Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice Evropský parlament přijal 21. dubna 2004 směrnice k transevropské dopravní síti, pouze týden po jejich přijetí Radou ministrů a jen asi šest měsíců po předložení návrhu Komisí. Nové směrnice zahrnují seznam 30 prioritních projektů vyhlášených za projekty evropského zájmu. Náklady na ně budou asi 225 miliard €. Rozšíření hlavních evropských tahů do budoucích členských států by mohlo pomoci úspěšnému rozšíření a poskytnout Unii novou příležitost ke snížení kongescí, zlepšení dostupnosti a podpořit intermodalitu. „Toto rychlé přijetí návrhu Komise dvěma zákonodárnými orgány ukazuje skutečné přání úspěšně uskutečnit rozšíření a je vřele vítáno novými členskými státy, které se během několika dní připojí k Unii,“ řekla Loyola de Palacio, místopředsedkyně Komise odpovědná za energii a dopravu. Omezený počet nových prioritní projektů. Přijatá nová směrnice následovala po zprávě z roku 2003 skupiny na vysoké úrovni o transevropských dopravních sítích (TEN-T) vedené Karlem van Miertem. Směrnice se silně zaměřila na rozšíření Unie a na potřebu integrovat sítě nových členských zemí. Seznam projektů také usiluje o zajištění modálního rozdělení dopravy a více se věnuje udržitelné mobilitě zaměřením investic na železniční a vodní dopravu. Velká pozornost je věnovaná přeshraničním projektům, které jsou typicky nejobtížněji proveditelné. Odhadované náklady na realizaci těchto 30 projektů budou asi 225 miliard € do roku 2020. Přibližně 20 % z celkové částky má poskytnout soukromý sektor a zbytek pokryjí rozpočty států a Společenství, zejména v rámci finančních perspektiv po roce 2006. Celkové náklady na dokončení transevropské dopravní sítě, včetně projektů společného zájmu, které nebyly označeny jako prioritní, budou 600 miliard €. Realizace prioritních projektů by měla vést k úspoře času v mezinárodní dopravě, pomoci snížit narůstající znečištění z dopravy a přispět k vyváženějšímu územnímu rozvoji. Podle posledního výzkumu tyto přínosy zvýší růstový potenciál Unie o 0,3 % HDP a vytvoří až 1 milion nových pracovních míst. Nový mechanismus podpory námořních dálnic je jedním z nových prioritních projektů, který se zaměřuje na koncentraci proudů zboží na omezený počet námořních spojů a tím zajištění jejich finanční životaschopnosti při současném snížení silniční dopravy. Význam rozvoje námořních dálnic spočívá v tom, aby se mezinárodní námořní spojení mezi zeměmi izolovanými z geografických důvodů nebo postiženými silničními kongescemi pokládala za stejně důležitá jako pozemní spojení. Cílem je soustředit nákladní dopravu na několika klíčových trasách na omezený počet přístavů a zvýšit tak životaschopnost těchto tras. Členské státy budou podněcovány, aby společně zřizovaly mezinárodní námořní spojení cestou nabídkového řízení, aby se vyhnuly zkreslování konkurence. Nové rozhodnutí také umožní finanční podporu Společenství cestou počáteční pomoci. Námořní dálnice poskytují alternativní cestu k existujícím dopravně přetíženým místům (např. zahlcený přejezd přes Pyreneje) a spojují Evropu s okrajovými zeměmi, ostrovními regiony a státy (např. v oblasti Baltického moře). Deklarace evropského zájmu. Směrnice prohlašuje 30 prioritních projektů za projekty evropského zájmu. Prohlášení je zaměřeno na zajištění včasného dokončení projektů tím, že na ně soustředí zdroje dostupné z různých finančních nástrojů Společenství určené na sítě. Tato prohlášení evropského zájmu mohou otevřít cestu koordinovanému vyhodnocení a veřejným konzultacím a umožní provést jednoduchý mezinárodní průzkum v případě určitých přeshraničních úseků. Pro vyřešení potíží způsobených samostatnými národními postupy 1
