regenerace MPZ (Městská památková zóna) - Program rozvoje města Uherský Brod - 1998 - Pilotní projekt regenerace sídliště Jarošov - Louky v Uherském Hradišti - Územní plán města Uherský Brod - Dílčí projekt: Místní komunikace Dolní Valy - U Fortny - Vegetační úpravy - ulice Soukenická - Územní plán zóny – historické jádro – Uherský Brod - Regenerace veřejné zeleně sídliště střed - projekt
•
4.
Vyhodnocení splnění zadání
4.1.
Cíle stanovené zadáním
4.1.1) Odstranění monofunkčnosti sídliště doplnění veřejných rekreačních ploch a dětských hřišť
15 • • •
úprava parteru sídliště umožnění každodenní rekreace vegetační úpravy
4.1.2) Zlepšení vzhledu a zvýšení standardu bytových domů - odstranění závad panelových domů na základě provedených stavebně technických průzkumů - zateplení obvodových plášťů - zlepšení vzhledu fasád - úprava bytových jader 4.1.3) Zvýšení počtu bytů střešními nástavbami 4.1.4) Dopravní řešení - pěší propojení Dolní Valy - U Fortny - oprava stávajících chodníků a vozovek - zvýšení počtu parkovacích míst - doprava v klidu 4.2
Připomínky, které vyplynuly z projednání zadání a konceptu
Nejdůležitější připomínky z projednání konceptu řešení se zástupci města, které byly v návrhu řešení zohledněny: Z hlediska dopravy: zvýšení počtu parkovacích míst na komunikacích je nereálné, možnosti rozšíření jsou téměř vyčerpány možnost výstavby 2 podlažního parkoviště po dříve uvažované demolici objektu č.p. 885, parkoviště pro 69 osobních vozů bylo realizováno v roce 2005 a 2006 pěší komunikační propojení na 2 městských parcelách na JV okraji zájmového území, podmínkou je zpřístupnění pro osoby se sníženou schopností pohybu (podmínka průchodu zachována i po prodeji městských parcel soukromému subjektu) Z hlediska veřejných prostranství: doplnění stávající zeleně, úpravy předzahrádek u domů doplnění sídlištního mobiliáře, lavičky, osvětlení, dětská hřiště
4.3
Splnění zadání
Je možno konstatovat, že návrh řešení byl upřesněn oproti zadání v těchto bodech: Byly respektovány připomínky - Jihomoravské energetiky - Slováckých vodáren a kanalizací - SPT Telecom - Jihomoravská plynárenská a.s. - SBD Panorama, Uherský Brod týkající se inženýrských sítí a ochranných pásem. Byly zahrnuty připomínky a údaje odborů MÚ týkající se bydlení, vybavenosti, dopravy, technické infrastruktury sídliště a harmonogramu provádění regenerace.
16 5.
Časový harmonogram plánovaných úprav
2003 - demolice objektu LŠU 2005 - parkoviště 2006 - stanoviště TKO - rekonstrukce chodníků 2007 - veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit 2009 – dětská hřiště - obnova veřejné zeleně 2010 - střešní nástavba, školka 2011 - komunikační propojení
provedeno provedeno provedeno provedeno
2003 2005-2006 2006 2006-2007
náklady 1 600 000,16 142 240,254 000,5 572 316,-
provedeno
2007-2008 2009 2009 2010 2011
3 284 380,- Kč 1 000 000,- Kč 1 500 000,- Kč 5 000 000,- Kč 10 000 000,- Kč
Kč Kč Kč Kè
b)
cíle v pořadí podle naléhavosti Pořadí naléhavosti jednotlivých úprav vychází zejména z potřeb obyvatel sídliště vyjádřené v sociologickém průzkumu. Z tohoto průzkumu jednoznačně vyplynuly požadavky občanů sídliště na provedení následujících úprav. Plánované úpravy jsou určeny pro všechny věkové skupiny obyvatel a jsou řešeny bezbariérově. Demolice objektu LŠU - již byla provedena na náklady města Parkoviště – bylo provedeno na náklady města (a částečně za finanční podpory ministerstva financí) Rekonstrukce chodníků – byly provedeny za finanční podpory MMR v rámci programu Podpora RPS Veřejné rekreační plochy – byly provedeny za finanční podpory MMR v rámci programu Podpora RPS Obnova veřejné zeleně - projekt je připraven k realizaci v roce 2009 Rekonstrukce dětských hřišť - - projekt je připraven k realizaci v roce 2009 Akce připravené pro rok 2009 Dětská hřiště - ulice Jirchařská – 3ks (1 hřiště pouze doplnění prvků, 2x rekonstrukce) Cílem je zrekonstruovat, doplnit a dovybavit stávající dětská hřiště pro děti předškolního a nižšího školního věku tak, aby