Základní školy Dřevohostice, okres Přerov příspěvková organizace Příloha č. 1 směrnice Školní řád
Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků v předmětech (Klasifikační řád) Vypracoval: ředitelka školy
PaedDr. Nataša Kučerová,
Schválil: ředitelka školy Pedagogická rada projednala dne
PaedDr. Nataša Kučerová, 29. 8. 2012, 28. 8. 2013
Směrnice Pravidla hodnocení nabývá platnosti ode dne
1. 9. 2013
Obsah Pravidel hodnocení 1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech 1. 1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 1. 2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení 1. 3 Slovní hodnocení 2. Pravidla hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou 2. 1 Výchovná opatření 2. 2 Pochvaly 2. 3 Napomenutí a důtky 3. Celkový prospěch žáka na vysvědčení 4. Postup do vyššího ročníku 5. Opravné a klasifikační zkoušky 6. Zásady klasifikace prospěchu 6.1 Žák není klasifikován 6.2 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 7. Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 8. Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka 9. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
0
Tato směrnice je vydána na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Směrnice je součástí školního řádu školy podle § 30 odst. 2 školského zákona. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni pedagogičtí pracovníci a žáci školy a o jeho vydání a obsahu byli informováni zákonní zástupci žáků. 1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný 1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Stupeň 1 – výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně, úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů, při výkladu jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, projevuje samostatnost a kreativitu. Jeho ústní projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné materiály. Žák je pilný a aktivně přistupuje ke vzdělávání. Stupeň 2 – chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Podle menších pokynů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, projevuje logiku a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá dílčí menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné materiály. Žák je pilný a aktivně přistupuje ke vzdělávání. Stupeň 3 – dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Poznatky uplatňuje podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častěji nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Jeho píle a přístup ke vzdělávání mají dílčí nedostatky. Stupeň 4 – dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští závažných chyb. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Jeho
1
logické myšlení vykazuje závažné chyby, není tvořivé. V ústním projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, písemný projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostudiu má velké těžkosti. Jeho píle a přístup ke vzdělávání mají nedostatky. Stupeň 5 – nedostatečný Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatné myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Jeho píle a přístup ke vzdělávání mají závažné nedostatky. 1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 – výborný Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje kreativně, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý a originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní přístup k činnosti, využívá osobní invence. Stupeň 2 – chvalitebný Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen nepodstatné nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti a dovednosti. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a zdatnost. Má aktivní přístup k činnosti. Stupeň 3 – dobrý Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své osobní předpoklady a schopnosti. Jeho projev je esteticky málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a pracovní činnost. Stupeň 4 – dostatečný Žák je v činnostech málo aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá své osobní předpoklady a schopnosti. Jeho projev je esteticky málo uspokojivý. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Nemá příliš zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a pracovní činnost. Stupeň 5 – nedostatečný Žák je v činnostech pasivní. Rozvoj jeho osobních předpokladů a schopností je neuspokojivý. Jeho projev většinou nemá estetickou hodnotu a je chybný. Vědomosti a dovednosti jsou minimální a žák je nedovede aplikovat. Neprojevuje žádný zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a pracovní činnost. Motivační hodnocení žáků Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení lze žáka hodnotit i motivačně, tedy vycházet z fyzických a smyslových možností žáka a z jeho aktuálního zdravotního stavu, posuzovat jeho přístup k předmětu a aktivitu, nikoli jen výkonové normy. 1.3 Slovní hodnocení Při hodnocení prospěchu žáka s vývojovou poruchou učení může být na vysvědčení použito v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb. slovní hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení, zejména v předmětech, jejichž zvládnutí vývojová porucha ovlivňuje, a klasifikace.
