PODNIKATELSKÝ ZÁMR - HELP ONE, S. R. O

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF

PODNIKATELSKÝ ZÁM R - HELP ONE, S. R. O. BUSINESS PLAN - HELP ONE, S. R. O.

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER’S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. DANA OBERREITEROVÁ

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. JI Í KOLE ÁK, Ph.D.

AUTHOR

SUPERVISOR

BRNO 2008

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové, 10.5.2008

Bc. Dana Oberreiterová

D kuji tímto Ing. Ji ímu Kole ákovi, Ph.D za odborné vedení p i vypracování diplomové práce, za pe livé posouzení, podn tné p ipomínky a metodické rady, které mi byly nápomocny v pr b hu zpracování.

P edm tem této diplomové práce je podnikatelský plán pro vznikající firmu HELP ONE, s. r. o. která se bude zabývat poskytováním kompletních služeb poškozeným z dopravních nehod. Cílem této práce je také objasnit všechna možná úskalí plynoucí z realizace myšlenky, jakou je innost prost edníka mezi pojiš ovnou a poškozenými osobami p i dopravní nehod a p ípadn také nalézt vhodného investora.

The aim of this work is to invent a business plan for beginning company HELP ONE, s. r. o., which offers complete services to the people who have been damaged by a car crash. On the other hand, this work also shows all possible problems that can appear from the middle position between insurance company and ordinary people and eventually to find a suitable investor.

podnikatelský plán, kompletní služby, poškozeným, dopravních nehoda, p j ovna automobil , povinné ru ení, odtahová služba, odškodn ní

business plan, complete services, damaged, car crash, rent-a-car, damage liability, wrecking service, financial compensation

OBERREITEROVÁ, D. Podnikatelský zám r - Help one, s. r. o. . Brno: Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta podnikatelská, 2008. 112 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Ji í Kole ák, Ph.D

1 - Obsah

1

OBSAH .................................................................................................................... 41

2

ÚVOD...................................................................................................................... 5

3

VYMEZENÍ PROBLÉMU, CÍLE PRÁCE A METODY ZPRACOVÁNÍ....... 7 3.1

CÍL PRÁCE .......................................................................................................... 8

3.2

OBJEKT PRÁCE ................................................................................................... 8

3.3

METODY ZPRACOVÁNÍ ....................................................................................... 9

3.4

POPIS PODNIKU ................................................................................................ 10

3.4.1

Základní údaje......................................................................................... 10

3.4.2

Obchodní p íležitosti a strategie ............................................................. 11

3.4.3

P edm t podnikání .................................................................................. 12

3.4.4

Právní forma podnikání .......................................................................... 13

3.4.5

ídící tým – management ....................................................................... 15

3.4.6

Možná úskalí........................................................................................... 16

3.4.7

Konkuren ní p ednosti............................................................................ 17

3.4.8

Formulace strategických cíl podniku .................................................... 18

3.5

4

PRODUKTY A SLUŽBY....................................................................................... 19

3.5.1

Zap j ení náhradního vozu..................................................................... 20

3.5.2

Odtah havarovaného vozu ...................................................................... 20

3.5.3

P eprava posádky a zavazadel ................................................................ 20

3.5.4

Oprava poškozeného vozu ...................................................................... 21

3.5.5

Odkup škody v hotovosti ........................................................................ 22

3.5.6

Informace o pr b hu opravy................................................................... 22

3.5.7

Právní podpora........................................................................................ 23

3.5.8

Nonstop asisten ní linka ......................................................................... 23

3.5.9

Pr b h ešení pojistných událostí ........................................................... 23

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .......................................................... 26 4.1

PORTER

V MODEL P TI SIL .............................................................................. 27

1 - Obsah

4.2

TEORETICKÝ MODEL KONKURENCE ................................................................. 29

4.3

SLEPT ANALÝZA ............................................................................................ 31

4.3.1

Sociální faktory....................................................................................... 31

4.3.2

Legislativa............................................................................................... 32

4.3.3

Ekonomika .............................................................................................. 34

4.3.4

Politické faktory...................................................................................... 35

4.3.5

Technologické faktory ............................................................................ 36

4.4 4.4.1

Silné stránky ........................................................................................... 38

4.4.2

Slabé stránky........................................................................................... 39

4.4.3

P íležitosti ............................................................................................... 40

4.4.4

Ohrožení.................................................................................................. 41

4 .4 .5

Vybraná strategie .................................................................................... 42

4.5

5

SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 37

ANALÝZA RIZIKA ............................................................................................. 43

4.5.1

Identifikace aktiv (rizik) ......................................................................... 43

4.5.2

Stanovení hodnoty aktiv ......................................................................... 43

4.5.3

Identifikace hrozeb ................................................................................. 44

4.5.4

Pravd podobnost výskytu rizika............................................................. 44

4.5.5

Vyrovnání se s riziky .............................................................................. 45

4.5.6

Pojišt ní .................................................................................................. 45

4.5.7

Redukce rizika ........................................................................................ 46

4.5.8

Retence rizika ......................................................................................... 46

ANALÝZA PROBLÉMU A SOU ASNÉ SITUACE ....................................... 47 5.1

CÍLOVÝ TRH ..................................................................................................... 48

5.1.1

Po et registrovaných automobil ............................................................ 48

5.1.2

Statistika dopravní nehodovosti.............................................................. 51

5.2

KONKURENCE .................................................................................................. 57

5.2.1

Analýza sou asné konkurence ................................................................ 57

5.2.2

Firmy Servis Nica & Automito, s. r. o................................................... 59

5.2.3

Firma Autohelp ....................................................................................... 61

5.2.4

AC nehodový servis s.r.o........................................................................ 61

1 - Obsah

5.2.5

Hrozba vstupu nových firem................................................................... 61

5.2.6

Shrnutí..................................................................................................... 63

5.3

ZÁKAZNÍK........................................................................................................ 64

5.3.1

Pr zkum trhu........................................................................................... 64

5.3.2

Výsledek pr zkumu ................................................................................ 65

5.3.3

Užitky pro zákazníka .............................................................................. 65

6

MARKETINGOVÁ STRATEGIE..................................................................... 67 6.1

MISE ................................................................................................................ 68

6.2

VIZE................................................................................................................. 68

6.3

STRATEGIE ....................................................................................................... 69

6.3.1 6.4

DEFINICE STRATEGICKÝCH HODNOT STP ........................................................ 71

6.4.1

Segmentace ............................................................................................. 71

6.4.2

Zacílení ................................................................................................... 72

6.4.3

Pozicování............................................................................................... 72

6.5

MARKETINGOVÝ MIX ....................................................................................... 73

6.5.1

Produkt.................................................................................................... 74

6.5.2

Cena ........................................................................................................ 74

6.5.3

Místo ....................................................................................................... 75

6.5.4

Propagace................................................................................................ 75

6.6

NAŠE PROPAGACE ............................................................................................ 77

6.6.1

Internet .................................................................................................... 77

6.6.2

Samolepky .............................................................................................. 77

6.6.3

Reklamní p edm ty................................................................................. 77

6.6.4

Strategie prodeje a poskytování služeb................................................... 78

6.7

7

Strategické cíle........................................................................................ 70

KAMPA

PRO VSTUP NA TRH ............................................................................ 79

6.7.1

M ení úsp šnosti reklamní kampan ..................................................... 81

6.7.2

Harmonogram propagace........................................................................ 82

FINANCE .............................................................................................................. 83 7.1

FINAN

7.2

POT

NÍ PLÁN ................................................................................................ 84

EBNÉ INVESTICE

...................................................................................... 84

1 - Obsah

7.3

FINAN

7.4

PROPAGACE ..................................................................................................... 88

7.5

PODÍL PRODUKT

NÍ UKAZATELE PRO OBDOBÍ NÁSLEDUJÍCÍCH 3 LET............................... 87

NA P ÍJMU ZA ROK 2009 ...................................................... 89

8

VLASTNÍ NÁVRHY EŠENÍ ............................................................................ 99

9

ZÁV R ................................................................................................................ 102

10

LITERATURA................................................................................................ 105

11

P ÍLOHY........................................................................................................ 109 11.1

UKÁZKA INTERNETOVÉ PREZENTACE ............................................................. 110

11.2

SLOVNÍ

EK POJM

......................................................................................... 111

2 - Úvod

!

5

2 - Úvod

V dnešním sv te existuje mnoho vymožeností, které si spole nost nedávno minulá možná ani nedovedla p edstavit. Avšak sv t se stále vyvíjí a co ješt v era bylo luxusem, stává se dnes b žnou sou ástí každodenního života. Jedním z p íklad m že být práv automobil, který je dnes nutnou sou ástí moderního lov ka a díky své dostupnosti nejoblíben jším a také nej ast ji používaným dopravním prost edkem. Nicmén automobil to není jenom pomocník a pot šení, nýbrž asto také zdroj nesnází, starostí a v nejhorším p ípad také str jce životních tragédií. Nemusíme jist zmi ovat jaká mnohá nešt stí se na silnicích denn stávají. Dennodenn se tak m žeme setkávat s autohavárií r zného druhu, ti š astn jší z nás pouze v médiích... Statistiky navíc vypovídají o tom, že po et t chto p ípad rok od roku roste. Avšak jak se praví, každá mince má dv

strany, a proto i v p ípadech zdánliv

nep íjemných, existuje potenciál, který se dá využít k podnikatelskému prosp chu. Existuje-li zde navíc podpora ze strany zákona, m že to být i pom rn

úsp šný

business. A práv v tom tkví myšlenka našeho podnikání. Založit spole nost, která bude poskytovat své služby osobám poškozeným p i dopravní nehod a to vše navíc zdarma díky povinnému ru ení.

6

3 - Vymezení problému, cíle práce a metody zpracování

" # $ % & %&

&

'$ () $

7


"*

+

&

Cílem mé diplomové práce je prost ednictvím podnikatelského plánu popsat a analyzovat teoretická východiska a podmínky p íhodné pro založení firmy a její efektivní fungování. „Podnikatelský zám r neboli business plán by m l být podkladem každého dlouhodob úsp šného podnikání. Podnikatel si v n m ujasní své podnikatelské zám ry a vyjasní si svou pozici v i existujícímu podnikatelskému prost edí, ímž m že výrazn snížit pozd jší podnikatelská rizika. Samotnému podnikání by tak m l p edcházet nejen „skv lý nápad“, ale i pe livá rozvaha. Podnikatelský plán je však ur itou formou jízdního ádu, podle n jž by se m lo ídit celé podnikání. Plnohodnotný podnikatelský plán je založen na solidních analýzách, jasn definuje podnikatelské cíle a vyty uje jejich plánovanou realizaci. Jinak e eno, podnikatelský plán je pot eba, i když se o žádnou p j ku žádat nechystáme. Podnikatelský plán je nástroj, s nímž bychom m li pracovat. Bez kvalitního podnikatelského plánu se neobejde nikdo, kdo chce svou firmu skute n

ídit. Jedin s podnikatelským plánem m žete srovnávat své p vodní plány s

realitou, v as m nit svou strategii a p edcházet podnikatelským rizik m.“ (26) P edm tem diplomové práce je tedy podnikatelský plán pro firmu poskytující služby poškozeným p i dopravní nehod . St žejní

ástí práce je detailní analýza tržního

prost edí, z níž plynou d ležité záv ry pro marketingovou strategii zajiš ující úsp šný vstup p edm tné firmy na trh. ešeným problémem však není pouze firma jako taková, nýbrž práv volba ideální strategie, která firm umožní její úsp šnou a dlouhodobou existenci.

"*

,

&

Objektem zkoumání je firma poskytující bezplatné služby poškozeným z dopravních nehod a další innosti s tím související. Mezi tyto pat í veškeré aktivity související se zastupováním klienta p i jednání s pojiš ovnou o náhradu škody z dopravní nehody,

8


dále pak poradenské služby v oblasti výpo t cen oprav, znalecké posudky, ohodnocení vozidel a v neposlední ad také služby technického rázu jako je zajišt ní oprav vozidel, odkup havarovaných vozidel a zejména p j ování náhradních vozidel poškozeným z dopravních nehod. Existenci firmy profilu prost edníka mezi poškozeným a pojiš ovnou p itom umož uje zákon . 168 o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla (30), který poškozenému umož uje využít v jednání s pojiš ovnou služeb prost edníka. P íjmem z podnikání zkoumané firmy, jsou proto p edevším náhrady za p j ovné a opravy automobil poškozenému ze strany pojiš ovny viníka dopravní nehody. Z podhledu zákazníka jsou proto služby zakládající firmy bezplatné, což je klí ový atribut tohoto podnikání.

"*" -

%&

Za ú elem sestavení podnikatelského plánu, který bude mít ambice obstát v podnikatelské praxi, jsem se rozhodla použít následující metody zpracování. V ástí teoretická východiska se zam ím na: 1. Porter v model p ti sil Model mi umožní definovat konkuren ní tlaky a rivalitu na trhu. Uv domím si závislosti na vzájemném p sobení a interakci základních

ty ech sil (konkurence, dodavatelé, zákazníci a

substituty) 2. Srovnání konkurence s oligopolem Oz ejmí mi teoretická východiska konkurence Vyjasní základní p edpoklady, které mohu následn využít ve fázi tvorby marketingové strategie 3. SLEPT – Analýza vn jšího prost edí Cílem bude ur it vhodnou strategii pro fungování na trhu Uv domím si oblasti, které mohou mít vliv na mé podnikání

9


4. SWOT – Analýza silných a slabých stránek Analýza mi umožní definovat vyhodnocení veškerých relevantních stránek fungování firmy a její sou asné pozice Klasifikuje a hodnotí jednotlivé faktory rozd lené do 4 základních skupin, které na firmu p sobí jak z vn jšího tak z vnit ního prost edí Poskytne nám logický rámec pro hodnocení sou asné a budoucí pozice naší spole nosti 5. Analýza rizika Identifikuje potenciální rizika Stanoví hodnotu, identifikaci, pravd podobnost a vyrovnání rizik

"*. "*.*

& /

& 0

( ,

Název firmy:

HELP ONE s.r.o. (viz dále jen Help One)

Forma podnikání:

spole nost s ru ením omezeným

Sídlo firmy:

Smetanovo náb eží 942, Hradec Králové 500 02

Hlavní innost:

zprost edkování obchodu a služeb

10


pronájem a p j ování v cí movitých koup zboží za ú elem jeho dalšího prodeje a prodej

"*.*

&1

2

Dopravní nehoda je vždy v cí nep íjemnou, která obvykle roztá í koloto dalších starostí a problém . lov k, který se stane její ob tí, tak asto ani netuší, že to nejhorší m že teprve p ijít. Euforii, že dopravní nehodu p ežil bez vážných zdravotních následk , m že v p ípad poškozeného vozu vyrovnat zdlouhavé jednání s pojiš ovnou viníka, která pojistnou událost likviduje. V tšina lidí, kte í se stanou poškozenými v dopravní nehod p edpokládá, že likvidace pojistné události a s tím spojené pln ní z povinného ru ení viníka by nem lo být velkým problémem. Zpravidla se rovnou obracíme na pojiš ovnu, ohlásíme jí škodnou událost a pak již jenom

ekáme až se celá v c vy eší. Je-li navíc vše pe liv

zdokumentováno a v policejním protokolu je jasn

uvedeno, kdo je viník a kdo

poškozený, nem lo by nic stát v cest tomu, aby pojiš ovna jednala rychle. Ovšem praxe je toho sv dkem, že ne vždy jde vše tak hladce, jak bychom si p áli. Pojiš ovna je zpravidla soukromou spole ností mající za cíl dosažení zisku. Na jedné stran má p íjem z pojišt ní a povinného ru ení a na stran druhé pak vyplácí škody. Logickým z pohledu pojiš oven je proto vybírat na pojišt ní co nejvíce a vyplácet na pojistném pln ní co nejmén , p ípadn platby provád t co nejpozd ji. Pojiš ovna sama stanovuje rozsah poškození, také ho sama hodnotí a vyplácí. Už tento princip nazna uje, že pojiš ovna se v rámci dosažení vysokého zisku snaží vyplatit poškozenému co nejmén pen z a t ží tak z nev domosti svých klient . Málokdo ovšem ví, že v p ípad otázky náhrady škody z povinného ru ení viníka má nárok na zastoupení (nap íklad naši firmou) a p edevším na proplacení p j ovného po dobu opravy jeho vozidla. Aby pojiš ovna beze zbytku dostála svým povinnostem, je proto moudré této možnosti využít. Za zastoupení navíc ob

dopravní nehody nic

neplatí, veškeré náklady na zástupce jsou totiž hrazené z povinného ru ení viníka dopravní nehody. Je jist na každém, zda zastoupení využije i nikoliv, pokud tak ale poškozený neu iní, v podstat pouze šet í prost edky pojiš ovny a sou asn také krátí

11


své p íjmy. Díky svým zkušenostem, dokáže totiž naše spole nost poškozenému zajistit náhradu v takové výši, na kterou má skute n nárok. Navíc nejde jen o úsporu pen z, nýbrž také drahocenného asu a starostí viz následující vý et výhod pro klienta: úspora asu na vy izování formalit s pojiš ovnou, eliminace rizik plynoucích z neznalosti dané problematiky, rychlé ešení pojistné události v zákonných termínech, skute n odpovídající výše náhrady škody, právní zastoupení v p ípad vymáhání škody v soudním ízení, zajišt ní náhradního vozidla. Nárok na náhradní vozidlo má zpravidla podnikatel, kterému sta í p edložit živnostenský list a doklad o zaplacení silni ní dan . Ze zákona má však na náhradní v z nárok kterýkoliv poškozený, který vozidlo prokazateln a doložiteln pot ebuje. A už se jedná o dojížd ní do zam stnání, o dopravu t hotné nebo nemocné manželky k léka i, pravidelné návšt va nemocného rodi e, nebo v extrému t eba i dopravu syna dvakrát týdn na trénink ledního hokeje. Jedinou podmínkou totiž je, aby byla daná aktivita prokazatelná a doložitelná. Nárok na zap j ení náhradního vozidla po dobu ešení škodné události, respektive opravy poškozeného vozidla, tak m že vzniknout prakticky komukoliv. Mýtus pojiš oven o tom, že nárok na náhradní vozidlo má pouze podnikatel je proto zavád jící. Shora uvedené výhody, které naši klienti mohou získat, využijí-li našich služeb, jsou pro naše podnikání jednozna nou tržní p íležitosti. Našim zákazníkem se totiž m že stát kdokoliv, kdo se ocitne v roli poškozeného p i dopravní nehod , což je dle statistik nehodovosti skute n velký po et lidí.

"*.*"

1

$

&

lov k, který se stane poškozeným p i dopravní nehod , obvykle ohlásí pojistnou událost na pojiš ovn a pak už jen eká na p ijaté pln ní z povinného ru ení viníka na sv j ú et. Nicmén likvidace pojistné události není vždy snadnou záležitostí. A koliv to mnohdy neví, nemá poškozený nárok pouze na náhradu za opravu poškozeného vozidla,

12


nýbrž také za odtah svého havarovaného vozu, za náklady na zdravotní pé i související s nehodou, za ušlý zisk nebo dokonce také za ušlou mzdu. Pozice poškozeného, jakožto lov ka bez pot ebné znalosti problematiky pojiš ovnictví, je proto v praxi více než nevýhodná. T žko tak m žeme o ekávat, že poškozený sám, dokáže od pojiš ovny vymoci všechny náhrady, na které má v tom kterém p ípad nárok, když o nich asto ani neví. Z tohoto d vodu bývá

asto vykalkulované pojistné pln ní neadekvátní

skute né újm . Rozumné ešení tudíž znamená, nechodit na pojiš ovnu sám, ale nechat od po átku jednat zástupce, na kterého má každý poškozený nárok p ímo ze zákona (30). Profesionální zastoupení totiž zahrnuje služeb právník a zkušených likvidátor , kte í dokáží nárokované pln ní nejenom vypo íst, ale také podložit. Takový právní zástupce je tak pojiš ovnám na rozdíl od poškozeného laika skute n rovnocenným soupe em - našimi partnery jsou totiž poškození, nikoli pojiš ovny. D ležité je také zd raznit, že firmy v roli prost edníka nedostávají žádné provize za vy ízení pojistné události. Jejich jediným p íjmem je platba pojiš ovny za p j ovné automobilu, které v souladu se zákonem poškozený využil. Za ú elem dosažení ádného odškodn ní, nabízíme poškozeným z dopravní nehody kompletní vy ízení a likvidaci jejich pojistné události, v etn

vy ízení veškerých

formalit s pojiš ovnou, policií R i servisem.

"*.*.

