Poseidon číslo 1
ročník 2009
datum vydání 6.3.2009
časopis 8.vodního oddílu sídlícího v Ostravě- Porubě
Ozvěny roku 2008 20.12- 21.12.2008 Vánoce pro zvířatka a Oddílové vánoce Vánoce pro zvířátka Sešli jsme se v 8 hodin u klubovny a bylo nás 8 + Tom a Paskal. Po každovýpravové rutině (tedy po nástupu ) jsme vyrazili. Cestou jsme potkali Paskala, který mimochodem čekal asi 100- 200 m od klubovny. Vše by proběhlo normálně nebýt toho, že Paskal přivedl psa (dozvíte se co udělal ). Názory na psa se lišily: některým se líbil, ale někteří ho nepříliš rádi viděli na výpravě. Tedy po setkání s Paskalem jsme došli na zastávku MHD Poruba- vozovna. Chvíli jsme čekali, a někteří této chvíle využili na nákup jízdenek. Poté už tramvaj přijela(bohužel už si nepamatuji jaké číslo ), a vyjeli jsme. V tramvaji se rozvíjel hovor, ovšem nevedl stejným směrem. Třeba někdo se bavil o fotbale a někdo o smlouvě. Podle jízdního řádu jsme dorazili včas. Prošli jsme svinovskomostským komplexem a dorazili jsme na nádraží. Zatímco Paskal kupoval lístky na vlak, my jsme se po svém bavili. Potom jsme vyrazili v čele s Paskalem a jeho psem na nástupiště. Na nástupiště jsme dorazili bez nehod, ale na nástupišti se stala nehoda. Paskalův pes vtáhl z nějakého neznámého důvodu do vlaku Paskala a my jsme šli za nimi v domnění, že jedeme tímto vlakem. Nasedli jsme do vlaku a vyjeli jsme. Po chvíli kdy jsme zastavovali na Hlavním nádražím si Paskal uvědomil, že vlak kterým jedeme není ten správný. Už jsme chtěli vystoupit, ale vlak se rozjel. Naštestí brzy zastavil na zastávce Ostrava- Stodolní a my mohli vystoupit. Ale měli jsme stěstí, aspoň v tom, že si Paskal brzy uvědomil, že vlak do kterého ho vtáhl jeho pes, není ten správný. Po chvilce rozmýšlení jsme šli na tramvaj. Jela hned. Nasedli jsme a jeli. Cesta probíhala podobně jako minulá cesta tramvají, tedy hovorem. Téma hovoru bylo jasné- jízda špatným vlakem a Paskalův pes. Když jsme dorazili
znovu na Svinovské mosty, kterými jsme znovu prošli a dostali se na nádraží, nasedli jsme do vlaku. Nálada nebyla tak dobrá jako minulou jízdu, ale pořád byla dobrá. Po cestě vlakem, kterou jsme si ukrátili pozorováním krajiny z okna a dialogem, vlak zastavil ve Štítině a my vystoupili. Konečně jsme vyrazili na cestu. Cesta přes Štítinu byla dobrá. Chodník byl dobře udělán, a protože jsme šli po vedlejší silnici provoz byl velmi nízký( 1 auto za celou ulici). Poté co jsme přešli Štítinu nastala už horší cesta. Nejdříve cesta byla pouze polní, ale poté co jsme vstoupili do lesa se cesta ještě zhoršila. Po chvíli začali někteří členové remcat, protože cesta vedla do kopce. Ale štastně jsme překonali tuto pasáž a na výše položeném místě jsme se napojili na asfaltovou cestu. Ale neměli jsme příliš štěstí, neboť po krátké chvíi cesta skončila. Cesta sice skončila, ale objevil se nějaký sníh. Samozřejmě nebylo ho mnoho, ale přesto ho někteří členové oddílu využili k zbabělému házení koulí po vepředu jdoucích členech oddílu. Cesta pořád pokračovala a nikdo nám přesně nemohl říci, kdy dorazíme ke stromku, který jsme měli vyzdobit pro zvířátka. Cesta však vedla stále rovně a zatím jsme neměli obavy, že jdeme špatně, ale narazili jsme na křižovatku. Vydali jsme se odbočkou rovně a za chvíli jsme měli důvod k radosti. Viděli jsme altán, a v blízkosti už rostl náš strom. V altánu jsme si dali pauzu na občerstvení. Poté co jsme se občerstvili jsme vyrazili ke stromku. Narazili jsme na něj snadno- stál hned u cesty, ale nebyli jsme si jistí, jestli je to on. Po chvíli jsme poznali, že je to on. A tak jsme se dali do zdo(/zlo)bení. Zdobení byla legrace, protože jsme občas byli bombardováni padajícím ovocem a zeleninou, kterou někdo špatně zavěsil. Poté co jsme dozdobili, nechali jsme se vyfotit. Poté už si šlo zpět. Cesta probíhala normálně. Ale pak co jsme vyšli z lesa dorazili jsme na rozcestí.
