Principy kvality webových stránek pro kulturní instituce: Příručka

Principy kvality webových stránek pro kulturní instituce: Příručka

Minerva, pracovní skupina 5 Seznámení s potřebami uživatelů, obsah a kritéria kvality pro webové aplikace používané v kulturních institucích Vedoucí projektu Henry Ingberg, generální sekretář ministerstva pro francouzskou komunitu, Belgie Koordinátorka projektu Isabelle Dujacquier, Ministryně pro francouzskou komunitu, Belgie

Principy kvality webových stránek pro kulturní instituce: Příručka sestavila: Minerva, pracovní skupina 5 seznámení s potřebami uživatelů, obsah a kritéria kvality pro webové aplikace používané v kulturních institucích Hlavní spolupracovníci Rossella Caffo (vedoucí projektu Minerva) Isabelle Dujacquier (vedoucí kvality projektu Minerva) Antonella Fesa (technický vedoucí projektu Minerva) Monika Hagadorn-Saupe (vedoucí projektu Minerva Plus) Texty Evropské redakční komise Eelco Bruinsma, Christophe Dessaux, Ciaran Clissman, Jean-Pierre Dalbéra, David Dawson, Isabelle Dujacquier, Axel Ermert, Pierluigi Feliciati, Fedora Filippi, Muriel Foulonneau, Antonella Fresa, Monika Hagedorn-Saupe, Annette Kelly, Brian Kelly, Daniel Malbert, Andrea Mulrenin, Stefan Rhode-Enslin, Marius Snyders, Gert Van Tittelboom, Frank von Hagel Redakce a webová verze Maria Teresa Natale a Andrea Tempera (projekt Minerva) http://www.minervaeurope.org/userneeds/qualityprinciples.htm Zvláštní poděkování za laskavou pomoc: Ciaran Clissman, David Dawson, Antonella Fresa @ 2005 Projekt Minerva

Obsah Předmluva Úvod 10 principů kvality

Jak používat tuto příručku I. Přehlednost Úvod Komentář Identifikace, cíle a vlastnictví Okamžitá přehlednost Název URL Zadání úkolu Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy II. Efektivita Úvod Komentář Relevance a výběr Přesnost Doplňkové informace Prezentace Navigace Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy III. Aktualizace Úvod Komentář Technická údržba Zastarávání Obsah služeb Aktualizace Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy IV. Přístupnost Úvod Komentář Technický přístup Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy

V. Orientace na uživatele Úvod Komentář Konzultace Zapojení uživatelů Spolupráce Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy VI. Flexibilita Úvod Komentář Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy VII. Vícejazyčnost Úvod Komentář Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy VIII. Schopnost spolupráce Úvod Komentář Metadata Technologie tvorby webové stránky Sběr dat Schopnost být vyhledán Distribuované vyhledávání Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy IX. Správa a řízení Úvod Komentář Práva vlastníků obsahu Práva vlastníka webové stránky Ochrana vlastníka stránky ve sporech Soukromí koncového uživatele Opětovné použití obsahu Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy

X. Zachování Úvod Komentář Kritéria Kontrolní otázky Praktické testy Principy priority Úvod Poznámky Závěr Minerva Odkazy

Předmluva Od roku 2002 je projekt Minerva podporován evropskými ministry kultury. Spolupracují v rámci NRG skupin (NRG – National Representatives Group – skupina národních reprezentantů) na vybudování informační společnosti pro všechny Evropany, která zohledňuje a přihlíží k rozmanitosti a bohatství evropských kultur a evropského kulturního dědictví. Evropští ministři a další představitelé kultury, s podporou NRG skupin, belgického předsednictví v Radě Evropy a rezoluce Rady Evropy s názvem Culture and the knowledge society (Kultura a vzdělaná společnost), prohlásili, že „s ohledem na to, že kultura je základním nástrojem v rozvoji vzájemného respektu a porozumění různým myšlenkám a názorům a že toto vzájemné porozumění může být dále zlepšováno rozvojem přístupu k informacím za pomoci digitalizačních projektů, ... podporujeme stálé zlepšování kvality internetových stránek kulturních institucí.“ Společná evropská iniciativa v této oblasti byla zahájena publikací dokumentu Brussels quality framework (Bruselská spolupráce na kvalitě) v roce 2002. Tato spolupráce: •

zahrnuje včlenění kvalitativních digitalizačních kulturních projektů

kritérií

a

jejich

podpory

do

národních

•

iniciuje publikování praktických dokumentů pro kulturní instituce a

•

vyzývá k užívání deseti Quality Principles (Principy kvality) pro webové stránky kulturních institucí.

Tato práce se stala obsahem tzv. Charter of Parma (Parmská charta), která byla představena v r. 2003Výboru pro kulturní záležitosti Rady ministrů Evropské unie. Je známo, že informační společnost je založena na vzdělání. Webové stránky kulturních institucí mohou významně napomoci jeho rozvoji a mohou sloužit všem uživatelům. Přístup k vysoce kvalitním webovým stránkám umožňuje všem obyvatelům Evropy objevovat, zkoumat a podporovat jedinečnou rozdílnost evropských kultur v prezentovaných online materiálech. Tyto webové stránky rovněž poskytují ideální možnost prezentovat evropské kulturní dědictví všem obyvatelům Evropy a nejen jim. Představovaný dokument vychází nejen ze směrnic stanovených v Bruselské spolupráci na kvalitě, ale i ze základních zkušeností a z příspěvků malých či větších kulturních evropských institucí, což je jeho další výhodou. Je určen pro všechny kulturní instituce, které vytvářejí či spravují webovou stránku, prezentující jejich sbírky a/nebo jejich jiné kulturní bohatství na internetu. Kulturní instituce, jejichž posláním je ochrana a využívání kulturního dědictví tak, jak bylo toto stanoveno v Minerva příručce Improving Quality for European Citizens (Zvyšováni kvality pro Evropany), hrají důležitou roli ve vztahu k veřejnosti. Je proto důležité, že kvalita těchto online nabídek musí splňovat požadavky nejvyššího standardu, aby Evropanům byly jejich prostřednictvím nabízeny co nejlepší služby. Projekt Minerva podporuje kulturní instituce v celé Evropě, protože ony všechny spravují a podílejí se na našem společném kulturním dědictví. Minerva příručka Quality Principles(Principy kvality) byla vytvořena a publikována jakožto základní metodika popularizace kvality webových stránek kulturních institucí.

Tato příručka je prostředkem, kterým NRG skupiny vítají nové členy z východní Evropy, devět nových jazyků a úžasné kulturní poklady, které obohatí evropskou informační společnost. Tyto nové skutečnosti dále zdůrazňují význam a smysl kvalitní práce v oblasti podpory různorodosti evropské informační společnosti.

Henry Ingberg generální sekretář ministerstva pro francouzskou komunitu, Belgie, koordinátor pracovní skupiny Minerva Quality Working Group (Minerva – pracovní skupina „kvalita“.)

Úvod Tento dokument obsahuje komentář a objasnění deseti principů kvality publikaných v Minerva projektu. Těchto deset principů představuje vysokou úroveň a je tak průvodcem pro implementaci a prezentaci kulturního obsahu. Dokument zároveň informuje o každém z uvedených principů a poskytuje: •

komentář, který objasňuje základní informace a smysl každého principu

•

kritéria, která mohou být využita ke stanovení a posouzení, zda webová stránka odpovídá danému principu

•

kontrolní otázky, vycházející z kritérií, která jsou použita k posouzení webové stránky

•

praktické testy a otázky, které majitel webové stránky může použít při hodnocení své vlastní stránky.

Těchto deset principů je zaměřeno na stránky kulturních institucí – např. muzea, knihovny, archivy a další kulturní zařízení.Tyto principy jsou relativně obecné a mohou být užity na téměř všech webových stránkách. Tato příručka podtrhuje kulturní zaměření zmíněných principů a přidává jím tím novou hodnotu.

Deset principů kvality Přístup všech lidí k digitálnímu kulturnímu obsahu pomáhá zvýraznit kulturní různorodost Evropy. Kvalitní webová stránka kulturní instituce musí: •

být přehledná, její poslání a význam musí být jednoznačně identifikovatelné, stejně tak, jako musí být jasně stanoveno, kdo odpovídá za její administraci

•

její obsah musí být dobře zvolen, digitalizován, vytvořen a prezentován tak, aby webová stránka byla pro uživatele efektivní

•

být průběžně a pravidelně spravována a aktualizována tak, aby její obsah byl vždy na odpovídající úrovni

•

být přístupná pro všechny uživatele bez ohledu na to, jakou technologii užívají a nebo bez ohledu na jejich eventuální zdravotní handicap, včetně navigace, obsahu a interaktivních prvků

•

být orientována na uživatele a brát do úvahy jejich potřeby, musí být relevantní a snadno použitelná; tohoto musí docilovat vyhodnocováním zpětné vazby.

•

být schopná flexibilní reakce na potřeby uživatele a umožnit uživatelům snadný kontakt a získání požadované odpovědi. Pokud je to vhodné, musí poskytovat možnost otázek, sdílení informací a diskusi s uživateli a mezi uživateli.

•

být si vědoma významu vícejazyčnosti poskytováním alespoň minimální části svého obsahu ve více než jednom jazyku

•

být schopná spolupráce v rámci sítě kulturních institucí, jejímž prostřednictvím umožní uživatelům snadněji vyhledat obsah a nebo služby, které uživatel potřebuje.

•

být spravována v souladu s právními předpisy, jako jsou IPR (Intellectual Property Rights – Práva k duševnímu vlastnictví) a práva na ochranu soukromí jasně definovat podmínky, na jejichž základě má být webová stránka a její obsah užíván.

•

používat takové strategie a standardy, které zaručí webové stránce a jejímu obsahu dlouhodobou ochranu.

Přehlednost ● Efektivita ● Aktualizace ● Přístupnost ● Orientace na uživatele ● Flexibilita ● Vícejazyčnost ● Schopnost spolupráce ● Správa a řízení ● Zachování

Jak používat tuto příručku Webová stránka musí odpovídat všem deseti uvedeným principům. Význam každého principu závisí na dané etapě projektu. Některé jsou významnější během plánovaní projektu, jiné po jeho dokončení, atd. Viz Principles Priority Matrix (Principy základních vzorů, kpt.12). U každého principu: 1. Přečtěte si komentář a všímejte si toho, jak užívat princip na vaší stránce. 2. Prohlédněte si soubor kritérií a přizpůsobte ho tak, aby odpovídal vašim konkrétním podmínkám, pokud je to nutné. 3. Vyplňte kontrolní otázky. 4. Proveďte testy a odpovězte na otázky. 5. Prohlédněte si znovu svoji webovou stránku a stanovte kroky, které jsou nutné k zlepšení její kvality. 6. Vytvořte žebříček priorit u těchto kroků, naplánujte si je a implementujte.

I. Přehlednost Úvod Tato část se věnuje prvnímu z principů kvality, který zní „ webová stránka musí být přehledná, její poslání a význam musí být jednoznačně identifikovatelné, stejně tak, jako musí být jasně stanoveno, kdo odpovídá za její administraci“. Tento princip: • zkoumá, jak používat princip přehlednosti • stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není přehledná • formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit přehlednost webové stránky • uvádí řadu testů k verifikaci přehlednosti webové stránky. Komentář Identifikace, cíle a vlastnictví Princip přehlednosti určuje, že kvalitní webová stránka bude • jednoznačně identifikována • mít zřetelně stanovený smysl a cíl • z hlediska uživatele snadno uspokojovat jeho požadavky na získání informací Přehlednost je základním prvkem každé webové stránky. Existují milióny webových stránek a pouze použití kvalitního vyhledávače navede konečného uživatele na tisíce možných stránek. Například vyhledávání hesla „ webová stránka italských kulturních institucí“ poskytne na 350 000 výsledků. Takže jestliže uživatelé mají najít vaši webovou stránku, musí si být bezpodmínečně jisti, že: • je to skutečně ta stránka, kterou hledají • stránka obsahuje skutečně ty informace, které uživatel hledá • stránka je provozována kulturní organizací Přehlednost znamená snížení zmatku a nejistoty uživatele – přehledná webová stránka musí být naprosto jasná na první pohled, musí být jasná její úloha a její obsah. Uživatelé by měli pokud možno co nejrychleji zjistit, • co najdou na této stránce • zda tato stránka splňuje jejich požadavky. Okamžitá přehlednost Důležitou částí tohoto požadavku je fakt „co možná nejrychleji“ – uživatelé by měli vědět, na jaké stránce se nacházejí, kdo je jejím vlastníkem a zda je to skutečně ta stránka, kterou hledali, aniž by k tomuto zjištění potřebovali použít navigaci. To znamená, že identifikace stránky a informace o jejím profilu by měly být uživatelům dostupné na úvodní stránce, přinejhorším po jednom odkliknutí. Aby se toho dosáhlo, stránka by měla mít: • název stránky, který poskytne informace o stránce • poslání a nebo obsah stránky na první obrazovce Název Název stránky musí poskytnout jasnou identifikaci obsahu stránky. Proto „Notre Dame Cathedral“ je vhodnější než „De Sully's Dream“, podobně jako „The Vatican Museum“ je vhodnější než „Treasures of the Pontiffs“. Smyšlené a nereálné tituly jsou sice důležitým faktorem marketingové strategie, přehlednost stránky tím ale trpí.