2
O použití slovního hodnocení nebo kombinovaného hodnocení žáků podle vyhlášky MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných rozhodne ředitel školy na základě prokazatelné žádosti zákonného zástupce. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v předmětu vzhledem k jeho předpokladům, hodnocení píle a přístupu ke vzdělávání, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet vzdělávacím neúspěchům nebo jak je překonávat. Smyslem hodnocení je objektivní posouzení jednotlivých složek výkonu žáka. Při slovním hodnocení je posuzováno, zda žák učivo stanovené školním vzdělávacím programem vzhledem ke svým předpokladům • bezpečně, spolehlivě a uvědoměle ovládá a užívá učivo • ovládá, při aplikaci se dopouští drobných chyb • v podstatě ovládá, s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby • ovládá s potížemi, dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává • neovládá, úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele Při hodnocení úrovně písemného a ústního vyjadřování je posuzováno, zda je • výstižné, poměrně přesné • v podstatě výstižné • celkem přesné • vyjádřeno s obtížemi nebo • nesprávné i na návodné otázky pedagoga Zdůvodňuje se úroveň logického myšlení žáka, tedy zda je • pohotový, bystrý a dobře chápe souvislosti • uvažuje samostatně • méně samostatný • nesamostatný • odpovídá nesprávně i na návodné otázky pedagoga Při hodnocení píle a zájmu žáka učení je hodnoceno, zda je • aktivní, žák se učí svědomitě a se zájmem • učí se svědomitě • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů • má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty • pomoc a pobídky k učení se míjejí účinkem Doporučení, jak předcházet vzdělávacím neúspěchům nebo jak je překonávat, je posouzením možností žáka, jak je navrhuje škola a další odborný posuzovatel (speciální pedagog, psycholog apod.) Toto hodnocení je zdůvodněno posouzením výsledků vzdělávání žáka vzhledem k diagnostikované vývojové poruše. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace podle § 51, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení Prospěch Ovládnutí učiva 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá
3
Myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
Celková aplikace vědomostí 1 – výborný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou odpovídá nesprávně i na návodné otázky
výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně
4 – dostatečný 5 - nedostatečný
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Aktivita, zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
2 – chvalitebný 3 – dobrý
Chování 1 – velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele
4
školy dopouští dalších přestupků.
2. Pravidla hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla společenského chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopustil izolovaně a ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby účinně napravit. Stupeň 2 - uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly společenského chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažných přestupků proti pravidlům společenského chování nebo školního řádu a opakovaně se dopustil méně závažných přestupků. Dopustil se poškozování nebo ničení majetku školy. Zpravidla se přes předchozí výchovné opatření (důtku třídního učitele či ředitele školy) dopustil dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly společenského chování. Dopustil se velmi závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, jimiž je jimi vážně ohroženo výchovné působení a bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes předchozí výchovná opatření a snížení stupně z chování dopustil dalších přestupků. Stupeň hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními pedagogickými pracovníky. O stupni klasifikace rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování ustanovení školního řádu během aktuálního klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K předchozím kázeňským opatřením se přihlíží zejména tehdy, jestliže nebyla účinná. 2.1 Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. 2.2 Pochvaly Třídní učitel nebo ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy apod. mimo jiná ocenění pochvalu třídního učitele nebo pochvalu ředitele školy: 2.2.1 Pochvala třídního učitele uděluje se zpravidla za stálé přínosné aktivity pro třídu, stále výborné výsledky při studiu, úspěšnou reprezentaci třídy a školy v celoškolních a obecních akcích. 2.2.2 Pochvala ředitele školy uděluje se zpravidla za úspěšnou reprezentaci školy a obce v okresních a vyšších kolech soutěží, za projev výjimečných kladných osobních vlastností a schopností. Pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje formou zápisu do žákovské knížky nebo v doložce na vysvědčení, kam je možno pochvalu zapsat v případě, že zároveň nebylo žáku uděleno napomenutí nebo důtka nebo nebyl snížen stupeň z chování. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.
5
2.3 Napomenutí a důtky Při porušení povinností stanovených školním řádem se ukládá za závažné nebo opakované provinění opatření k posílení kázně. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z výchovných opatření: 2.3.1 Napomenutí třídního učitele je ukládáno za opakované zapomínání školních pomůcek nebo za drobné, méně závažné prohřešky proti školnímu řádu a proti zásadám společenského chování. 2.3.2 Důtka třídního učitele je ukládána za závažnější prohřešky proti školnímu řádu, zejména v oblasti přípravy na vyučování, zapomínání školních pomůcek nebo za závažnější prohřešky proti společenskému chování. Napomenutí nebo důtku může žákovi podle závažnosti provinění uložit třídní učitel; uložení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. 2.3.3 Důtka ředitele školy je ukládána ředitelem školy po projednání v pedagogické radě žákovi zejména za ojedinělé nevhodné chování vůči žákům nebo zaměstnancům školy, poškození majetku školy nebo jiné ojedinělé závažné provinění proti školnímu řádu. Napomenutí a důtky se zaznamenávají do katalogových listů. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody uložení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, neuvádí se na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Snížený stupeň z chování za opakovaná porušování školního řádu bude použit obvykle po využití jiných opatření k posílení kázně (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy), zvláště byla-li málo účinná, nebo dokonce neúčinná. 3. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení je vyjádřeno stupni prospěl/a s vyznamenáním, prospěl/a, neprospěl/a, nehodnocen/a. 3.1 prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 - chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré při slovním hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace, zvládl-li učivo v rozsahu, jejž umožňuje jeho vývojová porucha, a přistupoval-li k vzdělávání s příkladnou pílí a odpovědným úsilím 3.2 prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm 5 nedostatečný a při slovním hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace, zvládl-li učivo alespoň v rozsahu, jejž umožňuje jeho vývojová porucha, a přistupoval-li k vzdělávání odpovědně a aktivně 3.3 neprospěl, 3.3.1 je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí 3.3.2 při slovním hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace, nezvládl-li učivo v rozsahu, jejž umožňuje jeho vývojová porucha, a přistupoval-li k vzdělávání nedbale a bez patřičné píle 3.4 nehodnocen, nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen/a.