Rozhodovali jsme se kam půjdeme, protože jsme si nebyli úplně jistí kudy jít. Kuba však tvrdil, že tady už šel, a že máme jít rovně. Řídili jsme se tedy podle něho a za chvíli jsme dorazili k Budišovicím. Tady už Tom přesně věděl kudy jít, tak jsme šli za ním. Když jsme prošli Budišovice, vešli jsme znovu do lesa, ale cesta už byla lepší. Pokračovali jsme dál. Za chvíli jsme dorazili do pásma, kde byla spousta sněhu. A tak se mezi některými členy byla pořádná koulovačka. Po koulovačce byla občerstovací pauza. Pak už jsme šli dolů z kopce, až jsme dorazili do Kyjovic. Měli jsme štěstí- tramvaj zrovna jela. Nasedli jsme do ní a jeli. Projeli jsme její celou trať. Na smyčce jsme vysedli a byl rozchod, ale nemusel být, protože jsme stejně víceméně všichni jeli na vozovnu. Na vozovně jsme se rozešli na obědy. A to je asi všechno Vánocích pro zvířátka. Po obědě jsme se znovu sešli, protože jsme měli další výpravu. A to výpravu s názvem
Oddílové vánoce Jak už jsem zmínil, po obědě jsme se znovu sešli. Sraz byl kolem 16 hodiny. Když jsme se sešli, ze začátku byla volná zábava. Pak ale přišel Paskal s Tomem a už byl program. Ze začátku programu bylo recitování oslavných básniček na jakékoliv téma, rým byl typu ABAB.První začínal Švestka. Řekl krásnou báseň o přátelství ,ale pomáhala mu s ní mamka. Druhá byla Povidlo, která sice není člen oddílu (chodí do vlčat), ale nemohla jet s vlčaty na jejich Oddílové vánoce, a protože je to sestra Švestky , mohla strávit Oddílové vánoce s námi. Řekla opět krásnou báseň, ale také jí s ní pomáhali rodiče. Pak přišel na řadu Měsíček. Řekl oslavnou báseň, která oslavovala auto. Báseň byla normální, ale osobitým stylem, kterým byla psána bylo jasné, že ji Měsíček napsal sám. Poté přišel Šutrmen, který řekl :“Nic jsem si nepřipravil“.Pak šel Kuba se svou krátkou, ale pěknou básničkou. Poté měl jít José, ale nechtěl a tak nešel. Další šel Pátek s jednoslokovou básní, kterou zrovna vymyslel. Oslavovala jeho samého. Když Pátek dorecitoval, přišlo vyhlášení vítězů. Vítěze určila porota ve složení Paskal a Tom. Na posledním místě se umístil Šutrmen, před ním byl Kuba, před ním Pátek. 3.místo obsadila Povidlo, 2.místo obsadil Švestka a vyhrál Měsíček. Když byli vítězové vyhlášeni, byli finačně ohodnoceni a to v měně zvané „Koku“, kterou náš oddíl používá. Přišla krátká pauza a po ní soutěž o nejlepší cukroví. Porota zase měla stejné složení, tedy Paskal a Tom. Ti vyhodnocovali nejlepší cukroví. Švestka a Povidlo měli velmi dobré cukroví, ale překvapivě vyhrál Kuba. Po předáni diplomu pro paní Kubovou za nejlepší cukroví, kolovalo mezi mužstvem, že Kuba vyhrál díky rumovým kuličkám. Nyní už se mužstvo těšilo na rozdávání dárků, ale nejdříve se zpívalo. Zpívali se vánoční a námořnické písně. Poté co se dozpívaly, se mužstvo konečně dočkalo a rozdávaly se dárky. Nejdčíve se losovaly dárky pro jednotlivce. Řekl bych, že nikdo nepřišel zkrátka a že všichni mohli být spokojení. Když skončilo losování dárků pro jednotlivce, začalo předávání dárků pro určité osoby a pro oddíl. Po rozdání dárků jsme si mohli vybrat 2 filmy, na které se budeme dívat. Byl to buď Samuraj, nebo Kung Fu Panda. Rozdělili jsme se na skupinky a dole byl Samuraj a nahoře Panda. Ze začátku byly technické problémy s
