Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Podmínky rozvoje vinařského podniku v současném modelu zemědělství Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal, Ph.D.
Vypracovala: Jana Babáčková Brno 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Podmínky rozvoje vinařského podniku v současném modelu zemědělství vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:………………………..
…………………………………………………….. podpis
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce, Ing. Ivu Zdráhalovi Ph.D., za podněty k psaní, cenné rady, připomínky a odborné vedení. Děkuji také vinařské společnosti za spolupráci a poskytnutí informací pro psaní této bakalářské práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá podmínkami rozvoje konkrétního vinařského podniku v současném modelu zemědělství v komoditní vertikále vinná réva / víno. V literárním přehledu jsou charakterizovány okolnosti a vlivy působící na vinařský podnik v současném rozvíjejícím se agrobyznysu a specifika českého trhu a zemědělství po vstupu do Evropské unie. Druhá část práce je zaměřena na konkrétní vinařský podnik, který byl charakterizován z hlediska marketingové komunikace, a byla provedena finanční analýza pro zjištění ekonomického postavení podniku. Závěrem bakalářské práce je zhodnocení podmínek rozvoje vinařského podniku.
Klíčová slova: agrobyznys, vinařský podnik, zemědělství, víno
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the conditions of the particular vine production company development according to present model of agriculture in commodity vertical vine / wine. In the literature review, there are characterized circumstances and effects influencing vine business in present developing agribusiness and specifics of the Czech market and agriculture after joining the EU. The second part of the thesis is focused on specific winery, which is characterized from marketing communication point of view. Further, a financial analysis was prepared showing economical situation of the company. As a result, the bachelor thesis evaluates conditions of the winery development.
Key words: agribusiness, winery, agriculture, wine
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 7
2
Cíl a metodika práce ........................................................................................................... 8
3
Přehled o stavu řešené problematiky .................................................................................. 9 3.1
Současný model zemědělství ....................................................................................... 9
3.2
Poptávkový model ..................................................................................................... 10
3.3
Charakteristika zkoumané komodity ......................................................................... 11
3.3.1
Vinná réva .......................................................................................................... 12
3.3.2
Historie vinohradnictví a vína v ČR ................................................................... 12
3.3.3
Výroba vína ........................................................................................................ 13
3.3.4
Třídění vín dle zákona ........................................................................................ 16
3.4
3.4.1
Přírodní podmínky a vymezení vinařských oblastí v ČR ................................... 17
3.4.2
Společná zemědělská politika a její zásahy do vinařství.................................... 20
3.4.3
Legislativní rámec .............................................................................................. 24
3.4.4
Trh vína v ČR ..................................................................................................... 25
3.5 4
Současný vývoj vinařství a vinohradnictví v ČR ...................................................... 17
Shrnutí ....................................................................................................................... 33
Konkrétní podnik v současném modelu zemědělství ....................................................... 34 4.1
Odrůdová skladba vinic ............................................................................................. 34
4.1.1 4.2
Stáří a rozloha vinic............................................................................................ 36
Technologie výroby a technologické a technické vybavení podniku ........................ 37
4.2.1
Technologie výroby vína .................................................................................... 37
4.3
Dotační tituly čerpané podnikem ............................................................................... 39
4.4
Formy distribuce produkce ........................................................................................ 39
4.5
Marketing podniku .................................................................................................... 41
4.5.1 4.6
Marketingový mix .............................................................................................. 42
Finanční analýza podniku .......................................................................................... 44
4.6.1
Majetková a kapitálová struktura ....................................................................... 44
4.6.2
Bankrotní model ................................................................................................. 45
4.6.3
Posouzení hospodářského výsledku ................................................................... 46
4.6.4
Analýza poměrových ukazatelů ......................................................................... 47
5
Diskuze a závěry .............................................................................................................. 51
6
Zdroje ............................................................................................................................... 54
7
Seznam tabulek a obrázků ................................................................................................ 56
8
Přílohy .............................................................................................................................. 57
1 Úvod Réva vinná patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Její existence sahá až 150 mil. let do historie. Člověka provází od samotných počátků jeho existence. V České republice má vinohradnictví a vinařství hluboké kořeny. Na Moravě počátky vinařství sahají do 3. století. Od těch dob prošlo vinohradnictví a vinařství velkým vývojem. Dnes víno chápeme jako kulturní nápoj se svou historií a etikou pití. V České republice se vinohradnictví a vinařství významně rozvíjí. Plochy vinic dosahují okolo 20 tis. hektarů. Význam vína se odráží také v rostoucí spotřebě na obyvatele. Spotřebitel se tak stále více orientuje v nabídce vín a pečlivě vybírá. K nejvýraznějším procesům, které dnes ovlivňují vývoj zemědělství a celý agrární sektor, patří bezesporu proces globalizace. Zákazník má možnost vybírat ze škály vín z celého světa. Česká vína, se tak dostávají na trhy jiných zemí a díky své kvalitě a jedinečnosti získávají své jméno. V dnešní době však k úspěchu nestačí vynikající kvalita vína. Ekonomicky prosperující podnik potřebuje nejen vypěstovat zdravý hrozen a vyrobit kvalitní víno. Jedná se o komplex činností, jako orientace na zákazníka, znalost jeho chutí, požadavků a zájmů. Originalita, schopnost být krok před konkurencí, tvorba image, strategie udržení stávajících zákazníků, rozvoj a nabídka nových produktů. Identifikace příležitosti výrobků a vytvoření odbytové strategie. Tento koncept je třeba naplňovat od samotného začátku výroby a filozofie podniku. „Zákazníci vinařství se také změnili. Stali se aktivnějšími, hledají nová, zajímavá řešení a váží si prodávajících, kteří mají hodnoty a ty současně i viditelně prožívají“ (Gosh, 2005). Specifikem zemědělství je, že nemá jen úlohu produkční. Zejména na Moravě sehrává vinohradnictví a vinařství velkou roli neprodukční, krajinotvornou. Tvoří tak jedinečnou krajinu typických viničních tratí, vinných sklepů a spolu s produkční funkcí tvoří vhodné prostředí pro podnikání ve vinařství.
7
2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat současný model zemědělství a definovat změny a situaci v podmínkách po vstupu ČR do EU u podniků zapojených v komoditní vertikále réva vinná / víno. V praktické části potom charakterizovat konkrétní podnik v podmínkách agrobyznysu a popsat marketingovou komunikaci. Dále vypracovat finanční analýzu a zjistit tak ekonomické postavení společnosti. Z metodického hlediska je bakalářská práce rozdělena do dvou částí. První část byla věnována charakteristice pojmu agrobyznys a současnému modelu zemědělství. Byla charakterizována komodita víno, vinná réva a krátký popis historie českého vinohradnictví. Dále byl popsán současný vývoj vinařství, vlivy působící na podnik, aktuální legislativa. Přiblížení zemědělské politiky ČR a EU a dotační podpory plynoucí do vinohradnictví a vinařství, vývoj a stav trhu s vínem v ČR. Druhá část, neboli vlastní práce, vychází z informací části předchozí. Byla věnována konkrétnímu vinařskému podniku. Byla charakterizována podstata podniku z hlediska technického a technologického vybavení a postup při výrobě vína. Odrůdová skladba vinic a oblast pěstování. Komoditní vertikála společnosti vinná réva/víno a její faktory. Určení postavení podniku na trhu, marketing společnosti, vnější a vnitřní faktory vinařství ovlivňující a finanční analýza. Zvolený metodický postup pro finanční analýzu podniku je přesně popsán v příloze 1. Konkrétně byly použity ukazatele: bankrotní model, ukazatele likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability. Data pro analýzu byla čerpána z interních informací podniku, výkazů zisku a ztráty a jsou na CD přiloženy k bakalářské práci. Analýza byla tvořena v časovém rozmezí od roku 2001 do roku 2012. Bohužel data z let 2003 a 2006 nebyla dostupná. Informace o podniku, autorka získala díky umožnění odborné praxe a aktivní účasti v běžném pracovním procesu vinařství. Účastnila se prací při obdělávání vinic během roku, zpracování hroznů až po péči o víno. Lahvování a expedici, aktivity spojené s prodejem, marketingem, PR. Na základě těchto informací jsou závěrem práce shrnuty faktory působící na podnik a jeho fungování a způsob, jak se s těmito podmínkami konkrétní vinařský podnik vyrovnává v současném prostředí agrobyznysu. Firma si nepřála být jmenována z důvodu prozrazení obchodního tajemství a interních dat. Proto v celé práci není sděleno jméno společnosti.
8
3 Přehled o stavu řešené problematiky 3.1 Současný model zemědělství Zemědělství bylo historicky spojováno především se zabezpečováním dostatečného množství potravin. Úloha zemědělství se však do určité míry mění v multifunkční pojetí. Větší důraz je kladen i na mimoprodukční funkce, jako je ekonomický a sociální rozvoj venkova, ochrana životního prostředí a rozvoj krajiny. Zemědělství je tedy velmi důležité i z hlediska role trvale udržitelného rozvoje. Nesporné však je, že jeho produkční úloha zůstává skutečně nenahraditelná (Bečvářová, 2005a). Zemědělství jako odvětví a jím zajišťovaná výroba mají řadu specifik. Především proto, že je významně determinováno biologickým reprodukčním cyklem a uskutečňuje se zpravidla v bezprostředním spojení s přírodou (Bečvářová, 2005b). V současné době dochází ke změnám v nárocích na komoditní výstupy zemědělství a na produkci potravin. Jen minimum produktů putuje od výrobce přímo ke spotřebiteli. Zároveň se zásadně mění struktura spotřeby i nároky spotřebitelů na kvalitu a sortiment potravinářských výrobků. Zvyšuje se zájem o původ zemědělských surovin, o použité technologie výroby i zpracování. Rozšiřuje se také nabídka předpřipravených, zmrazených, dehydratovaných nebo konzervovaných jídel s vysokou přidanou hodnotou (Bečvářová, 2005a). V posledních deseti letech zemědělství zaznamenalo významnou změnu. Stalo součástí segmentu národního a světového hospodářství - agrobyznysu (Bečvářová, 2005b). Základy teorie agrobyznysu definovali v padesátých letech dvacátého století američtí ekonomové John H. Davis a Ray A. Goldberg. Z jejich prací a publikací vychází přístup ke zkoumání agrární politiky, systémového studia industrializační fáze rozvoje zemědělství a je východiskem pro řešení otázek souvisejících s rozvojem segmentu zemědělství (Bečvářová, 2005a). Davis a Goldberg (1957) definovali agrobyznys jako „…souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činnosti na farmě, a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených ...“. Definice Hudsona a Sonky, kteří agrobyznys definovali, jako „…řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých a zpětných vazeb, které zahrnují: •
výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu,
9
•
dodavatele ostatních vstupů,
•
zemědělské výrobce,
•
nákupce zemědělských produktů,
•
zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků,
•
maloobchod a instituce veřejného stravování.“ Podle Bečvářové (2005a) princip agrobyznysu znamená: „vymezení a charakteristiku
činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci zemědělských komodit do konečného výrobku, do potravin.“ Vývoj současného zemědělství je ovlivňován faktory, které jsou následující: •
změna charakteru konkurenčního prostředí, kde jsou stále výrazněji prosazovány procesy globalizace ve formování trhů agrobyznysu a ve vývoji cenového prostředí
•
vliv hospodářské politiky států na tvorbu parametrů lokálního ekonomického prostředí zemědělství, podmínek výroby a konkurenceschopnosti výrobců (Bečvářová a kol., 2009).