6
3.5 uvolněn Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn/a. Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň prospěl. 4. Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52, odstavce 6, věty 3. školského zákona1. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce a odborné doporučení povolit opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 5. Opravné a klasifikační zkoušky Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do čtrnácti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle těchto pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání 1
Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
7
žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Komise pro komisionální přezkoušení je sestavována podle § 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, a řídí se ustanoveními tohoto zákona. Komise pro opravné zkoušky je sestavována podle § 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, a řídí se ustanoveními této vyhlášky. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který je vyučujícím stejného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním a je vyjádřen stupněm prospěchu nebo slovně. Výsledek nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy nebo předseda zkušební komise sdělí výsledek zkoušky prokazatelně žákovi a jeho zákonnému zástupci nejpozději v den konání zkoušky. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Zkoušce může být přítomen zákonný zástupce žáka v případě, že nebude nijak narušovat průběh zkoušky a žák s jeho přítomností souhlasí. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 6. Zásady klasifikace prospěchu Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým a individuálním specifikům žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat ze subjektivních příčin v učebních výkonech pro určitou indispozici. 6.1 Žák není klasifikován v závažných objektivních případech - dlouhodobá omluvená nepřítomnost žáka ve vyučování, která neumožňuje objektivní zhodnocení výsledků vzdělávání, v takovém rozsahu, že nemůže být klasifikován ani v náhradních termínech (viz 8. Opravné a klasifikační zkoušky) - nemožnost klasifikovat žáka standardním způsobem pro jeho nezpůsobilost k takové klasifikaci (závažná dlouhodobá nemoc, stav po takové nemoci, zranění a rekonvalescence po zranění, fyzická indispozice potvrzená lékařem apod.), zejména je-li žák uvolněn z vyučování klasifikovaného předmětu (např. tělesná výchova, pracovní činnosti) v takovém rozsahu, že nemůže být klasifikován ani v náhradních termínech (viz 8. Opravné a klasifikační zkoušky) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.
8
6.2 Způsob získávání podkladů pro hodnocení Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: • soustavným diagnostickým pozorováním žáků, • sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…) • kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i dalšími odbornými pracovníky (speciální pedagog, psycholog apod.). • z výsledků práce na projektech a programech pořádaných školou Žák musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí, z toho je doporučeno, aby nejméně jedna byla za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování v době mimo vyučování a mimo učebnu. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen odborným pracovníkem. Při hodnocení činnosti a dosažených výsledků žáka posuzuje učitel jeho výkon individuálně a objektivně, jeho výkon srovnává s kvalitou předchozí práce a dříve dosaženými výkony, s požadavky školního vzdělávacího programu a individuálními možnostmi a schopnostmi žáka. Nehodnotí normativně, tedy pouhým mechanickým srovnáváním s výsledky jiných žáků, a subjektivně, tedy srovnáváním s osobními představami a požadavky. Učitel oznamuje žákovi jednak podmínky, ze nichž dosáhne určitého klasifikačního stupně, jednak výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů nebo prací. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do čtrnácti kalendářních dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně s oznamováním známky žákovi. Známky jsou zapisovány stupni 1, 2, 3, 4 nebo 5, popřípadě slovním popisem výsledku žáka nebo jiným způsobem, který jednoznačně a srozumitelně podává informaci o stavu žákových znalostí (počet dosažených bodů z celku, počet chyb, percentuální úspěšnost apod.). Kontrolní písemné práce a další druhy zejména souhrnných zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která trvá více než 30 minut, informuje vyučující žáky v dostatečném časovém předstihu. Informuje i ostatní vyučující tak, aby v jednom dni žáci konali jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce, které jsou pro klasifikaci zásadního charakteru, uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tedy po celý školní rok včetně období hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do vykonání zkoušky. Opravené písemné práce musí být předloženy žákům, kteří je vypracovali, a na požádání ve škole také jejich zákonným zástupcům nebo osobám, které jsou k tomu oprávněny. Písemné a grafické práce, které hodnotí dílčí postupy a učivo, jsou po opravení předány žákům k opravě, práci s chybou a informování rodičů nebo zákonných zástupců. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo
9