$

&

P i úvahách jaká forma podnikání bude pro naší innost optimální, vycházeli jsme ze skute nosti, že jsme pom rn malá firma, nabízející své služby omezenému po tu zákazník v závislosti na kapacitách vozového parku. Každá zakázka vyžaduje pom rn náro nou administrativu a as. Alespo z po átku našeho podnikání tak nejsme sami logicky schopni uspokojit každého z klient . Z pohledu trhu však není tato skute nost p ekážkou pro úsp šnou podnikatelskou

innost, jelikož všeobecné pov domí

spole nosti o našich službách nedosahuje nyní tak vysoké úrovn . Lze tedy o ekávat, že neuspokojená poptávka proto bude jevem spíše vyníme ným a ešila by se spoluprácí s konkurencí. Ze zkušenosti víme, že doba nutná pro kompletní vy ízení škodné události

13


s pojiš ovnou, bývá v pr m ru dva m síce. Není proto neobvyklé, že pln ní nám pojiš ovna poskytne až po dokon ení opravy vozu, vrácení zap j eného vozidla a vyfakturování poškozenému.

asto také dochází ke zkrácení požadovaného pln ní ze

strany pojiš ovny a ást p ípad musí být vymáhána soudní cestou, p i emž v eských podmínkách musíme po ítat s trváním soudního ízení t eba i dva až t i roky. Proto je výhodné pokud subjekt nabízející tyto služby poškozeným z dopravních nehod není ú etní jednotkou (viz. § 1 zákona . 563/1991 Sb. o ú etnictví) a m že tudíž vést pouze da ovou evidenci. Ta mu umož uje zda ovat daní z p íjmu pouze realizované p íjmy a nikoli vyfakturované výnosy. Výhodou da ové evidence je rovn ž její nesvázanost ú etními p edpisy. Další p edností da ové evidence je možnost vést ji v MS Excel, nebo jiném tabulkovém kalkulátoru. To umožní vyhnout se nákupu speciálního software. Jednoduchost vedení da ové evidence zase umožní vyhnout se nákupu ú etních služeb. Vycházíme-li ze skute nosti, že zamýšlíme vést da ovou evidenci, a sou asn také z charakteru našeho podnikání, které je typické svými riziky, dosp jeme k záv ru, že ideální právní formou bude založení sdružení podnikatel bez právní subjektivity dle § 829 a následujících Ob anského zákoníku. Výhodou sdružení podnikatel je rovn ž jednoduchost založení. V neposlední ad

je

výše uvedená úvaha také vhodná z

pohledu zdan ní pouze p íjm (skute n obdržené platby) o proti výnos m. Avšak každé ešení má i své stinné stránky. Nap íklad v p ípad ztráty je stanoven minimální vym ovací základ (nevztahuje se na 1-2 rok podnikání) a minimální da cca 10 000, zatím co u spole nosti s ru ením omezeným se p i ztrát da neplatí. V p ípad s.r.o. spole níci také neru í za ztrátu celým svým majetkem, ale jen do výše nesplacených vklad . Vysoké odvody na OSSZ a ZP (i v p ípad ztráty, pokud jednotliví spole níci nebudou mít jiný p íjem ze zam stnání, p i kterém dosáhnou 74.000 K vym ovací základ, platí povinn !) Procento odvod se zvyšuje a odvíjí se od minimální mzdy, která neustále roste. Navíc s. r. o., jakožto právní forma podnikání, zdá se být z pohledu zákazník vnímána daleko lépe než živnost, což lze využít nejenom v reklam , ale také ve styku s konkurencí

i partnery, se kterými zamýšlím dlouhodob

spolupracovat. Jelikož

výhody p evládají nad nevýhodami, rozhodla jsem se založit Help One, spole nost s ru ením omezeným.

14


"*.*3 4

5$ 6 $

$

„Podle r zných studií zabývajících se p í inami neúsp chu malých podnik

je

v devadesáti osmi procentech neúsp ch zap í in n slabým managementem. Pouze 2 % p ipadají na vrub neovlivnitelných faktor , které jsou mimo možnost kontroly zainteresovaných osob.“ (2, str. 27) Rozhodující manažerské funkce budou vytvo eny dv a jejich práva a povinnosti budou rovnom rn

rozd leny. Vztahy mezi manažerskými funkcemi budou potvrzeny

písemnou dohodou.

Jednatelem spole nosti budu já, Bc. Dana Oberreiterová, narozena 1982. V tomto oboru již mám ur ité zkušenosti, které jsem získala za doby spolupráce se spole ností Nehodový servis, s.r.o.. Prakticky jsem tak mohla proniknout do problematiky likvidace pojistných událostí, nau ila jsem se mnohé ve v cech spjatých s jednáním s pojiš ovnami, v kontaktu se zákazníky, v navazování obchodních vztah

a

v neposlední ad také v oblasti kalkulací cen a oprav automobil . V posledních letech jsem mj. získala také praxi s individuálním dovozem automobil ze zahrani í, která je pro budoucí podnikatelskou innost klí ová, jelikož tímto ušet í cca 10-15% prost edk pot ebných na po ízení vozového parku. Pro úplnost údaj , níže uvádím základní informace o mém vzd lání: Vzd lávací institut Franka Dysona (09/2007 – 06/2008) - Oce ování a odhady nemovitostí - ádné studium - odhady a oce ování nemovitostí, pozemk , staveb a trvalých porost - P edpokládané ukon ení studia s v prosinci 2008 Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta podnikatelská (09/2006 – 05/2008) - Studijní program Ekonomika a management - Studijní obor Podnikové finance a obchod – 2 leté inženýrské studium - Diplomová práce na téma „Podnikatelský plán“ - P edpokládané ukon ení studia s titulem Ing. v ervnu 2008

15


Univerzita Hradec Králové, Fakulta Informatiky a Managementu (09/2002 – 05/2006) - Studijní program Ekonomika a management - Studijní obor Finan ní management – 3ti leté bakalá ské studium - Ukon ení studia s titulem Bc. v kv tnu 2006

! "#

$ %& '( #)#

Narozen 1971, zkušenosti z oboru na úrovni n kolikaletého zam stnání jako pojiš ovací agent a likvidátor pojistných událostí. Cenné znalosti z vysokoškolských kurz v oboru nejen pojiš ovnictví. Dostate né zkušenosti s jednáním se zákazníky a taktéž s pojiš ovnami.

*+

(

Vedle stálých zam stnanc budeme dlouhodob spolupracovat s vybranými servisními techniky,

právními zástupci (profesionálové na vymáhání dlužných

pojiš oven), dopravci (extern

ástek od

zajištující odtahy nepojízdných automobil ) a

zprost edkovateli.

"*.*7 - 2

0

V našem podnikaní existují také ur itá úskalí, které bychom jist nem li opomenout. Znalost možných rizik je základem úsp chu, a proto i my máme p ipraveny ur ité krizové scéná e, které by nám m ly být nápomocny v t ch nejnáro n jších situacích. Za nevýhodu m že být nap íklad považována skute nost, že jsme pom rn malá firma, která co do po tu ítá pouze dva ídící pracovníky. Ve firmách naší velikosti proto m že p ípadná dlouhodobá nep ítomnost jednoho ze len

zp sobit zna né problémy. Je

pravdou, že situacím jakou je tato se z ejm dost dob e p edcházet nedá, nicmén p ípadné ešení bychom m li nalézt už nyní a to nap íklad v podob najmutí další pracovní síly, kterou za stavu b žného provozu nepot ebujeme, což nám umožní plynulý chod našeho podnikání bez výrazného navýšení investic.

16


Obávat bychom se dále mohli eventuálních zm n ve zn ní zákona o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla, který je základním pilí em našeho podnikání. Pokud by se p ípadná novelizace stala aktuální, mohlo by nám to zp sobit doslova existen ní problémy (zejména v p ípad

posílení pozice pojiš oven ku poškozenému). Firmy

p sobící v tomto odv tví, jsou totiž finan n závislé na poskytnutém pln ní ze strany pojiš oven. Pojiš ovny ovšem logicky existenci podobných subjekt nevnímají p íliš pozitivn a ada p ípad tak mnohdy kon í vleklým soudním sporem. Spolupráce s pojiš ovnami, je proto podstatným rizikovým faktorem, který by v p ípad právního posílení pozice pojiš oven mohl nabýt na svém významu. V sou asné dob však žádné tendence k podobným zm nám nepozoruji. Do jisté míry tentýž d sledek, mohly by mít tzv. sezónní výkyvy zp sobující dlouhotrvající nedostatek nebo naopak p ebytek poptávky po našich službách. T mto sezónním trend m m žeme jen st ží zabránit, ale na druhou stranu jim lze pom rn úsp šn

p edcházet. A to nap íklad prost ednictvím v asného prodeje voz

p ed

o ekávaným poklesem po tu klient , nebo prost ednictvím plánovaných úspor v dob prosperity. Opomenout bych nem la ani trendy s d sledkem opa ným, kdy je naopak poptávka enormn vysoká a tudíž neuspokojená. Za takové situace bych mohla reagovat zvýšením investic do hmotných zdroj , které jsou vysoce rentabilní, tudíž do nákupu nebo p ípadn pronájmu dalších automobil . V neposlední ad mohu za rizikový faktor považovat také závislost na vozidlech ur ených k zap j ení, které jsou z pohledu zákazníka naší dominantní službou. Proto musíme mít naše vozy nadstandardn

pojišt ny proti krádeži, havárii a živelným

pohromám.

"*.*8

(

&1

Konkuren ní p edností se obecn rozumí: „Komplex unikátních rys spole nosti a/nebo jejích produkt /služeb, které jsou cílovou skupinou zákazník považovány za podstatné a které tito vnímají jako výjime né vzhledem ke konkuren ní firm / konkuren ní nabídce.“ (3., s 245)

17


Naší p ednost spat ujeme jednak v obecné nev domosti poškozených o možnosti využití náhradního vozidla p i pojistném události zp sobené dopravní nehodou a dále pak také v našem komplexním portfoliu služeb – vy ízení pojistné události v etn opravy auta tzv. „na klí “, bez újmy na ase a pen z poškozeného, tj. s využitím náhradního vozidla zap j eného bezplatn poškozenému.

"*.*9 :

$(

5

;&

(

Pro kolektiv spolupracovník a pro ve ejnost je nutné volit proklamativní formulaci cíl podniku. To neznamená, že je možné p ehán t, nebo dokonce lhát. Utajení informací o cílech podniku by se m lo týkat pouze takových sd lení, jejichž zve ejn ním m že podniku vzniknout škoda. Formulace cíl

podniku je oznámení v le založené na

realistické rozvaze, které pevn vyzna uje sm r, jímž se chce podnik ubírat. Prvo adým strategickým cílem naší firmy je získávání nových a spokojených klient , kte í nás doporu í dalším zákazník m. Firma si snaží vybudovat nejenom dobré jméno, ale p edevším také dobré vztahy se zákazníky, kte í jsou pro nás klí ovým atributem úsp chu. Za p edpokladu napln ní tohoto cíle, hodláme v horizontu p ti let expandovat naše služby do jiných región

R. V p ípad

upevn ní naší pozice v d ležitých

regionech (p edpoklad do 10 let od založení), následn zamýšlíme ší it naše služby prost ednictvím franchizingu.

18


"*3

(

(2

Jak již bylo uvedeno, p edm tem

našeho

podnikání je bezplatná pomoc poškozeným p i dopravní nehod , a to v podob

jejich

zastoupení

v jednání

s pojiš ovnou za ú elem dosažení

odškodn ní

v rozsahu, na které má poškozený od pojiš ovny viníka nehody nárok. V souladu s mojí marketingovou strategií, chci však mým klient m nabídnout také další dopl kové služby, které se k pojistné události vážou. Pln si totiž uv domuji, že pot eby klienta v situaci jakou je práv autonehoda, zahrnují také jiné aspekty než jen zajišt ní náhrady za zp sobenou škodu. Naší vizí je klienta nejenom zastupovat, ale p edevším jej ve všech ohledech uspokojit. Nem li bychom se nechat odradit p ípadnými obtížemi p i ízení kvality služeb. Jedna z cest vede p es definování spokojenosti zákazník se službami p es možné p í iny jejich nespokojenosti. Jeden z nejpromyšlen jší zp sob vychází z tzv. teorie „rozpor “ (gap theory), autor

Parasuramana, Zeithamlové a Berryho. Tito auto i definovali

n kolik Dimenzí kvality služeb. Viz tabulka: Tabulka-1: Dimenze kvality služeb dimenze kvality spolehlivost serióznost dojem orientace na zákazníka

stru ný popis schopnost poskytnou nabízenou službu tak, jak bylo p islíbeno znalost a ochota, zdvo ilost zam stnanc a jejich schopnost vzbuzovat d v ru a jistotu vzhled fyzického prost edí provozovny a zam stnanc , vizuální styl dokument , úrove propaga ních materiál individuální pozornost, kterou firma v nuje svým

19


zákazník m. ochota pomoci zákazník m a poskytnout jim služby v as

zodpov dnost

Protože v ím, že spokojený klient komunikující do svého okolí pozitivní zkušenosti a reference o naší firm , je tou nejlepší reklamou, snažíme se zákazníkovi nabídnout celý „balí ek“ služeb, který pln reflektuje jeho pot eby. Za tímto ú elem zákazník m nabízíme následující služby:

"*3*

/ &;,

%(

Bez ohledu na to sloužil-li Vám poškozený v z k služebním nebo soukromým ú el m, nabízíme našim klient m náhradní v z, po celou dobu ešení jeho pojistné události a to zcela zdarma. Náš vozový park disponuje vozidly st ední t ídy, které uspokojí nároky každého klienta. Prost ednictvím HELP ONE s.r.o, tak poškozený získá náhradního vozidlo po dobu opravy jeho poškozeného vozu nebo v p ípad totální škody do doby, než obdrží pojistné pln ní, za ú elem koup vozu nového. Jelikož chceme uspokojit nároky každého, nabídneme také vozy užitkové.

"*3*

'

%(

Budeme spolupracovat s odtahovými službami. Havarované automobily p epravíme dle požadavku klienta z místa nehody do nejbližšího autoservisu, dom nebo na jakékoliv jiné místo na území

R. Po dobu šet ení dopravní nehody, opravy nebo likvidace

pojistné události zajiš ujeme nonstop st ežené parkování. Každé naložené a p epravované vozidlo je pojišt no proti p ípadnému poškození.

"*3*"

1 &

&

%

%

Sou ástí odtahu poškozeného vozu bude i zajišt ní p epravy celé posádky v etn zavazadel do místa bydlišt nebo do cílové stanice, pop ípad zajistíme proplacení

20


ástky za tyto služby. Toto samoz ejm platí nejen pro území eské republiky, ale pro státy v rámci EU, pro které je povinné ru ení platné (dle zelené karty). Stejn jako jiné, také tuto službu lze nárokovat z povinného ru ení, pro poškozeného je tudíž zdarma. Pro sv j rozsah bývá ovšem mnohdy velmi obtížn vymahatelná. Náhrady totiž v t chto p ípadech bývají pom rn vysoké a pojiš ovny se jim proto cht jí vyhnout. Tato naše zdánliv nevýznamná služba, tak m že leckdy klient m ušet it nemalou finan ní ástku.

"*3*.

&

&

%

'

%(

Díky úzké spolupráci se zna kovými nebo nezna kovými servisy, provádíme v rámci našich služeb také

opravu

poškozeného vozidla, a to op t zcela zdarma. Pokud zákazník využije opravy prost ednictvím HELP ONE s.r.o., neplatí nic ani v p ípad , kdy pojiš ovna poníží své pln ní o amortizaci. Všechna tato rizika bereme na sebe. Za ojedin lou službu lze mj. považovat možnost vydání opraveného vozidla ihned po oprav , bez ohledu zdali jme již od pojiš ovny obdrželi tzv. krycí dopis1 i nikoliv. Naprostá v tšina servis totiž nevydává opravený v z bez zaplacení opravy, p ípadn bez obdržení krycího dopisu. Tato fáze bývá pro klienta velice problematická, nebo v dob

ekání na krycí dopis nemá klient své auto ani zap j ené, protože p j ovné po

dobu ekání servisu na krycí dopis nelze pokrývat z nárok povinného ru ení klienta. Vst ícný krok podob vydání opraveného vozu v okamžiku opravy je jenom potvrzením vysoké kvality našich služeb.

1

Krycí dopis je potvrzení pojiš ovny o závazku uhradit náklady za opravu poškozeného vozidla.

21


"*3*3

(&

Chceme d lat maximum pro to, aby bylo odškodn ní vyplaceno našim klient m v nejkratším možném termínu. Avšak obdržet od pojiš ovny pojistné pln ní do 24 hodin je zkrátka nemožné. Proto klient m nabízíme zcela ojedin lou službu. Umož ujeme poškozeným obdržet náhradu za poškozené vozidlo v nejrychlejším možném termínu a to v hotovosti. Klient m, pro které je rychlost výplaty prvo adým hlediskem nabídneme ástku, kterou vyplatíme z vlastních zdroj a odkoupíme tím pohledávku za pojiš ovnou. Tato služba je pro poškozené nabízena jak p i menších škodách, kdy klienti na pojistné pln ní z r zných d vod necht jí ekat, tak také v p ípadech, kdy je škoda na havarovaném vozidle takového rozsahu, že by náklady na jeho opravu p esahovaly skute nou hodnotu vozu. Prost ednictvím odkupu škody, jsme tak schopni klient m zajistit prost edky na nákup nového vozu okamžit . Samotný proces odkupu škody p itom probíhá velmi rychle. Nejprve prov íme oprávn nost nároku, poté náš technik provede prohlídku poškozeného vozidla, prost ednictví sofistikovaného systému WinCABAS vypo teme kalkulaci škody a pak už jen klientovi vyplatíme hotovost. ástka, za kterou škodu odkupujeme, je v takovém p ípad logicky nižší než o ekávané pojistné pln ní (obvykle se stanovuje na úrovni 7080%). Dáváme však klientovi k dispozici as, po který by musel na vy íslení náhrady ekat a zbavujeme jej všech starostí vy ízením škodné události.

"*3*7 <

$

& ;

( &

Všichni naši klienti mají možnost na našich internetových stránkách získat aktuální informace o pr b hu opravy svého vozidla a o stavu vy ízení uplatn ných nárok na pojiš ovn . Na základ hesla, které klient obdrží se smlouvou, se m že kdykoli p ihlásit do své složky a b hem minuty tak zjistit v jakém stádiu se jeho škodná událost práv nachází. Pot ebné informace, v etn fotodokumentace, jsou pr b žn aktualizovány.

22


"*3*8

&

&

Partnerem naší spole nosti je renomovaná advokátní kancelá , která se úzce specializuje na problematiku pojistného práva. Tým zkušených právník , je tak p ipraven hájit zájmy klienta v p ípad liknavosti pojiš ovny nebo v jiných problematických situacích t eba i p ed soudem.

"*3*9 =

&

Naši klienti budou mít k dispozici asisten ní linku, kterou mohou využít 24 hodin denn . V p ípad

škodné události, sta í tedy jenom zavolat, sd lit své jméno,

telefonické spojení a p esné ur ení místa škodné události. V závislosti na stavu poškozeného vozu, bude situace ešena externím dopravcem pro p ípad vážné události, nebo pouze doporu ením následného postupu a sjednáním sch zky v naší kancelá i, pro p ípad mén komplikovaný.

"*3*>

;

1

& ,

5

(

Bezprost edn po nehod dostane její ú astník od policie takzvané potvrzení o ú asti na dopravní nehod , kde jsou uvedena všechna podstatná fakta (datum a místo nehody a její ú astníci). Z tohoto dokladu ovšem nevyplývá, kdo je viníkem nehody. Poškozený, který se na nás obrací, proto musí být vždy vybaven protokolem o nehod v silni ním provozu s projednáním, kde se zpravidla na poslední stran uvádí také viník nehody. Známe-li viníka a poškozeného, proces pokra uje v následujícím sledu:

,

-.

( &

/

Poškozený podepíše plnou moc o právním zastoupení a poskytne pot ebné podklady pro vymáhání škody (kopie idi ského a technického pr kazu, popis nehody atd..)

23


,

0 1&

(

(

2

V p ípad zap j ení náhradního vozidla dále poškozený poskytne živnostenský list a knihu jízd (nebo obdobný doklad o pravidelném využívání vozu ke služebním ú el m). Pokud auto neslouží k podnikání, poskytne estné prohlášení se zd vodn ním pot eby náhradního vozidla.

,

-.

%3 /

( 4'

%(

Dle speciálního softwaru, který mj. používají práv

pojiš ovny, jsme zákazníkovi

schopni p edb žn odhadnout výši pln ní. Na základ t chto informací se pak zákazník m že objektivn rozhodnout, jakou variantu náhrady bude preferovat, zdali standardní nebo rychlou - formou odkupu škody v hotovosti. P edb žn lze také odhadnout další náhrady za škody, které poškozený v souvislosti s nehodou prokazateln utrp l (nap . ujma na zdraví apod.).

,

-.

(

&'5

%

Ve chvíli, kdy máme od zákazníka k dispozici veškeré podklady k pojistné události a sou asn také náležit podepsanou žádost o zastupování, kontaktujeme pojiš ovnu a startujeme proces likvidace škody. Od tohoto okamžiku se již poškozený nemusí o nic starat.

,

') 2 /

2

Fáze opravy vozu nastává ve chvíli, kdy pojiš ovna potvrdí p ijetí pojistné události. Oprava prob hne u servisu vybraného zákazníkem nebo v jednom z našich smluvních servis

(mimo likvidace pojistné události takzvaným rozpo tem). O stavu opravy

automobilu poškozeného pravideln informujeme.

24


,6

7

%(

)1

Ve chvíli, kdy je v z opraven, provedeme kone né uplatn ní nárok u pojiš ovny (faktury za opravu, odtah, bolestné atp.). Záv rem je posléze p ipsání pojistného pln ní na ú et poškozeného.

,8

"

&

/

%(

Provedeme kontrolní výpo et pojistného pln ní a v p ípad neoprávn ného krácení pln ní, nárokujeme doplatek do odpovídající ástky na pojiš ovn . Nejprve cestou mimosoudní, v p ípad nutnosti cestou soudní.

,9

:

(

V praxi se tedy poškozený p estává o v ci starat již v moment , kdy jinému poškozenému starosti teprve za ínají. Navíc je d ležité zd raznit, že právní zastoupení je poškozenému poskytováno zdarma. Náhradu za naše služby totiž získáváme p ímo od pojiš ovny viníka. Pokud tedy poškozený právního zastoupení nevyužije, šet í tím peníze pouze pojiš ovn . Navíc kone ná náhrada nebude ani vyšší, spíše naopak. Naši klienti tak nejenom, že získávají pojistné pln ní v plné výši a v termínech, kterými jsou pojiš ovny vázány, ale navíc také nemusejí ztrácet as vy izováním etných formalit a ješt si jezdí zdarma zap j eným vozem. Záv rem je však t eba zd raznit, že Help one s.r.o. není kouzelník, který vym že nemožné. V našich kompetencích je pouze zajistit pro klienta vyplacení pojistného pln ní ve správné výši a v ádných termínech. Na první pohled služba oby ejná, ve svém d sledku však velmi p ínosná.

25

4 - Teoretická východiska práce

. ? &

5

26


.*

; $

&

„Porter v model p ti sil ur uje konkuren ní tlaky a rivalitu na trhu. Rivalita trhu závisí na vzájemném p sobení a interakci základních ty ech sil (konkurence, dodavatelé, zákazníci a substituty) z nichž se odvíjí ziskový potenciál celého odv tví. Model rivality na trhu, který se stal d ležitým nástrojem pro analýzu konkuren ní síly v okolí firmy, popsal Michael E. Porter z Harward School of Business Administratic. Jeho sí p ti element

2

napomáhá manažer m odhalit p íležitosti a ohrožení podniku a stanovit tak

obchodní strategii s ohledem na okolní prost edí firmy.“ Rivalita na trhu podle Portera a jeho obecn platných sil je znázorn na viz Obrázek-1. Obrázek-1: Porter v model p ti sil

Zdroj: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/porteruv-modelkonkurencnich-sil/

2

N kdy je používána i 6-tá síla, za kterou je považována vláda.