mohly být malé děti stále pod kontrolou rodičů nebo dospělých osob. Dále také hřiště pro děti vyššího školního věku. Ve vnitrobloku vymezeném ulicemi Tkalcovská, Jirchařská a Prim. Hájka je pro rok 2009 projekt dětského hřiště skládajícího se ze dvou částí (pro předškolní děti a pro školáky). Bude zde vybudováno pískoviště, průlezky, houpačky a další moderní hrací prvky včetně mobiliáře, např. lavičky, odpadkové koše. Celý vnitroblok je řešen komplexně, aby se jednotlivé funkce navzájem nerušily, ale naopak co nejvíce spolupůsobily. Důraz při realizaci dětského hřiště bude kladen zejména na jeho bezpečnost Na ulici Tkalcovská bude jedno dětské hřiště doplněno novými prvky. Obnova veřejné zeleně - v celém prostoru sídliště Navržené sadovnické úpravy odpovídají dnešním standardům a požadavkům na podobu a funkčnost veřejné zeleně obytných souborů. Řešení sadovnických úprav vychází z podrobného průzkumu dendrologického potenciálu lokality a zohledňuje výskyt všech limitů ovlivňujících optimální prostorotvorné řešení. Dendrologický potenciál objektu je průměrný a v současné době je využitelná velká část dřevin do budoucna. V naprosté většině případů jsou odstraněny pouze přehuštěné nebo poškozené dřeviny. Stávající výsadby jsou vhodně doplněny liniovými prvky a vizuálně atraktivními soliterními stromy, které celý prostor sídliště oživí a dodají mu tolik potřebné lidské měřítko. V rámci sadovnických úprav je možno zdůraznit několik lokalit v řešeném území, kdy každá plní jinou funkci a vyžaduje tak i jiný přístup v návrhu.
17
Uliční zeleň : V současné době tvoří tuto zeleň nekoncepční chaotické výsadby většinou jehličnatých stromů, silně zastiňující přilehlá okna bytových domů. Navrhujeme odstranit větší část těchto jedinců a nahradit je vhodnějšími druhy. Při zohlednění inženýrských sítí se navrhuje výsadba soliteních keřů, dorůstající výšky asi 3 m, případně japonské třešně s velmi úzkou korunou. Tyto stromy se svými parametry vejdou mezi okna a v zimním období bez listů nebudou vrhat téměř žádný stín. Zeleň obytných souborů : Odstraněny jsou přehuštěné výsadby stromů zejména jehličnatých stromů a některé skupiny keřů pro zvýšení přehlednosti a bezpečnosti prostoru, dále stromy příliš stínící oknům obytných domů. Navrhuje se přehledné a kompozičně velmi jednoduché doplnění stávajících výsadeb zejména listnatými opadavými druhy, měnícími se dynamicky během roku. Jarní aspekt a podzimní aspekt zajistí zejména japonské třešně – sakury, domácí plnokvětá forma třešně a okrasné jabloně. Dominantu prostorů a letní stín budou vytvářet zejména domácí druhy dřevin jako dub, habr a javor babyka. Kostru kompozice doplní několik borovic. Keřové skupiny navrhujeme pouze jako doplnění vchodových partií domů, v prostoru se jim z bezpečnostních důvodů vyhýbáme. Akce plánované 2010-2011 Střešní nástavba, školka Komunikační propojení c)
návrh na nezbytné změny územně plánovací dokumentace, změny nebo pořízení regulačního plánu, podmínky pro sociální a kulturní rozvoj a pro aktivity volného času, možnost trávení volného času dětí a mladých lidí, podmínky pro vznik pracovních míst 1.
Návrh na změny ÚPD, změny nebo pořízení regulačního plánu
Nový územní plán Města Uherský Brod byl schválen zastupitelstvem města dne 31.3.2004 usnesením č. 205/Z11/04, v současnosti platný územní plán zóny Uherský Brod-historické jádro byl schválen 24.3.1992. Návrh nového územního plánu byl úspěšně projednán se všemi dotčenými orgány a organizacemi státní správy a s veřejností. Při jeho zpracování se přihlíželo k již dříve zpracovanému projektu regenerace sídliště Střed. Při záměru prodeje dvou městských parcel soukromému subjektu (v místě plánovaného komunikačního propojení) bylo nutno provést změnu územního plánu v této lokalitě. Tato změna byla provedena a schválena v roce 2006. Z těchto důvodů nevyplývá z aktualizovaného projektu regenerace sídliště Střed nutnost provést další změnu ÚPD. Rovněž není potřeba pořízení regulačního plánu sídliště Střed. 2.
