POPLATKOVÉ PRÁVO
5. přednáška 28. listopadu 2013
Poplatky a ostatní platby poplatkového charakteru na úseku ochrany životního prostředí, dopravy a průmyslu.
Pozemní komunikace Upraveno zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Kategorie: dálnice silnice (I., II. a III.třídy) místní komunikace účelové komunikace
Vlastníkem je: dálnice a silnice I.třídy – stát silnice II. a III.třídy – kraj místní komunikace – obec účelové komunikace – fyzická osoba nebo právnická osoba
Druhy veřejného užívání Obecné užívání způsob užívání odpovídá účelovému určení statku užívání je umožněno předem neomezeným okruhem uživatelů obvykle bezplatné (ale možnost určitého „zpoplatnění“)
Zvláštní užívání zvláštní způsob užívání statku omezeným okruhem subjektů obvykle nutnost povolení obvykle úplatné
Zpoplatnění pozemních komunikací Důvod zpoplatnění: získání prostředků na stavbu a opravu komunikací získání prostředků na poskytování služeb spojených s provozem na komunikaci možnost enviromentálních cílů (preference dopravy, která produkuje méně znečištění)
Zpoplatnění pozemních komunikací Způsoby zpoplatnění dle českého právního řádu: časový poplatek (tzv. dálniční známka) výkonové zpoplatnění (tzv. mýtné) místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst poplatek za vjezd, setrvání a jízdu motorovými vozidly na území národního parku mimo zastavěná území obcí poplatek za dlouhodobé a krátkodobé parkování (silniční daň)
Časový poplatek Upraveno zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Způsob zpoplatnění používání vybraných komunikací označených příslušnou dopravní značkou vozidly s největší povolenou hmotností do 3,5 t (od 1.1.2010, dříve bylo méně než 12 t) Tzv. dálniční známky – podle nařízení vlády jsou (aktuálně v roce 2013) 3 druhy dle doby platnosti – roční za 1.500 Kč, měsíční za 440 Kč, desetidenní za 310 Kč Současné zpoplatnění časové a výkonové je zákonem vyloučeno
Poplatek za vjezd, setrvání a jízdu motorovými vozidly na území národního parku mimo zastavěná území obcí Upraveno § 24 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Výši poplatku stanoví orgán ochrany přírody, ten je oprávněn rovněž poplatek vybírat a poplatek je jeho příjmem Poplatek neplatí osoby – trvale bydlící, pracující, vlastnící rekreační objekt Příkladem zavedení je vyhláška Správy KRNAP č. 2/1995 ze dne 1.12.1995 – poplatek je různý dle druhu vozidla a může být zvýšen o 100% u II. zóny NP, o 200% u I. zóny NP a až o 500 % u území s mimořádnou návštěvností
Výkonové zpoplatnění Zavedení výkonového zpoplatnění v ČR První konkrétní plány na přelomu 2002/2003 2003 věcný záměr zavedení na Ministerstvu dopravy ČR Usnesení vlády č. 481 ze dne 19. 5. 2004 o záměru zavedení výkonového zpoplatnění 2005 vybrán dodavatel technologií Jaro 2006 začátek výstavby Novelou zákona o pozemních komunikacích – zákonem č. 80/2006 Sb., bylo zavedeno „mýtné“ 15. prosince 2006 zahájen pilotní provoz 1. ledna 2007 spuštěn ostrý provoz systému
Výkonové zpoplatnění Legislativní zavedení výkonového zpoplatnění zákon č. 80/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon o pozemních komunikacích nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného ze užívání určených pozemních komunikací vyhláška ministerstva dopravy č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikacích
Výkonové zpoplatnění fakticky zavedeno od 1. ledna 2007
Výkonové zpoplatnění Subjekty Ministerstvo dopravy (provozovatel systému – oprávněn pověřit svou organizaci) Ředitelství silnic a dálnic (oprávněná organizace MD) Policie ČR a Celní správa ČR (kontrola úhrady) Státní fond dopravní infrastruktury (beneficient výnosů poplatku) Generální dodavatel a provozovatel vybraných služeb (konsorcium Kapsch)
Výkonové zpoplatnění Základem poplatku je vždy vzdálenost, kterou ujede vozidlo po zpoplatněné komunikaci v systému elektronického mýtného (tzn. počet kilometrů) Sazba poplatku závisí na emisní třídě Euro vozidla, počtu náprav vozidla a druhu komunikace Konkrétní sazba uvedena v přílohách 1 a 2 nařízení vlády č. 484/2006 Sb. Splatnost – dva režimy Placení předem (složení zálohy) Placení následné (jen při uzavření smlouvy mezi poplatníkem (provozovatelem vozidla) a provozovatelem systému)
Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní silnice Tabulka mýtných sazeb (Kč/km)
Emisní třída Euro II
Emisní třída Euro III a IV
Emisní třída Euro V nebo vyšší
Počet náprav 2
3
4
2
3
4
2
3
4
3,34
5,67
8,24
2,61
4,45
6,44
1,67
2,85
4,12
Sazby v pátek od 15:00 do 21:00 (Kč/km)
Emisní třída Euro II
Emisní třída Euro III a IV