27


Pro pochopení podstaty Porterových myšlenek, nalezla jsem a využila manažerské nástroje, které mi v krátké dob umožnily alespo

áste n vyhodnotit a racionáln

kvantifikovat vliv t chto p ti sil. Výstupy plynoucí z tohoto hodnocení jsou rozvedeny v jednotlivých bodech. 1. Riziko vstupu potenciálních konkurent = 10% na celkové rivalit Náš trh je z vn jšku dostate n chrán n, jelikož zde existují bariéry vstupu pro nové konkurenty. T mi jsou kapitálové zajišt ní, legislativní znalost problematiky pojišt ní, dokonalý p ehled o procesu likvidace pojistných událostí a v neposlední ad také obchodní vztahy s autoservisy. 2. Rivalita mezi stávajícími konkurenty = 20% na celkové rivalit Firmy p sobící v Hradci Králové nevyvíjejí žádnou marketingovou ani obchodní strategii. Firmy žijí pouze z reference zákazník . V královehradeckém kraji se tak neprofiluje žádný dominantní konkurent. Mezi stávajícími konkurenty není silný konkuren ní boj, ba naopak navzájem si vypomáhají. 3. Smluvní síla odb ratel = 10% na celkové rivalit V našem odv tví je pozice odb ratel

zanedbatelná. Jelikož nejsme výrobní

firma, nemohou se proti nám odb ratelé spojovat a vyjednávat nap íklad slevy na v tším objemu zboží apod. V p ípad , že bychom poskytovali pouze vyp j ení automobil , mohly by po nás v tší firmy požadovat slevy na p j ovném. Vše by bylo v rovin naší domluvy. Síla odb ratel by se tak ani v tomto p ípad nemohla projevit, jelikož p edstava, že se firmy z r zných odv tví budou spojovat jen kv li nižším cenám za p j ovné automobil , je skute n nereálná. 4. Smluvní síla dodavatel = 20% na celkové rivalit Našimi dodavateli jsou p evážn

servisy automobil

a samostatní opravá i.

Jejich pozice však není silná. Nejedná se o monopolní dodavatele. Výb r p i volb našich dodavatel máme široký. P esto jsou pro nás kvalitní dodavatelé klí ovými obchodními partnery. 5. Hrozba substitu ních výrobk = 40% na celkové rivalit

28


Naše služby nemohou být snadno nahrazeny jinými, leda by se zm nila úprava p íslušného zákona. Na zastupování p i ešení pojistné události má dnes nárok každý poškozený. Substitutem pro nás m že být, když se poškozený v této v ci spolehne jen sám na sebe a možnost zástupce nevyužije. Paradoxn

tak

soupe íme proti substitutu, který má pro zákazníka daleko nižší užitnou hodnotu. Záv rem bych ráda zd raznila, že to nejsou jen vlivy samotné, nýbrž také vlivy mezi nimi vzniklých synergických vazeb, které navíc nejsou konstantní, ale siln prom nlivé v ase i tržním prost edí. Proto bychom je p i úvaze o rivalit v našem odv tví nem li opomíjet.

.*

?

5$

(

Problematika našeho tržního prost edí nespadá do b žné praxe a v mnoha ohledech se s obvyklými makroekonomickými modely zcela míjí. Prost ednictvím srovnání praxe s teoretickým modelem však získáváme o konkurenci základní p edpoklady, které m žeme následn využít ve fázi tvorby marketingové strategie. Proto si i p es jisté odlišnosti, dovolíme naší konkurenci p ipodobnit n kterému z makroekonomických model . Ze všech známých model charakterizuje náš trh nejlépe oligopol a v ur itých aspektech také dokonalá konkurence - stejná cena a podobný produkt. Vzhledem k existujícím bariérám však i p esto model oligopolu vyhovuje našemu prost edí lépe.3

)

)

;

existence n kolika firem v odv tví, zpravidla diferencovaný produkt, bariéry vstupu znemož ující p íchod nových firem, každá firma je natolik silná, že m že stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).

3

Zkoumání námi identifikovaných konkuren ních firem, je obsahem kapitoly „Analýza konkurence“

29


Výše uvedené obecné rysy oligopolu, je v našem p ípad nutné blíže specifikovat a jistých p ípadech také zamítnout. Hlavním rozdílem je skute nost, že náš trh naprosto postrádá faktor ceny. Naše služba je totiž pouze jakousi p idanou hodnotou ke službám pojiš oven a jako taková není p edm tem sm ny. Cena tak není odvislá od situace na trhu, není závislou prom nou na množství, není st edem nabídky a poptávky, a v kone ném d sledku tak ani není v kompetencích firmy cenu ovlivnit. Oproti klasickému oligopolu, proto v našich podmínkách neplatí definice, že každá firma je natolik silná, že m že stanovit cenu vyšší než mezní náklady. P estože zákazník za naše služby žádnou cenu neplatí, pojiš ovnám cenu ú tujeme. Její výše je ovšem vypo tena v souladu se zákonem a je odvislá od konkrétní situace poškozeného. Jediným p íjem za naše služby je tedy náhrada od pojiš ovny viníka dopravní nehody. Co se diferenciace produkt

tý e, není náš produkt o mnoho jiný než produkt

konkuren ní. Obsahov je totiž definován p ímo zákonem, který podmínky vhodné pro jeho existenci utvá í. Co ovšem zákon nestanoví, je zp sob jakým m že být produkt na trhu umíst n. Jediným možným diferenciátorem produktu je tudíž forma neboli obal produktu. Firmy se tak mohou lišit nap íklad nabídkou dopl kových služeb, jejich kvalita nebo v p ípadn promyšlenou marketingovou komunikací. Co ovšem zcela popírá charakter dokonalé konkurence jsou bariéry vstupu na trh a z nich plynoucí omezený po et firem. Problematika vstupu nových firem na trh, je do zna né míry ovlivn na obecnou neznalostí zákonné úpravy umož ující výkon podnikání našeho druhu. Dále jsou bariérami také kapitálová náro nost (po ízení vozového parku), neexistující obchodní vztahy i malá databáze potenciálních zákazník . Bariéry vstupu pro nové konkurenty lze hodnotit jako dostate n vysoké. Nemusíme mít tudíž obavy, že by se v našem sousedství tzv. „p es noc“ objevil nový a silný hrá .

30


.*" @AB ?

5%

Vn jší prost edí zahrnuje mnohé oblasti, které mohou mít vliv na naše podnikání. Abychom m li p ehled o vn jších silách, které pro nás mohou být n kdy až životu nebezpe né, použili jsme za ú elem analýzy vn jšího prost edí snad nejú inn jší nástroj,

kterým je práv SLEPT. Ten definuje následující faktory, které na firmu

z vn jšku p sobí: Sociální faktory Legislativa Ekonomika (p íjmy obyvatelstva, tendence ekonomiky) Politické faktory (politické tlaky) Technologické faktory

.*"*

@

Našimi potenciálními zákazníky jsou idi i jakýchkoliv dopravních prost edk . Dle statistik dopravní nehodovosti (dále viz kapitola 6.1.2. Statistika dopravní nehodovosti) je naším zákazník m nej ast ji 25 až 34 let, p i emž s p ibývajícím v kem po et nehod klesá. Zastoupení jsou p itom jak muži i ženy (statistika tento údaj nezohled uje), nezáleží na náboženství, ani bohatství, protože poskytovaní pomoci p i autonehodách je zdarma a p ijme ji každý. Graf-1: Podíl nehod v závislosti na v ku idi e

31


35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% < 18

18-20

21-24

25-34

35-44

45-54

55-64

> 64

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html Vedle v kového složení jsou pro nás jist d ležité také jiné demografické ukazatele. Trendem projevujícím se již od po átku 90. let je nap íklad migrace obyvatel z vesnic a malých obcí do velkých m st regionálního významu. Podíl m stského obyvatelstva k obyvatelstvu žijícímu na vesnicích tak rok od roku roste. P estože má svá negativa, pro nás je tento vývoj p íznivý, jelikož zvyšuje hustotu zalidn ní ve m st a lze p edpokládat, že bude mít také ur itý vliv na zvýšení dopravní nehodovosti. Uvažujeme p itom, že jednoduchým principem: více obyvatel => více voz v provozu => více dopravních nehod => více zákazník Vedle této skute nosti lze p ízniv hodnotit také fakt, že náchylnost lidí k automobilové doprav se také zvyšuje (tento záv r potvrzuje statistika podílu po tu osob na jeden automobil viz kapitola 6.1.1. Po et registrovaných automobil ), sociální faktory jsou nám tudíž p ízniv naklon ny.

.*"*

A

V R je podnikání

ízeno živnostenským a obchodním zákoníkem, který musí

dodržovat veškeré právní subjekty. Vedle tohoto, je naše podnikání navíc odvislé od platnosti zákona

. 168 / 99 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou

provozem vozidla, který upravuje vztahy mezi poškozeným a pojiš ovnou. Poslední

32


novela tohoto zákona, která vstoupila v platnost od 1.5.2004., pom rn významn posiluje postavení poškozeného v i pojiš ovn . Pro p íklad m žeme uvést povinnost pojistitele vyplatit škodu ve lh t do t í m síc . Pojistitel je navíc povinen písemn zd vodnit poškozenému p ípadná krácení, která byla použita p i výplat

pojistné

události. Další velice významný posun nastal p i odškodn ní úmrtí p i dopravní nehod , kde mají všichni poz stalí nárok na pom rn vysoké odškodné. D íve nebyla výše odškodn ní v t chto smutných p ípadech v bec upravena. A koliv to není obecn známe, z povinného ru ení se nehradí jen poma kané plechy na vozidle a takzvané škody na majetku t etích osob. To je jen jedna ást pojistného pln ní a z hlediska rozsahu ta mén nákladná. Z povinného ru ení mají poškození nárok na celou adu dalších pln ní, která mohou dosahovat vysokých ástek. Zdaleka nejvyšší náhrady se vyplácejí za škody na zdraví. Do této kategorie ale nepat í jen bolestné (odškodn ní za zp sobenou bolest), ale i náhrady škod za ztížení spole enského uplatn ní v d sledku úrazu. Poškozený má nap íklad také možnost požadovat náhradu za ztrátu výd lku p i pracovní neschopnosti. Tím však vý et možných náhrad nekon í. Poškození mohou na viníkovi, resp. jeho pojiš ovn , požadovat také náhradu i po skon ení pracovní neschopnosti nebo p i invalidit - takzvanou rentu. Ob ti dopravní nehody také náleží náhrada za ztrátu d chodu v p ípad , že byl na n jakou dobu vy azen z pracovního procesu a dosáhne tak nižšího základu pro ur ení starobního d chodu. V p ípad dopravní nehody se smrtelným úrazem také m že uplatnit nárok na náhradu náklad spojených s výživou poz stalých. idi i, kte í nemají uzav ené povinné ru ení tak riskují, že všechny tyto škody budou místo pojiš ovny platit sami. Zvlášt , pokud motorista vážn jší dopravní nehodu se škodou na zdraví a majetku zp sobí v zahrani í, mohou náhrady v souhrnné výši dosáhnout astronomických výšin. Z toho d vodu je také d ležité zajímat se o limity pojistného pln ní. Zákonná minima totiž pro v tší nehody nemusí sta it. Záv rem k této ásti uvádíme p ehled škod, které b žné povinné ru ení kryje: Škody na majetku zp sobené p i provozu motorového vozidla (škody na vozidle jiného idi e a na ostatním majetku t etích osob - nap íklad poškozené sloupy ve ejného elektrického osv tlení, poškozené dopravní zna ení a ada dalších). Odškodn ní za bolest (základní bolestné).

33


Odškodn ní za ztížení spole enského uplatn ní - trvalé následky úrazu, které postiženou osobu omezují a které mají prokazateln nep íznivý vliv na její uplatn ní v život a ve spole nosti. Náhrada za ztrátu výd lku p i pracovní neschopnosti. Náhrada po skon ení pracovní neschopnosti nebo p i invalidit (vyplácení renty poškozenému po skon ení pracovní neschopnosti). Náhrada za ztrátu na získaném starobním d chodu z d vod pracovního procesu. Náhrada náklad na výživu poz stalých (v p ípad smrtelným úrazem). Úhrada náklad za ízením.

výpadku z

dopravní nehody se

lé ení vyplacená zdravotními pojiš ovnami zdravotnickým

Náklady nezbytného - ú eln vynaloženého, právního zastoupení poškozeného p i uplat ování nároku na náhradu škody. Zákon o povinném ru ení, který poškozenému umož uje využít ve stysku s pojiš ovnou bezplatného právního zastoupení, jakožto sou ást náklad spjatých s ešením pojistné události, nám utvá í prostor poškozené zastupovat a provozovat naše podnikání. Aktuáln platná právní úprava, je pro nás navíc p íznivá a z ur itého pohledu dokonce i výhodná. P estože v tuto chvíli nám není známo, že by v této v ci vláda

R

p ipravovala jakékoliv zm ny, je pro nás legislativa klí ovým pilí em našeho podnikání. Proto musíme vládní aparát neustále sledovat a p ípad zm ny d kladn zkoumat.

.*"*" B „Vývoj

$

eské ekonomiky se v posledních letech vyzna oval zrychlováním

ekonomického r stu a poklesem míry nezam stnanosti. Míra inflace pat ila k ekonomickým ukazatel m, kterými se eská republika mohla když ne chlubit, tak se za n alespo nestyd t. Zatímco vláda byla kritizována za nadm rné schodky státního rozpo tu, inflace d ímala pod 3 % (viz graf níže). Za átek roku 2008 s sebou však p inesl znepokojivou informaci o meziro ním r stu indexu spot ebitelských cen o 7,5 %. Definitivn tak skon ilo období, kdy jsme nemuseli v d t, že n co jako inflace existuje. V lednu 2008 však index spot ebitelských cen v meziro ním porovnání vzrostl na 7,5 %. V prosinci 2007 inil nár st „pouze“ 5,4 %. Mezim sí n tak vzrostla inflace

34


o 3 %, což m žeme brát za nejv tší nár st od ledna 1998. Inflace 7,5 % v prvním m síci roku 2008 výrazn p ekonala o ekávání analytik - prognózována byla hodnota 6,5.“ Dle Phillipsovy k ivky, je však „zdravý“ r st cen vždy doprovázen také poklesem míry nezam stnanosti, což je z ur itého pohledu p íznakem fungující ekonomiky a zvyšující se životní úrovn obyvatelstva. Stále více ob an

R si tak m že dovolit vlastní

automobilu. Hospodá ská prosperita je nám z tohoto pohledu p ízniv naklon na a po et potenciálních zákazník

den ode dne p ibývá. Chystáme se tedy podnikat v

ekonomicky p íznivém prost edí, které nem že významn ovlivnit naše podnikání. P esto bychom m li po ítat i s tím, že budou roky, kdy se doslova všechno da í, ale stejn tak p ijdou i takové, kdy obchody stagnují. M li bychom proto být alespo teoreticky p ipraveni t mto trend m elit. Graf-2: Vývoj inflace v R

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/152222-celi-ceska-ekonomika-inflacnimusoku-/

.*"*.

'

P estože je sou asná pravicová vládá p i svých rozhodnutích závislá na hlasech dvou opozi ních poslanc , lze považovat politické prost edí v

eské republice za stabilní a

demokratické. eská koruna posiluje a eská republika má v sou asnosti dobré výchozí

35


p edpoklady pro plánované p ijetí eura. V minulém roce navíc eská vláda zrealizovala da ovou reformu a od roku 2008 se tak snížily dan u právnických osob (namísto 24% v roce 2007, nyní platíme 21%, v roce 2009 budeme odvád t 20% a v roce 2010 dokonce 19%). Vedle zm ny sazby u právnických osob, zasáhla pom rn významn da ová reforma také osoby fyzické, když zrušila da ovou progresi a nastolila jednotnou sazbu dan ve výši 15% (z tzv. super hrubé mzdy)4. Pozitiva z této zm ny ovšem pocítí pouze ob ané s vyššími p íjmy, kterým se da ová zát ž výrazn snížila. St ední p íjmová t ída žádný dramatický rozdíl o ekávat nem že. Nový systém však pozm nil výši odpo t

a

nastavil nová – p ízniv jší pravidla pro ur ení vym ovacího základu. Lze tedy p edpokládat, že systém naplní svá o ekávání a posílí pozitivní ekonomické motivace lidí, kte í dnes dobrovoln nepracují a pobírají sociální dávky. T mto lidem by se totiž m lo vyplatit pracovat. Da ová reforma tak ve svém d sledku m že mít pozitivní vliv na nezam stnanost, ímž by ekonomika R op t posílila.

.*"*3 ?

'

Spolu s pronikáním eských výrobk na trhy vysp lých ekonomik si i naše podniky za ínají uv domovat, jak d ležitá je kvalita pro konkurenceschopnost. Rozvoj internetu a služeb, i mobilní sít zaznamenává velkou penetraci a obrovský rozvoj. Možnosti marketingové komunikace se tak stále rozši ují a pro firmy, které je využívají, se taktéž zvyšuje dostupnost jejich služeb. Nap íklad díky mobilním operátor m nás dnes zákazník m že kontaktovat odkudkoliv a kdykoliv, což bylo ješt

p ed 15 lety

nemyslitelné. Technologie se ovšem vyvíjejí také v oblastech podp rných informa ních systém . Jedním z nich je nap íklad systém pro kalkulaci cen oprav WinCABAS5, který

4

Ve srovnání s p edchozím systémem, kdy byla da odvád na ze mzdy základní, byla by aktuální da

rovna hodnot 20,25% (15% * 1,35). 5

Výrobce http://www.cab.se

36


umož uje rychlé stanovení celkových náklad na opravu p i poškození osobních a lehkých užitkových vozidel. Hlavními uživateli systému jsou pojiš ovny (Švédsko, Finsko, Norsko, USA), výrobci automobil (VW Group, Mazda, Ford, MCC, Mercedes, Mitsubishi, Nissan, Porsche, Saab, Volvo), autoopravny a servisy (Švédsko, Finsko, USA, N mecko, R). Díky masivní podpo e ze strany výrobc a importér , disponuje WinCABAS rozsáhlou databází 11 000 vozidel, která je navíc pr b žn dopl ována tak, jak jsou nové modely uvád ny na trh. Použití softwaru je p itom intuitivní a velice snadné. Jakmile likvidátor vybere poškozenou ást vozidla, program automaticky spo ítá as nutný pro vým nu nebo opravu, as pro lakování, dále cenu náhradního dílu v etn ceny pot ebného materiálu a kalkulace je hotova. Program též umož uje vyplnit data pot ebná k administrativnímu zpracování, p ípadn p ipojit související snímky a takovou kalkulaci výše škody zaslat elektronickou cestou. Díky tomu m že být jednání zú astn ných stran velice rychlé a stejn tak i likvidace pojistné události. Z našeho pohledu lze systém také použít jakožto prokazatelný doklad o výši škody ve sporu s pojiš ovnou, která jej obvykle sama používá. Záv rem bychom m li zd raznit, že nebudeme nabízet službu, která m že být díky vývoji technologií nebo produktovým inovacím nahrazena n ím novým. Proto pro nás technologické inovace nep edstavují klí ové riziko.

.*. @C

?

5%

SWOT6 analýza je komplexní metodou kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek fungování firmy a její sou asné pozice. Princip metody spo ívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktor , které jsou rozd leny do 4 základních skupin, tj. faktory vyjad ující SILNÉ nebo SLABÉ vnit ní stránky organizace a faktory

6

SWOT je zkratkou anglických slov: Strengths (p ednosti), Weaknesses (nedostatky), Opportunities

(p íležitosti), Threats (hrozby).

37


vyjad ující P ÍLEŽITOSTI a NEBEZPE Í jako vlastnosti vn jšího prost edí. Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktor silných a slabých stránek na jedné stran v i, p íležitostem a nebezpe ím na stran druhé, lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úrove jejich vzájemného st etu. P edpokladem p itom z stává, že organizace dosáhne strategického úsp chu maximalizací p edností a p íležitostí a minimalizací nedostatk a hrozeb. Užitky plynoucí z použití SWOT analýzy p i tvorb strategických plán : Poskytuje manažer m logický rámec pro hodnocení sou asné a budoucí pozice jejich organizace. Z tohoto hodnocení mohou manaže i usoudit na strategické alternativy, které by mohly být v jejich situaci ty nejvhodn jší. M že být provád na periodicky, aby manažery informovala o tom, které interní nebo externí oblasti nabyly nebo naopak ztratily na významu vzhledem k podnikovým innostem. Vede ke zlepšené výkonnosti organizace.

Tabulka-2: Schéma SWOT analýzy:

O - p íležitosti

T - hrozby

S - silné stránky

W - slabé stránky

Strategie SO – využít silné

Strategie WO – p ekonat slabiny

stránky na získání výhody

využitím p íležitostí

Strategie ST – využít silné

Strategie WT – minimalizovat

stránky na elení hrozbám

náklady a elit hrozbám

Zdroj: http://www.stavebnitechnologie.cz/view.php?cisloclanku=2002041701

.*.*

@

'

38


Jako naší nejsiln jší stránku hodnotíme lidský kapitál v podob silného a zkušeného managementu. Jsme mladý a vysoce motivovaný tým s velmi dobrými znalostmi v daném oboru. Díky praxi navíc disponujeme pom rn silnými vazbami s externími dodavateli (servisy), což je pro nás silnou konkuren ní výhodou. Jsme také v úzkém kontaktu s renomovanou advokátní kancelá í, díky

emuž jsme schopni klientovi

nabídnout skute n kvalitní právn poradenské služby. Naše firma je navíc nová a finan n

nezatížená vysokými úv ry. Díky dlouholetým zkušenostem s dovozem

automobilu ze zahrani í, jsme navíc schopni získávat své automobily za ty nejnižší ceny. V neposlední ad lze za silnou stránku považovat také umíst ní v centru Hradce Králové. Vedle výše uvedených jsou silnou stránkou také naše služby. Na rozdíl od konkurence, nabízíme klientovi kompletní bali ek služeb, který z pohledu pojistné události zahrnuje doslova vše od A-Z, mj. to jsou: p eprava motocykl , uskladn ní vozidel, odkoupení autovrak , odtah vozidel non - stop, p eprava a vyprošt ní osobních automobil vybaveným navijákem a pohonem 4 x 4, p eprava osobních automobil p evozu až osmi osob).

