Podpora kojení ze strany pediatrů

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Zuzana Vojtíšková

Podpora kojení ze strany pediatrů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Pokorná

BRNO 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.

V Brně dne 22. 4. 2008.

....………………………. Zuzana Vojtíšková

PODĚKOVÁNÍ Moje poděkování patří vedoucí mojí bakalářské práce Mgr. Jitce Pokorné, za odborné vedení a cenné rady, za trpělivý, vlídný a vytrvalý přístup v průběhu celé mojí bakalářské práce. Děkuji také celé svojí nynější i budoucí rodině, přátelům za pochopení a velkou dávku podpory při psaní této práce.

OBSAH ÚVOD ...............................................................................................…………….…………….

6

1 CÍL ……………………………………………………………………………..……………. 8 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU …………………………………….……..………… 9 2.1 KOJENÍ ……………………………………………………………………..……………… 9 2.1.1 ZÁKLADNÍ POJMY O KOJENÍ ……………………………….……………….. 9 2.1.2 VÝZNAM KOJENÍ PRO DÍTĚ ………………………………….………………. 9 2.1.3 VÝZNAM KOJENÍ PRO MATKU ……………………………………………… 10 2.1.4 VÝŽIVA KOJENCŮ DLE DOPORUČENÍ WHO ……………………………… 11 2.2 PODPORA KOJENÍ ………………………………………………………………………. 13 2.2.1 PODPORA KOJENÍ VE SVĚTĚ ……………………………………..…………. 13 2.2.2 PODPORA KOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE ……………………….…………. 14 2.3 KOMPLEXNÍ PÉČE O KOJÍCÍ ŽENU …………………………………………..………. 17 2.3.1 DOPORUČENÍ PRO PRENATÁLNÍ PÉČI ……………………………….……. 17 2.3.2 DOPORUČENÍ PRO PORODNICE A NOVOROZENECKÁ ODDĚLENÍ ….. 17 2.3.3 DOPORUČENÍ PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST ……….. 18 2.4 PROPAGACE, REKLAMA A KOJENECKÁ VÝŽIVA …………………………………. 21 2.5 PSYCHOLOGIE KOJENÍ …………………………………………………….…………… 24 2.6 ZÁSADY LAKTAČNÍHO PORADENSTVÍ …………………………………………….. 25 2.7 PROBLÉMY A SPECIÁLNÍ SITUACE PŘI KOJENÍ …………………………………… 28 2.7.1 PROBLÉMY ZE STRANY MATKY …………………………………………… 28 2.7.2 PROBLÉMY ZE STRANY DÍTĚTE ……………………………………………. 32 2.7.3 PŘEDCHÁZENÍ PROBLÉMŮM …………………………………..…………… 34 2.8 MÝTY A POVĚRY O KOJENÍ ……………………………………………….………….. 35 3 CÍLE PRŮZKUMU …………………………………………………………….………….. 38 4 HYPOTÉZY ………………………………………………………………………………… 39 5 METODIKA …………………………………………………………….………………….. 40 6 ZPRACOVÁNÍ DAT …………………………………………………….………………… 40 7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ……………………….……………………………………….. 41 7.1 PRŮZKUMNÝ SOUBOR …………………………………………………………………. 41

7.2 ANALÝZA OTÁZEK U MATEK ………………………………………………….…….. 44 7.3 ANALÝZA OTÁZEK U PEDIATRŮ ……………………………………………………. 46 7.4 KORELACE OTÁZEK U MATEK A PEDIATRŮ ………..….…………………………. 87 8 DISKUZE ……………………………………….………………………………………….. 97 ZÁVĚR A NÁVRH ŘEŠENÍ ………………………………………………………….……. 104 ANOTACE V ČESKÉM JAZYCE …………………………………………………………. 105 ANOTACE V ANGLICKÉM JAZYCE ……………………………………….….……….. 106 LITERATURA A PRAMENY ………………………………………………..…….….…… 107 SEZNAM TABULEK ………………………………………………………….….………… 109 SEZNAM GRAFŮ …………………………………………………………….….…………. 110 SEZNAM PŘÍLOH ………………………………………………………….….…………… 112 PŘÍLOHY …………………………………………………………………….….…………… 113 SOUHLAS K ZAPŮJČENÍ PRÁCE ……………………………………….….…………… 135

ÚVOD Kojení je přirozený způsob výživy novorozence a kojence. Mateřské mléko je v dnešní době pokládáno za nejvhodnější stravu pro dítě v prvních měsících jeho života. Přírodní děj je vymyšlen bez nejmenší chybičky. Bohužel dnešní moderní rychlý způsob života zasahuje do fyziologických dějů celého člověka, včetně laktace. Obzvláště v minulých desetiletích, při oddělení dítěte od matky byl narušen nástup a rozvoj laktace. Rozvíjela se výroba náhrad mateřského mléka – umělá mléčná výživa. Mateřské mléko je ale výjimečná tekutina vytvořená konkrétně s jasným cílem, dát danému konkrétnímu dítěti kvalitní stravu. Poskytuje mu všechny základní složky potravy v optimální kvalitě i kvantitě. Složení mateřského mléka se neustále mění podle potřeb dítěte. I nejlepší uměle vyrobená výživa nemůže tudíž nikdy plně nahradit mateřské mléko. V dnešní době není kojení tak přirozené, jak tomu kdysi bývalo. Matky se musí správnému kojení naučit, s čímž souvisí překonávání mnoha úskalí a problémů. Nemohou vidět techniku kojení od svých matek. Zkušenosti, které se kdysi předávaly z matky na matku, se již dávno vytratily. Dnešní matky získávají informace z knih, časopisů, televize, internetu. Není zdaleka tak jednoduché, vyznat se ve všech informacích, roztřídit si je, vyhodnotit a udělat závěr, co je v dané chvíli nejlepší. V dnešní době je nejlepší přípravou na kojení kvalitní předporodní kurz vedený porodní asistentkou s potřebnými znalostmi a zkušenostmi. Kromě jiného se zde učí praktický nácvik technik a poloh při kojení s panenkou. Také jsou matky kromě užitečných rad seznámeny s možnými problémy i s kontaktem, na koho se v případě potřeby obrátit. Kojení není v současné době samozřejmostí a proto Světová zdravotnická organizace (dále WHO) klade velkou pozornost na podporu kojení. Podpora kojení musí vycházet nejen od matky a z právě získaných informací, ale z celého rodinného zázemí. Dostatečnou podporu potřebuje matka nejvíce v začátku laktace, to je ještě v porodnici a následně od zdravotníků, pediatrů a dětských sester, starajících se o dítě. Každá matka by měla být vybavena kontaktem na laktačního poradce, zdravotníka nebo laika, aby mohla v případě potřeby tohoto odborníka vyhledat a vyřešit svůj aktuální problém s kojením. Matky jsou v dnešní době dostatečně motivovány, chtějí kojit. Berou to jako přirozenou, zdraví prospěšnou věc. Pro každou matku je to i doba, která se nikdy v jejich životě opakovat nebude. Doba, kterou stráví specificky se svým dítětem.

Reklamy, spoty, letáčky, zdarma nabízené vzorky umělé výživy, to vše vede ke zmatení matek, které mohou zapochybovat v určité chvíli o vhodnosti kojení, když chtějí svým dětem poskytnout to nejlepší. Co je lepší, rychlejší, finančně výhodnější? Většina žen je odhodlána v porodnici kojit. Problém nastává po propuštění z porodnice, kdy žena neví, na koho, kdy a jakým způsobem se má obrátit. Nebo ví, ale její problém není uspokojivě vyřešen a přetrvává. Otázkou zůstává, proč zdravotníci selhávají v problematice laktačního poradenství. Je možných více variant: nedostatek vzdělání, času, ochoty, finanční neohodnocení,…

1 CÍL Cílem práce je zjistit efektivnost a kvalitu laktačního poradenství poskytovaného pediatry a zjistit zda je podpora kojení ze strany pediatrů dostatečná. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké postavení v preferencích matek při řešení problému zaujímají pediatři. Jaká jsou možná zlepšení v oblasti laktačního poradenství poskytovaného pediatry. Účelem této práce je také zjistit, jaké jsou nedostatky v laktačním poradenství, z jakých zdrojů získává veřejnost informace o laktačním poradenství.

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 KOJENÍ

Kojení dítěte mateřským mlékem znamená ideální stravu, která mu poskytne všechny složky potřebné k optimálnímu fyzickému a psychickému vývoji. Rozhodnutí matky kojit své dítě je nejlepší volba jak pro dítě tak pro matku.

2.1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

o Kojení – je stav, kdy dítě dostává do úst mateřské mléko přímo z prsu nebo odstříkané. o Výlučné kojení – kojenec dostává jen mateřské mléko své matky nebo dárkyně nebo odstříkané mléko. Nedostává žádné jiné tekutiny nebo potraviny s výjimkou vitamínů, minerálů nebo léků. o Náhrada mateřského mléka – potravina na trhu představovaná jako částečná nebo úplná náhrada mateřského mléka, ať už je pro tento účel vhodná či nikoliv. o Dokrm – kojenému dítěti je podávána náhrada mateřského mléka. o Příkrm, doplňková strava – jakákoliv potravina vyráběna průmyslově nebo připravovaná doma, vhodná jako doplněk k mateřskému mléku nebo k náhradě mateřského mléka, přestane-li být to či ono dostačující k uspokojení potřeb výživa kojence. o Přikrmování – proces, kdy mateřské mléko samo o sobě již nestačí plně pokrýt výživovou potřebu kojence a je potřeba další strava – příkrm. Obvykle uváděné časové rozmezí pro přikrmování je 6 – 24 měsíců, ačkoliv kojení může pokračovat i déle než dva roky. (9)

2.1.2 VÝZNAM KOJENÍ PRO DÍTĚ

Kojení nebo krmení kojenců mateřským mlékem má mnoho výhod jak pro dítě, zdraví matky, tak pro

celou

společnost. Kojení přináší výhody

psychologického, sociálního, ekonomického, ale i ekologického.

z hlediska medicínského,

Pro výživu kojence je mateřské mléko svým složením a proměnlivostí jedinečné. Kojené dítě je v dnešní době bráno jako stanovující model, se kterým jsou ostatní náhrady výživy srovnávány s ohledem na růstové, vývojové a zdravotní důsledky. Mateřské

mléko

obsahující

látky s protizánětlivým a baktericidním účinkem může snižovat riziko onemocnění zažívacího traktu, jako jsou gastroenteritida, zánětlivá střevní onemocnění, Crohnova choroba, nekrotizující enterokolitida (NEC), obstrukční střevní onemocnění, coeliakie, idiopatická hypertrofická stenóza pyloru. Dále může mateřské mléko snižovat riziko výskytu onemocnění respiračního ústrojí: pneumonie, bronchitida, bronchiolitida, spastická bronchitida, otitis media. Při výlučném kojení je snížena i expozice dítěte na alergeny a tím je snížena možnost potravinové alergie a intolerance. U kojených dětí je nižší výskyt nespavosti, kolik kojenců a kolitid. Kojené dítě má dále snížené riziko výskytu obezity, neboť vypije pouze tolik, kolik potřebuje. U kojených dětí dále klesá riziko: diabetu, lymfomu, autismu, infekce močových cest, meningitidy, zubního kazu, dalších ortodontických problémů, vad řečí u chlapců. Neboť mateřské mléko obsahuje větší množství cholesterolu, tak organismus dítěte s ním hospodaří mnohem účinněji a tak se kojení stává prevencí aterosklerózy. K syndromu náhlého úmrtí (SIDS) dochází u kojených dětí méně, lépe se vyvíjí duševní schopnosti. Silnější pouto mezi matkou a dítětem vytvořené kojením je velmi důležité pro další psychický a sociální vývoj dítěte. (4, 7, 9, 15, 24)

2.1.3 VÝZNAM KOJENÍ PRO MATKU

Kojení je velmi podstatné pro psychiku matky, pro její duševní klid a pohodu. Matka se k dítěti vytváří silné citové pouto, které může být dobrým základem pro pozitivní rodinné vztahy. U kojící ženy je nižší riziko vzniku anemie. Oxytocin vyplavovaný při kojení stahuje dělohu a pomáhá zastavit krvácení po porodu. Tím je matka chráněna před nedostatkem železa. Kojení dále redukuje riziko vzniku karcinomu prsu před menopauzou, karcinomu ovarií, karcinomu děložního čípku a chrání ženu před osteoporózou. Důsledkem kojení může být také nižší dávka inzulínu potřebná u diabetiček, snadnější přijetí mateřské role a zvýšení sebedůvěry, za určitých podmínek antikoncepční účinek laktační amenorhoey. (7, 9, 15, 24)

2.1.4

VÝŽIVA

KOJENCŮ

DLE

DOPORUČENÍ

SVĚTOVÉ

ZDRAVOTNICKÉ

ORGANIZACE

V roce 2002 Světová zdravotnická organizace (dále WHO) - přijala Globální strategii výživy kojenců a malých dětí. Na jejím podkladě je vypracováno doporučení v deseti oblastech. Tyto texty se týkají výživy dětí ve věku do 2 - 3 let. Globální doporučení:


Do jedné hodiny po porodu by mělo být zahájeno kojení.




Výlučné kojení by mělo trvat po dobu šesti měsíců.




Přikrmování od ukončeného šestého měsíce.

1. Trvání výlučného kojení a věk zavedení příkrmu o Dítě kojené výlučně do šesti měsíců. o V ukončených šesti měsících věku dítěte zavádění příkrmu při pokračujícím kojení. WHO potvrdila, že výlučné kojení podobu šesti měsíců nemá negativní vliv na růst kojenců. Výživová potřeba donošených dětí s normální porodní hmotností může být pokryta samotným mateřským mlékem po dobu prvních šesti měsíců. Matka musí být v dobrém výživovém stavu. Za určitých okolností může být nedostatek některých látek. Může se jednat o železo, zinek a některé vitamíny (A, B2, B6 a B12). Růst dětí se nezlepší po podáváním příkrmu před šestým měsícem věku dítěte ani v optimálních podmínkách. WHO rozhodlo, že potenciální výhody odložení zavádění příkrmu do šesti měsíců převáží jakákoliv potenciální rizika. Světová zdravotnická organizace (dále WHO) vyzvala v květnu 2001 členské státy, aby propagovaly výlučné kojení po dobu šesti měsíců jako výživu ideální pro fyzický a psychomotorický vývoj kojence, která má i pozitivní vliv na matku.

2. Udržování kojení o Pokračování v častém kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo déle. V industrializovaných zemí je podíl mateřského mléka 35 % z celkové potřeby energie přijaté u dětí ve věku 12 - 23 měsíců. Mateřské mléko má relativně vysoký obsah tuků, je hlavním zdrojem tuků a esenciálních mastných kyselin. Klíčová úloha mléka je zdroj živin. Další úloha je

v ochraně před dehydratací a ještě důležitější tehdy, když klesá chuť dítěte, zvláště při onemocnění.

3. Citlivá reakce na potřeby dítěte při krmení o Citlivé reagování na hlad i sytost dítěte. Povzbuzování, ale nenucení do jídla. o Krmení dítěte pomalu a trpělivě. o Krmení dítě v klidném prostředí, kde je nic nevyrušuje. o Doba krmení je také doba učení a lásky. Mluvení na dítě během jídla, nezapomínání na zrakový kontakt. Uvedená doporučení představují současnou dohodu WHO o optimálních metodách.

4. Bezpečná příprava a uchování příkrmu o Zachovávání správné hygienu a zacházení s potravinami. o Před přípravou jídla umytí rukou i dítěti. o Skladování potravin vhodným způsobem a servírování jídla, jakmile je hotové. o Nepoužívání kojeneckých láhví, protože se špatně udržují čisté. Česká republika má z evropských zemí nejvyšší hlášený počet bakteriálních alimentárních nákaz na 100 000 obyvatel (WHO, 2003). Je velmi důležité věnovat pozornost propagaci hygienické přípravy pokrmu. Významnou cestou přenosu patogenů jsou kojenecké láhve, protože se špatně udržují v čistotě. (9)

2.2 PODPORA KOJENÍ

Je jedním z priorit zdravotnických programů na celém světě. Nicméně i přesto jsou celosvětově neuspokojivé výsledky v počtu kojených dětí.

2.2.1 PODPORA KOJENÍ VE SVĚTĚ

o Úmluva o právech dítěte, 1981. o Mezinárodní celosvětové organizace jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) mají ve svých programech začleněnou podporu kojení již mnoho let. WHO již v roce 1974 zaznamenala celosvětový ústup od kojení. V roce 1990 byla vytvořena Deklarace na ochranu, prosazování a podporu kojení, jejíž hlavní body jsou shrnuty v Deseti krocích úspěšného kojení (viz příloha č. 1). Porodnice ve světě, včetně České republiky, které zavedou všech deset kroků do praxe získávají statut BabyFriendly Hospital (BFH). Tato nemocnice je pak přátelsky nakloněná dětem, matkám i kojení. Od roku 1991 existuje tato iniciativa po celém světě. Snaží se odvrátit nepříznivý trend odklonu od kojení , protože se snižuje počet výlučně kojených dětí. Deklarace na ochranu, prosazování a podporu kojení vychází ze skutečnosti, že každé dítě má právo na potravu plně odpovídající jeho potřebám. Tomuto požadavku vyhovuje nejlépe mateřské mléko. Matka i dítě mají právo na poskytnutí kvalitní péče, která usnadňuje kojení. WHO a UNICEF požadují výlučné kojení po dobu šesti měsíců věku dítěte a postupné kojení s příkrmem do dvou let věku dítěte, ale i déle. o Globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví dle WHO, 2004. o Projekt Zdraví 2010 – v programu WHO Zdraví pro všechny do 21. století – Lepší zdraví pro 870 miliónů obyvatel evropského regionu je uveden Cíl 3 – Zdraví start do života. o Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka dle WHO, 1981 (viz příloha č. 2). o Světová deklarace a akční plán pro výživu.

o Akční plán pro potravinovou a výživovou politiku Evropské úřadovny WHO. o Akční plány podpory kojení v Evropě. o International Baby Food Action Network (IBFAN). Tato nevládní organizace tvořící síť 140 občanských skupin ze 70 zemí světa usiluje o zlepšení výživy a zdraví dětí. V roce 1979 byla založena nevládními organizacemi, aktivisty a zdravotníky. Jejím cílem je čelit komerčnímu tlaku výrobců kojenecké výživy, lahví a šidítek jak na veřejnosti, tak mezi zdravotníky. o La Leche League International (LLLI) Vznikla v roce 1956 ve Spojených státech. Byla založena sedmi matkami, které si přály, aby kojení přinášelo ženě i dítěti více radosti. o Celosvětová aliance na podporu kojení World Alliance for Breast feeding Action (WABA) je celosvětová organizací zabývajících se chráněním, prosazováním a podporou kojení založenou na Deklaraci na ochranu, prosazování a podporu kojení a Globální strategii výživy kojenců a malých dětí WHO/UNICEF. Partnery WABA jsou International Baby Food Network (IBFAN), International Lactation Consultant

Association

Breastfeeding

Medicine

(ILCA),

Wellstart

(ABM)

a

International,

LINKAGES.

WABA

Academy

of

spolupracuje

s konzultanty UNICEF a ECOSOC (Ekonomická a sociální rada OSN). (5, 7, 8, 14, 21, 23) 2.2.2 PODPORA KOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice působí tyto organizace a aktivity podporující kojení o International Baby Food Network - pražská skupina vznikla v roce 1990 pod názvem ANIMA. Má na starosti sledování dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka v České republice. Prosazuje legislativu na podporu a ochranu kojení, předává nové informace zdravotníkům a veřejnosti, snaží se prosazovat celosvětovou iniciativu BFH. o Národní výbor pro podporu kojení při Českém výboru UNICEF - vznikl v roce 1993, koordinuje aktivity na podporu kojení v České republice. o Baby Friendly Hospital Iniciative (BFHI) – působí u nás od roku 1991. Jejím cílem je prosazování Deseti kroků k úspěšnému kojení. U nás existuje celkem 101

porodnic z toho je 64 BFH První z nich byla Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze-Krči a poslední letos v březnu 2008 oblastní nemocnice v Kolíně. V Brně jsou všechny porodnice BFH. o Dokumentační centrum pro podporu kojení při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Praha, 1993. o Laktační liga (LALI), nezávislá a nevýdělečná organizace založená v roce 1998. Zajišťuje školení a doškolování laktačních poradců zdravotníků i laiků. Připravuje nemocnice pro BFH. Nabízí konzultace pro matky i zdravotníky. Organizuje kampaně ke světovým týdnům kojení. Provozuje webové stránky, vydává brožury o kojení pro zdravotníky i matky, vydává časopis MaMiTa. Publikuje v časopisech odborných (Lékařské listy, Pediatrie pro praxi, Postgraduální medicína, Gynekologie) i neodborných (Betynka, Maminka, MaMiTa). Organizuje vlastní semináře, kongresy, účastní se i na seminářích jiných organizací. Pomáhá při zakládání podpůrných skupin matek. o Národní laktační centrum (NARLAC) - vzniklo v roce 2001 jako první laktační centrum zřízené Laktační ligou, která koordinuje aktivity na podporu, ochranu a prosazování kojení. Národní laktační centrum sídlí ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze v Krči. o Národní linka kojení, která je v provozu v pracovní dny od 9 do 13 hodin na telefonním čísle: 261082424. o Koalice laktačních poradců. o Laktační poradny a centra. o Podpůrné skupiny kojících matek. o Odborné a tiskové konference zaměřené na výživu kojenců o Světový týden kojení. o Akční plán na podporu kojení v České republice. o Mezinárodní liga La Leche (La Leche League International – LLLI). V roce 2002 se do Prahy dostaly poradkyně LLLI a od té doby zde organizují setkání pro kojící matky. Hovoří anglicky a francouzsky, což je výhodou pro matky cizinky. (7, 9, 11, 14)

Vláda České republiky podporuje kojení v následujících dokumentech o Charta práv dítěte. o Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. o Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel v České republice v 21. století „Zdraví pro všechny v 21. století“, odsouhlaseným usnesením vlády z října 2002, Cíl 3 Lepší start do života, kde bod 3.2.6 zdůrazňuje podporovat rozvoj zdravotnických zařízení zapojených do BFHI. o Státní koncepce mladé generace do roku 2007 odsouhlasené usnesením vlády z dubna 2003. o Národní akční plán prevence a léčby obezity na léta 2007 - 2017. o Akční plán na podporu kojení v České republice v letech 2007 - 2010. Cílem je, aby do roku 2010 byly všechny porodnice BFH. (14)

2.3 KOMPLEXNÍ PÉČE O KOJÍCÍ ŽENU

Všichni zdravotníci, kteří přichází do kontaktu s kojící matkou a dítětem, by se měli seznámit s daným postupem na ochranu a podporu kojení. Je nutné, aby se sjednotil přístup všech zdravotníků, počínaje gynekologem, porodníkem, porodní asistentkou až po dětské sestry a pediatry. Všichni tito odborníci by měli znát metodická doporučení pro prenatální a postnatální péči.

2.3.1 DOPORUČENÍ PRO PRENATÁLNÍ PÉČI

V rámci prenatální péče by měli být všechny těhotné ženy informovány a výhodách kojení. Měli bychom umět určit faktory, které působí pozitivně nebo negativně na rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě. Matky by měly být poučeny o správné technice kojení. Cílem předávání informací je odbourat předsudky a zastaralé informace, které jsou stále ještě v naší společnosti zakořeněné. Nejvíce pozornosti by se mělo věnovat prvorodičkám a ženám se špatnou předchozí zkušeností. Součástí prenatálního vyšetření by měla být kontrola prsů s ohledem na tvar bradavek. Drastické metody otužování bradavek již považujeme za zastaralé. V neposlední řadě by měly být nastávající matky poučeny o vhodné výživě, tekutinách, zdravém životním stylu jak během těhotenství, tak i v období kojení. (1, 14)

2.3.2 DOPORUČENÍ PRO PORODNICE A NOVOROZENECKÁ ODDĚLENÍ

Pro všechny porodnice a novorozenecká oddělení by mělo být samozřejmostí dodržování Deseti kroků k podpoře kojení. Umožnit matce zahájení kojení do půl hodiny po porodu a praktikovat rooming-in, aby nemusela být omezená délka a frekvence kojení. Kojící matky by měly být též informovány o nevhodnosti používání šidítek a lahví se savičkou. Dokrm doporučený lékařem by měl být podám vždy alternativně. Zdravotníci by měli dbát a dohlížet na správnou techniku kojení. Při oddělení matky a dítěte by měla být matka poučena o udržení laktace a to vhodnou technikou odstříkávání mateřského mléka. Včas by měli být rozpoznány problémy s prsy a s kojením. Pro zachování kojení je nutné najít rychle správné řešení. Kojení by

se mělo podporovat i v nepříznivých situacích jako nízká porodní hmotnost novorozence, onemocnění matky, porod dvojčat a vícerčat nebo porod císařským řezem. S kojící matkou by se mělo komunikovat vlídně, trpělivě. Při vzniklém problému je nutné podporovat její sebevědomí a sebedůvěru. Při propuštění z porodnice by každá matka měla dostat kontakt, kam se může v případě problému s kojením obrátit. Zdravotnická zařízení by měla dodržovat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. (1, 14)

2.3.3 DOPORUČENÍ PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST

Praktický lékař pro děti a dorost (pediatr) by měl být obeznámen se všemi novými informacemi a hlavně se všemi doporučeními týkající se kojení. Pediatr by měl znát správné zásady techniky kojení a umět řešit běžné i méně běžné problémy s kojením. Matky jsou často zmateny, když po vyhledání pomoci kromě pediatra dostávají jiné, někdy i opačné informace a rady. Mělo by se usilovat o sjednocení v této problematice. Předešlo by se mnoha komplikacím a nesrovnalostem. Úspěšná domluva s pediatrem závisí na komunikačních dovednostech obou, matky i pediatra. Je dobré, aby matka byla připravena na situaci, kdy se budou lišit názory její a jejího pediatra nebo jiného zdravotníka. Matka musí být do problému velmi dobře zasvěcena, musí chápat důvody postupů, které jí byly doporučeny, aby mohla s pediatrem o problému diskutovat. K podpoře svého tvrzení může použít tištěný materiál nebo při neúspěchu domluvy s lékařem má možnost změnit ošetřujícího pediatra.