Návrh urbanistické koncepce
Území má typickou zástavbu panelových sídlišť. Kladem je, že se jedná vesměs o domy do 4 podlaží. V interiéru sídliště nejsou volné plochy, které by se daly využít pro eventuální další výstavbu nebo aktivity typu parkovišť či dětských hřišť. Neuvažuje se tedy se zahuštěním bytovými domy ani objekty občanské vybavenosti.Na základě údajů odborů MÚ postačí, budou-li využívány stávající objekty občanské vybavenosti v centru města. Nové objekty tohoto typu by se v sídlišti neuživily, nehledě k faktu, že tyto podnikatelské aktivity by s sebou přinesly další dopravní a parkovací zatížení, což není žádoucí . Z urbanistického hlediska návrh řeší parter sídliště, pěší komunikace, dopravu v klidu a rekreační zázemí. V parteru budou umístěna dětská hřiště, klidové parkové plochy, hřiště pro mládež a
18 veřejná zeleň. Na jihovýchodě bude vybudováno pěší komunikační propojení se sousedícími částmi města. 3.
Návrh dopravního řešení
Komunikace vozidlové: Komunikační napojení sídliště na ostatní části města je urbanisticky vyřešené a nepředpokládá se jeho změna. Opravy a údržba vozidlových komunikací budou řešeny průběžně v závislosti na jejich životnosti. Provozně území sídliště funguje jako dopravní zóna s možností vjezdu na zvláštní povolení. Přehodnocení či změna tohoto systému je závislá na řešení dopravní situace v rámci celého města. Doprava v klidu: V letech 2005 a 2006 byla realizována etapa – Parkoviště. Parkoviště je řešeno jako částečně kryté dvoupodlažní, každé podlaží o dvou výškových úrovních, s rozdílem výšek vždy o půl podlaží. Celková kapacita je 69 parkovacích míst pro osobní vozy skupiny 1, podskupiny 01 a 02, z toho 4 pro imobilní občany. Parkoviště je navrženo jako průjezdné jednosměrné – je zachován dosavadní systém dopravní obsluhy. Na horních plochách parkoviště je ve dvou výškových úrovních 10 + 19 stání, krytých je 12 + 17 stání, a na nekryté ploše dolního podlaží pak 11 stání. Součástí stavby je i vybudování nového chodníku podél východní strany parkoviště, který propojuje komunikace pro pěší ulic Soukenická a Tkalcovská bez nutnosti průchodu parkovištěm. Z horních ploch parkoviště je bezbariérový přístup na tento chodník. Ze spodního podlaží je výstup schodištěm do ulice Soukenická a bezbariérový přístup po chodníku do ulice Tkalcovská v prostoru za poštou. Z tohoto místa je po dalším schodišti přístupné i horní podlaží parkoviště. Parkoviště je řešeno jako průjezdné, jednosměrné. Příjezd do parkoviště je z ulice Soukenická vjezdem, který je situován v místě stávajícího dnešního vjezdu na provizorní panelové parkoviště. Jednotlivá půlpodlaží jsou propojena šikmými rampami. Výjezd z parkoviště je na místní obslužnou komunikaci s návazností na ulici Tkalcovská v prostoru za poštou, opět jednosměrnou vozovkou v místě dnešního výjezdu, tedy bez nutnosti zásahu do stávajícího dopravního řešení dané lokality. Další výstavba parkovišť v území sídliště je nereálná. Možnosti rozšíření jsou téměř vyčerpány, zbývá pouze minimum nevyužívaných ploch, které by se měly využít k jiným účelům než jen k parkování. Pěší komunikace a cyklistické stezky: V roce 2006-2007 byla realizována etapa – Rekonstrukce chodníků. Menší část dokončena v roce 2007. S výstavbou nových chodníků se ve větším rozsahu nepočítá. Drobné doplňování pěší sítě je možné, zejména v souvislosti s úpravami dětských hřišť, parteru sídliště nebo vegetačními úpravami. Tyto dílčí úpravy budou řešeny konkrétními prováděcími projekty. Akce většího rozsahu v oblasti pěších komunikací bude realizována na jihovýchodním okraji řešeného území. Jedná se o pěší komunikační propojení ulic Dolní Valy a U Fortny. Toto řešení umožní propojení sídliště s dalšími částmi města na jihovýchodě. Propojení bude vybudováno na dvou parcelách (foto č. 5 a 6), a to v rámci nově vybudovaného objektu občanské vybavenosti. S výstavbou cyklistických stezek v sídlišti se nepočítá. 4.