3.2 Poptávkový model S podstatou a principy agrobyznysu souvisí i vymezení a znalost příčinných souvislostí formování komoditní potravinové vertikály. Jde se o charakteristiku subjektů, vazeb a na sebe navazujících činností, které přeměňují surovinu ze zemědělské prvovýroby na produkt určený pro konečného spotřebitele a o vzájemné působení trhů v rámci takto definovaného prostředí (Bečvářová a kol., 2013). Tradiční model zemědělství upřednostňoval nabídkovou stránku trhů, tj. tok produktu směrem od výrobce po konečné zpracování. Rozhodující pozici v rámci komoditního řetězce měla výrobní fáze zemědělských produktů – prvovýroba. Navazující články byly chápány jako činitelé, kteří zpracovávají vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin a to bez rozhodujícího vlivu na rozměr a parametry dodávané suroviny (Bečvářová, 2005a).
10
Obr. č. 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářova, 2005a Současný model zemědělství je orientován poptávkově. Rozhodujícím faktorem, určujím množství a kvalitu zemědělských výrobků a cenově nákladové podmínky na trzích, se stává poptávka, tedy spotřebitelé. Klíčovým prvkem komoditní vertikály jsou finalizující články řetězce. Tím dochází k oslabení pozice zemědělců z hlediska jejich možnosti volby struktury produkce, i omezené možnosti volby a výběru partnerů v horizontálních i vertikálních vazbách celého řetězce. (Bečvářová, 2005a)
Obr. č. 2: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářova, 2005a Obzvlášť v případě vinařských podniků je poptávkový model charakteristický. Strukturu pěstování a výroby významně ovlivňují spotřebitelé svou poptávkou.
3.3 Charakteristika zkoumané komodity „Víno je produktem alkoholového kvašení révového moštu vyrobeného z hroznů ušlechtilé evropské révy vinné.“ Charakteristické vlastnosti vína jsou ovlivňovány řadou faktorů, jako je odrůda révy vinné, jakost hroznů, kvašení jeho průběh a zrání vína. Mnoho další vlivů utváří charakteristickou vůni, chuť, barvu vína. Jedná se o výsledek biochemických procesů, které probíhají již ve zrajících bobulích až po kvašení moštu a zrání v lahvích (Kuttelvašer, 2003). Definice vína přijatá hospodářskou komisí Evropské unie zní: „Víno je produktem vzniklým pouze alkoholovým kvašením, úplným nebo částečným, čerstvých hroznů, rozemletých či celých, nebo moštu získaného z hroznů.“ (Kraus a kol., 2008). 11
3.3.1 Vinná réva Z paleontologických objevů je zřejmé, že révovité rostliny vyrůstaly na nejrůznějších místech naší planety. Všechny druhy révy vinné se řadí mezi čtrnáct rodů čeledi Vitaceae. Z Evropy pochází jediný druh – réva evropská, nazývaná též réva ušlechtilá – Vitis vinifera. Latinský název je Vitis vinifera subsp. Sativa byla pojmenovaná v roce 1753 a v překladu znamená vinná réva pravá. Latinské jméno Vitis bylo převzato z latinského názvu pro keř vinné révy. Druhový přívlastek vinifera vznikl sloučením dvou slov, vinium („víno“) a ferens („nesoucí“). Vinná réva je jednou z nejdéle pěstovaných rostlin. Vznikla z divoké révy lesní a byla vyšlechtěna do tisíce druhů révy dnešní (Kraus a kol. 2005). 3.3.2 Historie vinohradnictví a vína v ČR Víno začali na našem území konzumovat s největší pravděpodobností už Keltové, počátky našeho vinohradnictví se však připisují Římanům, kteří vinnou révu přinesli do českých zemí ve 3. století našeho letopočtu. Počátky vinařství a vinohradnictví se objevily až v 9. a 10. století našeho letopočtu v období Velkomoravské říše. Svou roli v šíření vinařství v raném středověku sehrály klášterní komunity. Zakládaly vinice, pěstovaly révu a vyráběly víno. První písemná zmínka o vinicích na Moravě je z roku 1101 a nachází se v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči. V roce 1355 bylo vinařství už natolik rozšířené, že moravský markrabě Jan Jindřich vydal viniční řád pro Moravu a nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů, aby z vinic mohly být vybírány městské dávky. Rozkvět vinařství v českých zemích nastal v průběhu 14. století za vlády císaře Karla IV. Císař Karel IV. podporoval rozvoj vinohradnictví a roku 1358 mu dal právní rámec ve formě královského mandátu. Ten nařizoval zakládání vinic na místech k tomu vhodných, zřídil úřad perkmistra hor viničních a osvobozoval majitele nově založených vinic od daní. Vydal i právo viničné, kterým bylo vinařství chráněno. Na počátku 15. Století, v období husitských válek, došlo ke zničení mnoha vinic, k obléhání i vypálení některých vinařských měst a celkovému utlumení obchodu s vínem. Situace se zlepšila v 2. polovině 15. století, za vlády Jiřího z Poděbrad a jeho nástupce Vladislava Jagellonského, kdy vinařství dosáhlo svého vrcholu. Král Vladislav II. Jagellonský v roce 1497 vydal nařízení o povinném zapsání všech vinic. Kdo vinici nezapsal, nesměl víno v Praze prodávat. Zároveň se jednalo o první nařízení v Evropě o kontrole jakosti vína degustací.
12
V průběhu 16. století rozloha vinic kulminovala. Podle dobových zpráv obhospodařovali moravští vinaři okolo 20 000 hektarů vinic, zatímco v Čechách byla jejich výměra jen kolem 3 500 hektarů. V dobách vlády Rudolfa II. docházelo k postupnému úpadku vinařství, který vyvrcholil v období třicetileté války. Avšak už v druhé polovině 16. století další rozvoj vinařství ovlivnili noví přistěhovalci ze západní Evropy, takzvaní habáni, toufaři neboli novokřtěnci, tedy příslušníci radikální reformační církve anabaptistů. Zakládali vinice, hloubili sklepy a zaváděli nové způsoby pěstování révy, nové odrůdy a neznámé způsoby ošetřování vína. Rakouský císař a český král Josef II. zrušil v roce 1783 všechny viniční řády a působnost místních horenských soudů na Moravě. V roce 1784 Řehoř Volný rozdělil moravská vína do jakostních tříd. Tím začaly být rozlišovány různé stupně kvality vín. Katastrofa pro evropské vinařství nastala v roce 1860, kdy z Ameriky byl do Evropy dovezen škůdce révokaz. Na našem území byl objeven roku 1890. Kromě révokazu se do Evropy dostaly houbové choroby oidium a peronospora. K opětovnému povznesení vinařství přispělo roku 1906 založení prvního odborného vinařského časopisu Vinařský obzor. V roce 1907 byl vydán první vinařský zákon na našem území platný pro země rakouské a „Koruny české“. První světová válka napomohla k úpadku našeho vinohradnictví. V roce 1930 poklesla plocha moravských vinic na nejnižší hodnotu, rozloha činila 3 790 hektarů. Od konce šedesátých let až do roku 1984 se postupně rozšiřovaly plochy vinic, na kterých hospodařila jednotná zemědělská družstva. Úroveň našeho vinohradnictví mohla být i v dobách socialistického hospodaření srovnání s ostatními evropskými vinařskými oblastmi, avšak v tehdejším Československu došlo k uniformitě vyráběných vín. Důvodem byla snaha o co největší sklizeň, často na úkor vyzrálosti hroznů. V roce 1995 byl přijat vinařský zákon, který byl první svého druhu od roku 1907. Oproti předešlé socialistické normě znamenal mnoho změn. Jeho smyslem bylo také sladit naše právní prostředí s vinařským právem evropským (Kraus a kol., 2005). 3.3.3 Výroba vína Převážná část hroznů sklizená na českých a moravských vinicích slouží k tvorbě suchých jakostních vín. Při výrobě vína nestačí jen mechanicky dodržovat osvědčené postupy. 13
Zkušenosti a cit vinaře jsou významným prvkem při vzniku vína. Celý proces výroby je doprovázen včasnými zásahy vinaře, kterými jsou moštu dodávány jedinečné vlastnosti.(Kraus a kol., 2008). Metody výroby se mohou lišit mezi kraji, ale také pěstitel od pěstitele. Záleží mnoho, zda jsou dodržovány tradiční principy výroby vína, nebo jsou uplatňovány moderní inovace. Jakkoli se vinař rozhodne, určité zásadní principy zůstávají stejné (Stevenson, 1993). A. Červená vína Při výrobě červených vín se hrozny červených odrůd procházejí mlýnkem a odzrňovačem. Po odzrnění a mletí se rmut přečerpá do kádě. Kvašení začne o 12 hodin později nebo až po několika dnech. Pro podporu fermentace se může mošt ohřát a mohou se přidat selektované vinné kvasinky nebo částečně nakvašené víno i z jiné kádě. V průběhu fermentace se mošt pumpuje ze dna kádě nahoru, zůstává tak ve styku se slupkami. Tím je zajišťována maximální extrakce barevných pigmentů. V okamžiku, kdy se slupky oddělí od moštu, rozdělí se víno na dvě části: na volně tekoucí samotok a na víno lisované. Samotok je samovolný tok vína z kádě. To, co zůstane, je tzv. klobouk ze slupek, semínka a ostatní pevné části, z nichž se vylisuje tmavě zbarvený mošt se vysokým obsahem tříslovin, který se nazývá víno z lisu. Mošt je čerpán do nádob, kde probíhá jablečno-mléčné kvašení. Víno se několikrát stočí, čiří, zase stáčí a scelují, před lahvováním se ještě jednou krášlí a pak se stočí finálně (Stevenson, 1993). B. Bílá vína Donedávna se tvrdilo, že od výroby červeného vína se výroba bílého vína liší dvěma počátečními operacemi: okamžitým lisováním, aby se extrahoval mošt a oddělily se slupky a čeřením nebo čištěním těchto moštů. Pro výrobu vín s výrazným odrůdovým charakterem se však dnes hrozny často melou a potom nakvašují po dobu 12 až 48 hodin, aby se ze slupek extrahovaly aromatické látky. S výjimkou vín macerovaných se hrozny hned po dovezení do lisovny lisují nebo se zlehka pomelou a až potom lisují. Po vylisování se mošt přečerpá do tanku, ve kterém se čeří nebo čistí. Po vyčištění se mošt přečerpává do kvasného tanku nebo přímo do sudů. Přídavek selektovaných kultur se daleko více používá při výrobě bílých vín. Vína pro brzké spotřebování se stáčejí, čeří, filtrují a lahvují co nejdříve, aby se v nich zachovalo co nejvíce svěžesti a ovocného charakteru (Stevenson, 1993).
