PODPŮRNÁ PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA VE VYBRANÝCH REGIONECH

Masaryk o v a u n iv erzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

PODPŮRNÁ PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA VE VYBRANÝCH REGIONECH Supportive Enterprise Infrastructure in Selected Regions

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Bc. Jakub ŘEZNÍČEK

Ing.Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.

Brno, duben 2010

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Jakub Řezníček

Náz ev d i p l o m o v é p ráce:

Podpůrná podnikatelská infrastruktura ve vybraných regionech

Náz ev p ráce v an gl i čt i n ě:

Supportive Enterprise Infrastructure in Selected Regions

Kat ed ra:

Regionální ekonomie a správy

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2010

Anotace Předmětem diplomové práce je analýza a srovnání existující podnikatelské infrastruktury v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. První část je zaměřena na teoretická východiska a možnosti podpory podnikání v České republice, druhá část se týká charakteristiky a srovnání vybraných ekonomických ukazatelů ovlivňujících podnikání v regionech. Poslední část popisuje konkrétní strukturu nemovitostí pro podporu podnikání v daných lokalitách. Práce obsahuje také závěrečné srovnání přístupu jednotlivých regionů k rozvoji a podpoře podnikání.

Annotation This thesis deals with the analysis of existing enterprise infrastructure in the regions of Hradec Kralove and Pardubice. The first part is focused on the theoretical bases and possibilities of business support in the Czech Republic, and then the second part relates to the characteristics and the comparison of selected economic indicators influencing business. The last part describes a concrete structure of realties for business support in given localities. The thesis contains also the final comparison of approaches of the individual regions to development and support of enterprise.

Klíčová slova Podnikatelská infrastruktura, průmyslové zóny, vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, podpora podnikání.

Keywords Enterprise infrastructure, industrial zones, science and technology parks, enterprise incubators, business support.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Podpůrná podnikatelská infrastruktura ve vybraných regionech vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................................................................6 1.

PODPORA PODNIKÁNÍ .............................................................................................................................8 1.1 PODNIKÁNÍ A REGIONÁLNÍ ROZVOJ ...........................................................................................................9 1.2 JEDNORÁZOVĚ PODPOROVANÉ NEMOVITOSTI .........................................................................................10 1.2.1 Průmyslové zóny ............................................................................................................................11 1.3 DLOUHODOBĚ PODPOROVANÉ NEMOVITOSTI ..........................................................................................13 1.3.1 Vědeckotechnické parky.................................................................................................................14 1.3.2 Podnikatelské inkubátory...............................................................................................................15 1.4 INSTITUCE PODPORUJÍCÍ PODNIKÁNÍ .......................................................................................................17 1.4.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ............................................................................................17 1.4.2 CzechInvest ....................................................................................................................................18 1.4.3 Hospodářská komora ČR ...............................................................................................................18 1.4.4 Českomoravská záruční a rozvojová banka ...................................................................................19 1.4.5 Společnost vědeckotechnických parků ...........................................................................................19 1.4.6 Regionální poradenská a informační centra..................................................................................20 1.4.7 Regionální rozvojová agentura ......................................................................................................21

2

CHARAKTERISTIKA KOMPAROVANÝCH REGIONŮ ....................................................................22 2.1 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ .....................................................................................................................22 2.1.1 Obyvatelstvo a zaměstnanost .........................................................................................................24 2.1.2 Ekonomické ukazatele ....................................................................................................................26 2.1.3 Výzkum a vývoj...............................................................................................................................28 2.2 PARDUBICKÝ KRAJ .................................................................................................................................30 2.2.1 Obyvatelstvo a zaměstnanost .........................................................................................................32 2.2.2 Ekonomické ukazatele ....................................................................................................................34 2.2.3 Výzkum a vývoj...............................................................................................................................36 2.3 KOMPARACE VYBRANÝCH UKAZATELŮ ..................................................................................................37

3

PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA ..............................................................................................39 3.1 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ .....................................................................................................................39 3.1.1 Průmyslové zóny ............................................................................................................................39 3.1.2 Vědeckotechnické parky.................................................................................................................45 3.1.3 Podnikatelské inkubátory...............................................................................................................49 3.2 PARDUBICKÝ KRAJ .................................................................................................................................50 3.2.1 Průmyslové zóny ............................................................................................................................51 3.2.2 Vědeckotechnické parky.................................................................................................................56 3.2.3 Podnikatelské inkubátory...............................................................................................................58 3.3 KOMPARACE KRAJŮ ................................................................................................................................60 3.3.1 Komparace statutárních měst ........................................................................................................60 3.3.2 Komparace průmyslových zón v regionech....................................................................................61 3.3.3 Komparace vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů ..........................................63

ZÁVĚR .................................................................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ................................................................................................................68 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................................................71 SEZNAM TABULEK..........................................................................................................................................71 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................................................71 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................................................71 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................72

ÚVOD Budování podpůrné podnikatelské infrastruktury v regionech je mnoha autory chápáno jako dobrý předpoklad pro rozhodnutí podnikatelů či velkých nadnárodních firem zamýšlenou investici přinést právě do určitého regionu. Tito potenciální investoři pak mohou pomoci snížit nezaměstnanost a zvýšit ekonomickou prosperitu oblasti ze dvou důvodů. Tím prvním jsou přímo vytvořené pracovní místa a tím druhým je přínosný efekt dodavatelům a firmám poskytující služby v dané oblasti, kteří mohou ve spolupráci s nově příchozím subjektem zvýšit svůj ekonomický potenciál. V posledních letech se však ustupuje od podpory výstavby jednotlivých továren s čistě výrobním programem a dochází k uplatňování filozofie rozvoje podnikatelské infrastruktury pro inovativní a vývojové podniky. Za celým tímto procesem je možné vidět snahu evropských struktur o naplnění deklarace, podle níž má Evropská unie rozvinout svoji ekonomiku na znalostní, založenou právě na inovacích, konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnotě. Toho lze docílit zejména transferem výsledků vědy do průmyslové výroby, úzkou spoluprací mezi oběma sektory a konečně snahou budovat infrastrukturu na podporu takto zaměřených aktivit.

Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat existenci a přístup k budování podpůrné podnikatelské infrastruktury na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Práce se zaměří na teoretický náhled do problematiky, pojmenování základních subjektů přispívající k rozvoji

regionálních

podnikatelských

nemovitostí.

V další

části

na

základních

ekonomických ukazatelích přiblíží zpracovávané lokality a porovná jejich předpoklady pro efektivní rozvoj těchto oblastí. Konečně praktická část bude věnována přehledu významné podpůrné podnikatelské infrastruktury, jejího rozvoje a přístupu obou krajů k novým investorům. Domnívám se, že právě vzájemná vnější i vnitřní podobnost regionů a jejich geografická blízkost je přínosná pro komparaci a pro poznatky rozvoje podnikatelských podpůrných programů.

Klíčovou oblastí této práce pak budou existující průmyslové zóny, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory, které v Hradci Králové a Pardubicích vznikly téměř současně během roku 2008. Této problematice se z velké části věnovala má bakalářská práce, která se však zaměřila na geograficky menší oblast - na území okresů těchto dvou měst. Z této práce jsem pak učinil závěry týkající se přístupu obou statutárních měst k inovačnímu podnikání a zvyšování jeho potenciálu. Druhotným výstupem této práce pak může být odpověď, zda-li 6

platí, že jaký vztah preferují administrativní centra krajů v přístupu k budování podnikatelské infrastruktury, takový přístup pak je přebírán jako postup nejvhodnější pro celý kraj. Jinými slovy, jestli rozhodnutí těchto měst

je patrné na celém území kraje a je beze zbytku

naplňováno.

Vypracování bude postaveno na teoretických znalostech získaných studiem zdrojů, jako je odborná literatura či články, internetové portály, dokumenty a informace získané při konzultacích na magistrátu jednotlivých měst či na krajských úřadech, údaje Českého statistického úřadu, data příslušných agentur či institucí. Takto získané poznatky budou podrobeny analýze, která zahrnuje rozbor literárních a ostatních zdrojů a syntéze, kdy budou data shrnuta a setříděna. V praktické části pak budou použity metody pozorování, prosté analogie a metoda komparace. V regionálních charakteristikách bude využito také matematicko-statistických metod.

7

1. PODPORA PODNIKÁNÍ V současné době je podpora podnikání považována za nástroj ke snížení disparit

mezi

jednotlivými regiony. Bez těchto regulativních opatření často dochází k výraznému růstu určitých oblastí, který však je doprovázen na druhé straně charakteristickým hospodářským oslabením zbývajících regionů. Proto je v dnešní době kladen velký důraz na podporu podnikání zejména malých a středních inovativních firem s velkou přidanou hodnotou jako ochrana před vznikem hospodářsky zaostalých a strukturálně postižených ekonomických center.

Samotná podpora podnikání se nejčastěji člení na adresnou (přímou) a neadresnou (nepřímou) subvenci. Přímá podpora podnikání je často chápána jako kontroverzní, protože jsou finance poskytovány pouze vybrané společnosti. Proto zde vzniká prostor pro obavy z korupčního jednání a ovlivňování ve prospěch vítězných firem. Při splnění stanovených podmínek může být poskytnuta podpora formou nevratných dotací prostřednictvím CzechInvestu. Adresné podpory podnikání mohou být uskutečňovány také Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a to nabídnutím úvěru s nižší úrokovou mírou než nabízejí komerční banky či poskytnutím záruk za čerpaný úvěr.

Do této kategorie spadají také jednotlivé finanční

příspěvky či granty, které jsou často přísněji účelově vázány.

Velkou výhodou neadresné podpory je její prvotní přidělení všem podnikatelským subjektům na trhu, které nejsou z těchto programů prioritně vyloučené. Mezi podporu podnikatelského prostředí jako celku lze řadit výstavbu vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, rozvoj průmyslových zón, regenerace brownfieldů, vznik jednotlivých poradenských center pro podnikání – například Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) či aktivity agentury na podporu podnikání CzechInvest nebo jednotlivá Podnikatelská a inovační centra (BIC)1.

V dnešní době se tak setkáváme s předcházením regionálních disparit pomocí podpory malých a středních podnikatelů (MSP), mezi jejichž hlavní pozitiva patří vysoká flexibilita, zaměření podniku na okrajové trhy, schopnost hrát roli vestavěného stabilizátoru v ekonomice a velký podíl zaměstnanců pracujících v těchto firmách. Tyto firmy mohou disponovat 1

Klímová, V.: Regionální podpora podnikání. Masarykova univerzita, Brno, 2007. ISBN 978-80-210-4399-2

8

velkým inovačním potenciálem, kterým jsou schopny pomoci ke zvýšení úrovně regionu ve kterém působí. Často na sebe nabalují další společnosti s vysokou přidanou hodnotou produkce a zajišťují růst konkurenční výhody2. Z těchto společností se poté mohou stát silné společnosti nadnárodního významu s vysokým významem pro daný region.

1.1 Podnikání a regionální rozvoj Začátek podnikání pro mnohé mladé podnikatele s vysokým inovační potenciálem a úspěšnou perspektivou je zatížen velkou byrokracií, citelným personálním zatížením a konečně nedostatkem finančních prostředků. Samozřejmě toto může platit také pro společnosti již na trhu zavedené a prosperující, které usilovně hledají nové možností odbytu a udržení se na trhu skrz nové produkty, diky nimž v budoucnu mohou získat konkurenční výhodu a stát se tak opět prosperující firmou s dobrým zázemím pro své zaměstnance. Z pohledu regionální politiky je proto důležité zajistit těmto institucím podporu a podmínky příznivé pro jejich inovativní podnikání s ohledem na prospěch a rozvoj celého regionu. Inovační podnikání Inovační podnikání je definováno jako soubor podnikatelských aktivit, které se zaměřují na soustavnou realizaci inovací. Mezi inovační podniky řadíme malé s střední podnikatele, kteří jako hlavní předmět podnikání deklarují realizaci projektů k uvedení nových produktů na trh. Může se jednat jak přímo o výrobek, tak o technologie k jeho výrobě či o služby.3

Regionální rozvoj Regionální rozvoj je tvořen souborem procesů probíhajících na území určitého regionu. Řízení a usměrňování těchto procesů se děje pomocí regionální politiky. Hlavním cílem regionální politiky pak bývá označována podpora regionálního rozvoje k vyrovnávání meziregionálních disparit, k vyváženému rozvoji odpovídajícímu potenciálu určitého regionu a jeho specifickým stránkám a dosahování růstu životní úrovně v nich. Zásadní je tedy ekonomický rozvoj regionu opírající se o rozvoj podnikání s podporou místní infrastruktury

2

Blažek, J., Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. Praha, Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5 3 Jáč, I., Rydvalová, P., Žižka, M.: Inovace v malém a středním podnikání. Vyd. 1. Brno, Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0853-8

9

spolu s vyrovnaným rozvojem v oblasti sociální a environmentálním s důrazem na růst blahobytu tamních obyvatel.4

Podpůrná infrastruktura Podpůrná podnikatelská infrastruktura tvoří spolu s institucemi produkujícími nové znalosti a se složkami převádějící tyto vědomostí do praxe trojlístek regionálního inovačního systému. Určení hranic jednotlivých složek je téměř nemožné, neboť se tyto v praxi často prolínají. Samotná podpůrná podnikatelská infrastruktura může být:


Fyzická – sem řadíme jak samotné nemovitosti tak také infrastrukturu jako jsou i informační a komunikační technologie k vzájemné výměně informací




Institucionální – do této kategorie se řadí instituce jako jsou vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, centra pro přenos technologií či inovační centra.

Velmi důležitou podmínkou při budování těchto podpůrných center je důraz kladený na úroveň a kvalitu zde poskytovaných služeb, což je v praxi často opomíjeno. Při výstavbě těchto institucí je proto nezbytné zajistit nejenom samotnou fyzickou výstavbu, ale následně rozvoj kvalitních služeb v těchto budovách podporujících inovativní podnikání. Je proto nutné neomezit se pouze na část fyzické výstavby, ale především na dlouhodobou péči o tyto nemovitosti.5

1.2 Jednorázově podporované nemovitosti Jednorázově podpořené nemovitosti lze definovat jako objekty – zejména se jedná o průmyslové zóny a areály - které byly zainvestovány (byly zde vybudovány technické sítě: přípojky k vodovodu, kanalizaci, elektřině, plynu, telefonu a proběhlo napojení na dopravní infrastrukturu) ve vytipovaných lokalitách z veřejných zdrojů – pomocí státních institucí, krajských či obecních prostředků. Tyto plochy pak jsou nabízeny potencionálním investorům za výhodnějších podmínek. Důležitou vlastností této podpory podnikatelům přicházejících do těchto prostor vidím v tom, že je konečná a nadále již nemohou čekat žádnou pomoc například v podobě sdílených služeb, ekonomického či právní poradenství. Do této kategorie 4

Skokan, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Vyd. 1. Ostrava, Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6 5 Stejskal, J., Kovárník, J.: Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha, Portál, 2009. ISBN 978-80-7367588-2

10

lze řadit také jednorázové dotační tituly, snížení úrokových měr a daňové prázdniny. Také prodávání zasíťovaných pozemků pod cenou nákladů na zainvestování pak lze definovat jako určitý typ nevratné dotace.

1.2.1 Průmyslové zóny Významný rozvoj průmyslových zón na celém území České republiky byl vyvolán zejména potřebou prostoru pro aktivity investorů na jedné straně a nutností vzniku nových pracovních příležitostí zejména po restrukturalizaci našeho hospodářství na straně druhé. Tato potřeba pak byla umocněna zejména ve více postižených oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, na čemž měla také pochopitelný zájem státní správa i veřejnost. Zde vznikla nutnost podílet se veřejnými prostředky na nákladech vedoucích k zainvestování pozemku, který byl pro tyto účely speciálně vymezen v územním plánu určité obce.

Nově budované průmyslové zóny nenesou pouze výhody nových pracovních příležitostí, ale současně rozvoj celé oblasti pomocí synergických efektů, jako je navazování dalších regionálních subdodavatelů či podnikatelů zajišťujících outsourcingové služby pro podnik v novém areálu. Přínosem těchto nemovitostí je pak skutečnost, že jsou budovány na předem vyhrazených vhodných místech určených místní samosprávou, že je okolí technicky a infrastrukturně připraveno, zejména napojení na silniční síť vhodné pro budoucí intenzivní provoz.

Z pohledu kritéria počtu ekonomických subjektů fungujících v průmyslové zóně můžeme areály dělit na dvě skupiny. Prvním případem je obsazení celého areálu pouze jednou firmou, což se děje v menším počtu případu. Právě to může být vnímáno jako vysoce kontroverzní s ohledem na efektivní využití veřejných prostředků či možnému protekcionalismu. Mnohem častější je však přístup multifiremní, kdy je v objektu lokalizováno více firem, které zpravidla nejsou odděleny oplocenými dvory a zajišťují tak volný pohyb zaměstnanců, partnerů či konkurentů. V ideálním případě tak vytváří ucelený průmyslový celek s velkou návazností firem mezi sebou, využívající společné poradenství, mezinárodních kontaktů, služeb či sdílení informací6.

6

Internetové stránky týkající se dané problematiky, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.prumyslove-zony.cz/blog/prumyslove-zony-53/>

11

Od roku 1998 do roku 2009 bylo státem prostřednictvím agentury CzechInvest podpořeno 101 průmyslových zón, které poskytly prostor pro podnikání 603 nových společností, zaměstnávajících přes 102 tisíc lidí. Obsazenost takto podpořených areálů financemi ze státního rozpočtu se pohybuje téměř okolo 78%. Tyto nové firmy díky podpoře proinvestovaly více než 210 mld. Kč7. V komparovaných regionech pak v případě Pardubického kraje byly podpořeny 4 projekty a na území Královéhradeckém kraji bylo podpořeno dokonce 6 nových průmyslových zón.

Obrázek 1 - Podpořené průmyslové zóny prostřednictvím agentury CzechInvest

Pramen: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

V souvislosti s těmito nemovitostmi se často uvádí jejich rozdělení na investice v oblasti greenfields nebo brownfields. Jak už název napovídá, greenfields (v překladu zelená louka) značí lokalitu, kde se nacházely louky, pole či neudržované pozemky tohoto typu. Dnes zde vyrůstají popisované průmyslové zóny, což je samozřejmě finančně příznivější varianta oproti regeneraci brownfields. Hlavní kritiku staveb na zelených loukách nese nutnost zabírání dalších pozemků pro průmyslové potřeby na úkor přírody a životního prostředí, jejich dislokace oproti urbanistickým centrům a také možnost, že se s těchto staveb stanou po dožití areálu problematické brownfields.

Druhou skupinou nemovitostí jsou výše zmíněné brownfields (v překladu hnědý prostor). Toto označení platí pro v současnosti nevyužívané zemědělské, hospodářské, vojenské či průmyslové objekty, pozemky a areály. Velkým problémem zde je jejich častý havarijní stav 7

CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/data/files/historie-programu-na-podporu-rozvoje-prumyslovych-zon-1797.pdf>

12

a některé nesou navíc ekologickou zátěž z předchozího využívání. Na druhou stranu je možné v těchto objektech spatřit ekonomický potenciál, zajímavou lokalitu a přímou návaznost na okolní prostředí či kulturní a historický odkaz minulosti. Jak dokládá praxe pomoci regenerace těchto ploch je možné nabídnout kvalitní infrastrukturu pro podnikatele. Samozřejmě za cenu podpory přeměny z veřejných zdrojů, protože náklady na obnovu a výstavbu nových podnikatelských prostor jsou pro soukromého investora oproti greenfields nepřiměřeně vysoké8.