URL Zpravidla není vhodné aby URL webové stránky byl použit jako název stránky. I když pod URL jako „notredame.fr“ lze očekávát stránku katedrály Notredame, přesto je třeba upřednostnit explicitní název stránky. A navíc, některé URL poukazují organizační složky nebo agentury více než na jejich obsah, což může snížit jejich okamžitou přehlednost. V podobných situacích by se mělo brát do úvahy, že registrace doménového jména s příslušným URL je naprosto nutná. Poplatek za registraci doménového jména je poměrně nízký – a určitě se všem kulturním institucím vyplatí z hlediska zlepšení přehlednosti. Kulturním institucím se doporučuje, aby zvážily využití vhodné domény první úrovně jako jsou například .eu, org nebo .museum. Zadání úkolu Bez ohledu na jméno stránky, měl by se stručně zadat úkol stránky tak, aby byl umožněn přístup uživateli v co nekratší době. Toto zadání by mělo být podle praktičnosti v co největším počtu jazyků. Toto zadání by mělo mít maximálně padesát slov. Cílem zadání úkolu je podání informace, ne zábava nebo marketing. Měl by obsahovat: • • • •

předmět webové stránky nejdůležitější informace na stránce organizaci zodpovědnou za údržbu stránky a (optimálně) cílovou skupinu uživatelů

Pokud, kvůli designu, je první stránkou vašich webových stránek tzv. „splash screen“ s animacemi, krásným designem nebo jiným netextovým materiálem, pak tato identita a zadání úkolu by mělo být přístupno po jednou kliknutí. Ale tato neinformativní přední stránka má negativní vliv na přehlednost stránky a měla by být vynechána, pokud není zásadní prioritou. V případě, že používáme domácí stránku, mělo by být možno přejít z přední stránky okamžitě k informacím, například „skip intro“ tlačítkem. Kritéria Následující kritéria by měla být dodržena, pokud chcete, aby vaše stránka byla přehledná. Dodržování těchto kritérií zvyšuje přehlednost stránky, ačkoli stránka může být přehledná ze 75%, i když nedodržíte všechna kritéria. Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly přehledné. Některá kritéria se týkají všech principů kvality. Například více jazyků zvyšuje přehlednost stránky pro zahraniční uživatele, ale také má vliv na vícejazyčnost stránky. • • • •

Název stránky musí být jasně vidět Název stránky musí obsahovat podstatu a cíle stránky, její obsah a vlastníka, pokud je to možné Stránka URL by měla obsahovat co nejvíce informací o podstatě stránky Stránka home page by měla přinejmenším obsahovat: -

jméno stránky zadání úkolu

-

název organizace zodpovědné za stránku

Stránka home page by měla být první stránkou, kterou uživatel uvidí, když ji navštíví (tj. index html) nebo pokud máte flash animaci nebo vizuální presentaci, měla by stránka home page (neschválená ?) hned následovat. Kontrolní otázky Tato část obsahuje kontrolní otázky, která vám umožní ohodnotit vaši stránku Ano/ne/netýká se Jméno stránky je na adresném řádku prohlížeče Aktivní část stránky je na adresném řádku prohlížeče Jméno stránky v dobré úpravě je jasně vidět na home page Jméno stránky obsahuje podstatu a cíle stránky Stránka URL indikuje cíle stránky Existuje zadání úkolu Zadání úkolu je na přední stránce Zadání úkolu je ve více jazycích Zadání úkolu je snadné najít v jiném jazyce Název organizace je jasně vidět Jakákoli animace nebo vizualizace může být přeskočena/obejita Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům přehlednosti 1. Je jméno vaší stránky na adresném řádku prohlížeče? 2. Je také část vaší stránky (tj. Výstavy, Zadání úkolu) na adresném řádku prohlížeče, což zlepšuje navigaci? 3. Je jméno stránky hlavní informací na přední stránce? 4. Poukazuje stránka URL na podstatu stránky? 5. Je zadání úkolu jasně vidět na přední stránce? 6. Vyplývá ze zadání úkolu jeho cíl, podstata, vlastník a obsah stránky? 7. Je zadání úkolu přístupné ve více jazycích? 8. Je jasné a jednoduché přejít z jednoho jazyka na druhý? 9. Je na přední stránce jasně stanovena organizace zodpovědná za vytvoření a údržbu stránky? 10. Pokud je přední stránkou animace nebo jiná neinformativní složka, může být jednoduše opominuta nebo přeskočena?

II. Efektivita Úvod

V této kapitole se budeme zabývat druhým principem kvality. „Při tvorbě efektivní webové stránky musí být její obsah být kvalitně vybrán, digitalizován, prezentován, autorizován a aktualizován“. Tento princip: Zkoumá, jak aplikovat princip efektivity Stanovuje kritéria, podle kterých bude možno určit, zda je webová stránka efektivní nebo ne Navrhuje kontrolní otázky, podle kterých bude možno zjistit, zda jsou webové stránky efektivní Obsahuje testy, podle kterých si můžete ověřit, zda jsou vaše webové stránky efektivní

• • • •

Komentář Jádrem principu efektivity je obsah. Vysoce kvalitní webová stránka musí mít obsah, který je • • • •

Relevantní a správně vybraný Validní a korektní Doplněn vhodným komentářem a dalšími informacemi Dobře prezentován

Druhým zásadním aspektem pro efektivní webové stránky je jednoduchost ve vyhledávání prezentovaného materiálu. Relevance a výběr Své webové stránky vytvářejí většinou takové kulturní organizace, které jako základní jmění spravují velké kulturní dědictví. Tímto dědictvím mohou být knihy, výtvarné produkty, sochy, stavby, historické památky a samozřejmě další jiné. V mnoha případech není možno na webových stránkách uvést celkový majetek příslušné kulturní organizace, jednoduše proto, že by to bylo příliš mnoho materiálu. To znamená, že výběr materiálu je zásadní. Jakýkoli projekt nebo iniciativa, pro kterou bude vytvořena webová stránka, musí mít nastavena kritéria, podle kterých bude možno vybrat, který materiál bude digitalizován a publikován online. Tato kritéria se budou lišit projekt od projektu, od instituce k instituci. Dobré příklady zahrnují: • •

• • •

Požadavky uživatele – vyberte nejžádanější položky Cílovou skupinu – vyberte takové položky, které budou pravděpodobně nejcennější pro vámi vybranou cílovou skupinu; mohou se lišit podle toho, pro koho jsou určeny Ochrana – vyberte nejdelikátnější položky a omezte přístup k originálům Téma projektu – vyberte takové položky, které odpovídají tématu projektu Spolupráce s ostatními organizacemi – vyberte položky, které odpovídají tématu společné výstavy nebo projektu, do kterého je zapojeno více organizací,

ale existují mnohá další možná výběrová kritéria. Správný výběr položek na internetu velmi ocení vaše cílová skupina a rovněž tak zvýšenou hodnotu webové stránky vaší kulturní organizace. Prezentace obsahu, který váš cílový uživatel hledá, vysoce zvýší efektivitu uživatele. Samozřejmě, že je nutné, abyste o požadavcích uživatele věděli předem – je nezbytné před zahájením projektu udělat základní výzkum v této oblasti. Přesnost Bez ohledu na to, jak je webová stránka vybrána a prezentována, je kulturní organizace zodpovědná za poskytování skutečně korektních informací. Webové stránky kulturních organizací mají značný vliv na vzdělanost a výzkum a jsou důležitým kulturním zdrojem a faktické chyby snižují hodnotu jakékoli kulturní stránky. Zajistěte, aby obsah a jakýkoli přiložený text (viz níže) byl zkontrolován před zveřejněním kurátory nebo jinými odborníky. Často se stává, že technický personál spolupracující na digitalizaci nebo zveřejnění webových stránek nemůže požadovanou expertízu zvládnout. V případě, že samy zdroje materiálu nejsou na 100% korektní, mělo by to být rovněž zveřejněno a uživatel by měl být o tomto faktu informován. Takové řešení je vhodnější než rozhodnutí, že text nebude vůbec publikován. Doplňkové informace I když jádrem mnoha webových stránek kulturních institucí jsou unikátní kulturní předměty, stránka získá pro všechny koncové uživatele více na hodnotě, pokud k těmto předmětům přidáte další doplňkové informace. Tyto informace se mohou týkat původu daného předmětu, historických souvislostí nebo podrobností vztahujícím se k předmětu, popřípadě dalších zdrojů ve stejné nebo jiné kulturní organizaci, např. literární odkazy k předmětu, atd. Bez ohledu na to, jaký předmět je prezentován, je nedoplněná informace nedostatečná pro běžného cílového uživatele. Doplňkové informace zvyšují hodnotu obsahu a efektivnost stránky. Pokud je to možné, měly by být popisky a doplňkové informace ve více jazycích. To rozšiřuje cílovou skupinu, pro kterou je webová stránka určena. Prezentace Celková užitečnost a přehlednost jakékoli webové stránky, včetně stránek kulturních organizací, má zásadní vliv na efektivnost stránky. Sem patří přístupnost, grafické řešení, nápaditost, atd. Tyto postupy vycházejí z povahy stránky. Všechny stránky kulturních organizací by měly • •

• •

Jasně označit popiskem všechny velké obrázky na stránce pomocí tagu ALT Stanovit vztah mezi stránkou (nebo 3D prezentací nebo jiným digitálním artefaktem) a doplňkovou informací musí být jasný. Neměl by nastat zmatek, s čím jednotlivá informace souvisí. Toto se rovněž týká vícejazyčných informací. Umožnit, aby všechna interní i externí spojení (linky) byla k dispozici a tyto spoje vedly tam, kam uživatel očekává Obrázky mají být publikovány v optimálním rozlišení. Pro eventuální potřeby studia je dobré obrázky prezentovat i ve velkém rozlišení. K tomu můžete použít různá technická řešení. Při použití těchto řešení budete muset vzít do úvahy IPR (práva k duševnímu vlastnictví).

•

Velké obrázky my měly být prezentovány prostřednictvím thumbnails (náhledů), které pomocí linků umožní stažení původního velkého obrázku.