notebooky, na kterých jsme se měli dívat, ale vyřešilo se to. Po dodívání se na filmy byla volná zábava. Švestka, Měsíček a Pátek hráli strategickou hru Attack. Zbytek hrál Osadníky z Katanu a později se dívali na film Ostrov Pokladů. Po dohrání a dodívání se na filmy se šlo spát. Když jsme se probudili, dali jsme se do úklidu. Když byla klubovna poklizená byl rozchod. A takto skončily Oddílové vánoce a poslední výprava v roce 2008. Měsíček
Hon na medvěda 17.1.2009 − To jsme se jednou vydali na hon na medvěda − Cesta byla zvláštní v tom, že polární skupina se rozdělila na 2 skupiny. Jedna pešky popředu a druhá na běžkách pozadu − Po té náročné cestě jsme se rozdělili na 4 skupinky − Dostali jsme GPS a vydali se na cestu − Byli 4 stanoviště. My jsme začali na stanovišti, kde se střílelo z luku. Bylo to tak tak,ale zvládli jsme to − Na dalším stanovišti jsme měli sestrojit první telefon − Dlouho to trvalo, ale ze dvou kelímků a provazu jsme to zvládli, jako u předchozího stanoviště − Dostali jsme další stanoviště a hurá dále − Toto stanoviště bylo nejtěžší, protože jsme měli určit deset druhů rostlin. Díky vlčatům jsme to zvládli − Poté jsme poznávali stopy − Dorazili jsme druzí a začali opékat kuře (medvěda) − Bylo výborné, ale všem nechutnalo − Nakonec jsme vyrazili zpátky − Tentokrát šli první běžkaři, ale za necelých deset minut byli dohnáni skupinou druhou, a tím výprava skončila
José
Zábava Morseovka
-. | .... | --- | .--- || .-.. | .. | -..| .. || –.. | -.. | .-. | .- | ...- | .. || ...- | .- | … || .--.| --- | … | . | .. | -..| --- | -. || .- || … || -. | .. | -- || .. || .--- | . | …. | --- || .-. | . | -.. | .- | -.- | -.-. | . ||| Vtipy "Moje manželka bude 175 cm vysoká bruneta se zelenýma očima." - "Jak to víš tak přesně?" "Jednoduše, včera večer mi sdělila, že když si ji nevezmu, zastřelí mně!" Skotský obchodník prodal svému známému velkou dodávku pomerančů, ten mu telefonuje: "Proboha, kde si sehnal ty hnusné pomeranče, vždyť se vůbec nedají jíst!" - "Jo, ty je chceš jíst? Já myslel, že jsi si je objednal na prodej!" Proč Škodovka dává dvě rezervní kola? Abyste mohli jet na kole domů. Jak pilot pozná, že letí nad Skotskem? Na střechách se suší toaletní papír! Rozhořčený Skot píše do redakce jednoho časopisu: "Pokud nepřestanete psát ty hloupé vtipy o Skotech, přestanu si váš časopis půjčovat!" Skota srazí auto, řidič nemá čisté svědomí, vrazí Skotovi do ruky tisícovku a chystá se odjet. Skot na něho volá: "Pane, jezdíte tudy často?" Dva indiáni prvně v životě vidí závody na vodních lyžích. "Nevíš, proč ten motorový člun letí takovou šílenou rychlostí?" - "Copak jsi slepý, Divý Orle? Nevidíš, že ho ti lyžaři pronásledují?" Jedou dva závodníci Tour de France, jeden při tom čte noviny a po chvíli říká: "Ty hele Franto, asi bysme měli přidat, protože ti první už jsou v novinách!" Přijde hokejista do baru a říká: "Whisky a led." Za ním fotbalista a říká: "Whisky a trávu." "Ty takovej sportovec, lyžař a piješ slivovici?" "Co se divíš, zítra neskáču, ale jedu slalom!" Golfista odpálí míček, ale nemůže jej najít. Celý nešťastný vyndá z kapsa jiný, nenáoadně ho pustí na zem a dělá před kolegou, že jej právě našel. "Kecáš, to není on !" - "Jak to můžeš říst, vždyť jsou všechny míčky stejné?" - „ Jednoduše, celou tu dobu ti na tom tvojem stojím.“ Pramen www.komik.cz Posílejte své příspěvky na e-mail :
[email protected] Měsíček