Samotný původ vzniku brownfields do jisté míry determinuje další možné využití určitého pozemku, neboť jejich sanace a následná regenerace je nákladnější při změně funkce dotčených pozemků. Paní docentka Kadeřábková ve své knize používá tuto klasifikaci původu opuštěných areálů:9


Nevyužité průmyslové zóny




Nevyužité administrativní objekty




Nevyužívané objekty dopravní infrastruktury




Nevyužívané objekty bezpečnostních složek




Nevyužívané zemědělské objekty

Do popředí zájmu se dostala problematika regenerace brownfields teprve po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy se díky dotacím ze strukturálních fondů zvýšil počet úspěšně oživených areálů. Před tím šla většina státních dotací do výstavby na zelené louce, z důvodu omezených finančních zdrojů a naléhavé potřeby rychlého rozvoje nových průmyslových lokalit10.

1.3 Dlouhodobě podporované nemovitosti Dlouhodobě podporované nemovitosti lze chápat tak, že se zde nejedná pouze o podporu subjektů při vstupu do těchto nemovitostí. Tato pomoc podnikatelům je ale založena na dlouhodobé a systematické spolupráci zainteresovaných skupin nabízí společné řešení obtíží 8

Internetové stránky Institutu udržitelného rozvoje sídel, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.brownfields.cz/o-cem-to-je/co-to-jsou-brownfiedls/> 9 Kadeřábková, B., Piecha, M. a kol.: Brownfields: Jak vznikají a co s nimi. C.H.Beck, 1. vydání, Praha, 2009. ISBN 978-80-7400-123-9 10 Ihned.cz, zpravodajský server Hospodářských novin, [cit. 19. ledna 2010]. Dostupné na: < http://dotace.ihned.cz/c1-25524410-konec-brownfieldu-v-cechach>

13

při podnikání, snižování administrativní a finanční zátěže začínajících firem a také na rozložení nákladů na více těchto subjektů tyto služby poptávajících, což přináší nemalé finanční úspory. Jedná se proto o delší časovou spolupráci a propracovanou podporu zejména začínajících dynamických a inovativních firem. K dlouhodobě podporovaným nemovitostem proto řadíme Vědeckotechnické parky a Podnikatelské inkubátory.

1.3.1 Vědeckotechnické parky Pojem Vědeckotechnické parky (VTP) se u nás vyskytuje od počátku devadesátých let pro všechny instituce podporující snahu o propojení akademických výzkumníků s průmyslovými podniky a organizacemi zabývající se výzkumem a vývojem k dosažení efektivnější spolupráce mezi jednotlivými aktéry. Iniciativa k založení parku může být vznesena veřejnou správou,

vysokoškolskými

institucemi,

výrobními

podniky,

bankovním

sektorem,

výzkumnými organizacemi či pro tyto účely zřízenými sdruženími a svazy. VTP se profilují zejména do následujících skupin: 

Vědecký park (centrum)



Technologický park (centrum)



Podnikatelské a inovační centrum (BIC)11

Vědecké parky jsou obvykle situovány do blízkosti akademických pracovníků a jejich hlavním posláním je vědecká činnost na rozdíl od technologických center, která jsou zaměřena především na transfer výsledků vědy do výroby a nachází se v blízkosti výrobních podniků. Hlavním posláním podnikatelských a inovačních center pak je zejména podpora podnikatelů při zahájení činnosti a je orientována na přenos know-how do komerčního využití. Toto vymezení parků je pouze orientační, neboť v praxi dochází ke splývání jednotlivých funkcí a není možné stanovit přesné hranice jejích činností.

O tom, že nelze přesně definovat VTP, může ilustrovat i velmi obecná definice Mezinárodní asociace vědeckých parků IASP (International Association of Science Parks) sdružující vědeckotechnické parky na celém světě. IASP je nevládní organizace s poradním statusem pro Hospodářskou a sociální radu Organizace spojených národů. IASP definuje VTP jako organizaci řízenou specializovaným odborníkem s cílem zvýšení bohatství jeho společenství

11

Společnost vědeckotechnických parků ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 19. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.svtp.cz/ospolecnosti.php>

14

podporou kultury inovací a konkurenceschopnosti jeho přidružených podniků a znalostních institucí.12

VTP mají několik funkcí, kdy za tu nejzákladnější je považována podpora inovačnímu podnikání a inkubační zajištění procesu. Díky existenci VTP je snadnější pro firmy vyvíjet nové technologie a postupy, protože zde nacházejí personální, finanční i konzultační zázemí. Velký význam mají VTP pro vytváření mezipodnikatelských kontaktů a možné spolupráce, pro podporu nových podnikatelů, pro přenos výsledků výzkumu a vědy do výrobních procesů a poskytovaných služeb. VTP dále generují nová pracovní místa, zvyšují atraktivitu regionu a odbornost místních podniků13.

Hlavní cíle VTP popsala Společnost vědeckotechnických parků dle zkušeností s jejich rozvojem na našem území ve své publikaci takto:


uskutečňování strukturálních změn




podíl při uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu




využití výzkumného a vývojového potenciálu




vznik malých a středních inovačních firem




konkurenční schopnosti výrobků




zajišťování transferu technologií




výchova k inovačnímu podnikání




vytváření nových pracovních příležitostí




podíl na rekvalifikaci




podíl na vytváření inovační infrastruktury




součinnost s regionálními poradenskými a informačními centry




mezinárodní spolupráce na úrovni VTP a inovačních firem umístěných ve VTP14

1.3.2 Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory slouží začínajícím podnikatelům jako podpůrná instituce, která nabízí zázemí pro tyto nové firmy s inovačním potenciálem. Snahou podnikatelských 12

International Association of Science Parks, oficiální internetové stránky, [cit. 25. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.iasp.ws/publico/index.jsp?enl=1> 13 Konečný, M., Skokan, K., Zamarský, V.: Inovační centra. Transferová inovační pracoviště, Inkubátory pro výchovu inovačních podnikatelů, Vědeckotechnické parky v regionálním rozvoji. VŠB-TUO, Ostrava, 2001. ISBN 80-7078-873-9 14 Švejda, P., a kol.: Vědeckotechnické parky v České republice. Str. 11. SVTP ČR, Praha, 2008. ISBN 80903846-1-3

15

inkubátorů je umožnění jednoduššího rozjezdu životaschopných projektů při jejich zakládání a počátečním rozvoji. V těchto nemovitostech tak nájemce nalezne podporu v podobě poradenských služeb, rozvíjení kontaktů jak na straně dodavatelů tak také odběratelů, podporu při školeních a zvyšování odbornosti či při hledání nových zaměstnanců a spolupracovníků. Společně mohou nájemci využívat také služeb daňových a ekonomických poradců či právních služeb, čímž dochází k úsporám nemalých nákladů firem fungujících v tomto objektu. Velmi důležitým faktorem je také vzájemná blízkost začínajících subjektů, kdy mohou spolupracovat, vyměňovat si cenné poznatky a informace důležité k úspěšnému nastartování podnikání.

Zájemce o tyto prostory by měl mít zpracovaný vlastní podnikatelský plán týkající se nějakého inovativního řešení s reálnými dopady na společnost. Tedy takový plán, který má komerční vyhlídky a reálnou šanci uspět na trhu. V takovém případě je třeba podat přihlášku provozovateli patřičného objektu, který při kladném zhodnocení nabídne firmě prostory v kýženém inkubátoru. Smlouva na pronájem těchto prostor (tzv. inkubační doba) je obvykle uzavřena na 3 roky, ale v některých případech může být prodloužena až na 5 – 8 let15. Výhody z využívání podnikatelského inkubátoru pro začínající firmu jsou zejména:


Konzultace při tvorbě podnikatelského plánu




Konzultace k dotačním možnostem




Daňové a finanční poradenství




Organizace školení




Snížení nájemného v počátku spolupráce, odložení platby




Užívání technického vybavení (fax, kopírovací stroje)




Užívání předváděcí místnosti s audiovizuální technikou




Dotace na ostatní služby




Možnost zřízení dočasného sídla firmy

Výše zmíněná pozitiva podnikatelských inkubátorů vedou ke snížení počátečních nákladů. Jedná se například o právní služby, pomáhají začínající firmě k prosazení na trhu a vedou k získání nových obchodních partnerů. Nejvýraznějším faktorem je pak finanční poradenství společně s pomocí při získávání kapitálu potřebného pro úspěšné založení komerční společnost, kdy na trhu je často velmi obtížné, zejména pro začínající podnikatele bez finančního zázemí a určité platební historie, získat potřebou půjčku. Dalším podstatným 15

CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na:

16

přínosem těchto institucí je, že mohou člověku usnadnit rozhodnutí o začátku podnikání, protože to je spojeno s obrovským podnikatelským rizikem a zatíženo nemalou administrativou, kterou se snaží tyto objekty aspoň částečně ze zájemce sejmout.

Pro názornější ilustraci výše popsaného procesu při výběrovém řízení slouží obrázek označen jako Příloha A. Na něm je schématicky znázorněn celý hodnotící proces od podaní žádosti až po případné přijetí či odmítnutí přihlášené firmy. Je tam také naznačena každoroční evaluace úspěšnosti firem a rozhodování o prodloužení smlouvy. V Příloze B pak je žádost o vstupu do podnikatelského inkubátoru Technologického centra v Hradci Králové.

1.4 Instituce podporující podnikání Instituce podporující podnikání v současné době tvoří v České republice ustálený hierarchický řád uspořádaný dle logických celků a kompetencí s důrazem na pokrytí celého spektra jednotlivých stupňů provázejících výrobek od jeho vývoje, výrobu až k jeho distribuci ke konečnému spotřebiteli. Tyto instituce mohou být děleny dle funkčního poslání nebo dle regionálního hlediska. Pro potřeby této práce byly vybrány pouze ty organizace, které se podílí na přípravách či provozu podnikatelské infrastruktury v ČR.

1.4.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je ústředním orgánem státní správy v oblasti průmyslové politiky, zahraniční obchodní politiky, surovin a ekonomickým vztahům vůči zahraničí. Pro potřeby této diplomové práce je pak MPO ČR klíčové z hlediska jeho odpovědnosti za vývoj a výzkum, rozvoj technologií a techniky a podporu malého a střední podnikání v ČR na celorepublikové úrovni. MPO řídí také několik organizací, z nichž mezi ty nejvýznamnější z pohledu průmyslové infrastruktury jednoznačně patří agentura na podporu podnikání CzechInvest16. MPO ČR také zajišťuje finanční zdroje pro rozvoj podnikatelských aktivit, které jsou alokovány z rozpočtových kapitol tohoto ministerstva.

16

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, oficiální internetové stránky instituce, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: < http://www.mpo.cz/cz/povinne-informace.html>

17

1.4.2 CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace spadající do řídící kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Úlohou agentury je posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky především koncepční podporou malých a středních podnikatelů (MSP), získávání významných zahraničních investorů, pomoc při získávání finančních prostředků z fondů evropské unie a státního rozpočtu a konečně podporu při vybudovávání patřičné podnikatelské infrastruktury či hledání investorů k regeneraci brownfields17.

Agentura na svých internetových stránkách popisuje své klíčové poslání takto: „ V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.“18 V roce 2004 bylo založeno 13 regionálních agentur v krajských městech České republiky kvůli blízkosti k místním institucím a možnosti řešit problémy na nižší úrovni erudovaným přístupem a místní znalostí. Ale agentura nemá své zastoupení jen v ČR, ale její pobočky lze najít na 5 kontinentech, kde se starají o povědomí místních podnikatelů o ČR a snaží se dávat informace potencionálním investorům, jež by k nám mohli nasměrovat své záměry.

1.4.3 Hospodářská komora ČR K subjektům hájícím zájmy podnikatelů patří také Hospodářská komora ČR. Jejím posláním je podpora podnikatelských aktivit svých členů, kam patří podnikatelé malí, střední a také velké společnosti, a jejich zastupování navenek. Již z podstaty věci však je jasné, že tyto zájmy mohou být úplně rozdílné dle zaměření či ekonomické významnosti firmy. Z tohoto důvodu se komora za určitých podmínek dělí na jednotlivé frakce odrážející například

17

CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: 18 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na:

18

velikost společnosti. Hospodářská komora je samostatnou institucí nezávislou na politických stranách a státních orgánech.

Organizace komory je uskutečňována rozdílnými složkami – oborovou a regionální. Oborová složka, jinak označována jako profesní unie, je tvořena 83 živnostenskými společenstvy, která sdružují podnikatele a živnostníky stejných či obdobných oborů. Regionální složka je pak členěna dle geografického hlediska, kdy je dnes Hospodářská komora zastoupena v 72 městech, tedy téměř v každém okrese ČR. V současné době má Hospodářská komora přes 13 000 členů (firem, živnostníků) organizovaných v 65 regionálních a 83 oborových složkách, což dokládá její významnost podpořenou od roku 2004 tím, že je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy.19

1.4.4 Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., je rozvojovou bankou ČR pro podporu a rozvoj podnikatelského prostředí, zejména pak s důrazem na rozvoj malého a středního podnikání, konkurenceschopnosti regionů a tamní infrastruktury a dalších sektorů vyžadující pozornost. Tato činnost je prováděna zejména prostřednictvím:


zvýhodněných úvěrů a záruk




podpora vlastníků panelových domů při rekonstrukcích




zvýhodněné úvěry na vodohospodářské stavby

Instituce také řídí financování rozvoje infrastruktury jako finanční manager prostředků poskytnutých z externích zdrojů.20

1.4.5 Společnost vědeckotechnických parků Dobrovolné sdružení fyzických a právnických osob nazvané Společnost vědeckotechnických parků ČR naplňuje pomocí tohoto seskupení cíle, mezi něž patří podpora vzniku nových VTP a jejich provozu, účast na jednáních při legislativních změnách týkajících se tohoto oboru či zastupování těchto členů před státními organizacemi. Významné úsilí klade společnost na

19

Hospodářská komora ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republikyhk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/> 20 Českomoravská záruční a rozvojová banka, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme>

19

marketingovou činnost těchto projektů a propagaci mezi širokou veřejností. V dnešní době společnost eviduje 45 takových to parků na území ČR, z toho 12 je již akreditovaných.21

1.4.6 Regionální poradenská a informační centra V současné době v ČR působí 32 Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) poskytující

pro malé a střední podnikatele bezplatné informační konzultace a cenově

zvýhodněné poradenství v těchto oblastech:


pomoc při sestavování business plánů




pomoc při zakládání firem




zprostředkování bankovních úvěrů




manažerské, organizační a marketingové služby




pořádají semináře pro podnikatele




poskytují informace o regionálních a programových podporách22

Jednotlivé RPIC jsou pak profesně sdruženy v organizaci Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP), jež byla založena v roce 1992 za účelem podpory rozvoje podnikání v ČR. Hlavním posláním NARP je pak koordinace činností sítě RPIC, zvyšování úrovně a profesní způsobilosti zaměstnanců a komunikace s veřejnoprávními institucemi. V roce 2008 NARP prostřednictvím jednotlivých center zaměstnával 208 interních pracovníků a vytvořil obrat převyšující 200 mil. Kč.23

K dalším regionálním informačním místům, kam se může veřejnost obrátit pro informace a rady jsou Podnikatelská a inovační centra (BIC), která spadají do evropské sítě těchto center. V ČR je v současné době pouze 5 plnohodnotných členů této sítě, z nichž ani jedno není na území komparovaných regionů v této práci.24 Přesto zde RPIC působí, i když nepatří ke členům výše zmíněné celosvětové sítě. Tyto centra pak sídlí v Hradci Králové, Pardubicích a také v Náchodě.

21

Společnost vědeckotechnických parků ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < http://www.svtp.cz/ospolecnosti.php > 22 BusinessInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-poradenska-a-informacni/1001179/2301/#b1> 23 Národní asociace pro rozvoj podnikán , oficiální internetové stránky, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < http://www.narp.cz/> 24 European Business & Innovation Centre Network, oficiální internetové stránky, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < http://www.ebn.be/DirectoryByCountry.aspx?cid=5>

20

1.4.7 Regionální rozvojová agentura Regionální rozvojové agentury (RRA) jsou zastoupeny prakticky na celém území. Jsou zpravidla zakládány veřejnými lokáními institucemi jako nepolitická sdružení právnických osob. Úkolem regionálních rozvojových agentur je podpora celkového rozvoje území, na kterém byly vytvořeny. Snahou je především efektivní a intenzivní čerpání finančních zdrojů z různých státních a evropských fondů a státního rozpočtu, aby tyto prostředky směřovaly v nejvyšší možné míře právě to svého regionu. RRA zastupují zájmy místní správy na centrální úrovni, lobují za svůj region, koordinují lokální problémy s centrálními orgány státu a krajských samospráv.

RRA spolupracují s veřejnou sférou (města, obce), podnikatelskými institucemi, vzdělávacími institucemi, úřady práce a dalšími významnými regionálními subjekty. Cílem je tedy zajištění rozvoje a prosperity regionu, jeho zviditelnění a propagace. Centra mohou mít rozšířené služby oproti RPIC, zejména o zpracování účetních podkladů a komunikaci s daňovou správou, řešení mzdové agendy či zpracování podkladů nezbytných pro jednání s bankou o možnostech úvěru.25

25

Česká asociace rozvojových agentur, oficiální internetové stránky, [cit. 12. března 2010]. Dostupné na: < http://www.cara.cz>

21

2 CHARAKTERISTIKA KOMPAROVANÝCH REGIONŮ Diplomová práce, tak jak bylo nastíněno již v úvodu, je zaměřena na srovnávání podpůrné podnikatelské

infrastruktury

na

správním

území

dvou

krajů

–

Pardubického

a Královéhradeckého kraje. Tyto 2 kraje ještě spolu s Libereckým krajem tvoří region NUTS II – Severovýchod. Oba kraje spolu sousedí a pro jejich vzájemnou provázanost přispívá skutečnost, že před nedávnou reformou státní správy patřily spolu pod jeden územní a správní celek – východní Čechy. Toto členění je stále funkční, například v organizační struktuře policie či soudů. I tento fakt přispívá k tomu, že tyto regiony jsou mezi sebou nadstandardně provázány, což na druhé straně podporuje vzájemnou soutěživost a v některých ohledech i řevnivost mezi úřady či obyvateli jednotlivých krajů.

2.1

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se nachází ve východních Čechách, sousedí s Libereckým, Středočeským a také Pardubickým krajem a na severu i severovýchodě tvoří státní hranici České republiky s Polskem. Celé uzemí Královéhradeckého kraje je typické charakteristickou vertikální členitostí, kdy z Polabské nížiny jižně od Hradce Králové (cca 200 m.n.m.) směry severním a severovýchodním přibývá nadmořská výška, a to až na Velkou Deštnou (1115 m.n.m), nejvyšší místo Orlických hor a na Sněžku (1602 m. n. m.), nejvyšší horu České republiky. Významnými vodními toky kraje jsou řeky Labe a Orlice, na jejichž soutoku se rozprostírá město Hradec Králové, dále pak Metuje nebo Cidlina. Tento územní celek je možné definovat jako průmyslový s koncentrací ve městech, zemědělský s intenzivní výrobou zejména v Polabí a s dobře rozvinutým cestovním ruchem zejména v oblasti Krkonoš.