hodnocení v členských státech směrnice umožní, aby členské státy koordinovaly své postupy a veřejné konzultace před schválením projektů. U určitých přeshraničních úseků, jako jsou mosty nebo tunely, by se členské státy měly řídit mezinárodní poptávkou. Pro usnadnění tohoto procesu bude Komise pracovat na metodologii a nástrojích pro socio-ekonomické a environmentální hodnocení projektů. Soustředění pomoci ze strany Společenství. To, že prioritní projekty budou vyhlášeny jako projekty evropského zájmu, usnadní zaměřit na ně pomoc určenou pro transevropské sítě z Fondu soudržnosti a ze strukturálních fondů. Směrnice jsou doplněny novými pravidly pro zaručení pomoci v oblasti transevropských sítí, která vstoupí v platnost v nadcházejících měsících. Tato nová pravidla zejména zvyšují podíl spolufinancování z 10 % na 20 % (ve srovnání s 30 % v návrhu Komise) pro ty úseky prioritních projektů, které překračují hranice a přírodní překážky. Tento podíl by měl být větší pobídkou pro realizaci projektů, včetně uplatnění partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tato nová pravidla by také mohla umožnit víceleté závazky, které poskytnou větší pružnost ve finančních dohodách podporovatelům projektů TEN-T. Užší mezinárodní spolupráce. Odklady v dokončení spojení snižují návratnost investic sousedících členských států na stejné dopravní trase. Na podporu lepší synchronizace investic stanoví Komise případ od případu evropského koordinátora pro projekty nebo skupiny projektů na stejné evropské dopravní trase. Ten bude také poskytovat rady o finančním balíčku projektů. Povzbuzení evropské ekonomiky. Investice do prioritních projektů transevropských sítí sníží kongesce na silnicích o 14 % a peněžní hodnota časových úspor v mezinárodní přepravě je asi 8 miliard € ročně. Podle nedávno provedeného výzkumu1 tento přínos povzbudí ekonomiku rozšířené Evropy a zvýší HDP o 0,14 - 0,30 %. Jinými slovy to představuje 0,5 - 1 milion nových pracovních míst.
Prioritní projekty vyhlášené jako projekty evropského zájmu, na nichž by měla začít práce před rokem 2010 (Informativní seznam, právně platný seznam je uveden v textu rozhodnutí) Nové projekty proti návrhu Komise z roku 2001 jsou uvedeny kurzívou. Informativní údaje o dokončení jsou v závorkách. Části doplněné Radou a Parlamentem jsou podtržené. 1. Železniční osa Berlín - Verona/Milán - Bologna - Neapol - Messina - Palermo - Halle/Lipsko - Norimberk (2015) - Norimberk - Mnichov (2006) - Mnichov - Kufstein (2015) - Kufstein - Innsbruck (2009) - Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek - Verona - Neapol (2007) - Milán - Bologna (2006) - Železniční/silniční most přes Messinský průliv - Palermo (2015)
1
TIPMAC a IASON, projekty financované 5. rámcovým programem výzkumu dopravy 2
2. Vysokorychlostní železniční osa Paříž - Brusel - Kolín n. R. - Amsterdam - Londýn - tunel pod Lamanšským kanálem - Londýn (2007) - Brusel - Lutych - Kolín n. R. (2007) - Brusel - Rotterdam - Amsterdam (2007)2 3. Vysokorychlostní železniční osa na jihozápadě Evropy - Lisabon/Porto - Madrid (2011)3 - Madrid - Barcelona (2005) - Barcelona - Figueras - Perpignan (2008) - Perpignan - Montpellier (2015) - Monpellier - Nîmes (2010) - Madrid - Vitoria - Irun/Hendaye (2010) - Irun/Hendaye - Dax, přeshraniční úsek (2010) - Dax - Bordeaux (2020) - Bordeaux - Tours (2015) 4. Vysokorychlostní železniční osa na východ - Paříž - Baudrecourt (2007) - Mety - Lucemburk (2007) - Saarbrücken - Mannheim (2007) 5. Trať Betuwe (2007) 6. Železniční osa Lyon - Terst - Divača/Koper - Divača - Lublaň - Budapešť - ukrajinská