.*.*

@

a dodávek odtahovým vozem

a dodávek devítimístným vozidlem (možnost

'

Slabou stránkou m že být naše kapitálové zajišt ní, které není tak velké, jako u jiných zavedených firem. P esto ale naše investi ní p edpoklady spole n s vypracovanými hotovostními toky dokazují, že i p i tom nejpesimisti t jším scéná i jsem schopni udržet firmu zdravou. Za slabou stránku lze také považovat pom rn úzký pracovní tým, který ítá pouze dvou len . P ípadné absence jednoho z lenu tak mohou vážn ovlivnit fungování celé firmy. Proto se v budoucnu budeme snažit o rozší ení po tu zam stnanc , abychom t mto výkyv m p edcházeli.

39


.*.*"

1

2

N které p íležitosti pat í k vliv m, které podnikové vedení m že ovlivnit jen v malé mí e, a proto je musí neustále pozorn sledovat a vyhodnocovat. Takové p íležitostí mohou být nap íklad: zm ny v zákonech, které posílí pozici naší organizace v jednání s pojiš ovnami, zvyšující se dopravní nehodovost, slabá konkurence. Existují však také jiné p íležitosti, které spole nost ovlivnit m že. Nutným p edpokladem pro jejich existenci je ovšem schopnost firmy objektivn vnímat své postavení na trhu, respektive p ipravenost a odhodlanost proniknout na nové trhy. Z tohoto pohledu je pro nás p íležitostí využít našich zkušeností za ú elem poskytování nových služeb spjatých s automobily. P íklady t chto služeb jsou: dlouhodobý pronájem vozového parku velkým spole nostem, pronikání na nové trhy v zahrani í umož ující naše fungování (státy EU), individuální dovoz automobil ze zahrani í dle p ání zákazníka, Za p íležitost lze mj. považovat také zlepšování vnit ního fungování firmy i revize interních proces . Z tohoto pohledu nám m že být nápomocno zavedení modern jšího IS systému, které nabídne rychlejší a efektivn jší zpracování zakázek, i pružn jší a kvalitn jší rozhodování v reálném ase. Za tímto ú elem tak nap íklad uvažujeme o po ízení elektronického katalogu náhradních díl MultiCad. Pokud navíc budeme v podnikání úsp šní, lze objektivn p edpokládat, že v horizontu p ti let m že být projeven zájem o zakoupení naší firmy, ímž by se naše investice mnohonásobn zhodnotily. Výhodou našeho podnikání je také izolace od jiných trh . Kdyby nap íklad nastala silná ekonomická recese, p i které lidé obvykle omezují své náklady v oblastech, které jsou zcela nezbytné, jako jsou nájemné a potraviny, našeho trhu se tato situace p ímo nedotkne. Poslední p íležitostí m že být sou asná nev domost lidí o existenci našich služeb. P estože se tato skute nost m že n komu zdát spíše

40


hrozbou, my ji považujeme za velkou p íležitost. V íme totiž, že díky našim marketingovým aktivitám, budou tyto doposud latentní pot eby v budoucnu uspokojeny.

.*.*.

2

Zásadní ohrožení pro nás plynou p edevším ze strany pojiš oven, které nám v podnikání mohou klást r zné p ekážky. Jak již bylo uvedeno, naší st žejní službou je bezplatné zap j ení vozu poškozenému klientovi. Bezplatnost této služby jinými slovy znamená, že zákazníkovi za p j ovné nic neú tujeme. Z praxe však víme, že pojiš ovny v t chto p ípadech i p esto vyžadují doklad prokazující skute nost, že poškozený p j ovné za náhradní v z opravdu zaplatil, ímž mu tak vznikly relevantní náklady. Z pohledu pojiš ovny totiž platí, že co poškozený nezaplatil, nem že být p edm tem škody. Pojiš ovny se v této v ci opírají o fakt, že snad všechny námi podobné firmy ve skute nosti poškozenému klientovi p j ovné neú tují, jelikož tuto službu nabízí zdarma. Logicky tak nastává problém, že po zákazníkovi nem žeme p j ovné požadovat, nebo bychom tak p išli o nejv tší benefit plynoucí z našich služeb. P j ení náhradního vozu by pak nebylo zdarma, ale zákazník by si jej musel nejprve zaplatit z vlastních zdroj

a teprve pak by mohl požadovat proplacení t chto náklad

po

p íslušné pojiš ovn . Jediným východiskem z této situace je tak vystavit klientovi p íjmový doklad a v záp tí vystavit doklad výdajový. Díky tomuto ešení tak peníze za p j ovné dle požadavk pojiš oven „vyú tujeme“, ale posléze je zákazníkovi jakoby „vracíme“ s tím, že vyrovnání vzniklého dluhu budeme žádat po pojiš ovn . Dalším ohrožujícím faktorem mohou být neoprávn n pojiš oven. K t mto p ípad dochází pom rn

krácené pln ní ze strany

asto a n kdy jsou dokonce p edm tem

soudního sporu. Nicmén díky soudnímu precedentu, probíhají podobná ízení pom rn rychle a zpravidla vždy mívají p íznivý výsledek. Vedle soudu však existují také jiné formy obrany jako je t eba stížnost na p íslušnou pojiš ovnu u protimonopolního ú adu nebo u n kterého z len dozor ích rad pojiš oven. Pro úplnost ješt uve me, že další ohrožení m že nastat v p ípad p ílivu nových firem, ímž by se námi obsluhovaný segment mohl stát mnohem menším a mén zajímavým.

41


.*.*3 # Záv rem SWOT analýzy by m la být vybraná strategie, kterou bude naše firma zastávat. P estože existující tržní p íležitosti z našeho pohledu jednozna n p evyšují ohrožení, rozdíl mezi stránkami silnými oproti slabým již tak evidentní není, ba dokonce lze íci, že oba ukazatele jsou v p ibližné rovnováze. Definovat ideální strategii proto nebylo zdaleka tak snadné. Po zvážení všech okolností, jsme se však p esto rozhodli pro strategii SO – využít silné stránky na získání výhody. Cítíme se tedy silní a p ipraveni pro vstup na trh.

42


.*3

5%

%

Pokládám za nutné podívat se na možná rizika detailn ji. Proto se v této ásti mé diplomové práce na rizika zam ím.

.*3*

<

D % E

Aktivy v tomto p ípad rozum t

nap íklad

m žeme

zap j ovaný

automobil, servis odtahové služby nebo p íslib pln ní ze strany pojiš ovny.

.*3*

@ Automobil (aktivum 1.) je pro tuto firmu klí ovým aktivem. Je zap j ovaný nejen klient m, ale i ostatním spolupracujícím firmám za úplatu. Riziko je p i zap j ení automobilu pom rn vysoké, ale zap j ení je sou asn i jediným druhem využití tohoto aktiva ve firm . Jeho hodnota je dána nejen tržní cenou, ale také jeho p ínosem pro firmu, jakožto hlavního pracovního kapitálu. Servis odtahové služby (aktivum 2.) je braný jako samoz ejmost. Mohou se ovšem vyskytnout jisté výpadky ve spolehlivosti. Protože se op t jedná o jednu z hlavních

inností této firmy, tedy zprost edkování odtahu vozidla, je

požadavek na jeho spolehlivost i jeho hodnota vysoká. P íslib pln ní ze strany pojiš ovny (aktivum 3.) je zdrojem finan ního krytí našich služeb proto je d ležité zabezpe it jeho spolehlivost. M že se zdát samoz ejmým, ale jak je uvedeno v odstavci SWOT analýzy o ohroženích, není

43


tomu tak vždy. Op t významnost pro chod spole nosti je velice d ležitá. V tomto smyslu by bylo možné hovo it o aktivu jedine ném.

.*3*" <

%

Pro aktivum 1. je jednozna n

nejv tší hrozbou poškození nebo zni ení

dopravní nehodou. P ípadn poškození náhodnou poruchou. U aktiva 2. je hrozbou odmítnutí odtahové firmy poskytnout služby p ípadn soustavné zpož ování služeb. Aktivum 3. má dv vážné hrozby. Zpož ování pln ní a p ípadné legislativní zm ny

i zm ny obchodních podmínek pojiš oven, které mohou zp sobit

nemožnost dalšího podnikání. Tento p ípad je však mén v sou asné dob

je zákon na stran

pravd podobný,

poškozeného ob ana než na stran

pojiš oven.

.*3*.

&

5

(

%

Aktivum 1. - Podle statistik ministerstva vnitra7 vychází st ední hodnota ú asti na dopravních nehodách u automobil tohoto stá í (r.v. 2003) na 26,2%. Riziko je tedy pom rn vysoké. Riziko poruchy je t žko kvantifikovatelné a v p ípad nových vozidel zanedbateln nízké, odhadujeme ho na 10% v p ípad , že má vozidlo najeto mén než 100tis. km, což je náš p ípad. Aktivum 2. - V p ípad , že by odtahová služba odmítla poskytnout své služby hodnotíme pravd podobnost jako velice nízkou. Nicmén kdyby se tak stalo, dopad na funkci spole nosti bude zna ný. V takovém p ípad je možné objednat jinou spole nost, což je ovšem spojeno s asovou prodlevou a tedy nespokojeností klienta.

7

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html

44


Aktivum 3. - Zpožd ní pln ní ze strany pojiš ovny je pom rn b žnou a nep íjemnou záležitostí, která nastane s vysokou pravd podobností blízkou koeficientu 0,5. V tomto p ípad hraje i svou roli doba zpožd ní, která p ípadn zvyšuje tvrdost dopadu daného rizika. Druhým druhem rizika jsou zm ny obchodních podmínek pojiš ovny nebo legislativy mající vliv na její chod, které je možné jen t žko p edjímat a kvantifikovat jako riziko. Pravd podobnost takové zm ny je malá, a její závažnost, jakožto rizika, závisí na charakteru zm ny. Nicmén se v tomto p ípad jedná o jedine né aktivum a m že dojít ke zm n , která toto aktivum paralyzuje do té míry, že nebude možné dále v tomto oboru podnikat. Proto je i závažnost tohoto rizika velice veliká.

.*3*3 # V první

%

ásti této kapitoly nastíníme tvrdost jednotlivých rizik v závislosti na

pravd podobnosti jejich výskytu za pomoci jednoduchého diagramu. Tabulka-3: Tvrdost rizik a jejich pravd podobnost Vysoká pravd podobnost

Nízká pravd podobnost

Dopravní nehoda (havarijní pojišt ní)

Porucha vozidla, Zm na obchodních nebo legislativních podmínek ovliv ujících chod pojiš oven. (Porucha redukce rizika, Zm ny – retence rizika)

Zpožd ní pln ní ze strany pojiš ovny (Retence rizika)

Odmítnutí poskytnutí služeb ze strany odtahové služby ( Kontaktování jiné odtahové služby)

Vysoká tvrdost

Nízká tvrdost

.*3*7

,

Zp sobit dopravní nehodu m že každý, p estože v tšina idi

minimalizuje možnost

zavin ní nehody bezpe nou jízdou. P i nehod pak škoda dosahuje ád desetitisíc až statisíc . Pokud není automobil pojišt ný a zp sobí si idi sám sob nebo n komu

45


jinému nehodu veškeré náklady na opravu, i po ízení nového vozu musí uhradit ze svých zdroj . Pokud je však automobil v první p ípad pojišt ný havarijn a v druhém pojišt ný povinn , jeho vlastník zaplatí náklady pouze do výše spoluú asti.

.*3*8 F

(

%

Jednou z nepoužívan jších zp sobu redukce rizika je odstran ní p í in vzniku rizika anebo snížení jejich d sledk . Nejvíc pozornosti tady v nujeme prevenci vzniku rizika, což umož uje vylou eni nutnosti se zabývat jejími d sledky, které mohou spole nost ohrozit. Používáme tedy výše popsané pojišt ní anebo diverzifikaci z cílem maximalizace bezpe nosti.

.*3*9 F

%

Metoda retence rizika spo ívá v tom, že spole nost elí rizik m. Ve v tšin p ípadu se ale proti nim ned la žádné opat ení. Retence rizika používáme v p ípadech, když máme v úmyslu zadržet p ipadne ztráty. Nesmíme ale zapomenout, že tato metoda nesmí byt metodou p evažující. Nicmén kdyby spole nost nereagovala na rizika v bec, tak by zkrachovala. Proto musíme tuto metodu využit v kombinaci z ostatními metodami.

46

5 - Analýza problému a sou asné situace

3

5% & ( '

'$ ( (

47


Analýza trhu je klí ovou kapitolou každého podnikatelského plánu. Dob e a objektivn provedená analýza, dokáže totiž podnikateli ješt p ed za átkem podnikatelské innosti napov d t, jak reálné jsou jeho p edstavy a plány. Proto i já považuji analýzu trhu za žádoucí a velmi d ležitou. P ed tím než z analýzou trhu v bec za nu, m la bych nejprve pojmenovat, co v našem pojetí trhem nazýváme a jaké subjekty na trhu nacházíme. Teprve pak m žeme jednotlivé tržní sou ásti p esn vymezit a podrobn poznat. Analýzu trhu proto dále rozd lujeme do následujících kapitol, které reprezentují všechny logické sou ásti trhu. Cílový trh Konkurence Zákazník

3*

+

5

Cílovým trhem našeho podnikání je m sto Hradec Králové. Co se velikosti trhu tý e, populace ítá n co kolem 100tis. obyvatel8. Jelikož se však ne každý obyvatel m že stát poškozeným p i dopravní nehod (obvykle se jimi stávají idi i automobil ), je p i úvahách o velikosti trhu relevantní uvažovat spíše o po tu registrovaných automobil , respektive o po tu dopravních nehod. P i snaze kvantitativn

vyjád it skute nou

velikost trhu, vycházím proto z níže uvedených statistik.

3* *

5

(

$

;

Statistiky jednozna n potvrzují, že registrovaných automobil na eských silnicích rok od roku p ibývá. Tuto skute nost dokládá nap íklad sdružení automobilového pr myslu autosap.cz, které na svém serveru uvádí, že po et osobních automobil v R ítal na

8

Server wikipedia.cz uvádí 96.198 obyvatel

48


konci roku 2007 celkem 4.280.081 ks, což je o 171.471 ks více než v roce tomu bylo p edešlém9. Detailn jší srovnání historických dat nabízí také Graf-3 zobrazující vývoj po tu registrovaných automobil kategorie M1 (osobní automobily) od roku 1988 do roku 2007. Není z ejm p ekvapením, jak dramaticky se po et registrovaných voz v R za poslední dv dekády zm nil. Zajímavý je ale p edevším kontinuální nár st po tu automobil , ke kterému v každém roce dochází (výjimkou jsou roky 1998 a 1999).

Graf-3: Po et registrovaných osobních automobil v R (1988 – 2007)

Zdroj: http://www.autosap.cz/sfiles/a1-9.htm#1112

Hodnotnou statistikou je také p epo et po tu obyvatel na jeden automobil viz Graf-4. Z uvedených údaj vyplývá, že v sou asné dob p ipadá na jeden automobil cca 2,42 ob an

R. Tento pom r se na první pohled m že zdát pom rn nízký, nicmén

rozhodn se nejedná o limitní hranici. Ve srovnání se západní Evropou totiž stále výrazn

zaostáváme. Jedna ze starších statistik z roku 2002 nap íklad uvádí, že

v N mecku dosahuje podíl osob na jeden automobil 1,63. S ohledem na vývoj u nás se lze navíc objektivn domnívat, že tento podíl je dnes ješt o n co nižší. Limitní hranice

9

Zdroj: http://www.autosap.cz/sfiles/a1-9.htm

49


se tedy z ejm pohybuje na úrovni mnohem nižší než je aktuální stav. Budeme-li v odhadech potenciálního vývoje umírn ní, m žeme objektivn konstatovat, že podíl obyvatel na jeden automobil m že v R atakovat hranici 2,0.

Graf-4: Po et obyvatel na 1 osobních automobil EVROPA (2002)

Zdroj: http://www.autosap.cz/sfiles/aktuality.htm#obyvsvet

Z výše uvedeného vyplývá, že p estože již dnes evidujeme na

eských silnicích

dopravní p etlak a zácpy, rozhodn doposud nebyl vy erpán potenciál, který je naše prost edí schopno absorbovat. Trh tedy nebyl z tohoto pohledu dosud nasycen a lze se oprávn n domnívat, že v n kolik následujících letech (cca do roku 2013) dosáhne po et registrovaných osobních automobil v R hranice 5 milion . Za p edpokladu, že mezi po tem automobil a po tem dopravních nehod existuje p ímá úm ra (závislost), je pro nás tento záv r jednozna n pozitivní.

ím více automobil bude na eský

silnicích jezdit, tím více dopravních nehod totiž budeme sv dky a tím více zákazník bude žádoucích našich služeb. Záv rem k po tu registrovaných voz uvádíme ješt podíl osob na jeden automobil v jednotlivých krajích viz Graf-5. Z této statistiky vyplývá, že v Královéhradeckém

50


kraji dosahuje „hustota automobil “10 nadpr m rné úrovn 2,35 (pr m r 2,42), což lze op t hodnotit p ízniv .

Graf-5: Po et obyvatel na 1 osobních automobil v krajích R (2006, 2007)

Zdroj: http://www.autosap.cz/sfiles/a1-91.htm#a

3* *

@

&

Na rozdíl od statistiky po tu registrovaných automobil , nabízí nám statistika dopravní nehodovosti skute n relevantní kvantitativní pohled. Za p edpokladu, že každá nehoda má svého poškozeného, rovná se totiž po et dopravních nehod po tu potenciálních zákazník . Co se vzájemných vztah obou statistik tý e, existuje p edpoklad, že po et dopravní nehod je p ímo odvislý od po tu registrovaných voz . Tuto závislost mj. potvrzují historická data, ze kterých vyplývá, že po et dopravních nehod se v souladu

10

Jiné slovní vyjád ení pro podíl obyvatel na 1 automobil

51


s r stem po tu automobil v uplynulých letech také zvyšoval. Tento trend se však na p elomu tisíciletí zvrátil a po et dopravních nehod za al stagnovat i dokonce pozvolna klesat, a to navzdory neustálému r stu po tu voz na eských silnicích. V bec nejmén nehod za uplynulých 10 let p itom bylo práv v posledních dvou v letech. Aktuální situace je tedy taková, že po et nehod je na po tu voz závislý spíše nep ímo. P i snaze objasnit p í iny nastalého stavu, nabízí se vysv tlení, že ke zm nám p isp lo zavedení bodového systému v roce 2006. Historický vývoj zobrazují následující grafy absolutního a relativního po tu nehod.

Graf-6: Absolutní po et nehod v silni ním provozu v R - 1990 až 2007

Zdroj: http://www.autosap.cz/sfiles/a1-95.htm

Graf-7: Relativní po et nehod a jejich následk (100% = po et nehod v roce 1990)

52


250

PO ET NEHOD USMRCENO T ŽCE ZRAN NO LEHCE ZRAN NO

225 200 175 150 125 100 75 50

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007


„Po et nehod v roce 2007 byl od roku 1990 sedmý nejnižší, když nejvíce nehod bylo v roce 1999 (225 690 nehod) a nejmén v roce 1990 (94 664 nehod). Od roku 1990 šet ila Policie R na pozemních komunikacích p es 3 mil. nehod (3 191 721), p i nichž bylo 22 906 osob usmrceno, 97 425 osob bylo t žce zran no a dalších více jak p l milionu (501 400 osob) bylo zran no lehce. Odhadnutá hmotná škoda p esahuje 112 miliard K , což je v pr m ru p ibližn

35.000 K

na jednu dopravní nehodu.