Hlavním administrativním sídlem Královéhradeckého kraje je Hradec Králové - město, ve kterém žije 95 tis. obyvatel. Mezi další významné urbanistické celky tohoto regionu můžeme zařadit Trutnov (31,2 tis. obyvatel), Náchod (přes 21 tis. obyvatel), Rychnov nad Kněžnou, Jičín a Dvůr Králové nad Labem (cca 16 tis. obyvatel.)26.

26

Toušek, V. a kol.: Česká republika – portréty krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. ISBN 80-239-6305-8

22

Obrázek 2 - Mapa Královéhradeckého kraje

Pramen: Portál Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj se svojí rozlohou 4 758 km2 tvoří 6% rozlohy České republiky. Největším správním okresem je Trutnov, který zaujímá necelou čtvrtinu území, nejmenším pak Náchod s rozlohou 851 km2, tedy asi 18% vymezeného území kraje. O tom, že je tento region výrazně ovlivněn zemědělstvím, svědčí také to, že zemědělská půda tvoří 2 787 km2, tedy více než 58% tohoto území. Významný je také podíl lesních pozemků zejména v podhůří hor, který čítá více než čtvrtinu území kraje27.

Královéhradecký kraj je napojen na dálniční síť dálnicí D11, která v současné době končí několik kilometrů před Hradcem Králové. Přesto tato komunikace zajišťuje rychlé a komfortní spojení s hlavním městem Prahou vzdálené 110 km, tedy necelou hodinu jízdy automobilem. Dostavba této dálnice směrem k polským hranicím je plánována do roku 2020, s tím, že příští rok by se měl stavět úsek dálnice do Jaroměře, odkud má vést k Trutnovu a dále k hranicím rychlostní komunikace R11. Na ni bude navazovat rychlostní silnice S3 vedoucí na polském území, jejíž zprovoznění je plánováno kolem roku 2015. Tento silniční

27

Portál Královéhradeckého kraje, oficiální internetové stránky, [cit. 10.prosince 2009]. Dostupné na: < http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/>

23

tah je v současné době přetížen dálkovou kamionovou dopravou a obce, jako například Náchod, musí každý den čelit pohybu více než 20 tisíci vozidel za 24 hodin28.

Druhou významnou silniční stavbou je pak rychlostní komunikace R35, která by v budoucnosti měla vést v ose Liberec, Jičín, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc a Lipník nad Bečvou. V tuto chvíli však probíhají složitá územní řízení, a proto i v návaznosti na značné finanční prostředky na výstavbu bude tento projekt uveden do provozu nejdříve v roce 2020. Nesmíme opomenout ani komunikaci mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, která by do roku 2012 měla být rychlostní komunikací o 2 pruzích v každém směru. K 1. 1. 2010 bylo v Královéhradeckém kraji 19 km dálnic a rychlostních silnic, na čemž lze dobře ilustrovat kvalitu silniční sítě a nutnost investic do její výstavby29.

2.1.1 Obyvatelstvo a zaměstnanost Na území kraje žilo v roce 2008 trvale 553 513 obyvatel, z toho 271 201 (49%) mužů. Od roku 2006 obyvatelé v kraji přibývají řádově o 2 000 ročně, děje se tak zejména přirozeným přírůstkem obyvatelstva. Populačně nejlidnatějším okresem je Hradec Králové, kde žilo více než 160 tis. obyvatel. Nejméně obyvatel (cca polovina) pak evidují v okrese Rychnov nad Kněžnou. Krajská hustota zalidnění 116 obyvatel na km2

je hluboce pod celostátním

průměrem čítajícím 132 obyvatel na km2, což je dáno zejména méně zalidněním podhůřím a horami podél státní hranice. Pro porovnání z velké části podhorský okres Rychnov nad Kněžnou dosahuje hustotu pouze 8130 obyvatel na km2. Královéhradecký kraj se může pochlubit největším podílem obyvatel nad 65 let (15,3%). Průměrný věk obyvatel kraje je 42,4 let u žen a 39,3 u mužů31.

Školství v Královéhradeckém kraji se může pochlubit všemi stupni vzdělávacích zařízení, a to od těch předškolních až po terciální vzdělávací úroveň. Pro zájmy podnikatelské veřejnosti je pak důležité, že jsou ve větších městech zastoupeny odborné střední školy a učiliště s rozličnými obory studia. V terciální sféře zde najdeme vyšší odborné školy, které jsou přidružené zejména u středních škol se stejným zaměření a také vysoké školy jako je 28

Portál Řiditelství silnic a dálnic, oficiální internetové stránky, [cit. 15.prosince 2009]. Dostupné na: < http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/BFAC36DD1ED16B50C12574CF003837E8/$file/D11.pdf> 29 Portál Řiditelství silnic a dálnic, oficiální internetové stránky, [cit. 4.ledna 2009]. Dostupné na: < http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/AE55C3DAD269424BC12575CB0050A3A7/$file/RSD2009cz.pdf> 30 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 4. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9BC5/$File/521011090301.xls> 31 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 4. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9C2D/$File/521011090302.xls>

24

Univerzita Hradec Králové (pro potřeby inovativního podnikání zejména fakulta informatiky), lékařská či farmaceutická fakulta v Hradci Králové (spadající pod Karlovu univerzitu v Praze), Fakulta vojenského zdravotnictví či soukromá Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., pobočka Hradec Králové.

Míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji zaznamenala současně s celorepublikovými trendy v roce 2009 citelný nárůst. Na konci roku 2009 tak byla nezaměstnanost v kraji průměrně 8%, přičemž nejméně lidí bez práce vykazuje okres Hradec Králové s 6,5%. Naopak s 9,5% nezaměstnaností se potýkají lidé v okrese Jičín. Připomeňme však, že průměrná celorepubliková míra nezaměstnanosti v tomto období činila 9,2%32.

Na následující tabulce lze ilustrovat, jak se projevil hospodářský útlum v roce 2008, a to zejména v roce 2009, kdy vidíme výrazný nárůst žadatelů o zaměstnání. Na druhou stranu je zde patrný také úbytek volných pracovních míst. Tato data jsou dokreslena počtem uchazečů na 1 pracovní místo, kdy rozdíl mezi posledními roky je téměř pětinásobný.

Tabulka 1 - Vývoj nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji Stav k

Ukazatel 31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Uchazeči o zaměstnání

13 681

14 078

22 958

Volná pracovní místa

5 329

4 053

1 335

2,6

3,5

17,2

4,7%

4,9%

8,0%

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra nezaměstnanosti Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

V roce 2008 bylo registrováno nejvíce uchazečů o zaměstnání z řad obyvatel se základním vzděláním (4 120 uchazečů), vyučení tvořili dokonce 5 955 uchazečů a konečně lidí se středním odborným vzděláním bylo 2 396 nezaměstnaných. Toto jsou proto nejohroženější skupiny obyvatel na trhu práce z hlediska vzdělanosti, kde samozřejmě proběhlo výrazné zvýšení počtu nezaměstnaných. Podle předběžných šetření a statistiky, jsou výše zmínění uchazeči v převaze a tvoří velkou část z uvedených 23 tis. nezaměstnaných na území kraje. Naopak se dá říci, že hospodářské ochlazení v roce 2009 nejméně postihlo vysokoškolsky vzdělané osoby. 32

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, integrovaný portál úřadu, [cit. 7. ledna 2010]. Dostupné na: < http://portal.mpsv.cz/portalssz/download/getfile.do?filename=stat-2009-12.zip&_lang=cs_CZ 1>

25

Podíváme-li se na statistiku struktury volných pracovních míst dle preferovaného nevyššího dosaženého vzdělání zjistíme, že 43% těchto míst je vhodných pro vyučenou pracovní sílu a 41% se hodí pro uchazeče se základním vzděláním. Za zmínku ještě stojí skupina volných míst pro pracovníky s úplným středoškolským odborným vzděláním, která se na statistice podílí 12%. Počet uchazečů o práci je u ostatních skupin zanedbatelný, jejich podíl je maximálně v řádu jednotek procent. Rád bych také podotknul, že tyto údaje se týkají roku 2008, který v sobě ještě neodráží ekonomický útlum a zvyšování nezaměstnanosti se současným snižováním nabídky volných pracovních míst33.

2.1.2 Ekonomické ukazatele Ekonomická data Přestože analyzovaný kraj generuje každoročně vyšší celkové HDP vyprodukované v tomto regionu (v roce 2008 činilo 162,7 mld. Kč), v procentuálním vyjádření vůči celé České republice dochází ke snižování o jednu desetinu procentního bodu na hodnotu 4,4%. Tzn., že úhrnný hrubý domácí produkt regionu v čase vzrůstá, roste pomaleji než HDP celé České republiky a region tímto ztrácí na ekonomické významnosti, i když prozatím nepatrně. V této skutečnosti se odráží také veličina disponibilní důchod domácností, který ačkoliv se zvyšuje v čase na hodnotu téměř 97 mld. Kč, opět v celorepublikovém procentuálním vyjádření dochází k jeho poklesu a dosahuje výše 96,3%. Obdobné trendy lze spatřit také na ukazateli tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK), který dosáhl v roce 2007 sumy 26,5 mld. Kč (podíl kraje na ČR 3%), přičemž v roce 2004 dosáhl ukazatel hodnoty rovných 30 mld. Kč a jeho podíl na celkovém ukazateli THFK dosáhl 4,1%34. Na těchto makroekonomických ukazatelích lze snadno prokázat, že i když se kraj v absolutních číslech ekonomicky rozvíjí, při převedení dat na relativní data s podílem na České republice klesají.

33

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, integrovaný portál úřadu, [cit. 7. ledna 2010]. Dostupné na:

34

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 7. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9C3D/$File/521011090401.xls>

26

Tabulka 2 - Makroekonomické ukazatele Královehradeckého kraje Ukazatel

Jednotka

2006

2007

2008

HDP (mil. Kč)

mil. Kč

146 242

160 244

162 711

Disponibilní důchod domácností (DDD)

mil. Kč

82 658

89 805

96 909

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

mil. Kč

24 564

26 486

nezjištěno

Podíl kraje na HDP ČR (ČR = 100)

%

4,5

4,5

4,4

Podíl kraje na THFK ČR (ČR = 100)

%

3,1

3,0

nezjištěno

DDD na jednoho obyvatele (ČR = 100)

%

97,0

96,4

96,3

Pramen: Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009 - ČSÚ

Ekonomické subjekty Na území Královéhradeckého kraje bylo registrováno k 31.12.2008 celkem 130 54435 podnikatelských subjektů, přičemž nejvyšší podíl tvoří živnostníci s více než 75% (v České republice tvoří tento ukazatel 72,9 %). Zajímavý je však velmi vysoký podíl samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů dosahující hodnoty 6,1%, kdy celorepublikový průměr je 3,8%. Toto procento dokládá ekonomickou důležitost půdního hospodářství v tomto regionu. Na druhou stranu nezanedbatelný rozdíl nacházíme v počtu obchodních společností, kterých je v kraji registrováno bezmála o 4 procentní body méně než odpovídá státnímu průměru.

Tabulka 3 - Právní formy podnikatelských subjektů k 31.12.2008 v Královehradeckém kraji Právní formy

Podíl v %

Počet

Obchodní společnosti

8,4

10 974

Společenství vlastníků jednotek

1,6

2 038

Soukromí podnikatelé

75,3

98 355

Samostatně hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

6,1

7 972

Ostatní

8,6

11 205

100

130 544

Celkem registrovaných subjektů

Pramen: Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

35

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit 7. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9C2A/$File/521011090709.xls>

27

Průmyslové ukazatele Na území popisovaného kraje se v roce 2008 dle ukazatele hrubé přidané hodnoty povedlo celkem vyprodukovat 146,5 mld. Kč, což je pouze 1,6% celkové hrubé přidané hodnoty ČR36. I na tomto makroekonomickém ukazateli lze ilustrovat význam zemědělství v regionu, kdy oproti 3,1% celé republiky zaujímá 4,6%. Naproti tomu se v kraji propadá průmysl, výroba a distribuce energií, která je nižší o 7 procentních bodů a dále také stavební činnost. Naopak sektor služeb a podnikatelské činnosti se pohybuje na úrovni celonárodního průměru.

Tabulka 4 - Hrubá přidaná hodnota podle odvětví v Královehradeckém kraji v % Odvětví

2007

2006

2007

2008

Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov, těžba

5,0

4,6

5,1

3,1

Průmysl, výroba a distribuce energií

36,4

38,8

36,7

45,6

Stavebnictví

6,5

6,5

6,8

8,7

Služby, podnikatelská činnost

32,9

31,4

32,2

33,2

Veřejná správa, obrana; povinné soc. zabezpečení

6,9

6,7

6,9

Vzdělávání, zdravotnictví a soc. péče, veřejné služby

12,4

11,9

12,4

131 959

144 043

146 496

Hrubá přidaná hodnota celkem (mil. Kč)

v celé ČR

9,7 9 234 726

Pramen: Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

2.1.3 Výzkum a vývoj Tato kapitola je s ohledem na zvolené téma této diplomové práce stěžejní, protože suma alokovaných finančních prostředků na potřeby výzkumu a vývoje (VaV) může citelně ovlivnit inovační potenciál firem, jejich vývoj nových technologií a celkovou konkurenceschopnost těchto subjektů na trzích globalizovaného světa.

Procento HDP, které státy ze svých rozpočtů vydávají na VaV, je často hodnoceno a posuzováno, neboť je z něj vyjadřován důraz na inovace a rozvoj (nebo stagnace) státu na cestě ke znalostní vysoce konkurenceschopné ekonomice. Například v roce 2007 výdaje na VaV činily v ČR 1,54% HDP, v EU-27 1,77% HDP, v zemích OECD dosahovaly 2,29% HDP a nejvyšší pak byly ve Švédsku – 3,60% HDP37.

36

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 8. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9C3D/$File/521011090401.xls> 37 Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009. Vyd. Úřad vlády ČR Praha, 2009. ISBN 978-80-7440-005-6

28

V tabulce 5 jsou pak zachyceny výdaje přicházející do tohoto odvětví, kdy dochází k útlumu alokace prostředků ve srovnání mezi roky 2007 a 2008, čehož si však můžeme všimnout také na souhrnu výdajů do odvětví v celé ČR. Podíl výdajů v kraji na celkových výdajích ve státě pak byl v posledním sledovaném roce 2,3%38.

Tabulka 5 - Výdaje na VaV v Královéhradeckém kraji Výdaje na VaV (v mil. Kč)

2005

2006

2007

2008

Královéhradecký kraj

1 169

985

1 268

1 213

% podíl na HDP Královéhradeckého kraje

0,84

0,67

0,79

0,75

42 198

49 900

54 284

54 108

1,41

1,55

1,54

1,47

2,77%

1,97%

2,34%

2,24%

Celá ČR % podíl HDP ČR Podíl kraje na celkových výdajích v ČR

Pramen: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

V roce 2008 dosahovaly výdaje na VaV v hodnoceném kraji 1,2 mld. Kč. Ze soukromého podnikatelského sektoru byla přitom přidělena suma necelých 776 mil. Kč, což tvoří 64% z celkových výdajů na VaV v Královehradeckém Kraji.39 Při bližším rozvrhnutí výdajů na VaV v roce 2009 zjistíme, že do Královehradeckého kraje bylo přiděleno 53 mil. Kč na institucionální podporu a 129 mil. Kč na financování účelové. Účelová podpora VaV je přidělována na projekty s určitým cílem a zaměřením, kdežto institucionální podpora VaV je alokována větším výzkumným týmům či celým institucím na jejich výzkumné záměry. Tyto částky však nemusí dosahovat celkového množství veřejných výdajů na VaV v tomto kraji, protože u některých strategických projektů a záměrů se tato data nezveřejňují.40

Při zkoumání údajů za zaměstnance ve výzkumu a vývoji je nezbytná pozornost při srovnávání dat, protože se oficiálně pracuje se dvěmi různými metodami. Jedná se o osoby zaměstnané ve VaV, kde jejich jedinou náplní práce není výzkumná činnost. Tento nedostatek se tak snaží odstranit institut tzv. přepočtených osob, kdy se jednotlivé úvazky sčítají a jejich hodnota nám proto říká kolik osob je zaměstnáno ve VaV na plný úvazek. V této práci však budu pracovat s osobami nepřepočtenými, protože se příliš neztotožňuji s myšlenkou, že lze

38

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit 8. ledna 2010]. Dostupné na: < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_vav_cr/$File/vav_vydaje_cr.xls > 39 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 10. února 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/vyzkum-xh/$File/hkk_vyzkum_vyvoj.xls> 40 Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009. Vyd. Úřad vlády ČR Praha, 2009. ISBN 978-80-7440-005-6

29

účinně kvalifikovat jakou část dne se jedná o činnosti VaV a kdy už činnost pracovníka do této kategorie nepatří.

Z níže uvedené tabulky 6 je patrné, že celkový počet zaměstnanců ve VaV v popisovaném kraji v čase roste. V roce 2008 tak bylo zaměstnáno v tomto odvětví 2 656 pracovníků, což tvoří 3,6% celkového počtu zaměstnaných ve VaV v ČR41.

Tabulka 6 - Charakteristiky zaměstnanosti ve VaV v Královehradeckém kraji Počet zaměstnaných ve VaV

2005

2006

2007

2008

Královéhradecký kraj

2 271

2 171

2 579

2 656

Celá ČR

65 379

69 162

73 081

74 508

Podíl kraje na ČR v %

3,5

3,1

3,5

3,6

Meziroční nárůst zaměstnanosti ve VaV v kraji

158

-100

408

77

Pramen: Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

2.2

Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází v jihovýchodní části východních Čech, sousedí celkem s 5 kraji České republiky42 a na severovýchodu také tvoří státní hranici s Polskem. Z úrodných nížin na západě kraje v Polabí kolem Pardubic se reliéf území zvedá směrem na východ, a to až do výšky 1423 m.n.m. na Kralický Sněžník. Hlavními vodními toky tohoto regionu je Tichá Orlice, Chrudimka a Labe.

Kraj byl vytvořen na základě území 4 okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Rozlohou 4519 km2 tvoří 5,7% povrchu České republiky, a je o cca 237 km2 menší než území kraje Královéhradeckého. Největším okresem územního celku jsou Svitavy – 1 379 km2, naopak tím nejmenším je okres Pardubice s 880 km2. O intenzivním využívání území kraje pro zemědělskou výrobu svědčí i 2 782 km2 pozemků vyhrazených pro zemědělskou výrobu, což odpovídá 61,6 % veškeré územní rozlohy43. 41

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 8. ledna 2010]. Dostupné na: < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanci_vav_cr/$File/vav_zamestnanci_cr.xls > 42 Královéhradecký kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj 43 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 4. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/t/7F004186B3/$File/531011090204.xls>

30

Hlavním administrativním sídlem tohoto kraje je statutární město Pardubice, ve kterých má trvalý pobyt více než 90 tis. obyvatel. Mezi významná města kraje můžeme zařadit Chrudim (23,5 tis. obyvatel), Svitavy (17,3 tis. obyvatel), Česká Třebová a Ústí nad Orlicí (obě po cca 16 tis. obyvatel)44.