Hlavní zásady pro pediatry: o Kojení podporovat bez omezování délky a frekvence. Na začátku pije dítě velmi často, 10-15x za den, asi po 6. týdnech se dostaví určitá pravidelnost. Dítě je kojeno tak často a tak dlouho, jak si přeje. Nedostatečná sebedůvěra matky je nejčastější příčinou ukončení kojení dítěte. Matky mají často obavu z nedostatku mléka a předčasně zavádějí umělou mléčnou výživu či příkrm (zeleniny, ovoce, polévka). o Mělo by se podporovat výlučné kojení bez jiných tekutin, čaje, vody a příkrmů do 6. měsíce věku dítěte a do 2 let kojení s příkrmem. Předčasně zavedený příkrm a tekutiny,

zatěžují ještě nevyzrálé ledviny a kojenecký zažívací trakt. Zavedení tekutin než je mateřské mléko, může následně způsobit snížení tvorby mateřského mléka. o V průběhu jednoho kojení se doporučuje po propuštění z porodnice kojení z jednoho prsu, aby dítě dostalo dostatek zadního tučného mléka. Časté vystřídání obou prsů během jednoho kojení, se doporučuje tehdy, chceme-li zvýšit množství mléka. o Po kojení není nutné pravidelně odstříkávat. Potřeba odstříkávání je jen v případě přebytku mléka v prsou a jen takovou správnou technikou, kterou by měla matka znát již z porodnice. Upřednostňuje se odstříkávání rukou před odsávačkou. o Je nutná znalost o váhové křivce a růstových spurtech kolem 3. a 6. týdne, 3. a 6. měsíce, kdy dítě rychle roste, což se projeví spíše na délce než na váze dítěte. Není dobré srovnávat váhu dětí mezi sebou. o Kojené dítě dosahuje porodní váhy až po 3 týdnech a někdy ještě přetrvává názor, že porodná váhy má dítě dosáhnout do 8. dne po porodu. o Kojené dítě má 6 – 8 promočených plen za den. Často tradovaná zelená stolice není sama o sobě známkou nedostatku mléka. Méně než 6 promočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem, plochá váhová křivka dítěte a neklid dítěte svědčí pro nedostatek mléka. o Jako první, nesprávný a zcela zbytečný postup při řešení nedostatku mléka je podání umělé mléčné výživy na prvním místě. Tvorba mléka se dá zvýšit častějším přikládáním k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a obzvlášť častější kojení v noci, kdy se sekrece hormonu ovlivňujícího tvorbu mléka (prolaktin) zvyšuje. o Sledovat i růst dítěte, pracovat s hmotnostně-výškovými grafy, které jsou ve Zdravotním a očkovacím průkazu, který dostává každá matka po propuštění z porodnice. o V případě nutnosti dokrmu, je vhodné dokrmovat dítě alternativně a to lžičkou, stříkačkou, kádinkou, z hrníčku, ne lahví se savičkou. Technika sání z prsu či z lahve se od sebe výrazně liší. Dítě je často zmatené a zvolí jednodušší pití z lahve. o Šidítko uspokojuje potřebu sání a to pak může způsobit problémy s kojením. o Odstranit staré metody a doporučení zasahující do správného kojení jako je kontrolní kojení, desinfekce bradavek, odstříkávání prsů i u matek bez retence mléka, dokrmování dětí, předčasné zavádění příkrmů. o Umět správně řešit problémy vzniklé při kojení.

o Každá žena by měla dodržovat zásady správné výživy a o to více kojící žena. Měla by zvýšit kalorickou hodnotu potravin a množství tekutin. (Energie o 1590 KJ - 2095 KJ/den a tekutiny cca o 0,5 l - 1 l) záleží množství mléka, které matka vyprodukuje. Měla by se vyvarovat potravinám, které u dítěte zvyšují tvorbu plynů a tím i bolení bříška. o Ženy trpící alergií by měly své dítě kojit co nejdéle a později zavést příkrm. o Jestliže matka trpí horečnatým onemocněním, měla by kojit dál, protože v průběhu kojení se stává významným zdrojem vznikajících protilátek pro dítě. V případě, že kojící žena užívá léky měla by se o jejich možném negativním účinku na dítě poradit s lékařem nebo lékárníkem a ti by jí měli doporučit vhodnou alternativu léku, tak aby kojení mohlo být zachováno. o Mělo by být samozřejmostí, že kojící ženy nepije alkohol a nekouří. Pokud žena kouří, měla být poučena o nevhodnosti vlivu kouření na tvorbu mléka (alkohol a nikotin tlumí sekreci prolaktinu) a na zdraví její i dítěte. o Kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje plod ani kojence. o Rodina spolu s dětským lékařem a dětskou sestrou by měla být matce oporou, aby kojení bylo pro matku, tím, čím má být a ne stresujícím faktorem.

Nejčastější chyby u kojení: o Růstové spurty a percentilové grafy se nerespektují a k hodnocení prospívání dítěte jsou používány jiné nevhodné metody. o Používání pouze jednoho parametru (hmotnosti) k posouzení růstu dítěte a neakceptování parametru tělesné délky. o Dítě není kojeno dle jeho chuti, omezuje se délka a frekvence kojení. o Stálé nabádání matek ke kojení z obou prsů během jednoho kojení. o Dle jednoho kontrolního kojení a plnosti prsů dělání závěrů o správnosti kojení. o Zavádění příkrmů a jiných tekutin před 6. měsícem věku dítěte. o Zelená stolice stále označovaná za hladovou a tím páde za nedostatek mléka. (1, 3, 13, 14)

2.4 PROPAGACE, REKLAMA A KOJENECKÁ VÝŽIVA

Reklama v prenatální poradně a její vliv na kojení Ve studii uvedené v roce 2000 v časopisu Obster Gynecol (USA) bylo u 547 žen srovnáván vliv komerčních materiálů a materiálů podporujících kojení na zahájení a délku kojení bez současného působení reklamy na kojeneckou výživu. Mezi ženami, které obdržely komerční materiály, bylo více žen, které ukončily kojení v prvních dvou týdnech po porodu. Ženy, které nevěděly, zda budou kojit, nebo které byly rozhodnuty kojit méně než tři měsíce a obdržely reklamní materiály, kojily v průměru kratší dobu. (17) Osvětové materiály o výživě kojence by měly jednoznačně podporovat kojení jako optimální výživu kojence. Komerční materiály by neměly být používány jak v prenatálních poradnách, tak ani v ambulanci pediatra.

Komerční balíčky pro kojící ženy v porodnici Na základě průzkumu v elektronických databázích z roku 2000 (UK) byla provedena analýza devíti lékařských klinických studií, které zahrnovaly 3730 žen ze Severní Ameriky. Ukázalo se, že poskytování komerčních balíčků s propagačními materiály nebo vzorky kojenecké výživy zkracuje délku výlučného kojení a dobu zavádění nemléčných příkrmů. (17)

Tvrzení reklamy o kojenecké mléčné výživě V oblasti marketingu kojenecké mléčné výživy je výrazný nárůst tzv. nutričních a zdravotních tvrzení. Skrytě agresivní způsob reklamy se snaží přesvědčit rodiče ke koupi kojenecké mléčné výživy prostřednictvím těchto tvrzení a o dalších výhodách výrobku. Kojenecká mléčná výživa obohacená mastnými kyselinami je propagována s klamným příslibem vyšší inteligence a lepšího vývoje mozku a zraku. Ve skutečnosti se tyto látky z umělého mléka vstřebávají hůře než z mateřského mléka. Nutriční a zdravotní tvrzení jsou zavádějící. Mohou vzbudit dojem, že výrobek má stejnou kvalitu jako mateřské mléko. Nezávislé výzkumy ukazují na vyšší výskyt infekčních a chronických onemocnění, zvýšené riziko obezity a horší vývoj intelektu a zraku u dětí uměle živených v porovnání s dětmi kojenými. (17)

Co reklama neuvádí WHO požaduje, aby zdravotníci, rodiče a veřejnost byli dostatečně informováni. Při nevhodné manipulaci s umělou výživou, může dojít k její kontaminaci. Tato informace by měla být součástí varování na obalu výrobku spolu s informací o uskladnění, hygienické přípravě a použití výrobku tak, aby ses nížilo riziko kontaminace. (17)

Příkrmy a reklama V některých brožurách se uvádí, že dítě potřebuje doplňkovou stravu již od ukončeného 4. měsíce, nejpozději však od začátku 7. měsíce. Na obalech některých instantních čajů pro kojence, je uvedeno, že výrobek je možno používat od ukončeného 1. týdne, na některých obalech masozeleninových a ovocných příkrmů od ukončeného 4. nebo 5. měsíce. Zavedení příkrmu před ukončeným 6. měsícem nepřináší kojenci žádné nutriční výhody. (17) Nutriční obsah komerčních výrobků je nižší v porovnání s mateřským mlékem. Kojenci potřebují čerstvou stravu bez konzervačních a sytících látek. Předčasné zavedení příkrmu je spojeno s vyšším rizikem infekčního onemocněním a v některých případech i s vyšším rizikem rozvoje potravinové alergie. Navíc použití hotových komerčních výrobků je sice pohodlné, ale také drahé.

Jak čelit reklamě Deklarace Innocenti na ochranu a prosazování kojení v listopadu 2005 vyzvala vlády členských zemí WHO, aby zabránily neetické propagaci kojenecké výživy prostřednictvím legislativy na základě Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných rozhodnutí WHA. WHA v roce 2002 přijala Globální strategii výživy kojenců a malých dětí, která uvádí: 1. Vytvořit, uvést do praxe a vyhodnocovat komplexní politiku výživy kojenců a malých dětí v kontextu národních programů. 2. Zajistit ochranu, prosazování a podporu výlučného kojení po dobu šesti měsíců a pokračování kojení do věku dvou let ve zdravotnictví a dalších sektorech. Zajistit ženám nezbytnou podporu v rodině, ve společnosti a na pracovišti. 3. Prosazovat včasný, bezpečný a vhodný příkrm s pokračujícím kojením.

4. Zavést do praxe principy a cíle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných rozhodnutí WHA prostřednictvím legislativy. WHA v květnu 2005 přijala další významnou rezoluci o výživě kojenců a malých dětí, která se zabývá marketingovými strategiemi. Jako jdou: zdravotní a nutriční tvrzení a sponzorství, práva rodičů na přesné informace o kvalitě náhrad mateřského mléka. Rezoluce vybízí členské státy, aby: 1. Nutriční a zdravotní tvrzení nebyla povolena u náhrad mateřského mléka, pokud nejsou specifikována v národní legislativě. 2. Finanční podpora programů a zdravotníků nevytvářela konflikty zájmů. 3. Výzkumy zahrnovaly prohlášení o konfliktu zájmů a byly oponovány nezávislými odborníky. 4. Bylo upozorněno na možnou kontaminaci kojenecké mléčné výživy. (9, 10, 17, 18)

Ochrana kojení v České republice S cílem chránit matky, rodiny i zdravotníky před reklamou a chránit zdraví kojenců podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následné rezoluce WHA by měly být tyto programy přijaty na národní úrovni. Některá ustanovení byla přijata v Zákoně o reklamě, Sbírka zákonů č. 138/2002, v § 5d-f Potraviny a kojenecká výživa. Nároky na označení a složení výrobků kojenecké výživy byly stanoveny ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich využití. (9, 10, 17)

Příklady problematických marketingových praktik o Idealizace umělé mléčné výživy. o Zdůrazňování, že umělá mléčná výživa je lepší než mateřské mléko. o Nahlodávání sebedůvěry a sebevědomí matek. o Firemní webové stránky a materiály označují propagaci za informování o umělé mléčné výživě. o Firmy vydávají mnoho brožur, které udávají zavádějící informaci zdravotníkům. o Obrovské finanční stimuly, které jsou poskytovány zdravotnickým zařízením za účelem distribuce balíčků matkám, které obsahují vzorky výrobků. (10)

2.5 PSYCHOLOGIE KOJENÍ

Kojení velmi upevňuje citové pouto mezi matkou a dítětem. Matce i dítěti přináší radost a mnoho příjemných prožitků. V období těhotenství, porodu a šestinedělí prochází psychika ženy velkými změnami. Tyto změny souvisí s hormonálními vlivy, které žena nemůže ovlivnit. Na přecitlivělost ženy musí být manžel, partner, i rodina připraveni a měli by se snažit tuto situaci přijmout takovou jaká je. Při komunikaci s kojící ženou bychom měli brát v úvahu zejména emocionální změny. Matky jsou v tomto období obzvláště citlivé. Psychický stav matky s velkou pravděpodobností ovlivňuje úspěšnost kojení. Nesmí být však podceněn ani sociální a fyzický stav matky. Tyto tři složky se navzájem ovlivňují a určují úspěch či neúspěch v kojení. V dobrém tělesném stavu je matka klidná, vyrovnaná, spokojená. To působí kladně i na její kojení. Naopak je-li její stav špatný, trpí-li fyzickým onemocněním nebo třeba jen únavou, vyvolává tento strav v matce negativní emoce jako je strach, úzkost, smutek, někdy až deprese. Pokud má matka nízké sebevědomí, nevěří si, je nadměrně úzkostlivá, má neopodstatněné obavy a strach ze selhání, projeví se to i na jejím tělesném stavu a na úspěšnosti kojení. Psychický blok, vzniklý negativními zážitky a prožitky, může někdy kojení i úplně zamezit. Nesmí se opomíjet ani sociální podmínky a mezilidské vztahy. Dobré sociální zázemí, ekonomické a bytové poměry, dobrý vztah s manželem, partnerem, rodinou, přáteli, to všechno má velký vliv na psychiku matky a na úspěšnost kojení. Dobrá sociální situace zvyšuje vyrovnanost, klid a jistotu matky. (7)

2.6 ZÁSADY LAKTAČNÍHO PORADENSTVÍ

Radit, poradit, poradna, poradenství, to jsou slova, kterými bychom mohli označit kontakt s kojící matkou. Poradenství je způsob komunikace a práce s matkou a dítětem, při které se snažíme pochopit jejich pocity a prožitky. Je nutné se ale správně rozhodnout, co dělat dál. Matku je nutné vést k tomu, aby si řešení nalezla sama, protože tehdy toto řešení přijme za své. Tyto postupy jsou nejenom užitečné pro oblast kojení, ale pro celou oblast poradenství. Je nutné, aby každý poradce získal šikovnost v naslouchání, pozorování, podpoře sebedůvěry a v poskytování pomoci. Na začátku je potřeba přesvědčit matku, že o ni máte skutečný zájem. Každá žena nerada hovoří o svých pocitech a problémech. Obzvláště tehdy, když se má svěřovat někomu, koho nezná a nemá k němu ještě vybudovaný pocit důvěry.

Dovednost v naslouchání kojící matce a pozorování dítěte při kojení Důležité je matce naslouchat, co říká, jak a jakým tónem mluví, sledovat zabarvení a intonaci hlasu. Bedlivě pozorovat, jak se chová ke svému dítěti, jak o něj pečuje a jak je zručná v jeho ošetřování. Z chování dvojice matka - dítě jsme schopni vycítit cítění, vnímání, postoj a znalosti kojící matky. Jsme schopni zjistit, co ji trápí, jestli je spokojená či ne. Souběžně se díváme i na dítě, je-li plačtivé, hladové, neklidné nebo naopak spokojené a klidné. Velkou roli zde hraje neverbální komunikace. Současně jako my vnímáme matku a dítě, tak matka sama vnímá náš postoj k ní a dítěti a z toho vyvozuje závěry, jestli o ni samotnou a dítě máme skutečný zájem. Nemusíme říct ani slovo.

Zásady neverbální komunikace o Hlava matky a laktačního poradce by měla být ve stejné výšce. Při verbální komunikaci je vhodné, aby obě osoby seděly. Aby sedící osoba neměla pocit podřízenosti nad stojící. o Odstranění bariéry: Stůl, židle, jakákoliv bariéra ničí pozornost. o Udržení zrakového kontakt: Při rozhovoru je vhodné dívat se z očí do očí. Nedělat jinou činnost, pozornost soustředit výlučně na matku. o Dostatek času: Při rozhovoru by měla mít žena pocit, že na ní má poradce dostatek času. Matka musí vycítit, že je čas, i když ho není mnoho. Nezdůrazňovat množství práce,

časové vytížení, to matku nezajímá. Raději minutu opravdového času než pár minut omlouvání z časového vytížení. o Přiměřené dotyky: Každé ženě nemusí být příjemný dotyk. Proto je vždy lepší raději pohladit dítě nebo se ženy dotknout jen letmo, přiměřeně. Není to podmínka. o Kladení otevřených otázek: Pokládání otevřených a doplňkových otázek, co nejčastěji. Odpovídá-li matky se na ně celou větou a je možnost postupně získat důležité informace týkající se kojení a jeho průběhu. o Přiměřené a gestikulované chování: Důležité je projevení zájmu o matku i o dítě. Matka musí vědět, že je poslouchána a že je zájem o její hovor. Nesmí se zapomenout na správnou gestikulaci, pohled, upřímný úsměv a správný postoj. o Empatie: Vcítění se. Při rozhovoru je užitečné opakování slov ve větě, která matka řekla, aby si uvědomila, že ji dobře poslouchána. Empatie se netýká jen negativních pocitů, ale i pozitivních. o Nehodnotící slova: Snažit se vyhnout slovům: problém, dobře, špatně, málo, hodně. Matky často ztrácejí pocit sebedůvěry, podléhají tlaku rodiny a přátel. Úkolem by mělo být zvýšit její pocit sebedůvěry a dodat ji přesvědčení o dobrém výsledku a síle odolávat okolí. Je nutné, aby matka cítila, že to dělá dobře, protože to velmi zvyšuje její sebedůvěru a sebevědomí. Umožnění jí samostatného rozhodování, co je a není pro ni a pro její dítě nejlepší.

Poskytování pomoci a budování sebedůvěry o Akceptace matčiny představy pocitů o sobě i o dítěti. o Pochvala matce všechno, co udělá dobře. o Poskytování praktické pomoci. Zajištění pohodlí, když je matka unavená. Pomoc při přidržení dítě. Podání teplého nápoje. o Podání jen těch nejdůležitější informace, které jsou důležité pro tento okamžik, co má matka dělat v nejbližší době. Není vhodné podávání příliš velkého množství informací. Rozhovor by měl být pozitivně, pokud bude situaci zkritizována, nemůže být očekávána další spolupráce, je zablokováno myšlení. o Srozumitelná komunikace, aby matka porozuměla. o Podávání rad, ne příkazů.

Zjišťování životní situace o Zjištění, zda matce může v její situaci někdo pomáhat: manžel, příbuzní, přátelé. o Zjištění, co si matka sama o sobě myslí a jaké má potíže. o Zjištění pracovní situace, délku pracovní doby, cestování do zaměstnání. o Zjištění pocit sebevědomí a sebedůvěry. o Zjištění postavení k těhotenství, k dítěti. Chtěné, nechtěné, plánované, neplánované. Otázka pohlaví. o Zjištění anamnéza matky, dítěte, stanovit diagnózu, léčení. o Popřípadě zajištění specializované pomoci.

Bez teoretických informací o kojení, bychom nemohli poradenství poskytovat. Poradenství nám ukazuje, jak individuálně doporučovat péči každé matce. Naše zkušenost nám dovolí se rozhodnout, jakým způsobem můžeme pomoci jednotlivé matce, protože každá žena potřebuje individuální pomoc. Osobní kontakt zvyšuje nejen úspěšnost kojení, ale i úspěšnost poradenství. (1, 14)

2.7 PROBLÉMY A SPECIÁLNÍ SITUACE PŘI KOJENÍ

Ačkoliv se dítě rodí s vrozeným sacím reflexem, musí se naučit sát. Zároveň i matka se musí naučit své dítě kojit. Na začátku jí to může připadat jednoduché a přirozené, ale i tak je potřeba se správnému kojení učit. Na začátku i v průběhu kojení se může vyskytnout problém s kojením, někdy si matka poradí sama, ale často to nedokáže a v tomto případě je potřeba vyhledat radu odborníka. V následujícím přehledu budou uvedeny nejčastější problémy vyskytující se u kojící matky s možným řešením daného problému.

2.7.1 PROBLÉMY ZE STRANY MATKY

Dítě se již rodí s vrozeným sacím reflexem, musí se naučit sát, ale stejně tak i matka se musí naučit své dítě kojit. Na začátku jí to může připadat jednoduché a přirozené, ale i tak je potřeba se kojní učit. Na začátku i v průběhu kojení se může vyskytnout problém s kojením, někdy si matka může poradit sama, ale často to nedokáže a je potřeba vyhledat radu odborníka.

Problémy s bradavkami Tlak, tření na bradavku a dokonce její poranění je častou příčinnou bolestivosti bradavek. Nejdůležitější je zjistit, kdy bradavka nejvíce bolí, co na ní nejvíce bolí, kdy došlo k poranění a samozřejmě příčinu. Pečlivý rozbor s ženou může často vést ke zjištění příčiny, její odstranění a vyléčení a k budoucí prevenci. Některá poranění bradavky jsou velmi specifická a zkušený odborník je rozpozná ihned. Nejčastější příčinou v tomto případě bývá špatná technika kojení. Jedná se o špatné přisátí a polohu dítěte, vlhké bradavky, spavé dítě u prsu, problémy se sáním. Je však velmi těžké tuto příčinu odstraňovat, když má dítě již z prvních dnů kojení zafixovanou špatnou techniku a návyky. Běžné obtíže s bradavkami vznikají v prvních 24 hodinách.

Vpáčené – krátké a ploché bradavky Důležitá vlastnost bradavky je její retraktilita. Jako vpáčené bradavky označujeme takové, jestliže se při zmáčknutí dvorců vtáhnou. Každá těhotná žena by měla mít prsy vyšetřené svým gynekologem již v průběhu těhotenství. Může jí být doporučen formovač bradavek, který se vkládá do podprsenky od 6. měsíce těhotenství. Lze tak předejít obtížím, kdy není dítě schopné

bradavku uchopit. Tyto bradavky vyžadují velkou trpělivost a dobrou techniku sání. Přiložení kostky ledu na bradavku ji napřímí a pomůže k přisátí dítěte. Jestliže toto řešení není možné, doporučuje se kojit přes klobouček.

Bolestivé a popraskané bradavky Problém, který je častý v počátku kojení i v jeho průběhu. V důsledku špatné polohy dítěte a nesprávné techniky sání dochází k ragádám na bradavce. Matku nesmí kojení nikdy bolet. Na počátku je zvýšená citlivost bradavek, která po několika dnech vymizí. Konkrétních příčin je mnoho a jsou různé. Je potřeba je odhalit a odstranit. Když dítě nemůže uchopit s bradavkou i část dvorce, například při otoku nebo při přeplněném prsu, dochází k postižení horní části bradavky. Dolní polovina bradavky bývá poraněna, když si dítě cucá a saje dolní ret během kojení. Vystrkuje-li dítě bradavku z úst jazykem nebo má krátkou podjazykovou uzdičku, dochází k ragádám na špičce bradavky. Ragády mohou krvácet a být infikovány, proto se vyvarujeme jejich vzniku a dbejme na správnou techniku kojení. Pokud již ale vznikly, musíme nejdříve příčinu zjistit a pak ji odstranit. Před kojením z poškozené bradavky je dobré přiložit teplý obklad k uvolnění mléka. Nejprve se začíná kojit ze zdravé bradavky, po vybavení spouštěcího reflexu i z postižené. Dítě přiložíme tak, aby ragáda byla v koutku úst. Zde by dítě nemělo být přiložené déle jak deset až patnáct minut. Po kojení doporučíme nechat na bradavce zaschnout kapku mléka. Účinné je promazávat bradavku i dvorec mastí, která se před kojením nemusí odstraňovat.

Opožděný nástup laktace 2. až 3. den po porodu se u většiny žen rozběhne laktace. Tzv. „nalití“ prsou je matkami pociťováno většinou nepříjemně, bolestivě a často je to provázeno otokem okolní tkáně a zvýšenou teplotou. Někdy dochází k nástupu laktace 5. až 6. den a někdy i později. U takových žen je potřeba podpořit jejich sebedůvěru při kojení, sebevědomí, že to dokážou, častěji přikládat dítě k prsu, hlavně v noci a v případě velkého váhového úbytku jej dokrmit alternativním způsobem náhradním mateřským mlékem nebo umělou výživou.