Emisní třída Euro V nebo vyšší
Počet náprav 2
3
4
2
3
4
2
3
4
4,24
8,10
11,76
3,31
6,35
9,19
2,12
4,06
5,88
Ostatní platby poplatkového charakteru Od místních poplatků se tyto platby zejména odlišují ve znacích: předmětu poplatku, formy právní normy, kterým je zaveden, subjektu, které je ukládají, subjektu, které zajišťují jejich správu, příjemce jejich výnosů.
Vybrané poplatky Následující vybrané poplatky mají silný environmentální charakter, někdy jsou označovány jako ekonomické nástroje ochrany životního prostředí U některých z nich je z teoretického pohledu obtížné stanovit hranici, jak se odlišují od správních poplatků.
Poplatek za komunální odpad Poplatek za komunální odpad je upraven v § 17a zák. 185/2001 Sb., o odpadech Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Poplatek je příjmem obce.
Poplatek za uložení odpadů na skládku Poplatek za uložení odpadů na skládku je upraven § 45 a násl. zák. 185/2001 Sb., o odpadech Původce odpadů je povinen platit poplatky za ukládání odpadů na skládky. Provozovatel skládky je povinen vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, odvádět je příjemci poplatku a informovat příjemce poplatku o dlužných poplatcích. Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek (základní s. vždy a riziková s. u nebezpečného odpadu) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky a penále vymáhají celní úřady místně příslušné katastrálnímu území, na kterém je skládka umístěna.
Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků Poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků je upraven § 37e zák. 185/2001 Sb., o odpadech. Poplatek zavedený od 1.ledna 2009. Vybírá se při první registraci (nové, změně) automobilu do registru vozidel. Poplatek je stanoven podle plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s právními předpisy EU ve výši a) 3 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2, b) 5 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1, c) 10 000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí podle písmene a) nebo b).
Poplatky za znečišťování ovzduší Provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů platí poplatky za znečišťování ovzduší, o jejichž výši rozhoduje krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad. O výši poplatku provozovatelů zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů rozhodují krajské úřady. O výši poplatku provozovatelů středních stacionárních zdrojů rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tyto poplatky spravují správci daně. O výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá a vymáhá obecní úřad. Roční výše sazeb poplatků a způsob jejich výpočtů jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona. Spalovací zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší.
Poplatek za odebrané množství podzemní vody Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, je za podmínek stanovených vodním zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona. Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6.000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona. Povinnost platit poplatky se nevztahuje na vypouštění minerálních vod osvědčených podle lázeňského zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, vod ze sanačních vrtů, odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný poplatek. Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok. Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem. Zajímavost: Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.
Odvod za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinen zaplatit odvod, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná trvale, ale i dočasně. O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Část odvodů ve výši 75 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 10 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází.
Poplatek za odnětí plnění funkcí lesa Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k lesnímu zákonu orgán státní správy lesů. Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.
Úhrada z dobývacího prostoru a úhrada z vydobytých nerostů Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Úhrada z vydobytých nerostů činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Výnosy úhrady se dělí mezi státní rozpočet (25%) a obec (75%).
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2.000 Kč za každý i započatý rok a každý započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1.000 Kč za každý km2. Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází.