Návrh řešení každodenní rekreace a sportu a trávení volného času obyvatel
Každodenní rekreace a sport: Veřejná rekreační plocha ve vnitrobloku mezi ulicemi Soukenickou a Tkalcovskou již bylo vybudováno (foto č.11 a 12).Tato plocha slouží jak pro děti předškolního věku, tak pro děti mladšího i
19 staršího školního věku a byla hrazena z rozpočtu města a z dotace RPS v roce 2007. Plocha byla doplněna o nový mobiliář. V tomtéž vnitrobloku a ve vnitrobloku vymezeném ulicí U Fortny a panelovými domy čp. 2071 a 2072 byla v roce 2007 vybudována další veřejná rekreační plocha taktéž z dotace RPS 2007. Ve vnitrobloku vymezeném ulicemi Tkalcovská, Jirchařská a Prim. Hájka je pro rok 2009 projekt dětského hřiště skládajícího se ze dvou částí (pro předškolní děti a pro školáky). Bude zde vybudováno pískoviště, průlezky, houpačky a další moderní hrací prvky včetně mobiliáře, např. lavičky, odpadkové koše, osvětlení a také nezbytnou zeleň. Celý vnitroblok je řešen komplexně, aby se jednotlivé funkce navzájem nerušily, ale naopak co nejvíce spolupůsobily. Důraz při realizaci dětského hřiště bude kladen zejména na jeho bezpečnost Na ulici Tkalcovská bude jedno dětské hřiště doplněno novými prvky. Pro rok 2009 je připraven projekt dětských hřišť - ulice Jirchařská . 5.
Návrh řešení veřejné zeleně
V souvislosti s probíhajícími rekonstrukcemi komunikací a bytových domů sídliště Střed jsou navrženy sadovnické úpravy odpovídající dnešním standardům a požadavkům na podobu a funkčnost veřejné zeleně obytných souborů. Účelem regenerace je zvýšení bezpečnosti a přehlednosti prostoru, zlepšení rekreační atraktivity a kompozičního uspořádání dřevinných vegetačních prvků. Řešení sadovnických úprav vychází z podrobného průzkumu dendrologického potenciálu lokality a zohledňuje výskyt všech limitů ovlivňujících optimální prostorotvorné řešení. Dendrologický potenciál objektu je průměrný a v současné době je využitelná velká část dřevin do budoucna. V naprosté většině případů jsou odstraněny pouze přehuštěné nebo poškozené dřeviny. Stávající výsadby jsou vhodně doplněny liniovými prvky a vizuálně atraktivními soliterními stromy, které celý prostor sídliště oživí a dodají mu tolik potřebné lidské měřítko. V rámci sadovnických úprav je možno zdůraznit několik lokalit v řešeném území, kdy každá plní jinou funkci a vyžaduje tak i jiný přístup v návrhu. Uliční zeleň : V současné době tvoří tuto zeleň nekoncepční chaotické výsadby většinou jehličnatých stromů, silně zastiňující přilehlá okna bytových domů. Navrhujeme odstranit větší část těchto jedinců a nahradit je vhodnějšími druhy. Při zohlednění inženýrských sítí navrhujeme v severní části ulice Soukenická výsadbu soliteních keřů, dorůstající výšky asi 3 m a v jižní části japonské třešně s velmi úzkou korunou. Tyto stromy se svými parametry vejdou mezi okna a v zimním období bez listů nebudou vrhat téměř žádný stín. Obdobně je řešena i ulice Tkalcovská, v severní části doplněná liniovými výsadbami keřů. Ulice Prim. Hájka je řešena pro nedostatek prostoru a vedení inženýrských sítí bez uličních stromořadí, pouze s liniovými výsadbami keřů a půdopokryvných rostlin. Zeleň obytných souborů : Prostory mezi bytovými domy a kolem dětských hřišť a nově rekonstruovaných veřejných rekreačních ploch jsou řešeny s maximálním důrazem na každodenní rekreaci místních obyvatel. Odstraněny jsou přehuštěné výsadby stromů zejména jehličnatých stromů a některé skupiny keřů pro zvýšení přehlednosti a bezpečnosti prostoru, dále stromy příliš stínící oknům obytných domů. U některých stromů je navržen bezpečnostní či prosvětlující řez koruny, u keřů a keřových skupin řez zmlazovací. Navrhujeme přehledné a kompozičně velmi jednoduché doplnění stávajících výsadeb zejména listnatými opadavými druhy, měnícími se dynamicky během roku. Upřednostnili jsme taxony kvetoucí, na podzim barvící listí a v zimě propouštějící v bezlistém stavu maximum slunečních paprsků. Jarní aspekt a podzimní aspekt zajistí zejména japonské třešně – sakury, domácí plnokvětá forma třešně a okrasné jabloně. Dominantu prostorů a letní stín budou vytvářet zejména
20 domácí druhy dřevin jako dub, habr a javor babyka. Kostru kompozice doplní několik borovic. Keřové skupiny navrhujeme pouze jako doplnění vchodových partií domů, v prostoru se jim z bezpečnostních důvodů vyhýbáme. Pro rok 2009 je připraven projekt obnovy veřejné zeleně v prostoru celého sídliště Střed. 6.