Navigace Možnost najít cestu k webové stránce a přístup k informacím, které odpovídají jednotlivým požadavkům, jsou základním aspektem efektivnosti jakékoli webové stránky, jak kulturní organizace, tak i jiných. Téma dostupnosti webových stránek je příliš široké a nemůžeme ho zde probrat detailně, ale měli byste vzít do úvahy následující praktické poznámky. •

•

•

•

•

•

Uživatel by měl vždy vědět, kde na stránce je, v rámci ostatních částech stránky. Toho se dá dosáhnout různými mechanismu např. „crumbtrail“ („navigační řádek“) (>> jste zde >> stránka>> obsah >> kategorie>> strana>> nebo podobně) Uživatel by měl být vždy schopen se vrátit na tu stranu, kterou nejčastěji navštěvuje. K tomu se ideálně hodí adresní řádek prohlížeče, tlačítko „zpět“. Pokud možno, neměli byste požívat takové technologie, které tomuto překážejí. U větších stránek zvažte nabídku „page jumps“ („Přeskočit stránku“). Tato nabídka umožní uživateli se dostat na hledanou stránku, aniž by musel rolovat dolů. ? Uživatel by měl být vždy schopen se dostat na domovskou stránku webových stránek. Tohoto se dá dosáhnout funkcí „crumbtrail“ („navigační řádek“) nebo možností kliknout na tlačítko označené „home“ nebo něco podobného. Přehlednost struktury stránky s odkazy na hlavní sekce může zjednodušit vyhledávání informací, které uživatel potřebuje. Mapa stránek (ze strukturou obsahující ne méně než 4 úrovně hloubky) by měla být k dispozici. Některá tato kritéria se týkají všech principů kvality. Rovněž by měla být k dispozici způsob vyhledávání stránek. Tento specializovaný vyhledávácí nástroj by měl být pokud možno co nejobsažnější, aby se zvýšila pravděpodobnost, že uživatel najde, co chce. Jde též použít vyhledávání pomocí META dat anebo v indexování prostého plain textu.

Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly efektivní. Dodržování těchto kritérií zvyšuje přehlednost stránky, ačkoli stránka může být efektivní ze 75%, i když nedodržíte všechna kritéria. Některá tato kritéria se týkají všech principů kvality. Například, využití standardů a metadata se týkají principu součástí sítě, kdežto prezentace a přístupnost jsou základní pro princip orientace na uživatele. Kritéria efektivity obsahují • • • • •

Potřeby uživatele jsou řešeny na základě výzkumu cílové skupiny, ke které patří Kritéria výběru obsahu vycházejí z požadavků cílové skupiny Všechny položky jsou správně označeny (identifikovány) Všechny položky jsou spojeny se správným doplňkovým materiálem Všechen doplňkový materiál odpovídá faktům

• • • • • • •

Všechny položky a doplňkový materiál byl zkontrolován kurátory/oborovými odborníky Doplňkový materiál by měl být strukturován tak, aby odpovídal mezinárodním metadata standardům. Označení položek a doplňkového materiálu jsou vícejazyčná Všechna interní a externí připojení fungují tak, jak lze očekávat Obrázky jsou prezentovány ve vhodném uspořádání Kde je to nutné, použijte thumbnail (náhled) Obrázky ve vysokém rozlišení jsou také k dispozici (s vazbou na IPR - práva k duševnímu vlastnictví)

Další kritéria pro dostupnost obsahují (výčet není zevrubný): • • • • • •

navigační řádek je k dispozici Adresní řádek prohlížeče - „back“ tlačítko funguje, jak lze očekávat Pokud je to nutné, stránku lze přeskočit Domovská stránka je vždy odkudkoliv přístupná Přehled stran (mapa stránek) je k dispozici (třístupňový) Vyhledávání omezené na vlastní stránku je k dispozici

Kontrolní otázky V této části předkládáme praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit vaše stránky Ano/ne/nevím Potřeby uživatele jsou řešeny na základě výzkumu cílové skupiny, ke které patří Kritéria na výběr obsahu vycházejí z předpokládaných potřeb uživatele Všechny položky jsou správně označeny (identifikovány) Všechny položky jsou spojeny se správným doplňkovým materiálem Všechen doplňkový materiál je obsahově korektní Všechny popisy položek a doplňkový materiál byly zkontrolovány odborníky - - Označení popisů a doplňkového materiálu jsou vícejazyčná - - Všechny linky fungují tak, jak lze očekávat - - Obrázky jsou prezentovány ve vhodném uspořádání - - Kde je to nutné, použijte thumbnail - - Obrázky ve vysokém rozlišení jsou také k dispozici - - Navigační řádek je také k dispozici - - Adresní řádek prohlížeče „back“ tlačítko funguje tak, jak lze očekávat - - Pokud je to nutné, stránku lze přeskočit - - Domovská stránka je vždy přístupná - - Mapa stránek je k dispozici (třístupňová) - - Vyhledávání omezené na vlastní stránku je k dispozici - - Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům efektivnosti 1. Konzultovali jste s cílovou skupinou nebo se zástupci uživatelů výběr obsahu, tak abyste pro ně vytvořili stranu efektivní a užitečnou?

2. Sestavili jste a postupuje podle formálních kritérií obsahu, která splňují požadavky cílové skupiny? 3. Zkontrolovali odborníci webové stránky po digitalizaci a sestavení a můžete si tedy být jisti, že označení položek (identifikace) je správné? 4. Zkontrolovali odborníci také doplňkové informace/popisky? 5. Je jasné, která doplňková informace patří k příslušnému kulturnímu artefaktu? 6. Jsou popisky a doplňkové informace k dispozici ve více jazycích? 7. Je jasné a snadné přejít z jednoho jazyka do druhého? 8. Byly testovány všechny interní a externí linky? 9. Jsou obrázky prezentovány ve vhodném uspořádání? 10. Je čas nutný pro stažení obrázku přijatelný? I pro pomalé spojení na Internet? 11. Vzali jste do úvahy použití thumbnail (náhledů)? 12. Jsou přístupné také obrázky s vysokým rozlišením? 13. Vzali jste do úvahy také otázky týkající se duševního vlastnictví (IPR) a dalších práv pro případ použití obrázků s vysokým rozlišením? 14. Vzali jste do úvahy strukturu navigace? 15. Zkontrolovala cílová skupina užitečnost a přístupnost stránky?

III.

Aktualizace

Úvod Tato část se věnuje třetímu principu kvality, který zní: „Kvalitní webové stránky musí doprovázet odpovídající služby, které se budou zabývat aktualizací a modernizací na vysoké úrovni“ Tento princip: • • • •

zkoumá, jak používat princip aktualizace stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není aktuální formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit aktuálnost webové stránky uvádí řadu testů k ověřeníi aktuálnosti webové stránky.

Komentář Tento princip obsahuje nároky na kvalitní služby související s jakoukoli webovou stránkou a to nejen kulturních organizací. Je zvláště zaměřen na přesnost – informace na webových stránkách musí být průběžně kontrolovány a aktualizovány. To znamená, že: • • •

pokud obsah webové stránky již není aktuální nebo relevantní, musí být zastaralá část obsahu odstraněna a umístěna do archivu obsah stránek, u kterých je zásadní aktuálnost, např. u probíhajících projektů nebo iniciativ, musí být neustále aktualizován obsah stránky musí být neustále pod kontrolou zajišťující, že obsah je vždy relevantní a správný. Všechny požadavky na aktualizaci musí být splněny.

K tomu je třeba dodat, že nový vzhled byť jen úvodní strany přiměje uživatele prohlédnout si i další nezměněné strany. Technická údržba Poskytovat kvalitní služby také znamená udržovat stránky aktuální a přístupné na Internetu. To znamená, že je třeba neustále dodržovat požadavky na pravidelnou aktualizaci webových stránek a na odpovídající technické zázemí. Technická údržba by měla být součástí plánu standardního servisu webové stránky, který obsahuje i metodiku jejího provádění. Zastarávání Součástí mnoha webových stránek jak kulturních organizac,í tak i jiných, jsou sekce jako např. „nejnovější zprávy“ nebo „probíhající události“ nebo „co je nového“. Tyto sekce jsou vysoce profilované, např. s přímým spojením na hlavní stránku. Takové sekce rychle stárnou, především v souvislosti s rychlostí, s jakou události nebo novinky, o kterých pojednávají, ztrácejí na aktuálnosti. Webové stránky, které neobsahují nejnovější zprávy nebo události a nebo se zabývají zprávami z minulosti, vytvářejí dojem, že nejsou správně udržovány. Dokonce i když stránka obsahuje velké množství platných informaci, stejně ji uživatel nenavštíví, protože „staré“ informace ho od toho odradí.

Je důležité, aby neaktuální informace byly archivovány. Doporučujeme, aby neaktuální materiál byl archivován tak, aby byl přístupný i po jeho přímém odstranění. Obsah služeb Dalším důležitým cílem webových stránek je podávat stále koncovému uživateli co nejaktuálnější informace (například o vývoji projektu). To znamená pravidelně přidávat nové materiály, doplňovat starší materiál o každou novinku. Je důležité, aby byl tento materiál neustále aktualizován. Pokud zanedbáte aktualizaci zpráv o vývoji nebo jiný „deníkový“ obsah stránky, bude se zdát, že tato stránka již není v oblasti vašeho zájmu. A to opět může koncového uživatele odradit od prohlížení této stránky. Je jasné, že smysl a účel stránky přirozeně zaniká s ukončením projektu nebo procesu. Pokud se to stane, měli byste stránku uzavřít závěrečnou částí, která ji shrne a uzavře. Popřípadě můžete obsah stránky převést do jiné části webových stránek. Aktualizace Dokonce i stránky, které nemají nějaký speciální časový limit, musí být aktualizovány. Pokud si prohlédnete obsah jakékoli webové stránky o několik měsíců poté, kdy jste je poprvé vytvořili, zjistíte, že jsou zastaralé a neaktuální. To se zvláště týká informací, jako jsou kontakty a telefonní čísla, osobní informace, diskuse o jiných projektech nebo iniciativách, zkrátka jakýkoli obsah, který není statický. Webové stránky kulturních organizací často obsahují velkou část statických informací. Digitalizované položky kulturního charakteru s popiskami a štítky se po dlouhou dobu nemění. Ale informace o probíhajících výstavách nebo neformálních diskusích zastarávají. Také nestatické informace na kvalitních webových stránkách by měly být pravidelně kontrolovány, i když jednou za několik měsíců. Tento proces by měl být součástí plánu správy webové stránky. Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly náležitě aktualizované. Dodržování těchto kritérií zvyšuje aktuálnost stránky, ačkoli stránka může být aktuální ze 75%, i když nedodržíte všechna kritéria. Kritéria aktualizace obsahují: • • • • • • • • •

informace o datech konferencí, schůzek atd. by měly být v patřičné chvíli odstraněny zprávy a novinky se odstraní a archivují, pokud již nejsou platné deníkový styl nebo zprávy o vývoji jsou průběžně aktualizovány neměli byste informovat náhle a neočekávaně o ukončení projektů či jiných aktivit bez vysvětlení, proč se tomu tak stalo materiál napsaný deníkovým stylem je zřetelně ukončen současně s ukončením projektu obsah stránek je pravidelně kontrolován a v případě potřeby aktualizován příležitostně je stránka upravována a má nový vzhled jsou jasně stanoveny zásady týkající se technických služeb jsou zařazeny a kontrolovány záložní procesy

•

k dispozici je údržbu

takový hardware a software, který zajistit jejich pravidelnou

Kontrolní otázky V této části předkládáme praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit vaše stránky Ano/Ne/Netýká se Všechny zprávy o vývoji jsou aktuální Nejsou žádné „náhlé“ nebo neočekávaně konečné zprávy Zpráva o ukončení projektu obsahuje závěr a shrnutí Zpráva o ukončení projektu je převedena na jiné místo webu Existují zásady kontroly a aktualizace všech nestatických informací na webových stránkách Skutečně se provádí pravidelná aktualizace Změnili jste v posledních šesti měsících vzhled vaší stránky Zvažujete/plánujete změnit vzhled vaší stránky Stanovili jste zásady pro technické služby Zařadili jste a zkontrolovali záložní systémy HW a SW platforma umožňuje udržovat systém neustále aktuální Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, zda jsou vaše stránky správně aktualizovány 1. Obsahuje vaše webová stránka informace, které se týkají zvláštních událostí nebo zpráv se zvláštními daty? 2. Pokud ano, týkají se všechna tato data budoucnosti nebo máte nějaké „staré zprávy“ na vašich stránkách? 3. Obsahuje vaše webová stránka zprávy o dlouhodobém nebo střednědobém vývoji (např. projektu, výtvarné přehlídky, divadelní sezóny, baletního zájezdu atd.)? 4. Pokud ano, je naprosto aktuální? 5. Obsahuje vaše webová stránka zprávy o právě ukončeném projektu? 6. Pokud ano, byl ukončen závěrem a shrnutím? 7. Máte zásady na převedení nebo přemístění zprávy o již ukončených projektech? Pokud ne, jsou součástí vašeho plánu? Pokud ano, jsou zcela implementovány? 8. Máte metodiku pro provádění pravidelné kontroly a aktualizaci obsahu vašich webových stránek? Pokud ne, uvažujete o tom? Pokud ano, je tato metodika kompletně implementována? 9. Uvažovali jste v posledních šesti měsících o novém uživatelském rozhraní nebo o změně vaší domovské stránky? Měli byste k tomu odvahu? 10. Obsahuje vaše stránka zálohovací proces? 11. Kontrolovali jste ho? 12. Má vaše stránka schválené a implementované zásady servisní a údržbové služby?