Obrázek 3 - Mapa Pardubického kraje

Pramen: Regionální informační servis

Napojení Pardubického kraje je realizováno dálnicí D11 se sjezdem před Hradcem Králové, kde byla na podzim roku 2009 otevřena nová mimoúrovňová křižovatka zajišťující bezpečné a plynulé křížení komunikace I/37 Pardubice-Hradec Králové s plánovanou rychlostní komunikací R35 a s dalšími místními komunikacemi. Na území kraje je celkem 8 km dálnic a rychlostních komunikací45, což signalizuje malou rozvinutost silniční sítě tohoto kraje. Tento údaj tak kraji dává nelichotivé prvenství – má nejméně kilometrů těchto komunikací z celé České republiky. Jako by s tímto ale neuměli či nechtěli představitelé kraje a úředníci bojovat, protože téměř 10 let projednávají návrh na výstavbu rychlostí komunikace R35 Pardubickým krajem pro zajištění větší bezpečnosti a plynulosti provozu, ale také k odlehčení současné silnice I/35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Tento projekt je brán také jako

44

Toušek, V. a kol.: Česká republika – portréty krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. ISBN 80-239-6305-8 45 Portál Řiditelství silnic a dálnic, oficiální internetové stránky, [cit. 15.prosince 2009]. Dostupné na: < http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/AE55C3DAD269424BC12575CB0050A3A7/$file/RSD2009cz.pdf>

31

vybudování alternativní trasy k D1, kde intenzita provozu často překračuje kapacitu této stavby a dochází tak k častým dopravním nehodám. Bohužel se dlouze diskutovalo o tom, kudy tato důležitá komunikace povede. Hodnotily se 2 varianty trasování komunikace vzdálené od sebe asi 17 km, což je vzhledem k důležitosti celé stavby zcela zanedbatelná vzdálenost. Celý postup vyvolal několik soudních jednání ohledně územního plánu kraje a s ohledem na nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu je tento projekt realizovatelný až po roce 2025.

Velmi důležitým typem dopravy ovlivňující podobu kraje je železnice, neboť krajem prochází koridor Praha – Ostrava (Brno). Samotná výstavba železnice přispěla k rozvoji měst na její trase, především pak Pardubic a České Třebové. Naproti tomu způsobila citelný úpadek měst jako je Chrudim či Litomyšl, do kterých dnes zajíždí prakticky pouze regionální vlaky. Pro rozvoj kraje vytváří také nezbytné předpoklady mezinárodní letiště v Pardubicích se smíšeným provozem, jak vojenským tak i civilním, které odbavilo za rok 2008 téměř 87 tisíc cestujících46.

2.2.1 Obyvatelstvo a zaměstnanost V Pardubickém kraji bylo k 31.12.2008 evidováno 515 185 obyvatel, z toho 253 973 (49,3%) mužů. Na rozdíl od Královéhradeckého kraje zde nedochází k růstu počtu obyvatel přirozenou měrou díky vyšší porodnosti než úmrtnosti, ale převážně díky přistěhovalcům. Populačně nejlidnatějším okresem jsou Pardubice se 166 tis. obyvateli. Naopak nejmenší počet obyvatel zaznamenává okres Chrudim, která má 104 tis. obyvatel. Krajská hustota zalidnění je 114 obyvatel na km2, což je o 18 obyvatel na km2 méně než je celostátní průměr. Nejméně obydlený je okres Svitavy s 76 obyvateli na km2, tedy přesná polovina státního průměru. Nejvíce osídlen je pak Pardubický okres s 189 obyvateli na km2. Průměrný věk obyvatel tohoto území je 41,9 let u žen respektive 38,8 let u mužů47. Tradičně je tento věk vyšší u osob žijících ve městech, naopak nižší hodnoty vykazují venkovské oblasti.

V analyzovaném prostředí jsou zastoupeny všechny stupně vzdělávacích institucí, obdobně jako tomu bylo v Královehradeckém kraji, i zde jsou v hojné míře. Ve školním roce 2008/2009 zde působilo 79 škol sekundárního vzdělávání, 11 vyšších odborných škol 46

Letiště Pardubice, oficiální internetové stránky, [cit. 15.prosince 2009]. Dostupné na: < http://www.airport-pardubice.cz/letiste/vykony.htm> 47 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 6. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/t/7F004186A5/$File/531011090101.xls>

32

a nesmíme opomenout Univerzitu Pardubice se 7 fakultami a 10 000 studenty. Její dislokovaná pracoviště můžeme najít také v České Třebové či Litomyšli48.

Míra nezaměstnanosti v tomto regionu následovala celostátní růst během roku 2009, a to na hodnotu 9,58 % na konci roku49. V této době činila nezaměstnanost na národní úrovni 9,2%. Rovněž je zde citelný nárůst uchazečů o práci a současně snížení počtu volných pracovních míst na polovinu. Meziročně došlo ke zvýšení počtu uchazečů na 1 pracovního místo z 5 žadatelů na téměř 15 uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo.

Tabulka 7 - Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji Stav k

Ukazatel 31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Uchazeči o zaměstnání

15 417

16 998

26 817

Volná pracovní místa

9 541

3 654

1 813

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

1,6

4,7

14,8

Míra nezaměstnanosti (v %)

5,5

6,0

9,6

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, vlastní výpočty

Zaměříme-li se blíže na strukturu uchazečů dle vzdělání na konci roku 2008, zjistíme, že z téměř 17 tis. nezaměstnaných mělo 7 316 uchazečů (43%) výuční list. Druhou skupinu tvořili lidé se základním vzděláním 4 418 zájemců o práci (26%). Předběžné statistické výsledky z roku 2009 napovídají, že došlo k výraznému navýšení počtu uchazečů z řad lidí se základním vzděláním a také obyvatel s výučním listem a s úplným středním odborným vzděláním.

Při rozboru struktury volných pracovních míst dle potřebného nejvyššího dosaženého vzdělání určíme, že na trhu pracovních příležitostí bylo ke konci roku 3 654 volných míst, z nichž téměř polovina (46%) je vhodná pro zájemce s vyučením v oboru. Druhou početně zastoupenou skupinou pak je s 31% podílem volných míst vhodných pro lidi se základním vzděláním či místa pro kandidáty s ukončeným středním vzděláním – cca 13%.

48

Univerzita Pardubice, oficiální stránky instituce, [cit. 10. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.upce.cz/> 49 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 10. ledna 2010]. Dostupné na:

33

Neobsazených pracovních pozic pro žadatele s jiným stupněm vzdělání a zpravidla vyšším je v řádu několika jednotek procent z celkem volných pracovních míst50.

2.2.2 Ekonomické ukazatele Ekonomická data Pardubický kraj generuje každým rokem vyšší celkové HDP tohoto regionu, které v roce 2008 tvořilo 151,7 mld. Kč. Při převodu tohoto ukazatele do relativních čísel ve vztahu k České republice je tento růst proporcionálně podobný jako na území celého státu a činí stabilních 4,1% HDP ČR. Ukazatel čistý disponibilní důchod ve sledovaných letech také narůstá, a to až na hodnotu 88,3 mld. Kč v posledním zkoumaném roce. Navíc dochází k přibližování tohoto ukazatele celorepublikovému průměru. Z níže uvedené tabulky je patrné, že makroekonomická veličina tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK), která dosáhla nejvyšší hodnoty 27,4 mld. Kč a jeho podíl na celkovém státním ukazateli je 3,1%. Na těchto statistických datech lze poukázat na rozdíl mezi analyzovanými kraji, kdy v absolutních číslech všechny vybrané ukazatele územních celků rostou, ale při převedení těchto ukazatelů do relativních čísel vidíme lehký rozvoj Pardubického kraje a stagnaci Královéhradeckého kraje.

Tabulka 8 - Makroekonomické ukazatele Pardubického kraje Ukazatel

Jednotka

2006

2007

2008

HDP (mil. Kč)

mil. Kč

133 511

145 651

151 665

Disponibilní důchod domácností (DDD)

mil. Kč

74 042

81 173

88 372

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

mil. Kč

21 334

27 400

nezjištěno

Podíl kraje na HDP ČR (ČR = 100)

%

4,1

4,1

4,1

Podíl kraje na THFK ČR (ČR = 100)

%

2,7

3,1

nezjištěno

DDD na jednoho obyvatele (ČR = 100)

%

94,1

94,3

94,7

Pramen: Statistická ročenka Pardubického kraje 2009 - ČSÚ

Ekonomické subjekty V analyzovaném území bylo k 31.12.2008 registrováno celkem 109 52451 ekonomických subjektů, kdy do nejpočetnější skupiny patří soukromí podnikatelé – 82,9 tis. a tedy téměř

50

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, integrovaný portál úřadu, [cit. 10. ledna 2010]. Dostupné na: 51 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit 10. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/80002A9C2A/$File/521011090709.xls>

34

76% podíl na celkovém počtu právních forem podnikatelských subjektů. Z celorepublikových hodnot se vymyká poměr samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů, kteří v procentuálním vyjádření zaujímají 5,5% ze všech ekonomických subjektů, oproti celostátním 3,8%. Za povšimnutí stojí také 5% podíl obchodních společností sídlících na území regionu.

Tabulka 9 - Právní formy podnikatelských subjektů k 31.12.2008 v Pardubickém kraji Právní formy

Podíl v %

Počet

Obchodní společnosti

5,0

5 434

Společenství vlastníků jednotek

8,1

8 840

Soukromí podnikatelé

75,7

82 898

Samostatně hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé

5,5

5 995

Ostatní

5,7

6 357

100

109 524

Celkem registrovaných subjektů

Pramen: Statistická ročenka Pardubického kraje 2009 - ČSÚ, vlastní propočty

Průmyslové ukazatele V popisovaném kraji se v roce 2008 povedlo vyprodukovat 136,5 mld. Kč dle ukazatele hrubé přidané hodnoty. Tento indikátor v čase roste, přesto v roce 2007 dosáhl pouze 1,4% celkové hrubé přidané hodnoty ČR. Oproti procentuálnímu zastoupení průmyslu a výrobě a distribucí energií zaostává region o 10 procentních bodů za národním vyjádřením tohoto ukazatele. Naopak služby a podnikatelská činnost se podílí na hrubé přidané hodnotě v regionu o 3 procentní body více (36%) než je tomu u národních dat52. Tabulka 10 - Hrubá přidaná hodnota podle odvětví v Pardubickém kraji v % Odvětví

2007

2006

2007

2008

Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov, těžba

4,3

4,3

4,6

3,1

Průmysl, výroba a distribuce energií

35,7

36,2

35,6

45,6

Stavebnictví

7,4

7,4

7,6

8,7

Služby, podnikatelská činnost

37,2

36,3

36,1

33,2

Veřejná správa, obrana; povinné soc. zabezpečení

4,5

4,4

4,3

Vzdělávání, zdravotnictví a soc. péče, veřejné služby

11,1

11,2

11,8

120 472

130 925

136 542

Hrubá přidaná hodnota celkem (mil. Kč)

Pramen: Statistická ročenka Pardubického kraje 2009 - ČSÚ, vlastní úpravy 52

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 10. ledna 2010]. Dostupné na: < http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/t/7F00418701/$File/531011090402.xls >

35

v celé ČR

9,7 9 234 726

2.2.3 Výzkum a vývoj V přímé úměrnosti je schopnost inovačního podnikání a smýšlení s celkovým počtem pracovníků pracujících ve VaV a s výdaji do tohoto odvětví plynoucími. Na území kraje bylo v roce 2008 zaměstnáno celkem 3 012 pracovníků v tomto oboru, kdy, jak je dobře ilustrováno v tabulce 11, tvoří 4,1% všech zaměstnanců ve VaV na území ČR. Zde je nutné zdůraznit trend, že ačkoliv absolutní počet pracovníků v kraji roste, roste méně proporcionálně ve vztahu k zaměstnaným ve VaV v celé ČR. V relativních číslech ovšem region ztrácí53. Opět bych rád připomněl, že data o počtu zaměstnanců jsou zde vyjádřena dle metodiky bez přepočítávání na plné úvazky.

Tabulka 11 - Charakteristiky zaměstnanosti ve VaV v Pardubickém kraji Počet zaměstnaných ve VaV

2005

2006

2007

2008

Pardubický kraj

2 632

2 944

3 005

3 012

Celá ČR

65 379

69 162

73 081

74 508

Podíl kraje na ČR v %

4,0

4,3

4,1

4,1

Meziroční nárůst zaměstnanosti ve VaV v kraji

323

312

61

7

Pramen: Statistická ročenka Pardubického kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

V následující tabulce jsou vyjádřeny sumy výdajů směřující do oblasti VaV, které však mezi roky 2007 a 2008 nepatrně poklesly. Tento jev se však objevuje také u výdajů na VaV v celé České republice, a proto tedy zůstává procentuální vyjádření podílu výdajů kraje na finančních prostředcích alokovaných v celé republice na hodnotě 3,7%54.

Tabulka 12 - Výdaje na VaV v Pardubickém kraji Výdaje na VaV (v mil. Kč)

2005

2006

2007

2008

Pardubický kraj

1 632

1 932

2 018

2 002

% podíl na HDP Pardubického kraje

1,34

1,44

1,38

1,32

42 198

49 900

54 284

54 108

% podíl na HDP ČR

1,41

1,55

1,54

1,47

Podíl kraje na celkových výdajích v ČR v %

3,9

3,9

3,7

3,7

Celá ČR

Pramen: Statistická ročenka Pardubického kraje 2009 - ČSÚ, vlastní výpočty

53

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 12. ledna 2010]. Dostupné na: < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanci_vav_cr/$File/vav_zamestnanci_cr.xls > 54 Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 12. ledna 2010]. Dostupné na: < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_vav_cr/$File/vav_vydaje_cr.xls >

36

Financování VaV bylo v roce 2008 realizováno převážně ze 2 sektorů: z veřejného sektoru ve výši 446 mil. Kč a ze soukromého sektoru - podnikatelských zdrojů částkou 1 433 mil. Kč což je více než 71,5% z celkových výdajů na VaV v Pardubickém kraji55. Když se blíže zaměříme na vládní formy podpory VaV, tak mají dvojí podobu. Účelová podpora VaV je přidělována na projekty s určitým cílem a zaměřením, ale institucionální podpora VaV je alokována větším výzkumným týmům či celým institucím na jejich výzkumné záměry. V roce 2009 bylo do Pardubického kraje přiděleno 76 mil. Kč na institucionální podporu a 293 mil. Kč na financování účelové. Tyto částky nemusí dosahovat celkové sumy veřejných výdajů na VaV v tomto kraji, protože u některých strategických projektů a záměrů tyto informace podléhají přísnému utajení.56

2.3

Komparace vybraných ukazatelů

V této kapitole jsou vybrány základní ekonomické ukazatele v analyzovaných regionech, které jsou zpracovány pro větší názornost a přehlednost vedle sebe do tabulky. Ačkoliv je Královéhradecký kraj ekonomicky silnější a má nižší míru registrované nezaměstnanosti, jsou v Pardubickém kraji mnohem nižší výdaje na VaV. Také počet zaměstnanců pracující v odvětví VaV je na území Pardubického kraji vyšší.

55

Český statistický úřad, oficiální stránky úřadu, [cit. 10. února 2010]. Dostupné na: < http://www.pardubice.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/vyzkum-xe/$File/pak_vyzkum_vyvoj.xls> 56 Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009. Vyd. Úřad vlády ČR Praha, 2009. ISBN 978-80-7440-005-6

37

Tabulka 13 - Vybrané ekonomické ukazatelé (k 31.12. 2008) Královéhradecký

Pardubický

kraj

kraj

mld. Kč

162,7

151,7

3 689,0

Podíl HDP regionu na celkové HDP

%

4,4

4,1

100

HDP územního celku na 1 obyvatele

Kč

293 960

295 219

353 701

mld. Kč

96,9

88,4

3 394,2

Podíl HDP na HDP ČR

%

4,4

4,1

100

Míra nezaměstnanosti

%

4,7

6,0

4,4

Počet uchazečů na 1 pracovní místo

suma

3,5

4,7

3,9

Počet ekonomických subjektů

suma

130 544

109 524

2 552 149

mld. Kč

146,5

136,5

3 178,0*

suma

2 656

3 012

74 508

%

3,6

4,1

100

mil. Kč

1 213

2 002

54 108

%

2,2

3,7

100

Ukazatel HDP

DDD (Disponibilní důchod domácností)

Hrubá přidaná hodnota dle odvětví Zaměstnanci ve VaV Podíl zaměstnanců ve VaV na ČR Výdaje na VaV Podíl na celk. výdajích VaV v ČR

Jednotka

ČR

* údaj za rok 31. 12. 2007 Pramen: Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009, Statistická ročenka Pardubického kraje 2009, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

38

3 PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA Tato kapitola pojednává o existující fyzické podnikatelské infrastruktuře, zabývá se jejím financováním a úspěšností jednotlivých projektů u potencionálních investorů. Je rozdělena do třech podkapitol; první dvě zaměřené na jednotlivé kraje a třetí se věnuje jejich vzájemné komparaci.

3.1 Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj může být směle vyobrazen jako kraj automobilového průmyslu – společnost Škoda Auto, a.s., tu má hned 2 významné výrobní areály – Vrchlabí a Kvasiny. Dalším specifikem pak je, že v administrativním centru není soustředěna velká výrobní kapacita, která se soustředí spíše do menších sídel v tomto kraji. Za pozornost pak stojí průmyslová zóna v Jičíně, která je velmi úspěšná při získávání nových investorů i při vytváření nových pracovních příležitostí.

3.1.1 Průmyslové zóny Hradec Králové Město Hradec Králové v současné době nemá žádnou rozlehlou městskou průmyslovou zónu a ani se k tomuto dle slov Mgr. Martiny Chamasové, ředitelky regionální kanceláře CzechInvest, nechystá. Město se více soustředí na inovativní podnikání prostřednictvím rozvinuté spolupráce mezi tamní univerzitou a moderním vědeckotechnologickým parkem s integrovaným podnikatelským

inkubátorem.

Představitelé

města

nemají

zájem

na

intenzivním využití určitého území pouze pro výrobní účely. S tímto také souvisí snaha o zaplňování proluk či starých továrenských objektů jednotlivými společnostmi orientující se na vývoj či lehkou výrobu. Městu se tak daří zamezovat velkoplošné kumulaci firem těžkého průmyslu se všemi negativními vlivy jak pro občany obce, tak pro životní prostředí.

O tom, že město a jeho občané nejsou nakloněni velkokapacitní výrobě, potvrzuje i případ z nedávné minulosti, kdy nadnárodní společnost Ronal produkující hliníková kola pro automobily projevila zájem o výstavbu nového závodu v ceně 1,5 mld. Kč v Hradci Králové s vyhlídkou vytvoření až 500 nových pracovních míst. Po četných průtazích, trestních 39

oznámeních a mnoha peticích obávajících se zhoršení životních podmínek v oblasti se firma rozhodla přesunout svůj podnikatelský záměr do nově vzniklé pardubické průmyslové zóny Staré Čívice. Zde ji naopak lidé i představitelé města přivítali s otevřenou náručí. Společnost tam tak působí dodnes, informace o ní jsou kvůli výše zmíněnému důvodu popsány v kapitole týkající se průmyslových zón v pardubickém regionu.57

Ve spolupráci s agenturou CzechInvest se přesto podařilo na území Hradce Králové usídlit dva významné investory se silným zahraničním kapitálem - Arrow Int. a Technistone a.s.