14
C. Růžová vína S výjimkou růžového šampaňského, které se připravuje scelením bílého vína s částí červeného, všechna kvalitní rosé jsou vyráběna jednou ze tří základních metod: „krvácením“, lisováním a omezenou macerací. Právě krvavé rosé se připravuje z barevného moštu, který pochází z modrých hroznů lisovaných vlastní vahou. Po fermentaci vznikne víno velmi světlé s ovocnou a svěží chutí a vůní. Lisované rosé se připravuje z modrých hroznů. Macerace je omezena a rosé se vyrábí stejnou cestou jako červené víno, ale kontakt slupek a moštu trvá jen tak dlouho, aby bylo dosaženo požadované jemně růžová barvy (Stevenson, 1993). D. Zvláštní způsoby školení vín Víno ledové Pro vína ledová je u nás povoleno používat jen hrozny, které byly určitou dobu vystaveny teplotě -7 °C a nižší, a byly sklizeny ručně. Hrozny musí zůstat v průběhu sklizně i zpracování zmrzlé a vylisovaný mošt musí dosahovat cukernatosti nejméně 27 °NM. Vlivem nízkých teplot vymrzá v bobulích hroznů ze šťávy voda tvořící ledové krystalky a zvyšuje se tak koncentrace šťávy spolu s obsahem extraktivních a aromatických látek. Z těchto důvodů se ledová vína vyznačují zajímavou škálou vůní a vysokým obsahem neprokvašeného zbytkového cukru. Vzhledem k rizikům, které předchází vzniku ledového vína a nízké výlisnosti jsou tato vína vzácnější (Kraus a kol., 2008). Víno slámové K tvorbě těchto slámového vína se používají odrůdy révy vinné, jejichž hrozny se při přezrávání již na keřích scvrkávají a tvoří se bobule s vysokou koncentrací cukrů, takzvané cibéby. Podmínky pro tvorbu cibéb přímo na keřích však nejsou vždy dostatečně příhodné a zvláště v severnějších vinařských oblastech dochází k tvorbě cibéb jen ojediněle. Proto je nutné hrozny po sklizni dosušovat, kvůli výparu podílu vody a zvýšení koncentrace cukrů. Hrozny pro vína slámová stejně jako pro vína ledová musí být sklízeny ručně a cukernatost šťávy v době sklizně musí dosáhnout nejméně 27 °NM. V našich oblastech se hrozny suší ve vhodně upravených místnostech, jako jsou například sýpky, půdy nebo haly, kde je možné zajistit proudění vzduchu, který neustále odvádí vlhký vzduch z okolí sušících se hroznů. K uložení hroznů jsou vinaři využívány různé způsoby. Někteří je kladou na slámu nebo rákos rozprostřený na sítích nebo plachtách. Také se používají dřevěné či drátěné konstrukce, na ně se hrozny zavěšují a jsou prokládány slámou. Hrozny se tak musí nechat nejméně 3 měsíce. 15
Vína slámová jsou charakteristická především zlatavými až jantarovými barevnými odstíny, vysokým obsahem zbytkového cukru a nižším obsahem alkoholu (Kraus a kol., 2008). Školení v sudech barrique Barrique je označuje štíhlý sud z vybraného dubového dřeva. Průběhem školení v sudech barrique se vytváří specifická škála aromatických látek, které by měly doplňovat chuť vína, ale ne zcela potlačit jeho původní či odrůdový charakter. Jen velká vína se mohou školením v sudech barrique dlouhodobě zlepšovat (Kraus a kol., 2008). 3.3.4 Třídění vín dle zákona Někdy se zákazníci mylně domnívají, že čím vyšší přívlastek, tím je víno lepší. Ovšem přívlastek vína nezaručuje kvalitu. Víno je výsledkem vlivů mnoha činitelů a jeho harmonii utváří kombinace několika faktorů. Obsahu cukru a alkoholu, také výše extraktu a obsah kyselin. Zatřídění vín klade důraz zejména na cukernatost a obsah alkoholu. Další faktory jako poměr cukrů a kyselin, trpkých látek nebo hořkých látek nebere v úvahu. (Kraus a kol., 2005). Nový vinařský zákon, schválený 29. dubna 2004, stanovuje následující jakostní třídy pro česká a moravská vína:
Kategorie vín
Minimální
Přirozený obsah
cukernatost hroznů
alkoholu
Stolní víno
11 °NM
6,5 % obj.
Zemské víno
14 °NM
8,3 % obj.
odrůdové
15 °NM
8,9 % obj.
známkové
15 °NM
8,9 % obj.
kabinetní víno
19 °NM
11,3 % obj.
pozdní sběr
21 °NM
12,5 % obj.
výběr z hroznů
24 °NM
14,3 % obj.
výběr z bobulí
27 °NM
16,1 % obj.
výběr z cibéb
32 °NM
19,0 % obj.
ledové víno
27 °NM
16,1 % obj.
slámové vína
27 °NM
16,1 % obj.
Jakostní víno
Jakostní víno s přívlastkem
16
Tab. č. 1 Kategorie vín v ČR Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. Díl
Další kategorie vín Šumivé víno Jakostní šumivé víno = sekt Jakostní šumivé víno stanovené oblasti = sekt stanovené oblasti Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti = aromatický sekt stanovené oblasti Perlivé víno = jakostní perlivé víno Likérové víno = jakostní likérové víno Víno originální certifikace = V.O.C. nebo VOC
Tab. č. 2 Další kategorie vín Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. Díl
Pro všechny kategorie vín platí pravidlo, že hrozny pro jejich výrobu musí pocházet pouze z vinic vhodných pro tvorbu jakostních vín stanovené oblasti. Zákonem je stanovený i objem sklizně. Nesmí překročit maximální hektarový výnos, to je 12 tun z hektaru za vinařský rok. Všechna vína musí splňovat požadavky na jakost, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem České republiky a předpisem Evropských společenství. Vyjma vín stolních a zemských musí být všechna ze stejné vinařské oblasti, odkud pocházejí sklizené hrozny. Na měření cukernatosti vylisovaného moštu pro jakostní vína s přívlastkem musí dohlížet inspektor České zemědělské a potravinářské inspekce. Před uvedením vína do oběhu musí vinař ještě podat žádost o zatřídění vína (Kraus a kol., 2005).
3.4 Současný vývoj vinařství a vinohradnictví v ČR 3.4.1 Přírodní podmínky a vymezení vinařských oblastí v ČR A. Terroir „Terroir je spojení všech vlastností určité oblasti, které přispívají k jedinečnosti a proslulosti vyrobených vín. Tyto regionální vlastnosti mohou být historické, geografické, lidské, biologické nebo faktory okolního prostředí“. Lze jej definovat také jako souhrn fyzikálních a chemických vlastností půdy, umístění terénu, mesoklimatu, podnože a odrůdy 17
révy vinné, stáří vinice, kvalita ošetřování vinice, mikroflóry na bobulích a způsobu vinifikace. Zejména v souvislosti s globalizací je terroir novým významným komerčním faktorem pro vinařský sektor (Pavloušek, 2007). Podle Reutera rozeznáváme několik pohledů na terroir: oblastní terroir, místní terroir a terroir stanoviště (Pavloušek, 2007). V kategorii oblastní terroir jsou zahrnuta vína s označením Vína originální certifikace. V České republice je lze vyrábět od roku 2004. Jde o tzv. románský způsob značení vín, kdy se u vína zohledňují spíše určité charakteristické znaky dané oblasti. Jedná se tedy o značení dle místa původu hroznů, popřípadě vína. V současné době je povoleno používat značení VOC v pěti případech a to ve sdružení VOC ZNOJMO, o. s. od roku 2009 VOC MIKULOV, o. s. a VOC MODRÉ HORY, o. s. od roku 2011, od roku 2012 VOC PÁLAVA, o. s., od roku 2013 i Cechu blatnických vinařů. Jednotlivá sdružení mají své stanovy, ve kterých jsou určeny odrůdy nebo jejich kupáže vhodné pro danou oblast. Vyrobená vína musí spadat alespoň do jakostní kategorie vín a splňovat další podmínky stanovené sdružením, jako jsou požadavky na sklizeň hroznů a výrobu vína (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013). Místní terroir – to jsou vína typických odrůd v určité vinařské obci, která jsou charakteristická svým senzorickým charakterem. Tato vína by měla být v kategorii kabinetní nebo pozdní sběr. Terroir stanoviště – tento typ značení je obdobný s terroir používaným ve Francii. V této kategorii je pouze několik vín v České republice. Jsou to vína tradičních odrůd pro naše vinařství. Vína s terroir stanoviště nebo také viniční trati by měla být charakterizovaná jedinečnými senzorickými vlastnostmi (Pavloušek, 2007). B. Vinařské oblasti v ČR Česká republika se člení na dvě vinařské oblasti – Čechy a Moravu. Na Moravě je produkováno 96 % vína. Vinařské oblasti tvoří šest podoblastí. V Čechách je to podoblast mělnická a litoměřická, na Moravě pak mikulovská, slovácká, znojemská a velkopavlovická (Stávek, 2008). Vinařská oblast Morava je ojedinělá svými přírodními podmínkami, které jsou pro pěstování hroznů vhodné a dodávají jim jedinečnost. Klima je zde přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z
18
vnitrozemí. Zrání hroznů probíhá v těchto podmínkách pomaleji, a proto se v nich koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek (Kraus a kol., 2008).