Z porovnání etností základních ukazatel vyplývá, že od roku 1990 šet ila Policie R dopravní nehodu v pr m ru každé 3 minuty, každých 21 minut byl p i nehod lehce zran n lov k a každé 2,2 hodiny t žce. V pr m ru každých 7,8 hodiny zem el p i nehod

lov k. Každou hodinu pak byla zp sobena hmotná škoda p esahující jeden

milión K .“ (22)

Tabulka-4: Celková a pr m rná hmotná škoda v letech 1990 - 2007

53


ROK PO ET NEHOD Celková hmotná škoda Pr m rná hmotná škoda 94 664 606 000 000 K 1990 6 402 K 101 387 1 014 200 000 K 1991 10 003 K 125 599 1 794 200 000 K 1992 14 285 K 152 157 2 988 300 000 K 1993 19 640 K 156 242 4 262 900 000 K 1994 27 284 K 175 520 4 877 200 000 K 1995 27 787 K 201 697 6 054 400 000 K 1996 30 017 K 198 431 5 981 600 000 K 1997 30 144 K 210 138 6 834 000 000 K 1998 32 521 K 225 690 7 148 800 000 K 1999 31 675 K 211 516 7 095 800 000 K 2000 33 547 K 185 664 8 243 900 000 K 2001 44 402 K 190 718 8 891 200 000 K 2002 46 620 K 195 851 9 334 300 000 K 2003 47 660 K 196 484 9 687 400 000 K 2004 49 304 K 199 262 9 771 300 000 K 2005 49 037 K 187 965 9 116 300 000 K 2006 48 500 K 182 736 8 467 300 000 K 2007 46 336 K Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html

Vedle po tu dopravních nehod je pro nás dalším d ležitým ukazatelem také pr m rná hmotná škoda na jednu nehodu. Tento pohled nám umož uje expresn odhadnout výši, v jaké se pr m rné odškodné pohybuje, díky emuž m žeme lépe optimalizovat naše finan ní zdroje. Svá pln ní totiž pojiš ovny obvykle vyplácí s ur itým zpožd ním, veškeré náklady související s vy izování pojistné události (oprava vozu, p j ení náhradního vozu apod.) jsme tudíž nuceni uhradit nejprve z vlastních zdroj

a až

posléze m žeme tyto vyrovnat z plateb od pojiš oven. V roce 2007 šet ila Policie

R celkem 182 736 nehod, p i kterých celková hmotná

škoda dosáhla výše 8,467 mld. K . Zajímavý je p itom pohled relativní, kdy na jednu nehodu dosáhla hmotná škoda 46336,- K . Letmým pohledem na ukazatele v jednotlivých letech do Tabulky-4 p itom dojdeme k záv ru, že hmotná škoda dosahovala svého maxima v roce 2004 a od této doby již pouze klesá. Tento fakt lze vysv tlit dv ma zp soby: bu to jsou dopravní nehody „mén

drahé“, nebo se

pojiš ovnám v posledních letech da í pojistná pln ní „um le“ snižovat. Tabulka-5: Nehody dle stá í vozidla (2007)

54


Rok výroby automobilu 2005 - 07 2000 - 04 1995 - 99 1990 - 94 1985 - 89 1980 - 84 p ed r. 1980

Po et nehod 17 217 29 882 34 955 18 929 10 022 1 608 1 360

Podíl 15,1% 26,2% 30,7% 16,6% 8,8% 1,4% 1,2%

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html V tabulce výše je uvedeno porovnání po tu nehod podle roku výroby osobních automobil . Protože chceme našim klient m p j ovat vozidla, jejichž kategorie a tedy také sta í bude p i nejmenším na stejné úrovn jako vozidlo havarované, je pro nás tento údaj d ležitým indikátorem, jakými vozidly vybavit náš park. Nejvyšší podíl na po tu nehod (30,7%) mají idi i osobních automobil vyrobených v rozmezí let 1995 až 1999. Druhou nej etn jší skupinu pak tvo í nehody vozidel vyrobených v letech 2000 až 2004, jejichž idi i zavinili 26,2% z celkového po tu nehod. Vozidla vyrobená v letech 1995 – 2004 tvo í v tšinu dopravních nehod. Vzhledem k délce odpisu, která je dle zákona 4 roky, však musíme p i koupi uvažovat spíše horní hranici. Pr m rný rok výroby voz v našem parku by tak v ideálním p ípad m l být 2004 (2000 + 4 roky odpis ). Tabulka-6: Po ty nehod dle stá í idi e (2007) V k idi e do 18 let 18-20 21-24 25-34 35-44 45-54 55-64 >64

Po et nehod 229 8 725 14 405 34 006 22 284 14 843 10 711 5 632

Podíl 0,21% 7,87% 13,00% 30,68% 20,11% 13,39% 9,66% 5,08%


55


V k idi e je pro nás dalším klí ovým ukazatelem z pohledu definování profilu našeho zákazníka. V tabulce shora je uvedeno porovnání nehod zavin ných idi i osobních automobil v závislosti na jejich v ku. P es 30% nehod zavinili idi i v kového rozmezí 25 až 34 let a velkou skupinu tvo í i idi i v kové skupiny 35 až 44 let (v sou tu op t p es 50%). S ohledem na skute nost, že v tšinu idi

ješt stále tvo í muži, m l by být

naším typickým zákazníkem muž ve v ku 34 let, ídící v z roku výroby 2000. Graf-8: Územní len ní nehod (2007) 35000 30000 25000

10000

12 632

15 831

20 494

19 263

28 629

28 149

SEVEROMORAV

24 254

VÝCHODO ESKÝ

33 484

SEVERO ESKÝ

15000

JIHOMORAVSKÝ

20000

5000

ZÁPADO ESKÝ

JIHO ESKÝ

ST EDO ESKÝ

HL. M. PRAHA

0

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html Z porovnání po tu nehod v jednotlivých krajích vyplývá, že východo eský kraj pat í spíše mezi kraje s nižší nehodovostí. Necelých 20tis. dopravních nehod, které v uplynulém roce Policie R v našem kraji šet ila je však i p esto vysoký po et. Každý den se totiž v celém východo eském kraji p ihodí p ibližn 55 nehod. Uvážíme-li, že Hradec Králové tvo í co do po tu obyvatel cca 1/10 velikosti celého kraje, dochází pak v tomto okresním m st k p ibližn p ti dopravním nehodám denn . Náš trh je tedy z pohledu ísel pom rn zajímavý. P i úvahách o našem podílu v n m, však nem žeme opomenout konkurenci, která zde již nyní existuje.

56


3*

(

Konkurenci obecn

tvo í firmy, které se snaží uspokojit stejné pot eby stejných

zákazník . Na tom by nebylo nic tak výjime ného, kdyby ovšem po et zákazník nebyl kone ný a spo tený. Ve snaze obsloužit co nejvíce zákazník , musejí se totiž firmy na trhu st etávat a o zákazníka bojovat. A práv to je základní p edpoklad konkurence. Máli být firma ve svém podnikání úsp šná, musí být tedy v první ad schopna vypo ádat se s konkurencí, což obvykle znamená konkurenci nejenom identifikovat, ale p edevším také co nejlépe analyzovat. Za tímto ú elem firma obvykle sbírá informace o strategiích, cílech, slabinách, p ednostech a možných zp sobech reakce svých konkurent . Informace je navíc t eba sbírat, interpretovat a t ídit nep etržit , protože stejn tak jako tržní prost edí, m ní se v ase také konkurence. Budeme-li však cíle konkurent znát, budeme schopni lépe odhadnout jejich budoucí chování a reakce, ímž se dostáváme o krok p ed konkurenci. Znalost silných a slabých stránek konkuren ních firem nám navíc umož uje p ijmout taková opat ení, která mohou konkurenci nejenom oslabit, ale v ideálním p ípad t eba i zcela potla it. Dob e p ipravit se však musíme na našeho hlavního soupe e, kterým není ani tak naše konkurence, ale samotná pojiš ovna, které naše innost bude p sobit finan ní újmu. Její pracovníci budou její zájmy ur it hájit a naši innost se budou snažit p ed zákazníkem dostat do nelegální roviny, Což by sice do konkuren ního boje pat it nem lo nicmén se tomu jist

nevyhneme. Proto je nutné zakomponovat do p ipravovaných kampaní

osv tlení dané problematiky i co se tý e práv našeho vztahu s pojiš ovnou. Proto jsme se také rozhodli z ídit bezplatnou infolinku na které rádi zodpovíme p ípadné dotazy, nebo veškeré právní a i ekonomické aspekty jsou zcela nepochybn na naší stran .

3* *

5%

(

'

(

Za ú elem získání skute ného obrazu o stavu všech našich konkuren ních firem, rozhodli jsme se analyzovat situaci každé firmy zvláš . Získat pravdivé odpov di na otázky týkající se konkrétních firem p itom nebylo snadné. Konkurence se totiž logicky snaží své citlivé informace chránit. Abychom tyto d ležité informace získali, museli

57


jsme využít mnoha r zných informa ních kanál , lánky publikované v tisku a na Internetu, p ímé marketingové aktivity a v neposlední ade také vlastní zkušenost z návšt vy jednotlivých pobo ek i sídel konkuren ních firem. Zde jsou našel výsledky. Komplexní likvidací autonehod se v Královéhradeckém kraji zabývají pouze firmy, p i emž dv

vykonávají tuto

ty i

innost spíše sporadicky. Aktuální seznam

konkurent v našem regionu je následující:

<

!

Autop j ovna, servis, kompletní likvidace pojistných událostí, auto-odtah, zap j ení náhradního vozu, právní služby p i likvidaci. M sto Hradec Králové. www.automito.cz

:

=

Auto-odtah, autop j ovna, právní služby p i likvidaci. M sto Hradec Králové. www.servisnica.cz

<>

4

Zastupování p i likvidaci pojistných událostí, oce ování motorových vozidel, odtah a oprava poškozených vozidel. M sto Hradec Králové. www.acns.cz

<

? @"A

Zastupování p i likvidaci pojistných událostí, oce ování motorových vozidel, odtah a oprava poškozených vozidel. M sto Hradec Králové. www.autohelp.wz.cz

58


Tabulka-7: Konkurence - Základní informace Auto mito Servis Nica, AC nehodový Autohelp JM servis, s.r.o. s.r.o. servis, s.r.o. HK, s.r.o. Po et voz 13 21 5 4 Znalecké posudky ne ano ano ne Vlastní odtahový v z ano ano ano ne Po et pracovník 2 3 2 1 Po et pobo ek 1 1 1 0 Rok založení 2001 2001 2004 2006 Vozový park St ední t ída St ední a vyšší St ední t ída Nižší t ída Název firmy

Graf-9: Konkurence - Velikost vozového parku (po et voz ) 25 20 15 10 5 0

Auto mito servis, s.r.o.

Servis Nica, s.r.o.

AC nehodový servis, s.r.o.

JM HK, s.r.o.

Výše uvedený graf je toho d kazem, že každá z konkuren ních firem nabízí poškozenému v rámci svého portfolia náhradní v z. Tato služba je tudíž klí ovým ukazatelem velikosti jednotlivých firem. V další ásti textu již v nujeme pozornost každé firm

zvláš . P i detailním popisu konkuren ních firem p itom vycházíme

p edevším z vlastních zkušeností a z osobních styk s jednateli t chto firem.

3* *

: $

@

=

G

(

$

) * * *

Ob firmy jsou spolu provázány díky dlouholetým vztah m mezi majiteli. A koliv to v praxi nebývá obvyklé, tyto dv jinak konkuren ní firmy spolu úzce spolupracují, nej ast ji ve smyslu vzájemné výpomoci a pronájmu automobil . Jestliže nap íklad

59


Automito momentáln k dispozici náhradní v z pro pot eby zákazníka, požádá o v z svoji konkurenci - Servis Nica, která v z poskytne. Donedávna firmy vedle vozového parku využívaly spole n také auto-odtahový v z, což se zm nilo v prosinci 2007, kdy si Servis Nica auto-odtah po ídila. Podle našeho soudu to ovšem z její strany nebyl dobrý strategický tah, a to ist z d vod ekonomických. Firma má totiž dlouhodobé finan ní potíže, které se projevují zejména p i da ové povinnosti a náklady spjaté s po ízením tohoto vozu situaci rozhodn

nezlepšily. Servis Nica navíc fakticky

nevlastní ani jeden z automobil ur ených k pronájmu. Všechny vozy, kterými firma disponuje, totiž po ídila na leasing. Nem žeme zde tudíž hovo it ani o b žné likvidit . Pom rn vysoké splátky leasing a nepravidelné p íjmy od pojiš oven firm navíc neumož ují rozší it vozový park o další automobily. V d sledku omezených kapacit tak firma nem že uspokojit pot eby všech zákazník . Ze zkušenosti víme, že v této situaci se firma ocitá pom rn

asto, což nasv d uje tomu, že poptávka po služb je skute n

neuspokojena a trh nenasycen. Vedle finan ních potíží, evidujeme u této firmy další negativní p íznak. Zpravidla vždy totiž havarovaná auta zpravuje déle než je tabulková doba pojiš oven. V d sledku toho se firma dostává do situace, kdy zákazníkovi automobil p j í na delší období, než je pojiš ovna ochotna uznat a proplatit. P j ovné, které pojiš ovna nevyplatí, pak firma musí hradit ze svých zdroj , resp. náklad na provoz automobilu. Zohledníme-li navíc náklady ob tované p íležitosti, kterou by firma m la, kdyby zákazník v automobil opravila v ádném termínu, nem žeme než konstatovat, že Servis Nica rozhodn není dobrým hospodá em. Firma je tak nyní v situaci, kdy nemá dostatek kapacit, aby uspokojila poptávku a další propagací by proto zákazníky spíše ztrácela než naopak. Navíc vedení není ani ochotno rozší it vozový park formou spolupráce s jinými investory, v d sledku v „za arovaném kruhu“, kdy jsou tém

ehož se ocitá

celé p íjmy použity na uhrazení náklad . Další

náklady navíc tvo í splácení dluhu pojiš ovn , který zp sobil bývalý majitel firmy pojiš ovacím podvodem, kdy došlo k jeho odn tí svobody na dva roky. Firma se v d sledku t chto události musela náhle p esunout na jiného jednatele, který ovšem vizi p vodního majitele nesdílí.

60


3* *" : $

(

&

Strategie této firmy je pom rn prostá - firma by ráda p j ovala vozy nejnižší kategorie, o ty však zákazníci nemají zájem. Majitel této firmy se zabývá více jinými innostmi a zastupování poškozeného p i dopravní nehod je spíše jako dopl ková služba. Z našeho pohledu není tudíž tato firma konkurenceschopná (na svých internetových stránkách dokonce uvádí nepravdivé informace). Osobn jsem m la tu est poznat p ímo majitele této firmy, který m nep ímo potvrdil, že za dobu své existence neobsloužila firma žádného externího zákazníka (pouze pár známých).

3* *.

+

5

* * *

Je poslední ze zkoumaných firem. Jako jediná z konkuren ních firem, vlastní tato koncesi na oce ování motorových vozidel. Více než na zastupování poškozených, specializuje se firma spíše na oce ovaní vozidel a škod p i nehodách. To je také d vodem, pro nevlastní velké množství automobil (automobil nabízí klientovi jen ve výjime ných situacích). K majetkové újm na motorovém vozidle vypracovává také znalecký posudek a odborn ur í skute nou škodu na vozidle11. Firma se na trhu profiluje více jako specialista v oce ování než jako prost edník mezi poškozeným a pojiš ovnou, což je také d vodem pro

firmu nevnímáme jako našeho p ímého

konkurenta, ale spíše jako potenciálního partnera.

3* *3 H

%

(&(

5

$

Kdo všechno m že být naše potenciální konkurence? Na tomto trhu by mohly za ít podnikat servisy automobil , kte í již mají v nabídce náhradní vozy a doplnily by si pot ebné znalosti. Na trhu by mohla také p sobit sama pojiš ovna, aby nemusela vyplácet náhrady za vyp j ený automobil, tím že by p j ovala vozy vlastní (proaktivn

11

Používá mezinárodn uznávaný software AUDATEX

61


by tuto službu samoz ejm nenabízela). Její náklady na servis a údržbu voz a další zam stnance by, ale nesm ly p ekro it náhrady, které vyplácí nyní. Daleko více reálná je tudíž p edstava, že by pojiš ovny navázaly s prost edníky užší spolupráci, resp. Outsourcing – zde by mohla vzniknout p íležitost také pro nás. V sou asné dob mi není známo, že by n jaká nová firma i jiný právní subjekt plánoval vstoupit na náš trh. Tento záv r je možné zd vodnit existencí bariér znemož ující vstup nových firem na náš trh, kterými jsou neznalost dané problematiky a vysoká kapitálová náro nost. V souladu s výše uvedeným, je tudíž eventuální hrozba v podob

vzniku nové firmy velmi nepravd podobná. Vedle nových firem,

nepozorujeme nyní žádnou snahu ani ze strany firem již zavedených podnik , které mají své pozice v jiných regionech. Za zmínku snad stojí pouze fakt, že se v našem kraji d íve vyskytoval další subjekt, konkrétn

„Nehodový servis“12. Tato firma za ala

v našem m st p sobit v roce 2006. Se vstupem na trh, spustila masivní reklamní kampa , která však nebyla úsp šná a pobo ka byla posléze zrušena. Domníváme se, že pobo ka byla založena obchodním zástupcem této firmy a z ejm zanikla i kv li nedostate né podpo e ze strany úst edí. P evzatá zkušenost je pro nás ponau ením, že kampa v médiích sama o sob dobré výsledky rozhodn nezaru í. Naše služby totiž využívají p evážn zákazníci, kte í získali doporu ení od lidí, majících s danou službou zkušenost. Investice do reklamy jakou jsou spoty v rádiích i billboardy, proto nemusí být vždy rentabilní. Možná práv to je také d vodem, pro

sou asné konkuren ní firmy p sobící v našem regionu,

nevyvíjejí prakticky žádnou marketingovou ani obchodní strategii. Firmy žijí pouze z reference zákazník a jejich jedinou prezentací jsou obvykle jednoduché internetové stránky. Záv rem možno dodat, že tržní prost edí je p íhodné pouze t m firmám, které mají v tomto oboru zkušenost a znalost, což je také d vodem, pro na trhu existuje jenom n kolik málo firem námi podobným.

12

http://www.nehodovyservis.cz/

62


3* *7 @ P estože konkuren ní

( všechny firmy

p sobí na trhu již delší dobu a mají v daném oboru cenné zkušenosti,

z

poznatk získaných v procesu

analýzy

konkurence vyvozuji záv r, že skute nými konkurenty jsou pro nás pouze spole nosti Servis Nica a Automito. Rozdílný pohled spole ník Servis Nica na budoucnost firmy a její ízení, jsou však d vodem pro je námi tato firma hodnocena jako nehospodárná. Bude-li Servis Nica ve svém podnikání pokra ovat dosavadním zp sobem, bude jí trvat nejmén p t let než se oddluží a za ne se dále rozvíjet. Naproti tomu Automito, které je co do velikosti vozového parku polovi ní, p sobí navenek jako pom rn zralá firma, která má svou vizi a z našeho pohledu také vst ícn jší p ístup k zákazníkovi. Eventuelní nedostatek automobil je navíc Automito schopna kompenzovat v rámci spolupráce se Servis Nica, ímž svoji konkuren ní nevýhodu eliminuje. Výstupy plynoucí z analýzy konkurence potvrzují, že prostor na trhu, který bychom mohli obsluhovat, je pom rn široký a naše firma má proto jedine nou p íležitost stát se jeho sou ástí. Podpo íme-li navíc náš zám r dobrou a efektivní marketingovou strategií, je docela reálné, že v horizontu 5-ti let zaujmeme v ur eném trhu pozici v dce. Celkov je v okolí pom rn malá konkurence, proto se naše firma m že zpo átku spoléhat na budování pozice na trhu v daném regionu a pozd ji p ípadn proniknout i do region sousedících, potažmo do v tších m st v krajích jiných, jako nap íklad do Prahy i Brna. V em shledáváme naší konkuren ní výhodu, je zákaznicky orientovaný p ístup, který dle našeho soudu existující firmy postrádají.

63


3*" /

%

„V ekonomice, krom p ípadu, že máte na trhu výsadní postaveni, je zákazník pánem. Firmy, které se dostali do žeb í ku 500 nejúsp šn jších amerických spole ností podle asopisu Fortune, to dokázali p edevším proto, že tuto myšlenku p ijaly za svou.„ (2, str. 25) Shora uvedená citace jen dokládá, že p estože je dnes orientace na konkurenci d ležitá, není radno ji p ehán t. Na z ídka totiž bývají firmy více poškozeny zm nami pot eb zákazník

i latentními konkurenty, kte í mohou p ijít s jiným nebo s zcela ojedin lým

zp sobem uspokojování pot eb. V praxi jedin taková firma, která v první ad vnímá pot eby svých zákazník , uplat uje správnou tržní orientaci. Poslední

ást této

kapitoly proto v nuji analýze zákazníka a jeho pot ebám.

3*"*

;% ($

(

Jednoduchým dotazníkem jsem oslovila cca 300 lidí r zných v kových kategorií a z r zných obor podnikání. Respondent jsme se dotazovala, zda ví o možnosti využití bezplatné služby poškozeným z dopravních nehod a to zejména bezplatného zap j ení náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozu. Samotnou realizací tohoto pr zkumu se mn poda ilo nejenom p im t oslovené k zamyšlení, ale sou asn je také informovat o naší existenci. Na našich internetových stránkách jsme umístili níže uvedenou anketu, ve které jsme návšt vník m položili následující otázku: „V d li jste, že stanete-li se poškozenými p i dopravní nehod , m žete zdarma využít služeb našeho nehodového servisu a to nejen k bezplatnému vyp j ení osobního automobilu?“ Možné odpov di byly:

64


„Ano, v d l/a jsem, že když jsem poškozený/á p i dopravní nehod , veškeré opravy a škody hradí pojiš ovna viníka v etn zap j ení automobilu.“ „Ano, v d l/a jsem o náprav škody viníkem, ale nev d l/a jsem, že si mohu zdarma vyp j it automobil.“ „Ne, nev d l/a jsem, že si mohu vyp j it automobil zdarma a že celou škodu hradí viník nehody z jeho povinného ru ení.“

3*"*

#5

& ;% ($ (

Graf-10. Podíl odpov dí

B 9C B ,C B C

Z pr zkumu vyplynulo, že p es 80% dotazovaných neví o možnosti bezplatného vyp j ení automobilu, jsou-li poškození. Tento výsledkem jenom potvrzuje, že investice propagace za ú elem zvýšení pov domí o našich službách je nutností.

3*"*" I 2

&

%

%

P edpokládáme, že zákazník nás osloví v moment , kdy se dostane do zoufalé situace, jejíž p í inou je dopravní nehoda. A už je škoda jakákoli, klient z naší strany o ekává vst ícné a ochotné jednání, které se mu mnohdy nedostane v pojiš ovn . Jelikož spousta lidí nemá navíc pot ebné informace z oboru pojiš ovnictví, hledá v po átku n koho, kdo by mu s ešením pojistné události pomohl. Zákazník od nás o ekává pomocnou ruku, a

65


už ve form odtahu a opravy vozidla, zap j ení náhradního vozidla po dobu ešení pojistné události, tak také v podob

právní. Abychom p sobili jako skute ní

profesionálové, p ipravili jsme pro naše zákazníky následující odpov di na nej ast jší otázky, které budou umíst ny na náš firemní web. Pro bych m l využít zrovna Vaše služby? Díky naší firm

dosáhnete jako poškozený p i dopravní nehod

ádného

odškodn ní, kterého byste svépomoci dosáhl jen s obtížemi. Jak to, že Vám nemusím nic platit za p j ení automobilu? Na první pohled se opravdu m že zdát nemožné, že za p j ovné nemusíte platit. Vysv tlení je však prosté, p j ovné za v z si totiž vyinkasujeme u pojiš ovny viníka, který Vám nehodu zp sobil. Moji nehodu policie na míst nevy ídila, co mám d lat? Pokud jste byl ú astníkem dopravní nehody a police událost nevy ešila na míst , pošlete nám policejní zprávu a my sami vyhodnotíme, jaké šance v dalším ízení máte. Co když zp sobím nehodu z ásti i já? V p ípad spoluviny se ú astníci nahlásí pojiš ovnám navzájem a dostanou procento pln ní dle podílu spoluviny. I v tomto p ípad si od nás m žete auto vyp j it, ale ást p j ovného (podle ásti spoluviny) nám budete muset uhradit.