Arrow Int. Nadnárodní společnost Arrow International CR a.s. se zabývá výrobou zdravotnického materiálu. Tento podnik v Hradci Králové vložil v první etapě v roce 1994 do výstavby továrny na zelené louce 450 mil. Kč a vytvořil tak okolo 150 nových pracovních míst. Při rozšiřování závodu v roce 2001 bylo nainvestováno do rozvoje dalších 425 mil. Kč a podařilo se tak vytvořit dalších 300 nových pracovních míst. Závod v Hradci Králové se zaměřuje na výrobu žilních trubiček pro aplikaci roztoků, léků a krevních částí. V současnosti zaměstnává cca 750 lidí.58

Technistone Firma Technistone a. s. se orientuje na inovace a rozvoj v oblasti tvrzeného kamene. Jedná se o společnost vzniklou z firmy Technistone s.r.o., kdy došlo k významnému navýšení základního kapitálu a přeměně právního statusu. potenciálem podpořeným také vlastními

Jde o podnik s velkým vědeckým

kvalitně vybavenými laboratořemi pro vývoj

vzhledových i mechanických vlastností produktů. Společnost, jejíž výrobní a vývojový areál má výměru 2 ha, své produkty vyváží do více než 60 zemí světa.59 Technistone zahájil svou činnost v regionu v roce 2005, kdy postavil novou výrobní linku za více než 350 mil. Kč a vygeneroval tak ve spolupráci s agenturou CzechInvest více než 60 nových pracovních míst. Podnik dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými ústavy a vědeckými pracovišti jak v ČR tak také v Evropě a zaměstnává 180 pracovníků.

57

www.hradeckralove.cz, Hradec Králové – město na dlani, [cit. 7. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.hradeckralove.cz/zpravy/clanek.php?id=329> 58 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.czechinvest.org/data/files/investicni-projekty-czechinvest-1993-2009-62-cz.xls> 59 Technistone a.s., oficiální stránky, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.technistone.cz/index.php?obsah=pro_novinare>

40

Solnice – Kvasiny Průmyslová zóna

Solnice-Kvasiny leží asi

5 km severně od Rychnova nad Kněžnou.

Podstatnou část areálu zde tvoří jediná firma – Škoda Auto a.s., jejíž výrobní budovy v Kvasinách stojí jíž od počátku 20. století, kdy se v tomto prostoru nacházela cihelna a pila. Teprve v roce 1943 došlo k přebudování této nemovitosti na karosářské závody, které byly postupně rozšiřovány. Velmi důležitým obdobím pro tento závod byl rok 1991, kdy se automobilka stala součástí koncernu Volkswagen a začala se tak psát nová kapitola výroby osobních vozů v této podhorské oblasti.60 O ekonomickém významu této továrny svědčí i roční výroba v rozsahu cca 100 000 automobilů.

Vzhledem k narůstající potřebě rozvoje tohoto areálu byla na základě Usnesení Vlády ČR č. 1100 ze dne 31. 8. 2005 a č. 550 ze dne 10. 5. 2006 schválena podpora projektu rozvoje průmyslové zóny Solnice – Kvasiny, která byla označena a vybrána mezi strategické průmyslové zóny61. Investici lze rozdělit na dvě hlavní financované oblasti v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, a to na tzv. vnitřní zónu, kde je investorem a příjemcem dotace město Solnice a na tzv. regionální infrastrukturu, kde investorem a příjemcem dotace je Královéhradecký kraj. V rámci projektu vnitřní zóny jsou realizovány výkupy pozemků a jejich zasíťování, modernizace čističky odpadních vod či přeložky místních komunikací. V oblasti regionální infrastruktury pak jdou nemalé finanční prostředky na opravy a na zvýšení kapacity silnic všech tříd (tedy jak silnic I. tříd v majetku státu, tak také silnic II. a III. tříd v majetku Královéhradeckého kraje). Mezi dalšími projekty, kam jdou tyto finance týkající se regionální infrastruktury, patří školství, zdravotnictví, infrastruktura pro bydlení či výstavba požární stanice v nedalekém Rychnově nad Kněžnou.62

60

Vítejte v ČR, turistický propagační portál, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=2291&j=cz> 61 Vláda schválila tímto usnesením podporu v celkové výši převyšující 10,4 mld. Kč, mezi strategické zóny zařadila také Ostravu – Mošnov, Holešov, Žatec –Triangl, Brno – Tuřany a Opatovice nad Labem 62 Královéhradecký kraj, oficiální internetové stránky, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/rozvoj-kraje/prumyslove-zony-18803/>

41

Graf 1 - Finanční prostředky pro PZ Solnice - Kvasiny dle zdrojů financování

Škoda Auto a.s. Státní rozpočet Fondy Evropské unie Královéhradecký kraj

Pramen: Královéhradecký kraj, informační materiály k průmyslové zóně

Celkové schválené výdaje na podporu rozvoje této zóny přesahují 1,7 mld. Kč. přímo ze státního rozpočtu přišlo přes 1 mld. Kč (prvním usnesením bylo schváleno 886 mil. Kč), z rozpočtu Královéhradeckého kraje alokované finanční prostředky tvoří 314 mil. Kč a z fondů Evropské unie je to necelých 400 mil. Kč. Do dopravní infrastruktury tak šlo cca 387 mil. Kč, do školství 194 mil. Kč a do bydlení se alokovalo více než 110 mil. Kč. O výhodnosti projektu pro Královéhradecký kraj svědčí také to, že 678 mil. Kč jde do regionální infrastruktury, která je právě majetkem tohoto kraje.63 Samotná společnost Škoda Auto a.s. investuje do tohoto rozšíření výroby přes 6 mld. Kč.

V samotném areálu je zaměstnáno skoro 4 tis. zaměstnanců, z toho 600 lidí jsou agenturní zaměstnanci – zejména Poláci z příhraniční oblasti. Kromě Škody Auto a.s. zde sídlí 4 dodavatelské firmy a v blízkém okolí další 3 dodavatelé. Současný areál automobilky má rozlohu 48,9 ha a dalších 30 ha (a výhledově by se mělo uvolnit až 50 ha) je v územním plán vytipováno pro případné další investory.64

Hořice V Hořicích se nacházejí dvě průmyslové zóny. První o výměře 3,8 ha, která je plně obsazena a úspěšně zde působí 2 výrobní společnosti a 1 potravinový řetězec. Jedná se o firmy Olpran, 63

Královéhradecký kraj, oficiální internetové stránky, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://gis.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality/kraj-vlozi-do-rozvojekvasinske-zony-314-milionu-6101/> 64 Časopis Profit, oficiální internetové stránky, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.profit.cz/clanek/yeti-se-rodi-u-rychnova.aspx>

42

zabývající se výrobou jízdních kol a společnost SWELL, spol. s.r.o., předního dodavatele komplexních vývojových služeb pro automobilový průmysl. Mimo tyto podniky zde působí společnost Penny Market, která před nedávnem koupila prodejny řetězce Plus – Diskont. Druhou průmyslovou zónou v přilehlé oblasti je plocha o velikosti 3,5 ha, ale bohužel zde nejsou v současné době známi potencionální investoři. Navíc se městu doposud nepovedlo přivést žádného zahraničního investora, přestože již bylo několik seriozních zájemců. Tím nejvážnějším zájemcem pak byla japonská společnost Toyo Radiator, která zejména kvůli dopravním hlediskům zvolila zónu blíže u Prahy – Unhošť u Kladna.65

Hořice získaly za prodej pozemku výše zmíněným společnostem skoro 9 mil. Kč v roce 2005. Firma SWELL pak zaplatila za požadovaných 2,5 ha cenu 5 mil Kč a společnost Olpran za necelé 4 mil. Kč koupila 1,5 ha zainvestovaného pozemku.66 Vývojové centrum patřící společnosti Swell za 295,1 mil. Kč vytvořilo dle dostupných dat CzechInvestu 71 nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance. Společnost Olpran již na území města svůj závod měla a zaměstnávala v něm asi 100 lidí. S přesunem však firma získala reprezentativní prostory pro kanceláře, vedení společnosti, prodejnu a novou továrnu pro montáž kol a rozlehlé sklady. Do těchto prostor přijala 50 nových zaměstnanců. Agentura CzechInvest byla prostředníkem při převodu pozemků ze Státního pozemkového fondu na město Hořice a také při hledání zahraničních partnerů i při komunikaci s nimi.67

Jičín Město Jičín je jedním z průmyslově nejvýznamnějších měst tohoto regionu, kterému se podařilo plně využít potenciál města a rozvinout tak s investory velmi úspěšnou spolupráci při obsazování průmyslové zóny města. Městská průmyslová zóna o velikosti 70,9 ha byla rozdělena na 3 celky ve vzájemné blízkosti. Zóna I. o výměře 34 ha je obsazena z 58%, zóna II. o velikosti 25,3 ha je obsazena z 71,5% a zóna III. o rozloze 11,6 ha není v tuto chvíli využívána.68 To znamená, že je město schopno nabídnout zájemcům dalších 33 ha volné půdy, která je zatím využívána jako zemědělská plocha, z níž asi 1/3 patří soukromým vlastníkům a zbytek je již v majetku města Jičín.

65

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, internetový portál, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/jc_info/mes_stat/ra2009.pdf> 66 Horicko.cz, regionální zpravodajský internetový portál, [cit. 8. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.horicko.cz/index.php?sekce=309&typ=C&clanek=2064> 67 Data agentury CzechInvest, materiály poskytnuté při konzultaci 68 Regionální informační servis, oficiální internetový portál, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.risy.cz/index.php?pid=514&c_kraj=08&id_zony=4&language=CZ>

43

Tabulka 14 - Nejvýznamnější investoři v PZ Jičín Vytvořená

Investice (v mil.

pracovní místa

Kč)

německý

1180

3 700

PZ I.

německý

318

866

automobilový

PZ II.

švýcarský

200

350

Leist

galvanizace

PZ II.

německý

180

150

Kobit

automobilový

PZ II.

český

100

50

2 500

5 300

Obor činnosti

Umístění

Kapitál

automobilový

PZ I.

elektrotechnika

Ronal

Jméno firmy Continental Teves AEG Components

Celkem Pramen: CzechInvest Hradec Králové

Představitelé města již v polovině 90. let 20 století zahájili přípravné práce na vybudování zainvestovaných ploch vhodných k průmyslové výrobě. V průběhu budování této rozsáhlé průmyslové zóny bylo proinvestováno téměř 70 mil. Kč s poskytnutou dotací ve výši 7,2 mil Kč od agentury CzechInvest.69 Okolo města tak za tu dobu díky osvícené práci místní radnice vzniklo více než 3 500 pracovních míst a celkově je projekt jičínské průmyslové zóny velmi kladně hodnocen s neskrývaným uznáním.

Vrchlabí Průmyslová zóna Vrchlabí je dalším příkladem významně podpořené nemovitosti. Jedná se o výrobní areál, kde má jeden ze svých podniků společnost Škoda Auto, a.s. Tento podnik, ve kterém se automobily vyrábějí již 100 let, se s postupem času rozvíjel. Po vstupu Volkswagenu do společnosti v 90. letech 20. století se rozhodovalo o budoucnosti podniku. Nakonec se podařilo přesvědčit vedení automobilky o pokračování výroby v tomto závodě. V roce 2008 zde zaměstnávali 1600 pracovníků a vyprodukovali 100 tis. automobilů.70

Před 4 lety se také začalo intenzivně uvažovat o rozšíření areálu o dalších 12 ha a postavení nových výrobních objektů. Proto došlo k dohodě mezi vládou a zástupci automobilky o podpoře tohoto projektu, který byl zařazen mezi prioritní. Firma plánuje v horizontu několika následujících let zvýšit počet zaměstnanců ze současných 1 500 na 3 000

69

Český rozhlas Hradec Králové, oficiální internetový portál, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/299647> 70 Město Vrchlabí, oficiální internetový portál, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.vrchlabi.org/index.php?option=com_content&view=article&id=181:ve-vrchlabi-vyrabji-auta-100let-&catid=39:vrchlabske-podniky&Itemid=58>

44

pracovníků, rozlohu továrny zvýšit o 10 ha a navýšit výrobní kapacitu až na 1 000 vozů denně.

Tabulka 15 - Záměr rozšíření počtu zaměstnanců Škoda Auto Divize

Rok 2007

Záměr

917

1500

Svařovna

0

2000

Lakovna

0

810

Ostatní

692

490

Celkem

1609

4800

Montáž

Pramen: Zpravodajský portál Idnes71

Stát se zavázal rozvoj regionu podpořit více než 700 mil. Kč zejména na úpravu a stavbu silnic. Podmínkou vlády je však participace krajského rozpočtu a místních samospráv ve výši minimálně 25%. Kraj tak bude spolufinancovat rekonstrukce silnic a silničních staveb a město Vrchlabí pak na rozvoji průmyslové zóny za 230 mil. Kč. Kraj tak odhaduje své investice ve výši 180 mil. Kč a město Vrchlabí mezi 50 –100 mil. Kč.72 Realizace by měla proběhnout v horizontu několika let, i když bude zřejmě vinou hospodářského útlumu o něco zpožděna.

3.1.2 Vědeckotechnické parky Technologické centrum Hradec Králové Technologické centrum Hradec Králové bylo uvedeno do provozu v červnu 2008 v bývalém stravovacím objektu v areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové. Záštitu na vzniku této nemovitosti převzalo samotné město Hradec Králové společně s Univerzitou Hradec Králové za výrazné podpory agentury CzechInvest. Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování technologického centra dosáhly 87 mil. Kč a byly financovány z rozpočtu statutárního města Hradec Králové s významnou dotací z programu Prosperita ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ve výši téměř 59 mil. Kč.73

71

Zpravodajský portál Idnes.cz, [cit. 10. dubna 2010]. Dostupné na: < http://ekonomika.idnes.cz/skoda-auto-ve-vrchlabi-prijme-tisice-zamestnancu-fb1/ekoakcie.asp?c=A070307_699176_ekoakcie_str> 72 Hospodářské noviny, oficiální internetový portál, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://logistika.ihned.cz/c1-26042120-stat-podpori-skodu-auto-miliardovymi-investicemi> 73 Národní asociace na podporu podnikání, oficiální internetové stránky , [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na:

45

Součástí vybudovaného Technologického centra je také podnikatelský inkubátor (blíže následující kapitola) a také centrum pro transfer technologií. Tento park proto dokáže zajistit obě základní funkce VTP, jak tu inkubační, tak také tu inovační. Technologické centrum Hradec Králové je provozováno prostřednictvím obecně prospěšné společnosti s názvem Technologické centrum Hradec Králové, o.p.s. Tato společnost vstoupila v roce 2007 do Společnosti vědeckotechnických parků a v roce 2008 se stalo královéhradecké centrum akreditovaným VTP.74 Celková plocha k pronájmu činí 2 817 m2 v podobě 12 kanceláří a 8 provozních bloků, z čehož 1 594 m2 tvoří pronajímatelnou plochu. Ta je vhodná pro vybudování velkých kanceláří (tzv. openspace), ateliérů, laboratoří, výstavek, skladů a místa pro archív. V současné době jsou zde volné 2 kanceláře o velikosti 58 m2, 2 provozní bloky o výměře 210 m2 a 424 m2 skladů. Nájemné provozních prostor je pak kalkulováno ve výši 1500 Kč/m2/rok bez DPH, kancelářských prostor vybavených nábytkem 2000 Kč/m2/rok bez DPH a skladů v ceně 200 Kč/m2/rok bez DPH. Všechny prostory disponují moderním technickým zařízením jako je datová síť, internetové připojení či telefonní ústřednou. Všichni podnikatelé v parku mohou využívat společnou recepci, kopírovací centrum, občerstvení či možnost pronájmu konferenční a zasedací místnosti za symbolický poplatek. V současné době je zde zasídleno téměř 20 firem.75

< http://www.narp.cz/index.php/projekty/projekty-clenu-narp/89-technologicke-centrum-hradec-kralove.html> 74 Technologické centrum Hradec Králové, oficiální internetové stránky, [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.tchk.cz/technologicke-centrum/historie.htm> 75 Technologické centrum Hradec Králové, oficiální internetové stránky, [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.tchk.cz/vedecko-techologicky-park/volne-prostory-1.htm>

46

Tabulka 16 - Firmy zasídlené v Technologickém centru v Hradci Králové Firma Inovia

Obor

Místo

Firma

zasídlení

Poradenství

VTP

LEKOM CZ

Cestovní ruch

VTP

AARON GROUP

SoftGate, s.r.o.

IT

VTP

Biocid

Spoluhráči.cz

Počítačové hry

PI

Turistika.cz

Muzeum počítačů

Letiště Hradec Králové

Vzdělávání / cestovní ruch

BARÁK – STAV

VTP

KobraNet M.C.O.M.

Obor

Místo zasídlení

Poradenské služby

VTP

IT

VTP

Chemické látky

VTP

Stavebnictví

VTP

IT

PI

Marketing

VTP

Výroba mýdel

VTP

Reality

VTP

AG COM

IT

VTP

Optimalizátoři.cz

IT

PI

CHemProtect

Chemická ochrana

VTP

Gastronomie

VTP

Auking group

IT

VTP

Grafické služby

VTP

LEKOM CZ

Poradenské služby

VTP

VHJH s.r.o. Sittaproduct.com

Callcentrum Mydlárna u dvou koček

Pramen: Technologické centrum Hradec Králové

Technologické centrum nabízí širokou paletu služeb pro společnosti v objektu usídlené, které tvoří dvě skupiny – rozvojové služby centra a prosté poskytované služby. O poskytovaných službách pojednával výše uvedený odstavec (tzn. kopírovací centrum, centrální podatelna, pronájem konferenční místnosti s audiovizuální technikou, datové služby, úklidové služby či catering). Do rozvojových služeb centra pak můžeme zařadit právní konzultace, daňové poradenství, konzultantskou a projektovou podporu, společnou propagaci a vzdělávání.

Nově spuštěnou službou pro podnikatele ve VTP je služba virtuální kanceláře. Ta je určena pro všechny, kteří nepotřebují platit pronájem kanceláře, ale kvůli své činnosti potřebují mít určitou obchodní adresu či dokonce sídlo společnosti. V případě existence firmy, která potřebuje pouze obchodní (kontaktní) adresu pro potřeby doručování zásilek či telefonního čísla nebo fax, nabízí VTP řešení, které je v základu zpoplatněno částkou 250 Kč měsíčně bez DPH. Balíček nazvaný Sídlo společnosti je určen pro podnikatele, kteří mají zájem o zřízení sídla společnosti na adrese VTP. Za tuto adresu pak podnikatel platí 450 Kč měsíčně bez DPH. Jedná se však o základní ceny, které jsou podle využití dalších služeb dle ceníku navyšovány.76

76

Technologické centrum Hradec Králové, oficiální internetové stránky, [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.tchk.cz/sluzby/virtualni-kancelar.htm>

47

V Příloze A je pak umístěno schéma procesu pro rozhodnutí o přijetí či odmítnutí firmy vstupující do podnikatelského inkubátoru v Hradci Králové. V nákresu je také naznačena nezbytná každoroční evaluace úspěšnosti firem a rozhodování o prodloužení smlouvy. V Příloze B pak je přímo žádost pro zasídlení firmy do podnikatelského inkubátoru Technologického centra v Hradci Králové.