Obr. č. 3: Mapa vinařských podoblastí – oblast Morava Zdroj: Moraviavitis [1] C. Vinařská podoblast velkopavlovická Analyzovaný podnik se nachází ve velkopavlovické vinařské oblasti, proto je v následujícím textu tato oblast podrobněji charakterizována. Velkopavlovická podoblast je rozlohou vinohradů největší v České republice. Zahrnuje 75 obcí z pěti okresů : Břeclav, Brno-venkov, Brno-město, Vyškov a Hodonín. Podoblast je rozdělena na několik menších regionů, které jsou charakteristické ať už geografickým nebo kulturním vývojem. Na výměře 5068 ha hospodaří celkem 7627 pěstitelů (Stávek, 2008). V centrální podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Zde se pěstují především modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Tyto viniční polohy se táhnou od kdysi hlavního střediska regionu – města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice Vrbici, Čejkovice a Kobylí až do města s největší rozlohou vinic ve svém katastru – Velkých Bílovic. Hlavní osa viničních poloh se táhne podél dálnice v úseku Brno – Břeclav. Za touto linií viničních poloh leží výše položené vinice různě zvlněného terénu. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř (Kraus a kol., 2008)..
19
Charakterizované vinařství se nachází právě v obci Krumvíř. V krumvířských vinicích se tradičně daří modrým odrůdám 3.4.2 Společná zemědělská politika a její zásahy do vinařství Obsah, principy a nástroje hospodářské politiky ve vztahu k zemědělství a agrárnímu sektoru mají v hospodářsky vyspělých zemích výrazné odlišnosti v porovnání s ostatními odvětvími ekonomiky. Vycházíme-li obecně z charakteristik ekonomiky, pak zemědělství není v zásadě natolik odlišným odvětvím, aby mělo automaticky nárok na zcela jiná řešení. Přesto však existují objektivní důvody, proč je obecně uznávána nezbytnost agrární politiky. Tyto důvody vyplývají zejména: •
z nezastupitelné úlohy agrárního sektoru v národním hospodářství při obnově živnostenských podmínek společnosti, včetně specifické sociálně ekonomické struktury výrobců v zemědělství,
•
ze zvláštnosti zemědělské výroby vyplývající z biologického charakteru výroby a jejího spojení s přírodou,
•
z odlišnosti fungování agrárního trhu a působení některých faktorů ovlivňujících poptávku a nabídku zemědělské a potravinářské produkce a služeb (Bečvářová, 2001).
A. Obecně k vývoji rámce SZP Společná zemědělská politika (SZP), jako jedna z prvních komunitárních politik poválečné Evropy, vstoupila v platnost již roku 1958. Zejména v prvních desetiletích své existence sehrála významnou pozitivní roli při formování společného trhu Evropských společenství (ES). Hlavní cíle SZP jsou vymezeny v Římské smlouvě a týkají se ekonomické roviny, ale také oblasti sociální a politické. SZP lze charakterizovat jako přímočarou politiku udržování vysokých a vyrovnaných cen placených zemědělcům. Nástroji politiky byly podpory tržních cen jako základního principu a klíčového nástroje SZP. Záměrem tvůrců původní SZP v poválečném období bylo podpořit růst výkonnosti u zemědělství a posílit soběstačnost Společenství u rozhodujících agrárních komodit (Bečvářová, 2009). Formování SZP se odehrávalo v době po druhé světové válce, kdy byl v Evropě nedostatek potravin. Vzhledem k tomu, že mezinárodní agrární obchod byl znemožněn nebo velmi zkomplikován, klíčovým ve strategii agrárních politik se stal jediný cíl – soběstačnost ve výrobě zemědělských výrobků a potravin (Bečvářová, 2007).
20
Politika vysoké podpory cen v dalších třiceti letech růst výroby skutečně nastartovala. Vedla však také k odtržení úrovně cen evropských zemědělských komodit od reálných cenových a dalších podmínek na světovém agrárním trhu, kde bylo stále obtížnější se prosadit. Postupně tak narůstaly nejen náklady na odstranění důsledků rostoucích přebytků základních komodit na nerovnovážném domácím trhu, ale i nároky na další výdaje do podpory exportu, skladování anebo likvidaci nadprodukce. Vyžádaly si zavádění dalších regulačních zásahů do trhu (Bečvářová a kol., 2008). Reformní procesy SZP nastartovaly faktory nejen vnitřní spojené s vývojem situace na domácím trhu, ale především faktory vnější, zejména rozpočtové problémy EU, vliv obchodních partnerů ve WTO, rozšiřování Společenství, rostoucím tlakem na liberalizaci trhů zejména po uzavření Uruguayského kola GATT (Bečvářová, 2007). V průběhu osmdesátých let byly přijaty první integrované rozvojové programy. Reforma strukturálních fondů v roce 1988 a dále byl tento přístup rozvinut v roce 1993, kdy byla schválena druhá generace víceletých programů strukturálního rozvoje. V roce 1992 byla přijata významná McSharryho reforma. Od roku 1993 byly tržní mechanismy SZP doplňovány o dílčí doprovodná opatření agroenviromentálního charakteru, nový impuls k posílení venkovského rozvoje dala opatření v rámci Agendy 2000. Opatření bylo zaměřeno na zvýšení životní úrovně obyvatelstva ve venkovských oblastech, zlepšení nabídky pracovních příležitostí, kultivaci a rozvoj venkova, snižování intervenčních cen. Další významnou reformou zemědělské politiky, která změnila způsob podpory zemědělců v Evropské unii, byla v roce 2003 Fischlerova reforma (Bečvářová, 2007). Program rozvoje venkova v rámci SZP Na základě návrhu nařízení Rady a Evropského parlamentu o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a jeho šesti základních priorit Unie, jež budou představovat nástroj podpory cílů SZP pro budoucí programové období let 2014-2020 je zpracován návrh nového programového dokumentu. OSA I - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. OSA se orientuje na modernizaci zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. Na tyto účely je soustředěno největší množství finančních prostředků. OSA II - se zaměřuje na zlepšování životního prostředí a krajiny a udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy. Jedná se o platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA),
21
agroenvironmentální opatření (AEO) a platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě. OSA III - podporuje rozvoj životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit. Cíle vycházejí z analýz problémů venkova a potřeb nových pracovních míst, disponibility místních služeb a úrovně kvality života obecně. OSA IV – LEADER - je orientována na cíl realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství [2]. B. Podpory plynoucí do sféry vinohradnictví a vinařství Podpory z prostředků ČR Dotační politika stanovená zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2012. V roce 2012 bylo možné čerpat pro vinohradnictví a vinařství národní podpory v rámci následujících titulů: •
Podpora vybudování kapkové závlahy ve vinicích, ovocných sadech, chmelnicích a v školkách Cílem podpory je vybudování kapkové závlahy a tím zvýšit konkurenceschopnost a
kvalitu ovoce, chmele, vinných hroznů a školkařských výpěstků. •
Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Účelem je využívání prevence před šířením virových a bakteriálních chorob a chorob
přenosných osivem na sadbu, které jsou pro hospodářskou činnost nebezpečné. •
Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu Poradenství pomocí publikace doporučených odrůd a dalších informací pěstitelům, nebo
podpora při pořádání seminářů a školení pro veřejnost a to zdarma. •
Podpora evropské integrace nevládních organizací Účelem je zlepšení efektivnosti a odborné úrovně aktivit nevládních organizací formou
podpory integrace v rámci ES. •
Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu Cílem je podpora modernizace a rekonstrukce výrobních zařízení, zavádění nových
technologií, zlepšení postupů při zpracování zemědělských produktů, investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských produktů, nových technologií šetrnějších k životnímu prostředí a technologií podporujících možnost dohledání potravinářských výrobků. 22
•
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Programy podporující investice do podnikání jsou zaměřené především na realizaci
dlouhodobých investičních záměrů s důrazem na restrukturalizaci a zvýšení efektivity, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zvýšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. V rámci podpory fungují dva programy. Program Zemědělec a program Půda. Program Zemědělec Cílem programu je vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj zemědělských subjektů. Jedná se zejména o investice do strojního zařízení, vybavení nebo technologií, přičemž podporovaná investice musí také sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci nebo zvýšení jakosti. Program Půda Program je zaměřen na podporu nákupu nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic), za účelem hospodaření na nakoupené půdě. Podpory z prostředků vinařského fondu Vinařský fond svou činností podporuje marketing vína, prodej a ochranu označování vína podle zeměpisného původu. Poskytuje veřejnosti informace o vinohradnictví a vinařství a o dění okolo něj. Podporuje stabilitu a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významnou součást evropského kulturního dědictví, také podporuje rozvoj turistiky v této oblasti. Podpory z prostředků EU za rok 2012 1) Společná organizace trhu s vínem (SOT) Na režim uvolňování prostředků ze zdrojů EU se v roce 2012 vztahovalo vládní nařízení č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem. 2) Podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic Podpora poskytována na toto opatření v roce 2012 zahrnovala změny odrůdové skladby vinice, menší produkci hroznů na jednom keři révy vinné při zachování stejného produkčního potenciálu zvýšením počtu keřů, přesun vinice do svahu a ochrana proti poškozování keřů révy vinné zvěří. 3) Investice v rámci SOT s vínem Jedná se o podporu na koupi nového lisu na hrozny, nového filtru na víno, nebo speciální kvasné nádoby. 4) Podpora v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS)
23
Podpora je v rámci administrativy SZIF. Je poskytována minimálně na plochu 1 ha zemědělsky obhospodařované půdy. 5) Provádění agroenvironmentálních opatření dle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Jde o podporu agroenvironmentálních opatření, které zahrnují i ekologické zemědělství a integrovanou produkci vinné révy. Podmínkou je závazek této činnosti na 5 let (Situační a výhledová zpráva Ministerstva Zemědělství ČR, 2013). 3.4.3 Legislativní rámec Mezníkem pro vývoj vinařského práva je považováno období počátku 12. století. To je období zakládání klášterů, které s vinohradnictvím souvisí. Od té doby prošlo vinařské právo dlouhým vývojem až do dnešní podoby (Kraus a kol., 2005). A. Právní předpisy týkající se vína – ČR Právo vinařství a vinohradnictví je v České republice zakotveno v následujících zákonech a vyhláškách: •
ZÁKON č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)
•
VYHLÁŠKA č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství
•
VYHLÁŠKA č. 254/2010 Sb., kterou je stanoven seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí
B. Právní předpisy týkající se vína – EU Nařízení vycházející z práva Evropské unie jsou následující: •
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým je stanovena společná organizace trhů se zemědělskými produkty a ruší nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění
•
Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, o registru vinic, povinných prohlášeních, shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína
24
•
Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí
•
Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů
•
Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína
•
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 [3].