Nedostatek mléka Na začátku je důležité zjistit některou z těchto příčin: špatná technika kojení, dokrmování umělou výživou, podávání tekutin, kojení přes klobouček nebo potlačený vypuzovací reflex. Nejprve odstraníme příčinku, která nedostatek mléka vyvolala. Doporučíme častější kojení, i v noci, z obou prsů, delší přisátí dítěte dle jeho potřeby. Při správné technice se nemusíme bát poškození bradavek. Hlavně podpoříme sebevědomí matky, která často v začátku zvolí přikrmování umělou výživou. Klesne-li poptávka po mateřském mléce, klesne i jeho tvorba a hrozí zde předčasné a zbytečné ukončení kojení. Pokud je příčinou slabý vypuzovací reflex, můžeme použít vlhký a teplý obklad, masáže a vytřásání prsu v předklonu. Přibližně tři týdny po porodu, kdy dochází k růstovým spurtům, se často vyskytuje relativní nedostatek mléka. Dítě má zvýšenou spotřebu, ale mléko se tvoří stále stejně. Dítě je v tomto období neklidné, pláče a chce jíst častěji. Většina neinformovaných matek začne přikrmovat. Poradíme: časté kojení - i v noci, časté kojní z obou prsů. Pokud matka vydrží, tak se v několika dnech produkce mléka opět přizpůsobí potřebám dítěte.

Silný spouštěcí reflex nebo nadměrný tok mléka Dítě se zalyká, kucká, odtahuje se od prsu, když začne mléko vytékat. Dítě by se mělo odstranit od prsu hned, jakmile začne mléko téci. Po jedné až dvou minutách, kdy se proud mléka zpomalí, se v kojení pokračuje. Převyšuje-li tvorba mléka potřeby dítěte i v 6. týdnu věku, měla by matka omezit kojení na jeden prs. Rychleji se tak přizpůsobí tvorba mléka potřebám dítěte. Kojit může matka kdykoliv, i při nepříjemném napětí. Pokud se prsa opět nalijí, odstříká žena potřebné množství mléka do úlevy.

Nadbytek mléka – silný vypuzovací reflex Často se objevuje v začátku kojení. Je to krátké období, kdy se produkce mléka přizpůsobuje potřebám dítěte. Může se jednat i o silně vypuzovací reflex. Při kojení se dítě zalyká, odtahuje se od prsu, ublinkává po jídle, v koutcích úst dítěte je viditelné mléko a matka cítí píchání v prsu a v podbřišku. Matce poradíme kojení ve vertikální poloze. Ve chvíli, kdy začne mléko téci, dítě na okamžik od prsu odejmeme. V poloze zaklonění matky dozadu zabráníme vytékání mléka. Můžeme použít i tlakovou masáž přiložením celé plochy ruky.

Bolestivé nalití prsu Dochází k tomu často s nástupem laktace mezi 2. – 5. dnem po porodu. Prsy jsou horké, oteklé a tvrdé na pohmat. Je to přechodný stav, který se rychle upraví. Může k němu dojít i později. Příčinou bývá nesprávná technika sání, málo časté kojení, oddělení matky a dítěte. Matce doporučíme studené obklady mezi kojením, které zmírní otok prsu. Naopak před kojením je lépe použít teplý obklad v kombinaci s masáží k uvolnění mléka. Je dobré před kojením trochu mléka odstříkat, aby se prs změkčil a dítě se mohlo přisát. Vhodné je nosit takovou podprsenku, která prs dostatečně podpírá, ale netěsní.

Retence mléka K retenci dochází často v souvislosti s ucpanými mlékovody. Na prsu je zarudlá skvrna, bolí na ohmat jako modřina a na dotek je teplá. Příčinou může být nesprávná technika sání, omezování kojení. Prs není dostatečně vyprázdněn, když není dítě kojeno v noci. Mléko se hromadí v mlékovodu, prs nebo jeho část zatvrdne, zarudne nebo oteče. Mlékovod je zacpán nejčastěji zaschlým mlékem nebo odumřelými buňkami tkáně mlékovodu. Matce poradíme upravit techniku sání, častější kojení, změnit polohu dítěte při kojení, aby směřovalo k postiženému místu, pomáhají také obklady. Dalším důvodem ucpání mléčné žlázy je nošení příliš těšné podprsenky nebo odtahuje-li matka prostor prsní tkáně prstem před nosem dítěte, aby mu umožnila lépe dýchat. Ženy by měly velké prsy podpírat podprsenkou, aby tíha nalitého prsu nezpůsobila protažení a ucpání vývodu.

Mastitis a absces Vyskytuje se nejčastěji kolem 3. týdne po porodu a velmi vzácně. Bývá postižen jeden prs v dolním nebo bočním kvadrantu. V prsu vzniká náhle velmi bolestivé, teplé, zarudlé, oteklé místo. Někdy v jednom někdy v obou prsech. Většinou má žena teplotu vyšší než 37,8 – 38,5 °C. Občas bývá teplota nižší, ale trvá déle než 24 hodin. Lékař podá v tomto případě antibiotika a je doporučen klid na lůžku po dobu několika dní. Je nutné postižený prs vyprazdňovat. Při bolestivém kojení má žena nejdříve kojit na nepostižené straně a na postiženou stranu přiložit dítě tehdy, až se objeví spouštěcí reflex. Vyskytne-li se hnisavá sekrece z prsu, odstříkané mléko se vylije a dítě se kojí pouze z prsu zdravého. Pokud se hnisavá sekrece neobjeví, matka by měla kojit i z postiženého prsu, i když je to bolestivé. Aplikace teplého obkladu na postižené místo

před kojením nám uvolní mléko za dvorcem, které se pak lépe ostříkává. Matka začne kojit ze zdravého prsu a na postižený prs přiloží dítě až po spouštěcím reflexu. Doporučíme přiložení studeného až ledového obkladu. Pokud vznikne absces, je nutná incize a drenáž.

Plísňová infekce Projeví se pálením a svěděním dvorce a bradavky. Příčinou může být soor nebo předchozí léčba antibiotiky. Matka se léčí protiplísňovými mastmi, které si vtírá do bradavky a dvorce ihned po kojení. Doporučíme po kojení prsa osušit a ponechat volně na vzduchu. Samozřejmé je mytí rukou a častá výměna vložek v podprsence. (1, 2, 16)

2.7.2 PROBLÉMY ZE STRANY DÍTĚTE

Spavé dítě Aby se dítě naučilo dobře sát, musí být bdělé. Pro stabilizovanou tvorbu mléka je potřeba, aby dítě sálo 10x – 12x za den. Pokud dítě sálo v prvních dvou hodinách po porodu, není nutné v prvním dnu po porodu dítě budit. Nezájem dítěte o sání může být po obtížném nebo medikovaném porodu, při infekci, zdravotním problému dítěte, novorozenecké žloutence nebo po dokrmení umělou výživou. Během kojení podporuje matka bdělost dítěte tím, že jej dostatečně a šetrně stimuluje. Je dobré dítě budit i v průběhu kojení, jestliže dítě nepije aktivně. Pokud se dítě ke kojení budí, mělo by to být ve fázi spánku, kdy nespí hluboce.

Špatně se přisávající dítě Příčinou je špatná technika kojení. Dítě neumí uchopit bradavku, sání není účinné, dítě je hladové a může dojít i k poranění bradavky. Křičící dítě se rovněž špatně přisává. Zkontrolujeme techniku přiložení k prsu.

Dítě pouští prs Na začátku dítě saje dobře, ale za chvíli začne prs pouštět. Příčinou je špatná poloha matky a dítěte při kojení a slabý nebo silný vypuzovací reflex.

Dítě odmítá jeden prs Častou příčinou je lépe vytékající mléko z preferovaného prsu než z prsu odmítaného. Další příčinou může být špatná poloha dítěte, více nalitý prs, ke kterému se nemůže dítě přisát. Matce doporučíme změnu polohy při kojení, kojení nejprve z preferovaného prsu a poté z prsu odmítavého.

Líné dítě Dítě, které slabě pije se prsu často pouští. Obvykle pije se zavřenýma očima, polyká málo a krátkou dobu, používá bradavku jako dudlík, v noci obvykle spí a nebudí se na kojení. Je kojené více než 12x za 24 hodin a pomalu přibývá na hmotnosti. Dítě má méně časté stolice (2 – 5x denně) a méně než šest pomočených plen denně v prvních týdnech života.

Křičící dítě Dítě, které příliš pláče a nejde uklidnit, které nelze přiložit k prsu, potřebuje pomoc. Už se upustilo od názoru, že se dítě rozmazluje, když se chová a uklidňuje v náručí. Neklidná matka je často příčinou neklidného a plačtivého dítěte, které nelze uklidnit. Důležité je rozeznávat signály, když má dítě hlad. Častou příčinou je dlouhý interval mezi kojením, často delší než 3 - 4 hod. Tehdy může mít dítě křeče v žaludku a může křičet hlady. Musíme vyloučit i jiné příčiny plačtivého, podrážděného a neklidného dítěte. Někdy dítě může zneklidňovat velký hluk z ulice, sourozenci, televize, nadměrná stimulace. Některé vitamíny, cukr, železo, fluorid, mohou u citlivých dětí vyvolat trávicí obtíže. Trávicí potíže, nepříjemné pocity vyvolané některými léky, mohou vést k tomu, že je dítě podrážděné a neklidné. I nadměrný příjem kofeinu a teinu u matky může vést k přecitlivělosti dítěte. Je třeba se ptát na alergie v rodině, ať již potravinové nebo na alergeny z prostředí (plísně, roztoči, zvířata, kouření atd.). Uklidňující poloha je v náručí matky v poloze do klubíčka. Kojit je dobré ve fotbalovém držení v klidné místnosti se ztlumeným světlem.

Dítě s rozštěpem patra Před kojením je prs formován ostříkáváním. Poloha dítěte je vzpřímená, aby tkáň prsu zakryla dítěti defekt, a to mohlo lépe sát a polykat. Při vlastním pití pomáháme dítěti odstříkáváním mléka z prsu do úst.

Dítě s novorozeneckou žloutenkou Jako nejlepší prevence je časté kojení, které výskyt žloutenky snižuje. Kolostrum má mírný projímavý efekt a způsobí to, že dítě bude mít častější stoličky. Rychlejší zbavení se smolky, způsobí snížení bilirubinu ve střevě. Jakékoliv dokrmování dítěte nemá takový efekt jako kolostrum. (1, 2, 16)

2.7.3 PŘEDCHÁZENÍ PROBLÉMŮM S KOJENÍM

Považuji za velmi důležité shrnout všechna hlediska, kterými lze mnoha problémům předejít. Jde především o správnou techniku kojení. Zde hraje podstatnou roli dětská sestra a porodní asistentka na oddělení šestinedělí. Měly by opakovaně kontrolovat, jak matka přikládá dítě k prsu, jak se dítě přisává a zda saje správně. Měly by pomáhat matce vyzkoušet různé pro ni pohodlné polohy při kojení. Zdravotníci by měli včas rozpoznat počínající problém a řešit ho v začátku. Aktivně se matky ptát, zda nepociťuje bolest či nepříjemné tlaky v prsou. Měly by vyhledávat a hlavně pomoci řešit problémy se špatně přisávajícím se dítětem, s nedostatkem mléka, s bolestivě se nalívajícími prsy apod. Poskytnutí umělé mléčné výživy je neadekvátní postup. Velmi důležitý je přístup samotné matky, její informovanost, odhodlání kojit i přes problém, který se vyskytne. S podporou erudovaných zdravotníků to lze většinou zvládnout i bez dokrmu. Pokud je dokrm nutný, vždy je nutné ho podat alternativně a nekonejšit dítě při každém zaplakání šidítkem již v porodnici. Jestli-že matka přichází s nevyřešeným problémem již z porodnice nebo se problém objeví až po propuštění, je potřeba jej hned vyřešit pro zachování výlučného kojení. Pokud je matka podporována v kojení ze všech stran, předchází problémům s kojením a zavčas je řeší, má vekou šanci pokračovat v kojení po velmi dlouhou dobu. Zdravé a spokojené dítě jí bude odměnou, která určitě za to stojí. (1, 7, 16)

2.8 MÝTY A POVĚRY O KOJENÍ

Zásady pro výživu kojenců a malých dětí, které vypracovala Světová zdravotnická organizace a schválilo Světové zdravotnické shromáždění v roce 2002, jsou uvedeny v kapitole 3.1.4. Výživa kojenců dle doporučení Světové zdravotnické organizace. Postupy a činnosti lidí, kteří se zabývají kojením, nebývají vždy v souladu s těmito zásadami. Někdy může být příčinnou špatných doporučení přetrvávající prohlášení z roku 1990, že výlučné kojení je doporučené do 4 - 6 měsíců. Od roku 1994 se doporučuje výlučné kojení do ukončeného šestého měsíce věku dítěte. Bohužel ne všichni zdravotníci vědí o nových doporučeních a ne všichni s nimi souhlasí. Nepochybně se zde nabízí další příčiny, jako je propagace výrobků producenty a distributory kojenecké výživy, přemrštěná opatrnost a tradiční nepodložené názory.

Mezi nejčastější mýty o kojení patří: o Časté kojení snižuje tvorbu mléka. Tvorba mléka je optimální, pokud je dítě kojeno tak, jak potřebuje, bez délky omezování a frekvence. Omezování kojení může být příčinou neprospívání. o Pro dostatečnou tvorbu mléka stačí kojit 6x denně. Tvorba mléka závisí na frekvenci kojení a jeho množství klesá při nedostatečném a omezovaném kojení. Zpočátku je zcela běžné, že maminka kojí 12-15x za den. Teprve po 4-6 týdnech se vytvoří v kojení určitá pravidelnost. Dodržování určitého počtu kojení tvorbě mléka neprospívá. o Kojení vícekrát za den je nenormální. Kojení i několikrát za den je zcela normální, každé dít má jiný vzorec chování a jiný rytmus sání. Měli by se respektovat vzory chování u každého dítěte. Zejména v období růstových spurtů mezi 3. a 6. týdnem, 3. a 6. měsícem vyžaduje dítě častější kojení. o Dítě se musí kojit až po třech hodinách od předchozího kojení, aby se nemíchalo dříve vypité již natrávené mléko s nově vypitým. Toto doporučení nemá vědecký podklad. Mateřské mléko je lehce stravitelné, proto může dítě vyžadovat kojení i dříve než po třech hodinách. o Děti mohou zůstat u prsu i dvě hodiny, protože se rády kojí. Ne, v takovém případě je potřeba nutná kontrola techniky kojení. Děti obyčejně pijí 5 - 40 minut.

o Dítě vypije potřebné množství během 5-10 minut. Starší zkušené děti pijí krátce, ale novorozenec se učí a potřebuje delší dobu k získání potřebného množství mléka. Také záleží na funkčnosti vypuzovacího reflexu. Stres, nepohoda, špatná technika kojení, dokrmování lahví nebo používání šidítek mohou tento reflex utlumit, což vede k tomu, že dítě špatně získává z prsu mléko. o Měkké ochablé prsy signalizují málo mléka. Není to pravda. Čím prázdnější prs, tím rychleji se mléko tvoří. Dobře vyprázdněný prs je známkou správné techniky kojení a dobře fungujícího vyprazdňování prsu. o Nikdy nebuďte spící dítě. Spavé dítě je nutno budit, aby pilo alespoň 8-10x denně. o Při každém kojení musí matka kojit z obou prsů. Lépe je nechat vypít jeden prs do konce, aby dítě mělo možnost dostat se k zadnímu tučnému mléku. Dítě se samo rozhodne, zda bude ještě chtít pít z druhého prsu. o Když dítě neprospívá, důvodem je nedostatečná kvalita mateřského mléka. Existují adaptační mechanismy k zachování kvality mateřského mléka i během období, kdy má matka nekvalitní příjem potravy nebo je nemocná. o Příčinou nedostatku mléka je nedostatečný příjem jídla a tekutin matky. Není to pravda. Příčinou je obvykle špatná technika, omezování kojení, používání lahve, šidítka. o Pití z lahve kojení nezkazí. Technika pití z prsu i lahve se od sebe liší, jedná se o dva různé způsoby sání. Pití z láhve je příčinou zkrácení délky výlučného kojení a doby bez menstruace. Má negativní vliv na tvarování dutiny ústní, je častou příčinou infekce dutiny ústní kvasinkami a také poruch skusu. o Při onemocnění a teplotě matka nesmí kojit. Kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj protilátek, které je budou chránit. Pokud dítě přece jen onemocní, bude mít jeho nemoc díky protilátkám a dalším imunitním faktorům v mateřském mléce lehčí průběh. o Ženy s plochými nebo vpáčenými bradavkami nemohou kojit. I tyto ženy mohou kojit, ale potřebují podporu, pomoc a formovače bradavek, které by v případě vpáčených bradavek měly nosit již od šestého měsíce těhotenství.

o Dítě s průjmem by nemělo být kojeno. Kojení je nejlepším lékem díky imunitním faktorům. Neadekvátně zvolené bezlaktózové mléko není lepší volba než mléko mateřské. o Po cvičení by matka neměla kojit. Neexistuje důvod. Naopak cvičení je pro matku aktivním odpočinkem. Kyselina mléčná, kvůli jejíž možné přítomnosti v mateřském mléce vznikl tento názor, se dostává do mléka jen při velmi intenzivním cvičení. o Kojící matka nesmí užívat léky. Velká většina léků je s kojením slučitelná i přesto, že malé množství léku může přecházet do mateřského mléka. Přednosti kojení výrazně převažují nad případným nebezpečím léku pro dítě. Je proto vhodné se vždycky informovat u svého lékaře nebo lékárníka. o Kojení na veřejnosti je neslušné. Považovat kojení za neslušné je znevažování a ponižování matek. o Děti se musí naučit pít z láhve, a proto se jim musí nabídnout. Dítě se nemusí naučit pít z láhve. Láhev by se rozhodně neměla používat alespoň po dobu prvních 4-6 týdnů. Podat dítěti láhev při problémech s kojením není řešením, kojení se tím naopak ztíží. o Dětský čaj je vhodný od ukončeného prvního týdne života. Toto je komerční propagace některých druhů čajů. V prvních měsících kojenec nepotřebuje čaj ani jinou tekutinu, kromě mateřského mléka. Naopak podáváním jiných tekutin než je mateřské mléko se může snižovat úspěšnost kojení. (9)

3

CÍLE PRŮZKUMU

Hlavní cíl: Cílem práce je zjistit efektivnost a kvalitu laktačního poradenství poskytovaného pediatry a zjistit zda je podpora kojení ze strany pediatrů dostatečná. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké postavení v preferencích matek při řešení problému zaujímají pediatři. Jaká jsou možná zlepšení v oblasti laktačního poradenství poskytovaného pediatry. Účelem této práce je také zjistit, jaké jsou nedostatky v laktačním poradenství, z jakých zdrojů získává veřejnost informace o laktačním poradenství.

Zvolené dílčí cíle měly za úkol zjistit: Na jakou osobu se matky obracejí při získávání informací o kojení? Kdo je první poskytovatel rady při problému s kojením? Kolik matek dostalo vzorek umělé mléčné výživy před šestým měsícem věku dítěte od svého pediatra? Na koho se ženy obrátily, když nebyly spokojeny s pediatrem v oblasti laktačního poradenství? Vědí matky kdo je laktační poradce a vědí, kde na něj získat kontakt? Jak se pediatři dále vzdělávají a získávají nové informace o problematice kojení? V jakém rozsahu poskytují pediatři individuální poradenství v problematice kojení? S jakými problémy se pediatři ve své praxi nejčastěji setkávají? Jsou pediatři dostatečně vzděláváni v laktačním poradenství?

4

HYPOTÉZY

HYPOTÉZA 1: Většina matek bude udávat, že nejvíce informací o kojení získala od dětské sestry.

HYPOTÉZA 2: Nejčastějším poskytovatelem rady při prvním problému s kojením po propuštění z porodnice bude pediatr.

HYPOTÉZA 3: Více jak 50 % matek bude udávat, že jim byl nabídnut pediatrem vzorek umělé mléčné výživy před šestým měsícem věku dítěte.

HYPOTÉZA 4: Druhý v pořadí nejčastěji vyhledaný odborník při řešení problému s kojením (po propuštění z porodnice) bude kojící kamarádka.

HYPOTÉZA 5: Většina matek bude vědět kdo je laktační poradce a kontakt na něj nejčastěji získají na internetu.

HYPOTÉZA 6: Mezi pediatry budou nejvíce využívaným zdrojem informací o laktačním poradenství semináře a konference.

HYPOTÉZA 7: Všichni pediatři se ve své ambulanci věnují každé kojící matce.

HYPOTÉZA 8: Více jak 50 % pediatrů bude řešit ve své praxi nepřibírání dítěte na váze.

HYPOTÉZA 9: Více jak 50 % pediatrů neabsolvovalo kurz laktačního poradce.

5

METODIKA Průzkum probíhal kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Charakter dotazníkového

šetření je totožný s postupem standardizovaného rozhovoru s tím rozdílem, že při vyplňování dotazníku nejsou zkoumaní jedinci v přímém kontaktu s výzkumníkem. Informace se od zkoumaných osob získávají písemně pomocí otázek. Dotazníková metoda má řadu předností: postihuje velký počet osob při relativně nepatrných výdajích a v krátkém čase, odstraňuje nepříznivé účinky tazatele a neuvedení jména podněcuje otevřenost respondentů. K nevýhodám dotazníku přiřazujeme jejich nevelkou návratnost, pravděpodobnost zkreslení údajů při nepatřičně položené otázce bez zpětné schopnosti zpřesnění (6).

Dotazníky jsou vytvořeny pro skupinu matek, které kojily nebo kojí své dítě (A) a pro skupinu zdravotníků pečujících o děti a dorost (dále pediatři a dětské sestry) (B). Dotazník pro skupinu matek je tvořen 44 otázkami a dotazník pro skupinu pediatrů a dětských sester 42 otázkami. Oba dotazníky jsou obsaženy v příloze č. 3 a 4. Distribuce dotazníků proběhla v tištěné podobě v městě Brně v porodnici na Obilním trhu - na oddělení rizikového těhotenství, poporodní péče (A) a v ambulancích pediatrů (B). Dále byly dotazníky distribuovány v elektronické podobě matkám (A) a pediatrům (B) po celé České republice. Celkem jsem oslovila 200 respondentek – matek a 294 respondentů - lékařů a sester. Návratnost dotazníků byla v souboru matek 70 % a v souboru pediatrů a sester 23,13 %. Sběr dotazníků probíhal v měsíci únoru až březnu. Skupina matek byla omezena rokem porodu 2003 a 2007 a týdnem těhotenstvím, kdy své dítě porodily, což bylo ve 36. - 40. týdnu těhotenství. Skupina pediatrů a sester byla vymezena jen na ty, kteří pracují v ambulancích.

6

ZPRACOVÁNÍ DAT Výsledky průzkumu byly zpracovány pomocí softwarového programu Microsoft Excel

(Microsoft Office 2000). Výsledky jsou prezentovány prostřednictvím tabulek a grafů, kde je uvedena relativní, v některých případech i absolutní četnost.

7

VÝSLEDKY PRŮZKUMU

7.1 PRŮZKUMNÝ SOUBOR SOUBOR A o Složení souboru podle pohlaví - 140 žen (100,00 %) Tab. č. 1 Rozložení souboru A podle vzdělání Vzdělání ZŠ Odborná škola bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ Celkem

Relativní četnost 0,71 % 8,57 % 43,57 % 14,29 % 32,86 % 100,00 %

Absolutní četnost 1 12 61 20 46 140

Tab. č. 2 Rozložení souboru A podle věku Věk Do 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 36 - 40 let Nad 41 let Celkem

Relativní četnost 0,71 % 11,43 % 55,71 % 29,29 % 2,14 % 0,71 % 100,00 %

Absolutní četnost 1 16 78 41 3 1 140

Tab. č. 3 Rozložení souboru A podle kraje Kraj Jihomoravský Středočeský Olomoucký Praha Vysočina Moravskoslezský Zlínský Plzeňský Jihočeský Pardubický Ústecký Liberecký Královehradecký Karlovarský Celkem

Relativní četnost 53,57 % 8,57 % 5,00 % 5,00 % 4,29 % 4,29 % 4,29 % 4,29 % 3,57 % 2,14 % 1,43 % 1,43 % 1,43 % 0,71 % 100,00 %

Absolutní četnost 75 12 7 7 6 6 6 6 5 3 2 2 2 1 140

SOUBOR B Tab. č. 4 Rozložení souboru B podle pohlaví Pohlaví Žena Muž Celkem

Relativní četnost 91,18 % 8,82 % 100,00 %

Absolutní četnost 62 6 68

Tab. č. 5 Rozložení souboru B podle vzdělání Vzdělání SŠ s maturitou VŠ - Bc. VŠ - MUDr. Celkem

Relativní četnost 8,82 % 1,47 % 89,71 % 100,00 %

Absolutní četnost 6 1 61 68

Tab. č. 6 Rozložení souboru B podle věku Věk 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let Nad 61 let Celkem

Relativní četnost 23,53 % 26,47 % 42,65 % 7,35 % 100 %

Absolutní četnost 16 18 29 5 68

Tab. č. 7 Rozložení souboru B podle pracovní pozice Pracovní pozice Lékař/ka Dětská sestra Celkem

Relativní četnost 89,71 % 10,29 % 100,00 %

Absolutní četnost 61 7 68

Tab. č. 8 Rozložení souboru B podle délky praxe Praxe Do 2 let 3-5 let 6-10 let 11-20 let Více jak 21 let Celkem

Relativní četnost 1,47 % 7,35 % 27,94 % 61,76 % 1,47 % 100,00 %

Absolutní četnost 1 5 19 42 1 68

Tab. č. 9 Rozložení souboru B podle kraje Kraj zaměstnání Jihomoravský Praha Středočeský Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Zlínský Pardubický Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Liberecký Královehradecký Celkem

Relativní četnost 23,53 % 14,71 % 13,24 % 10,29 % 7,35 % 5,88 % 4,41 % 4,41 % 2,94 % 2,94 % 2,94 % 2,94 % 2,94 % 1,47 % 100,00 %

Absolutní četnost 16 10 9 7 5 4 3 3 2 2 2 2 2 1 68

7.2 ANALÝZA OTÁZEK U MATEK (A)

Pojmenování grafů a tabulek v následující části je pro přehlednost většinou shodné se zněním příslušné otázky použité v dotaznících.