13. Máte k dispozici vhodnou prvky HW a SW platformy pro provádění zálohování anebo swapování?

IV.

Přístupnost

Úvod Tato část se věnuje čtvrtému z principů kvality, který zní: „Kvalitní webová stránka musí být přístupná všem uživatelům bez ohledu na technologii, kterou používají nebo na jiné nedostatky, včetně navigace, obsahu a interaktivních prvků“. Tento princip: • • • •

zkoumá, jak používat princip přehlednosti stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není přístupná všem formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit přístupnost webové stránky uvádí řadu testů k ověření přístupnosti webové stránky.

Komentář Princip přístupnosti se věnuje tomu, jak uspokojit potřeby všech členů komunity uživatelů. Tato komunita zahrnuje též slepé či slabozraké, hluché či špatně slyšící osoby, osoby s motorickými nervovými problémy a se sníženou dovedností, osoby s poruchami čtení nebo s poruchami učení. Je potřeba si uvědomit, že skupina různě handicapovaných lidí byla dosud opomíjena, například lidé hluší nebo lidé s poruchou učení. Na tomto místě musíme poznamenat, že kultura je součást dědictví všech občanů Evropské unie a proto musí mít všichni přístup k webovým stránkám kulturních organizací. Webové technologie umožňují interakci s uživateli pomocí obrázků, ikon, tvarů a barev. Tato vizuální koordinace je základním faktorem úspěchu webových stránek, a je rovněž důvodem přitažlivosti pro obecnou veřejnost. Bohužel vizuální provedení občas způsobí, že je webová stránka méně přístupná osobám se zrakovým handicapem. Existuje již řada technologií, které mohou používat osoby, které mají obtíže používat běžnou klávesnici s myší. Tyto technologie umožní uživateli používat na místo klasické klávesnice a myši, monitor a klávesnici s Braillovým písmem, rovněž poskytují software, který „čte nahlas“ webové stránky. Základem principu přístupnosti je, že webové stránky kulturních organizací musí být vybaveny těmito doplňkovými technologiemi. V praxi to znamená, že cílem webových stránek by mělo být odpovídat všem mezinárodním standardům a nejlepší praxi týkající se přístupnosti. Nejrozšířenější směrnicí je W3C Web Access Initiative (WAI), (http://www.w3.org/WAI/). Podle těchto směrnic je možno ohodnotit dostupnost webových stránek podle toho, do jaké míry využívají doplňkové technologie. Tyto směrnice umožňují ohodnotit stupeň úroveň jakýchkoli vizuálních prvků rozhraní, jako jsou například obrázky, tlačítka, ikony atd., které doplňují textové části. To může být též ve formě paralelní verze webových stránek „text only“ („pouze text“) nebo může zahrnovat promyšlené plánováni a implementaci více účelové stránky. Naštěstí existují takové nástroje, které automaticky spustí proces ověření úrovně shody se standardy. Tento software by měl být používán ve všech kulturních organizacích. Seznam nástrojů, které testují přístupnost je k dispozici na http://www.w3.org/WAI/ER/existingtools.html. Ale k tomu je třeba dodat, že tyto nástroje samy o sobě neurčí, zda je stránka přístupná. Budete muset provádět systematické testy přístupnosti ručně, pokud možno ve spolupráci s handicapovanými lidmi.

Tento princip také zvláště říká, že všechny aspekty webové stránky by měly být obecně přístupné. Nejen statické součásti stránky, ale vše musí vyhovovat odpovídajícím standardům, to znamená dotazníky, diskusní fóra, interaktivní prvky, krátkodobý a rychle zastarávající obsah. Zde je třeba poznamenat, že trend, který důsledně doporučuje přístupnost, stále stoupá. Obvykle je toto doporučení vytvořeno podle směrnic W3C WAI, a je součástí stránek založené národními nebo vládními fondy. Tento princip bude v dohledné budoucnosti povinný ve většině států Evropské unie. Technický přístup Přístupnost také znamená podporu více funkčních technologií. To vlastně znamená, že webové stránky kulturních organizací by neměly být prezentovány jen jako on-line materiál, to je ve formě, která vyžaduje jen jeden zvláštní postup prezentace. Raději se vyhněte firemním rozšířením a pluiginům (zásuvným modulům). Měli byste obrátit pozornost na více funkční typy vyhledávačů (např. Mozilla, Netscape, Opera, ne pouze Internet Explorer) a také na platformy prezentace vhodné pro mobily. A navíc tato stránka bude užitečná i pro ty, kteří mají pomalé připojení (např. 56 kbps) na Internet. To má vliv na způsob a kvalitu prezentace kulturního materiálu, který je obvykle svojí podstatou multimediální nebo přinejmenším velmi náročný z hlediska množství obrazových informací. Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly přístupné. Dodržování těchto kritérií zvyšuje přístupnost stránky, ačkoli stránka může být přístupná ze 75%, i když nedodržíte všechna kritéria. •

• •

• •

• • • •

Mělo by být vašim cílem, aby vaše stránka odpovídala směrnicím W3C WAI. Rovněž byste měli stanovit vhodné zásady a systémové postupy, které zajistí, že vaše stránka odpovídá vhodným směrnicím týkající se dostupnosti Stránka by měla být užitečná a využitelná, k čemuž byste měli stanovit vhodné zásady a systémové postupy, které její užitečnost a využitelnost zajistí Při tvorbě webové stránky byste se měli vyhnout nadbytečnému a ne nezbytnému používání pouze vizuálních a multimediálních vodítek, např. animace Také byste se měli vyhýbat posouvání významů slov v různých částech webových stránek, pokud nedefinujete přesně jiný význam téhož slova Měli byste stránku naplánovat tak, aby byla plně srozumitelná sama o sobě i bez obrázků nebo jiných prvků a mohla být přenášena jako celek v úplné hodnotě Neměli byste u svých stránek spoléhat na své vlastní technologie a rozšíření, rovněž tak na pluginy Měli byste dávat přednost více funkčním vyhledávačům Rovněž byste měli brát při tvorbě a vývoji webové stránky v potaz využití mobilních telefonů a jiných přenosných ručních instrumentů Stránka by měla být přístupná i pro uživatele s pomalým připojením na Internet

Kontrolní otázky V této části předkládáme praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit vaše stránky. Zde je třeba říci, že existuje velké množství způsobu kontroly přístupnosti – nejlepší způsob je porovnání s W3C směrnicemi na http://www.w3.org/WAI/ Ano/Ne/Nevím Stránka odpovídá směrnicím W3C WAI Shoda se směrnicemi byla plánována od začátku, což umožní zvýšit hodnotu jen textové verze stránky Používáte animace a multimedia, jen když je to nutné Nepoužíváte žádné vlastní technologie a pluginy Podporujete více typů prohlížečů Pomalé připojení na Internet není hlavní překážkou přístupnosti Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům přístupnosti 1. Odpovídá vaše stránka směrnicím W3C WAI? 2. Plánovali jste vaší stránku již od začátku tak, aby byla přístupná velkému rozsahu přístupových kanálů? 3. Dává stránka smysl i bez všech obrázků? 4. Má stránka stále stejnou hodnotu bez všech obrázků? 5. Byla stránka od začátku plánována tak, aby na ni byl univerzální přístup? 6. Má stránka svá vlastní rozšíření a pluginy? 7. Jsou podporovány různé tyty prohlížečů? 8. Je podporováno prohlížení na mobilech či jiných příručních zařízeních? 9. Lze použít i pomalé připojení na Internet?

V. Orientace na uživatele Úvod

Tato část se věnuje pátému principu kvality, který zní „Každá kvalitní webová musí být orientována na uživatele, musí brát do úvahy jeho potřeby, být relevantní a použití by mělo být jednoduché a splňovat nároky na hodnocení a zpětnou vazbu“ Tento princip: zkoumá, jak používat princip orientace na uživatele stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není orientovaná na uživatele formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit, zda jsou potřeby uživatele prioritou uvádí řadu testů k verifikaci orientaci na uživatele webové stránky

• • • •

Komentář Princip orientace na uživatele řeší, jak na prvním místě a především splňovat požadavky koncového uživatele. Webové stránky jsou zařízení pro uživatele, poskytují koncovému uživateli informace a služby a tak je nezbytné, aby uživatel tyto stránky považoval za užitečné, snadno použitelné a přitažlivé. Orientace na uživatele má mnoho důležitých aspektů, které zahrnují: • • • • •

Odpovídající obsah – najde uživatel to, co potřebuje? Snadnou použitelnost - je uživatel spokojen se způsobem, jakým je prezentován obsah a služby? Navigace – může uživatel snadno najít, co chce? Spolupráci – může uživatel ovlivnit, jak je stránka uspořádaná a jak se bude postupně časem vyvíjet? Zapojení – může uživatel přispět k rozšíření obsahu stránky?

Tyto aspekty korespondují s téměř všemi ostatními principy kvality, zvláště s principem přehlednosti a principem efektivnosti. V těchto dvou principech je probrána relevance a zpětná vazba, uživatelské rozhraní a navigace, tato část je zaměřena na: • • •

Konzultace s uživatelem Zapojení uživatel Spolupráci s uživatelem

Konzultace Každé organizaci, která plánuje, vytváří nebo doplňuje své webové stránky, doporučujeme, aby se v každé etapě radila s uživatelem. Tyto konzultace pomohou splnit potřeby a očekávání koncového uživatele. Takto se vyhnete nadbytečným službám, které nikdo nechce.

Toto je zvláště případ webových stránek kulturních organizací, u kterých se dá předpokládat, že použijí při tvorbě webové stránky své velké zkušenosti v daném oboru. To znamená, že tým, který je vytváří, je obeznámen s terminologií, žargonem, metodologií a problematikou dané kulturní oblasti. Ale webové stránky jsou většinou určeny široké veřejnosti, která by jen s obtížemi rozuměla výsledkům a žargonu a pokládala by strukturu stránky za nesrozumitelnou. Pokud zapojíte určitý vzorek cílové skupiny (například uživatele se zrakovým postižením nebo školáky nebo nezkušené uživatele Internetu), budete mít realistický podklad pro tvorbu stránky. Zapojení koncových uživatelů je vhodné v jakémkoli stádiu projektu. Tato práce vám poskytne zpětnou vazbu na ty aspekty, které nejvíce ovlivňují uživatele: • • • • • •

Odpovídající obsah Uživatelské rozhraní Navigace Prezentace Interaktivní prvky Přístupnost

Souhrn různých forem zpětných vazeb a formální testy mohou být sestaveny na základě dotazníků nebo rozhovorů, které by měly být empirické a jejichž pomocí získáte realistický podklad pro vaše rozhodnutí. Zvlášť užitečný je test u jednotlivých uživatelů, při kterém zadáte uživateli úkol a sledujete, jak ho plní. Tento dohled, který ale nesmí zahrnovat nápovědu na použití webové stránky, vám ukáže, zda je navigace a prezentace uživateli jasná. Zapojení uživatele Když stránky dokončíte a uvedete do provozu, měli byste uživateli rovněž představit nástroj, kterým lze zjistit jeho reakce a názory na stránku, její obsah, uživatelské rozhraní, navigaci atd. Tímto nástrojem může být on-line dotazník, stránka pro zaslání komentářů apod. Spolupráce Také uživatelé mohou přispět k obsahu webových stránek kulturních organizací, pokud mohou doplňovat obsah svými informacemi souvisejícími s existujícími položkami nebo výstavami. Příběhy, paměti a další materiály získané od široké veřejnosti jsou často fascinujícím a jedinečným kulturním materiálem – webové stránky mohou využít svůj široký dosah a interaktivní nástroje a podpořit tak tvorbu takových příspěvků. Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly orientovány na uživatele. Dodržování těchto kritérií zvyšuje úroveň orientace na uživatele, ačkoli stránka může být orientovaná na uživatele ze 75% i když nedodržíte všechna kritéria. Některá kritéria se týkají i ostatních principů kvality. Jak už jsme zmínili, orientace na uživatele je velmi důležitá a součástí tohoto principu jsou i prvky přehlednosti, efektivity, aktualizace a přístupnosti.