CTTV - INOTEX, s.r.o., Dvůr Králové nad Labem Centrum textilních technologií a vzdělávání je provozováno společností INOTEX, s.r.o., ve Dvoře Králové nad Labem jako samostatná organizační jednotka. Firma INOTEX je nástupnickou organizací po Výzkumném ústavu textilního zušlechťování, kdy od roku 1996 pokračuje v jeho tradici. CTTV-INOTEX provádí technologický výzkum a zavádění inovací a technologický transfer v oblasti mokrých procesů textilní výroby. Společnost má také akreditovánu zkušebnu pro textil a textilní technologie.77

Koncepce VTP se tak zaměřuje na poskytování ucelené nabídky vývojových, servisních a transferových služeb, maloobjemových výrob a dodávek v oblasti prototypové strojní výroby a textilní produkce. Spolupráce je také rozvíjena z důvody technologické podpory malých konfekčních firem, které obtížně hledají výrobní a servisní zázemí u velkých firem. VTP úzce spolupracuje s libereckou a pardubickou univerzitou a středními odbornými školami ve Dvoře Králové nad Labem.78

Protože je zakladatelem, investorem i provozovatelem tohoto VTP soukromá firma, která má zájem o spolupráci se společnostmi ze stejného oboru, nejsou informace o tomto parku tak všeobecně publikovány jako data týkajících se VTP, na kterých mají podíl i veřejné instituce. Celková plocha VTP má rozlohu 2 550 m2 a v současné době je zcela obsazena 5 firmami zabývajícími se textilní výrobou s celkově více než 60 zaměstnanci. Cena pronájmu se stanovuje individuálně na základě obchodních jednání a odráží se v ní mimo jiné také přínos určité firmy pro celý areál a její intenzita a ochota zapojení do řešení společných projektů. Proto lze obecně říci, že strategický partner má daleko přívětivější nájemní podmínky než nezúčastněná uzavřená firma.

77

INOTEX spol. s.r.o., oficiální internetové stránky, [cit. 3. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.inotex.cz/historie.aspx> 78 Švejda, P., a kol.: Vědeckotechnické parky v České republice. SVTP ČR, Praha, 2008. ISBN 80-903846-1-3

48

V areálu tak sídlí tyto firmy: INOTEX spol. s.r.o., Sound Servis, s.r.o., Ing. Drahomír Dvorský, CSc, v.o.s., Clutex, v.o.s a Centrum Textil II-FT tul, v.o.s. Za přispění tohoto centra již byly úspěšně na trh zavedeny tyto 3 společnosti, které již působí mimo tento VTP: UNIREG, s.r.o., Atelier Technik, s.r.o. a INECO, s.r.o. Výše uvedené firmy mají obdobné podnikatelské zaměření na transfer textilních technologií, jejich inovace a ekologii.

3.1.3 Podnikatelské inkubátory Technologické centrum Hradec Králové Podnikatelský inkubátor je součástí Technologického centra v Hradci Králové a jeho provoz byl zahájen v polovině roku 2008. Tato nemovitost je určena pouze pro začínající firmy s inovačním potenciálem, což je posuzováno odbornou komisí při podání přihlášky do podnikatelského inkubátoru. Rozhodovací proces je poměrně rychlý, v průměru trvá vyřízení žádosti 4-6 týdnů. Předpokladem pro vstup do inkubátoru je dobrý podnikatelský plán schválený výběrovou komisí.

V případě kladného zhodnocení záměru je sepsána s podnikatelem tzv. podnájemní smlouva na dobu jednoho roku s možností získat dotované nájemné. Po skončení tohoto období probíhají evaluace činnosti firmy a v případě oboustranné spokojenosti je tato smlouva prodloužena o dalších 12 měsíců. Maximální doba nájmu je udávána na 36 měsíců, poté je firma převedena do VTP s komerčním nájmem a tamními službami.79 Celková pronajímatelná plocha inkubátoru činí 850 m2, k pronájmu jsou zde kanceláře o výměře 18 m2 či 37 m2 a variabilní prostory pro laboratoře a dílny o celkových rozměrech 100 m2. Nájemné roste v průběhu let tak, aby ve třetím roce dosáhla komerčnímu nájmu ve VTP (v současnosti 2000 Kč/m2/rok bez DPH). Nájemné v prvním roce tak činí 1000 Kč/m2/rok bez DPH, což je 50% sleva oproti standardním komerčnímu poplatku. Společnosti však mají k dispozici také konferenční sál, zasedací místnost, telefonní ústřednu, datové služby, kancelářské zázemí, kopírovací centrum či společnou recepci.

79

Technologické centrum Hradec Králové, oficiální internetové stránky, [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.tchk.cz/podnikatelsky-inkubator/podminky-inkubace.htm>

49

Obrázek 4 - Podnikatelský inkubátor Hradec Králové

Pramen: Technologické centrum Hradec Králové

Nájemci v inkubátoru mohou využívat bezplatných konzultací v oblasti založení firmy, strategického poradenství a rozvoje firmy, poradenství ve financování podnikatelského záměru či vyhledávání potencionálních partnerů. Inkubátor také zprostředkovává komerční služby, které jsou pro nájemce dotované. Mezi ně můžeme zařadit právní, daňové a účetní poradenství, marketingové a personální služby, poradenství týkající se dotačních titulů a různorodé vzdělávací kurzy a semináře.80

3.2 Pardubický kraj Pardubický kraj proslul známou tradicí chemického průmyslu, na kterou se mnohé společnosti snaží navázat. V této oblasti je tady velká koncentrace vědeckých a výzkumných pracovníků. Největší průmyslovou zónu tak logicky kraj má přímo ve statutárním městě Pardubice, jejíž rozloze se žádný jiný areál v kraji nevyrovná. Druhým významným centrem pak je město Chrudim ležící 10 km jižně od Pardubic.

80

Technologické centrum Hradec Králové, oficiální internetové stránky, [cit. 2. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.tchk.cz/podnikatelsky-inkubator/podpora-inkubovanym-firmam.htm>

50

3.2.1 Průmyslové zóny Staré Čívice Největší podnikatelskou nemovitostí v Pardubickém kraji je městská průmyslová zóna nacházející se 6 km západně od centra Pardubic. Tato zóna se rozprostírá v katastru obce Staré Čívice, a má proto velmi strategickou polohu, neboť nedaleko je železniční trať koridoru Praha-Ostrava, dálnice D11 do Prahy, přístav na Labi, ale také mezinárodní letiště s civilním i armádním provozem.

V současné době má tato zóna rozlohu pozemku 71 h , kdy se v územním plánu počítá s možností rozšíření areálu až na 120 ha. Lokalita je proto určena k lehké průmyslové výrobě, výrobním a strategickým službám či technologickým centrům. Výhodou této oblasti je zejména zázemí města s 90 000 obyvateli s průmyslovou tradicí, kvalifikovanou pracovní sílou a provázaností vysokého školství s místními podniky.

Zóna je propagována jak samotným městem, tak také ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Samotný projekt již získal několik odborných cen, za všechny lze uvést například 3. místo v soutěži Podnikatelská nemovitost roku 2007 jako nemovitost s největším ekonomickým benefitem.

Náklady na vybudování zóny činily doposud celkem 354 mil. Kč, z čehož 137 mil. Kč bylo vynaloženo na výkupy pozemků a zbylých 217 mil. Kč stálo zainvestování pozemků. Tyto prostředky byly čerpány zejména z rozpočtu města Pardubice s výrazným přispěním státního rozpočtu částkou 78,1 mil Kč rozprostřenou mezi roky 1999 - 2003

a z dotací ze

Strukturálních fondů Evropské unie v roce 2007 ve výši 16,7 mil. Kč. O kvalitně zpracovaném projektu svědčí i to, že město získalo necelých 180 mil. Kč zpět prodejem zainvestovaných pozemků investorům a celková výše soukromých investic na tomto území přesáhla 9 mld. Kč.81

V dnešní době je obsazeno 58% (70 ha) celkové plochy areálu, z čehož je 40 ha obsazeno firmami, a zbytek tvoří nezbytná infrastruktura v podobě komunikací, parkovišť a zeleně. Počet zaměstnanců se na území zóny v roce 2008 pohyboval okolo 2 900 osob. Původně se

81

Město Pardubice, oficiální stránky města, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl-a-obchod/mpz-reference.html/>

51

zde počítalo s postupným nárůstem převyšujícím 3 000 osob, což bylo bohužel zbržděno probíhající hospodářskou recesí.82

Tabulka 17 - Firmy působící v městské podnikatelské zóně Pardubice - Staré Čívice

Název podniku

Obor výroby

Rok

Celková

Počet

podpisu

investice

zaměstnanců

smlouvy

(mld. Kč)

(2008)

Panasonic Automotive Systems

Autorádia

2000

3,27

1 273

JTEKT Automotive Czech rep.

Součásti do převodovek automobilů

2003

1,25

350

KYB Manufacturing

Tlumiče pro automobily

2004

0,75

330

Ronal CR

Litá hliníková kola

2004

2

550

TechnoPark Pardubice

Technologický park

2005

0,4

250

Pramen: Magistrát města Pardubic

Pardubice – Přístav Tato průmyslová zóna se nachází 3 km severozápadně od centra Pardubic. V první etapě mělo být zainvestováno 30 ha s postupným zvětšování až na 90 ha. Územní plán počítá v této oblasti s umístěním lehké průmyslové výroby a logistiky. Hlavní devízou tohoto projektu mělo být přímé napojení na labskou vodní cestu a železniční dopravu. Tento projekt však byl pozdržen nepříznivým ekonomickým vývojem a také průtahy týkající se splavnění Labe a vybudování potřebných vodohospodářských regulačních staveb.83

Díky podpoře města a kraje se plánuje se zainvestování této plochy v horizontu několika let, přičemž stavba není podmíněna splavností Labe. Zástupci dotčených orgánů prosazují rozvoj této lokality prozatím v tzv. odlehčené verzi s výhledovým vybudováním přímého napojení na lodní dopravu s přístavní hranou téměř 500 metrů. Tato první fáze kalkuluje se stavbou zpevněných ploch, železniční vlečky a krytých skladů.

Průmyslová zóna Chrudim Město Chrudim v současné době má dvě městské průmyslové zóny. První v současné době nezaplněnou oblastí ve městě se nazývá průmyslová zóna západ, která leží v oblasti bývalé Transporty u silnice vedoucí směrem na Čáslav. Na území o velikosti převyšující 70 ha, z niž 82

Regionální informační systém, internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < http://www.risy.cz/index.php?pid=514&c_kraj=09&id_zony=1&language=CZ> 83 Přístav Pardubice a.s., internetové stránky, [cit. 25. března 2010]. Dostupné na: < http://www.pristav-pardubice.cz>

52

33 ha je nezastavěných a určených pro průmyslovou výrobu. Po zániku strojírenské firmy Transporta v tomto areálu o velikosti necelých 40 ha působí několik menších firem s obdobným zaměřením. Vlastníkem volných pozemků je u 27 ha město Chrudim, zbylých 6 ha je v soukromém vlastnictví s uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí na prodej potřebných parcel.84

Významným investorem v této zóně mohla být společnost Brewer, s.r.o., zabývající se exportem nápojů balených v plechovkách. Tato společnost dle opce měla vlastnit v areálu 2 ha pozemku s dohodnutým předkupním právem na dalších několik ha. půdy. V roce 2007 byl domluven prodej tohoto pozemku o výměře 2 ha za cenu 320 Kč/m2. V poslední chvíli však firma od svého záměru ustoupila z důvodu změny podnikatelské strategie a město tak přišlo o investici v řádech stovek milionů korun a o 150 nově vytvořený pracovních míst. V současné době si město cení tyto pozemky na cenu okolo 550 Kč/m2, což je minimální nabídka, za kterou by byli představitelé města ochotni potencionálním investorům parcely prodat.85

V areálu však vlastní pozemek o velikosti 5,5 ha společnost Siag zabývající se výrobou komponentů pro větrné elektrárny či chrudimská Dřevovýroba Ficek s areálem o velikosti 1,5 ha. V posledních letech představitelé města jednali s několika zájemci o možnostech investice do této zóny. Zájem těchto investorů, mezi kterými byly potravinářské či logistické společnosti, ale prozatím ochladl.

Druhým významným areálem je pak průmyslová zóna sever o výměře 6,5 ha ležící u silnice I/37 směrem na Pardubice, která je v současné době zcela obsazena. Tato zóna byla zainvestována ve spolupráci s agenturou CzechInvest, která se podílela na převodu pozemků ze Zemědělského půdního fondu do vlastnictví města v roce 2001. Dle informací představitelů města Chrudim skončil projekt výstavby této nemovitosti pro podnikatele z hlediska nákladů a výnosů města s lehkým přebytkem, ačkoliv hlavním posláním projektu bylo vygenerování nových pracovních míst.

84

Propagační materiál města, [cit. 27. března 2010]. Dostupné na: < http://www.chrudim-city.cz/public/file/propagacni_mat_PZ_CJ.pdf> 85 Chrudimský deník, zpravodajský portál, [cit. 27. března 2010]. Dostupné na: < http://chrudimsky.denik.cz/podnikani/pivovar-dostal-dobrou-cenu-ale-pozemku-se-vzdal.html>

53

Tabulka 18 - Přehled firem v Průmyslové zóně - sever Jméno firmy

Obor činnosti

Výměra půdy v ha

Prodejní cena v Kč/m2 bez DPH

Elfra s.r.o.

elektroinstalace

1,5

500

Profit Stavebniny

stavebniny

3,2

550

GWF, s.r.o.

strojírenství

0,32

850

Protronix, s.r.o.

elektrotechnika

0,30

850

SEZAM, s.r.o.

železářské potřeby

0,30

900

Autocapital, s.r.o.

služby pro motoristy

0,42

900

Kamnářství Pecina

kamnářské armatury

0,20

900

Habra Chrudim

čistící technika

0,25

1000

Pramen: Bukačová, I.: Současné využití a budoucnost průmyslové zóny v Chrudimi, úprava autora

Celá tato zóna byla dobudována v roce 2007 s celkovými náklady převyšujícími 45 mil. Kč a od roku 2005 probíhal rozprodej pozemků. Různé ceny pozemků jednotlivých firem jsou odlišné kvůli zohlednění data investice a růstu cen pozemků a také lokální polohou v rámci areálu. Cena také odrážela významnost podniku a v několika případech potřeba dobudování infrastruktury s finanční účastí zejména u prvních firem v této zóně.86

Paprsek Svitavy Další vybudovanou průmyslovou zónou s podporou agentury CzechInvest v Pardubickém kraji je městská zóna Paprsek Svitavy s rozlohou 41,6 ha (cca 6 ha tvoří podpůrná infrastruktura jako jsou komunikace či zeleň), která byla vybudována v letech 2002-2004 a rozprostírá se na východním okraji tohoto 17 000 města. Dlouhodobě se zde průměrná nezaměstnanost pohybovala o 5 procentních bodů výše než je průměrná celorepubliková nezaměstnanost. Tato průmyslová zóna se skládá z několika bloků. V současné době je v souhrnu volná plocha o velikosti 11,6 ha, nicméně se nejedná o plochu v jednom celku, ale prostorem tvořeným součtem volných ploch v jednotlivých blocích.87

Náklady na vybudování tohoto areálu v letech 2002-2004 se pohybovaly ve výši 40 mil. Kč. Město získalo na tento projekt prostřednictvím agentury CzechInvest dotaci ve výši 15,7 mil. Kč, zbytek finančních prostředků ve výši 14,3 mil. Kč uhradily Svitavy z vlastního

86

Bukačová, I.: Současné využití a budoucnost průmyslové zóny v Chrudimi. Bakalářská práce, ESF-MUNI, Brno, 2007. 87 Město Svitavy, oficiální internetové stránky, [cit. 29. března 2010]. Dostupné na: < http://www.svitavy.cz/inv/paprsek.htm>

54

rozpočtu. Oficiální cena k jednání s potencionálními investory o prodeji pozemku v této zóně je stanovena ve výši 300 Kč/m2 bez DPH.88

V areálu působí několik firem, mezi těmi významnými jsou společnosti s americkým, dánským a švýcarským kapitálem a rozličným předmětem podnikání jako je textilní průmysl na jedné straně a strojírenská výroba či polygrafie na straně druhé. Kvůli odstoupení od smlouvy firmami Vranovské strojírny a Svitap J.H.J. se město rozhodlo hledat i jiné investory. Jako zajímavým řešením se jeví stavba sluneční elektrárny na 5 ha pozemcích průmyslové zóny. Jedná se o pozemky, které v tuto chvíli nemělo město Svitavy efektivnější využití a tuto fotovoltaickou elektrárnu bude provozovat firma, jež ve městě Svitavy zabezpečuje dodávky tepla a teplé vody. Prodejní cena pak dosáhla výše 335 Kč/m2 bez DPH a tím do městské poklady přibude více než 17 mil. Kč.89

Moravská Třebová Průmyslová zóna Moravská Třebová o rozloze bezmála 10 ha se rozprostírá na západním okraji obce v blízkosti silnice I/35 spojující Olomouc a Hradec Králové. Areál se počal budovat od roku 2001 v polovině roku 2005 začala výstavba objektů prvního investora. V současné době je již lokalita plně obsazena a celý projekt umožnil vzniku více než 400 pracovních míst. Stát se na zainvestování této průmyslové zóny podílel dotací ve výši 6 mil. Kč a Pardubický kraj podpořil projekt částkou převyšující 3,3 mil. Kč („V roce 2005 to byl grant ve výši 950 000,- Kč a také individuální dotace z rozpočtu kraje ve výši 1,5 mil. Kč na rozšíření inženýrských sítí a vybudování související infrastruktury. V roce 2006 poskytl Pardubický kraj grant ve výši 882 000,- Kč na prodloužení chodníků a veřejného osvětlení a inženýrských sítí.“).90

Jak již bylo výše řečeno, areál byl zaplněn jak českými tak také zahraničními investory s pestrou paletou předmětů podnikání, a to z důvodu lepší vyváženosti rozvoje této oblasti a diverzifikace rizika v případě oslabení nějakého oboru průmyslu. V areálu v současné době působí tyto společnosti: DGF, Nástrojárna MM, Atek, Treboplast, Protechnik Consulting či Kayser. Dle slov Ing. Miroslava Netolického, manažera průmyslové zóny v Moravské

88

Nasetelevize.cz, internetová televize z Vašeho kraje, [cit. 29. března 2010]. Dostupné na: < http://www.nasetelevize.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2008010031> 89 Svitavský deník, oficiální internetové stránky, [cit. 29. března 2010]. Dostupné na: < http://svitavsky.denik.cz/podnikani/slunecni-elektrarna-namisto-vyrobnich-hal20090704.html> 90 Materiál Pardubického kraje, [cit. 29. března 2010], tisková zpráva dostupná například zde: < http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=2610&item=36986&previev=archiv>

55

Třebové, zde tyto firmy celkem proinvestovaly více než 350 mil. Kč a vygenerovaly více než 250 pracovních míst.