66

6 - Marketingová strategie

7-

67


7*

-

„Každá firma by m la být založena a existovat proto, aby napl ovala ur ité poslání. Toto poslání (mise) firmy koresponduje se základními p edstavami (vizi) zakladatel firmy o tom, co bude p edm tem podnikání, jací budou zákazníci firmy, jaké pot eby a jakým výrobky a službami bude firma své zákazníky uspokojovat. Mise je tedy p edevším o vytvá ení spokojeného zákazníka p i sou asném dosažení zisku. Mise mívá písemnou formu a vyjad uje: základní strategický zám r vlastník a TOP manager firmy, p i emž strategie firmy na ní navazuje a konkretizuje ji ve specifických oblastech, má výrazn vn jší informa ní význam, sm rem dovnit firmy (organizace) p edstavuje základní normu chování managementu i adových zam stnanc . Mise bývá zpracována do formy firemních princip a musí být v souladu se zákony a etikou s podnikání. M la by být rovn ž zpracována s ohledem na životní prost edí.“ (32) Naše mise je tato: „Poskytnout rychlé a kvalitní služby poškozeným p i dopravní nehod , ke uspokojenosti všech zákazník .“

7*

#%

Firemní vize je p itažlivý obraz budoucnosti, který je založen na využití reálných možností a vyjad uje metu, kam až se podnik m že rozvinout. Firemní vize je smysl a ú el existence firmy, filosofie, kterou se ídí. Má následující znaky: definuje p edm t podnikání, zam uje se na pot eby zákazníka, ukazuje emocionáln p sobivý obraz budoucí firmy. Naší vizí je být nejlepší firmou v daném odv tví, která se bude starat o své zam stnance i své zákazníky. Neustále porovnávat svá strategická rozhodnutí s dlouhodobými cíli a

68


flexibiln reagovat na zm ny na trhu. Podnikat na území teritoria

eské republiky

v etn rozší ení formou franchisingu i joint venture a spolupracovat s nadnárodními a velkými spole nostmi mající velké vozové parky.

7*" @ Strategie spo ívá v definování podmínek pro dosahování konkuren ní výhody v souladu s cíli, které firma sleduje. Cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo. Strategie vyjad uje základní p edstavy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Strategie p edur uje budoucí innosti podniku, jejichž realizací podnik dojde k napln ní svých cíl . Strategie m že být: plán napln ní mise spole nosti, množiny firemních cíl a základních p edstav o tom, jak budou cíle napln ny, dlouhodobý plán (informace – analýza – formulace strategie).

asový horizont strategie je relativní a záleží na mnoha faktorech, jako je charakter konkuren ního prost edí, míra nejistoty spojená s budoucností nebo na životním cyklu produktu. Obvykle se strategie definují na období dvou až p ti let. Vzhledem k dynamickému prost edí, ve kterém hodláme vykonávat naší podnikatelskou innost, se však v naší snaze budeme opírat spíše o schopnosti p izp sobit se zm nám než dlouhodobém plánování. Postavení naší firmy na trhu se totiž v ase m že velmi snadno m nit, v d sledku ehož by se naše dlouhodobé plány z ejm míjely s realitou. Marketingovou strategii proto vnímáme jako uváženou sebereflexi nad rolí, kterou v našem trhu sehráváme a jako takovou ji budeme kontinuáln modifikovat s ohledem na aktuální tržní situaci. Navzdory asu si však chceme uchovat a dále rozvíjet široké portfolio služeb nabízené ve vysoké kvalit a zákaznicky orientovaný p ístup. Práv v marketingové strategii založené na budování hodnotného vztahu se zákazníkem, spat ujeme klí ový diferenciátor, který nás jednozna n odliší od konkurence. Naším strategickým cílem pro první fázi budování spole nosti, je proto založit stabilní firmu s nejv tším podílem na trhu v Královéhradeckém kraji, s využitím dobrých vztah

69


se zákazníky, z jejichž sociálních vazeb m žeme dlouhodob t žit. Pokud se nám tento zám r vyda í, rádi bychom naše služby rozší ili také do dalších kraj a velkých m st.

7*"*

@

'

Cíle spole nosti jsou žádoucí stavy, kterých se podnik snaží dosáhnout prost ednictvím své existence a svých

inností. Stupe

dosažení cíl

lze ozna it za nejd ležit jší

kritérium hodnocení innosti podniku. Vzhledem k naší strategii, která však definuje spíše obecné hodnoty jako je vztahový p ístup k zákazníkovi a kvalita služeb, rozhodli jsme se namísto kvantifikovaných cíl vymezit pouze prioritní oblasti, které bude naše spole nost ve své podnikatelské

innosti kontinuáln

sledovat a vyhodnocovat.

Konkrétn to jsou: ziskovost 10 % r st 12 % podíl na trhu 16 % spokojenost zákazník 32 % kvalita služeb 20 % v deckotechnický rozvoj 2 % hospodárnost 8 % Výše uvedené strategické cíle spole nosti Help One s.r.o. dohromady tvo í 100%. Z tohoto pohledu je tedy zjevné, které ze strategických cíl hrají nejv tší roli. Cíle však také musí být vyhodnocovány, což se neobejde bez konkretizace metrik a cílových stav viz následující tabulka.

Tabulka-8: SMART analýza strategických cíl

70


Specifické (Specific)

konkrétní, originální, jednozna né, stimulující k dosažení co nejlepších výsledk jejich dosažení lze jednozna n prokázat

M itelné (Measurable)

nabízet nejv tší objem služeb, nejv tší nabídku vozidel – vozový park plánovaný hospodá ský výsledek po zdan ní v roce 2010 dosáhne ástky 1mil. K , rozší ení vozového parku z 5 na 11 aut v roce 2011.

Akceptovatelné p ijatelné pro r zné zájmové skupiny vztahující se (Acceptable)

za p ijatelné považujeme udržení se na trhu po dobu 5ti let s uchováním perspektivy našeho podnikání

Realizovatelné (Realistic)

dosažitelné z hlediska disponibilních zdroj a možností organizace

rozší ení podnikatelských aktivit do jiných kraj – otev ení pobo ek

p esn

splatnost leasingových smluv na auta do 2 let, nákup nemovitosti na rozší ení obchodního majetku spole nosti do 10 let

k organiza ní jednotce

Termínovaný (Timed)

asov vymezené

7*. J @?

5

Základní pom ckou marketingu jsou znalosti.

ím více toho víme o zákaznících, tím

lépe a snáze je m žeme uspokojit. V tšina spole ností zahajuje své marketingové aktivity definicí marketingového mixu, který je ale spíše taktickým nástrojem než strategií. Utvá ení marketingové strategie by proto každá spole nost m la zahájit definicí t í strategických hodnot, kterými jsou segmentace (Segmentation), zacílení (Targeting) a pozicování (Positioning). Jedin dob e provedená strategie STP totiž dokáže zákazníka poznat, nelézt a zaujmout a v kone ném d sledku práv uspokojit.

7*.*

@

$

71


V rámci segmentace firma prozkoumává a definuje, komu bude své produkty prodávat, neboli kdo bude jejím zákazníkem. Teprve až ve chvíli, kdy firma svého zákazníka pozná, m že je dle jejich pot eb t ídit do jednotlivých segment . Jak již víme, naším zákazníkem je ob

dopravní nehody. Nej ast ji se p itom bude

jednat o muže, kte í jakožto majoritní skupina idi

zp sobují více dopravních nehod

než ženy. Naším typickým zákazníkem bude proto muž se st ední t ídou automobilu, ve v kové hranici 30-35 let (viz kapitola 6.1. Statistika nehodovosti).

7*.*

/

Zacílení v jednoduchosti znamená, najít zákazníka a pokusit se jej zaujmout. R zní zákazníci se obvykle vyzna ují také r zným o ekávání a preferovanou formu komunikace. Aby byla firma v bec schopna se zákazníky komunikovat, musí se proto um t zákazník m p izp sobit. Stejn tak i my nabídneme zákazník m r zné formy komunikace, a už komunikaci p ímou a osobní (po ádání akcí u erpacích stanic) nebo p ípadn rychlou a vždy dostupnou - s využitím moderních technologií (internet, e-mail a mobilní telefon).

7*.*"

%

Záv re né pozicování je jakousi obecnou deklarací hodnoty, kterou bude mít zákazník s danou spole ností spjatou. P i pozicování firma rozhoduje, jak se bude prezentovat, na co bude klást d raz a s jakou vlastností i vlastnostmi si ji budou zákazníci spojovat. Pokud není pozicování d kladn provedeno, zákazníci nebudou v d t, pro by m li využít nabídku zrovna u této firmy a s velkou pravd podobností pak využijí práv konkuren ní produkt. Abychom pevn vymezily hodnoty, se kterými chceme být spojovány, definovali jsme v rámci pozicování následující firemní desatero.

72


' 4!

! "# & '

$

% $

( #

% ! Výše uvedené desatero pro nás není jenom obecná fráze, nýbrž skute né vyjád ení hodnot, které chceme v našem podnikání zastávat. Aby se naše desatero doslova „vrylo pod k ži“ zákazníka, budeme jej prezentovat p i jakékoliv vhodné p íležitosti, nap íklad formou informace na zadní stran reklamního letáku nebo v rámci koresponden ního styku se zákazníky.

7*3 -

5$ K

Marketingový mix, ozna ován také jako 4P (Product, Price, Place a Promotion), je páte í klasického marketingu. Philip Kotler jej definoval takto: "Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástroj

- výrobkové, cenové, distribu ní a

komunika ní politiky, které firm umož ují upravit nabídku podle p ání zákazník na cílovém trhu." (18, str 54) Dle Kotlerovy definice marketingový mix p edstavuje a konkretizuje všechny kroky, které by firma m la realizovat, aby vzbudila poptávku po produktu. Nutnou podmínkou ú inného marketingového mixu, je ovšem nalezení synergie jeho složek, které sami o sob efektivní výsledky nikdy nezaru í. Obrázek-2: Marketingový mix 4P

73


7*3*

(

Produktem není samotný výrobek nebo služba, ale také sortiment, kvalita, design, obal, image výrobce, zna ka, záruka, i jiné služby a faktory, které z pohledu spot ebitele napl ují jeho o ekávání. Protože si uv domujeme, že pot eby klienta v situaci jakou je práv

autonehoda,

zahrnují také jiné aspekty než jen zajišt ní náhrady za zp sobenou škodu, je naším produktem kompletní portfolio služeb zahrnující všechny dopl kové služby, které se k pojistné události vážou. Spíše než službu jednu, vytvá íme tak celý balík služeb, který má ambice uspokojit jakékoliv p ání zákazníka, t ebaže to v n kterých p ípadech bude znamenat jeho operativní rozší ení o služby nové.

7*3*

+

Cena je hodnota vyjád ená v pen zích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti úv ru. Cena pro nás není ur ujícím

74


faktorem, jelikož podstata našich služeb je založena na bezplatné pomoci poškozeným p i dopravní nehod . V rámci marketingového mixu však m žeme tuto skute nost využít v náš prosp ch, a to tak, že budeme „výhodnou cenu“ komunikovat všude, kde to bude možné. M žeme se tak op ít o d ležitý psychologický význam slova „zadarmo“ nebo „zdarma“, kterým rozhodn v rámci naší prezentace nebudeme šet it. Co se týká stanovení cen, které budeme ú tovat pojiš ovn , jsou tyto závislé na pojiš ovacích tabulkách (respektujících tržní cenu). Jedná se v zásad pouze o cenu za p j ovné dle typu zap j eného vozidla a o cenu za opravu poškozeného vozidla. Pro samotné p j ování nespojené s platbami od pojiš oven, ale cen p j ování vozidel jako takových budeme respektovat ceny konkurence, tudíž je budeme mít obdobné a budeme se snažit poskytnout zákazníkovi nadstandardní služby nejen v podob slev, když si automobil p j í víckrát, ale i poskytnutí hudebních CD do radií, v n mi pro auta, reklamními p edm ty, dárky. Stanovení poplatk

za posudky, budou v zásad

na

domluv , podle výše odhadní ceny. V tšinou zhruba 10% z odhadní ceny.

7*3*" Místo obecn uvádí, kde a jak bude produkt prodáván, v etn distribu ních cest, dostupnosti distribu ní sít , prodejního sortimentu, zásobování a dopravy. Naši službu si m že zákazník koupit práv ve chvíli, kdy je ú astníkem dopravní nehody. Místem je pro nás tudíž nehoda jako taková. Abychom byli v prodeji úsp šní, musíme být p ítomni u každé nehody a když ne fyzicky (náš smluvní autoodtah), tak alespo formou letáku nebo samolepky v havarovaném voze. Pokud na nás ob

nehody ve správný okamžik

nevzpomene, z ejm náš produkt neprodáme. Proto budeme všemožnými zp soby usilovat o to, abychom m li vizitku doslova v každém voze, který jezdí po silnicích našeho cílového regionu.

7*3*.

&

75


Propagace je v posledních letech klí ovým P, které se stalo st etem marketingových aktivit v tšiny firem. Stalo se tak p edevším vlivem objevu nových technologií, které dokonale prom nili tržní prost edí. S p íchodem Internetu se tak nap íklad místo stalo až druho adou záležitostí. Klí ovým distribu ním místem se totiž stává virtuální obchod a není-li produkt na Internetu propagován, jakoby pro skupinu zákazník

ani

neexistoval. Internet navíc také umožnil rychlé a p ehledné srovnání produkt , ímž konkuren ní boje ješt

více p iost il. Firmy se dnes proto nejvíce orientují na

komunika ní politiku (public relation) a reklamu, díky kterým mohou na trhu vyniknout a zákazníka zaujmout. A koliv jsou dnešní reklamní kampan

originální a nápadité, zdaleka ne vždy

vyd lávají firm peníze. D vodem je skute nost, že lidé jsou dnes proti vliv m reklamy tak ka imunní, o emž také vypovídá ada pr zkum . Jedním z nich je nap íklad pr zkum realizovaný spole ností Factum Invenio (5), ze kterého vyplynulo, že 80 % respondent

hodnotí televizní reklamu jako p íliš intenzivní. O poklesu úsp šnosti

reklamy napsal své také Sergio Zyman13, který její sou asný stav komentuje slovy: Reklama je ta ást marketingu v níž se d lá nejvíce chyb a v níž se také utrácí nejvíce pen z. S ohledem na naše finan ní možnosti a také na výše uvedené skute nosti, rozhodli jsme se v rámci propagace využít jiné alternativní nástroje než je tradi ní reklama. P i úvahách jak zaujmout našeho zákazníka, jsme vycházeli z názor jednoho z velikán sv tového marketingu Petera Druckera, který kdysi prohlásil: "Podnikání má dv a pouze dv základní funkce: marketing a inovaci. Marketing a inovace plodí výsledky, vše ostatní jsou náklady." (17) Drucker tedy vnímal marketing v širším pojetí jako koncept nových myšlenek a nápad , nikoliv jako propagaci samotnou. V tomto smyslu jsme se snažili vymyslet také naší kampa , kterou chceme podpo it náš vstup na trh. Kampa

by tedy m la být originální, ú innou a v neposlední ad

p ijatelná. Odpov

jak t chto cíl

také finan n

dosáhnout nacházíme v podob

virálního

marketingu.

13

Sergio Zyman je bývalým editelem odd lení marketingu ve spole nosti The Coca-Cola Company.

76


7*7 =

&

&

Propagace bude probíhat ve dvou fázích. První fáze se bude snažit upoutat zákazníka na novou službu a seznámit ho s její možnostmi – za tímto ú elem využijeme tzv. virální kampa viz níže, kapitola „Kampa pro vstup na trh“. Druhá fáze pak bude spíše udržovací, kombinovaná s mén intenzivní získávací reklamní politikou. K tomu, aby se firma a námi poskytované služby dostaly co nejvíce do pov domí zákazník , budeme v obou fázích využívat následující nástroje pro podporu prodeje:

7*7*

<

Za azení firemních stránek do katalog vyhledáva

nejpoužívan jších eských - internetových

(seznam, yahoo, google, altas, centrum), SEO (search engine

optimalization) stránek, využití firem provozujících e-mailovou reklamu typu virálního marketingu.

7*7*

@ $

&

Aby lidé m li kontakt na naši firmu stále na o ích, budeme lidem rozdávat samolepky s naší telefonickou non-stop linkou, ur ené k nalepení na vnit ní stranu palubní schránky. Lidé tak nejenom, že získají pov domí o naší existenci, ale navíc budou jezdit s pocitem jistoty naší pomoci v p ípad nehody. Roznesení samolepek bude probíhat formou akcí na erpacích stanicích, p ípadn „p ímo pod nos“ - za st ra e automobil .

7*7*" F

$

&1

$

Reklamními p edm ty ur ené pro motoristy jako jsou škrabka na led, v n do aut, odmrazova

i výstražná vesta – to vše s logem firmy.

77


7*7*. @

&

,

&

(2

Vzhledem k tomu, že v rámci strategie nem žeme u našich služeb používat faktor ceny, jelikož ta z pohledu zákazníka v bec neexistuje, bude se strategie prodeje v našem p ípad zam ovat na vysokou kvalitu a široké portfolio služeb. Zákazník m proto chceme nabídnout více služeb než nabízí konkurence, nap íklad i co se týká náhrady p i újm na zdraví, což je n kdy pom rn náro né prokázat.

78


7*8

$& L&

(& Snad všichni marketé i jsou toho názoru, že nejlepší a nejefektivn jší formou marketingu

je

osobní

sd lení

nebo

doporu ení lov ka lov ku. P estože je tato innost stará jako lidstvo samo, až s p íchodem Internetu nabylo samovolné ší ení zpráv Jeho

marketingového významu.

prost ednictvím

probíhá

totiž

komunikace daleko rychleji a m že tak mít zdaleka intenzivn jší d sledky. Jedna zpráva tak m že b hem n kolika hodin dorazit k tisíc m lidí. V praxi se takovému ší ení marketingových zpráv odborn virální

marketing.

Wikipedia

íká

virální

marketing definuje takto: "Virální marketing p edstavuje metodu, která prost ednictvím existujících sociálních vazeb mezi lidmi dosahuje exponenciálního nár stu pov domí o zna ce, jehož lavinové ší ení lze p irovnat k virové epidemii. Sd lení m že být p edáváno ústn nebo s využitím Internetu, který m že být velmi užite ný p i pot eb zasáhnout v krátké dob velké množství lidí." (28) Díky svým vlastnostem je virální marketing nákladov efektivní nástroj k budování pov domí o zna ce nebo k masové propagaci ur itého produktu, protože firma neplatí za prostor v médiích, za umíst ní své reklamy na billboardech, ba dokonce ani za reklamu na internetu. Vedle nižších náklad na tvorbu kampan , je jeho výhodou také vytvá ení pozitivní emocionální vazby se zákazníkem, tedy p esn to, co pot ebujeme. Nej ast ji se totiž virální kampa ší í p eposíláním e-mailových zpráv mezi lidmi, kte í se znají a mají k sob vzájemnou d v ru, což také p edikuje kladné p ijetí komer ního sd lení. Aby však mohla kampa

virálního marketingu dob e zafungovat, je t eba

vymyslet zajímavé a kreativní ešení, které p íjemce osloví a zaujme natolik, že jej

79


pošle svým známým. Inspirativní a originální myšlenka proto bývá nejt žší fází vývoje každé virální kampan . Jak pomocí virální kampan tedy vymyslet, ím osloveného motivovat k tomu, aby odkaz na naše sd lení p edal dále a nejlépe t m lidem, kte í odesílatele takového sd lení znají a d v ují mu? Osv d ené a platný návod na motivaci p itom nabízí odm na, nebo dárek s užitnou hodnotou. Takovým m že být pro idi e nap íklad v n do automobil . A jak tedy bude celá kampa fungovat? Jednoduše. Každému návšt vníkovi bychom na našich stránkách umožnili bezplatnou objednávku jednoho kusu vo avého strome ku s naším logem a s íslem pohotovostní linky. Sou asn s tímto strome kem bychom zákazník m zasílali také samolepku se stejnými údaji, ur enou pro nalepení do p ihrádky v palubní desce. Každý doty ný, který by se na nás v p ípad autonehody obrátil a m l by zmín nou samolepku ve svém voze, získá navíc bonus v hodnot 1000,- K , jako argument pro by si m l každý idi p edm tnou samolepku uchovat. V kampani p itom spoléháme na to, že benefit, který zákazníkovi nabízíme, naplní povahu virální kampan a lidé si mezi sebou za nou odkaz na naše stránky samovoln ší it. Díky formulá i pro objednání, který bude p ímo na našich stránkách, si navíc potenciální zákazník nem že nevšimnout našich služeb, ímž se pov domí o naší spole nosti jist zvýší. Co se finan ní stránky tý e, platili bychom pouze náklady spjaté s výrobou

vo avých

strome k

a

propaga ních

samolepek, což by nem lo p esáhnout hranici 20,- K na jednoho zákazníka v etn poštovného. Kdybychom takto oslovili 2000 zákazník , kterých by dostalo v ni s naším logem, vyrovnali bychom se dvoum sí ním náklad m na pronájem ty reklamních ploch14. Jelikož si nem že dovolit odm nit každého našeho zákazníka, bude samolepek s tzv. bonusem vyrobeno 10.000 ks a jejich platnost bude 5 let. Omezený po et kus p itom bude v kampani proaktivn

14

komunikován,

ímž se

Pronájem jednoho st edn velkého billboardu v Hradci Králové stojí pr m rn 10.000,- K na dva

m síce (podle lokality je cena vyšší nebo nižší).

80


zájem o „promo“ samolepku zvýší (po ítáme celkem s výrobou 2tis. ks strome k a s 10tis. samolepek). Vycházíme tak z úvahy, že ne každý majitel této samolepky se v tomto asovém horizontu skute n stane poškozením, což je pro nás výhodné. Pokud budeme v našich odhadech vst ícní, je reálné, že maximáln 3% z celkového po tu rozdaných samolepek bude uplatn no, což by v praxi znamenalo, že celková suma za výplatu odm n v rámci této kampan by v pr b hu 5 let mohla dosáhnout ástky 300.000,- K (1.000,- K x 3% z 10.000ks). Pro p edstavu zmi ovaná 3% znamenají, že se na nás v rámci této akce obrátí 5 zákazníku m sí n . Protože chceme naše zákazníky také odm nit za doporu ení, spustíme podp rnou akci se sloganem: „Jste-li s námi spokojeni doporu te nás známému, nejste-li spokojeni, ekn te to nám.“ Každému klientovi bychom tak nedávali samolepku jednu, nýbrž hned dv

(p ípadn

i více), které by zákazník mohl rozdat svým známým. Tyto tzv.