•

•

• • • • •

Měli byste zapojit cílovou skupinu, resp. její představitele do procesu přípravy designu stránky a pro určení specifikací. Jejich pomocí získáte informace o jejich skutečných potřebách. Uživatelé by si měli prohlédnout prototyp webové stránky, prvky uživatelského rozhraní a prezentaci obsahu. Budete tak znát jejich návrhy a názory. Názory uživatele (zpětná vazba) by měly být formálně zdokumentovány Tyto názory by měly být zahrnuty do procesu přípravy designu Jakmile je stránka funkční (umístěna na webu), měly by existovat nástroje umožňující uživateli stránku komentovat a ovlivňovat ji svými názory. Tyto názory by měly být vzaty do úvahy při přestavbě stránky nebo při tvorbě jejího nového vzhledu Doporučujeme, aby součástí stránky byly nástroje umožňující uživateli doplňovat její obsah.

Kontrolní otázky V této části předkládáme body, podle kterých můžete zkontrolovat vaši stránku Ano/Ne/Nevím Uživatelé se podílejí na specifikacích a tvorbě designu Uživatelé si prohlédli prototyp stránky Zvážili jste názory a návrhy uživatelů Názory uživatelů byly formálně zdokumentovány Názory uživatelů byly zahrnuty do tvorby designu Existuje on-line nástroj umožňující uživatelům vyjádřit své názory Názory uživatelů byly vzaty do úvahy při přestavbě stránky Součástí stránky jsou nástroje umožňující uživateli doplňovat její obsah -

- - - - - - -

Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům orientace na uživatele 1. Určili jste reprezentanty cílové skupiny uživatelů? 2. Odpovídají tito reprezentanti skutečně vaší cílové skupině? 3. Jsou těmito reprezentanty zastoupeny všechny základní prvky vaší cílové skupiny? 4. Probrali jste důkladně koncept a cíle vaší webové stránky s reprezentanty vaší cílové skupiny? 5. Prohlédli si tito reprezentanti prototyp webové stránky? 6. Byli jste obeznámeni s názory těchto reprezentantů? 7. Zdokumentovali jste formálně tyto názory a zahrnuli je do tvorby designu? 8. Jsou tyto názory součástí posledního prototypu? 9. Pokud jsou vaše stránky umístěny online • Existuje on-line nástroj na vyjádření názorů uživatelů? • Je veřejnost o něm informována? • Používáte je?

Dokumentujete formálně tyto názory a uchováváte je pro tvorbu dalších stránek? • Zvažujete tyto názory pro případ, kdy budete muset náhle stránku změnit? 10. Jestliže se uživatelé podílejí na obsahu vaší stránky • Existuje on-line nástroj, kterým mohou uživatelé ke stránce přispívat? • Jsou tyto příspěvky zdokumentovány a může je veřejnost a vaše cílová skupina snadno používat? • Používají se? • Pokud ne, je to kvůli nedostatečné propagaci nebo potížím s používáním, nebo nemají vaši uživatelé skutečně čím přispět? •

VI. Flexibilita Úvod Tato část se věnuje pátému principu kvality, který zní „Kvalitní webová stránka musí být flexibilní, musí umožnit uživateli, aby kontaktoval stránku (její správce/autory)a aby dostal adekvátní odpověď. Tam, kde to je vhodné, podporuje zpětnou vazbu, předávání informací a diskusi s a mezi uživateli“. Tato část: • • • •

zkoumá, jak interpretovat princip flexibility stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není flexibilní formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit, zda je stránka flexibilní uvádí řadu testů k ověření flexibility webové stránky

Komentář Flexibilita je vlastně schopnost stránky a vlastníků stránky reagovat na otázky a návrhy uživatelů. Ideální platformou by mělo být otevřené fórum, jehož prostřednictvím tato interakce probíhá a kde mohou uživatelé přispívat k diskusi, poučit se z odpovědí jiných uživatelů, atd. Flexibilita souvisí s principem orientace na uživatele, protože jeho součástí je koncept spoluúčasti uživatelů a spolupráce s nimi na obsahu stránky. Prostá konzumace obsahu stránky ze strany uživatele by měla ustupovat. Pro uživatele bude stránka kvůli své interaktivní povaze hodnotnější a zajímavější. Stránka bude pro uživatele přitažlivější, protože bude mít možnost doplňovat stránku svým materiálem, klást otázky a diskutovat o různých názorech. Flexibilita je zvláště důležitá pro webové stránky kulturních organizací. Typ odborných znalostí a vzdělávacích a vědeckých aplikací na webových stránkách kulturních organizací bude přinášet různé otázky a také znamená, že bude velmi pravděpodobně potřeba odborná asistence. A navíc, je velmi pravděpodobné, že probírané informace budou velmi specifické (v otázkách, v odpovědích a vysvětlení), protože se týkají kulturních záležitostí. Jak už jsme zmínili v předchozí kapitole (orientace na uživatele), je vhodné, aby uživatelé mohli přispívat k obsahu stránek kulturních organizací. Organizace musí flexibilitu podporovat a zahrnout ji do své činnosti. Každá organizace musí mít tým zaměstnanců, kteří mají čas a zdroje na zpracování dotazníků a na zabezpečení fóra a jiných on-line interaktivních nástrojů pro uživatele. Tento tým musí mít přístup k příslušným odborníkům, kteří jsou připraveni a ochotni pomoci. Samozřejmě, že příspěvky uživatelů by měly být umírněné. Webové stránky kulturních organizací s jejich celonárodním dosahem nesmí obsahovat nevhodný nebo nepřijatelný materiál. Musíte mít k dispozici takové postupy, podle kterých zhodnotíte obsah příspěvku uživatele a nevhodný materiál odstraníte. Doporučujeme, abyste si zvolili plán flexibility. V tomto plánu by mělo být jasně řečeno, jaká bude úroveň služeb a jaký je doporučený čas na jejich provedení.

Kritéria • • • • • •

• •

Uživatelé musí mít k dispozici nástroj umožňující klást otázky Musí být k dispozici pracovníci, které tyto otázky přijímají a odpovídají na ně Tito pracovníci by měli být proškoleni a speciálně připraveni Odborníci musí být informovaní a musí se v případě potřeby sejít a navzájem si pomáhat Termín odpovědi by měl být formálně stanoven, přijat a zveřejněn na stránce Mělo by být k dispozici (doporučujeme) fórum nebo diskusní prostor, v kterém uživatelé mohou probírat otázky, odpovědi, zkušenosti, myšlenky a návrhy Musíte mít k dispozici postup, který zamezí zveřejnění nepřijatelného a nevhodného materiálu na vaší webové stránce Fórum by měl spravovat určený tým zaměstnanců, který bude pracovat podle podobných podmínek, jak je naznačeno výše.

Kontrolní otázky V této části předkládáme body, podle kterých můžete zkontrolovat vaši stránku Ano/Ne/Nevím Je k dispozici nástroj na kladení otázek Je jasné, kdo na otázky odpovídá Odpovídající jsou školení a speciálně připravení Odpovídající mají přístup ke kurátorům a příslušným odborníkům Odborníci jsou informovaní a mají k odpovědi pověření Byl přijat plán úrovně služeb Je k dispozici fórum pro uživatele Je ustanoven správce fóra Správce fóra je proškolen a speciálně připraven Máte k dispozici postup, který zabrání tomu, aby stránka nebyla využívána jako určitý prostředek pro nevhodný anebo nepřípustný obsah Správce fóra má přístup k odborníkům Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům flexibility 1. Je součástí vaší stránky prostor pro kladení otázek? 2. Máte k dispozici tým zaměstnanců nebo jiný tým, který může tyto otázky zodpovědět? 3. Jsou tyto lidé proškoleni a speciálně připraveni? 4. Mají tito lidé čas poskytovat tuto službu? 5. Mají tito lidé přístup k odborníkům, kteří jsou schopni správně zodpovědět jakoukoli otázku týkající se materiálu na webových stránkách ?

6. 7. 8. 9.

Jsou odborníci řádně proškoleni a mají příslušné pověření? Máte k dispozici metodiku komunikace s dotazujícími se? Byla tato metodika vysvětlena těm, kteří odpovídají na podněty zvenčí? Je k dispozici otevřené fórum, diskusní platforma nebo jiný mechanismus, kde mohou uživatelé probírat otázky a problémy? 10. Je k dispozici postup, který zabrání uveřejnění nevhodných příspěvků na vaší stránce? 11. Pokud ano, je tento postup zajištěn zodpovědným personálem, který na to má čas, má přístup k odborníkům, je řádně proškolen atd.?

VII. Vícejazyčnost Úvod Tato část se věnuje sedmému principu kvality, který zní: „Při tvorbě kvalitní webové stránky si musíte mít na paměti význam vícejazyčnosti a stránka musí být přístupná ve více než jednom jazyku“. Tento princip: • • • •

zkoumá, jak používat princip vícejazyčnosti stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není vícejazyčná formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit, zda je stránka vícejazyčná uvádí řadu testů k verifikaci vícejazyčnosti webové stránky

Komentář Webové stránky zpřístupňují veřejnosti online kulturní dědictví. Jak už jsme probírali výše v principu přístupnosti, přístup ke stránkám musí být univerzální. Čím je větší počet lidí, kteří mají přístup na webovou stránku, tím je hodnota stránky vyšší. Jazyk může být velkou bariérou k přístupu. Toto především platí u webových stránek evropských kulturních institucí – existuje obrovský počet webových stránek velké kulturní hodnoty, ale jsou v mnoha jazycích. Cílem webových stránek kulturních organizací musí být překonávat národní a jazykové bariéry a být přístupné co největšímu počtu obyvatel Evropy. Webové stránky kulturních organizací obvykle prezentují kulturní zdroje jistého státu nebo skupiny jeho obyvatel. Zaměření může být dokonce užší a může prezentovat pouze materiál z regionu, institucí skupiny obyvatel nebo jednotlivou sbírku. Je přirozené, že takovéto stránky jsou vytvořené v příslušném jazyce a jejich cílem je vyhovět potřebám dané cílové skupiny. Tato cílová skupina není omezena jazykovými a národními bariérami. Velmi kvalitní webová stránka musí mít za cíl poskytovat přinejmenším základní servis těm, kteří nemluví „mateřským jazykem“ , ve kterém je stránka vytvořena. Ideální by bylo, kdyby stránky ve všech jazycích států Evropské unie. Můžete rovněž vzít do úvahy znakovou řeč. Pokud toto není možné, vlastník stránky by se měl zaměřit na co nejvíce (podle popularity) jazyků jak je to možné. Měli byste upřednostnit částečné vícejazyčnou stránku před jednojazyčnou. Na základní úrovní,to znamená obsah a cíle stránky by měli být alespoň v jiném oficiálním jazyce států Evropské unie. V tomto vám mohou pomoci například imigranti žijící ve vaší zemi. Vícejazyčnost by měla být v plánu již na samém počátku tvorby webových stránek. Potřeba prvků uživatelského rozhraní ve více než jednom jazyce vyžaduje, aby technický design těchto uživatelských prvků byl brán v potaz. Je třeba zvážit efektivní použití zdrojových souborů a oddělení všeobecného uživatelského rozhraní od textových pasáží. Tento způsob podporuje vícejazyčnost a přidávání nových jazyků na webovou stránku poté, co je kompletně dokončena. Tento princip by měl být také použit pro vývoj vložených objektů, jako jsou například flashe (fleše; animace), soubory 3D a aplikace virtuální reality. Tento způsob napomáhá tomu, aby se vícejazyčné aspekty publikované na stránce staly podstatou formální vícejazyčné metody. Tato metoda může být užita také k validitě prvků objevujících se na stránce a k potvrzení její vícejazyčnosti.

Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly vícejazyčné. Dodržování těchto kritérií zvyšuje vícejazyčnost stránky, ačkoli stránka může být vícejazyčná ze 75%, i když nedodržíte všechna kritéria. Některá kritéria se týkají všech principů kvality. Vícejazyčnost má například také vliv na přehlednost stránky, na její¨přístupnost a na orientaci na uživatele. • Některé stránky by měly být přístupné ve více než jednom jazyce • Může být použita znaková řeč • Je podporován jazyk skupin imigrantrů z EU-nečlenských zemí • Identita stránky a profilové informace by měly být přístupné v co největším počtu jazyků • Jádro funkčnosti stránky (obrázky a popisy, monografie a jiný kulturní obsah) by také mělo být přístupné ve více jazycích. • Přechod z jazyka do jazyka by měl být jednoduchý • Struktura a rozvržení stránky by se neměly měnit se změnou jazyka – design stránky a uživatelské rozhraní by měly být logicky odděleny • Vícejazyčnost by měla být součástí formální vícejazyčné metody • Prvky stránky by měly být zkontrolovány v rámci vicejazyčné metody • Pokud stránka není vícejazyčná, musí být přijata adekvátní opatření Kontrolní otázky V této části předkládáme body, podle kterých můžete zkontrolovat vaši stránku ano/ne/nevím Je část obsahu stránky přístupná ve více než jednom jazyce - Je část obsahu stránky přístupná ve znakové řeči - Je část obsahu stránky přístupná v jazyce nečlenského státu Evropské unie - Je identita a profil stránky přístupný ve více než jednom jazyce Je jádro stránky přístupné ve více než jednom jazyce - - Je statický obsah přístupný ve více než jednom jazyce Je přechod z jazyka do jazyka jednoduchý Je struktura stránky a uživatelské rozhraní nezávislé na jazyce - Máte metodu vícejazyčnosti a řídíte se vícejazyčnými aspekty Přehled jazyků je umístěn na stránce Praktické testy

-

V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům vícejazyčnosti 1. Má vaše stránka vícejazyčný obsah? 2. Je identita stránky a profilový materiál ve více než jednom jazyce? 3. Je některý materiál ve znakové řeči? 4. Je některý materiál v jazyce nečlenské země Evropské unie, který užívají imigranti usazení v zemi? 5. Jsou nestatické informace přístupné ve více jazycích? 6. Jsou statické (kulturní) informace přístupné ve více než jednom jazyce? 7. Je struktura stránky logicky oddělená od užívaného jazyka? 8. Byla vícejazyčnost plánovaná od samého počátku? 9. Máte stanovenu strategii vícejazyčnosti? 10. Byla stránka zkontrolována v souladu s touto strategií?

VIII. Schopnost spolupráce Úvod Tato část se věnuje osmému principu kvality, který zní: „Každá kvalitní webová stránka musí být schopna spolupráce v rámci sítě kulturních institucí na webu a tím umožnit uživateli snadno vyhledat obsah a služby, které vyhovují jeho potřebám“. Tento princip: • • • •

zkoumá, jak používat princip součásti sítě stanoví kritéria určující, zda webová stránka je nebo není součástí sítě formuluje kontrolní otázky týkající se charakteristiky webových stránek, jejichž pomocí lze posoudit, zda je stránka součástí sítě uvádí řadu testů k ověření, zda jsou webové stránky součástí sítě

Komentář Tento princip dále rozšiřuje důraz na kvalitu jednotlivé stránky a je zaměřen na to, jak může stránka komunikovat s jinými webovými stránkami kulturních institucí a s dalšími internetovými aplikacemi, jako jsou například kulturní portály, které stojí v informační hierarchii zpravidla výš. Zde je zaměření na standard. Pokud je webová stránka kulturní instituce vytvořena standardními technologiemi a technikami, datovými modely a rozhraními, pak všechny tyto prvky umožňují interakci a vzájemné provázání s dalšími webovými stránkami kulturních institucí a portálů. Standardy by měly pokrývat především tyto oblasti (a nejen ty): • • • •

Metadata Technologie tvorby webových stránek Harvesting („sběr dat“) Distribuované vyhledávání

Harvesting: proces pravidelného periodického sběru dat, informace takto získané jsou ukládány a indexovány v jedné databázi) (pozn. překl.)

Standardy musí být vzaty do úvahy od samého počátku tvorby webové stránky. Je daleko jednodušší vybudovat webovou stránku odpovídající standardům, než znova vyvíjet metodu, vytvářet mechanizmy pro překlady a další prvky rozhraní.Detaily jakéhokoliv rozhraní, které je součástí stránky a slouží vzájemné komunikace webových stránek, by měly být podrobně a přesně dokumentovány, aby umožnily následné včlenění do dalších internetových/online kulturních zdrojů. Druhou důležitou oblastí je schopnost být vyhledán a nalezen. Aby mohl být obsah webové stránky hodnotně využit, musí být uživateli dobře přístupný, buď přímo, a nebo v rámci určité sítě stránek. Toto souvisí s kritériem přehlednosti. Webová stránka musí jasně naznačit jak automatickým vyhledávačům a podobným nástrojům, tak i běžnému uživateli, co obsahuje a jaké služby či informace nabízí.

Metadata Vzájemná propojenost a spolupráce jednotlivých webových stránek je především otázkou schopnosti sdílet informace navzájem a také s jinými internetovými aplikacemi online. Pro tyto aplikace je velmi důležité, aby podobné datové modely a sady metadata prvků byly používány pro sémanticky podobné jednotky a koncepty. Existuje řada standardů, které je třeba vzít v potaz při vytváření webové stránky a databází a nebo datových modelů, na této stránce umístěných. Viz například Minerva Technical Guidelines (Minerva Technická příručka). Technologie tvorby webové stránky Vzájemná kooperace je vynikajícím nástrojem, pokud se využívá při vytváření a prezentaci webové stránky. Má dvě výhody – slouží komunikaci mezi jednotlivými stránkami a také prohlubuje zkušenosti uživatele. Proto by měly být použity pro standardní webové technologie specifické utility (XHTML, HTML, JavaScript). Každá funkčnost webové stránky, která vyžaduje download a instalaci nějaké speciální technologie (např. pluginy), se totiž nedoporučuje. Harvesting - Sběr dat Pokud mají webové stránky komunikaci s jinými stránkami jako svoji prioritu, pak by se mělo uvažovat o reprezentaci informací o jejich obsahu, jako jsou záznamy metadat, podle kterých mohou být vyhledávány. To obvykle znamená podporu vyhledávacích nástrojů pro OAI metadata. Tyto soubory metadat by měly obsahovat jak metadata souborné úrovně, tak i metadata jednoprvková. OAI - The Open Archives Initiative; proces propojování digitálních knihoven, jejich interoperabilita a iniciativa (pozn. překl.)

Schopnost být vyhledán Souvisejícím prvkem je schopnost být vyhledán. Webová stránka musí jasně naznačit jak člověku tak i umělé inteligenci ( jako jsou vyhledávače), jaký je její obsah, jakých oblastí se týká a podstatu jejích sbírek a nabídku možných služeb. Smyslem výše uvedeného je primárně profilace a popis stránky jako celku, spíše než informace o databázích umístěných na stránce a nebo odkazy na další specifický obsah, který může být přístupný prostřednictvím dané webové stránky. Pro splnění těchto cílů je vhodné využívat souborná RSLP metadata. Je vhodné použití Dublin Core a RSLP metadat v META tagu na stránce. Pokud existuje portál a nebo jiný srovnatelný seznam webových stránek kulturních institucí, potom by každá webová stránka kulturní instituce v doméně by měla obsahovat vhodná, standardní metadata. RSLP - Research Support Libraries Programme, program pro podporu vyhledávání v knihovnách (pozn. překl.)

Distribuované vyhledávání Schopnost webové stránky být odkudkoli vyhledána zvyšuje užitkovost stránky a je prvkem kvalitnější obsahové návaznosti, čímž zlepšuje její provázanost v daném logickém strukturovaném kontextu. Jsou zde dvě hlediska – vyhledávání dané

stránky jako takové a vyhledávání databází nebo katalogů, které jsou přístupné prostřednictvím dané stránky. Vyhledávání stránky jako takové může být prováděno za použití metadat (META tagy) umístěných v hlavičce každé stránky. Navíc by na stránce měl být umístěn vhodný vyhledávací nástroj s popsaným rozhraním, aby umožnil její vzdálenou detekci. Vyhledávání katalogů a databází umístěných na stránce by mělo zahrnovat činnost serveru Z39.50 nebo implementaci SRW/SRU rozhraní. Soubor takových funkcí může být ovšem prezentován konzistentním rozhraním webového vyhledavače. Výše uvedený materiál může však poskytnout jen takové informace, které se týkají standardů potřebných pro vzájemnou kooperaci. Další zdroje (jako např. Minerva Technical Guidelines - Minerva Technická příručka) je třeba dále konzultovat (viz Minerva reference). Z39.50 - protokol pro komunikaci mezi různými knihovními systémy nebo mezi nekompatibilními verzemi jednoho systému (pozn. překl.) SRW/SRU (Search/Retrieve Web Service), služba, která definuje formát (strukturu) databázového dotazu zasílaného serverům. Dotazy jsou serveru zasílány přes protokol HTTP.Komponenta SRW slouží pro komunikaci mezi dvěma servery (službami) a SRU (Search/Retrieve URL Service) pro zasílání dotazu v URL například přímo z WWWprohlížeče tak, že celý dotaz (resp. jednotlivé jeho kroky) je formulován ve struktuře URL. (pozn. překl.)

Kritéria Měli byste dodržovat následující kritéria, pokud chcete, aby vaše stránky byly schopné vzájemné kooperace. Dodržování těchto kritérií zvyšuje schopnost kooperace stránky, ačkoli stránka obsahuje pouze 75% této schopnosti, i když nedodržíte všechna kritéria. Výzkum standardů a využití nejlepších zkušeností by mělo být vzato v potaz předtím, než začnete stránku tvořit. • • •

• •

• •

•

Stránka by měla být tvořena za použití relevantních standardů Model metadat by měl odpovídat relevantním mezinárodním standardům a principům Dublin Core a /nebo DC.Culture Technologie webové stránky by měla používat pouze standardní jazyky XHTML, HTML a XML JavaScript je akceptován, ale není formálně doporučován. Jiné utility či technologie nejsou vhodné Konečná funkčnost by měla používat pouze standardní technologii, jako je OAI PMH protokol Sofistikované vyhledávání stránky jako takové by mělo používat stránkové META tagy, prezentovat členění stránky (Site map, mapa stránek) a /nebo nástroj pro vyhledávání informací na stránce Sofistikované vyhledávání katalogů a databází by mělo využívat Z39.50 a nebo SRW/SRU Měl by existovat profil stránkových metadat, který by měl využívat RSLP model metadat. Je doporučováno použití RSLP a /nebo DC v META tagu na domovské stránce (a nebo kdekoliv) Externí rozhraní by mělo být jasně popsáno

OAI PMH - The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting; protokol OAI-PMH slouží pro vystavování a vyhledávání dat, popsaných META tagy na HTML (XML) stránkách (pozn. překl.) DC Culture - adaptace jednoduchých principů Dublin Core pro metadata z oblasti kultury (pozn. překl.)

Dublin Core - soubor metadatových prvků, které byly vybrány jako vhodný základ pro popis elektronických zdrojů (pozn. překl.)