A. Pohled na kojení Graf č. 1 Kolikáté dítě kojíte? (otázka č. 4)

% zastoupení respondentů

60.00%

55.71%

50.00% 39.29% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00%

2.86%

1.43%

0.71%

0.00% První

Druhé

Třetí

Čtvrté

Páté

Počet dětí

o Respondentky, které kojily pouze jedno dítě, byly ve vyšetřovaném souboru zastoupeny nejvíce v 55,71 %, 39,29 % respondentek kojilo druhé dítě a respondentky, které kojili více jak 2 děti, byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze v 4,2 %.

Graf č. 2 Jak dlouho jste kojila? (otázka č. 5) 65.71%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 32.85%

50.00% 40.00% 30.00%

1.44%

20.00% 10.00% 0.00% Bez dokrmu do ukonč. 6. měs.

Zaveden dokrm před ukonč. 6. měs.

Nekojila

Kojení a dokrm

o 65,71 % respondentek uvedlo, že výlučně kojily do ukončeného 6. měsíce věku dítěte, 32,82 % zavedlo dokrm již před ukončeným 6. měsícem věku dítěte.

Graf č. 3 Jak dlouho jste plánovala kojit své dítě? (otázka č. 6) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 40.79%

45.00%

% zastoupení respondentů

40.00% 35.00% 25.00%

30.00% 22.37% 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00%

6.57%

3.95% 1.32%

0.00% Do 3 měsíců Do 1/2 roku >1/2 - 1 roku >1 - 1,5 roku >1,5 - 2 roky >2 - 3 roky

Plánovaná délka kojení

o Ve vyšetřovaném souboru plánovalo 94,73 % respondentek kojit své dítě déle jak 6. měsíců.

Graf č. 4 Jak moc jste stála o to kojit svoje dítě? (otázka č. 7) 79.29% 80.00%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00%

18.57%

20.00% 10.00%

0.71%

0.71%

0.71%

0.00%

0.00% O jiné Jen tak, jak Kdyby to Bylo mi to možnosti mi to půjde stálo moc jedno jsem ani velké úsilí, neuvažovala raději bych přestala

Jiný

Nechtěla jsem kojit

Pohled na kojení

o 79,29 % respondentek uvedlo, že kojení považují za hlavní způsob výživy svého dítěte a o jiné možnosti ani neuvažují nebo neuvažovaly. 19,57 % respondentek by zvolilo jiný způsob výživy v případě, že by se vyskytly překážky v kojení. Méně jak 1% respondentek uvedlo, že jim nezáleželo nebo nezáleží na tom, jestli svoje dítě budou kojit.

Graf č. 5 Připravovala jste se na kojení? (otázka č. 9) 47.14% 50.00% % zastoupení respondentů

45.00% 32.14%

40.00% 35.00% 30.00% 25.00%

14.29%

20.00% 15.00%

6.43%

10.00% 5.00% 0.00% Samostatně (knihy, časopisy,..)

Předporodní kurz

Nepřipravovala jsem se

Jinak

Postoj ke kojení

o 85,71 % respondentek se připravovalo na období kojení. Z toho 47,14 % respondentek samostatně, 32,14 % prostřednictvím předporodního kurzu a 6,43 % jiným způsobem. Na kojení se nepřipravovalo pouze 14,29 % respondentek.

Graf č. 6 Který ze zdrojů informací o kojení byl pro Vás nejpřínosnější? (Vyberte max. 3 největší zdroje.) (otázka č. 10)

30.00%

% .29 29

% .71 25

% zastoupení respondentů

25.00% 20.00%

% .43 16

15.00% 10.00%

4% .14% 7 7.1 7% 7% .57% 3.5 3. 5 3 4% 2.1

5.00%

1% .71% 0% 0% 0 0.7 0. 0 0.0

0.00% y y et ták Knih ntern e l I ry , žu o r B

J in

de P

e nic d o or

TV

A

nc ula b m

ia ed ep

tr a

s a se hla din Ro Ro z jsem ala jí m a z Ne

Zdroje informací

o Ve vyšetřovaném souboru byly pro respondentky největším zdrojem informací v problematice kojení brožury a letáky v 29,29 %. 25,74 % respondentek využilo knihy a 16,49 % využilo internetové zdroje. Zdravotníky jako zdroj informací v problematice kojení respondentky využily pouze v 7,85 %, z toho zaměstnance porodnice využilo 3,57 %, kurz předporodní přípravy 3,57 % a ambulance pediatrů 0,71% respondentek.

HYPOTÉZA 1: Většina matek bude udávat, že nejvíce informací o kojení získala od dětské sestry. Graf č. 7 Nejvíce informací o kojení mi poskytl? (Vyberte max. 2 osoby.) (otázka č. 11) 20.00% 20.00%

% zastoupení respondentů

18.00%

15.71% 15.71% 15.71%

16.00% 14.00% 11.43%

12.00%

9.29%

10.00% 8.00% 6.00%

3.57% 3.57%

4.00%

2.86% 1.43%

2.00% 0.00%

ía dn o r Po

tk t en s i s

a

et ern t n I

Jin

ý

t dia Pe

r

g a olo din k o e R n gy íkn d oro

la Du P

Informace podává

o HYPOTÉZA 1 se potvrdila. Nejvíce informací o kojení získaly respondentky od dětské sestry (20,00 %), 15,71 % respondentek uvádí jako hlavní zdroj informací porodní asistentku. Pediatra jako hlavní zdroj informací v problematice kojení udává jen 3,57 % respondentek.

B. Problém s kojením Tab. č. 10 Jaký jste měla problém s kojením doma, po propuštění z porodnice? (otázka č. 12) Problém s kojením po propuštění z porodnice Nedostatek mléka Bolestivé nalití prsů Ragády Mastitida – zánět prsní žlázy Dítě se neumí správně přisát Spavé dítě Nedostatečné přibírání na váze Silný vypuzovací reflex Infekce plísněmi Retence mléka Ucpaný mlékovod Dítě odmítá prs Nedostatečně kojené dítě Slabý vypuzovací reflex Přídatná žláza Jiné Celkem

Relativní hodnota Absolutní hodnota 22,84 % 29 14,17 % 18 14,17 % 18 9,45 % 12 6,31 % 8 5,51 % 7 5,51 % 7 3,94 % 5 3,15 % 4 2,36 % 3 2,36 % 3 2,36 % 3 1,57 % 2 0,79 % 1 0,00 % 0 5,51 % 7 100,00 % 127

o Ve vyšetřovaném souboru 90,71 % respondentek uvedlo, že po propuštění z porodnice mělo problém s kojením. Pouze 9,28 % respondentek uvedlo, že neměly s kojením žádný problém. Ze souboru respondentek, které uvedly nějaký problém s kojením, uvedlo 22,84 % jako nejčastější problém s kojením po propuštění z porodnice nedostatek mléka, ve 14,17 % pak bolestivé nalití prsů a ragády.

Graf č. 8 Ve kterém měsíci věku Vašeho dítěte se problém vyskytl? (otázka č. 13) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 70.00%

62.50%

% zastoupení respondentů

60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00%

14.59% 7.31%

10.00%

4.16% 4.16%

1.04% 1.04%

4.16%

1.04%

0.00% 1 měs.

2 měs.

3 měs.

4 měs. 5 měs.

6 měs.

7 měs. 13 měs. 22 měs.

Věk dítěte, kdy se vyskytl problém s kojením

o Největší počet respondentek (62,50 %) mělo problém s kojením v prvním měsíci věku dítěte. U 84,4 % respondentek se problém vyskytl do třetího měsíce věku dítěte.

HYPOTÉZA 2: Nejčastějším poskytovatelem rady při prvním problému s kojením po propuštění z porodnice bude pediatr.

Graf č. 9 Na koho jste se po propuštění z porodnice při prvním problému s kojením nejprve obrátila? (otázka č. 14)

% zastoupení respondentů

30.00%

27.56%

25.00% 19.69% 20.00% 15.00% 10.24%

9.45%

10.00%

8.66%

7.87% 6.30% 6.30% 3.94%

5.00% 0.00% Pediatr

Laktační poradce

Rodina

Někdo jiný

Přátelé

Porodní Porodník- Dětská asistentka gynekolog sestra

Dula

Počet dětí

o HYPOTÉZA 2 se potvrdila. 27,58 % respondentek se v případě problému s kojením obrátilo na svého pediatra. Na laktačního poradce se pak obrátilo 19,09 %, na porodní asistentku 7,67 % a dětskou sestru 6,30 % respondentek.

Graf č. 10 Důvod volby, který Vás vedl ve výběru této osoby? (otázka č. 15) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.)

% zastoupení respondentů

25.00%

20.00%

% .09 23 % .23 19 % .38 15

15.00%

10.00%

7% 8.9

9% 7.6

5.00%

3% 5.1

5% 5% 85% 3.8 3.8 3.

6% 2.5

8% 8% .28% .28% 28% 1 1.2 1.2 1 1.

0.00% t t é e J in en os pn os otíž P š u t u Zk Do s

ka rá d a m Ka

t k e rní ta k ax Pr kon db o O ní ob Os

Důvod volby

ta ra mi po ny po d o An ic ká y ch Ps

o Ze skupiny respondentek, které řešily svůj problém s kojením, si v 23,09 % vybralo danou osobu z důvodu důvěry v ní vloženou, v 15,38 % z důvodu její zkušenosti a v 5,13 % při náhodné kontrole v poradně.

C. Pediatr a jeho postoj ke kojení Graf č. 11 Doporučil Vám pediatr přestat kojit, i když jste si myslela, že to není nutné? (otázka č. 22) 5.00%

Ano Ne

95.00%

o 95,00 % respondentek se domnívá, že pokud jim pediatr doporučil přestat kojit, bylo toto doporučení nutné. 5 % respondentek si myslí, že jim pediatr doporučil přestat kojit, i když to nutné nebylo. Graf č. 12 Nabídl Vám Váš pediatr vzorek umělé mléčné výživy? (otázka č. 24)

21.43%

Ano Ne

78.57%

o Pouze 21,43 % respondentek udává, že jim jejich pediatr nabídl vzorek umělé mléčné výživy a 78,57 % uvádí, že jim tento vzorek nabídnut nebyl.

HYPOTÉZA 3: Více jak 50 % matek bude udávat, že jim byl nabídnut pediatrem vzorek umělé mléčné výživy před šestým měsícem věku dítěte. Graf č. 13 Ve kterém měsíci věku dítěte Vám pediatr doporučil vzorek umělé mléčné výživy? (otázka č. 25) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 30.00%

% zastoupení respondentů

30.00% 25.00% 20.00%

20.00%

20.00% 13.33%

15.00%

10.00% 10.00% 3.33%

5.00%

3.33%

0.00% 1. měs.

2. měs.

3. měs.

4. měs.

5.měs.

6. měs.

15. měs.

Měsíc nabídnutí vzorku UMV

o HYPOTÉZY 3 se potvrdila. Ze skupiny respondentek, kterým byla nabídnuta náhrada mateřského mléka, jich 86,66 % uvedlo, že vzorek jim byl nabídnut před šestým měsícem věku dítěte. V 13,34 % byl vzorek nabídnut po šestém měsíci věku dítěte.

Graf č. 14 Při jaké příležitosti Vám nabídl Váš pediatr vzorek umělé výživy? (otázka č. 26) 40.00% 40.00%

% zastoupení respondentů

35.00% 30.00% 25.00% 16.67% 20.00%

16.67%

16.67%

15.00%

10.00%

10.00% 5.00%

0.00%

0.00%

0.00% Matka si Reklama, Nedostatek stěžuje, že preventivně mléka je unavená

Jiné

Dítě pláče

Důvod podání umělé výživy

Dítě Zelená neprospívá, stolička nepřibírá dostatečně na váze

o Ze skupiny respondentek, kterým byl nabídnut vzorek umělé výživy, udává 40,00 % jako důvod nabídnutí vzorku únavu, 16,67 % udává důvod reklamní a preventivní a ve stejném procentu byl vzorek nabídnut z důvodu nedostatku mléka. V 10 % byl vzorek UMV podán z důvodu pláče dítěte.

Graf č. 15 Využila jste pomoc pediatra při problému s kojením? (otázka č. 28) 25.98%

Ano Ne

74.02%

o 74,02 % respondentek uvádí, že se při problémech s kojením na pediatra neobrátilo. Pouze 25,98 % udává, že se na pediatra v této problematice obrátilo.

Graf č. 16 Uveďte, prosím, konkrétní problém s kojením, se kterým jste přišla za pediatrem? (otázka č. 30) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 41.38%

% zastoupení respondentů

45.00% 40.00% 35.00% 30.00% 25.00%

17.24%

20.00%

13.78%

15.00% 6.90% 6.90%

10.00%

3.45% 3.45% 3.45% 3.45%

5.00% 0.00%

Ne

, ek ta t s do

z tr

áta

ék ml

při Ne

a

av ín n á bír

e áz

e é tí ní su ní dy J in is á ekc ní pr gá ř oje oje f k k p a n I R é tá iky sté mí atn hn d p Ča c O Š te ola r t n Ko

Problém řešený s pediatrem

o Nejvíce respondentek (41,38 %) uvádí jako problém s kojením nedostatek nebo ztrátu mléka, v 17,24 % nepřibírání dítěte na váze a v 6,9 % časté kojení. V příloze č. 5 jsem uvedla ukázku konkrétních problémů s kojením a jejich řešení, jak to uvedly respondentky.

Graf č. 17 Řešení nedostatku mléka, ztráty mléka a nedostatečného přibírání na váze (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 8.70% UMV Časté kojení Dokrm 56.52% 34.78%

o Problémy jako nedostatek mléka, ztráta mléka a nedostatečné přibírání na váze, tedy nejčastější problémy ve vyšetřovaném souboru, byly pediatrem řešeny v 56,52 % umělou mléčnou výživou, v 34,78 % častým kojením a v 8,7 % dokrmem.

Graf č. 18 Byla jste s poradenstvím ohledně kojení, které Vám pediatr poskytl, spokojená? (otázka č. 32) 24.24%

Ano Ne

75.76%

o 75,76 % respondentek uvádí, že s poradenstvím ze strany pediatra v problematice kojení bylo spokojeno. Pouze 24,24 % respondentek uvádí, že spokojeno s tímto poradenstvím nebylo.

Graf č. 19 Co byste v oblasti laktačního poradenství ze strany Vašeho pediatra ještě uvítala? (otázka č. 33) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) % .19 18

20.00%

% zastoupení respondentů

18.00%

% % .15 .15 15 15

16.00%

% 2% .12 12 .1 2 1

14.00% 12.00% 10.00%

6% .06% 6 6.0

8.00% 6.00%

3% .03% .03% .03% .03% 3.0 3 3 3 3

4.00% 2.00% 0.00%

Víc

e

cí ma r o inf

ví a P or u vím ntst Nic do m o L dpo r zho v e e N e d y ac po Ro av ora vš t orm ic ko u íp f á n n l N I h uá syc ivid P d In

Očekávání od pediatra

o 18,19 % respondentek by od svého pediatra v oblasti laktačního poradenství uvítala více informací, 15,15 % respondentek návštěvy doma a 12,12 % individuální poradenství. Nejzajímavější odpovědi na otázku: Co Vám v laktačním poradenství nejvíce chybělo? (ot. č. 44) uvádím v příloze č. 6.

D. Další odborník na kojení a vyřešení problému

HYPOTÉZA 4: Druhým nejčastěji vyhledaným odborníkem při řešení problému (po propuštění z porodnice) s kojením bude kojící kamarádka.

Graf č. 20 Jestliže jste nebyla spokojena s poradenstvím ze strany pediatra nebo nebyl problém vyřešen, na koho jste se obrátila později? (otázka č. 34)

30.00%

28.43%

% zastoupení respondentů

25.49% 25.00%

21.57%

20.00% 15.00% 7.84%

10.00%

4.90% 2.94%

5.00%

2.94%

2.94%

2.94%

0.00% Kojící Laktační kamarádkaporadce

Sama Někdo jiný Porodní Porodník- Dětská asist. gynekolog sestra

Dula Horká linka kojení

Informace podává

o HYPOTÉZA 4 se potvrdila. 28,43 % respondentek uvádí, že se v případě nespokojenosti s poradenstvím ze strany pediatra

obrátilo na svoji kojící

kamarádku. 25,48 % respondentek oslovilo laktačního poradce a 21,57 % respondentek problém řešilo bez cizí pomoci.

Graf č. 21 Jak dlouho se Vám daný odborník věnoval při jedné konzultaci? (otázka č. 35) 13.85% 29.23% Do 5 min. 5 - 15 min. 15 - 30 min. Nad 30 min.

40.00%

16.92%

o 40,00 % respondentek uvádí, že se jim daná osoba věnovala 5 -15 minut, 46,15 % přiznává, že poradenství trvalo více jak 15 minut, z toho v 29,23 % déle jak 30 minut. Do 5 minut se podle respondentek věnovalo poradenství 13,85 % osob.

Graf č. 22 Byl pak problém s kojením vyřešen? (otázka č. 36) 7.84%

Ano Ne

92.16%

o 92,16 % respondentek udává, že problém s kojením byl v případě dalšího poradenství vyřešen. 7,84 % uvádí, že problém vyřešen nebyl.

Graf č. 23 Zůstala jste i nadále u kojení? (ot. č. 37) 78.43%

% zastoupení respondentů

80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00%

14.71%

20.00%

6.86% 0.00%

10.00% 0.00% Ano, plně jsem Ano, kojila kojila dál jsem dál, ale s příkrmem

Ne, přestala jsem kojit

Jiné řešení

Stav kojení po vyřešení problému s kojením

o 79,40 % respondentek uvádí, že v případě opakovaného poradenství nadále své dítě plně kojilo. 14,74 % respondentek částečně kojilo a částečně své dítě dokrmovalo. 6,86 % respondentek přestalo kojit úplně. Zajímavé odpovědi na otázku: Jestliže jste předčasně musela ukončit kojení, co bylo podle Vás hlavní příčinou? (ot. č. 42) a na otázku: Co si myslíte, že by Vám tehdy pomohlo, abyste kojila dál? (ot. č. 43) uvádím v příloze č. 7 a č. 8.

E. Informace o laktačním poradci

HYPOTÉZA 5: Většina matek bude vědět kdo je laktační poradce a kontakt na něj nejčastěji získají na internetu.

Graf č. 24 Máte na laktačního poradce kontakt? (otázka č. 40)

37.14%

Ano Ne

62.86%

o 74,29 % respondentek uvedlo, že ví, kdo je laktační poradce a z toho 62,86 % respondentek, uvedlo kontakt na laktačního poradce. Kontakt na laktačního poradce nemá 37,14 % respondentek.

Tab. č. 11 Kde jste ho získala? (otázka č. 41) Zdroj získání kontaktu na laktačního poradce Internet Porodnice Předporodní kurz Kamarádka Mateřské centrum Porodní asistentka Leták CENAP Pediatr Dula Časopis Jsem LP V zaměstnání Gynekolog Celkem

Relativní hodnota Absolutní hodnota 23,86% 21 21,59% 19 17,05% 15 11,36% 10 6,82% 6 5,68% 5 2,27% 2 2,27% 2 2,27% 2 2,27% 2 1,14% 1 1,14% 1 1,14% 1 1,14% 1 100,00% 88

o HYPOTÉZA 5 se potvrdila. 23,86 % respondentek uvádí, že kontakt na laktačního poradce získalo na internetu. Pouze 21,59 % získalo kontakt v porodnici a 17,05 % na předporodním kurzu.

Graf č. 25 Informoval Vás pediatr o možnosti kontaktovat laktačního poradce? (otázka č. 38) 17.14%

Ano Ne

82.86%

o 82,86 % respondentek udává, že je pediatr neinformoval o možnosti kontaktovat laktačního poradce. 17,14 % respondentek bylo pediatrem informováno o této možnosti.

7.3 ANALÝZA OTÁZEK U PEDIATRŮ (B) A. Postoj pediatra ke kojení Graf č. 26 Ve vaší ambulanci se kojením zabývá? (otázka č. 7) 0.00% 25.00% Oba Lékař/ka Sestra

75.00%

o 75 % respondentů uvedlo, že se v ambulanci problematice kojení věnuje jak sestra, tak lékař. U 25 % respondentů se v ambulanci kojení věnuje pouze lékař.

HYPOTÉZA 6: Mezi pediatry budou nejvíce využívaným zdrojem informací o laktačním poradenství semináře a konference. Graf č. 27 Jakým způsobem získáváte informace o nových trendech v oblasti výživy? (otázka č. 9) 35.00%

% zastoupení respondentů

30.00% 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00%

% .07 30 % .78 23 % .78 16

% .99 13 9% 6.9 0% .10% 2.8 2

0% 1.4

0% 69% 1.4 0.

0.00% t i m L P sti ihy ne ost iL fir e sL no ter Kn m i en t e t n š a š I k u rk ta tan ku Zk on k to en íz K e z n l t e s pr ts V la Re t ak n Ko Způsob získávání nových informací

o HYPOTÉZA 6 se nepotvrdila. Všichni (100%) se zajímají o nové trendy v oblasti výživy. 30,07 % respondentů udává, že nejčastěji odebírá časopisy. Druhy časopisů uvádí graf č. 28. Jako druhý nejčastější způsob získávání informací uvedli respondenti absolvování seminářů a jako nejméně udávaný je kontakt s lektorkami Laktační ligy v 0,69 %.

Graf č. 28 Druhy časopisů odebíraných pediatry

% zastoupení respondentů

30.00%

% .83 27

% .21 25

25.00%

% .34 24

20.00% 15.00% 3% 7.8

10.00% 5.00%

9% 6.0

8% 3.4

1% 2.6

1% 2.6

0.00% e ria iat d e xp Vo

i ní rax ta t p s O pr o ie r t dia Pe

M

i rie oc um m iat bit o d u r e p p o aS ká us ap c i a t n í C k ic Pra ed

Časopisy

o Nejčastěji odebíranými časopisy jsou Vox pediatrie u 27,83 % respondentů a ve 24,34 % Pediatrie pro praxi.

Graf č. 29 Kdo by měl podle Vašeho názoru nejvíce poskytovat ženě informace o kojení? (otázka č. 12) 40.00%

36.76%

% zastoupení respondentů

35.00% 25.00%

30.00%

19.12%

25.00% 20.00%

10.29%

15.00%

4.41%

10.00%

2.94%

5.00%

1.47%

0.00% Pediatr

Dětská Kombinace Laktační sestra poradce

Jiný

Porodní asistentka

Dula

Informace podává

o 36,76 % respondentů zastává názor, že nejvíce informací o kojení by měl ženě podávat pediatr, 25 % respondentů udává jako nejvhodnější zdroj informací dětskou sestru, 10,29 % uvádí laktačního poradce a pouze 2,94 % porodní asistentku.

B. Hlavní zásady kojení

Graf č. 30 Jsou Vám distributory dodávány vzorky umělé mléčné výživy zdarma? (otázka č. 20) 4.41%

Ano Ne

95.59%

o 95,59 % respondentů udává, že jsou jim distributory dodávány vzorky UMV zdarma.

Graf č. 31 Nabízíte kojícím ženám vzorek umělé mléčné výživy? (otázka č. 21) 38.46%

Ano Ne

61.54%

o 61,54 % respondentů nabízí ženě vzorek umělé mléčné výživy. Pouze 38,46 % vzorek nenabízí.

Graf č. 32 Při jaké příležitosti nabízíte kojícím ženám vzorek umělé mléčné výživy? (otázka č. 21) 30.00%

% .03 27

% zastoupení respondentů

25.00% % .21 16

20.00% 15.00%

% .81 10

10.00%

% % .81 .81 10 10

1% 8.1

1% 5.4

1% 5.4

1% 5. 4

5.00% 0.00%

or a dp o áp ic k h c y Ps

J in

ak

ka mlé k e ta t os d Ne Příležitost podání dokrmu

krm Do

o 27,03 % respondentů nabízí ženám vzorek UMV jako psychickou podporu, v 10,81 % individuálně a v 5,41 % jako dokrm.