3.4.4 Trh vína v ČR „Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá" (Samuelson, Nordhaus, 1995). Agrární trh v širším pojetí představuje soubor aktivit: směnu výrobků, dopravu, skladování, standardizaci, financování, přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací (Bečvářová, 2001). Na trhu zemědělských produktů, kde prodávající jsou výrobci zemědělských komodit a kupujícími jsou zpracovatelé, individuální zpracovatelé nebo nákupní organizace a ti se následné stávají prodávajícími sobě navzájem, nebo výrobky prodávají zpracovatelské organizaci. Na trhu potravinářských výrobků jsou prodávajícími potravinářské podniky. Kupujícími jsou z části koneční spotřebitelé anebo obchodní podniky, které se dál stávají prodávajícím subjektem výrobku spotřebitelům (Bečvářová, 2005a). Podíl vinohradnictví a vinařství na celkové rostlinné produkci v ČR se podílí přibližně 6 %. V jihomoravském kraji se vinohradnictví a vinařství podílí na zemědělské produkci 2 miliardami Kč, to je nejvíce ze všech zemědělských oborů. Zároveň tyto obory představují přímé zaměstnání na plný úvazek pro 10 tisíc přepočtených osob, tím se významně podílí na zaměstnanosti venkova [4]. 25
A. Komoditní vertikála vína Distribuční cesty výrobků rozeznáváme přímé a nepřímé. Vinaři svá vína prodávají především způsobem přímého prodeje. V posledních letech však na významu získávají i další moderní distribuční cesty, např. specializované obchody, gastronomické podniky a exportní podniky. Pro vinaře, kteří se orientují na přímý prodej, jsou cílovým trhem soukromí zákazníci, tj. koneční spotřebitelé. Využitím i jiných způsobů distribučních cest, jako jsou restaurace a vinotéky, dochází ke zlepšení image podniku. Prodej ve specializovaném obchodu a gastronomickém podniku může pro vinařství znamenat prospěch. Lze dosáhnout zájmu nových zákazníků, zvýšení publicity a vyšších obratů (Schätzel a kol, 2004).
Obr. č. 4: Komoditní vertikála vína Zdroj: autor
B. Spotřeba vína v ČR Spotřeba vína na osobu se v roce 2012 pohybovala okolo 20,1 litrů za rok. Tendence spotřeby vína má stále stoupající charakter (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013). Tento trend je vidět v následujícím grafu.
26
Vývoj roční spotřeby vína v ČR v lit./obyvatel v období 2005 - 2012 21,0 20,0 19,0 18,0 17,0 16,0 15,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. č. 5: Produkce vína v ČR v tis. hl. od roku 2005 Zdroj: MZe ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2013. C. Plochy vinic a jejich výnosy v ČR Podle výsledků registrace ÚKZÚZ byla plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR v roce 2012 celkem 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 312,50 ha. Ostatní plochy jsou vinice vyklučené (113,86 ha), plochy s právem opětovné výsadby (973,34 ha) a státní rezerva (1 233,75 ha). Dle ČSÚ bylo v roce 2012 sklizeno okolo 59 990 t hroznů při průměrném výnosu 3,83 t/ha. Cukernatost hroznů se v roce 2012 dle šetření SV ČR v průměru pohybovala kolem 21,3 °NM. Plocha plodných vinic
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
14 247
15 519
17 008
16 302
16 089
15 991
16 006
15 667
62 597
57 635
99 030
98 323
68 737
45 923
91 253
59 990
4,39
3,71
5,82
6,03
4,27
2,87
5,70
3,83
(ha) Sklizeň (t) Výnos (t/ha)
Tab. č. 3: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2005 – 2012 v ČR Zdroj : MZe ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno2013 Nejčastěji pěstované odrůdy v roce 2012 v závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovaly: Veltlínské zelené (1 630,06 ha), Műller Thurgau (1569,13 ha), Ryzlink rýnský (1 242,21 ha) a Ryzlink vlašský (1 192,10 ha) z bílých odrůd a Svatovavřinecké (1 285,05 ha), Frankovka (1 165,16 ha), Zweigeltrebe (811,95 ha) a Rulandské modré (715,89 ha) z odrůd modrých (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013).
27
D. Struktura zemědělských podniků v ČR V roce 2010 bylo provedeno ČSÚ šetření, v němž bylo zahrnuto celkem 22 864 subjektů zabývajících se zemědělskou prvovýrobou. Většinu (86,5 %) tvořily subjekty fyzických osob. Z nich 77,5 % tvořily fyzické osoby evidované jako zemědělští podnikatelé a 15,0 % drobní pěstitelé a chovatelé (fyzické osoby neevidované). Právnických osob bylo 13,5 % a mezi nimi bylo nejvíce společností s ručením omezeným (56,8 %) dále akciové společnosti (21,1 %) a družstva (17,1 %) (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013). Počet vinohradníků a vinařů V roce 2009 ČSÚ provedl Šetření o vinicích. Z výsledků vyplývá, že na Moravě bylo zaregistrováno 10 783 pěstitelů révy vinné, z toho 10 575 jsou fyzické osoby. Plocha moravských vinic dosahovala 15 704 ha a průměrná velikost vinice jednoho podniku představovala 1,46 ha. Fyzické osoby obhospodařovaly průměrnou plochu vinic 0,62 ha, právnické osoby spravovaly vinice o průměrné rozloze 43,97 ha. Ze 4 moravských vinařských podoblastí je největší podoblast velkopavlovická. Její plocha je 4 653 hektarů a hospodaří zde 4 402 subjektů. Nejmenší je podoblast znojemská s plochou 3 134 hektarů vinic s 650 subjekty [5]. E. Produkce vína v ČR Ve vinařském roce 2011/2012 bylo vyrobeno cca 650 tis. hl vína. Z toho bílého vína 410 tis. hl a cca 240 tis. hl vína červeného. Produkce v následujícím vinařském roku 2012/2013 činila přibližně 470 tis. hl vína. Z toho 315 tis. hl bílého a cca 155 tis. hl červeného vína (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013). Vývoj produkce vína v ČR je vidět v následujícím grafu.
28
Produkce vína v ČR v tis. hl za marketingové roky 2005/2006 2012/2013 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Obr. č. 6: Produkce vína v ČR v tis. hl. ve vinařském roku od roku 2001/2002 Zdroj: MZe ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2005 – 2013. F. Dovoz vína do ČR Pohyb zboží v rámci společného trhu EU není regulován cly ani kvótami. Pro dovoz ze zemí, které nejsou součástí EU, platí společný celní sazebník. Z důvodů neexistence hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU, byla stanovena povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Ve vinařském roce 2012/2013 došlo k celkovému poklesu dovozu vína do ČR stejně jako v roce předchozím. U sudového vína jde spíše o množství podle situace na trhu. U vín lahvových platí trend růstu dovozu a to od doby vstupu ČR do EU. Nyní ovšem došlo k jeho největšímu meziročnímu poklesu. U sudového vína jsou menší výkyvy v objemu dovozu, nekopíruje však množství sklizených hroznů. Dovoz vína do ČR ve vinařském roce 2012/2013 byl 993 023 hl. Přehled dovozu vín od roku 2005 je představen v následujícím grafu.