Prvním zahraničním investorem, kterého se zde podařilo zasídlit, se stala společnost Treboplast, s.r.o., což je dceřinná společnost španělské firmy Industrias Tajo. Společnost Treboplast se zabývá výrobou plastových dílů zejména pro automobilový průmysl. Tato investice přišla společnost na 155 mil. Kč a vytvoření 60 nových pracovních míst s plánovaným dalším rozšířením výroby.

Samozřejmě jisté oslabení průmyslové výroby

postihlo i tuto průmyslovou zónu, ale díky zaměření na automobilový průmysl a vládní podpoře tomuto odvětví prostřednictvím tzv. šrotovného v mnoha zemích Evropské unie, se tento propad může prozatím projevit maximálně propadem 10% počtu pracovních míst.91

3.2.2 Vědeckotechnické parky TechnoPark Pardubice TechnoPark Pardubice je v současnosti jediným VTP na území Pardubického kraje. Jedná se o soubor nově postavených budov v městské průmyslové zóně Staré Čívice v Pardubicích uvedených do provozu v polovině roku 2008. Jedná se o společný projekt Univerzity Pardubice, Pardubického kraje a společnosti FreeZone Pardubice, a.s., ve které jsou podstatnými akcionáři město Pardubice a město Chrudim. První etapa výstavby VTP byla s celkovými náklady 422 mil. Kč realizována za výrazného přispění agentury CzechInvest za podpory dotace z Operačního programu průmysl a podnikání (program Prosperita) ve výši téměř 300 mil. Kč.92 Celkem tak byly postaveny v 1. etapě 3 pavilony s celkovou plochou převyšující 10 000 m2. V druhé fázi výstavby by se plocha VTP dle plánů měla rozšířit o více než 5000 m2. Jeho součástí má být 6 pavilonů, školicí centrum a hotel. Dostavba by tak vyšla dle propočtů na 180 mil. Kč, kterou plánuje předseda dozorčí rady společnosti TechnoPark management Jiří Kováč financovat opět za spoluúčasti Evropské unie. Bohužel celý záměr se potýká s finančními problémy, jelikož se obsazenost parku pohybuje okolo 10%, a proto lze čekat výrazné posunutí dostavby parku.

91

Informační zpravodaj města, internetové vydání, [cit. 30. března 2010]. Dostupné na: < http://www.mtrebova.cz/files/mtz0507.pdf> 92 Hospodářské noviny, oficiální internetový portál, [cit. 26. března 2010]. Dostupné na: < http://stavitel.ihned.cz/2-22315980-G00000_d-6f>

56

Jak již bylo nastíněno, prostory TechnoParku zůstávají nevyužité. Dle vedení VTP měl areál přislíben původně zaplnění asi ze 70% své plochy, ale bohužel poté přišel hospodářský útlum a úspory v automobilovém průmyslu. V roce 2009 působila v areálu pouze 1 firma v podnikatelském inkubátoru a 6 společností ve VTP. CzechInvest vidí problém také v tom, že jsou prostory šité na míru především větším firmám, nikoliv pak pro začínající studentské firmy zabývající se například IT technologiemi. Zejména kvůli zaměření převážně na automobilový průmysl vidí většina politiků jako chybu. Je ale třeba přiznat, že se projekt připravoval v době, kdy automobilový průmysl každým rokem rostl a nic obratu k horšímu nenasvědčovalo. Kvůli značnému nezájmu podnikatelů o tento areál je dnes TechnoPark ve finanční krizi a má problémy se splácením úvěru.93

Pardubický TechnoPark řeší z výše uvedených důvodů problémy se splácením úvěru, neboť společnost počítala s daleko vyšším výnosem z pronájmu těchto prostor. V současné době park na nájemném vybere 7 mil. Kč, ale splátka bance tvoří 8 mil. Kč. Proto představitelé VTP požádali místní samosprávu o finanční výpomoc po městu a kraji, které by půjčili parku po 5 mil. Kč ročně po dobu 4 let na umoření provozních ztrát. Dle posledních zpráv však jak zastupitelé kraje, tak také zastupitelé města odmítli podpořit VTP, a tak musí vedení hledat další možnosti, jak se s nepříjemnou finanční situací vypořádat. Dle informací Ing. Lenky Loučkové z pardubického CzechInvestu je nynější situace velmi nepřehledná. Hledají se další možnosti podpory ze státního rozpočtu či evropských fondů, či se jedná o poskytnutí dalšího úvěru. Nicméně všichni hovoří o velkém významu a potenciálu VTP ve městě, a proto se nepředpokládá, že by se tento projekt v této situaci nechal zkrachovat.

Samotný VTP je tedy v nově postavených budovách s dvěma typy pronajímatelných ploch – kancelářské a výrobní prostory. Místnosti nabízí nezávislé topení a klimatizaci, flexibilitu a variabilitu

prostoru

a vysokorychlostní

díky

internet,

příčkovým centrální

modulům,

zabezpečovací

centrální systém

telefonní či

vstup

ústřednu do

areálu

prostřednictvím čipových karet. Samozřejmostí pak jsou úklidové, recepční a stravovací služby.

93

ČT24, zpravodajský portál České televize, [cit. 25. března 2010]. Dostupné na: < http://www.ct24.cz/regionalni/vychodni-cechy/48893-pardubicky-TechnoPark-zeje-prazdnotou/>

57

Obrázek 5 - TechnoPark Pardubice

Pramen: V & N stavebně-inženýrská společnost Pardubice

Nájemné prostor ve VTP je kalkulováno dle typu místnosti a to ve výši 2 800 Kč/m2/rok bez DPH a pro prostory výrobní ve výši 1 700 Kč/m2/rok bez DPH. Tyto náklady však v sobě absorbují pouze běžný nájem a náklady na topení. K tomuto je pak třeba připočítat také platby za úklid, strážní a recepční službu, odvoz odpadu, připojení k internetu či telefonie, což může poplatek ještě značně navýšit.94

3.2.3 Podnikatelské inkubátory TechnoPark Pardubice Část areálu TechnoParku Pardubického je vybudována jako podnikatelský inkubátor, čímž je tento areál schopen zastřešit kompletní nabídku pro inovativní firmy v podobě VTP, podnikatelského inkubátoru a také centrum pro transfer technologií. Existuje tu prvotní předpoklad o výborném potenciálu oblasti, ve které působí na 700 akademických pracovníků a bezmála 10 000 studentů. Podnikatelský inkubátor měl sloužit zejména těmto mladým lidem s komerčně využitelným nápadem, kteří by našli podporu a podnikatelské zázemí v areálu podnikatelského

inkubátoru.

Dalším

důvodem

byla

všeobecná

vůle

pokračovat

ve výzkumném činnosti tolik tradiční pro pardubické podniky, ale také vyrovnaný rozvoj ve vztahu inovativního podnikání k obyčejným montovnám, které v posledních letech ve městě vyrostly.

94

TechnoPark Pardubice, oficiální internetové stránky, [cit. 15. března 2010]. Dostupné na: < http://www.techpark.cz/>

58

V rámci první etapy výstavby, jež byla dokončena v půlce roku 2008 stavba podnikatelského inkubátoru stála 206,6 mil Kč z celkových vynaložených nákladu na park ve výši 422 mil. Kč. Dotace na vybudování TechnoParku z programu Prosperita z Operačního programu průmysl ve výši téměř 300 mil Kč byla rozdělena následovně: na budovy VTP bylo alokováno 149,8 mil. Kč a do objektu podnikatelského inkubátoru přišlo rovných 150 mil. Kč.95

Vzhledem k velmi rozličné variabilitě interiéru jednotlivých pavilonů není pevně stanoven podíl prostoru pro podnikatelský inkubátor na celkové plochy VTP. Celý projekt počítá s hodnotou mezi 40-60% rozlohy dle poptávky nájemců. Původní nájem při zahájení činnosti objektu byl kalkulován jako tzv. teplý nájem, ve kterém je již zahrnuta cena jak za pronájem prostor, tak i za veškeré energie a služby, které činí 2 800 Kč/m2/rok bez DPH s možností odložených plateb či jiných podpůrných instrumentů, jež by měly být dohodnuty se zájemci na individuální bázi. V současné době bohužel není v podnikatelském inkubátoru ani jedna firma, proto se dá očekávat možná výrazná sleva, o které se však oficiálně příliš nehovoří. Bohužel, jak již bylo výše řečeno, celý projekt TechnoParku Pardubice se potýká s velkými finančními problémy, a to převážně z důvodu neobsazenosti a velkému nezájmu nájemců o tento objekt.

V době otevírání tohoto areálu bylo očekávání budoucího vývoje ve vedení společnosti TechnoParku příliš optimistické, a o to více je současná situace vážná. Dle slov Ing. Tomáše Hrušky, předsedy představenstva TechnoParku, těsně před zahájením tak již v tuto dobu existovaly závazné předběžné dohody na obsazení až 30% plochy VTP. V samotném inkubátoru nebyli žádná předběžná ujednání o pronájmu v té době uzavřena, nicméně se vedla seriozní jednání s několika potencionálními nájemníky. Vedení parku počítalo s postupným zaplněním inkubátoru v horizontu 1-2 let kvůli zájmu nových firem a relativně náročného výběrové řízení na pronájem ploch inkubátoru. S takovou prodlevou počítal i business plán společnosti, proto se celé ekonomické problémy parku nepřičítají ani tak na stranu nezájmu o inkubační plochy, ale spíše celkového nezájmu podnikatelů o plochy VTP.

95

TechnoPark Pardubice, interní tištěný materiál pro konferenci projektu CENMAD

59

3.3 Komparace krajů V předchozích kapitolách byla rozebrána podnikatelská infrastruktura zdánlivě obdobných regionů, které spolu přímo sousedí a které spolu do ještě nedávno tvořili jeden administrativní celek – Východní Čechy. Tím více je zajímavé vzájemné porovnání odlišného zaměření jednotlivých regionů i jejich požadavky na rozvoj podnikání a průmyslovou výrobu. Ačkoliv nové uskupení krajů tu funguje téměř deset let, jejich rozmístění podnikatelské infrastruktury se drží regionálních tradic. Kraje se nesnaží tyto centra měnit či potlačovat, ale na jejich základech staví ekonomický rozvoj celé lokality.

3.3.1 Komparace statutárních měst Velmi pozoruhodné je srovnání přístupu radnic obou statutárních měst a zároveň administrativních center komparovaných regionů, kdy na základě dlouholeté tradice se snaží Pardubice profilovat jako město, ve kterém má průmysl svou nezastupitelnou a významnou roli. Pardubice se za své výrobní podniky nestydí, naopak jsou na ně patřičně hrdí. Pod tíhou těchto okolností je proto logické vybudování ohromné městské průmyslové zóny, která zaručí pracovní místa pro lidi, kteří budou postiženi nevyhnutelnou restrukturalizací tradičních pardubických podniků jako je Synthesia, Tesla či Paramo.

V této oblasti se tak městu

podařilo vybudovat velkoryse pojatou průmyslovou zónu za podpory vysoké dotace ze státního rozpočtu. Navíc mají v záloze připravené další rozsáhlé průmyslové zóny jako je například areál nedaleko Labe, kde v případě splavnění této Řeky až do Pardubic pro velké lodě by mohla vyrůst strategická logistická centra.

Naopak Hradec Králové žádnou rozsáhlou zónu nemá a ani ji nepotřebuje. Je to město, kde historicky ve větší míře sídlily spíše menší ekonomické subjekty. Hradec usiluje o nálepku centra vědy, obchodu, služeb a vzdělanosti a do tohoto konceptu proto ani velké podniky příliš nezapadají. Do města se povedlo přilákat významné zahraniční investory, ale jejich zaměření klade důraz na vývojové stránky a výrobní procedury ekologicky nezatěžují okolní prostředí. Jediným připravovaným celistvým územím pro komerční výstavbu je lokalita v katastrálním území Plačice, která dnes leží v polích za městem, ale do 2 let by kolem dotčených pozemků měla vést dálnice D11. Přesto se v územním plánu počítá pouze s obchodním, logistickým využitím či maximálně s lehkou výrobou. O výstavbu ve zdejší oblasti má zájem například švédský obchodní řetězec s nábytkem IKEA.

60

Dalším příkladem postoji k průmyslu a výrobním aktivitám je zdařilá regenerace brownfields v obou městech. A právě jejich současné využití dává tušit globální postoj radnic a jejich strategickým vizím. V Hradci Králové tak vznikl v úplném centru města v opuštěných prostorách městského pivovaru komplex budov s názvem RegioCentrum Nový Pivovar. Areál tak slouží jako sídlo Královéhradeckého krajského úřadu, agentury CzechInvest, Centra evropského projektování, Univerzity Hradec Králové - katedry výtvarné výchovy - a několika komerčním subjektům (např. restaurace, kavárna, minipivovar či galerii). Samozřejmostí pak byla výstavba podzemní parkoviště s více jak 450 krytými místy. Tento projekt si vyžádal náklady ve výši 1,48 mld. Kč z rozpočtu kraje a 200 mil. Kč vynaložilo město Hradec Králové na výstavbu parkovacího domu. Tato stavba však byla často zpochybňována, neboť pro kraj znamená do budoucna nemalé finanční zadlužení.96

Naproti tomu sousední Pardubice řešily otázku opuštěného areálu po zkrachovalé společnosti HHT TESLA z roku 1998, kde se dříve vyráběla radiolokační technika. Po letech sporů o tyto nemovitosti se podařilo do areálu přivést tchajwanského výrobce počítačových komponentů Foxconn CZ, který se stal jedním z největších podniků regionu. Vyrábí zde součástky pro osobní počítače známých značek jako Compaq či IBM. Počáteční plánovaná investice na pozemku o výměře 30 ha se pohybovala na úrovni 1,8 mld. Kč s vygenerováním 5 500 většinou dělnických pracovních míst.97 Problém společnosti byl zapříčiněn právě velkým počet zaměstnanců na dělnických pozicích, kterých byl v té době na trhu práce nedostatek. To ještě v roce 2008 musel Foxconn řešit zaměstnáváním cizinců převážně z východu, jejichž počet zde dosáhl k téměř 30% veškeré pracovní sily.98

3.3.2 Komparace průmyslových zón v regionech Z hlediska rozlohy a finanční významnosti jsou v regionech zastoupeny jak strategické průmyslové zóny tak také areály o relativně malé výměře a mizivé globální důležitosti. Zdaleka největší participaci z veřejných zdrojů si vyžádali dvě průmyslové zóny, o kterých rozhodovala vláda a které souvisí s automobilkou Škoda Auto, a.s. Výše alokovaných finančních prostředků do infrastruktury v okolí závodů Kvasiny a Vrchlabí mohou dosáhnout až 2,5 mld. Kč. Tyto peněžní výdaje však jdou z drtivé části do veřejné infrastruktury 96

www.estav.cz, oficiální portál pro stavebnictví, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.estav.cz/zpravy/nove/pivovar-hradec-kralove-krajsky-urad.html> 97 Město Pardubice, oficiální stránky města, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: http://www.pardubice.eu/mesto/prumysl-a-obchod/mpz-reference.html> 98 www.penize.cz, internetový portál, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.penize.cz/29414-cechu-je-malo-at-prijdou-cizinci>

61

v blízkém okolí podniků jako jsou silnice, cyklostezky, zdravotnická zařízení, zdravotnictví či čističky odpadních vod. V Pardubickém kraji jsou pak největší zainvestovanou průmyslovou zónou Staré Čívice o rozloze 71 ha a náklady na vybudování dosahující 350 mil. Kč. Pomocí této podpory podnikatelům se podařilo vytvořit téměř 3 000 pracovních míst.

V obou krajích najdeme i velice úspěšné projekty městských průmyslových zón. Jedná se především o průmyslové areály v Jičíně za 70 mil. Kč a nově vytvořenými 3 500 pracovními pozicemi. Dalším úspěšným počinem v oblasti podnikatelské infrastruktury je PZ v Moravské Třebové o výměře takřka 10 ha, kde se podařilo vytvořit přes 400 nových pracovních míst v různých oborech.

Popsané průmyslové zóny v této diplomové práce byly vybudovány za spolupráce a podpory agentury CzechInvest. Jedná se jak o strategické průmyslové zóny z rozhodnutí vlády tak také areály pomáhajícím k rozvoji regionálních center, jež musí čelit negativním hospodářským transformačním vlivům.

V oblasti průmyslových zón tak lze konstatovat, že města v obou krajích mají připravené další stovky ha pozemků v územních plánech z toho mnohé jsou již zainvestované a čekají na své průmyslové využití. Taková to forma podpory nemusí být zátěží pro obecní rozpočty, neboť lze využít investičních dotací ze státního rozpočtu či evropských fondů. V případě kvalitně zpracovaného projektu se může podařit obecním zastupitelstvům prodat investorům pozemky za cenu na úrovni nákladů na jejich přípravu a města tak nemusí nést v dlouhodobém horizontu žádné náklady s budováním této podnikatelské infrastruktury související. Zde pak začíná působit neméně důležitý faktor snížení nezaměstnanosti v regionu díky nově vytvořeným pracovním místům a také zvýšení koupěschopnosti tamních obyvatel a tím následně i zkvalitnění služeb v regionu.

Níže uvedená tabulka komparuje jednotlivé údaje za všechny průmyslové zóny analyzované v této práci, i když je třeba si uvědomit velké rozdíly mezi nimi. Ty jsou způsobeny například vládním rozhodnutím o zařazením PZ Solnice – Kvasiny mezi strategické průmyslové zóny, což má za následek masivní veřejnou finanční podporu. Na druhé straně jsou zde rozlohou malé zóny, které však mají pro danou lokalitu velký regionální význam při vytváření zázemí pro podnikatele a nová pracovní místa. Všem zónám nebyla poskytnuta finanční dotace, ale dostalo se jím nefinanční podpory při hledání nových investorů či při výkupu pozemků. 62

Tabulka 19 - Srovnání průmyslových zón komparovaných krajů Místo

Rozloha (ha)

Investice firem

Dotace

(v mil. Kč)

(v mil. Kč)

Nová pracovní místa

Hradec Králové

9,5

1 300

neudělena

Solnice-Kvasiny

48,9

6 000

1 700

4 000

7,3

420

neudělena

125

Jičín I.+ II.

59,3

5 300

7,2

2 100

Vrchlabí

24,5

3 000

700

1 600

Staré Čívice

71,0

7 500

94,3

2 900

6,5

680

neudělena

290

41,6

520

15,7

470

9,8

350

9,3

400

Hořice

Chrudim -Sever Svitavy Moravská Třebová

930

Pramen: Vlastní zpracování (shrnutí předchozích kapitol)

3.3.3 Komparace vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů Zajímavým předmětem komparace pak jistě z pohledu této diplomové práce jsou vědeckotechnické parky. V obou městech byly vybudovány VTP s obdobnými partnery (tamní radnice společně s místní univerzitou) a jejich otevření se konalo v průběhu roku 2008. Tam však veškerá podobnost končí. VTP v Hradci Králové je poměrně úspěšným projektem, který je schopný se sám financovat, tak jak bylo namodelováno v projektu a nezatěžuje proto vlastníky dalšími náklady. Směle plní i funkci podnikatelského inkubátoru a centra pro transfer technologií. Je dobře zaběhlou institucí v kraji a patří mezi akreditovaná centra Společnosti vědeckotechnických parků.