Občanská a technická vybavenost, bydlení
Obchod a služby: V objektech řešeného území nejsou aktivity tohoto typu, pouze v objektu čp. 2210 (foto č.1) je přízemí věnováno částečně obchodu. Ovšem tento dům je již součástí souvislé uliční městské zástavby a není tudíž typickým představitelem solitérního panelového objektu. S výstavbou objektů pro obchod a služby se neuvažuje z toho důvodu, že většina těchto zařízení je v centru Uherského Brodu v dosahu pěší docházky. Školství: V sídlišti je mateřská škola, která pokrývá potřeby sídliště i okolní zástavby. Na ulici Jirchářská se nachází základní katolická škola. U objektu mateřské školy se výhledově počítá s realizací úspor energie a s rekonstrukcí ploché střechy, eventuálně se střešní nástavbou s využitím podkroví. V rámci rekonstrukce objektu školky se počítá i s úpravou zahrady. Kultura: V sídlišti není žádné kulturní zařízení. Objekty tohoto typu jsou v dosahu pěší docházky v centru města Žádné prostory pro klubové, shromažďovací nebo zájmové a výukové účely nejsou k dispozici. Technická vybavenost: Vrchní vedení VN se v sídlišti nevyskytuje. V jednom z vnitrobloků se nachází trafostanice, je přístupná z ulice Jirchařské. Veškeré sítě v sídlišti jsou kabelizovány. Na parkovištích, u dětských hřišť a na frekventovanějších místech by mělo být doplněno či posíleno veřejné osvětlení. Rovněž pěší komunikační propojení bude vybaveno parkovým veřejným osvětlením. V sídlišti se nacházejí dvě centrální plynové kotelny sloužící k dodávkám tepla a TUV pro bytové domy. Problémem se jeví umístění nádob na komunální odpad (kontejnery). Jejich umístění volně na komunikacích příliš nepřispívá ke vzhledu ulic, navíc zabírají místa pro eventuální parkovací místa (foto č.13,14,15 a 16). Tento problém by měl být řešen v rámci plánovaných vegetačních úprav jednotlivých ulic. Bydlení: Sídliště bylo budováno po etapách. V roce 1979 byly dokončeny bytové domy na ulici Jirchařská - 2071, ulici Primátora Hájka - 2072,2073,2070 a ulici U Špitálu - 2075. V roce 1983 to byly bytové domy na ulici Soukenické - 2154,2155,2156,2157 a ulici U Fortny - 2158. Integrovaný dům na ulici Bří Lužů - 2210, byl dokončen v roce 1987. Tento objekt byl postaven kombinovanou technologií, železobetonový skelet a cihelné vyzdívky. Všechny ostatní bytové domy jsou panelové s valbovými střechami postavené v systému T0 6B. Domy čp. 2071,2072,2073,2154,2155,2156,2157 a 2158 jsou v majetku Stavebního bytového družstva Panorama v Uherském Brodě. Domy čp.2070 a 2075 jsou v majetku města Uherský Brod a dům čp. 2210 je majetkem firmy Grand z Brna.