HYPOTÉZA 7: Všichni pediatři se ve své ambulanci věnují každé kojící matky.

Graf č. 33 Do jaké míry se ve své ambulanci věnujete kojení u kojící matky? (otázka č. 23) 76.47% 80.00%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 5.88%

5.88%

4.41%

10.00%

4.41%

2.94%

0.00% Věnuji se Věnuji se, každé kojící pokud se ženě matka zeptá

Jiná možnost, jaká

Pokud dítě Individuálně Věnuji se prospívá, pouze otázce kojení prvorodičkám se nevěnuji

Rozhovor o kojení

o HYPOTÉZA 7 se nepotvrdila. 76,47 % respondentů hovoří v ambulanci o kojení s každou kojící matkou. 5,88 % respondentů hovoří v ambulanci o kojení pouze, pokud se matka zeptá. 4,41 % respondentů s matkou o kojení nehovoří, pokud dítě prospívá.

Graf č. 34 Věnujete nějaký čas přímému pozorování matky a dítěte při kojení? (otázka č. 25) 69.12% 70.00%

% zastoupení respondentů

60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 13.24%

20.00%

8.82%

7.35%

10.00%

1.47%

0.00% Ano, pokud uznám za vhodné

Ano, jen pokud mě o to matka požádá

Jiné

Ano, vždy

Nikdy, matka v ambulanci nekojí

Pozorování při kojení

o 69,12 % respondentů

věnuje nějaký čas pozorování matky a dítěte při kojení jen

v případě, že to uzná za vhodné. 13,24 % respondentů se také věnuje pozorování matky a dítěte při kojení, ale pouze v případě, že je o to matka požádá. Pouze 7,35 % respondentů uvádí, že se této problematice věnuje vždy a 1,47 % respondentů uvedlo, že matka v ambulanci nikdy nekojí.

C. Řešení problémů s kojením Graf č. 35 Jaký vliv má podle Vašeho názoru technika kojení na tvorbu mateřského mléka? (otázka č. 26) 50.00% 50.00%

41.18%

% zastoupení respondentů

45.00% 40.00% 35.00% 30.00% 25.00% 20.00% 15.00%

4.41%

10.00%

4.41% 0.00%

5.00% 0.00% Zásadní

Je to individuální

To nelze posoudit

Jiné

Žádný

Vliv techniky kojení na tvorbu MM

o 50 % respondentů uvedlo, že technika kojení má zásadní vliv na tvorbu mateřského mléka. 41,18 % respondentů se domnívá, že je to individuální záležitost. 0 % respondentů uvedlo, že vliv techniky kojení na tvorbu mateřského mléka není žádný.

Tab. č. 12 Co způsobuje nedostatek mateřského mléka? (Můžete označit více odpovědí.) (otázka č. 27) Příčina nedostatku mateřského mléka Zavedení dokrmu UMV Dědičná dispozice Hormonální nerovnováha Psychika Špatná technika kojení Nedostatek tekutin Postoj okolí Chuť kojit Zdravotní stav matky Omezování délky a frekvence kojení Kouření Špatná strava matky Jiné Celkem

Relativní hodnota 31,08 % 22,98 % 10,82 % 8,11 % 5,40 % 2,70 % 2,70 % 2,70 % 2,70 % 1,35 % 1,35 % 0,00 % 8,11 % 100,00 %

Absolutní hodnota 23 17 8 6 4 2 2 2 2 1 1 0 6 74

o 31,08 % respondentů se domnívá, že nedostatek mateřského mléka může způsobit zavedení dokrmu umělou mléčnou výživou a že ve 22,98 % je to vliv dědičné dispozice. 10,82 % respondentů udává hormonální nerovnováhu. Pouze 8,11 % respondentů uvádí vliv psychiky na produkci mléka. 5,40 % respondentů mluví o špatné technice kojení a 1,35 % respondentů uvedlo, že omezení délky a frekvence kojení způsobuje nedostatek mateřského mléka.

Tab. č. 13 Matka má evidentně nedostatek mléka, co jí doporučíte? (Můžete označit více odpovědí.) (otázka č. 28)

Doporučení při nedostatku mléka Častěji kojit, neomezovat délku ani frekvenci kojení, případně ještě odstříkávat a dítě dokrmit MM Častěji kojit, neomezovat délku ani frekvenci kojení Kojit a dokrmovat umělou mléčnou výživou Zvýšit příjem tekutin u kojící ženy Individuálně Zlepšit jídelníček Přestat kojit a kojení nahradit umělou mléčnou výživou Jiná možnost Celkem

Relativní hodnota

Absolutní hodnota

32,15 %

27

21,43 % 21,43 % 5,94 % 2,38 % 1,19 % 0,00 % 15,48 % 100,00 %

18 18 5 2 1 0 13 84

o 32,15 % respondentů uvedlo jako vhodné doporučení při evidentním nedostatku mléka častější kojení, neomezování délky ani frekvence kojení, případně ještě odstříkávání a dokrmování odstříkaným mateřským mlékem. 21,43 % respondentů preferuje častěji kojit, neomezovat délku ani frekvenci kojení a stejné procento respondentů uvedlo kojit a dokrmovat umělou mléčnou výživou. 5,94 % respondentů by doporučilo zvýšit příjem tekutin u kojící ženy.

Graf č. 36 Co ženě doporučíte, jestliže nastane problém s prospíváním dítěte? (otázka č. 29) 50.00%

45.59%

45.00% % zastoupení respondentů

40.00% 35.00%

30.88%

30.00% 25.00% 20.00%

13.25%

15.00% 5.87%

10.00%

4.41%

5.00% 0.00% Příkrm umělou Poradím jí výživou odstříkávát a doporučuji jako dokrmovat poslední odstříkaným možnost mlékem

Jinak

Individuálně

Raději hned doporučuji příkrm umělým mlékem

Doporučení při neprospívání dítěte

o Dokrm umělou mléčnou výživou jako poslední možnost doporučuje celých 45,59 % respondentů. 30,88 % radí ženě odstříkávat a dokrmovat odstříkaným mateřským mlékem a jen 4,41 % doporučuje dokrm umělou mléčnou výživou.

Graf č. 37 Jak řešíte situaci, když dítě do 6. měsíce věku přibere jen 100 g týdně? (otázka č. 17) (Prezentované výsledky byly získány pomocí otevřené otázky.) 25.00% % .21 20

% zastoupení respondentů

20.00%

15.00%

10.00%

% .14 14 % .10 10 9% 9.0 8% 8.0

7% 7.0 6% 6.0

4% 4% 4.0 4.0 3% 3% 3% 03% 2% 2% 3.0 3.0 3.0 3. 2.0 2.0

5.00%

1% 1.0

0.00% oln ntr o K

ní že á ív

í je n krm ko Do í oln ntr o K

k u y ci at ve ov v n o tk o OMM atk a da m m r a í m . r k b krm ek do ze n rs ola vo Do a a t Ne Bu r t o n zh av Ko Ro Str

Přírůstek 100g týdně

o 20,21 % respondentů se domnívá, že se tato situace řeší kontrolním vážením, v 14,14 % častějším kojením, v 10,10 % dokrmen. Ale naopak v 3,03 % respondenti udávali nedokrmovat. Ukázku odpovědi uvádím v příloze č. 9.

Graf č. 38 Jestliže je nevyhnutelné podat dítěti dokrm, jaký způsob považujete za vhodný? (Můžete označit více odpovědí.) (otázka č. 30) 40.00%

37.15%

% zastoupení respondentů

35.00% 30.00% 25.00%

21.42%

21.42%

20.00% 15.00% 8.58% 10.00% 4.28%

4.28%

5.00%

2.87% 0.00%

0.00% Stříkačkou Lžičkou Stříkačkou Lahví se Cévkou po SupleJinak, Kádinkou po prstu přímo do savičkou prstu mentorem jakým pusy způsobem Způsob podání dokrmu

o 91,42 % respondentů by volilo jako vhodný způsob dokrmu některý z alternativních metod, pouze 8,58 % respondentů by volilo lahvičku se savičkou.

Graf č. 39 Nejčastějším důvodem bolestivého kojení pro ženu je? (otázka č. 32) 69.12% 70.00%

% zastoupení respondentů

60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00%

8.82%

7.35%

5.88%

5.88%

1.47%

1.47%

0.00% Dítě je Mastitida Příliš Ragády špatně citlivé přiložené bradavky

Jiné

Retence Nevím mléka

Důvody bolestivého kojení

o 69,12 % respondentů uvedlo, že bolestivost kojení je způsobena tím, že je dítě špatně přiloženo k prsu. 8,82 % respondentů uvedlo jako důvod bolestivého kojení mastitidu, 7,35 % příliš citlivé bradavky, 5,88 % ragády.

Graf č. 40 Víte, jakým způsobem může kojící žena zvýšit tvorbu mléka? (otázka č. 31) (Můžete označit více odpovědí). 50.00%

47.95%

% zastoupení respondentů

45.00% 40.00% 35.00% 30.00%

24.65%

25.00% 20.00%

15.07%

15.00%

8.22%

10.00%

4.11%

5.00%

0.00%

0.00%

0.00% Zvýšeným Odstříkáváním Častějším přísunem mléka přikládáním tekutin, potravy

Jiné

Homeopatika Vynecháním Nevím, nikdy jednoho jsem se s tím kojení nesetkala

Zvýšení tvorby MM

o 47,95 % respondentů by zvýšilo tvorbu mléka zvýšením přísunu tekutin a potravy, 24,65 % by ženám poradilo odstříkávat mléko a 15,07 % by volilo častější přikládání dítěte k prsu.

HYPOTÉZA 8: Více jak 50 % pediatrů bude řešit ve své praxi nepřibírání dítěte na váze. Tab. č. 14 Jaké problémy týkající se kojení nejčastěji řešíte při své práci? (Vyberte 3 nejčastější problémy?) (otázka č. 33)

Nejčastější problémy s kojením Nedostatečné přibírání dítěte na váze Dítě se neumí správně přisát Spavé dítě Problematika léčiv Dítě odmítá prs Nedostatek mléka Ragády Infekce plísněmi Silný vypuzovací reflex Retence mléka Mastitida – zánět prsní žlázy Bolestivé nalití prsů Ucpaný mlékovod Nedostatečně kojené dítě Slabý vypuzovací reflex Přídatná žláza Jiné Celkem

Relativní hodnota Absolutní hodnota 39,71% 27 17,65% 12 14,71% 10 13,24% 9 5,88% 4 2,94% 2 2,94% 2 1,47% 1 1,47% 1 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 100,00% 68

o HYPOTÉZA 8 se nepotvrdila. 39,71 % respondentů uvádí, že v problematice kojení se nejčastěji zabývá nedostatečným přibíráním dítěte na váze. 17,65 % respondentů řeší problematiku správného přisátí k prsu, 14,71 % respondentů se zabývá spavým dítěte a 13,24 % respondentů řeší problematiku léčiv v době laktace.

Graf č. 41 Jak poznáte nedostatek mléka? (Můžete označit více odpovědí.) (otázka č. 34) 40.00%

% zastoupení respondentů

35.00%

36.25% 32.50%

30.00% 25.00% 20.00% 15.00%

11.25%

11.25%

10.00%

6.25%

5.00%

1.25%

1.25%

0.00%

0.00% Dítě Nedostatečné Kombinace neprospívá množství všech na váze pomočených plen

Jinak

Zelená stolička

Málo stolic Dítě u prsu Dítě se pláče odtahuje od prsu

Příznaky nedostatku MM

o 36,25 % respondentů uvedlo jako příznak nedostatku mléka neprospívání dítěte na váze, 32,50 % nedostatečné množství promočených plen a 11,25 % se přiklání ke kombinaci všech těchto příznaků.

Tab. č. 15 Co bývá podle Vás nejčastější příčinou předčasného ukončení kojení? (otázka č. 35) Nejčastější příčina předčasného ukončení kojení Psychika matky, stres Nedostatek mléka Nezájem matky Rozhodnutí matky Nemoc matky Špatné rady kamarádek a příbuzných Neprospívání dítěte Nedostatek informací Nedostatek sebedůvěry Dokrm z láhve Špatná technika kojení Kouření Mladá matka Předčasně se neukončuje Nástup do práce Nevím Celkem

Relativní hodnotaAbsolutní hodnota 20,93 % 18 15,11 % 13 10,46 % 9 10,46 % 9 8,14 % 7 6,98 % 6 4,65 % 4 4,65 % 4 3,49 % 3 3,49 % 3 2,33 % 2 2,33 % 2 2,33 % 2 2,33 % 2 1,16 % 1 1,16 % 1 100,00 % 86

o Nejvíce respondentů 20,93 % uvedlo jako nejčastější příčinu předčasného ukončení kojení stres a psychické obtíže u matky, 15,11 % pak nedostatek mléka. 10,46 % uvedlo nezájem matky a rozhodnutí matky nekojit.

D. Informace o laktačním poradenství Graf č. 42 Znáte Laktační ligu? (otázka č. 36) 5.88%

Ano Ne

94.12%

o 94,12 % respondentů zná Laktační ligu. 5,88 % respondentů neví co je Laktační liga. Z toho 75 % respondentů nad 61 let tuto Laktační ligu nezná.

Graf č. 43 Co si o její činnosti myslíte? (otázka č. 37) 72.06%

80.00%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 14.71% 20.00%

8.82%

4.41%

0.00%

10.00% 0.00% Prospěšná činnost

Nevím

Jiné

Mohla by dělat více

Nezajímá mě to

Činnost LL

o 72,06 % respondentů se domnívá, že činnost Laktační ligy je prospěšná činnost. 14,71 % respondentů nemá na práci Laktační ligy žádný názor a 4,41 % udává, že by mohla dělat více.

HYPOTÉZA 9: Více jak 50 % pediatrů neabsolvovalo kurz laktačního poradce. Graf č. 44 Absolvoval-a jste kurz laktačního poradce? (otázka č. 38) 11.76%

Ano Ne

88.24%

o HYPOTÉZA 9 se potvrdila. 88,24 % respondentů uvedlo, že neabsolvovalo kurz laktační poradce. Pouze 11,76 % respondentů uvedlo, že tento kurz absolvovalo.

Graf č. 45 Neabsolvoval/a- li jste kurz laktačního poradce, uveďte důvod? (otázka č. 40) 40.00% 40.00%

% zastoupení respondentů

35.00% 25.00%

30.00% 25.00% 20.00%

13.33%

11.67%

15.00%

10.00%

10.00% 5.00% 0.00% Mám O kurzu dostatek nejsem jiných zdrojů, informován/a samostudium

Jinak

Nemám zájem

Mám dost zkušeností, myslím si, že je to zbytečné

Důvod neabsolvování kurzu LL

o Ze skupiny respondentů, kteří neabsolvovali kurz laktačního poradce, jich 40,00 % uvedlo, že se vzdělávají sami a využívají jiných informačních zdrojů týkající se této problematiky. 25,00 % respondentů uvádí jako důvod ten, že nebyli o kurzu informovaní, 11,67 % nemá o kurz zájem a 10,00 % přiznává, že má dostatek zkušeností a že je kurz zbytečný.

Graf č. 46 Pracuje ve Vašem okolí vyškolená laktační poradkyně? (otázka č. 41) 50.00% 50.00% % zastoupení respondentů

45.00% 40.00% 35.00% 30.00%

22.06%

25.00%

14.71%

20.00%

13.24%

15.00% 10.00% 5.00% 0.00% Pracuje a mám na ni kontakt

Nevím

Pracuje, ale kontakt neznám

Nepracuje

V okolí pediatra LP

o 50 % respondentů uvedlo, že v jejich okolí pracuje vyškolený laktační poradce a kontakt na něj mají. 14,71 % udává, že vyškolený laktační poradce v jejich okolí pracuje, ale kontakt neznají. 13,24 % respondentů se domnívá, že v jejich okolí žádný vyškolený laktační poradce nepracuje a 22,06 % nevědělo, zda se takovýto typ pracovníka v jejich okolí vyskytuje.

Graf č. 47 Doporučil/a jste nějaké matce kontaktovat laktačního poradce? (otázka č. 42) 40.00%

35.29%

% zastoupení respondentů

35.00%

29.41%

30.00% 25.00% 20.00% 11.76%

15.00%

7.35%

10.00%

7.35%

7.35% 1.47%

5.00% 0.00% Ano, Ano, ve Ne nikdy, doporučuji výjimečných nemám matkám případech, k takové toto kdy si sám/a pomoci poradenství nevím rady důvěru

Ne, nikdy Chtěl/a mě to bych, ale nenapadlo nemám na ně žádný kontakt

Jinak

Nevím, že takovéto poradenství funguje

Doporučení kontaktovat laktačného poradce

o 35,29 % respondentů doporučuje matkám v případě obtíží s kojením kontaktovat laktačního poradce a 29,41 % jej doporučuje pouze ve výjimečných případech. 11, 76 % respondentů uvedlo, že nikdy nedoporučili ženě kontaktovat laktačního poradce, protože nemají k této pomoci důvěru a v 7,35 % je nikdy nenapadlo toto poradenství ženě nabídnout. 7,35 % respondentů by chtělo využít této možnosti, ale nemá na laktačního poradce kontakt.

7.4 KORELACE OTÁZEK U MATEK (A) A PEDIATRŮ (B)

Graf č. 48 Vliv kojení na zdraví dítěte podle matek a podle pediatra 69.29% 70.00% % zastoupení respondentů

57.35% 60.00% 50.00% 39.71% 40.00% 28.57%

Matky

30.00%

Pediatři 20.00% 10.00%

1.43%

2.94%

0.71% 0.00%

0.00% Zásadní

Částečný

Jinak

Neovlivňuje

Vliv kojení na zdraví dítěte

o A - Ve vyšetřovaném souboru, 69.29 % respondentek zastává názor, že kojení ovlivňuje zdraví dítěte zásadním způsobem. Pouze 0,71 % respondentek zastává názor, že kojení žádným způsobem neovlivňuje zdraví dítěte. o B - 57,35 % respondentů zastává názor, že kojení ovlivňuje zdraví dítěte zásadním způsobem, 39,71 % respondentů uvádí částečný vliv kojení na zdraví dítěte. Kojení neovlivňuje zdraví dítěte uvedlo 0,00 % respondentů.

Graf č. 49 Postoj pediatra ke kojení

83.82%

90.00% % zastoupení respondentů

80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 42.14%

42.86%

40.00% Matky Pediatři

30.00% 16.18%

20.00%

0.71% 0.00%

10.00%

5.71% 0.00%

8.57% 0.00%

Nevím

Jinak

0.00% Výrazně podporuje

Podporuje

Nepodporuje

Postoj ke kojení

o A - 84,94 % respondentek uvedlo, že jejich pediatr kojení výrazně podporuje nebo alespoň podporuje. o B - V otázce postoje respondentů ke kojení odpovědělo 100 % respondentů, že kojení alespoň podporuje, z toho 83,82 % respondentů kojení podporuje výrazně.

Graf č. 50 Kontrola pediatra při přiložení dítěte k prsu 85.71%

% zastoupení respondentů

90.00%

76.47%

80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 40.00%

20.00%

Matky

23.53%

30.00%

Pediatři 12.14% 2.14%

10.00% 0.00% Ano

Ne

Nevím

Kontrola přiložení

o A - 85,71 % respondentek uvádí, že jejich pediatr nezkontroloval správnou techniku přikládání dítěte k prsu. Pouze 12,14 % respondentek uvádí, že jim pediatr techniku přiložení dítěte k prsu zkontroloval. o B - 76,47 % respondentů uvedlo, že při první návštěvě ženy v ambulanci nebo doma, kontroluje techniku kojení. 23,53 % respondentů uvedlo, že techniku kojení při první návštěvě nekontroluje.

Graf č. 51 Rozhovor pediatra o aktuální situaci s kojením 98.53%

% zastoupení respondentů

100.00% 90.00% 80.00%

72.86%

70.00% 60.00% 50.00% Matky

40.00%

23.57%

30.00%

Pediatři

20.00% 1.47%

10.00%

3.57%

0.00% Ano

Ne

Nevím

Rozhovor o kojení

o A - 72,86 % respondentek uvádí, že s nimi pediatr hovořil o aktuální situaci s kojením. O aktuální situaci s kojením nemluvil u 23,57% respondentek. o B - 98,53 % respondentů uvedlo, že hovoří s ženou o aktuální situaci týkající se kojení. 1,47 % respondentů uvedlo, že s ženou o této problematice nehovoří.

Graf č. 52 Čas pediatra při jedné konzultaci týkající se kojení

57.58%

% zastoupení respondentů

60.00% 45.59%

50.00% 40.00%

42.65%

33.33% Matky

30.00%

Pediatři 20.00% 10.29% 6.06%

10.00%

3.03%

1.47%

0.00% Do 5 min.

5-15 min.

15-30 min.

Nad 30 min.

Čas konzultace

o A - 57,58 % respondentek uvádí, že se jim pediatra při konzultaci s kojením věnoval 5 - 15 minut, 33,33 % uvádí délku jedné konzultace kratší jak 5 minut. o B - 45,59 % respondentů při jedné konzultaci týkající se kojení věnují matce maximálně 5 minut. 42,65 % respondentů v laktačním poradenství věnují matce 5 - 15 minuta. Pouze 11,76 % respondentů věnuje při jedné konzultaci týkající se kojení matce více jak 15 minut.

Graf č. 53 Podání informací o výlučném kojení do 6. měsíce věku dítěte pediatrem 98.53%

% zastoupení respondentů

100.00% 90.00% 80.00% 70.00%

62.14%

60.00% 50.00%

Matky

32.14%

40.00%

Pediatři

30.00% 20.00% 1.47%

10.00%

5.71%

0.00% Ano

Ne

Nevím

Výlučné kojení do 6. měsíce

o A – v otázce o informování pediatrem o výlučném kojení uvedlo 62,14% respondentek, že byly informovány a 32,14% že nebyly informovány. o B - 98,53 % respondentů uvedlo, že informuje ženy o vhodnosti výlučného kojení do ukončeného 6 měsíce věku dítěte.

Graf č. 54 Informace podávané pediatrem týkající se přidávání dalších tekutin ke kojení do 6. měsíce věku dítě 88.24% 90.00% % zastoupení respondentů

80.00% 70.00%

60.71%

60.00% 50.00% Matky

40.00% 30.00%

Pediatři 21.43%

20.00% 5.88% 10.00%

10.00% 5.88%

7.86%

Nevím

Jinak

0.00% Ano

Ne

Tekutiny do 6. měsíce

o A - 60,71 % respondentek udává, že pediatr nedoporučoval podávat plně kojenému dítěti do 6. měsíce věku dítěte, kromě mateřského mléka, žádné jiné tekutiny. o B - 88,24 % respondentů udává, že není třeba plně kojenému dítěti do 6. měsíce věku podávat jiné tekutiny než mateřské mléko. 5,88 % respondentů uvedlo, že je třeba podávat i jiné tekutiny.

Graf č. 55 Pediatrem doporučovaná frekvence kojení do 6. měsíce věku dítěte

80.00%

68.57%

71.62%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00%

Matky 11.43%

20.00%

15.47%

12.86% 11.23%

Pediatři

7.14% 1.68%

10.00% 0.00% Tak často, jak potřebuje

Ne častěji, než po Po 3 hodinách 2,5 hod., aby se nesmíchalo natrávené mléko s čerstvým

Jinak

Frekvence kojení

o A - 68,57 % respondentek udává, že jejich pediatr zastává názor, kojit dítě do 6. měsíce věku, tak často jak potřebuje. 11,43 % respondentek udává, že jejich pediatr doporučuje kojit po 3 hodinách a 7,14 % po 2,5 hodinách. o B – 71,62 % respondentů uvedlo, že dítě do 6. měsíce věku se má kojit, tak často, jak potřebuje.

Graf č. 56 Přítomnost reklamy na umělou mléčnou výživu v čekárně pediatra 69.29% 66.18%

% zastoupení respondentů

70.00% 60.00% 50.00% 33.82%

40.00%

Matky

30.00%

18.57%

20.00%

Pediatři

12.14%

10.00% 0.00% Ano

Ne

Nevím

Reklama na UMV

o A – 69,29 % respondentek udává, že v čekárně pediatra byla přítomna reklama na UMV a 18,57 % neví, zda má jejich pediatr v čekárně reklamu na UMV. o B – 66,18 % uvádí, že ve své čekárně má reklamu na UMV a 33,82 % přítomnost reklamy neuvádí.

Graf č. 57 Doba zavedení příkrmu dle doporučení pediatra 88.24% 76.43%

% zastoupení respondentů

90.00% 80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 40.00%

Matky

23.57%

Pediatři

30.00%

11.76%

20.00% 10.00% 0.00% Příkrm do 6. měs.

Příkrm od 6. měs.

Podání příkrmu

o A – 76,42 % respondentek udává, že pediatr doporučoval zavedení příkrmu až po 6. měsíci věku dítěte. o B – celým 99,24 % respondentů udává, že doporučuje podání příkrmu po 6. měsíci věku dítěte a je 1,76 % doporučuje zavedení příkrmu před 6. měsíci věku dítěte.