hranice4 - Lyon - St. Jean de Maurienne (2015) - tunel Mont-Cenis (2015-2017), přeshraniční úsek - Bussoleno - Turín (2011) - Turín - Benátky (2010) - Benátky-jih - Ronchi - Terst /…/ - Divača (2015) - Koper - Divača - Lublaň (2015) - Lublaň - Budapešť (2015) 7. Dálniční osa Igoumenitsa/Pátra - Atény - Sofie - Budapešť - Via Egnatia (2006) - Pathe (2008) - Sofie - Kulata - řecko/bulharská hraniční dálnice (2010) s přeshraničním úsekem Promahon - Kulata - dálnice Nadlac - Sibiu (větev na Bukurešť a Konstantu) (2007) 8. Multimodální osa Portugalsko/Španělsko - zbytek Evropy5 - železnice La Coruña - Lisabon - Sines (2010) - železnice Lisabon - Valladolid (2010) - železnice Lisabon - Faro (2004) 2
Včetně dvou vysokorychlostních železničních stanic v Rotterdamu a Amsterdamu, které nejsou zahrnuty v projektu schváleném na Essenské evropské radě v roce 1994. 3 Včetně spojení Lisabon-Porto (2013), Lisabon - Madrid (2010) a Aveiro - Salamanca (2015). 4 Části této trasy odpovídají V. panevropskému koridoru. 5 Včetně vylepšení přístavů a letišť (2015) tak, aby odpovídaly závěrům schváleným Essenskou/Dublinskou evropskou radou. 3
- dálnice Lisabon - Valladolid (2010) - dálnice La Coruña - Lisabon (2003) - dálnice Sevilla - Lisabon (dokončena 2001) - nové letiště Lisabon (2015) 9. Železniční osa Cork - Dublin - Belfast - Stranraer (2001)6 10. Malpensa (dokončeno 2001) 11. Pevné spojení přes Öresund (dokončeno 2000) 12. Železniční/silniční osa nordického trojúhelníku - silniční a železniční projekty ve Švédsku7 (2010) - dálnice Helsinky - Turku (2010) - železnice Kerava - Lahti (2006) - dálnice Helsinky - Vaalimaa (2015) - železnice Helsinky - Vainikkala (ruská hranice) (2014) 13. Silniční osa Velká Británie/Irsko/Benelux (2010) 14. Hlavní trať na západním pobřeží Británie (West coast main line) (2007) 15. Galileo (2008) 16. Železniční nákladní osa Sines/Algeciras - Madrid - Paříž - nová vysokokapacitní železniční osa přes Pyreneje - železnice Sines-Badajoz (2010) - železnice Algeciras-Bobadilla (2010) 17. Železniční osa Paříž - Štrasburk - Stuttgart - Vídeň - Bratislava […]8 - Baudrecourt - Štrasburk - Stuttgart (2015) s mostem v Kehlu jako přeshraničním úsekem - Stuttgart - Ulm (2012) - Mnichov - Salcburk (2015), přeshraniční úsek - Salcburk - Vídeň (2012) - Vídeň - Bratislava (2010), přeshraniční úsek 18. Vnitrozemská vodní cesta Rýn/Meuse - Mohan - Dunaj9 - Rýn - Meuse (2019) se zdymadlem Lanaye jako přeshraničním úsekem - Vilshofen - Straubing (2013) - Vídeň - Bratislava (2015), přeshraniční úsek - Palkovičovo - Moháč (2014) - odstraňování dopravně přetížených míst v Rumunsku a Bulharsku (2011) 19. Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově - Madrid - Andalusie10 (2010) 6
O dalším nárůstu kapacity tohoto spojení bylo rozhodnuto v roce 2003 a byl připojen k seznamu 1 jako samostatný projekt. 7 Několik krátkých úseků silnice a železnice bude dokončeno mezi roky 2010 a 2015. 8 Zrušené části této osy jsou obsaženy v projektu 4. 9 Část této trasy odpovídá definici VII. panevropského koridoru. 4
- severovýchod (2010) - Madrid - Levanta a Středomoří (2010) - Severní/Severozápadní koridor, včetně Vigo - Porto (2010) - Extremadura (2010) 20. Železniční osa přes Fehmarn Belt - pevné železniční a silniční spojení přes Fehmarn Belt (2014) - železnice pro přístup v Dánsku z Őresundu (2015) - železnice pro přístup v Německu z Hamburku (2015) - železnice Hannover - Hamburk/Brémy (2015) 21. Námořní dálnice Projekty ve společném zájmu určené v souladu s článkem 12a, které se týkají následujících námořních dálnic: - námořní dálnice v Baltickém moři (spojující členské státy u Baltického