29
Vývoj dovozu vína v hl. do ČR v období 2005-2012 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. č. 7:Dovoz vína do ČR v hl. od roku 2005 Zdroj: MZe ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2005 – 2013 Světový obchod s vínem (součet vývozu vína ze všech států světa), trvale roste. Od roku 2000 byl zaznamenán pokles jen v roce 2009 a to v důsledku světové hospodářské krize. Objem dovozu vína zemí se příliš nemění. Růst je patrný jen v prvních letech po vstupu ČR do EU a to z Itálie a Slovenska. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno v roce 2012/2013 získala Itálie (téměř 0,9 miliardy Kč), následuje ji Francie (přibližně 0,8 miliardy Kč). Ale mezi Francií a Itálií je rozdíl v dovozu o 29 %. Dalšími státy jsou Španělsko (470 mil. Kč), Slovensko (340 mil. Kč) a Německo (310 mil. Kč) (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013). Země
Množství (hl)
Průměrná jednotková hodnota (Kč/l)
Itálie
192 115
29,00
Španělsko
184 744
21,00
Slovensko
109 277
21,40
Makedonie
61 973
15,90
Francie
61 856
84,90
Německo
59 056
40,80
Moldávie
53 859
25,30
Maďarsko
51 743
25,40
Chile
38 484
33,50
Bulharsko
36 591
21,60
Tab. č. 3: Hlavní dodavatelské země: rok 2013
30
Zdroj: SZIF, ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ 2013. [6]
G. Vývoz vína z ČR Vývoz vína z ČR má klesající tendence. Celkem se z ČR v roce 2012 vyvezlo 115127 hl vína. Pozitivní je nárůst vývozu lahvového vína, jde ale o stále menší množství než v případě vína sudového. V posledních letech je asi 1/3 objemu naší produkce vyvážena na Slovensko, jako sudové víno. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím poškození značky vín z ČR. Vína lahvová mají také vyšší přidanou hodnotu a cenu. Pro trvalý růst exportu je tedy důležitější růst vývozu lahvového vína.
Vývoj vývozu vína z ČR v hl. v období 2005-2012 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. č. 8: Vývoz vína z ČR v hl. od roku 2005 Zdroj: MZe ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2013 Saldo zahraničního obchodu ČR (rozdíl mezi dovozem a vývozem), je záporné. Již třetím rokem přesáhlo 3 miliardy Kč za rok a nadále roste. Hodnota spotřebovaného vína za rok na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovozu sudového vína) již přesahuje 6 miliard Kč. Dle statistik Svazu vinařů ČR se průměrná cena za kg moštových hroznů placená zemědělským výrobcům pohybovala ve výši 17,90 Kč/kg. V ČR tak byly v roce 2012 sklizeny moštové hrozny v hodnotě přibližně 1,26 miliardy Kč. To je částka téměř o 0,5 miliardy Kč nižší než v předcházejícím roce (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013).
31
H. Průmyslové a spotřebitelské ceny SZIF měsíčně sleduje ceny průmyslových výrobců vín. Cena průmyslových výrobců je cena, za kterou je víno odebíráno z výrobního podniku bez dopravy a DPH. Cena průmyslových výrobců stolního vína byla u bílých lahvových vín v roce 2012 průměrně 33,22 Kč/l. U červených lahvových vín byla průměrná cena 33,48 Kč/l. U bílých sudových vín 25,18 Kč/l. U červených sudových 25,11 Kč/l. Cena průmyslových výrobců jakostního vína byla u bílých lahvových vín 55,70 Kč/l. U vín červených lahvových to byla cena 59,19 Kč/l. Cena sudových bílých vín 34 Kč/l a červené sudové víno 31,76 Kč/l.
Vývoj cen průmyslových výrobců v Kč/lit. u vybraných kategorií vína za roky 2006-2011 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2006
2007
2008
2009
2010
stolní bílé lahvové
stolní červené lahvové
jakostní červené lahvové
víno s přívlastkem
2011
2012
2013
jakostní bílé lahvové
Obr. č. 9: Vývoj CPV v Kč/lit. u vybraných kategorií vína za roky 2006-2013 Zdroj: SZIF, ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ 2013. [6] Vývoj cen průmyslových výrobců vína je pro jednotlivé kategorie vína zachycen v předchozím grafu. U stolního láhvového vína je znát postupný nárůst cen. U vín jakostních je nárůst cen výraznější. K velkému poklesu cen došlo u vína s přívlastkem, ty ovšem v posledních dvou letech znovu pozvolna rostou.
32
Průměrné roční spotřebitelské ceny jakostního vína v Kč/lit. v období 2006 - 2013 70,00 Kč 65,00 Kč 60,00 Kč 55,00 Kč 50,00 Kč 45,00 Kč 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obr. č. 10:Průměrné spotřebitelské ceny jakostního bílého vína v Kč/l od roku 2006 Zdroj: ČSÚ [5]
Z předchozího grafu lze zaznamenat od roku 2008 stoupající tendence cen bílého jakostního vína. Od roku 2001 byla naopak cena jakostního vína klesající, vliv na to měla dovoz zahraničního vína a změny na trhu s vínem (Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství ČR, 2013).
3.5 Shrnutí Podle výsledků registrace ÚKZÚZ je plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR19 633,45 ha. V roce 2012 byl průměrný výnos 3,83 t/ha. Produkce ve vinařském roce 2012/2013 činila přibližně 470 tis. hl vína, z toho 315 tis. hl bílého a cca 155 tis. hl červeného vína. Dle odhadu Ministerstva spotřeba vína na osobu činila asi 20,1 litrů za rok a má stále rostoucí tendenci. Tyto přírodní podmínky a rostoucí spotřeba jsou výborným výchozím bodem pro vinařství. V roce 2012/2013 došlo k celkovému poklesu dovozu vína do ČR a to již druhým rokem. Vývoz vína z ČR klesá. Celkem se z ČR v roce 2012 vyvezlo 115127 hl. vína. Pozitivní je nárůst vývozu lahvového vína, ikdyž jde stále o menší množství než v případě vína sudového. Vývoz lahvového vína je pro vinaře příležitostí, pro zvýšení cen. V roce 2009 podle provedeného šetření bylo na Moravě zaregistrováno 10 783 pěstitelů révy. Tyto výsledky vinařství a vinohradnictví podporuje vyvíjející se legislativa a Společná zemědělská politika a související podpory. Zároveň tak podporují pevnou pozici vinařství, které má v České republice a zejména na Moravě hlubokou historii. 33
4 Konkrétní podnik v současném modelu zemědělství Pro analýzu podmínek rozvoje vinařského podniku byla vybrána rodinná vinařská firma se sídlem v obci Krumvíř. Krumvíř patří svou rozlohou mezi menší vinařské obce jihu Moravy s příznivými podmínkami pro pěstování vinné révy. Vinohradnictví má v obci dlouhou tradici stejně jako pořádání známých folklórních akcí. Zakladatel se narodil a celý život žije v Krumvíři. Své první víno vyrobil ve čtrnácti letech a vinařství se věnuje již více než čtyřicet let. Jako rodinný podnik tvoří většinu zaměstnanců rodinní příslušníci, kteří zajišťují celý proces od pěstování vinné révy, výroby vína až po samotný prodej vína. Na sezónní práce ve vinicích je najímáno asi 15 brigádníků. Vinařství produkuje široký sortiment vín, od vín mladých přes starší ročníky. Vína přívlastková, bariková, ledová a posledních pár let také cuvée nebo zatím málo známé odrůdy jako je Carmenere, Lena, Cabernet blanc atd. Na rozdíl od velkých vinařských podniků nejsou vína tohoto vinařství distribuována prostřednictvím sítí supermarketů, nýbrž jsou dodávány pouze do vinoték a specializovaných obchodů. Významná část produkce je však prodávána přímo konečným zákazníkům. Od založení v roce 1990 se může vinařství pochlubit sbírkou zlatých medailí z vinařských soutěží po celém světě. V roce 2013 majitel a jeho vinařství byl oceněn již potřetí titulem Vinař roku České republiky. Ze zahraničních soutěží lze jmenovat rovněž několik úspěchů, např. zlaté medaile ze světových soutěží Concours mondial de Bruxelles, velké zlaté a zlaté medaile z Concours International des Vins Lyon nebo Ice Wine du Monde. Největším zahraničním úspěchem je bezpochyby první místo z téměř osmi set vzorků ze 40 zemí světa na soutěži Chardonnay-du-Monde 2014.
4.1 Odrůdová skladba vinic Vinařství hospodaří na zhruba 20 ha vinic. Orientace na kvalitu začíná už ve vinici. Většina prací je prováděna ručně. Pouze chemická ochrana a sečení se dělá pomocí strojů. Z důvodů regulace množství hroznů na hlavě je veden pouze jeden tažeň, na kterém se nechává jen 6 až 8 plodných oček. Množství hroznů tak nepřesahuje jeden kilogram. Tím je zásadně ovlivňována kvalita a cukernatost hroznů. Doba sběru také ovlivňuje kyselinu, zvyšuje cukr, barvu, minerální látky a hlavní aromatické složky. V případě našeho vinařství se čeká na požadovanou cukernatost a sběr se provádí pouze v příhodných podmínkách, když neprší a není vlhko, z důvodu nežádoucího zvýšení vody v bobulích.