DISKUSE Cílem průzkumu bylo popsat efektivnost, kvalitu a důvod dostatečné či nedostatečné podpory kojení ze strany pediatrů. Průzkum zjišťuje příčiny tohoto stavu a ověřuje také postavení laktačních poradců mezi zdravotnickými odborníky v oblasti kojení. Velmi pozoruhodným zjištěním bylo malé zastoupení dětských sester při vyplňování tohoto dotazníku 10 %, naproti tomu, že se o kojení v ambulanci zajímá 75 % lékařů, tak dětských sester. Otázkou zůstává, proč tak málo sester vyplnilo dotazník. Může tu být souvislost s postavením lékaře jako nadřízeného a dalším možným důvodem by mohl být nedostatek času sestry na vyplňování dotazníku. Vliv kojení na zdraví dítěte považuje za významný 69 % matek a 57 % pediatrů. Jen vliv částečný uvádělo 29 % matek a 40 % pediatrů. Tento výsledek není překvapením, když vezmeme v úvahu, jak se zvýšila propagace kojení od 90. let minulého století. Na otázku, jak výrazně je podporováno kojení pediatrem, odpovědělo 42 % matek, že pediatr výrazně podporuje kojení, 43 % pouze podporuje. Zato pediatři odpověděli, že 84 % výrazně podporuje kojení a 16 % podporuje. Pediatři, kteří dotazník vyplnili, měli s větší pravděpodobností o problematiku kojení větší zájem, než pediatři, kteří dotazník nevyplnili. Doporučení dle Světové zdravotnické organizace kojit výlučně do ukončeného šestého měsíce věku dodrželo v tomto průzkumu 66 % matek. Dle ÚZIS v roce 2006 kojilo nad pátý měsíc věku dítěte 64 % matek a nad šestý měsíc 41 % matek (22). Kojit minimálně do ukončeného šestého měsíce věku dítěte plánovalo 95 % matek. 79 % matek uvedlo, že kojení považuje za základní způsob výživy svého dítěte a o jiné možnosti ani neuvažuje nebo neuvažovalo. Zdá se, že přirozená výživa je hluboce zakotvena v každé ženě, i přes to, že máme za sebou 50leté období umělé mléčné výživy. Multicentrická studie z let 1998 – 1999 z různých míst ČR (dále jen MS 1998 – 1999) uvádí, že v rodinách, kde převažoval kladný postoj ke kojení (98 %), kojily matky plně déle, než matky z rodin, kde převažoval záporný postoj ke kojení (18). Pouze 62 % matek bylo informováno od svého pediatra o výlučném kojení do ukončeného šestého měsíce věku dítěte. Ve srovnání s MS 1998 – 1999 bylo pediatrem informováno o významu výlučného kojení do ukončeného šestého měsíce věku dítěte pouze 49 % matek (18). Pediatři však udávají v 99 %, že matky jsou v jejich ambulanci o výlučném

kojení informovány. Zarážející je, že 88 % pediatrů neinformuje o nevhodnosti přidávání tekutin do ukončeného šestého měsíce věku dítěte a 66 % matek toto tvrzení potvrzuje. Zavedení příkrmu od šestého měsíce věku dítěte doporučuje 88 % pediatrů a 76 % matek udává, že jim jejich pediatr odporučil příkrm po ukončeném 6. měsíci věku dítěte. Tyto výsledky jsou relativně příznivé, ale v optimálním případě by dle WHO měla být každá žena informována o zavádění příkrmu po ukončeném 6. měsíci věku dítěte (9). Většina matek se o kojení zajímala sama, informace získávaly samostatně. Což je v dnešní době plné informací a informačních technologií pochopitelné a dalo se to předpokládat. Na druhou stranu je ale mnoho informací, které je třeba roztřídit a vybrat tu správnou. Matka není odborník a nemusí informace správně vyhodnotit. Jako nejčastější informační zdroj matky udávaly brožurky a letáky (29 %), knihy (26 %) a internet (16 %). Zdravotníky jako zdroj informací v problematice kojení respondentky využily pouze v 8 %, což není příliš uspokojivé. Na druhé straně jako největšího poskytovatele informací udávají matky ve 20 % dětskou sestru a v 16 % porodní asistentku. Pediatři udávají jako nejvýznamnějšího a tím pádem nejkompetentnějšího poskytovatele informací v 37 % sebe, v 25 % dětskou sestru a v 19 % kombinaci pediatra, dětskou sestru a porodní asistentku. Laktačního poradce do této kombinace osob, pečujících o kojící matku, nezahrnul žádný pediatr. Můžeme si položit otázku proč tedy pediatři, kteří sami sebe uvádějí jako nejkompetentnější zdroj informací pro kojící ženu, nepodávají ženě více validních informaci? Dle mého názoru zdravotníci nemají čas na podávání informací nebo jej mít nechtějí. V ČR stále velkou roli hraje systém zdravotnictví. Porodní asistentky jsou podle Rady EU č. 80/155/EHS dle WHO a s mezinárodní definicí přijatou ICM, FIGO, WHO kompetentní v péči o rodičku, sledování v šestinedělí a v poskytování veškerých potřebných rad umožňující vývoj novorozence v optimálních podmínkách (20). V České republice je bohužel v dnešní době stále výjimkou proplácení péče (zdravotními pojišťovnami) soukromým porodním asistentkám pečujících o ženu v prenatálním období a v šestinedělí. Kdyby tomu bylo naopak, předešlo by se mnoha komplikacím a zvýšila by se pravděpodobnost výlučného kojení z důvodu lepší informovanosti a motivace matek již v předporodním období. Nabízí se zde konkrétní individuální pomoc nabízená laktačními poradci a podpůrnými skupinami matek. Tato péče může doplňovat nebo zastupovat péči poskytovanou zdravotnickým systémem.

Po propuštění z porodnice mělo 91 % žen s kojením nějaký problém, ale 22 % matek, které nevyřešily problém s pomocí pediatra, řešily problém samy. Mezi nejčastější problémy, které se vyskytly, udávaly matky v 23 % nedostatek mléka, v 14 % ragády a bolestivé nalití prsů. V 8 % nebyl problém vyřešen a bylo ukončeno kojení. Dle MS 1998 – 1999 mělo pouze 27 % matek potíže s kojením po propuštění z porodnice a z nich 31 % matek uvedlo, že tyto problémy vedly k ukončení kojení (18). Výsledek mého průzkumu může být zkreslen malým souborem respondentek. Vzhledem k 91 % matek, které měly problém, se kterým si samy nedokázaly poradit, se nám nabízí otázka, zdali je informovanost matek dostatečná a efektivní. Informovanost matky zvyšuje pravděpodobnost, že s daným problémem vyhledá pomoc dříve, než musí být ukončeno výlučné kojení. 36 % žen mělo problém v prvním měsíci věku dítěte. Z mého pohledu, i když je informovanost žen v prenatálním období a v porodnicích dostatečná, po propuštění z porodnice je nedostatečná. Mezi běžně uváděné informační zdroje nových trendů v oblasti výživy kojenců udávali pediatři v 30 % časopisy. Na druhém místě semináře a na třetím místě knihy. Příliš pozitivním zjištěním není ani to, že kromě běžně užívané knihy Pediatrie, kterou uváděli mnozí pediatři jako publikaci o kojení, jen 33 % pediatrů uvedlo další konkrétní knihu, která se zabývá výhradně kojením. Reklamy na umělou mléčnou výživu můžeme vidět všude - v televizi, v časopisech odborných i neodborných. Pravděpodobnost, že pediatr bude mít v čekárně reklamu na umělou mléčnou výživu, je velká. Většina matek (69 %) udává, že jejich pediatr má v čekárně reklamu a 66 % pediatrů to potvrzuje. Dle MS 1998 – 1999 se 84 % matek setkalo s reklamou na umělou mléčnou výživu ve zdravotnickém zařízení, z toho ve 44 % u pediatra (18). V otázce bezplatné distribuce vzorků umělé mléčné výživy odpovědělo 96 % pediatrů, že vzorky dostává. Vzhledem k silnému marketingovému působení firem není toto zjištění vůbec překvapivé. Pouze 62 % pediatrů vzorky matkám nabízí, z čehož 27 % udává jako důvod distribuci těchto vzorků psychickou podporu matky. Matky ale udávají jiná čísla. 79 % matek uvedlo, že jim pediatr nabídl vzorek umělé mléčné výživy. V 87 % matky popisují, že jim byl vzorek nabídnut před ukončeným šestým měsícem věku dítěte. Tato praxe je v rozporu s Mezinárodním kodexem náhrad mateřského mléka a zvyšuje pravděpodobnost, že matka vzorek použije. Nejčastějším důvodem matky byla její únava (40 %), na druhém místě prevence při případných obtížích a reklama (17 %), na třetím místě nedostatek mléka (17 %). Nepříznivé je i to, že člověk je

ovlivňován reklamou, ať chce či nechce. Reklama ale nemá za účel zlepšit zdraví člověka, ale za každou cenu prodat co největší množství výrobků. Z mého pohledu je toto chování naprosto nepřípustné a neetické. Zdravotník tímto způsobem porušuje etická pravidla. Podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka by neměl žádný pediatr ve své ambulanci prezentovat reklamní letáky na náhrady mateřského mléka a už v žádném případě distribuovat vzorky umělé mléčné výživy za účelem reklamy. V dnešním světě by mělo být úkolem zdravotníků, tedy i pediatra, kriticky zhodnotit dané informace a dále je předat veřejnosti v co nejméně zkreslené formě. V otázce, jestli matky využily pomoc pediatra při problému s kojením, odpovědělo 26 % matek kladně, což je zajímavé, vzhledem k tomu, že jako poskytovatele informací o kojení udávají matky pediatra pouze ve 4 %. Tento jev by mohl být ovlivněn častými preventivními kontrolami u pediatra, kdy se na něj matky obrátily, ale on jim nedovedl poskytnout potřebné informace a problém nebyl uspokojivě vyřešen. S největší pravděpodobností se někteří pediatři dále příliš nevzdělávají a řídí se zastaralými informacemi, které jsou často v rozporu s dnes uznávanými doporučeními. Důvody volby, proč se matky obrátily při konkrétním problému na daného odborníka, jsou velmi rozmanité - od důvěry, zkušenosti, dostupnosti až po méně zastoupenou psychickou podporu. V MS 1998 – 1999 bylo jako druh nejúčinnější pomoci uvedeno individuální poradenství a pomoc zaměřená na zvládání konkrétního problému se zvýšením sebedůvěry matky (18). Pouze 26 % matek se obrátilo při problému s kojením na pediatra, z toho 76 % matek bylo s poradenstvím spokojeno, 18 % by uvítalo více informací. Konkrétní problém řešený s pediatrem: 41 % nedostatek nebo ztráta mléka, 17 % dětí nepřibíralo na váze. Matky udávají, že v 17 % byl problém řešen podáním umělé mléčné výživy, v 35 % častějším kojením a v 9 % dokrmem. Dle MS 1998 – 1999 44 % matek, které se obrátily na pediatra, kojily významně kratší dobu než matky, které se obrátily na někoho jiného (18). V 76 % pediatři uváděli, že hovoří v ambulanci s každou kojící ženou o kojení. Pouze 7 % pediatrů pozoruje matku a dítě při kojení vždy a 70 % jen tehdy, když to uzná za vhodné. 46 % pediatrů uvedlo, že se konzultaci s kojící matkou věnují maximálně pět minut. Matky udávají, že nejčastěji (v 58 %) s nimi pediatři hovoří pět až deset minut. Podle mého názoru je tento čas nedostačující a je zároveň příčinou dalších problémů souvisejících s kojením. Při důslednější konzultaci by pediatr předešel problémům nebo by je zachytil v jejich počátku (1, 14).

Velmi překvapivým zjištěním jsou odpovědi týkající se kontroly přiložení dítěte k prsu. 76 % pediatrů udává, že přiložení dítěte k prsu kontroluje, ale jen 12 % matek potvrzuje, že jim jejich pediatr přiložení dítěte k prsu kontroloval. Je možné, že si matky nevšimly, že jejich pediatr kontroluje právě správné přiložení. Plných 50 % pediatrů uvedlo, že technika kojení má zásadní vliv na tvorbu mateřského mléka, ale v otázce, co způsobuje nedostatek mateřského mléka, to uvedlo jen 5 % pediatrů. Na otázku, jak poznají nedostatek mléka, uvedli pediatři ve 36 % neprospívání dítěte na váze, v 33 % nedostatečné množství promočených plen a v 11 % kombinaci všech uvedených příznaků (neprospívání dítěte na váze, nedostatečné množství pomočených plen, málo stolic, zelená stolička, dítě pláče, dítě se odtahuje od prsu). Žádný pediatr neodpověděl úplně správně dle MUDr. Mydlilové (14). Správná kombinace odpovědí byla: dítě neprospívá na váze, nedostatečné množství promočených plen, málo stolic. Tento výsledek ukazuje na to, že pro pediatry je směrodatným ukazatelem váha dítěte a ne kombinace příznaků. Jako nejčastější příčinu nedostatku mléka uvedli pediatři v 31 % zavedení dokrmu umělou mléčnou výživou a v 23 % dědičnou dispozici. V této otázce se mohlo vyznačit více odpovědí, což využilo pouze šest pediatrů. Jen kouření, špatná strava matky a nedostatek tekutin většinou nevedou k nedostatku mléka. 48 % pediatrů uvedlo, že by ženám doporučili na zvýšení tvorby mateřského mléka pouze zvýšit příjem tekutin a potravy, 25 % by ženám poradilo odstříkávat a jen 15 % by zvolilo častější přikládání dítěte. Častější přikládání dítěte je nejdůležitějším faktorem pro zvýšení tvorby mateřského mléka (14). S touto otázkou také souviselo, co pediatr doporučí při evidentním nedostatku mateřského mléka. I zde byla možnost zvolit více odpovědí. Dva pediatři odpověděli, že jen zvýšení tekutin zvýší tvorbu mateřského mléka. Tyto odpovědi mohli přijít pouze od pediatrů, kteří se dále v problematice kojení nevzdělávají a vychází ze starých informačních zdrojů. V 31 % případů radí pediatři matkám při neprospívání dítěte odstříkávat a dokrmovat odstříkaným mateřským mlékem, v 6 % to řeší individuálně. Překvapivé je, že jako poslední možnost pro řešení tohoto problému volí 46 % pediatrů dokrm pomocí umělé mléčné výživy. V otevřené otázce, jak pediatr řeší jen 100 g váhový přírůstek za týden u dítěte do ukončeného šestého měsíce věku, je v 20 % uváděno kontrolní vážení, které dle mého názoru zvýší stres a obavy matky, že má nedostatek mléka. Informovanost pediatrů o vhodném dokrmování alternativními metodami bylo milým překvapení. Celých 91 % odpovědělo správných, tj. stříkačkou po prstu, lžičkou, cévkou po prstu, sumplementorem. Dalším pozitivním

zjištěním bylo, že 69 % pediatrů vědělo, že důvodem bolestivého kojení je nejčastěji špatná technika kojení. Mezi problémy, se kterými se pediatři opakovaně setkávají ve své praxi, uvedli nejčastěji nedostatečné přibývání na váze (ve 40 %). V 18 % uvedli, že se dítě neumí dostatečně přisát. Dalo by se říct, že všechno se vším souvisí. Na otázku, co je nejčastější příčinou předčasného ukončení kojení, uvedli v 21 % psychiku matky a stres, v 15 % nedostatek mléka, v 5 % neprospívání dítě a ve 2 % špatnou techniku kojení, což spolu úzce souvisí. Zajímavé bylo, že 2 % pediatrů uvádí, že předčasné ukončení kojení se u matek v jejich ambulanci nevyskytuje. Matky, které nebyly spokojené s poradenstvím pediatra, nebo nebyl jejich problém vyřešen, se v 28 % obrátily na kojící kamarádku, v 25 % na laktačního poradce a v 22 % řešily problém samy. Matky, které řešily problém samy, vyhledaly v 64 % radu na internetu a v 36 % v literatuře. Zajímavé bylo zjištění, že osoba, která matce radila v případě, že matka nebyla spokojena s poradenstvím od pediatra, se matce věnovala delší dobu než pediatr. V případě tohoto poradenství byl problém s 92 % úspěchem vyřešen. 78 % matek udává, že pak plně kojilo dál a jen 7 % udává, že přestalo kojit. 15 % matek kojilo dále, ale s dokrmem. Jako hlavní příčinu udávaly nedostatek nebo ztrátu mléka. Prodloužená doba konzultace by mohla mít podstatný vliv na určení problému, na vyhledání jeho příčiny a následné nalezení optimálního řešení problému s kojením. V tomto průzkumu byly matky podrobeny otázce, zda vědí, kdo je laktační poradce. V 74 % odpověděly, že vědí, a z toho 63 % mělo kontakt na laktačního poradce. Tento kontakt nejčastěji získaly z internetu, kde na různých webových stránkách lze nalézt kontakt na laktační poradce - zdravotníka i laika. Ne moc příjemným zjištěním bylo, že pouze 22 % respondentek získalo kontakt v porodnici. Toto číslo by mělo být určitě větší, když neopomeneme, že skoro všechny ženy v České republice rodí v porodnicích, z nichž většina je BFH a posledním bodem v Deseti krocích k podpoře kojení je, že matce je nabídnuta při propuštění některá z forem následné péče buď porodnicí, laktačním centrem, laktačním poradcem nebo skupinami matek. Každá žena dostává v porodnici informační letáky firem zabývajících se širokým dětským sortimentem, bylo by tedy vhodné k nim přiřadit i seznam laktačních poradců pracujících v jejím blízkém okolí. Ve 2 % případů byl získán kontakt na laktačního poradce od pediatra. Podle odpovědí na otázku, jestli pediatr matky informoval o laktačním poradci, nebyly matky v 83 %

informovány. Z uvedeného vyplývá, že pediatři informují o možnosti laktačního poradenství, ale přímo kontakt ne laktačního poradce neposkytují. Dle výsledků této práce zná 94 % pediatrů Laktační ligu. Z pediatrů starších čtyřiceti let Laktační ligu nezná 75 % pediatrů. 72 % pediatrů, kteří znají Laktační ligu, se domnívá, že její činnost je prospěšná, ale 4 % se domnívají, že by měla dělat více. 88 % pediatrů neabsolvovalo kurz laktačního poradce. 40 % pediatrů udává, že důvod je ten, že mají dostatek jiných zdrojů a že se vzdělávají sami. Zajímavé je také to, že jich 25 % uvedlo, že o kurzu nejsou informováni. Zde se nabízí určitá pravděpodobnost, že by pediatři kurz absolvovali, kdyby o něm byli informováni. Velmi zajímavě odpověděli pediatři na otázku, jestli pracuje v jejich okolí vyškolená laktační poradkyně. 50 % napsalo, že pracuje a kontakt na ni mají, což je velmi pozitivní. 14 % uvedlo, že pracuje, ale kontakt nezná. Zůstává otázkou, proč si tito pediatři kontakt nezjistili, když vědí, že v okolí pracuje laktační poradkyně nebo proč nedala laktační poradkyně kontakt na sebe do čekárny. 35 % pediatrů doporučují matkám laktační poradenství, 29 % v případě, když si neví rady a 12 % pediatrů nemá k takové pomoci důvěru. Zde se nabízí otázka, jak tito pediatři, kteří nemají k laktačnímu poradenství důvěru, řeší problém s kojením, když si s ním neví rady.

ZÁVĚR A NÁVRH ŘEŠENÍ Povědomí matek o laktačním poradenství z odborné i laické veřejnosti stále není veliké a zdravotníci berou stále tento okruh svého působení jako „neatraktivní“. Dnešní společnost se vymlouvá na nedostatek času, i někteří zdravotníci nemají čas, jindy zase chuť se matce a jejímu problému věnovat. Jakým směrem bychom se měli ubírat pro zlepšení laktačního poradenství? Bylo by vhodné zvýšit povědomí o laktačním poradenství jak u široké veřejnosti, tak u zdravotníků. Vhodnou formou by byly letáky do každé porodnice, kdyby každá matka při propuštění získala kontakt na blízkého laktačního poradce nebo na podpůrnou skupinu matek. Laktační poradenství pediatrů, sester a porodních asistentek není u nás v současné době na uspokojivé úrovni. Je potřeba zkvalitnit výuku a další vzdělávání zdravotníků, protože jsou zde z jejich strany stále určité vědomostní rezervy. Zdokonalení je nezbytné v podpoře kojení, praktického nácviku v technice kojení, řešení problému s kojením a v rozvoji laktačního poradenství. Nutným bodem je vypracování standardů pro péči po propuštění z porodnice (pediatři, terénní poradci). Dle mého názoru je důležitá podpora kojení a poradenství jak v prenatálním období, tak v období po porodu (v porodnici i v ambulantní péči). Teprve pokud pracují všechny tři články poradenství správně, je poradenství účinné a může přinést kýžený efekt. V prenatálním období získá matka potřebné informace motivaci a sebedůvěru. V porodnici je důležitý včasný a trvalý kontakt s novorozence. Po propuštění z porodnice je kladen důraz na časnou péči pediatra zaměřenou na podporu kojení a řešení konkrétních problémů. Jestliže je jedna součást podpory kojení v životních etapách ženy chybí nebo je nedostatečná, snižuje se možnost kvalitního výlučného kojení. Žádný plán nemůže být úspěšný bez dostatečného personálního a materiálního zabezpečení, dostatku času a kvalitní organizace a financí. Pouze pokud bude laktační poradenství efektivní, teprve pak můžeme docílit zvýšení počtu výlučně kojených dětí do šestého měsíce a déle kojených dětí v populaci.

ANOTACE Název práce: Podpora kojení ze strany pediatrů Jméno: Zuzana Vojtíšková Název instituce: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Katedra Porodní asistence Vedoucí práce: Mgr. Jitka Pokorná Počet stran: 135 Počet příloh: 9 Počet titulů použité literatury a pramenů: 24 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: Kojení Podpora Pediatr Kojící matka

Cílem celé práce je zjistit efektivnost a kvalitu laktačního poradenství poskytovaného pediatry a zjistit zda je podpora kojení ze strany pediatrů dostatečná. V teoretické části jsou popisovány výhody kojení, zásady laktačního poradenství, problémy při kojení, podpora kojení ve světě a v České republice, doporučení pro péči o kojící ženu. Praktická část se zabývá kvalitou laktačního poradenství pediatrů. Průzkum k práci byl prováděn pomocí dotazníků pro matky a pediatry. V laktačním poradenství pediatrů byly zjištěny nedostatky, které mohou vést k předčasnému ukončení kojení.

ANOTATION Title: Breastfeeding Support from Pediatricians Name: Zuzana Vojtíšková Name of Institute: Masaryk Univerzity, Faculty of Medicine, Midwifery Department Thesis Director: Mgr. Jitka Pokorná Number of Pages: 135 Number of Appendices: 9 Number of Used Literature and Other Resources: 24 Year of Advocacy: 2008 Key words: Breastfeeding Support Pediatrician Breastfeeding Mother This thesis finds out the effectiveness and quality of lactation counselling given by pediatricians. It also aims to find out if this support is satisfactory. Theoretical part describes benefits of breastfeeding, principles of lactation counselling, problems with breastfeeding, breastfeeding support worldwide and in Czech Republic, recommendations for care of a breastfeeding woman. Practical part deals with the quality of lactation counselling given by pediatricans. Reaserch was carried out by giving out questionnaires to mothers and pediatricians. There were discovered some deficiencies in lactation counselling given by pediatricians which could lead to early weaning.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 1. ČESKÝ VÝBOR PRO UNICEF. Zásady správné výživy dítěte v 1. roce života. 1. vyd. Brno [s.n.], 2000. 69 s. 2. ČERNÁ, Marcela. Je kojení snadné?. Moderní babictví 1. Praha: Levret. 2003, s. 33 - 34. ISBN 80-903183-5-5. 3. HANREICH, Ingeborg. Výživa kojenců : aneb jídlo a pití v prvním roce života. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2000. 70 s. ISBN 80-7169-841-5. 4. HRSTKOVÁ, Hana, et al. Výživa kojenců a mladších batolat. 1. vyd. Brno : NCONZO, 2003. 77 s. 5. IBFAN. Ochrana zdraví kojence: 1. vyd. Praha: ANIMA, Pražská skupina IBFAN, 1995, 51 s. 6. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemná práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. 98 s. 7. KLIMOVÁ, Anna, et al. Kojení-dar pro život. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing, spol s r. o., 1998. 104 s. ISBN 80-7169-490-8. 8. KLÍMOVÁ, Anna, et al. Kojit? A jak ?: 2. přeprac. vyd. Praha, 2000. 59 s. 9. KUDLOVÁ, Eva, MYDLILOVÁ, Anna. Výživové poradenství u dětí do dvou let. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-247-1039-0. 10. LHOTSKÁ, Lída. Příklady problematických marketingových praktik. Porodní asistence. 2006, roč. 2, č. 3, s. 30. 11. Liga La Leche: La Leche League [online]. 2001- [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: <www.rodina.cz/LLL/>. 12. MaMiTa. MaMiTa : Maminka Miminko Tatínek [online]. 2001- [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: www.mamita.cz/>. 13. MARTYKÁNOVÁ, Lucie. Jaká doporučení jsou dávána kojícím ženám. MaMiTa. 2004, roč. 4, č. 8, s. 33. 14. MYDLILOVÁ, Anna. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR. MZ ČR, 2006. 60 s. 15. NEVORAL, J.; PAULOVÁ, M. Výživa kojenců. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004.