Kontrolní otázky V této části předkládáme body, podle kterých můžete zkontrolovat vaši stránku ano/ne/nevím Výzkum standardů a nejlepších zkušeností byl proveden před započetím tvorby webové stránky Design stránky obsahuje vhodné relevantní standardy Soubory metadat podle Dublin Core nebo DC.Culture Webová stránka neobsahuje nestandardní HTML aplikace Konečná funkčnost využívá OAI principy Sofistikované vyhledávání databází a katalogů využívá Z39.50 a nebo SRW/SRU Sofistikované vyhledávání na stránce je možné Sofistikované vyhledávání na stránce za použití META tagů je možné Sofistikované vyhledávání na stránce využívá nástroj se vzdáleným rozhraním Schopnost být vyhledán existuje Schopnost být vyhledán využívá standardy shodné s RSLP Všechna externí rozhraní jsou popsána Praktické testy V této části předkládáme jednoduché, praktické testy a otázky, které vám umožní posoudit, jak vaše stránky odpovídají principům vzájemné komunikace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Byl proveden odpovídající průzkum před započetím tvorby webové stránky? Poskytl tento průzkum informaci o relevantních standardech? Jaké standardy byly identifikovány jako maximálně relevantní? Je model metadat založen na Dublin Core? a pokud ne, proč? Spolupracuje webová stránka s každým prohlížečem? Je konečná funkčnost vytvořena na bázi OAI a pokud ne, proč? Obsahuje webová stránka soubor stránkových metadat? a) Obsahuje tento profil standardy jako RSLP b) Je tento profil také implementován na domovské stránce použitím META tagů? c) Je obsah META tagů vyjádřen DC, DC.Culture a / nebo RSLP? 8. Existuje na stránce sofistikovaný způsob vyhledávání? 9. Je možné prohledávání katalogů a databází 10. Pokud je možné, může být prohledávání realizováno vzdáleně? A je vzdálená prohledávací metoda standardně používána, aby byla zachována vzájemná spolupráce?

IX. Správa a řízení Úvod Tato část se zabývá devátým principem kvality, který říká, že „kvalitní webové stránky musí být řízeny a spravovány s ohledem na dodržování legislativy týkající se například práv k duševnímu vlastnictví a práva na soukromí. Musí být jasně stanoveny podmínky, za kterých mohou být webové stránky včetně jejich obsahu využívány“. Tento princip: • zkoumá, jakým způsobem lze princip správy interpretovat, • navrhuje kritéria pro stanovení, zda jsou webové stránky spravovány a řízeny či nikoli, • navrhuje kontrolní seznam charakteristik webových stránek, který by měl být používán pro jejich řízení, • popisuje několik testů, které lze provést a ověřit tak, zda jsou webové stránky řízeny. Komentář Tento princip se především zaměřuje na zajištění potřebné péče i pozornosti věnované netechnickým otázkám i otázkám, jež nejsou spojeny s kulturní problematikou, jako je například řízení práv k duševnímu vlastnictví a práva na soukromí. Tento princip se tudíž zaměřuje na etické a právní aspekty poskytování webových stránek. Princip je zejména důležitý u webových stránek kulturních institucí. Tyto webové stránky typicky na Internetu zveřejňují velký objem vysoce hodnotného obsahu a je zde vysoký potenciál opětného komerčního a neoprávněného využití tohoto materiálu. Široký dopad tohoto kulturního materiálu znamená, že se u každé stránky kulturní instituce musí značná pozornost věnovat ochraně práv k duševnímu vlastnictví a dalších souvisejících práv. Níže uvedené jsou důležité oblasti, jimiž je nutno se zabývat, má-li být respektován tento princip: • Ochrana práv vlastníků jakéhokoli obsahu zveřejněného na takové stránce • Ochrana práv vlastníka webových stránek proti jejich zneužití koncovým uživatelem • Ochrana vlastníka webových stránek proti žalobě ze strany vlastníka obsahu • Ochrana soukromí koncového uživatele Tento výčet není vyčerpávající, pokrývá však některé nejdůležitější oblasti. Práva vlastníků obsahu Webové stránky kulturních institucí mohou často znázorňovat nebo zveřejňovat obsah, který představuje kulturní artefakty nebo předměty, které nepatří vlastníkovi stránky. To zejména platí u portálových stránek, na kterých jsou shromážděny a zobrazeny fondy několika fyzických institucí. Ochrana práv vlastníka obsahu může tedy představovat ochranu vlastníka stránky, může ale také představovat ochranu třetích stran. Ochrana práv k duševnímu vlastnictví určitého vlastníka typicky zahrnuje i autorská práva a ochranu proti neoprávněné reprodukci nebo používání obrázků z webové stránky. K této problematice lze přistupovat několika způsoby, včetně: • ochrany práv vlastníků jakéhokoli obsahu zveřejněného na stránce • zveřejnění a dodržování podmínek přístupu k webovým stránkám a kodexu etického chování ze strany uživatelů • Označení vodoznakem 1. Viditelné 2. Neviditelné

3. Digitální Práva vlastníka webové stránky Autor obsahu stránky má pravděpodobně autorské právo k uspořádání této stránky a k vytvoření nové databáze i v případě, že samotný obsah patří třetí straně nebo se nachází ve veřejné doméně. Znamená to, že velkoobchodní kopírování databáze není povoleno. Praktické možnosti, jak se tomu vyhnout, jsou omezeny tím, že uživatel musí aktivně souhlasit s kodexem etického chování nebo s podmínkami pro přístup. Ochrana vlastníka stránek proti žalobám Je důležité, aby byla každá webová stránka kulturní instituce postavena na pevných právních základech. Pokud má být na webové stránce prezentován obsah, který byl vytvořen nebo je předmětem autorských práv třetí strany, měla by být k dispozici jasná právní dokumentace, která by formálně takovou prezentaci povolovala. Vlastník stránky je takto chráněn proti případným právním problémům ze strany vlastníků obsahu. Konkrétní opatření v tomto ohledu by měla představovat uzavření závazných právních dohod mezi všemi zúčastněnými. Soukromí koncového uživatele Koncový uživatel musí být rovněž chráněn proti porušení jeho soukromí. Pokud se uvádějí informace o uživateli (např. jména, adresy), musí být tyto informace chráněny v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Do uživatelova počítače nesmí být vloženy žádné nevyžádané soubory cookie nebo jiné škodlivé soubory spyware (= program, který odesílá data z počítače bez vědomí jeho uživatele). Na webové stránce kulturní instituce (případně na jakékoli jiné stránce) nesmí být vedeny informace o uživateli, které nejsou nezbytné. Na stránce by měla být výslovně uvedena zásada pro zachování soukromí, kterou si může koncový uživatel zkontrolovat. Opětné použití obsahu Mnoho webových stránek kulturních institucí bylo vytvořeno na podporu formální nebo neformální výuky. V tomto kontextu může vlastník webové stránky chtít aktivně podporovat opětné použití materiálů z webové stránky, aby například žáci mohli vložit obrázek do referátu, který přednášejí ve své třídě. Na druhé straně by však asi mnozí vlastníci webové stránky nechtěli, aby byl tentýž obrázek použit v komerčním kontextu. Vlastníci webových stránek by měli zvážit, zda své prostředky dají k dispozici v souladu s licencí pro tvůrčí veřejnost (viz www.creativecommons.org), která představuje mezinárodní licenční rámec pro poskytování obsahu pro nekomerční vzdělávací účely, přitom však chrání komerční zájmy vlastníka webových stránek. Kritéria Je nutno splnit následující kritéria, má-li být webová stránka považována za řízenou. Stupeň řízení odráží počet kritérií, která jsou splněna; stránka může tedy být „řízena na 75%“, i když nejsou splněna všechna kritéria. • Obsah na stránce by měl být chráněn proti neoprávněné reprodukci nebo použití • Je třeba chránit práva k duševnímu vlastnictví u vlastníka stránek, která se vztahují na stránku při vytváření nové databáze

• Vztah mezi vlastníkem obsahu a vlastníkem stránky by měl být postaven na pevném právním základu • Je třeba chránit soukromí koncového uživatele Kontrolní seznam Tato část představuje několik bodů určených k hodnocení webových stránek. Ano/Ne/ Netýká se. Koncový uživatel musí aktivně dodržovat etický kód chování nebo podmínky pro přístup (například označení zaškrtávacího políčka) _ _ _ Kvalita obsahu (například rozlišení obrázku) je nižší _ _ _ Obsah je digitálně označen vodoznakem _ _ _ Obsah je viditelně označen vodoznakem _ _ _ Podmínky pro využití webové stránky chrání vlastníka webové stránky proti porušení jeho práv k duševnímu vlastnictví k databázi jako k celku _ _ _ Existuje právně závazná smlouva mezi vlastníky obsahu a vlastníkem webové stránky upravující použití obsahu na webové stránce _ _ _ Existují zásady pro ochranu soukromí uživatele použitelné pro kontrolu koncového uživatele _ _ _ Nepoužívá se žádný spyware ani soubory cookie sledující chování uživatele _ _ _ Uvažovalo se o realizaci licence pro tvůrčí veřejnost? _ _ _ Spyware - program, který využívá Internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele. (pozn. překl.) Cookie - malé množství dat, která WWW server pošle prohlížeči, který je uloží na počítači uživatele. Při každé další návštěvě téhož serveru pak prohlížeč tato data posílá zpět serveru. Cookies běžně slouží k rozlišování jednotlivých uživatelů. (pozn. překl.)

Praktické testy Tato část navrhuje některé jednoduché pragmatické testy a otázky, které je dobré si položit a ohodnotit tak míru splnění principu řízení webových stránek. 1. Existuje zde kodex etického chování koncového uživatele? 2. Musí jej uživatel aktivně dodržovat? (Vhodnější je použití zaškrtávacího políčka místo tlačítka „stiskněte pro vyjádření souhlasu“). 3. Zahrnuje etický kodex koncového uživatele ochranu celé databáze i obsahu této databáze? 4. Podnikají se opatření na omezení potenciální neoprávněné reprodukce nebo použití obsahu? a) Je úroveň rozlišení obrázků nízká? b) Je vodoznak viditelný? c) Je vodoznak digitální? 5. Existují právní dohody mezi vlastníky stránek a vlastníky obsahu? 6. Ochrání tyto dohody vlastníka v případě, že třetí strana poruší práva k duševnímu vlastnictví vlastníka obsahu? 7. Je k dispozici koncepce ochrany soukromí uživatele? 8. Je tato koncepce ochrany (nebo odkaz na ni) zřetelně zobrazena pro koncového uživatele? 9. Vedou se záznamy o přístupu uživatele nebo o informacích o uživateli? 10. Jsou tyto záznamy nutné? 11. Jsou tyto záznamy chráněny v souladu s legislativou a předpisech o ochraně soukromí? 12. Je obsah stránky k dispozici v rámci licence pro tvůrčí veřejnost?

X. Zachování Úvod Tato část se zabývá desátým a posledním principem kvality, který říká, že „kvalitní webové stránky musí mít takovou strategii a standardy, které umožní zachování webových stránek a jejich obsahu po dlouhou dobu“. Tento princip: • zkoumá, jakým způsobem lze princip zachování interpretovat • navrhuje kritéria pro stanovení, zda je možno webovou stránku zachovat • navrhuje kontrolní seznam charakteristik webových stránek, který by měl být používán k zajištění zachovatelnosti • popisuje několik testů, které lze provést a ověřit tak, zda je možno webovou stránku zachovat. Poznámky Tento princip se zaměřuje na dlouhodobé zachování a na možnosti, jak je zajistit. Rychlý vývoj technologií představuje realitu i rizikový faktor, který je vlastní všem webovým stránkám, bez ohledu na to, zda jsou kulturního či jiného zaměření. Znamená to tedy, že je velmi pravděpodobné, že hlavní technologie pro zveřejňování a prezentování v střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu budou zcela jiné než technologie, které se používají dnes. To bude mít za následek, že dnes vytvořené webové stránky budou pravděpodobně v dlouhodobějším časovém horizontu nepřístupné. Tato obava je především relevantní pro kulturní webové stránky, protože prezentovaný materiál má většinou dlouhodobou hodnotu. Pouze s několika málo výjimkami bude kulturní materiál za dvacet let pravděpodobně stejně hodnotný jako je dnes. Znamená to, že dlouhodobá strategie zachování představuje faktor s kritickou důležitostí pro každou kulturní webovou stránku a stejně tak i hlavní ukazatel kvality. Klíčovým faktorem u dlouhodobého zachování je digitalizovaný kulturní materiál, který je umístěn na webové stránce. Tyto obrázky, multimediální zobrazení, digitální text, apod., si udrží svou hodnotu mnohem déle než webová stránka, která je dnes prezentuje. Nedá se dnes dost dobře předvídat s vyšším stupněm pravděpodobnosti, které technologie a postupy budou v budoucnu používány pro přístup k informacím. V důsledku toho musí každá strategie pro dlouhodobé zachování počítat s tím, že v budoucnu bude existovat určitá poptávka po materiálu, který se vytváří v současné době. Některé technologie budou i nadále podporovány, nebo pro ně budou vytvářeny migrační nebo emulační nástroje, jež k nim umožní přístup. Lze předpokládat, že technologie, které budou v budoucnu nejvíce podporovány, jsou ty, které jsou v současné době dominantní a standardní. Pro zvýšení svých vyhlídek na dlouhodobé zachování by každá webová stránka měla využívat standardních technologií a postupů v co možná nejvhodnější míře. Dlouhodobé zachování má hodně rysů společných se schopností spolupracovat - v tomto případě musí být webová stránka schopna spolupracovat s budoucími systémy spíše než se systémy provozovanými na dálku. Strategie musí klást důraz na použití standardů v oblastech, jako jsou například: • Modely dat • Formáty souborů • Technologie pro prezentace (na webových stránkách) • Média Pro orientaci ve standardech v těchto oblastech se seznamte s Minerva Technical Guidelines (technickými pokyny Minerva). Kromě využívání standardních technologií