21
Stavebně technický stav domů je dobrý a odpovídá jejich stáří. Čp. Bytová skladba:
Celkem
Počet bytů
1+1
2+1
3+1
3
9
9
4+1
2070
21
2071
7
1
4
2072
12
6
6
2073
9
3
3
2075
12
4
6
2
2154
30
11
12
1
2155
15
12
3
2156
24
12
11
2157
24
9
11
3
2158
25
10
12
3
2210
31
13
18
90
95
210
3
6
12
6+2
2
1
11
1
2
Panelové domy postavené do r. 1988 budou vyžadovat tyto úpravy: - odstranění závad:
- opravy střech a obvodových plášťů - opravy a nátěry oken - opravy nebo výměna rozvodů ZTI - obnova bytových jader - snižování energetické náročnosti: - zateplení plášťů a střech - zateplení bytů nad sklepními prostorami - zlepšení vzhledu - úprava podlažnosti půdními vestavbami (v současné době již probíhají)
V současné době je již většina domů na sídlišti zateplena. Půdní vestavby: Z celoměstských požadavků vyplývá, že se zatím nejeví potřeba zvyšování počtu bytů v sídlišti. Přesto však realizace půdních vestaveb postupně probíhají a to na základě individuálních potřeb obyvatel. Půdní vestavby představují nejen zvýšení počtu bytů, ale teoreticky i zlepšení vzhledu sídliště. Je třeba vzít v úvahu výhodnost realizace půdní vestavby v těchto konkrétních případech kdy je již realizovaná valbová střecha. Kapacita přípojek je pro zvýšený počet bytů dostatečná. Na druhé straně je nutno zvážit možnosti parkování v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel. Je třeba se ovšem zmínit o estetickém aspektu těchto půdních vestaveb. Konstrukce střechy je dána, zbývá pouze zajistit dostatečné prosvětlení půdních prostor. A tom se skrývá veliký problém. Není zformulován žádný předpis nebo nařízení jak mají vypadat či jaké parametry mají mít střešní světlíky, tato činnost není nijak regulována. Z tohoto důvodu vyrůstají na střechách světlíky různého tvaru a vzhledu včetně disproporčního dělení oken apod. Za stavu současné legislativy ovšem nebude
22 snadné tento problém uspokojivě řešit. 7.
Podmínky pro vznik pracovních míst
Obchod a služby: V území panelového sídliště se nenacházejí žádné objekty obchodu a služeb. Výstavba nových objektů tohoto druhu je na území sídliště vyloučena. Vznik těchto aktivit v prostorách bytových domů je nežádoucí zejména z důvodu nárůstu potřeb parkovacích míst. Obecným předpokladem zajištění nových pracovních příležitostí je vstup soukromých investorů do městské části. Se zajišťováním nových pracovních příležitostí v sídlišti se nepočítá. Sídliště je plně včleněno do města, které je samo o sobě zdrojem pracovních míst. Výroba: V sídlišti se nevyskytuje žádný výrobní provoz nebo tomu podobné aktivity. Rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti výroby není v sídlišti žádoucí.
8.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF a na životní prostředí
Sídliště se nachází v intravilánu obce. V jeho území se dle katastru nemovitostí nenacházejí plochy se zemědělským využitím. Z programu regenerace tedy nevyplývají žádné důsledky pro ZPF. Regenerace sídliště nebude mít žádný negativní vliv na životní prostředí.