ISBN 80-7071-249-x.

16. SCHNEIDROVÁ, Dagmar, et al. Kojení : Nejčastější problémy a jejich řešení. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2002. 120 s., 4. Edice Pro rodiče. ISBN 80-247-0112-X. 17. SCHNEIDROVÁ, Dagmar. Může výživu kojenců ovlivnit reklama?. Maminka, miminko, tatínek. 2005, roč. 5, č. , s. 10 - 11. 18. SCHNEIDROVÁ, Dagmar. Podpora kojení a stav výživy kojenců v České republice na konci 90. let : Analýza faktorů ve vztahu k délce kojení v prvních šesti měsících života. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 131 s. ISBN 80-246-0920-7. 19. Strategické dokumenty (2) : pro všeobecné sestry a porodní asistentky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2002. 271 s. ISBN 80-85047-21-7. 20. Strategické dokumenty (3) : Praktické příručky pro porodní asistentky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2002. 159 s. Bezpečné mateřství. ISBN 80-85047-22-5. 21. Světová zdravotnická organizace, regionální úřadovna pro Evropu. Zdraví 21 : Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace. Praha , 2000. 191 s. Dostupný z WWW: <www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf >. ISBN 92890-1349-4. 22. ÚZIS ČR. Aktuální informace č.22/07 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 2006. [online]. 2007. 6 s. [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: 23. WHO/UNICEF. Ochrana, prosazování a podpora kojení. 1. vyd. Praha : ANIMA, Pražská skupina IBFAN [s.n.], 1990. 36 s. 24. ZAMARSKÁ, Jana, AUINGEROVÁ, Ivana. Kojení-praktické rady pro kojící maminky. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 78 s. ISBN 80-251-0772-8.

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 - Rozložení souboru A podle vzdělání …………………………….…………………. 41 Tab. č. 2 - Rozložení souboru A podle věku …………………………….………………………41 Tab. č. 3 - Rozložení souboru A podle kraje …………………………….………………………41 Tab. č. 4 - Rozložení souboru B podle pohlaví …………………………….……………………42 Tab. č. 5 - Rozložení souboru B podle vzdělání …………………………….………………….. 42 Tab. č. 6 - Rozložení souboru B podle věku …………………………….……………………… 42 Tab. č. 7 - Rozložení souboru B podle pracovní pozice ………………………………………... 42 Tab. č. 8 - Rozložení souboru B podle délky praxe …………………………….………………. 42 Tab. č. 9 - Rozložení souboru B podle kraje …………………………….………………………43 Tab. č. 10 - Jaký jste měla problém s kojením doma, po propuštění z porodnice? …………….. 51 Tab. č. 11 - Kde jste ho získala? ………………………………………………………………... 65 Tab. č. 12 - Co způsobuje nedostatek mateřského mléka? ……………………………………... 73 Tab. č. 13 - Matka má evidentně nedostatek mléka, co jí doporučíte? …………………………. 74 Tab. č. 14 - Jaké problémy týkající se kojení nejčastěji řešíte při své práci? ……………………80 Tab. č. 15 - Co bývá podle Vás nejčastější příčinou předčasného ukončení kojení? …………... 82

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Kolikáté dítě kojíte? ………………………………………………………………….. 44 Graf č. 2 Jak dlouho jste kojila? ………………………………………………………………... 45 Graf č. 3 Jak dlouho jste plánovala své dítě kojit? ……………………………………………... 46 Graf č. 4 Jak moc jste stála o to kojit svoje dítě? ………………………………………………. 47 Graf č. 5 Připravovala jste se na kojení? ……………………………………………………….. 48 Graf č. 6 Který ze zdrojů informací o kojení byl pro Vás nejpřínosnější? ……………………... 49 Graf č. 7 Nejvíce informací o kojení mi poskytl? ……………………………………………… 50 Graf č. 8 Ve kterém měsíci věku Vašeho dítěte se problém vyskytl? ………………………….. 52 Graf č. 9 Na koho jste se po propuštění z porodnice při prvním problému s kojením nejprve obrátila? ……………….………………………………………….. 53 Graf č. 10 Důvod volby, který Vás vedl ve výběru této osoby? ……………………………….. 54 Graf č. 11 Doporučil Vám pediatr přestat kojit, i když jste si myslela, že to není nutné? …….. 55 Graf č. 12 Nabídl Vám Váš pediatr vzorek umělé mléčné výživy? ……………………………. 55 Graf č. 13 Ve kterém měsíci věku dítěte Vám pediatr doporučil vzorek UMV? ………………. 56 Graf č. 14 Při jaké příležitosti Vám nabídl Váš pediatr vzorek umělé výživy? …………………57 Graf č. 15 Využila jste pomoc pediatra při problému s kojením? ……………………………… 57 Graf č. 16 Uveďte, prosím, konkrétní problém s kojením, se kterým jste přišla za pediatrem? .. 58 Graf č. 17 Řešení nedostatku mléka, ztráty mléka a nedostatečného přibírání na váze ……….. 59 Graf č. 18 Byla jste s poradenstvím ohledně kojení, které Vám pediatr poskytl, spokojená? …. 59 Graf č. 19 Co byste v oblasti laktačního poradenství ze strany Vašeho pediatra ještě uvítala? ... 60 Graf č. 20 Jestliže jste nebyla spokojena s poradenstvím ze strany pediatra nebo nebyl problém vyřešen, na koho jste se obrátila později? …………………………………. 61 Graf č. 21 Jak dlouho se Vám daný odborník věnoval při jedné konzultaci? ………………….. 62 Graf č. 22 Byl pak problém s kojením vyřešen? ……………………………………………….. 62 Graf č. 23 Zůstala jste i nadále u kojení? ………………………………………………………. 63 Graf č. 24 Máte na laktačního poradce kontakt? ……………………………………………….. 64 Graf č. 25 Informoval Vás pediatr o možnosti kontaktovat laktačního poradce? ……………… 65 Graf č. 26 Ve vaší ambulanci se kojením zabývá? …………………………………………….. 66 Graf č. 27 Jakým způsobem získáváte informace o nových trendech v oblasti výživy? ………. 66

Graf č. 28 Druhy časopisů odebíraných pediatry ………………………………………………. 67 Graf č. 29 Kdo by měl podle Vašeho názoru nejvíce poskytovat ženě informace o kojení? ….. 68 Graf č. 30 Jsou Vám distributory dodávány vzorky umělé mléčné výživy zdarma? ………….. 68 Graf č. 31 Nabízíte kojícím ženám vzorek umělé mléčné výživy? ………………………….…. 69 Graf č. 32 Při jaké příležitosti nabízíte kojícím ženám vzorek umělé mléčné výživy? ………... 69 Graf č. 33 Do jaké míry se ve své ambulanci věnujete kojení u kojící matky? ………………… 70 Graf č. 34 Věnujete nějaký čas přímému pozorování matky a dítěte při kojení? ……………… 71 Graf č. 35 Jaký vliv má podle Vašeho názoru technika kojení na tvorbu mateřského mléka? .... 72 Graf č. 36 Co ženě doporučíte, jestliže nastane problém s prospíváním dítěte? ……………….. 75 Graf č. 37 Jak řešíte situaci, když dítě do 6. měsíce věku přibere jen 100 g týdně? …………… 76 Graf č. 38 Jestliže je nevyhnutelné podat dítěti dokrm, jaký způsob považujete za vhodný? …. 77 Graf č. 39 Nejčastějším důvodem bolestivého kojení pro ženu je? ……………………………. 78 Graf č. 40 Víte, jakým způsobem může kojící žena zvýšit tvorbu mléka? ……………………. 79 Graf č. 41 Jak poznáte nedostatek mléka? .…………………………………………………….. 81 Graf č. 42 Znáte Laktační ligu? ………………………………………………………………… 82 Graf č. 43 Co si o její činnosti myslíte? ………………………………………………………… 83 Graf č. 44 Absolvoval-a jste kurz laktačního poradce? ………………………………………… 83 Graf č. 45 Neabsolvoval/a- li jste kurz laktačního poradce, uveďte důvod? …………………… 84 Graf č. 46 Pracuje ve Vašem okolí vyškolená laktační poradkyně? …………………………… 85 Graf č. 47 Doporučil/a jste nějaké matce kontaktovat laktačního poradce? …………………… 86 Graf č. 48 Vliv kojení na zdraví dítěte podle matek a podle pediatra …………………………. 87 Graf č. 49 Postoj pediatra ke kojení …………………………………………………………… 88 Graf č. 50 Kontrola pediatra při přiložení dítěte k prsu ……………………………………….. 89 Graf č. 51 Rozhovor pediatra o aktuální situaci s kojením ……………………………………. 90 Graf č. 52 Čas pediatra při jedné konzultaci týkající se kojení ………………………………... 91 Graf č. 53 Podání informací o výlučném kojení do 6. měsíce věku dítěte pediatrem …………. 92 Graf č. 54 Informace podávané pediatrem týkající se přidávání dalších tekutin ke kojení do 6. měsíce věku dítě ………………………………………………………. 93 Graf č. 55 Pediatrem doporučovaná frekvence kojení do 6. měsíce věku dítěte ………………. 94 Graf č. 56 Přítomnost reklamy na umělou mléčnou výživu v čekárně pediatra ………………. 95 Graf č. 57 Doba zavedení příkrmu dle doporučení pediatra …………………………………… 96

SEZNAM PŘÍLOH Příl. č. 1 Deset kroků k podpoře kojení ……………………………………………………….. 113 Příl. č. 2 Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka …………………………. 114 Příl. č. 3 Dotazník pro matky …………………………………………………………………. 117 Příl. č. 4 Dotazník pro pediatry ……………………………………………………………….. 122 Příl. č. 5 Konkrétní problémy, se kterými přišly matky za pediatry ………………………….. 127 Příl. č. 6 Co Vám chybělo v laktačním poradenství? …………………………………………. 129 Příl. č. 7 Jestliže jste předčasně musela ukončit kojení, co bylo podle Vás hlavní příčinou? … 130 Příl. č. 8 Co si myslíte, že by Vám tehdy pomohlo, abyste kojila dál? ……………………….. 131 Příl. č. 9 Jak řešíte situaci, když dítě do 6. měsíce věku přibere jen 100 g týdně? ……………. 132

Příloha č. 1

Deset kroků k podpoře kojení

Každé zařízení poskytující péči a služby matkám a novorozencům by mělo:

1. Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu. 2. Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie. 3. Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení. 4. Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu. 5. Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí. 6. Nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů. 7. Praktikovat rooming-in - umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně. 8. Podporovat kojení podle potřeby dítěte, nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu. 9. Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod. 10. Povzbuzovat zakládání dobrovolných matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propouštění z porodnice.

Příloha č. 2 Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (kodex) byl přijat valným shromážděním SZO v roce 1981 jako doporučení vládám členských zemí. Cílem kodexu bylo přispět k zajištění adekvátní a bezpečné výživy pro kojence prostřednictvím ochrany kojení před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků a zajištěním správného používání náhrad mateřského mléka, pokud jsou nezbytné, na základě správné informovanosti a prostřednictvím vhodného marketingu. Náhradou mateřského mléka se rozumí jakákoliv kojenecká mléčná výživa a nemléčná kojenecká výživa určená k použití v prvních 6 měsících věku dítěte, kdy je jako optimální strava doporučováno pouze mateřské mléko. Následující přehled upozorňuje na hlavní okruhy spojené s praktickou činností zdravotníků, kteří mají v péči matku a dítě. Článek 4: Informovanost a vzdělávání 4.1 Odpovědností vlád by mělo být zajištění toho, aby rodinám a těm, kdo pracují v oblasti kojenecké a dětské výživy, byly poskytovány objektivní a jednoznačné informace o výživě kojenců a dětí. Jakékoliv informace poskytované firmami musí být v souladu s požadavky článků 4.2 a 4.3 kodexu. Rozdíl mezi „informováním“ a „propagací“ je někdy tak jemný, že je obtížné je rozlišit. 4.2 Informační a vzdělávací materiály, ať už psané, audiální nebo vizuální, pojednávající o výživě kojenců a určené pro těhotné ženy a matky kojenců a batolat, by měly obsahovat jasné informace o všech následujících bodech: • prospěšnosti a prvořadosti kojení • výživě matky a přípravě na kojení a jeho udržení • negativním vlivu částečného krmení kojeneckou lahví na kojení • obtížnosti změnit rozhodnutí nekojit • vhodném použití umělé kojenecké výživy, kde je to nutné. Pokud takové materiály obsahují informace o použití umělé kojenecké výživy, měly by zmínit sociální a finanční důsledky jejího používání, varovat před zdravotními riziky spojenými s nevhodnou výživou nebo metodami krmení, a zvláště zdravotními riziky spojenými se zbytečným a nesprávným používáním náhrad mateřského mléka. Takové materiály by neměly používat žádné obrázky nebo texty, které by mohly idealizovat používání náhrad mateřského mléka. Firmy se zavádění této části kodexu brání. Často se snaží používat formulace, které jsou méně konkrétní a proto méně účinné, pokud jde o ochranu a propagaci kojení. Zdravotníci by měli prověřovat informační materiály pro těhotné ženy a matky připravované výrobci kojenecké výživy. 4.3 Dary informačního nebo vzdělávacího vybavení nebo materiálů ze strany výrobců nebo distributorů kojenecké výživy by měly být poskytovány pouze na požádání a s písemným schválením příslušného vládního úřadu nebo v rámci směrnic vydávaných pro tento účel. Takovéto vybavení nebo materiály mohou být označeny názvem nebo emblémem dárcovské firmy, ale neměly by odkazovat na konkrétní výrobek, který spadá do rozsahu působnosti

kodexu, a měly by být distribuovány výhradně prostřednictvím systému zdravotnické péče. Žádný ze zmíněných materiálů by neměl být výrobci nebo distributory poskytován přímo těhotným ženám a matkám. Článek 6: Systémy zdravotnické péče 6.1 Zdravotnické úřady v členských státech by měly přijmout vhodná opatření na podporu a ochranu kojení a prosazování tohoto kodexu a měly by poskytovat příslušné informace zdravotníkům s ohledem na jejich zodpovědnosti, včetně informací stanovených ve článku 4.2. 6.2 Žádné zařízení zdravotnického systému by nemělo být využíváno za účelem propagace umělé kojenecké výživy a jiných výrobků v rozsahu platnosti kodexu. Tento kodex však neklade překážku šíření informací odborníkům jak je stanoveno v článku 7.2. 6.3 Zařízení systému zdravotnické péče by neměla být využívána k vystavování výrobků v rozsahu působnosti kodexu a plakátů poukazujících na tyto výrobky nebo k distribuci materiálu poskytovaného výrobcem nebo distributorem jiného než je stanoveno v článku 4.3. 6.4 Působení „odborných zástupců“, „dětských sester“ nebo jiného personálu poskytovaného nebo placeného výrobci nebo distributory by nemělo být v systému zdravotnické péče povoleno. 6.5 Krmení umělou kojeneckou výživou by mělo být předváděno pouze zdravotnickými pracovníky a pouze matkám nebo rodinným příslušníkům, kteří ji potřebují používat. Poskytované informace by měly obsahovat jasné vysvětlení rizik nesprávného používání. Článek 7: Zdravotničtí pracovníci 7.1 Zdravotničtí pracovníci by měli podporovat a chránit kojení. Ti, kteří se zejména zabývají výživou matky a dítěte, by se měli seznámit se svými odpovědnostmi vyplývajícími z kodexu, včetně informace uvedené ve článku 4.2. 7.2 Informace o výrobcích v rozsahu platnosti kodexu poskytované výrobci a distributory zdravotnickým pracovníkům by se měly omezovat na odborné a faktické a neměly by vytvářet přesvědčení, že krmení umělou kojeneckou výživou je rovnocenné nebo nadřazené kojení. Měly by rovněž zahrnovat informace uvedené v článku 4.2. 7.3 Zdravotnickým pracovníkům nebo jejich rodinným příslušníkům by neměly být výrobci nebo distributory nabízeny žádné finanční nebo materiální stimuly k propagování výrobků v rozsahu působnosti kodexu ani by zdravotnickými pracovníky nebo jejich rodinnými příslušníky neměly být přijímány. 7.4 Zdravotnickým pracovníkům by neměly být poskytovány vzorky kojenecké výživy nebo jiných výrobků v rozsahu působnosti kodexu nebo vzorky vybavení či potřeb určených pro jejich přípravu nebo použití s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro účely odborného posouzení nebo výzkumu na institucionální úrovni. Zdravotničtí pracovníci by neměli dávat vzorky kojenecké výživy těhotným ženám, matkám kojenců a batolat nebo jejich rodinným příslušníkům. 7.5 Jakýkoli příspěvek, který výrobci a distributoři výrobků v rozsahu působnosti kodexu poskytnou zdravotnickému pracovníkovi nebo v jeho prospěch na stipendia, studijní cesty, výzkumné granty, účast na odborných konferencích a podobně, by měli ohlásit instituci, k níž přijímající pracovník patří. Podobně by to měl ohlásit příjemce. Následné relevantní rezoluce valného shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHA 47.5 z roku 1994, WHA 49.15 z roku 1996, WHA 54.2 z roku 2001) rozvíjejí kodex a aktualizují požadavky na regulaci marketingu náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků.

Rezoluce mají stejný právní statut jako kodex. Rezoluce SZO (WHA 47.5) z května 1994 vyzývá členské státy, „aby zajistily, že žádné dodávky náhrad mateřského mléka a dalších výrobků v působnosti kodexu nebudou zdarma nebo se slevou nabízeny jakémukoliv zdravotnickému zařízení.“. WHO odhaduje a statistiky ÚZIS to potvrzují, že méně než 3 % matek není schopno kojit. Ve světě však firmy porodnicím a klinikám dodávají větší množství náhrad mateřského mléka s cílem podpořit rutinní dokrmování novorozenců a rozdávání vzorků matkám při propouštění z porodnice. V květnu 1986 byla přijata rezoluce SZO (WHA 39.28), která vyzývá členské státy, „aby zajistily, aby malá množství náhrad mateřského mléka, jež jsou potřebná pro menšinu dětí, které je v porodnicích a nemocnicích potřebují, byla dostupná běžnými cestami jejich opatřování a nikoliv prostřednictvím bezplatných nebo dotovaných dodávek“. V květnu 1996 byla přijata rezoluce WHO (WHA 49.15), která vyzývá členské státy, „aby zajistily, aby nemléčný příkrm nebyl propagován nebo používán způsoby, které ohrožují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a další kojení po dobu 6-24 měsíců.“ A dále, „aby zajistily, aby finanční podpora ze strany průmyslu kojenecké výživy pro zdravotnické pracovníky v oblasti péče o matku a dítě nevytvářela konflikty zájmu, zejména s přihlédnutím k iniciativě SZO/UNICEF „Baby Friendly Hospital“. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a následné rezoluce SZO jsou závazné pro členské země SZO a mají přispět k prosazování optimálního způsobu výživy kojence (t.j. výlučné kojení po dobu prvních 6 měsíců života a pokračování v kojení s nemléč-nými příkrmy od ukončeného 6. měsíce do 2 let věku dítěte), jak je požadují rezoluce SZO z roku 1996 (WHA 49.15) a 2001 (WHA54.2). Prohlášení: Předkládané stanovisko by mělo posloužit k intenzivně založenému úsilí zlomit překážky v zahájení a vytrvání v kojení. I když národní snaha zahájit kojení byla úspěšná, pouze jedna třetina dětí je kojena déle než šest měsíců. Proto úkolem všech, kteří přicházejí do styku s kojící ženou i jiných profesionálních organizací je informovat o významu výlučného kojení po dobu 6 měsíců a kojení s doplňkovou stravou po dobu 2 roků a déle a usilovat o to, aby kojení bylo přijato jako kulturní norma.

Příloha č. 3

Dotazník pro ženy, které porodily své dítě ve 36. - 41. týdnu těhotenství, v letech 2004 – 2007 Vážená maminko, dovolte mi položit Vám několik otázek týkající se kojení. Tento dotazník je anonymní, informace budou použity jako podklady pro napsání bakalářské práce „Podpora kojení ze strany pediatrů“. Jestliže jste za tu dobu stihla odkojit dvě děti nebo ještě jedno kojíte, vypište prosím dotazník dvakrát. Srdečně Vám děkuji za vyplnění. Zuzana Vojtíšková, studentka porodní asistence, LF MU v Brně Dotazy a připomínky můžete psát na emailovou adresu: [email protected] Vaše emailová adresa, jestliže chcete obdržet výsledky tohoto průzkumu:……………………………………………...........

1) Váš věk:      

Do 20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let Nad 41 let

2) Okres: ……………………………………………

3) Nejvyšší vzdělání:     

ZŠ odborná škola bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ

4) Kolikáté dítě kojíte? …………………………………………….

5) Jak dlouho jste kojila? – Uveďte prosím v měsících.      

Výlučně jsem kojila jen z prsu, bez příkrmu…….měs. Kojila jsem a přikrmovala mateř.mlékem, stříkačkou, hadičkou po prstu, kádinkou………..měs. Kojila jsem a přikrmovala lahví (savičkou), ale jen mateř.mlékem…..měs. Částečně jsem kojila a přikrmovala umělou výživou, stříkačkou, hadičkou po prstu, kádinkou…měs. Částečné jsem kojila, přikrmovala umělou výživou flaškou (savičkou)………měs. Nekojila jsem z důvodu (uveďte prosím)……………………………………………………………………………

6) Jak dlouho jste plánovala kojit své dítě? ………………………………………………

7) Jak moc jste stála o to kojit své dítě?      

Chtěla jsem kojit, o jiné možnosti jsem ani neuvažovala Chtěla jsem kojit, ale jen tak, jak mi to půjde Chtěla jsem kojit, ale pokud by kojení stálo moc velké úsilí, raději bych přestala Nechtěla jsem kojit Bylo mi to jedno Jiný…………………………………………………………………………………………………………………..

8) Jak podle Vašeho názoru kojení ovlivňuje zdraví dítěte?    

Zásadně Neovlivňuje Částečně (jeden z mnoha faktorů ovlivňující zdraví dítěte) Jinak………………………………………………………………………………………………………………….

9) Připravovala jste se na kojení?    

Ano, v předporodním kurzu Ano, samostatně (knihy, časopisy,…) Ano, jinak………………………………………………………..…………………………..……………………… Ne, nepřipravovala jsem se, uveďte prosím důvod…………………………………………………………………. 10) Který ze zdrojů informací o kojení byl pro Vás nejpřínosnější (vyberte max. 3 největší zdroje)?  Kurz předporodní přípravy  Porodnice  Ambulance pediatra  Časopisy  Knihy  Brožury, letáky  TV  Rozhlas  Internet  Rodina  Přátelé  Jinde………………………………………………………………………………………………………………….  O informace o kojení jsem se nezajímala 11) Nejvíce informací o kojení mi poskytl (vyberte max. 2 osoby)?  Porodník-gynekolog  Porodní asistentka  Dětská sestra  Pediatr  Laktační poradce  Dula  Rodina  Přátelé  Internet  Jiný……………………………………………………………………………………………………………………...

12) Jaký jste měla problém s kojením doma, po propuštění z porodnice? Pokud jste neměla žádný problém s kojením - přejdete k otázce č. 16                

Retenci mléka Mastitidu – zánět prsní žlázy Bolestivé nalití prsů Ragády Nedostatek mléka Ucpaný mlékovod Dítě se neumí správně přisát Dítě odmítá prs Silný vypuzovací reflex Nedostatečně kojené dítě Slabý vypuzovací reflex Infekce plísněmi Spavé dítě Přídatná žláza Nedostatečné přibírání na váze Jiné……………………………………………………………………………………..…………………………….

13) Ve kterém měsíci věku Vašeho dítěte se problém vyskytl? ……………………………………………..…………………………..…………………………..……………………

14) Na koho jste se po propuštění z porodnice při prvním problému s kojením nejprve obrátila?         

Porodník-gynekolog Porodní asistentka Dětská sestra Pediatr Laktační poradce Dula Rodina Přátelé Někdo jiný…………………………….

15) Důvod volby, který Vás vedl ve výběru této osoby? ………………………………………………………………………..…………………………..……………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

16) Jaký postoj zaujímá Váš pediatr ke kojení?     

Výrazně podporuje Podporuje Nepodporuje Nevím Jinak………….

17) Zkontroloval Vám při první návštěvě pediatr přiložení dítěte k prsu?  Ano  Ne  Nevím

18) Hovořil s Vámi o aktuální situaci s kojením?  Ano  Ne  Nevím

19) Informoval Vás pediatr o výlučném kojení do 6. měsíce věku dítěte?  Ano  Ne  Nevím

20) Doporučil Vám pediatr ke kojení do 6. měsíce věku dítěte přidávat i jiné tekutiny (čaj, vodu)?    

Ano Ne Nevím Jinak………………………………………………………………………………………………………………….

21) Jak často je dle Vašeho pediatra třeba kojit dítě do 6. měsíce věku?    