moře s členskými státy střední a západní Evropy, včetně trasy průlivem mezi Severním a Baltickým mořem) (2010) - námořní dálnice v západní Evropě (z Portugalska a Španělska Atlantikem do Severního a Irského moře) (2010) - námořní dálnice v jihovýchodní Evropě (spojující Jadran s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010) - námořní dálnice v jihozápadní Evropě (západní Středomoří) spojující Španělsko, Francii, Itálii a Maltu a spojení s námořní dálnicí jihovýchodní Evropy11 (2010) 22. Železniční osa Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Norimberk/Drážďany12 - železnice řecko-bulharská hranice - Kulata - Sofie - Vidin/Calafat (2015) - železnice Curtici - Brašov (na Bukurešť a Konstantu) (2010) - železnice Budapešť - Vídeň (2010), přeshraniční úsek - železnice Břeclav - Praha - Norimberk (2010), s úsekem Norimberk - Praha jako s přeshraničním úsekem - železniční osa Praha - Linec (2016) 23. Železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno/Bratislava - Vídeň13 - železnice Gdaňsk - Varšava - Katovice (2015) - železnice Katovice - Břeclav (2010) - železnice Katovice - Žilina - Nové Mesto n.V. (2010) 24. Železniční osa Lyon/Janov - Basilej - Duisburg - Rotterdam/Antverpy - Lyon - Mulhouse - Mülheim14, s přeshraničním úsekem Mulhouse - Mülheim (2018) - Janov - Milán/Novara - švýcarská hranice (2013) - Basilej - Karlsruhe (2015) - Frankfurt - Mannheim (2012) - Duisburg - Emmerich (2009)15 - „Železný Rýn“, Rheidt - Antverpy, přeshraniční úsek (2010) 10
Včetně železniční tratě pro osobní i nákladní dopravu mezi městy Algeciras a Bobadilla. Včetně k Černému moři. 12 Tato hlavní trasa z větší části odpovídá definici IV. panevropského koridoru. 13 Tato hlavní trasa z větší části odpovídá definici VI. panevropského koridoru. 14 Včetně TGV Rýn - Rhône, bez západní větve. 15 Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich. 11
5
25. Dálniční osa Gdaňsk - Brno/Bratislava - Vídeň16 - dálnice Gdaňsk - Katovice (2010) - dálnice Katovice - Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek - dálnice Brno - Vídeň (2009), přeshraniční úsek 26. Železniční/silniční osa Irsko/Velká Británie/kontinentální Evropa - silniční/železniční osa spojující Dublin se severem (Belfast - Larne) a jihem (Cork) (2010)17 - silniční/železniční osa Hull - Liverpool (2015) - železnice Felixstowe - Nuneaton (2011) - železnice Crewe - Holyhead (2008) […]18 27. Železniční osa „Rail Baltica“ Varšava - Kaunas - Riga - Tallinn - Helsinky - Varšava - Kaunas (2010) - Kaunas - Riga (2014) - Riga - Tallinn (2016) 28. „Eurocaprail“ na železniční ose Brusel - Lucemburk - Štrasburk - Brusel - Lucemburk - Štrasburk (2012) 29. Železniční osa na intermodálním koridoru Jónské moře/Jadran - Kozani - Kalambaka - Igoumenitsa (2012) - Ioannina - Antirrio - Rio - Kalamata (2014) 30. Vnitrozemské vodní cesty Seina - Šelda - zlepšení splavnosti Deulemont - Gent (2012 - 2014 - 2016) - Compiègne - Cambrai (2012 - 2014 - 2016) Předběžně odsouhlasené termíny dokončení prací jsou uvedeny v závorkách. Termíny dokončení práce na projektech 1 – 20 a podrobnosti o těchto úsecích jsou označeny ve zprávě skupiny na vysoké úrovni, kde už jsou skutečně definovány.
Název originálu: Boosting the trans-European transport network: Loyola de Palacio welcomes the new Guidelines adopted today Zdroj: Internet, Tiskové zprávy Komise, IP/04/515, Brusel 21.4.2004 Překlad a korektura: ODIS
16
Tato hlavní trasa z větší části odpovídá definici VI. panevropského koridoru. Včetně Essenského projektu č. 13: silniční větev Irsko/Velká Británie/Benelux. 18 Zrušené části této větve jsou obsaženy v projektu 14. 17
6