„doporu ující“ samolepky by byly ozna eny jinou barvou a obsahovaly by mj. také základní informace o osob , která nás doporu ila. Za každého známého, který využije našich služeb, bychom pak doporu iteli vypláceli odm nu ve výši 1.000 K . Podmínkou vyplacení odm ny bude proplacení alespo jednoho týdne p j ovného za automobil pojiš ovnou.

7*8*

- 1

0 &

$

$&

Metody m ení úsp šnosti reklamní kampan budou probíhat na základ pr b žného dotazování budoucích zákazník . Zp tnou vazbu od zákazník bychom vyhodnocovali kvartáln

a na jejím základ

zjistíme, jaká forma reklamy byla hodnocena jako

nejúsp šn jší.

81


7*8*

H

$

$ &

&

Obrázek-3: Gant v diagram propagace

82

7 - Finance

8:

83

7 - Finance

8*

:

&

Dob e prosperující podnik pravideln obnovuje a rozši uje prost ednictvím investic sv j majetek.

Protože

investi ní

rozhodnutí

mají

dlouhodobé

d sledky,

pat í

k

nejd ležit jším manažerským rozhodnutím. ‘‘Sestavení finan ního plánu, který promítá podnikatelský zám r do pen žních tok je završením tvorby podnikatelského plánu. Je spojovacím lánkem mezi p edstavami a touhami vlastník podniku, p ípadn jeho managementu a realitou. Ov uje reálnost podnikatelského zám ru, p ípadn

p esv d uje investora o jeho výnosnosti.

Vypracování finan ního plánu vyžaduje schopnost modelovat možné varianty budoucího vývoje. Pro tyto ú ely je vhodné sestavit model finan ního plánu v n kterém tabulkovém procesoru, nap . v excelu, a s jeho pomocí jednoduše a rychle propo ítat jakoukoli zm nu výchozích p edpoklad do pen žních tok .“ (16, str. 127) „Souhrn všech v cí, pen žních prost edk i práv, které pat í podnikateli a slouží k podnikání, p edstavuje majetek podniku. Každý podnikatelský subjekt je povinný evidovat spot ebu i nabytí majetku, tj. vést ú etní evidenci, ve které se zaznamenávají materiálové i finan ní toky v podniku. Je logické, že p i rozhodování budou využívány práv ú etní informace, které budou porovnávané s finan ními cíli podniku. Finan ní cíle jsou sou ástí podnikových cíl

a jako takové jsou hlavním kritériem pro

rozhodování vlastník , investor a manažer “. (16, str. 127)

8*

1

'

Zám rem spole ník zakládajícího podniku je poskytnout do spole nosti vlastní kapitál na po ízení p ti automobil . Pro r st našich dispozic a napln ní podnikatelských zám r

chceme dál investovat p edevším do nákupu nových voz , kancelá ského

vybavení v etn informa ních systém a v neposlední ad také do zajišt ní vlastní

84

7 - Finance

kancelá e. Jednou nabízející možností jak rychleji vstoupit na trh je využití bezú elového úv ru. Tabulka-9: Investi ní rozpo et na rok 2009

Investi ní rozpo et Zápis do obchodního rejst íku 5 000 K Živnostenské listy 3 000 K Vytvo ení webové aplikace 12 000 K Nákup p ti automobil 850 000 K STK + emise 8 500 K Povinné ru ení * 6 875 K Havarijní p ipojišt ní * 14 250 K Po ízení systému WinCABAS 42 840 K Školení kalkulace škod ve WinCABAS 5 355 K Vybavení kancelá e 15 000 K Nákup výpo etní a kancelá ské techniky 30 000 K Nájem * 18 000 K Telefoní poplatky * 5 400 K K podnikání celkem pot ebujeme 1 016 220 K Vlastní vklad do podnikání 800 000 K Úv r 250 000 K K dispozici máme 1 050 000 K * … za první 3 m síce

Z investi ního rozpo tu je z ejmé, že k zahájení innosti budeme pot ebovat 1 016 000 K a nejvyšší ástkou je investice do nákupu p ti automobil . Tém

celou investici do

automobil financujeme ze svých zdroj a pro dofinancování našeho podnikatelského plánu jsme se rozhodli použít bezú elový úv r Expres Business od GE money bank, ve výši 250 000 K , protože jeho charakteristika pln vyhovuje našim požadavk m. Bude použit pro financování nákupu dlouhodobého majetku. Konkrétn zap j ované automobily.

?

(

M NO !

,

&

85

se jedná o

7 - Finance

Úv r Výše úv ru Úrok p.a. Anuita (m sí ní) Stav úv ru po 1.roce Stav úv ru po 2.roce Stav úv ru po 3.roce Celkem splatíme

Rok 1 2 3 CELKEM

250 000 K 10,90% 8 510 K 175 130 K 92 099 K 0K 306 360 K

Anuita 102 120 K 102 120 K 102 120 K 306 360 K

Úroky 27 250 K 19 089 K 10 039 K 56 378 K

Úmor 74 870 K 83 031 K 92 099 K 250 000 K

Financovat podnikání budu z p íjmu z p edešlého podnikání a to tém

Z statek úv ru 250 000 K 175 130 K 92 099 K 0K

z 80%, zbytek

podnikání hodlám financovat úv rem. Úv r bude splácen fixní anuitní ástkou 8510 K za m síc po dobu 3 let p i úrokové sazb 10,9 % pa. Tato ástka obsahuje i pojišt ní schopnosti splácet.

86

7 - Finance

8*" :

( (,

% "

&

„P ehled o majetku podniku, jeho struktu e, ale i finan ních zdrojích, ze kterých byl majetek po ízen, je obsahem rozvahy. Rozvaha p edstavuje základní ú etní výkaz, který se sestavuje jak p i vzniku podniku, tak i v rámci ú etní záv rky. Krom rozvahy jsou sou ástí ú etní záv rky výkaz zisk a ztrát, ve kterém se evidují výnosy a náklady proniku, p ípadn p ehled o pen žních tocích a p ehled o zm nách vlastního kapitálu.“ (16, Str. 127) Tabulka-11: Zahajovací rozvaha v roce 2009

Aktiva STÁLÁ AKTIVA Dlohodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

OB ŽNÁ AKTIVA Zásoby Bankovní ú ty Pohledávky

Pasiva VLASTNÍ ZDROJE 8 000 K Základní kapitál Fondy kapitálové Fondy ze zisku Hospodá ský výsledek CIZÍ ZDROJE Rezervy 792 000 K Obchodní závazky Bankovní úv ry 800 000 K

800 000 K

800 000 K

„Rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku (aktiva) a jeho financování (pasiva), tj. k ur itému dni, ke kterému se rozvaha sestavuje. Vzhledem k tomu, že žádná firma nem že vlastnit víc majetku, než má zdroj , musí platit bilan ní rovnost mezi aktivy a pasivy z principu zachování hodnoty a zd raz uje, že spot eba majetku v jedné form (nap . pen žních prost edk ) se musí projevit v nár stu podnikového majetku v jiné form (nap . zásob.)“ (16, str. 128)

87

7 - Finance

8*.

&

Zákazník využije našich služeb pouze za p edpokladu, že o nás ví, k emuž nej ast ji dochází dv ma zp soby. Bu to má uvnit svého vozu nalepenou naší samolepku nebo se k n mu dostala zpráva o naší existenci od známého. Abychom reference zákazník podpo ili, budeme motivovat první zákazníky finan ní odm nou viz graf níže. Graf-11. Podíl investic do propagace

Potisk automobil Ozna ení pobo ky

37,7%

Tisk leták a samolepek + roznos motivace pro první zkazníky Internetová a ostatní prezentace 44,7%

1,7% 9,9% 6,0%

88

7 - Finance

8*3

& NN>

(

;

&1 ,$ ( %

Velký podíl na p íjmu a nejvyšší podíl na zisku ze všech produkt

má p j ovné

automobil . Velký p íjem m žeme vid t i z oprav automobilu, na zisku však tato položka nemá takový význam, d vodem jsou vysoké náklady na opravy. P esný podíl na zisku není možno stanovit, proto zde uvádím jen podíl na p íjmu. Tabulka-12: Podíl produktu na p íjmu v roce 2009

Podíl produkt na p íjmu za rok 2009 P j ovné automobil Výpo ty cen oprav Znalecké posudky, ohodnocení vozidel Právní podpora Opravy vozidel p íjem z odkupu havarovaných vozidel Odtah vozu, p eprava posádky a zavazadel

1 498 800 K 36 000 K 24 000 K 18 000 K 1 800 000 K 36 000 K 180 000 K

Graf-12. Podíl produktu na p íjmu 41,7%

1,0%

0,7% 0,5%

50,1% P j ovné automobil Výpo ty cen oprav Znalecké posudky, ohodnocení vozidel Právní podpora

5,0%

Opravy vozidel

1,0%

P íjem z odkupu havarovaných vozidel Odtah vozu, p eprava posádky a zavazadel

89

7 - Finance

Tabulka-13: Cash - flow 2009 P íjmy P edpokl. po et p j ených autom. denn Po et dní v m síci Hodnota p j ovného za 1 automobil P edpokládané m sí ní tržby Výpo ty cen oprav Znalecké posudky, ohodnocení vozidel Právní podpora Opravy vozidel - zákazník P íjem z odkupu havarovaných vozidel Odtah vozu, p eprava posádky a zavazadel Vlastní vklad do podnikání Úv r

založení

Hrubý celkový p íjem Stav ú tu

únor

duben

kv ten

erven

ervenec

srpen

zá í

íjen

listopad

prosinec

P íjmy za rok

2

2

2

2

4

4

4

5

4

5

5

-

31

28

31

30

31

30

31

31

30

31

30

31

-

1200

1200

1200

1200

1200

1200

1200

1200

1200

1200

1200

-

88 536 K

79 968 K

88 536 K

85 680 K

88 536 K

171 360 K

177 072 K

177 072 K

214 200 K

177 072 K

214 200 K

221 340 K

1 783 572 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

42 840 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

28 560 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

21 420 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

2 142 000 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

42 840 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

214 200 K

800 000 K

založení

b ezen

2 1200

800 000 K

Výdaje Zápis do obchodního rejst íku Živnostenské listy Vytvo ení webové aplikace Náklady na provoz webové aplikace Nákup automobil (5 voz ) Provozní náklady vozidel (pneu, olej..) výdaj na odtah vozu a p epravy posádky Opravy vozidel zákazník Silni ní da STK + emise Povinné ru ení Havarijní p ipojišt ní Po ízení systému WinCABAS Školení kalkulace škod ve WinCABAS Poradenské služby Vybavení kancelá e Nákup výpo etní a kancelá ské techniky Nájem Telefoní poplatky Reklama Mzdy Zdravotní pojišt ní (9%) Sociální pojišt ní (26%) vyrovnání DPH Splátka úv ru

leden

0K

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0K

250 000 K

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

250 000 K

546 191 K

leden

287 623 K

únor

296 191 K

293 335 K

296 191 K

b ezen

duben

kv ten

379 015 K

384 727 K

384 727 K

erven

ervenec

srpen

421 855 K

384 727 K

zá í

421 855 K

íjen

428 995 K

listopad

4 525 432 K

prosinec

Výdaje za rok

5 000 K

0K

3 000 K

0K 14 280 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

850 000 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

238 K -

0K

238 K -

14 280 K

238 K -

2 618 K -

850 000 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

28 560 K

14 280 K 142 800 K 3 750 K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 3 750 K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 3 750 K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 3 750 K

14 280 K 142 800 K 0K

14 280 K 142 800 K 0K

171 360 K 1 713 600 K 15 000 K

10 115 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

10 115 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

2 292 K

27 500 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

4 750 K

57 000 K

50 980 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

50 980 K

6 372 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

6 372 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

21 420 K

17 850 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

17 850 K

35 700 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

35 700 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

7 140 K

5 355 K

83 895 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

2 142 K

25 704 K

0K

15 351 K

9 342 K

6 962 K

6 962 K

8 152 K

6 962 K

6 962 K

4 582 K

4 582 K

1 012 K

1 012 K

71 876 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

80 000 K

960 000 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

7 200 K

86 400 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

20 800 K

249 600 K

-1 538 K

16 207 K

18 535 K

18 459 K

18 915 K

31 949 K

33 051 K

33 051 K

39 359 K

33 431 K

39 929 K

41 354 K

322 697 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

102 125 K

8 000 K

1 281 588 K

325 875 K

322 193 K

323 487 K

320 193 K

334 417 K

338 079 K

334 329 K

338 257 K

336 079 K

335 257 K

334 897 K

4 924 652 K

leden

únor

b ezen

duben

kv ten

erven

ervenec

srpen

zá í

792 000 K

-735 397 K

-38 252 K

-26 002 K

-30 152 K

-24 002 K

44 598 K

46 648 K

50 398 K

83 598 K

48 648 K

86 598 K

94 098 K

792 000 K

56 603 K

18 351 K

-7 651 K

-37 803 K

-61 806 K

-17 208 K

29 440 K

79 838 K

163 436 K

212 084 K

298 682 K

392 780 K

90

íjen

listopad

prosinec Celkem za rok -399 220 K

7 - Finance

Cash-flow - pen žního toku z roku 2009 uvádí detailní popis p íjm , výdaj a výše finan ních prost edk , která bude v pr b hu prvního roku na náš ú et p itékat a odtékat. Jak je vid t první rok podnikání se neobejde bez velkých investic, proto je CF na konci roku 2009 záporné. Osobním p íjmem bude plat pro dva spole níky v celkové výši 80000k /m síc. Sleduji pen žní tok v provozní, investi ní a finan ní oblasti. V rámci provozního CF sleduji pohyb pen z související s hlavní inností podniku, tedy s jeho každodenním provozem. V rámci investi ního CF sleduji zm ny v dlouhodobém majetku, tj. výdaje na po ízení, p ípadn p íjem z prodeje nadbyte ného dlouhodobého majetku.V rámci finan ního CF pak sleduji získávání finan ních zdroj

a jejich

splácení. „K zabezpe ení platební schopnosti podniku je nutné nespokojit se pouze se sledováním náklad a výnos , ale sledovat i pohyb pen z. Tj. p íjm a výdaj .“. (16, str. 136) „Finance podniku vystupují jako integrující prvek systému podnikového ízení, v n mž se komplexn projevují všechny stánky innosti podniku. Veškerá innost podniku (založení, z izovací výdaje, nákup, výroba, prodej, inovace, fúze, likvidace) se vždy projeví v pohybu pen žních prost edk

a je hodnocena s ohledem na kritéria

efektivnosti podnikání.“ (16, str.127) Naše spole nost bude plátcem dan z p idané hodnoty, jelikož náš obrat p esáhne za nejbližších 12 p edcházejících po sob jdoucích kalendá ních m síc

ástku 1 000 000

K . P ihlášku k registraci musíme podat do 15 dn po skon ení termínu, v n mž jsme p ekro ili stanovený limit a plátcem se stáváme prvního dne t etího m síce následujícího po m síci, ve kterém jsme p ekro ili stanovený obrat. Ve svých finan ních ukazatelích tedy zohled uji DHP.

91

7 - Finance

Tabulka-14: Výnosy a náklady související s DPH za rok 2009 Výnosy ovliv ující DPH uskute n ná zdanitelná pln ní základní sazba dan Náklady ovliv ující DPH P ijatá zdan. pln ní s nárokem na odpo et DPH

Základní sazba dan Vlastní da ová povinnost + nadm rný odpo et

Náklady a výdaje neovliv ující DPH Mzdové náklady Dan a pojiišt ní Z izovací náklady Splátka úv ru Po ízení dopravních prost edk celkem

248 900 K 47 291 K

241 700 K 45 923 K

248 900 K 47 291 K

246 500 K 46 835 K

248 900 K 47 291 K

318 500 K 60 515 K

323 300 K 61 427 K

323 300 K 61 427 K

354 500 K 67 355 K

323 300 K 61 427 K

354 500 K 67 355 K

360 500 K 68 495 K

256 995 K 48 829 K

156 400 K 29 716 K

151 350 K 28 757 K

149 350 K 28 377 K

149 350 K 28 377 K

150 350 K 28 567 K

149 350 K 28 377 K

149 350 K 28 377 K

147 350 K 27 997 K

147 350 K 27 997 K

144 350 K 27 427 K

142 850 K 27 142 K

-1 538 K

108 000 K 9 254 K 0K 8 510 K 850 000 K 975 764 K

16 207 K

108 000 K 23 249 K 0K 8 510 K 0K 139 759 K

18 535 K

108 000 K 25 576 K 0K 8 510 K 0K 142 087 K

18 459 K

108 000 K 29 250 K 0K 8 510 K 0K

18 915 K

108 000 K 25 956 K 0K 8 510 K 0K

145 761 K

92

142 467 K

31 949 K

108 000 K 38 990 K 0K 8 510 K 0K 155 501 K

33 051 K

108 000 K 43 842 K 0K 8 510 K 0K 160 353 K

33 051 K

108 000 K 40 092 K 0K 8 510 K 0K 156 603 K

39 359 K

108 000 K 46 400 K 0K 8 510 K 162 911 K

33 431 K

108 000 K 44 222 K 0K 8 510 K 160 733 K

39 929 K

108 000 K 46 970 K 0K 8 510 K 163 481 K

41 354 K

108 000 K 48 395 K 0K 8 510 K 164 906 K

7 - Finance

Tabulka-15: Rozpo et 2009

Rozpo et ro ních výnos a náklad za rok 2009 Výnosy z pronájmu automobil Výnosy z ostatních služeb Celkové výnosy

1 498 800 K 2 094 000 K 3 592 800 K

Mzdové náklady Náklady na reklamu Finan ní náklady (úroky z úv ru) Nájem Pojišt ní automobil Ostaní náklady Odpisy DHM Celkové náklady

1 296 000 K 60 400 K 27 250 K 70 500 K 84 500 K 1 778 495 K 93 500 K 3 410 645 K

Hospodá ský výsledek p ed zdan ním Vytvo ení rezervního fondu Základ pro da Da z p íjmu právnických osob 20% Hospodá ský výsledek po zdan ní

182 155 K 50 000 K 132 155 K 26 431 K 105 724 K

Jak je vid t z rozpo tu za rok 2009, hospodá ský výsledek po zdan ní dosahuje ástky 105 724 K , což je s ohledem na ro ní výplatu mzdy v hodnot 1 296 000 K , výsledek velmi slušný. Tabulka-16: Rozvaha 2009 STÁLÁ AKTIVA

Aktiva

Dlohodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Finan ní investice OB ŽNÁ AKTIVA Zásoby Bankovní ú ty Pohledávky z obchodních vztah Pohledávky

Pasiva

VLASTNÍ ZDROJE Vlastní kapitál 8 000 K Základní kapitál 756 500 K Fondy kapitálové Fondy ze zisku Výsledek hospoda ení p edchozích let Hospodá ský výsledek CIZÍ ZDROJE Závazky k zam stnanc m 392 780 K Závazky ze soc. azdravotního poj. Závazky z obchodních vzta 426 745 K Bankovní úv ry 1 584 025 K

2 104 325 K 800 000 K 50 000 K 0K 105 724 K 520 301 K 80 000 K 28 000 K 345 176 K 175 125 K 1 584 025 K

V aktivech z rozvahy z roku 2009 m žeme vid t nevyšší ástku 756 000 K na po ízení dlouhodobého hmotného majetku, kterým jsou automobily. Ty jsme po ídili ze základního kapitálu na stran pasiv. Další ukazatele viz tabulka.

93

7 - Finance

Tabulka-17: Cash - flow 2010 P íjmy P edpokládaný po et p j ených autom. denn Po et dní v m síci Hodnota p j ovného za 1 automobil P edpokládané m sí ní tržby Výpo ty cen oprav Znalecké posudky, ohodnocení vozidel Právní podpora Opravy vozidel - zákazník p íjem z odkupu havarovaných vozidel Odtah vozu, p eprava posádky a zavazadel

Výdaje Náklady na provoz webové aplikace Nákup automobil (3 vozy) Provozní náklady vozidel (pneu, olej..) výdaj na odtah vozu, p epravy posádky a zavaz. Opravy vozidel zákazník Silni ní da STK + emise Povinné ru ení Havarijní p ipojišt ní Poradenské služby Nájem Telefoní poplatky Reklama Mzdy Zdravotní pojišt ní (9%) Sociální pojišt ní (26%) vyrovnání DPH DPPO povinnost na základ p iznání a zálohy Splátka úv ru

leden

únor

duben

kv ten

erven

ervenec

srpen

zá í

íjen

listopad

prosinec

P íjmy za rok

6

7

5

6

7

5

6

7

5

6

7

31

28

31

30

31

30

31

31

30

31

30

31

-

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

1 200 K

221 340 K

239 904 K

221 340 K

214 200 K

265 608 K

299 880 K

309 876 K

265 608 K

299 880 K

221 340 K

257 040 K

309 876 K

3 125 892 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

42 840 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

28 560 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

21 420 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

178 500 K

2 142 000 K

-

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

3 570 K

42 840 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

21 420 K

257 040 K

432 565 K

451 129 K

432 565 K

425 425 K

476 833 K

511 105 K

521 101 K

476 833 K

511 105 K

432 565 K

468 265 K

521 101 K

5 660 592 K

b ezen

duben

kv ten

ervenec

srpen

leden

únor

erven

zá í

íjen

listopad

prosinec

Výdaje za rok

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

238 K

2 856 K

200 000 K

0K

0K

0K

200 000 K

0K

200 000 K

0K

0K

0K

0K

0K

600 000 K

2 856 K

2 856 K

2 856 K

2 856 K

3 332 K

3 332 K

3 808 K

3 808 K

3 808 K

3 808 K

3 808 K

3 808 K

40 936 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

17 850 K

214 200 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

142 800 K

1 713 600 K

4 500 K

0K

0K

5 250 K

0K

0K

6 000 K

0K

0K

6 000 K

0K

0K

21 750 K

13 600 K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

0K

13 600 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

3 667 K

44 000 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

7 600 K

91 200 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

1 785 K

21 420 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

7 735 K

92 820 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

2 380 K

28 560 K

0K

15 351 K

9 342 K

6 962 K

6 962 K

8 152 K

6 962 K

6 962 K

4 582 K

4 582 K

1 012 K

1 012 K

71 876 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

95 200 K

1 142 400 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

8 568 K

102 816 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

24 752 K

297 024 K

38 850 K

41 534 K

39 530 K

38 770 K

46 902 K

52 184 K

53 894 K

46 826 K

52 678 K

40 138 K

46 408 K

54 844 K

552 553 K

26 431 K

26 431 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

8 510 K

102 125 K

580 891 K

380 826 K

399 243 K

374 922 K

578 280 K

384 752 K

591 748 K

378 680 K

382 152 K

375 612 K

372 312 K

380 748 K

5 180 167 K

b ezen

duben

ervenec

srpen

leden Hrubý celkový p íjem Stav ú tu

b ezen

5

únor

kv ten

erven

zá í

íjen

listopad

prosinec

-148 326 K

70 303 K

33 322 K

50 503 K

-101 447 K

126 353 K

-70 647 K

98 153 K

128 953 K

56 953 K

95 953 K

140 353 K

244 454 K

314 757 K

348 079 K

398 582 K

297 134 K

423 487 K

352 840 K

450 993 K

579 946 K

636 899 K

732 852 K

873 205 K

Dle výše uvedené predikce CF by se nám investovaný kapitál m l navrátit v prosinci roku 2010.