Tak často, jak potřebuje Po třech hodinách Nesmí být kojeno častěji, než po 2,5 hodinách, aby se nesmíchalo natrávené mléko s čerstvým Jinak………………………………………………………………………………………………………………….

22) Doporučil Vám pediatr přestat kojit, i když jste si myslela, že to není nutné?  Ano  Ne

23) Má Váš pediatr v čekárně reklamu na umělou výživu?  Ano  Ne  Nevím

24) Nabídl Vám Váš pediatr vzorek umělé výživy?  Ano  Ne

25) Ve kterém měsíci věku dítěte? ……………………………………….

26) Při jaké příležitosti?     

Zelená stolička Dítě neprospívá, nepřibírá dostatečně na váze Dítě pláče Matka si stěžuje, že je unavená Jiné……………………………….

27) Ve kterém měsíci věku dítěte Vám doporučil zavedení příkrmu (ovoce, zeleniny, kaše)? ………………………………………..

28) Využila jste pomoc pediatra při problému s kojením?  Ano  Ne - Přejděte k otázce č. 34

29) Jak dlouho se Vám pediatr věnoval při jedné konzultaci týkající se kojení?    

Do 5min. 5 - 15min 15 - 30min Nad 30min

30) Uveďte prosím konkrétní problém s kojením, se kterým jste přišla za pediatrem? ……………………………………………………………………………………………………………………………

31) Jakým způsobem byl tento problém vyřešen? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………….….. …………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………. ….

32) Byla jste s poradenstvím ohledně kojení, které Vám pediatr poskytl, spokojená?  Ano  Ne, důvod? …………………………………………………………………………………………………………..

33) Co byste v oblasti laktačního poradenství ze strany Vašeho pediatra ještě uvítala? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

34) Jestliže jste nebyla spokojena s poradenstvím ze strany pediatra nebo nebyl problém vyřešen, na koho jste se obrátila později?        

Porodník-gynekolog Porodní asistentka Dětská sestra Kojící kamarádka Laktační poradce Dula Horká linka kojení Někdo jiný…………………………………………………………………………………………………………...

35) Jak dlouho se Vám daný odborník věnoval při jedné konzultaci?    

Do 5 min. 5 - 15min 15 - 30min Nad 30min

36) Byl pak problém s kojením vyřešen?  Ano, jak………………………………………………………………………………………………………...........  Ne

37) Zůstala jste i nadále u kojení?    

Ano, plně jsem kojila dál Ano, kojila jsem dál, ale s příkrmem Ne, přestala jsem kojit Jiné řešení……………………………………………………………………………………………………………

38) Informoval Vás pediatr o možnosti kontaktovat laktačního poradce?  Ano  ne

39) Víte, kdo je laktační poradce? ……………………………………………………………………………………………………………………………

40) Máte na laktačního poradce kontakt?  Ano  Ne

41) Kde jste ho získala? ……………………………………………………………………………………………………………………………

42) Jestliže jste předčasně musela ukončit kojení, co bylo podle Vás hlavní příčinou? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

43) Co si myslíte, že by Vám tehdy pomohlo, abyste kojila dál? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

44) Co Vám v laktačním poradenství nejvíce chybělo? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

Místo na poznámky………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………..

Velmi Vám děkuji Vám vyplnění dotazníku a za věnovaný čas. Seznam laktačních poradců najdete na: www.kojeni.cz

Příloha č. 4 Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, dovolte mi položit Vám několik otázek týkající se problematiky kojení. Tento dotazník je anonymní, informace budou použity jako podklady pro napsání bakalářské práce „Podpora kojení“. Srdečně Vám děkuji za vyplnění. Pokud se laktačním poradenstvím zabývá ve Vaší ambulanci i sestra, prosím o vyplnění dalšího dotazníku i její osobou. Zuzana Vojtíšková, studentka porodní asistence, LF MU v Brně Dotazy a připomínky můžete psát na emailovou adresu: [email protected] Vaše emailová adresa, jestliže chcete obdržet výsledky tohoto průzkumu:……………………………………………..........

1) Vaše pracovní pozice:    

Lékař/ka Dětská sestra Všeobecná sestra Porodní asistentka

2) Pohlaví:  Žena  Muž

3) Váš věk:      

Do 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let Nad 61 let

4) Okres, kde pracujete: ……………………………….

5) Vzdělání:     

SŠ s maturitou VOŠ VŠ - Bc. VŠ - Mgr. VŠ - Mudr.

6) Kolik let pracujete v oboru:     

Do 2 let 3-5 let 6-10 let 11-20 let Více jak 21 let

7) Ve Vaší ambulanci se kojením zabývá:  Lékař/ka  Sestra  Oba

8) Zajímáte se o nové a moderní trendy v oblasti výživy?  Ano  Ne

9) Jakým způsobem získáváte informace o nových trendech v oblasti kojení?       

Odborné semináře, konference, který naposled ………………………………..…………………………………... Časopisy, které odebíráte ………………………………………………………..…………………………………. Knihy, které vlastníte …………………………………………………………….………………………………… Internet, které stránky, jste navštívil/a ………………………………………….………………………………….. Zajímám se o zkušenosti matek Jiné ………………………………………………………………………………………………………………….. Nezajímám se

10) Jaký máte postoj ke kojení?     

Výrazně podporuji Podporuji Nepodporuji Nevím Jinak………………………..…………………………..…………………………..…………………………..……

11) Jak kojení ovlivňuje zdraví dítěte podle Vašeho názoru?    

Zásadně Částečně (jeden z mnoha faktorů ovlivňující zdraví dítěte) Neovlivňuje Jinak………………………………………………………………………………………..………………………..

12) Kdo by měl podle Vašeho názoru nejvíce poskytovat ženě informace o kojení?  Porodník-gynekolog  Porodní asistentka  Dětská sestra  Pediatr  Laktační poradce  Dula  Jiný…………………………………………………..…………………………..…………………………..………...… 13) Kontrolujete u matky při první návštěvě (doma nebo v ambulanci) techniku kojení?  Ano  Ne

14) Hovoříte s ženou o její aktuální situaci týkající se kojení?  Ano  Ne

15) Informujete ženy o vhodnosti výlučného kojení do 6. měsíce věku dítěte?  Ano  Ne

16) Informujete matky, že je potřeba kromě výlučného kojení do 6. měsíce věku dítěte přidávat i jiné tekutiny?    

Ano Ne Nevím Jinak…………

17) Jak řešíte situaci, když dítě do 6. měsíce věku přibere jen 100 g týdně? …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

18) Jak často je třeba kojit dítě do 6. měsíce věku?    

Tak často, jak potřebuje Po třech hodinách Nesmí být kojeno častěji, než po 2,5 hodinách, aby se nesmíchalo natrávené mléko s čerstvým Jinak………………………………………………………………………………………………………………….

19) Máte v čekárně ordinace reklamu na umělou výživu?  Ano  Ne

20) Jsou Vám distributory dodávány vzorky umělé výživy zdarma?  Ano  Ne

21) Nabízíte kojícím ženám vzorek umělé výživy?  Ano, při jaké příležitosti? …………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………………………  Ne

22) V kterém měsíci doporučujte zavedení příkrmu (ovoce, zeleniny atd.)? ………..

23) Do jaké míry se ve své ambulanci věnujete kojení u kojící matky?       

Věnuji se každé kojící matce Věnuji se pouze prvorodičkám Věnuji se tehdy, pokud se matka zeptá Pokud dítě prospívá, otázce kojení se nevěnuji Nevěnuji se, protože je málo času Nevěnuji se, protože mi to nepřijde důležité Jiná možnost, jaká…………………………………………………………………………………………………...

24) Kolik času kojení věnujete při jedné konzultaci?    

Do 5 min. 5 - 15 min. 15 - 30 min. Nad 30 min.

25) Věnujete nějaký čas přímému pozorování matky a dítěte při kojení?  Ano, vždy  Ano, pokud uznám za vhodné  Ano, jen pokud mě o to matka požádá  Nikdy, matka v ambulanci nekojí  Jiné…………………………………………..…………………………..…………………………..………………..…

26) Jaký vliv má podle Vašeho názoru technika kojení na tvorbu mateřského mléka?  Zásadní  Je to individuální  To nelze posoudit  Žádný  Jiné……………………………………………………………………………………………………………………….

27) Co způsobuje nedostatek mateřského mléka? Můžete označit více odpovědí.  Špatná strava matky  Omezování délky a frekvence kojení  Špatná technika kojení  Zavedení dokrmu umělou výživou  Hormonální nerovnováha  Dědičná dispozice  Jiné …………………………………………………………………………………………………………………...

28) Matka má evidentně nedostatek mléka, co jí doporučíte? Můžete označit více odpovědí.  Častěji kojit, neomezovat délku ani frekvenci kojení  Častěji kojit, neomezovat délku ani frekvenci kojení, případně ještě odstříkávat a dítě dokrmovat odstříkaným mlékem

   

Kojit a dokrmovat umělou mléčnou výživou Přestat kojit a kojení nahradit umělou mléčnou výživou Zlepšit jídelníček Jiná možnost…………………………………………………………………………………………………………

29) Co ženě doporučíte, jestliže nastane problém s prospíváním dítěte?  Poradím jí odstříkávát a dokrmovat odstříkaným mateřským mlékem  Raději hned doporučuji příkrm umělou mléčnou výživou  Dokrm umělou výživou doporučuji jako poslední možnost  Jinak…………………………………………………………..…………………………..…………………………..…

30) Jestliže je nevyhnutelné podat dítěti dokrm, jaký způsob považujete za vhodný? Můžete označit více odpovědí.  Cévkou po prstu  Lahví se savičkou  Kádinkou  Lžičkou  Stříkačkou přímo do pusy  Stříkačkou po prstu  Suplementorem  Jinak, jakým způsobem…………………………………………………………………………….……………………………..

31) Víte, jakým způsobem může kojící žena zvýšit tvorbu mléka? Můžete označit více odpovědí.  Častějším přikládáním dítěte k prsu  Odstříkáváním mléka  Zvýšeným přísunem tekutin, potravy  Vynecháním jednoho kojení, aby se utvořilo více mléka  Nevím, nikdy jsem se s tím nesetkala  Jiné……..

32) Nejčastějším důvodem bolestivého kojení pro ženu je?  Příliš citlivé bradavky  Dítě je špatně přiložené  Retence mléka  Mastitida  Nevím  Jiné……………………………………………….…………………………..…………………………..…………... 33) Jaké problémy týkající se kojení nejčastěji řešíte při své práci? (vyberte 3 nejčastější)?  Retenci mléka  Mastitidu – zánět prsní žlázy  Bolestivé nalití prsů  Ragády  Nedostatek mléka  Ucpaný mlékovod  Dítě se neumí správně přisát  Dítě odmítá prs  Silný vypuzovací reflex  Nedostatečně kojené dítě  Slabý vypuzovací reflex  Infekce plísněmi  Spavé dítě  Přídatná žláza  Nedostatečné přibírání na váze  Problematika léčiv  Jiné………………………………………………………………………………..…………………………..……

34) Jak poznáte nedostatek mléka? Můžete označit více odpovědí.  Dítě neprospívá na váze  Má nedostatečné množství pomočených plen  Málox stolic  Dítě se u kojení odtahuje od prsu  Dítě u prsu pláče  Zelená stolička  Jinak…………………………………………………

35) Co bývá podle Vás nejčastější příčinou předčasného ukončení kojení? …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

36) Znáte Laktační ligu?  Ano  Ne

37) Co si o její činnosti myslíte?     

Prospěšná činnost Mohla by dělat více Nezajímá mě to Nevím Jiné ……………………………………………………………………………………………………..……………

37) Absolvoval-a jste kurz laktační poradce?  Ano  ne

38) Jestliže ano, kde a v kterém roce?  Na LALI ……………………………………………………………………..…………………………..…………  Na NCO NZO (bývalý „doškolovák“) …………………..…………………………..……………………………..  Jinde…………………………………………………………………..…………………………..…………………

39) Jestliže ne, tak proč?     

Mám dost zkušeností, myslím si, že je to zbytečné O kurzu nejsem informován/a Mám dostatek jiných zdrojů, samostudium Nemám zájem Jinak…………………………………………………………………………..…………………………..………….

40) Pracuje ve Vašem okolí vyškolená laktační poradkyně?    

Pracuje a mám na ni kontakt Pracuje, ale kontakt neznám Nepracuje Nevím

41) Doporučil/a jste nějaké matce kontaktovat laktačního poradce?       

Ano, doporučuji matkám toto poradenství Ano, ve výjimečných případech, kdy si sám/a nevím rady Ne nikdy, nemám k takové pomoci důvěru, důvod……………………………………………………..................... Ne, nikdy mě to nenapadlo Nevím, že takovéto poradenství funguje Chtěl/a bych, ale nemám na ně žádný kontakt Jinak………………………………………………………………………………………………………………… Místo na poznámky…………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

Velmi Vám děkuji za vyplnění dotazníku a věnovaný čas.

Příloha č. 5 Konkrétní problémy, se kterými přišly matky za pediatry Problém: Nedostatek mléka, dítě odmítalo přes den pít z prsu (v noci bez problémů), přes den jsem mezi jednotlivým kojením nebyla schopná odstříkat dostatečné množství mléka, které by dítě zasytilo, vždy jen menší množství, bez ohledu na složení mé stravy a frekvenci odstřikování. Řešení: Doporučen příkrm, co nejčastější kojení.

Problém: Pocit, že jen kojení již nestačí, dítě dost plakalo a nepřibíralo tolik, jak by mělo. Řešení: Doporučení podávat umělou výživu, co nejčastějším kojením.

Problém: Ztráta hmotnosti dítěte, byla hladová, nespala, plakala. Řešení: Příkrm Nutrilon, postupně se z kojení přešlo plně na toto přikrmování.

Problém: Mléko se netvoří ani při odsávání, ani při odstřikování, ani při podpůrných prostředcích (čaje, vitamíny, jídlo ...). Řešení: Nijak - musela jsem přejít na umělou výživu.

Problém: Ztratila jsem v jednom prsu mléko, tak jsem se ptala, jestli mám zkusit odsávačku nebo už je to zbytečné. Řešení: Vyřešily jsme to tak, že jsem částečně kojila a přikrmovala jsem Nutrilonem.

Problém: Velmi popraskané a bolavé bradavky. Řešení: Časté měnění prsou během jednoho kojení, doporučeno větrat na vzduchu a mazat Bepanthenem.

Problém: Dítě u prsu plakalo a nepřibíralo na váze. Řešení: Vyřešen: příkrmem v podobě umělého mléka.

Problém: Dceři narostly 3 zuby a silně kousala, až tekla krev. Já se pak bála kojení. Vysvětlit půlročnímu miminku, že to nemá, jde obtížně. Řešení: Umělou výživou a odstříkáváním MM.

Problém: Velmi časté přikládání Řešení: Radu, že to nevadí :-).

Problém: Zda přikládám miminko správně (kontrolní kojení s vážením). Řešení: Pediatr mi poradil a předvedl přikládání k prsu.

Problém: Málo mléka a navíc se syn odmítal přisát. Řešení: Přešli jsme zcela na umělou výživu.

Problém: Nejde mi odsávat mléko. Řešení: Kojit častěji.

Problém: Po návratu z porodnice malé přibírání a pocit, že nemám dostatek mléka. Později jsem měla skoro ukousnutou bradavku, což šlo velice špatně zahojit. Řešení: Chodila jsem několikrát kojit k p.doktorce a malou jsme převažovaly. Bradavku jsem léčila ve spolupráci i s kožní lékařkou. Problém: Nepřibíral, i po častém a dlouhém přikládání. Řešení: Bylo zkonstatováno nedostatek mléka, po 2 konzultacích, protože mimi ztrácelo na váze a bylo přistoupeno k UV. Problém: Ditě odmítá prs. Řešení: Podpora kojeni, konkrétní rady, co dělat před kojením (masírovat prsa, nahřívat) a po kojeni (ostříkávání ručně), hledaly jsme optimální polohu pro nás, přikládaly dítě k prsu.

Problém: Přestala jsem mít mléko. Řešení: Umělou výživou a příkrmem. Problém: Malá se nechtěla přisát, když jí bylo 13 dní. Řešení: Stále jsem malou přikládala a dokrmovala umělým mlékem. Pak se za dva dny přisála a kojila jsem jí a současně dokrmovala umělou výživou do 5. měs.

Příloha č. 6 Co Vám chybělo v laktačním poradenství?

o Ukázka, rada či pomoc v prvních týdnech kojení. o Rada mi pomohla. o Individuální přístup. o Praxe :-), porad je všude mnoho. o Nevím, myslím, že jsem získala všechny informace, ale bohužel se nezdařilo. o Osobní přístup, raději jsem to nevyužila, necítila jsem se v dobrých rukách. o Skutečny zájem. o Informace o tom, že i když mám správnou techniku kojení, ze začátku bradavky bolí, na to nás nikdo neupozornil. o Telefonní číslo na laktační poradkyni. o Jakou stravu mám jíst na podporu kojení. o Více času, trpělivosti, ochoty. o Na pediatra by mě ani nenapadlo se obrátit, nevěnuje se nám, jak bychom si představovali. Chceme se přeregistrovat. o Asi bych navrhovala, aby po propuštění ještě někdo fundovaný navštívil matku, aby dítě doma posoudil a poradil. o Rady a návody jak kojit a pečovat o novorozence. o Ochota sester v porodnici.

Příloha č. 7 Jestliže jste předčasně musela ukončit kojení, co bylo podle Vás hlavní příčinou? o Nedostatek až postupné vymizení mléka. o Nedostatek mléka, stres, fyziologická záležitost. o Únava, vyčerpání, neschopnost nakrmit dítě, deprese, úzkosti, zamotaný kruh. o Neinformovanost. o Dceři vyrostly zoubky a začala mě kousat. o Jsem blbá a mám velký prsa. o Stres a únava ze strany matky a nedostatek jídla a pití. o Nespokojenost dítěte. o Úmrtí v blízké rodině (stres ze ztráty blízké osoby – manželovi maminky). o Velké dítě, které bylo stále hladové a nedostatek mléka z mé strany. o Dítě mělo hlad. o Bolestivá infekce, dítě odmítalo prs. o Musela jsem předčasně ukončit.příčinou byl zánět ledvin a braní silných antibiotik, nechtěla jsem dcerku dopovat léky.po dokončení léčby jsem o mléko přišla o To právě nevím a ráda bych to věděla, abych s tím případně mohla něco dělat. o Nedostatek mléka a neustálé přikrmování dlouhodobě. o Malý se odstavil sám během několika dnů a mě se přestalo dělat mléko. o Hlavní příčina v porodnici, jako prvorodičce se mi nevěnovali, i když jsem měla od začátku nedostatek mléka a malá se špatně přisávala a málo sála. o Psychické důvody - synovec onemocněl leukémií.

Příloha č. 8 Co si myslíte, že by Vám tehdy pomohlo, abyste kojila dál?

o Detailní rada, sděleni co možná dělám špatně a jak to napravit. o Nervy v klidu. o Více informací o kojení přímo v porodnici. o Chyběla mi podpora manželovy maminky. o Více informací. o Sebedůvěra a podpora manžela. o Uklidnění, že se nic moc neděje, a že to jde zvládnout i pomocí, příkrmů. o Rozhodně konzultace s laktační poradkyní, pevná vůle, vytrvalost, snaha získat informace. o Všechny možnosti jsem vyzkoušela, ale výsledek se nedostavil. o Poradenství v oblasti, jak správně kojit dítě, v jaké poloze. o Sebekázeň, podpora rodiny, podpora kamarádky. o Více pomoci a častější přikládání. o Kdyby mi někdo řekl jasně a stručně, co mám dělat - např. zklidnit hormon, použít suplementor, koupit si váhu apod. - stejně by to asi nepomohlo. o Asi nic. Prso odmítal. o Uklidnit se, vyspat se, být uvolněná. o To právě nevím a ráda bych to věděla, abych s tím případně mohla něco dělat. o Tak to opravdu netuším. o Vůle a odhodlání kojit a vydržet bolest z kojení. o Kdyby se syn neodstavil. o Možná více klidu a psychické vyrovnanosti, i když se spíše jednalo o fyziologický jev. o Lepší pomoc pediatra, ale nevím...

Příloha č. 9 Jak řešíte situaci, když dítě do 6. měsíce věku přibere jen 100 g týdně? o Převážení, stimulace kojení. o Pohovor, kontrola techniky kojení, častější přikládání, vhodná strava matky, kontrola bradavek, event. večerní dokrm. o Častější kojení, odstříkávat, přidat stříkačkou, ev. bezmléčná rýžová kaše přechodně. Špatně položená otázka - záleží na věku a hmotnosti dítěte. Rozhodně pohovor s matkou, kontrola techniky kojení, podpora laktace, povzbuzení a uklidnění matky, kontrolní vážení, rozhodně NE hned dokrm. o Pokud nejeví známky neprospívání či nemoci, neřeším. o Individuálně, dle celk.stavu, radím častěji kojit, ev.dokrm při neklidu dítěte ev.hladových stolicích. o Záleží na celkové kondici dítěte, růstu a psychickém stavu maminky, snažím se je častěji zvážit a s příkrmem počkat. o To je individuální - podle vývoje váhy, ale i výchozí váhy, sociální situace matky a její \"osvícenosti\" atd. o Pozveme si dítě na převážení, jen ne proboha na kontrolní kojení!!, to je strašná, nedůstojná věc v ordinaci lékaře. o Váha před a po kojení, častější přikládání k prsu, odstříkávání mléka, kontrolní váha po 3 dnech. o Úprava režimu kojení (častěji,dokrm OMM) pokud nepomáhá,dokrm um.výživou. o Zvážení kojení v poradně, kontrola techniky kojení, váha za 2-3 dny, počet plenek pomočených za den matka zvýší příjem tekutin. o Častější kojení, buzení v noci. o Pokud roste, odpovídá psychomotorický vývoj a není výrazná hypotonie, provedeme kontrolní kojení na středisku, častěji - třeba každý týden vážíme. Pokud dítě přibírá 100 g pravidelně, čekám, ev. doplním vyšetření moče, JT, KO, CRP. Sleduji množství pomočených plen. o Individuálně, u každého dítěte může být jiná příčina, po 3 měsíci je tento přírůstek zcela normální, dítě zpomaluje růst.

o V tomto případě bych doporučil dokrm, ale zachovat alespoň částečné kojení dle možností. o Je třeba zvážit všechny okolnosti - spokojenost dítěte, dispozice ze strany rodičů o Váhové přírůstky jsou nepravidelné. Váhový přírůstek lOO g týdně není třeba řešit, je třeba pouze provádět častější sledování hmotnosti dítěte. o Častěji kontroluji váhu,stolici a celk.stav dítěte,uklidním matku. Doporučím častěji dítě přikládat, kojit z obou prsů během jednoho kojení, mezi kojením odstříkávat, zeptám se na počet počuraných plen, barvu moči, častost a konzistenci stolice, spokojenost x neklid dítěte, nabídnu převážení dítěte + lékařka sleduje percentil.grafy hmotnosti a délky. Kontrolní kojení, zvážení dítěte hned druhý den,ev. zvážení přenosnou váhou v domácnosti, kontrola techniky kojení ap. o Záleží na tom, zda jinak prospívá, nejeví známky nemoci. Zvu si dítě každý týden na váhu, dítě sleduji a pokud se mi nejeví zcela zdravé vyšetřuji ho k vyloučení infekce, jiných problémů. Pokud je dítě hladové, doporučuji přikrm. Pokud je zdravé a není hladové jen doporučuji kojení a sledování. o Pokud dostatečně roste a je spokojené, tak nijak. o Za 100 g jsem ráda, zvláště když mimino dostatečně močí a vypadá dobře. o Častější kojení, střídání prsou, kojení v noci. o 1. krok - častěji přikládat dítě + podpora kojení/čaj, Gravimilk, homeopatie/ 2. krok příkrm HA formulemi. o Záleží na celkovém stavu, není důvodem k zavádění příkrmů. o Pokud přírůstek je pravidelný a dítě jinak spokojené a čilé neřeším. o Záleží na konstituci každého dítěte, ale v každém případě jsme za to rádi. Pokud potřebuje přidat tak zásadně odstříkané mléko a to lžičkou. o Pokud matka mléko nemá tak kojenecké mléko umělé výživy. o Dle celkové váhy a stavu zdravotních dítěte stačí, event. dokrm OMM. o 100 g týdně je ještě v pořádku, pokud dítě dostatečně močí a je jinak zdravé. Pokud přibývá ještě méně, je třeba individuální přístup, na prvním místě je vždy snaha o zintenzivnění kojení, všemožnou podporu tvorby mléka. Dokrm je nutný tak u cca 3 % dětí.

o Nelze, jednoznačně odpovědět. V určitých případech to stačí, pokud od narození přibývá jen l00g, a p.h.je 2500 je to málo. o Záleží na přírůstku za delší období,jestli je dítě spokojené,nebo hladové,vzhled stolice,častost močení,ale asi první řešení je kontrolní váha po dalším týdnu a poučení matky.

Souhlasím s tím, aby tato má práce byla využívána ke studijním účelům a citace z ní byly uváděny podle obvyklých pravidel. Zuzana Vojtíšková