34
Celková sklizeň dosahuje asi 50 q na hektar. Hrozny jsou v rámci tohoto vinařství zpracovávány pouze z vlastních vinic, žádné nedokupují. Vinařství pěstuje z červených odrůd André, Cabernet Franc, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Merlot, Carmenére, Modrý portugal, Dornfelder, Svatovavřinecké a Frankovka. Z bílých to jsou Cabernet Blanc, Chardonnay, Muškát moravský, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Sauvignon, Hibernal, Gris de gris, Pálava, Tramín červený, Lena, Muškát Ottonel, Irsai Oliver, Muller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon šedý, Sylvánské zelené, Veltlínské zelené, Veltlínské červené ranné, Solaris. Vybrané pěstované odrůdy vinařství: Chardonnay Tradiční oblasti pro Chardonnay jsou Francie, Rakousko a Itálie. Plochy osázené odrůdou Chardonnay stále přibývají. V ČR je to okolo 4,5 % plochy vinic. Odrůda se doporučuje pro všechny podoblasti České republiky. Rozšířená je hlavně na Mikulovsku. Barva vína je světle žlutá až nazlátlá, vůně intenzivní a plná, chuť jemně kořenitá s kyselinou. Vinařství vyhrálo jednu z největších vinařských soutěží odrůdy Chardonnay ve Francii se svým Chardonnay z roku 2005. Je to prozatím největší úspěch vinařství. Lena Lena je nová, česká mladá, moštová odrůda zapsaná do Státní odrůdové knihy v roce 2001. Vyšlechtěna byla v Šlechtitelské stanici vinařské Perná. Jedná se o křížence Lipoviny a Irsay Oliver. Odrůda je vhodná pro obě vinařské oblasti ČR. Víno je lehké, mírně aromatické, příjemné chuti a vůně, vhodné k používání do směsí s ostatními víny. Vinařství pěstuje tuto odrůdu jako jedno z mála v ČR a sklízí s ním velké úspěchy [7]. Hibernal Původ této odrůdy je v Německu. Tradiční oblasti jsou v Německu a na Moravě. Plochy osázené Hibernalem v ČR jsou okolo 10 ha, není příliš rozšířený. Do Státní odrůdové knihy byla odrůda zapsána v roce 2004. Hibernal ctí terroir, takže vína mohou být velmi rozdílná. Hibernal vyrobený ve vinařství má intenzivní ovocnou vůni s vyšší kyselinkou. Merlot Tradiční oblasti pěstování odrůdy Merlot jsou ve Francii. V České republice byla odrůda Merlot zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2001. Pěstuje se v nejteplejších 35
polohách na Mikulovsku a Velkopavlovicku. Barva vína je rubínová až tmavě granátová s vůní černého rybízu a plnou, vláčnou chutí. Původní francouzská odrůda je geneticky blízká odrůdě Cabernet Franc, kterou vinařství také pěstuje a je jednou z nejoblíbenějších a nejprodávanějších. Svatovavřinecké Tradiční evropské oblasti jsou v Rakousku a Německu. Svatovavřinecké je odrůda stará pocházející z Francie. Její podíl z osázených ploch vinic v ČR je okolo 9%. V České republice je nejrozšířenější modrou odrůdou a třetí nejrozšířenější odrůdou vůbec. Nejvíce se pěstuje na Roudnicku, Brněnsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku, Mutěnicku a Podluží. Barva vína je červená až fialová, vůně výrazně višňová a chuť plná. 4.1.1 Stáří a rozloha vinic Stáří vinic je jedním z faktorů ovlivňující kvalitu a výnos hroznů. Analyzované vinařství vlastní některé vinice po předcích, ale většina byla nově vysázena až po založení vinařství. Průměrné stáří vinic zakládaných až po vzniku vinařství je 10 let. Ale vlastní také vinice staré 54 let, které byly ovšem v průběhu let omlazovány. Aktuální rozloha vinic je 20 ha. Do budoucna, v rozpětí tří let, je plánováno rozšíření o 3 ha. K rozšiřování vinic v minulosti docházelo postupně a v menší míře. Ani vstup do EU neznamenal větší nákup nových ploch, jak docházelo u jiných vinařů. Důvodem bylo omezení volné výsadby nových vinic. Filozofie vinařství spočívá v důrazu na kvalitu a ne množství a zvyšování tržeb. Vinařství má rozmanitou škálu odrůd, kterou doplňuje novými odrůdami a může tak zaujmout nejen tradičními víny, ale také víny pro Českou republiku nezvyklými.
36
Plocha vinic dle jednotlivých odrůd (ha) 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Obr. č. 11: Plocha vinic podle jednotlivých odrůd v ha Zdroj: Vinařství – interní data
4.2 Technologie výroby a technologické a technické vybavení podniku Vybavení vinařského podniku je ovlivňováno, mimo jiné, také zařazením do integrované produkce, což má za cíl systémový přístup k celé technologii pěstování révy vinné a zpracování při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce. Podnik ve vinicích využívá traktor, kterým je chemicky ošetřována vinná réva. Většina prací je ovšem prováděna ručně. Lidská práce je nákladnější a trvá déle, ale péče o rostlinu je kvalitnější a i při ruční sklizni hroznů je zachována nejvyšší jakost. Vybavení sklepních prostor je moderní. Pro uchovávání a zrání vína jsou využívány nejmodernější nerezové tanky ve velikostech od 200 do 10 000 l. Celkový objem je 50 000 l, stejně jako roční produkce vína. Tanky jsou vyhřívány nebo chlazeny podle aktuální potřeby pro víno. Dále je sklep vybaven strojem pro plnění lahví a etiketovacím strojem. 4.2.1 Technologie výroby vína Při výrobě vína vinařství kombinuje nejmodernější možnosti s klasickými technologiemi. Podnik využívá díky nejmodernějším tankům možnost řízeného kvašení. Teplota je udržována mezi 18-20°C a to z důvodu docílení aromatických a harmonických vín. Kulturní kvasinky si nechává vinařství šlechtit v laboratoři v Bratislavě. Výběr kmene kvasinek umožňuje určité změny v charakteru vína a kontrolu nad kvašením. 37
Některá vína nechávají zrát v dubových sudech barrique. To je naopak tradiční způsob, ovšem v Jihomoravském kraji nezvyklý. Veškeré práce, už od hroznů až po samotné víno, probíhají s největší péčí a úctou k tradicím s pomocí nových technologií. Vinařství se zaměřuje především na výrobu kvalitních vín, která nechává zrát delší dobu. Dále na vína přívlastková, ale také ledová nebo cuvée. V sortimentu mají také sekty. Podíl vyráběného červeného a bílého vína je 45:55%.
Rozdělení jakostních tříd u červených vín výběr z hroznů 10% kabinetní víno 3%
pozdní sběr 45% jakostní víno 36% zemské víno 6%
Obr. č. 12: Rozdělení jakostních tříd červených vín vyráběných v analyzovaném vinařství Zdroj: Vinařství – interní data
Rozdělení jakostních tříd u bílých vín cuvée 3% kabinetní víno 5%
pozdní sběr 27% výběr z hroznů 22%
jakostní víno 23%
zemské víno 17%
ledové víno 3%
Obr. č. 13: Rozdělení jakostních tříd bílých vín vyráběných v analyzovaném vinařství Zdroj: Vinařství – interní data
38
V roce 2004, po vstupu do Evropské unie, proběhla změna vinařského zákona. Došlo k možnosti značení vín podle tzv. románského způsobu. To jsou o vína nesoucí označení VOC. Vína jsou vyráběna pouze z odrůd typických pro vinařský region a z hroznů z vybraných vinařských tratí. Jsou vyráběna dohodnutými postupy, který schválili členové sdružení VOC. V charakteru vín se odráží terroir, neboli region, kde byly hrozny vypěstovány a víno vyrobeno [8]. VOC Modré hory je sdružení 18 vinařství na 130 ha. Lokalita území je nejblíže vzdáleností i klimatickými podmínkami analyzovanému vinařství. Vinařství má možnost požádat občanské sdružení o zařazení a při kladném vyřízení žádosti, může užívat označení VOC na svých vínech, které projdou schválením. Podnik by se tak zařadil do VOC Modré hory, využíval marketing a propagaci sdružení a zvyšoval tak povědomí o svém vinařství a vinařském kraji.
4.3 Dotační tituly čerpané podnikem Vinice, které vinařství obhospodařuje, jsou zaregistrovány v integrované produkci. Jedná se o soubor pravidel zemědělského hospodaření, jehož cílem je trvalá udržitelnost rozvoje. Cílem je dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí. Přednostně se využívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské požadavky se vyžaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními [9]. Pro hospodaření v integrované produkci jsou poskytovány dotace, ale analyzované vinařství je nepobírá. Jedinou dotaci, kterou vinařství využilo v roce 2002, byl finanční program Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů, prostorových a technických izolátů. Vinařství by mohlo využívat následujících podpor: •
PGRLF
•
Podpory v rámci integrované produkce hroznů
•
Platby na plochu SAPS A další nepravidelně poskytované podpory.
4.4 Formy distribuce produkce Analyzovaný podnik je rodinné vinařství s důrazem na vinice a původ. Hrozny nenakupují, využívají pouze vypěstované ve svých vinicích. Celý proces, v rámci komoditní vertikály, začíná právě tam. Hrozny zpracovávají a víno školí do jednotlivých jakostních tříd. 39
Distribuce vína probíhá ve vlastní prodejně, nebo vína dodávají do specializovaných vinoték a restaurací. Objednávky přijímají také přímo od spotřebitelů.
Prvovýroba (pěstování révy vinné)
Zpracování hroznů (výroba vína)
Zemské víno
Jakostní víno
Distribuce do vináren a restaurací
Jakostní víno s přívlastkem
Vlastní provozovna
Obr. č. 14: Komoditní vertikála Zdroj: Vinařství – interní data Struktura odbytu je tedy rozdělena do více částí. Prodej ve vlastí provozovně a odbyt ve specializovaných obchodech, gastronomických podnicích a internetových obchodech. Vlastní prodejna, vinotéka, byla původně v Českých Budějovicích. Nyní je přestěhována přímo do sklepa vinařství. Osobní kontakt s majiteli v prodejně je pro zákazníky příjemný a obohacující. Je také možnost si víno objednat přímo u vinaře na dobírku. Vinařství dodává svá vína do 21 vinoték po celé České republice. Přibližně do 13 restaurací a 6 internetových obchodů. Vinařský podnik se vyhýbá distribuci do velkoobchodů, nebo do dealerské sítě. Vyrobené množství vína masové distribuci neodpovídá. Ani filozofie vinařství, která tíhne 40
k menšímu množství vyprodukovaného vína s velkou péčí a důrazem na kvalitu, by v obchodních sítích neměla požadovaný efekt a neodpovídala záměrů.