94

Celkem za rok 480 425 K

7 - Finance

Tabulka-18: Rozpo et 2010


2 626 800 K 2 130 000 K 4 756 800 K

Mzdy Zdravotní a sociální pojišt ní Náklady na reklamu Úroky z úv ru Nájem Pojišt ní automobil Ostaní náklady Odpisy DHM Celkové náklady

960 000 K 336 000 K 60 400 K 19 089 K 78 000 K 96 000 K 1 754 261 K 255 125 K 3 558 875 K


1 197 925 K 50 000 K 1 147 925 K 218 106 K 929 819 K

Tabulka-19: Rozvaha 2010 STÁLÁ AKTIVA

Aktiva

Dlohodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Finan ní investice OB ŽNÁ AKTIVA Zásoby Bankovní ú ty Pohledávky z obchodních vztah Pohledávky

Pasiva

VLASTNÍ ZDROJE Vlastní kapitál 8 000 K Základní kapitál 1 101 375 K Fondy kapitálové Fondy ze zisku Výsledek hospoda ení p edchozích let Hospodá ský výsledek CIZÍ ZDROJE Závazky k zam stnanc m 870 956 K Závazky ze soc. azdravotního poj. Závazky z obchodních vzta 521 101 K Bankovní úv ry 2 501 432 K

2 932 889 K 800 000 K 100 000 K 132 155 K 929 819 K 431 457 K 80 000 K 28 000 K 339 369 K 92 088 K 2 501 432 K

U aktiv za rok 2010 m žeme pozorovat zvýšení dlouhodobého hmotného majetku o t i automobily.

95

7 - Finance

Tabulka-20: Cash – flow 2011

96

7 - Finance

Na konci roku 2011 bychom na ú t m li mít 2 316 499 K a hrubý celkový p íjem by m l dosahovat ástky tém

1 500 000 K . Velkou ást p íjm p itom zamýšlíme

reinvestovat zp t do spole nosti, zejména pak do rozší ení vozového parku. Tabulka-21: Rozpo et 2011


3 940 800 K 3 006 000 K 6 946 800 K

Mzdy Zdravotní a sociální pojišt ní Náklady na reklamu Úroky z úv ru Nájem Pojišt ní automobil Ostaní náklady Odpisy DHM Celkové náklady

1 080 000 K 378 000 K 280 800 K 10 038 K 180 000 K 143 400 K 2 161 578 K 390 125 K 4 623 941 K


2 322 859 K 50 000 K 2 272 859 K 431 843 K 1 841 016 K

Hospodá ský výsledek po zdan ní za rok 2011 by m l dosahovat ástky cca 1 850 000 K , nejv tší podíl na tom jednozna né bude mít výnos z pronájmu automobil , kterých by v té dob m lo být už 11ks. Tabulka-22: Rozvaha 2011 STÁLÁ AKTIVA

Aktiva

Dlohodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Finan ní investice

OB ŽNÁ AKTIVA Zásoby Bankovní ú ty Zálohy na DPPO Pohledávky z obchodních vztah Pohledávky

Pasiva

VLASTNÍ ZDROJE Vlastní kapitál 8 000 K Základní kapitál 1 311 250 K Fondy kapitálové Fondy ze zisku Výsledek hospoda ení p edchozích let Hospodá ský výsledek CIZÍ ZDROJE Závazky k zam stnanc m 2 435 749 K Závazky ze soc. azdravotního poj. 163 579 K Závazky z obchodních vzta 497 081 K Bankovní úv ry 4 415 659 K

97

4 856 828 K 800 000 K 150 000 K 1 061 974 K 1 841 016 K 441 169 K 90 000 K 31 500 K 441 169 K 0K 4 415 659 K

7 - Finance

„Ú etní odpisy by m ly vyjad ovat skute né opot ebení dlouhodobého majetku a p enášet jeho ást do náklad . Sou asn snižují provozní výsledek hospoda ení. Podnik má možnost volby metody výpo tu ú etních odpis (progresivní, regresivní, lineární). Ú etní odpisy jsou nákladovou položkou, která není spojena s výdajem pen z a jejich hodnotu podnik získává prodejem svých produkt , tj. v tržbách. Z tohoto d vodu p edstavují odpisy disponibilní pen žní prost edky, se kterými m že vedení podniku neb vlastníci voln disponovat. Tato skute nost vede k tomu, že odpisy jsou považovány za interní zdroj financování.“ (16, str. 129) Tabulka-23: Odpisy DHM

Dlouhodobý hmotný majetek rok pop ízení 2009 2010 2011

po izovací cena 850 000 K 600 000 K 600 000 K celkem: 2 050 000 K

DHM samostatné movité v ci 2009 2010 2011

Brutto 850 000 K 1 450 000 K 2 050 000 K

Hodnota odpis p i rovnom. odepisování dle § 31 zákona . 586/1992 Sb. o daních z p íjm 2009 93 500 K

2010 189 125 K 66 000 K

93 500 K

255 125 K

Korekce 93 500 K 348 625 K 738 750 K

Netto 756 500 K 1 101 375 K 1 311 250 K

2011 189 125 K 135 000 K 66 000 K 390 125 K

2012 189 125 K 135 000 K 135 000 K 459 125 K

2013 189 125 K 135 000 K 135 000 K 459 125 K

2014

2015

135 000 K 135 000 K 270 000 K

135 000 K 135 000 K

po izovací cena (brutto), (korekce) - snižující po izovací cenu na cenu z statkovou, vykazovanou jako cena netto

Naše p edpov

hotovostních tok indikuje, že pot ebná investice vysta í pohodln na naše zám ry a že v pr b hu našeho r stu nebude

pot eba získávat další kapitál.

98

8 - Vlastní návrhy ešení

9 #

1

99


Námi provedený pr zkum trhu zkoumající pov domí lidí o nárocích, které zákon poškozeným umož uje, totiž jednozna n prokázal, že pro více jak 80% lidí je náš produkt naprostou novinkou. Sou asná velikost trhu, je tak na úrovni 20% svého potenciálu, ale i p esto již dnes živí n kolik firem. Uvážíme-li navíc zmi ovanou statistiku nehodovosti a z ní plynoucí po et zákazník , kte í již dnes mohou naše služby poptávat, jen kdyby o nás v d li, je tato p edstava až mrazivá. Základ úsp chu p itom spo ívá jen a pouze v akceptaci d v ryhodnosti našeho produktu. Navíc s ohledem na skute nost, že jeho cena je pro zákazníka nulová, respektive že její výši hradí t etí strana – pojiš ovny, nem lo by být až tak obtížné zákazníka p esv d it, že on bude ten chytrý a rozumný, pokud se rozhodn našich služeb využít. Poda í-li se nám vzbudit o produkt zájem, nemusíme se pak o zákazníky obávat. P edpokládáme, že v úvodu našeho podnikání bude zlomových prvních 50 spokojených zákazník a poté se již zprávy o našem produktu budou ší it sami. Naší povinností je proto zajistit, aby všechny reference zákazník byly kladné a aby naše služby zákazníci znali. Z tohoto pohledu je pro nás klí ovým nástrojem mající ambice na poptávku pozitivn p sobit, práv marketingová strategie a p edevším pak také vhodná forma marketingové propagace, která zajistí, aby si zákazník vybavil naše služby práv ve chvíli, kdy je skute n pot ebuje. Orientace na zákazníka a respektování jeho významu, jsou tak klí ovým atributem našeho podnikání. Tento p ístup se odráží nejen v kvalit našich služeb, nýbrž také v marketingové kampani, která je navržena tak, aby kladné reference našich zákazník p ímo podnítila. S využitím internetu a jeho rychlého ší ení zpráv, je pro nás tato kampa navíc efektivní a cenov velmi p ijatelná. Co se boje o zákazníky tý e, ideální by pro nás bylo navázat spolupráci s vozidly integrovaného záchranného systému, s hasi i nebo s dopravní policií. Nabízí se nám nap íklad také možnost, rozší ení našich služeb pro další druhy spot ebitel

a to

oslovením logistických firem, jejichž vozy jsou astými ú astníky dopravních nehod. Obsluha tohoto segmentu by si ovšem vyžadovala rozší ení našeho vozového parku o vozy kategorie N1, což je s ohledem na po izovací cenou nákladních voz v tší finan ní investice. Prosazení se na tomto trhu proto vyžaduje mnoho úsilí a invence, avšak

100


potencionální ekonomický prosp ch z obsluhy tohoto segmentu je pro nás velkou motivací. Abychom klient m nabídli opravdu kvalitní a rychlé služby, chceme se co možná nejd íve vyvázat ze závislosti na jiných firmách. Máme tak v plánu vybudování vlastní odtahovou službu, vlastní servis, klempírnu, lakovnu a v neposlední ad také právní kancelá s výhradní specializací na naší problematiku. Poda í-li se nám stabilizovat naší pozici na trhu, hodláme se v další fází marketingové strategie zam it na rozší ení firmy jak územn , tak také z pohledu nabídky pro jednotlivé segmenty zákazník . Z pohledu služeb máme v plánu zapo ít spolupráci se soukromými subjekty v oblasti automobilismu. V dnešním globalizovaném sv te je kooperace nevyhnutelnosti, zvlášt pokud máme ambice k celostátní

i celoevropské p sobnosti. Zam it se chceme

p edevším na leasingové spole nosti, stanice technické kontroly, odtahové služby, autoopravá e, autosalony a další zástupce obor

v nichž denn p icházejí do styku

s naším potencionálním zákazníkem. Cílem je, abychom zákazníkovi prost ednictvím našich partner byli schopni nabídnout služby od nákupu vozu, p es likvidaci dopravní nehody, až po p ípadný prodej autovraku. Vedle posilování vztah s našimi obchodními partnery, je naším dalším dlouhodobým cílem expanze do nových region . S ohledem na kapitálovou náro nost, se kterou je vstup na nový region neodmysliteln spjat, však hodláme za tímto ú elem využít tzv. frenchising15. Naše expanze tak bude do zna né míry závislá na po tu koordinátor , které se nám v budoucnu poda í získat.

15

franchising- poskytování výsadních práv jedné firmy firm druhé formou franchisingových pobo ek za

ú elem pronikání do nových region

101

9 - Záv r

>/

102

9 - Záv r

P i sestavování podnikatelského plánu jsem postupovala dle jednotné osnovy pro tvorbu podnikatelských plán

uplat ovanou v zemích EU. Tento postup obnášel popis

podniku, jeho právní formy, popis inností, analýzu potenciálního zákazníka, p ehled významných investic v etn finan ního výhledu na období t í let a v neposlední ad také analýzu konkurence a okolí podniku v etn SWOT analýzy. Ve snaze obohatit mou práci o další pohledy, použila jsem dále n kolik teoretických metod, které mi napomohly lépe zhodnotit podnikatelskou budoucnost mého zám ru. Nápomocen mi byl zejména „Porter v model p ti sil“, který mi umožnil vnímat všechny tržní elementy ve vzájemných souvislostech. Tento model pro nás identifikoval nejv tší riziko v podob substitut , kterými jsou pojistné události ešené bez naší ú asti. Nemén st žejní bylo také srovnání s ekonomickými modely konkurence, konkrétn s modelem oligopolu a dokonalé konkurence, ze kterého vzešly cenné záv ry pro faktor ceny, produktu a bariér omezující vstup nových firem na trh. V další fázi jsem se pak zam ila na analýzu vn jšího prost edí, kdy jsem postupn popsala sociální faktory, legislativu, ekonomickou situaci v R, politické faktory a v neposlední ád

také

faktory technologické. Výsledkem této SLEPT analýzy bylo zjišt ní, že podmínky na trhu jsou pro realizaci mého zám ru p íhodné. Vesm s optimistické záv ry vzešly také ze SWOT analýzy, a koliv tato identifikovala hrozby v podob

pojiš oven, které

svévolným výkladem zákona ob as blokují výplatu pojistného pln ní poškozenému, když nap íklad vyžadují zaplacení p j ovného poškozeným nebo když vznik závazku za p j ovné prost neuznávají za skute nou škodu. Detailní analýza rizika, pak rizika našeho podnikání nejenom pojmenovala, nýbrž také kvantifikovala a dokázala nalézt zp sob jak jim v praxi p echázet. Podnikatelský plán prokázal, že s uplatn ním našich p edností v oblasti marketingu, který dle mého soudu konkuren ní firmy nedoce ují, m že v následujícím desetiletí HelpOne s.r.o. dosp t ve skute n uznávanou firmou národního formátu se stabilní pozicí na eském trhu. Zmín ný potenciál indikuje také naše p edpov

hotovostních

tok . Z ní mj. vyplývá, že pot ebná investice vysta í pohodln na naše zám ry a že v pr b hu našeho r stu nebude pot eba získávat další kapitál i investory, jelikož bychom si m li vysta it se zdroji vlastními – vyd lanými.

103

9 - Záv r

Záv rem bych ráda uvedla, že a koliv je tento podnikatelský plán p edevším prací diplomovou, mé ambice plánem jako takovým nekon í a ráda bych v budoucnu tuto myšlenku realizovala také v praxi. Vzhledem k nevšednímu tématu, snažila jsem se v práci klást d raz na srozumitelnost a pr hlednost mých myšlenek, které jsem za tímto ú elem p íležitostn doprovázela ilustra ními obrázky.

104

10 - Literatura

N A

[1]

(

ALSBURY, ALISON, JAY, ROS. Marketing, to nejlepší z praxe. 1. vyd.

Praha: Computer Press, 2002. 280 s. ISBN 80-7226-617-9 [2]

ARNOLD J. OLENICK. Cesta k zisku tajemství, která si Japonci osvojili a

Ameri ané zapomn li. Praha : Grada, 1993. 297s. ISBN 80-85623-94-3 [3]

BOU KOVÁ, J. Marketing. Praha: C.H. Beck. 2003, 432 s. ISBN 80-7179-

577-1 [4]

KP Informa ní st edisko – Vyhledávání dle SPZ [online]. [cit. 2008 -03-01].

Dostupné z < https://ic.ckp.cz/ic_www/servlet?_page=searchSPZ&lngID=1> [5]

FACTUM INVENIO,

eši a reklama 2007 - prom ny postoj

eské

ve ejnosti k reklam , (on-line), www.marketingovenoviny.cz, podnikání [online]. [cit. 2008 -04-02]. Dostupné z

105

10 - Literatura

[6]

FREEMANTLE, D. Bezkonkuren ní služby zákazník m. Praha: Management

Press, 1996. 162 s. ISBN 80-85943-26-3 [7]

GODIN, SETH. Všichni marketé i jsou lhá i: síla vypráv ní v rohodných

p íb h v nev rohodném sv t . 1. vyd. Praha: Management Press, 2006, 190 s., ISBN 80-7261-151-8 [8]

HAGUE, P. Pr zkum trhu. Brno, Computer Press. 2003. 233 s. ISBN 80-

7226-917-8 [9]

HÁLEK VÍT ZSLAV: P ednášky z p edm tu Drobné podnikání [online].

[cit. 2008 -03-02]. Dostupné z [10] HOROWITZ, J. Jak získat zákazníka. Praha: Management Press, 1994. 134 s. ISBN 80-85603-45-4 [11] CHALUPSKÝ, VLADIMÍR. Marketingové aplikace. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 26 s. ISBN 80-214-3279-9 [12] JANE KOVÁ, L. VAŠÍKOVÁ, M. . Marketing služeb. Praha: Grada Publishing 2000. 179 s. ISBN 80-7169-995-0 [13] KAREL RAIS, RADEK DOSKO IL., Opera ní a systémová analýza. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 60 s. ISBN

80-214-

3280-2 [14] KE KOVSKÝ, M; VYKYP L, O. Strategické ízení - teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C H Beck, 2002. 184 s. ISBN 80-7179-885-1 [15] KONE NÝ, MILOŠ. Controlling, 4. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 139 s. ISBN 978-80-214-3346-5 [16] KORÁB, V., REŽ ÁKOVÁ, M., PETERKA, J. Podnikatelský plán. 1. vyd.. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0

106

10 - Literatura

[17] KOTLER, PHILIP, Marketing, 6. vyd., Praha: Grada, 2004, 855 s., ISBN 80-2470513-3

[18] KOTLER, P. Marketing v otázkách a odpov dích. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 130 s. ISBN 80-251-0518-0 [19] KOTLER, PHILIP, Marketing management, 1. vyd., Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s., ISBN 80-85605-08-2 [20] MAREŠ, S. Základy managementu: Aplika ní systematický p ehled 1.vyd., Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. 167 s. ISBN 80-7041-469-3 [21] MPO Opera ní program Pr mysl a podnikání OPPP [online]. [cit. 2008 -0303]. Dostupné z < http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppp/> [22] MINISTERSTVO VNITRA A POLICEJNÍ PREZIDIUM

R, Statistiky,

OPPP [online]. [cit. 2008 -05-03]. Dostupné z [23] PAYNE, A. Marketing služeb, Praha: Grada Publishing, 1996. 247 s. ISBN: 80-7169-276-X [24] SEDLÁ KOVÁ, H. Strategická analýza. 2. vyd. Praha: C H Beck, 2000. 121 s. ISBN 80-7179-422-8. [25] SCHMETTERER, BOB, Skok do budoucnosti. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 239 s. ISBN 80-7261-108[26] SVAZ PODNIKATELEK,

Co

je to

podnikatelský zám r (on-line),

www.svazpodnikatelek.cz [cit. 2008-04-03].). Dostupné z [27] VLASTNÍ CESTA, Porter v model [online]. [cit. 2008 -05-16]. Dostupné z [28] WIKIPEDIA, Viral marketing, (on-line), wikipedia.org, 2007 [online]. [cit. 2008

-04-12]. Dostupné z

107

10 - Literatura

[29] WUNDERMAN, LESTER, Direct marketing: reklama, která se zaplatí. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 250 s. ISBN 80-247-0731-4 [30] ZÁKON . 168/1999 Sb., zákon o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla, (on-line), www.autoskolavasik.com, 1999 (citace

ervenec, 30., 1999).

Dostupné z [31] ZYMAN, SERGIO; BROTT, ARMIN A. Konec reklamy, jak jsme ji dosud znali. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 255 s. ISBN 80-7261-107-0

108

11 - P ílohy

1

109

11 - P ílohy

*

I &

% %

'

www.helpone.euweb.cz

110

11 - P ílohy

*

@

& ,$ ;

* * Jedná se o áste né poškození vozidla, tedy o škodu odstranitelnou opravou. Parciální škodu je možné ešit p edložením faktury za opravu vozidla nebo tzv. rozpo tem. Ten je vyhotoven na specializovaném softwaru, který stanoví hodnotu náklad na opravu, pot ebných k uvedení vozidla do p vodního stavu.

* *

?

Náklad na opravu p esáhl „obvyklou cenu“ vozidla v dob poškození. Oprava je tedy nerentabilní a výše náhrady škody se zjistí ode tením hodnoty vraku od „obvyklé ceny“..

* *" Škoda, která má povahu ušlého zisku, škody na zdraví, škody na majetku p epravovaném ve vozidle, odškodn ní za ztížení spole enského uplatn ní atd.

* *. I 5 5 Nárok na tuto náhradu škody zp sobenou pracovní neschopností v d sledku zran ní p i dopravní nehod vzniká osobám v pracovním (zam stnaneckém) pom ru. Jedná se o rozdíl mezi reálnou mzdou pobíranou zam stnancem p ed zran ním a vyplacenými dávkami sociálního zabezpe ení po dobu pracovní neschopnosti.

* *3 I 5 % Jedná se o nárok podnikatele nebo osoby samostatn výd le n

inné. Ušlý zisk je

ástka, která této osob v d sledku zran ní p i dopravní nehod a následné pracovní neschopnosti ušla. Tento požadavek se vy ísluje za pomoci da ového p iznání,

111

11 - P ílohy

pen žních deník , faktur vydaných a p ijatých a dalších ú etních podklad . Vy íslení ušlého zisku je pom rn náro ná odborná záležitost.

* *7

P

%

Jedná se o cenu, za kterou je v daném asu a regionu možno po ídit stejné nebo obdobné vozidlo s p ihlédnutím k technickému stavu a opot ebení vozidla.

* *8 /

5

*<

Jedná se o doporu enou technickou normu, která slouží k oce ování motorových a p ípojných vozidel a ke stanovení výše majetkové újmy zp sobené poškozením t chto vozidel. Znalecký standard . I byl zpracován v roce 1990 Ústavem soudního inženýrství v Brn a dalšími odborníky. V pr b hu roku 2004 byl znalecký standard novelizován, ímž došlo k p iblížení této normy sou asné realit .

* *9

$

%

P esn ji „zhodnocení“ vozidla provedenou opravou. V b žné praxi se toto zhodnocení ode ítá z nákladu na opravu u starších vozidel. V n kterých p ípadech nemají pojiš ovny na tento ode et nárok.

* *> Q ;

( & , R

, &1 (& L S

Advokát v pr b hu celého procesu zejména kontroluje kroky pojiš ovny v i poškozenému, analyzuje situaci a stanovuje další postup ve vztahu k zákonné úprav . Dále sepisuje listiny a uplat uje jménem a v zastoupení poškozeného všechny jeho nároky. Všechny tyto úkony advokáta jsou pro poškozeného zdarma.

112

;

PODNIKATELSKÝ ZÁMR - HELP ONE, S. R. O

Recommend Documents