Na druhé straně proti projektu TechnoParku v Pardubicích stojí mnoho neočekávaných skutečností. VTP byl vybudován prakticky do začátku období hospodářského útlumu. Jedná se o projekt, který byl velkoryse pojatý, což se musí odrážet také ve vyšší ceně pronájmu prostor VTP i podnikatelského inkubátoru. I když jsou Pardubice tradičním městem výzkumu zejména v chemicko-technologické oblasti, nepodařilo se do těchto prostor usídlit inkubační firmy. Problémem může být také zaměření areálu převážně na automobilový průmysl i větší minimální prostory k pronájmu a méně přidružených služeb pro firmy zde podnikající než je tomu v Hradci Králové. Tyto okolnosti dostali VTP park do značných finančních obtíží, které budou stát nejspíše veřejné zdroje dalších 20-40 mil. Kč. Na druhou stranu může být polehčující okolností nepřízeň časového rozvržení výstavby a v budoucnu po přepracování celého projektu a podnikatelského plánu předvídaná reálná úspěšnost VTP. Oprávněným 63

argumentem se také zdá to, že do výstavby bylo vloženo 420 mil. Kč z toho 300 mil. Kč z veřejných zdrojů. Jeví se proto vhodnější udržet projekt i za cenu dalších investovaných desítek miliónů z veřejných rozpočtů. Nezbytnou podmínkou pro dotaci k dofinancování VTP se mne jeví zpracování zcela objektivního a reálného finanční plán, zajišťující funkčnost VTP bez nutných dalších provozních dotací.

Tabulka 20 - Srovnání vybraných ukazatelů VTP* Ukazatel

Hradec Králové

Pardubice*

Náklady na výstavbu

87 mil. Kč

420 mil.Kč

Dotace na výstavbu

59 mil. Kč

300 mil.Kč

67,8%

71,4%

Dotace jako % celkových nákladů

2

2 817 m

10 634 m2

Akreditace Společností VTP

ano

ne

Počet usídlených firem

19

Plocha

7 2

Nájemné Náklady na výstavbu 1 m2 2

Dotace na výstavbu 1 m

1 500 Kč/m /rok**

2 800 Kč/m2/rok

30,9 tis. Kč

39,5 tis.Kč

20,9 tis. Kč

28,2 tis. Kč

* Údaje zahrnují i podnikatelské inkubátory ** Údaje za 1. etapu výstavby ** *Nájemné bez nábytku (2 000 Kč/m2/rok s vybavením) Pramen: Vlastní zpracování (shrnutí předchozích kapitol)

64

ZÁVĚR Předmětem této diplomové práce byla komparace podpůrné podnikatelské infrastruktury na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. V popředí zájmu tak byly průmyslové zóny, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory. V textu je tak věnována pozornost jak malým a středním inovativním firmám působícím v jednotlivých VTP a PI, tak také významným společnostem se zahraničním kapitálem jako jsou Škoda Auto a.s., Ronal ČR či Panasonic.

První část práce se věnuje charakteristice klíčové oblasti a teoretickému vymezení jednotlivých druhů podnikatelské podpory. Pro lepší orientaci v této problematice a pro přehlednější vnímání časových souvislostí jednotlivých druhů podpůrných nemovitostí je podnikatelská podpora rozdělena na jednorázově podporované nemovitosti, kam patří průmyslové

zóny,

vědeckotechnické

a

na

parky

dlouhodobě a

podporované

podnikatelské

inkubátory.

nemovitosti,

které

Kapitola

obsahuje

představují i

výčet

nejdůležitějších institucí podporující podnikání v České republice, jejich stručnou charakteristiku a jejich zaměření.

Druhá část se zaměřuje na profil a charakteristiku srovnávaných regionů. Důraz je kladen na primární popis územních reálií, nechybí údaje o obyvatelstvu, vzdělání a zaměstnanosti. Najdeme tady základní ekonomické ukazatele a samozřejmě data týkající se výzkumu a vývoje v daných regionech. Nechybí zde ani závěrečné srovnání nejvýznamnějších ukazatelů za oba kraje. Tato data jsou pak pro větší názornost a vypovídací hodnotu vztažena k celorepublikovým datům. Zpracované údaje mají relevantní hodnotu, neboť jsou použity za celé vybrané území a nebylo nutné použít údaje za jiné lokální jednotky z důvodu jejich nedostupnosti. Na druhou stranu je neobvyklé, že struktura regionálních portálů webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je pro každý kraj rozdílná. To má pak za následek obtížnější hledání jednotlivých srovnatelných údajů. Také uložené regionální dokumenty mají jiné názvy či různou obsáhlost informací.

Již existující podpůrná podnikatelská infrastruktura je popisována ve třetí kapitole. Její členění je analogické s kapitolou první a jsou zde analyzovány průmyslové zóny, VTP a PI v jednotlivých krajích. Nechybí ani vzájemná komparace těchto popisovaných nemovitostí. Většina měst v těchto krajích mají ve svém územním plánu vytipována místa vhodná pro 65

podnikatelskou činnost v různém stádiu připravenosti. Pro potřeby této diplomové práce jsem se zaměřil na areály, které vznikly za podpory agentury CzechInvest. Ve srovnání se pak ukazuje, kolik různých aspektů je třeba při investici do PZ zohlednit. Velkou kapitolou se tak stávají strategické průmyslové zóny, do kterých se investuje ze státních a samosprávních zdrojů řádově větší částky, než jaké jsou alokovány na podporu ostatních projektů. Příkladem může být PZ Solnice – Kvasiny, kde má svůj závod Škoda Auto a.s. a kam je do různých projektů alokováno více než 1,7 mld. Kč z veřejných zdrojů. V obou krajích také najdeme mimořádně úspěšné projekty průmyslových zón jako je Moravská Třebová či Jičín. Při hodnocení úspěšnosti průmyslových zón je třeba přihlédnout k výměře průmyslové zóny, k lokální spádové nezaměstnanosti, k existujícím průmyslovým podnikům, ale také k obsazenosti pozemků investory či k nákladům na vznik těchto zón. Tyto veličiny pak je nezbytné poměřovat proporcionálně a nikoliv sumárně k daným územním dopadům. Ukazuje se však, že budování průmyslových zón a participace veřejných rozpočtů na těchto nákladech má smysl a může zajistit nová pracovní místa pro obyvatele regionu. Zejména může být funkčním nástrojem pro zajištění pracovních příležitostí v oblastech, které by byly postiženy hospodářskými transformačními důsledky.

V oblasti VTP v krajích působí celkem 3 instituce. Tou první je soukromý VTP INOTEX ve Dvoře Králové nad Labem, který se specializuje na transfer inovativních technologií pro výrobu tkanin s důrazem na ochranu životního prostředí. Jedná se o čistě soukromý projekt, který již „odchoval“ několik firem a je v současné době kapacitně zcela obsazený. Pro tuto práci však byly stěžejní VTP v Hradci Králové a v Pardubicích, které byly vybudovány za přispění veřejných zdrojů a ve kterých mají podstatný podíl tamní města a univerzity. Obě nemovitosti byly otevírány ve stejnou dobu, ale s jinými investičními náklady – pardubický projekt si vyžádal pětkrát více finančních prostředků. O to více je zajímavý současný stav, kdy se v Pardubicích potýkají se značnými finančními problémy z důvodu neobsazenosti objektu způsobující výpadek financí na straně příjmu. Obdobně je tomu i u podnikatelských inkubátorů, které vznikly v Hradci Králové a v Pardubicích při VTP.

Naopak v Hradci

Králové se inkubátor podařilo dobře zasídlit a dnes v objektu působí téměř 20 firem. Mezi negativní vlivy působící neúspěch VTP v Pardubicích patří příliš nákladný projekt, velké prostory nevhodné pro nové „studentské“ firmy, ekonomický útlum, méně dostupných služeb pro usídlené firmy a dražší nájemné.

66

Dle studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 skončil v hodnocení atraktivnosti kraje pro investory Pardubický kraj na 3. místě za Prahou a Plzeňským krajem a Královéhradecký kraj získal 4. místo. To je z celkových 14 hodnocených krajů v ČR velmi příznivý výsledek odrážející v sobě polohu regionu, infrastrukturu oblasti či socioekonomické vlivy. V kategorii investorské atraktivity sídelních center mezi 24 hodnocenými městy pak Hradec Králové obsadil 5. příčku a Pardubice skončili na 7. příčce.99 Region tak bodoval díky relativně nízké nezaměstnanosti a poměrně dobré image, kterou získal mezi podnikateli, a to především z již realizovaných investic v této lokalitě.

Ačkoliv samotná statutární města mají mnoho společného, jejich přístup k podnikatelské infrastruktuře je zcela odlišný. Tradičně průmyslovější Pardubice tak mají na svém území velké podniky, zatím co v sousedním Hradci Králové je mnohem více malých podnikatelských subjektů. Tomu následně odpovídá i směr nastavený v oblasti budování podnikatelské infrastruktury, kde v Pardubicích mají rozlehlou městskou průmyslovou zónu, zatímco v Hradci Králové vítají malé firmy s přidanou hodnotou, kterým mohou nabídnout fungující VTP či dvě desítky malých parcel (v řádu několika ha) vhodných pro lehkou „ekologickou“ výrobu či logistické služby.

Tato diplomová práce tak komparuje podpůrnou podnikatelskou infrastrukturu v kompaktních regionech Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zaměřuje se na průmyslové zóny, popisuje jejich financování, obsazenost a další specifické vlastnosti. Ukazuje se, že každá PZ je svým vymezením atypická a pro investory se specifickými požadavky se tak každá ne zcela hodí. Další zjištěnou skutečností je, že se u všech těchto průmyslových zón počítá v případě zájmu s jejich rozšířením a nabídnutím dalším investorům. V případě zcela zaplněných zón, jako jsou PZ Chrudim – Sever či PZ Moravská Třebová, mají radnice vytipované další lokality k rozvoji této podpůrné podnikatelské infrastruktury. Velká pozornost je zde věnována i VTP jako centrům inovativního podnikání s vysokou přidanou hodnotou pro region.

99

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, oficiální webové stránky, [cit. 18. dubna 2010]. Dostupné na:

67

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ Publikace [1] Bednářová, D.: Inovace a klastry v rozvoji regionů. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. ISBN 978-80-7040-952-7 [2] Bukačová, I.: Současné využití a budoucnost průmyslové zóny v Chrudimi. Bakalářská práce, ESF-MUNI, Brno, 2007. [3] Blažek, J., Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. Praha, 2002. ISBN 80-246-0384-5 [4] Jáč, I., Rydvalová, P., Žižka, M.: Inovace v malém a středním podnikání. Vyd. 1. Brno, Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0853-8 [5] Kadeřábková, B., Piecha, M. a kol.: Brownfields: Jak vznikají a co s nimi. C.H.Beck, 1. vydání, Praha, 2009. ISBN 978-80-7400-123-9 [6] Konečný, M., Skokan, K., Zamarský, V.: Inovační centra. Transferová inovační pracoviště, Inkubátory pro výchovu inovačních podnikatelů, Vědeckotechnické parky v regionálním rozvoji. VŠB-TUO, Ostrava, 2001. ISBN 80-7078-873-9 [7] Klímová, V.: Regionální podpora podnikání. Masarykova univerzita, Brno, 2007. ISBN 978-80-210-4399-2 [8] Město Hradec Králové, tištěný propagační materiál, vyd. Magistrát města Hradec Králové, 2005. [9] Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009. Vyd. Úřad vlády ČR Praha, 2009. ISBN 978-80-7440-005-6 [10] Skokan, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Repronis, Ostrava 2004. ISBN 80-7329-059-6 [11] Stejskal, J., Kovárník, J.: Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha, Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2 [12] Šilhánková, V.: Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. Univerzita Pardubice, vyd. 1., Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019 [13] Švejda, P., a kol.: Vědeckotechnické parky v České republice. Str. 11. SVTP ČR, Praha, 2008. ISBN 80-903846-1-3 [14] Toušek, V. a kol.: Česká republika – portréty krajů. MMR ČR, Praha, 2005. ISBN 80239-6305-8

68

CD-ROM [15] Investiční příležitosti Pardubický kraj. [CD-ROM]. Kompletní průvodce pro budoucí investory. Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

Internetové zdroje [16] Finanční portál Peníze.cz, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.penize.cz/29414-cechu-je-malo-at-prijdou-cizinci> [17] Ihned.cz, Zpravodajský server Hospodářských novin, [cit. 19. ledna 2010]. Dostupné na: < http://dotace.ihned.cz/c1-25524410-konec-brownfieldu-v-cechach> [18] Letiště Pardubice, Oficiální stránky, [cit. 15. prosince 2010]. Dostupné na: < http://www.airport-pardubice.cz/letiste/vykony.htm [19] Portál pro stavebnictví Estav.cz, [cit. 9. dubna 2010]. Dostupné na: < http://www.estav.cz/zpravy/nove/pivovar-hradec-kralove-krajsky-urad.html> [20] Stránky Agentury pro podporu podnikání CzechInvest; dostupné z: [21] Stránky BusinessInfo.cz, portál pro podnikání a export; dostupné z: [22] Stránky Českého rozhlasu HK; dostupné z: [23] Stránky ekonomického časopisu Profit; dostupné z: [24] Stránky Českého statistického úřadu; dostupné z: [25] Stránky Českomoravské záruční a rozvojové banky; dostupné z: [26] Stránky Euro Info Centra Pardubice; dostupné z: [27] Stránky firmy Technistone a.s.; dostupné z: [28] Stránky firmy INOTEX, s.r.o.; dostupné z: [29] Stránky Hospodářské komory ČR; dostupné z: http://www.komora.cz/> [30] Stránky International Association of Science Parks; dostupné z: [31] Stránky HK – Město na dlani; dostupné z: http://www.hradeckralove.cz/> [32] Stránky Vítejte v ČR, turistický propagační portál; dostupné z: [33] Stránky informačního serveru v oblasti Hořicka; dostupné z: [34] Stránky Královéhradeckého kraje; dostupné z: [35] Stránky Pardubického kraje; dostupné z: [36] Stránky města Hradec Králové; dostupné z: 69

[37] Stránky města Vrchlabí; dostupné z: [38] Stránky města Pardubice; dostupné z: [39] Stránky města Chrudim; dostupné z: [40] Stránky města Svitavy; dostupné z: [41] Stránky města Moravská Třebová; dostupné z: [42] Stránky PZ Pardubice - Přístav; dostupné z: [43] Stránky Univerzity Pardubice; dostupné z: [44] Stránky MF Dnes, portál internetového deníku; dostupné z: [45] Stránky Hospodářských novin, portál internetového deníku; dostupné z: [46] Stránky Chrudimského deníku, portál tištěného deníku; dostupné z: [47] Stránky Svitavského deníku, portál tištěného deníku; dostupné z: [48] Stránky zpravodajského kanálu ČT24; dostupné z: [49] Stránky regionální internetové televize; dostupné z: [50] Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR; dostupné z: [51] Stránky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR; dostupné z: [52] Stránky Řiditelství silnic a dálnic ČR; dostupné z: [53] Stránky Národní asociace pro rozvoj podnikání; dostupné z: [54] Stránky European Business & Innovation Centre Network; dostupné z: [55] Stránky České asociace rozvojových agentur; dostupné z:< http://www.cara.cz> [56] Stránky zaměřené na průmyslové zóny; dostupné z: http://www.prumyslove-zony.cz/> [57] Stránky Institutu udržitelného rozvoje sídel; dostupné z: http://www.brownfields.cz/> [58] Stránky Regionálního informačního systému; dostupné z: [59] Stránky Společnosti vědeckotechnických parků ČR; dostupné z: [60] Stránky Technologického centra Hradec Králové; dostupné z: [61] Stránky TechnoParku Pardubice, dostupné z: [62] Stránky Výzkumu a vývoje ČR; dostupné z:

70

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Podpořené průmyslové zóny prostřednictvím agentury CzechInvest ................................................12 Obrázek 2 - Mapa Královéhradeckého kraje .........................................................................................................23 Obrázek 3 - Mapa Pardubického kraje...................................................................................................................31 Obrázek 4 - Podnikatelský inkubátor Hradec Králové ..........................................................................................50 Obrázek 5 - TechnoPark Pardubice .......................................................................................................................58

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Vývoj nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji ............................................................................25 Tabulka 2 - Makroekonomické ukazatele Královehradeckého kraje.....................................................................27 Tabulka 3 - Právní formy podnikatelských subjektů k 31.12.2008 v Královehradeckém kraji .............................27 Tabulka 4 - Hrubá přidaná hodnota podle odvětví v Královehradeckém kraji v %...............................................28 Tabulka 5 - Výdaje na VaV v Královéhradeckém kraji.........................................................................................29 Tabulka 6 - Charakteristiky zaměstnanosti ve VaV v Královehradeckém kraji ....................................................30 Tabulka 7 - Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji......................................................................................33 Tabulka 8 - Makroekonomické ukazatele Pardubického kraje ..............................................................................34 Tabulka 9 - Právní formy podnikatelských subjektů k 31.12.2008 v Pardubickém kraji ......................................35 Tabulka 10 - Hrubá přidaná hodnota podle odvětví v Pardubickém kraji v % ......................................................35 Tabulka 11 - Charakteristiky zaměstnanosti ve VaV v Pardubickém kraji............................................................36 Tabulka 12 - Výdaje na VaV v Pardubickém kraji ...............................................................................................36 Tabulka 13 - Vybrané ekonomické ukazatelé (k 31.12. 2008) .............................................................................38 Tabulka 14 - Nejvýznamnější investoři v PZ Jičín ................................................................................................44 Tabulka 15 - Záměr rozšíření počtu zaměstnanců Škoda Auto..............................................................................45 Tabulka 16 - Firmy zasídlené v Technologickém centru v Hradci Králové ..........................................................47 Tabulka 17 - Firmy působící v městské podnikatelské zóně Pardubice - Staré Čívice..........................................52 Tabulka 18 - Přehled firem v Průmyslové zóně - sever .........................................................................................54 Tabulka 19 - Srovnání průmyslových zón komparovaných krajů .........................................................................63 Tabulka 20 - Srovnání vybraných ukazatelů VTP* ...............................................................................................64

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Finanční prostředky pro PZ Solnice - Kvasiny dle zdrojů financování....................................................42

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Proces evaluace firmy pro podnikatelský inkubátor..........................................................................73 Příloha B – Přihláška do podnikatelského inkubátoru v Hradci Králové..............................................................74

71

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BIC

Podnikatelské inovační centrum

ČSÚ Český statistický úřad DDD Disponibilní důchod domácností EU

Evropská unie

HDP Hrubý domácí produkt IASP Internacional Association of Science Parks MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podnikání NARP Národní asociace pro rozvoj podnikání PI

Podnikatelský inkubátor

RPIC Regionální poradenská a informační centrum RRA Regionální rozvojová agentura THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu VaV

Výzkum a vývoj

VTP

Vědeckotechnický park

72

Příloha A – Proces evaluace firmy pro podnikatelský inkubátor

Pramen: Technologické centrum Hradec Králové

73

Příloha B – Přihláška do podnikatelského inkubátoru v Hradci Králové

74

75