23
2 – Výkresová část
1 - Situace – Širší vztahy (výsek platného územního plánu) 2 - Situace – Stávající stav 3 - Situace - Návrh (s vyznačením graficky zobrazitelných urbanistických změn v sídlišti) 4 - Situace - inženýrské sítě 5 - Výkres harmonogramu úprav 6 - Motivační skicy 7 - Fotodokumentace
24
3 – Ekonomická část a)
seznam navrhovaných úprav
E1 - 2003 - Demolice objektu LŠU Jde o demolici zchátralého objektu na místě plánovaného vícepatrového parkoviště. Tato demolice byla provedena na náklady města v roce 2003. E1 – 2005-2006 - Parkoviště Jedná se o víceúrovňové parkoviště s cílem zvýšení počtu parkovacích míst v prostoru sídliště. Vybudováním víceúrovňového parkoviště vzniklo 69 nových parkovacích míst, z toho 4 místa pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jde o stavbu parkovacího objektu, využívajícího svažitosti terénu. E1 - 2006 - Stanoviště TKO (tuhý komunální odpad) Tato etapa byla realizována z vlastních zdrojů města v roce 2006. Cílem bylo zlepšit a zkvalitnit místa pro umístění sběrových nádob na TKO. Zejména z estetického hlediska byl tento problém velmi naléhavý. E1 – 2006-2007 - Rekonstrukce chodníků Jedna se o obnovu stávajících, již nevyhovujících chodníků v sídlišti. Jde zejména o výměnu betonových dlaždic formátu 30x30 cm za odolnější a trvanlivější betonovou zámkovou dlažbu. E1 – 2007-2008 - Veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit Cílem je vytvoření moderní veřejné rekreační plochy pro různé druhy míčových her na kvalitním povrchu, který odpovídá současným požadavkům na trávení volného času. Předpokládají se ve formě odpruženého tartanu, doplněných sítěmi, brankami, basketbalovými koši, lavičkami apod. Jedna z ploch byla doplněna o hrací prvky. E1 - 2009 - Obnova veřejné zeleně V souvislosti s probíhajícími rekonstrukcemi komunikací a bytových domů sídliště Střed jsou navrženy sadovnické úpravy odpovídající dnešním standardům a požadavkům na podobu a funkčnost veřejné zeleně obytných souborů. Dendrologický potenciál objektu je průměrný a v současné době je využitelná velká část dřevin do budoucna. V naprosté většině případů jsou odstraněny pouze přehuštěné nebo poškozené dřeviny. Stávající výsadby jsou vhodně doplněny liniovými prvky a vizuálně atraktivními soliterními stromy, které celý prostor sídliště oživí a dodají mu tolik potřebné lidské měřítko. E1 - 2009 – dětská hřiště Ve vnitrobloku vymezeném ulicemi Tkalcovská, Jirchařská a Prim. Hájka je pro rok 2009 projekt dětského hřiště skládajícího se ze dvou částí (pro předškolní děti a pro školáky). Bude zde vybudováno pískoviště, průlezky, houpačky a další moderní hrací prvky včetně mobiliáře, např. lavičky, odpadkové koše, osvětlení a také nezbytnou zeleň. Celý vnitroblok je řešen komplexně, aby se jednotlivé funkce navzájem nerušily, ale naopak co nejvíce spolupůsobily. Důraz při realizaci dětského hřiště bude kladen zejména na jeho bezpečnost Na ulici Tkalcovská bude jedno dětské hřiště doplněno novými prvky. E1 - 2010 - Střešní nástavba, školka V sídlišti je mateřská škola, která pokrývá potřeby sídliště i okolní zástavby. U objektu
25 mateřské školy se výhledově počítá se zateplením a s rekonstrukcí ploché střechy, eventuálně se střešní nástavbou s využitím podkroví. V rámci rekonstrukce objektu školky se počítá i s úpravou zahrady. E1 - 2011 - Komunikační propojení Jedná se o pěší komunikační propojení ulic Dolní Valy a U Fortny. Toto řešení umožní propojení sídliště s dalšími částmi města na jihovýchodě. Podmínkou je respektování požadavku na zpřístupnění pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Komunikační propojení by mělo být vybudováno v rámci polyfunkčního objektu, postaveného na dvou parcelách, které město prodalo soukromému subjektu s podmínkou realizace zmíněného průchodu.
b)
etapa E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1
c)
odhad nákladů na provedení jednotlivých úprav, vyčíslení možných následných zisků Výpočet nákladů byl proveden na základě ukazatelů URS a agregovaných položek RTS. rok
Název položky
m.j.
počet m.j.
cena m.j.
2003 demolice objektu LŠU 2005 parkoviště 2006 stanoviště TKO rekonstrukce chodníků 2007 veřejné rekreační plochy
ks ks ks m2 ks
1 1 2 4254 2
1 600 000 16 142 240 127 000 1310 821 000
celkem Kč 1 600 000 16 142 240 254 000 5 572 316 1 642 000
2009 dětská hřiště obnova veřejné zeleně. 2010 střešní nástavba, školka 2011 komunikační propojení
ks m2 ks ks
3 3000 1 1
333 000 500 5 000 000 10 000 000
1 000 000 1 500 000 5 000 000 10 000 000
časový postup úprav Vychází z potřeb sídliště a finančních možností města. Navrhujeme následující postup: - péče o veřejné prostory - ekonomická stimulace podnikatelských aktivit na vytváření pracovních míst - potřebné dovybavení sídliště - regenerace bytového fondu.