ukončení pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Klasifikační stupeň na vysvědčení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělila škola, kam byl žák umístěn. Žák se za toto období znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce, přístup ke vzdělávání a píle a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě matematického průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledný stupeň prospěchu za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. Případy nezvládnutí učiva nebo obtíží a zaostávání žáků v osvojování učiva, nedostatky v jejich chování a návrhy na opatření se projednají v pedagogické radě, přičemž se určí strategie postupu k jejich odstranění. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o hodnocení žáků, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace z jednotlivých předmětů, navržená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole do třídního výkazu a připraví návrhy na opravné zkoušky, na klasifikaci v náhradním termínu. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud zápis není zdrojem informací, závažných pro přípravu žáka. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí. Učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo. Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Na zpracování nebo zodpovězení zadaného problému nebo úkolu musí mít žák dostatečné množství času a vhodné podmínky. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Informace o navržených nových vyšetřeních a jejich závěrech jsou součástí zpráv třídních učitelů na pedagogické radě. Tyto zprávy jsou pokládány za citlivé osobní údaje, nejsou poskytovány dalším osobám a nesmí jich být zneužito. 7. Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení lékařských a psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z hodnocených jevů, které žák zvládl. Klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
10
V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a na podporu jeho poznávací motivace k učení. 8. Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka Informace o průběhu vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou a o klasifikaci a hodnocení žáka jsou zákonným zástupcům předávány zápisy v žákovské knížce, při osobním jednání na třídních schůzkách či při konzultačních dnech nebo na jednáních, na které jsou zákonní zástupci písemně pozváni. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit v termínu určeném školou, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace po předchozí domluvě. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka, zejména hrozí-li klasifikace stupněm nedostatečný, informuje rodiče vyučující předmětu okamžitě prokazatelným způsobem (např. zápis v žákovské knížce, dopisem, výjimečně telefonicky). Žáci jsou povinni předložit žákovskou knížku k zápisu výsledků klasifikace. V případě nepřítomnosti v době, kdy jsou zapisovány údaje o klasifikaci zejm. písemných prací, nebo tehdy, když žák u sebe žákovskou knížku výjimečně nemá, předloží ji okamžitě v nejbližším možném termínu bez vyzvání učiteli k zápisu. Informace o prospěchu žáka jsou podávány výhradně zákonným zástupcům a institucím, které jsou k tomu oprávněny, v době určené školou (schůzky s rodiči, konzultační dny, schůzky s rodiči na výzvu školy) nebo sjednané předem tak, aby pro sdělení prospěchu a klasifikace byly vytvořeny řádné podmínky. Existují-li důvodné obavy, že žák zatajuje výsledky vzdělávání (např. nevydá žákovskou knížku k záznamu apod.), jsou zákonní zástupci pozváni do školy k projednání problému. 9. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Učitelé systematicky a průběžně rozvíjejí sebehodnotící dovednosti žáků a poskytují žákům příležitost k dílčímu sebehodnocení zejména při dokončení výukových celků nebo splnění rozsáhlejších úkolů. Sebehodnocení, které má komplexní charakter, zpracovává žák 2. stupně nejméně jedenkrát za školní rok pod vedením učitele. U žáků 1. stupně podle uvážení třídního učitele a s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem žáků, je možno je nahradit sebehodnocením v kratších časových úsecích. Sebehodnotící grafický dokument žák ukládá do osobního portfolia a v dalších ročnících může sloužit jako podklad pro sebehodnotící prvky. V sebehodnocení se zaměří zejména na zvládnutí vědomostí a dovedností, porozumění učivu, příčiny úspěchů či neúspěchů, jaký význam pro něj jednotlivé předměty i celý proces základního vzdělávání mají, v čem dosáhl pokroku, jaké jsou jeho další vzdělávací potřeby, jakých úspěchů dosáhl např. v soutěžích, čeho si na své práci nejvíce cení, kde nevyužívá plně své možnosti. Součástí sebehodnocení je také vytyčení cílů pro další období. Učitelé s každým žákem jeho sebehodnocení projednají, dají mu dostatečný prostor pro argumentaci a komentář svého sebehodnocení. Následně jej seznámí se svým hodnocením tak, aby posilovali jeho sebeúctu a pozdvihli jeho sebevědomí a dodali mu motivaci a odvahu do další práce. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí: • schopnost přímého využití získaných kompetencí v praxi • schopnost vyjádřit, co se mu daří, jaké má možnosti a předpoklady, jak je bude rozvíjet • schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí a dovedností • schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu
11
• • • • • • •
schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení psaných textů ve formě jednoduchých úvah nebo reflexí schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, výběr podstatných a balastních problémů a schopnost řešení určujících částí úloh schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků schopnost využívání mezipředmětových vazeb schopnost aplikovat etické principy v praxi schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností pochopení své role v kolektivu
10. 1 Zrušuje se předchozí znění této směrnice z 09. 03. 2009. 10. 2 S platností od 01. 09. 2013 se doplňuje předchozí znění této směrnice. Dřevohostice 27. 8. 2012, 30. 07. 2013
PaedDr. Nataša Kučerová, ředitelka školy
12