by měli mít vlastníci webových stránek i jasnou strategii pro řešení krátkodobého zachování a dohodnuté postupy pro dlouhodobější zachování, jako například: • musí být zavedeny postupy pro zachování kulturních informací při výpadcích zařízení, zničení pásek, apod. • musí být zavedeny postupy pro obnovení při katastrofách, jako je například požár, záplava a zemětřesení • Média s dobrou střednědobou trvanlivostí, jako je například DLT, by měla být používána pro periodické zálohování a měla by doplňovat další běžná média pro ukládání, kterými jsou CD a DVD • jako další doplňkovou strategii zachování je možno rovněž zvažovat archivaci obsahu po Internetu do vzdáleného serveru, do datové farmy nebo do webového archivu. Pokud se pro archivaci zvolí webový archiv, je třeba získat povolení a souhlas na základě přiměřených požadavků na licenci k právům k duševnímu vlastnictví • archivovaná média je nutno periodicky kontrolovat a testovat kvůli ochraně proti poškození médií • je třeba zvažovat přechod na nová média, pokud se starší média blíží k datu, kdy se předpokládá zhoršení nebo ztráta jejich kvality U dlouhodobého zachování ještě stále zůstává důležitý prvek určitých technických nejasností. Správce webových stránek však může položit základy pro úspěšné dlouhodobé zachování stanovením zásad a postupů, které umožní zachování v budoucnosti zároveň s vývojem technologie. DLT (Digital Linear Tape) - digitální lineární páska, DLT; záznamové médium pro velkokapacitní zálohovací zařízení. (pozn. překl.)

Poznámka: je zde několik organizací třetích stran (např. Internetový archiv), které v současné době archivují části Internetu podle jejich potenciální kulturní hodnoty a dlouhodobého zájmu. To by mohlo potenciálně představovat nástroj pro zachování, avšak nebylo by vhodné na ně spoléhat jako na jediný zdroj zachování. Kritéria Následující kritéria by měla být splněna v případě, že webové stránky mají být považovány za schopné zachování. Stupeň připravenosti pro zachování odráží počet splněných kritérií, tj. webové stránky jsou „ze 75% připraveny pro zachování“, i když nejsou splněna všechna kritéria. Některá kritéria se překrývají s principy kvality. Jak bylo uvedeno výše, je zde mnoho společných rysů mezi dlouhodobým zachováním a schopností spolupracovat; oba stimulují použití standardních technologií a postupů. Kritéria pro dlouhodobé zachování zahrnují následující: • Existuje koncepce pro dlouhodobé zachování • Krátkodobá strategie zachování zahrnuje: Zálohování Obnovu při katastrofě Zálohování na dálku Trvanlivá média, jako je např. DLT • Střednědobá strategie zachování zahrnuje: Náhradu stárnoucích médií Přechod na nová média, pokud se stanou dominantními Migraci nebo emulaci formátů obsahu a prezentačních technologií, jakmile se objeví možnosti náhrady

• Webová stránka používá standardní formáty souborů • Webová stránka používá standardní prezentační technologie • Webová stránka se vyhýbá použití firemních rozšíření, pluginů, apod. Kontrolní otázky Tato část představuje kontrolní body určené k hodnocení webových stránek. Ano/Ne/Netýká se Existuje dlouhodobá koncepce zachování _ _ _ Existuje krátkodobá strategie zachování _ _ _ Webová stránka je pravidelně zálohována _ _ _ Zálohy se uchovávají mimo vlastní zařízení _ _ _ Existuje plán obnovy po katastrofě _ _ _ Plán obnovy po katastrofě byl vyzkoušen _ _ _ Periodické zálohování se provádí na trvanlivějších médiích (např. DLT) _ _ _ Existuje střednědobá strategie zachování _ _ _ Zvažuje se přechod na jiná média _ _ _ Přechod na jiná média se plánuje nebo již probíhá _ _ _ Náhrada stárnoucích médií se plánuje nebo již probíhá _ _ _ Přechod na jiný formát souborů a prezentace, popřípadě emulace se plánuje nebo již probíhá _ _ _ Obsah webové stránky používá standardní formáty souborů _ _ _ Webová stránka používá standardní prezentační technologie _ _ _ Webová stránka se vyhýbá použití firemních rozšíření a pluginů _ _ _ Praktické testy Tato část navrhuje některé jednoduché pragmatické testy a otázky, které je dobré si položit a ohodnotit, do jaké míry jsou vaše webové stránky připraveny na dlouhodobé zachování. 1. Byla vypracována dlouhodobá koncepce zachování? 2. Byla vypracována krátkodobá strategie zachování/byl vypracován plán zálohování? 3. Používá se? 4. Zálohuje se webová stránka pravidelně? 5. Uchovávají se zálohované materiály mimo vlastní zařízení? 6. Uchovávají se periodicky zálohovaná kmenová data na DLT nebo na jiných trvanlivějších médiích? 7. Existuje plán plné obnovy po katastrofě? 8. Byl tento plán vyzkoušen? 9. Byl vypracován střednědobý plán na zachování? 10. Zahrnuje i: doplnění médií? migraci médií? migraci nebo emulaci formátu souborů? 11. Používá webová stránka standardní formáty souborů? 12. Používá webová stránka standardní prezentační technologie? 13. Používá webová stránka firemní rozšíření a technologie? 14. Používá webová stránka zásuvné moduly nebo další funkcionality, které lze stáhnout?

Principy priority Úvod Tato část zkoumá spojitosti mezi různými fázemi procesu vytváření a existence webové stránky a deseti principy kvality. Určuje nejdůležitější principy pro každou etapu existence webové stránky. Tato vzorová forma (matrice) využívá upravenou verzi příručky Minerva Good Practice Handbook a dokumentu Minerva Technical Guidelines. Popisuje následující etapy vzniku a existence webové stránky. Tyto etapy se liší od ostatních verzí etap zmíněného cyklu, neboť tento dokument se týká vlastní webové stránky jako celku více než dílčích digitalizačních projektů. 1. Naplánování webové stránky - nejprve je třeba diskutovat představu, určit cílové publikum a rozhodnout, jaké služby a jaký typ obsahu bude poskytován. Popsána jsou pravidla dodržování soukromí, ochrany, přístupu apod. 2. Design webové stránky - rozhodnout o způsobu, jakým webová stránka bude poskytovat služby a jak bude prezentovat svůj obsah. Pokud je stanoven konkrétní způsob prezentace (např. virtuální procházka muzeem, nebo kniha, nebo ...), je třeba tak učiniot právě v této etapě. 3. Výběr obsahu - založen na tom, jaký materiál je k dispozici, na cílové skupině uživatelů a na plánu webové stránky. Popsána jsou kritéria výběru apod. Je vybrán obsah, který bude prezentován. 4. Proces digitalizace - obsah je digitalizován, vytváří se mastery obrázků a ostatní digitální podklady. Připravují se podpůrné informace. 5. Uložení a ochrana digitálního masteru podkladů - digitální master je bezpečně uložen. Pro publikování na webu se vytváří kopie masterů. 6. Vytvoření metadat – jsou shromážděna metadata popisující vybraný obsah, jsou umístěna do datového souboru (databáze, XML, apod.) 7. Implementace webové stránky – implementace probíhá v závislosti na pravidlech, na poskytovaném obsahu a na designu webové stránky. 8. Zveřejnění stránky online / oživené stránky – stránka je zpřístupněna cílovému publiku. 9. Trvalá péče – webová stránka je aktualizována. Jsou reflektovány připomínky uživatelů a zpětná vazba. Pro každou etapu aplikace principů je třeba využít hodnocení v rozmezí 1 - 3: 1 – nízká priorita 2 – střední priorita 3 – vysoká priorita Naplánování webové stránky

Design webové stránky Výběr obsahu Proces digitalizace Uložení a ochrana digitálního masteru podkladů Vytvoření metadat Implementace webové stránky Zveřejnění stránky online / oživené stránky Trvalá péče Přehlednost 2 3 1 1 1 1 3 3 2 Efektivita 2 3 3 1 1 2 3 3 3 Aktualizace 2 1 2 2 1 1 1 3 3 Přístupnost 3 3 1 2 1 1 3 1 1 Orientace na uživatele2 3 1 1 1 1 3 1 2 Flexibilita2 2 3 1 1 1 2 3 3 Vícejazyčnost3 3 2 2 1 1 3 2 1 Schopnost spolupráce3 3 1 3 2 3 3 2 2 Řízení a správa 1 1 3 1 2 1 1 1 1 Zachování1 1 2 3 3 3 1 1 2

Poznámky Nejkritičtější etapy pro kvalitu jsou: • naplánování webové stránky • design webové stránky • implementace webové stránky a • zveřejnění stránky online. Toto je třeba očekávat, protože uvedené etapy jsou nejvíce provázány se stránkou jako takovou. Samozřejmě, že údržba stránky by měla být do budoucna nekompromisní ve vztahu ke kvalitě. Vícejazyčnost a spolupráce jsou velmi důležité, pokrývají všechny oblasti a dotýkají se stránky jako celku. Je to odrazem skutečnosti, že oba tyto faktory musí být naplánovány předem a nemohou být do stránky „vloženy“ později. Flexibilita naopak může být implementována později. Závěr Kvalita je kritickou vlastností každé webové stránky. Toto má obzvláštní ohlas v kulturním sektoru s ohledem na důležitost a hodnostu materiálu, publikovaného na webové stránky kulturní instituce. Využívání Internetu jako zdroje informací stále roste a prezentace kultury prostřednictvím internetu je stále více a více běžnější. Internet je více a více využíván také pro výuku a výzkum, proto se kvalita obsahu stránek stává více a více důležitějším prvkem. Tento dokument se zaobíral určitými detaily deseti principů kvality. Klíčová fakta jsou: • kvalita webové stránky musí být naplánována důsledně od počátku vznikání stránky • uživatel je kritický - zapojte ho do každé etapy • vztah s ostatními online zdroje (spolupráce) a se zdroji budoucími (dlouhodobé zachování) musí být nastaven promyšlen a včas

Je-li webová stránka řádně a náležitě naplánována, jsou-li její informace dobře strukturovány a jsou-li k dispozici příslušné standardy a metodiky, pak není její vysoce kvalitní vytvoření o moc složitější, dražší či poimalejší, něž by byla její realizace v nižší kvalitě. Minerva reference Seznam referencí a zdrojů je velmi rozsáhlý a není možné jej zde kompletně předložit. Proto bylo rozhodnuto uvést zde jen základní zdroje výsledků práce na projektu Minerva a vyhnout se tím riziku, že nebudou uvedeny všechny dokumenty a podklady. Minerva Quality Principles http://www.minervaeurope.org/structure/workinggroups/ userneeds/documents/cwqp.htm Minerva Technical Guidelines document. http://www.minervaeurope.org/publications/ technicalguidelines.htm Minerva Good Practice Handbook http://www.minervaeurope.org/publications/goodhand.htm Minerva Quality Handbook http://www.minervaeurope.org/publications/qualitycriteria.htm