V konkrétním případě sídliště Střed je předpokládaný časový průběh následující: E1-2003 - demolice objektu LŠU E1-2005 - parkoviště E1-2006 - stanoviště TKO - rekonstrukce chodníků E1-2007 - veřejné rekreační plochy s možností kolektivních aktivit (2ks) E1-2009 - obnova veøejné zelenì - dětská hřiště (3ks) E1-2010 - střešní nástavba, školka E1-2011 - komunikační propojení
provedeno provedeno provedeno provedeno
2003 2005 - 2006 2006 2006 - 2007
provedeno
2007 - 2008 2009 2009 2010 2011
Postup regenerace bude upřesňován v průběhu realizace podle finančních možností města a vstupu soukromých investorů do městské části.
26
V roce 2009 jsou k realizaci připraveny tyto jmenovité akce: - dětská hřiště - ulice Jirchařská - obnova věřejné zeleně - v celém prostoru sídliště Časový průběh regenerace by měl vycházet z potřeb sídliště a finančních možností města. Konkrétní zařazení jednotlivých investičních akcí do finančních plánů města je zcela v kompetenci města a jeho zástupců. Postup regenerace bude upřesňován v průběhu realizace podle finančních možností města a eventuálního vstupu soukromých investorů do městské části. Z důvodů nedostatku finančních prostředků může docházet k časovému posunu v realizaci jednotlivých etap. Každá změna harmonogramu bude naopak mít za následek změnu financování. Při narušení časového harmonogramu je nutno zvážit technické dopady do jednotlivých etap, obzvláště u technické infrastruktury. U položek, kde pro realizaci schází relativně malá částka, je vhodné hledat cesty pro její získání.
d)
návrh způsobu financování úprav v jednotlivých letech, upřesnění zdrojů financování
Rok
2003 demolice LŠU 2005 parkoviště 2006 stanoviště TKO rek.chodníků 2007 veř,rekr.plochy 2009 dětská hřiště obnova zeleně 2010 střecha-školka 2011 kom.propojení
Potřeba nákladů v mil.
Vlastní zdroje v mil.
Dotace MMR v mil
Jiné zdroje podnik.subj. v mil
1,600
1,600
-
-
16,142
7,142
-
9,000 -
0,254 5,572
0,254 1,672
3,900 -
3,284
1,010
2,274
1,000 1,500
0,300 0,450
0,700 1,050
5,000
-
-
5,000
10,000
-
-
10,000
27 e)
způsob a forma regenerace
Zpracovatelem návrhu Programu regenerace sídliště Střed v Uherském Brodě je Ing. arch. Přemysl Borunský. Nositelem programu regenerace je zastupitelstvo města. Organizační zajištění přípravy, zpracování a realizace projektu provádí pracovní skupina, sestávající z pracovníků příslušných odborů MěÚ. Program regenerace je v souladu se schválenou ÚPD, stávajícím Programem rozvoje města a Programem regenerace MPZ. Původní Program regenerace panelového sídliště Střed byl schválen v roce 1999, aktualizace 2009 byla schválena na 22.jednání Zastupitelstva města Uherský Brod dne 18.2.2009. Schválený Program regenerace panelového sídliště Střed je výchozím strategickým dokumentem při postupu regenerace tohoto sídliště. Na základě schváleného projektu regenerace je možno zadávat zpracování projektové dokumentace. Realizace staveb, stavebních úprav a urbanistických úprav zadává město na základě výběrového řízení dle platné legislativy. Po celou dobu plánování a realizace jsou obyvateli sídliště o všem dostatečně informováni a to zejména prostřednictvím Brodského zpravodaje (dodáván měsíčně do všech domácností ve městě zdarma) a také na www stránkách města (např. http://www.ub.cz/news.aspx?rp=3.2&id=485).
Město je hlavním investorem a stavebníkem na sídlišti, protože je majitelem většiny pozemků a části bytového fondu a přísluší mu ze zákona péče o místní komunikace, pořádek a čistotu. Regenerace je vždy zahájena úpravou veřejných prostor, zřízením hřišť pro děti, rekonstrukcí a doplněním chodníků, a zejména zajištěním údržby a čistoty celého prostoru sídliště. Drobné konkrétní akce s viditelnými výsledky stimulují občany i podnikatele ke spolupráci. Majitelem pozemků je město Uherský Brod a ÚZSVM. Smlouva o provedení rekonstrukce dětského hřiště je mezi oběma subjekty uzavřena. Regenerace bytových domů, které jsou v majetku SBD, bude postupovat podle možností a iniciativy družstva. Před zahájením úprav a rekonstrukcí panelových domů je nutno provést stavebně technický průzkum, který byl již u většiny objektů proveden.