4.5 Marketing podniku „Marketing zahrnuje širokou škálu činností, které jsou zaměřeny na vytváření podmínek pro realizaci směny“ (Foret a kol., 2001). Jedna z důležitých částí marketingu, jak působit na potencionálního zákazníka je tzv. corporate indentity. Celkový obraz podniku označuje, jak se podnik prezentuje na veřejnosti a jak navenek působí (Schätzel a kol., 2004). Obraz analyzovaného podniku vychází z jeho podstaty rodinné firmy. Vinařství klade důraz na tradici, kvalitu v kombinaci s šetrným pěstováním hroznů v integrované produkci a moderními technologiemi zpracování a školení vína. Rozloha vinic není výrazně rozšiřována z důvodů schopnosti rodiny zpracovávat ji a udržovat tak vysokou kvalitu vína. Podnik svůj poctivý, rodinný obraz propaguje velice málo. Za vinařství mluví spíše kvalita vína a úspěchy na celosvětových soutěžích. Tímto obrazem působí podnik na spotřebitele. Jeho změnou, specifikací může firma působit na konkrétní skupiny zákazníků. Obecně mohou být cílovými skupinami vinařství opravdoví znalci vín, ambiciózní klienti (vyhledávající nové trendy), nebo nenároční zákazníci orientující se podle ceny či doporučení. Analyzovaný podnik není orientovaný na cílovou skupinu. Jejich zákazníky jsou znalci vín, kteří ocení kvalitu, chuť a péči, která je vínům věnována. Nebo jsou to zákazníci nenároční, nejistý hlavní proud, orientující se podle značky a ceny. Vinařství těchto kvalit má potenciál orientovat se na znalce vín a opravdové odborníky. To znamená zákazníky, kteří umí ocenit kvalitu a o víno náležitě pečují. K nákupu nevyužívají hypermarkety, ale vinotéky nebo prodej přímo u vinaře, který jim víno představí a poskytne odpovídající servis. Další cílovou skupinou, na kterou by se vinařství mohlo orientovat, jsou bonitní zákazníci s nadstandardními příjmy. Tito zákazníci očekávají vysokou kvalitu, služby, nové módní trendy, ale rovněž image vinařství a jeho věhlas. Za produkt s těmito atributy pak jsou ochotni akceptovat vyšší cenu. Neexistuje vinař, který by byl schopen současně oslovit všechny skupiny zákazníků. Proto je velice důležité vybrat z nejrůznějších nástrojů a možností trhu právě ty, kterými se budeme chtít a moci zabývat (Gosh, 2005).
41
4.5.1 Marketingový mix Cílem vinařskéhých podniků je především snaha k sobě připoutat a trvale uspokojovat své zákazníky a jejich tužby těmi službami, které jim jsou nabízeny. K dosažení cílů podniku slouží klasické marketingové nástroje, které se dohromady nazývají marketingový mix. Pojem v sobě zahrnuje: •
Produkt
•
Distribuci
•
Komunikaci
•
Cenu
(Schätzel a kol., 2004). A. Nabídka produktů Vinařství se orientuje především na vína vysoce kvalitní, archivní. Dle jakostních tříd na vína jakostní a přívlastková. V nabídce podniku jsou i vína nových odrůd nebo pro Českou republiku netradiční odrůdy. Při výrobě vín dbají klasických technologií s využitím moderních technologií. Vyrábí vína chuti pro tuto vinařskou oblast tradiční. Světovým módním trendům nepodléhají, ale některá vína vyrábí s přihlédnutím k aktuálním trendům a přináší je mnohdy jako první do České republiky. Majitelé se vzdělávají v oblasti výroby vína a trendů. Navštěvují světové výstavy, cestují po vinařských oblastech a orientují se tak v situaci na trhu s vínem. Dnešní sortiment vinařství může být mnohem širší. Kvalitní vína různých kategorií jsou již samozřejmostí. Vína jakostních tříd tvoří páteř podnikového obratu. Doplňkové produkty, jako jsou vinné želé, vlastní marmelády, destiláty z hroznů, octy a další mohou zatraktivnit nabídku. Společnost ve své vinotéce nabízí med od místního producenta, degustační sklo, vinařskou literaturu, potřeby pro sommeliéry, kolekci exkluzivní čokolády a francouzské paštiky. Orientace na vlastní produkty vinařství, nebo větší důraz na spojitost jejich společnosti s nabízenými produkty, by mohlo přispět propagaci a prodeji. V dnešní době hraje významnou roli také celkový design vinařství, způsob balení, logo, barva a tvar lahve. Zákazníci tím mnohdy dávají najevo svůj styl. Analyzovaný podnik designem svých lahví dává najevo přízeň k tradici a přírodě. Grafický symbol na etiketách, by měl být spojen také s obaly, firemními tiskovinami, na reklamních a propagačních materiálech a firemních autech.
42
B. Komunikační mix Způsoby, jakými se zákazník může dozvědět o podniku, jsou pomocí komunikačního mixu. Podniková komunikace je spojení všech reklamních aktivit. Analyzované vinařství ke komunikaci s veřejností využívá možnosti internetu, na kterém se prezentuje svými internetovými stránkami. Jejich prostřednictvím informuje o vinařství, novinkách, aktuální nabídce vín, oceněních a soutěžích, článcích v tisku a kontaktech. Podnik využívá také sociální sítě ke kontaktu s mladšími zákazníky. Zde informují o aktuálním dění, například ve vinicích, o probíhajících pracích ve sklepě, o soutěžích, prezentacích vín, nebo videích z televizního vysílání. Vinařství nevyužívá placenou reklamu v tisku, rádiu ani internetu. V médiích se ale často objevují a to díky prestižním soutěžím, kterých se účastní a často také získávají ocenění. Podnik získal v České republice prestižní ocenění Vinař roku a to již potřetí, což je v historii soutěže poprvé. S tímto vítězstvím souvisí mediální propagace organizátory a sponzory soutěže. Probíhá týden s vinařem, což znamená prezentace vín vinaře po České republice. Vinař se účastní množství rozhovorů v televizi, tisku a rádiích. Díky soutěžím, výstavám a veletrhům je vinařství prezentováno odborné i laické veřejnosti. Podnik se jich účastní nejen v České republice, ale i ve světě. Zejména ve Francii a Německu. Posledním a zatím největším úspěchem vinařství je vítězství v prestižní světové soutěži pořádané ve Francii, Chardonnay du monde. Jedná se o nejstarší, největší a nejprestižnější soutěž jedné odrůdy na světě. Podnik komunikuje se zákazníky také přímo ve své prodejně. Osobní kontakt, rozhovor, prezentace vín, značky je velmi úspěšným nástrojem komunikace. Přirozený rozhovor s vinařem, je pro zákazníky atraktivní. Do nabídky by mohlo vinařství zařadit také degustaci vín. Vytvořit prostory pro uvedení hostů, nebo degustaci spojit s prohlídkou sklepa. Dlouhodobě se tak vytváří určitý vztah. Nejen osobní, ale také pravidelný písemný kontakt se stálými zákazníky zasíláním novinek, nabídek, ceníků, je podstatný v komunikaci. Tuto formu péče vinařství nevyužívá. Stejně tak by mohl podnik využít možnosti prezentace své značky pomocí prohlídek sklepních prostor. Využít rybník, který vlastní k agroturistice a pořádání kulturních akcí. C. Distribuce Distribuční cesty byly popsány v kapitole 4.2 Komoditní vertikála vinařství. Společnost dodává vína do vinoték a restaurací. Svou odběratelskou síť si pečlivě buduje. Už svou cenovou relací vín předurčuje podnik prodej ve špičkových vinotékách a restauracích. Cílem 43
podniku by mohl být prodej jejich vín v restauracích vyšších kvalit a cenových skupin. Vína je možno zakoupit přímo u vinaře, nebo na jeho internetových stránkách. Zboží je co nejrychleji expedováno zákazníkovi. Objednávky jsou prováděny pouze přes e-mail. Vinařství by mohlo využít moderní objednávání pomocí zmodernizování svých webových stránek. Přímou distribucí společnost prodává vína ve své vinotéce. Prostory jsou součástí provozních prostor a sklepa. Zákazník sem může osobně přijít a vína zakoupit. O služby se starají členové rodiny. D. Ceny Cenu vína v analyzovaném podniku tvoří náklady na práce ve vinicích, velikost sklizně, veškeré zpracování hroznů, výroba vína, náklady na láhve, korky, etikety a další nezbytné výdaje. Výslednou cenu však ovlivňují další faktory jako DPH, marže, náklady na dopravu a skladování. Celková cena zahrnuje další faktory, které jsou ale obchodním tajemstvím. Průměrné ceny lahvového vína bez DPH ve vinařství jsou u víz zemských a jakostních 93,65 Kč. V jakostní kategorii vín s přívlastkem je průměrná cena 201,83 Kč. Cena těchto vín ovšem začíná na 120 Kč a končí na 500 Kč. Vína speciální (barriková, cuvée a zemská) mají průměrnou cenu 226,79 Kč. U vín archivních je průměrná cena 267,50 Kč. Ceny neprošly změnou již pět let. Podrobný ceník je dostupný u na webových stránkách vinařství.
4.6 Finanční analýza podniku V následující kapitole je popsána ekonomická stabilita firmy pomocí souboru finančních ukazatelů 4.6.1 Majetková a kapitálová struktura Dlouhodobý majetek vinařství je tvořen zejména pozemky, stavbami a samostatnými movitými věcmi. Největší podíl na dlouhodobém majetku mají stavby. V letech 2011 a 2012 vinařství vykazuje nedokončený dlouhodobý majetek, který představuje stavbu haly pro výrobu vína, která ke konci roku 2012 nebyla ještě dokončena.
44
Majetková struktura 19 000
14 000 přechodná aktiva oběžná aktiva
9 000
stálá aktiva 4 000
-1 000
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. č. 15: Vývoj majetkové struktury v letech 2001-2012 v Kč. Zdroj: Vinařství – interní data
Kapitálová struktura 19 000
14 000 přechodná pasiva cizí zdroje
9 000
vlastní kapitál 4 000
-1 000
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. č. 16: Kapitálová struktura v letech 2001-2012 v Kč. Zdroj: Vinařství – interní data 4.6.2 Bankrotní model V následujícím grafu je zobrazen výpočet bankrotního modelu IN05. Z grafu je patrné, že finanční výsledky vinařství nejsou, z pohledu tohoto indexu, příznivé. Pouze v letech 2010 a 2011 dokázalo vinařství překročit hranici 0,9 a pohybovalo se tak v šedé zóně. Vzhledem k faktu, že vinařství nemá problémy s likviditou a nic nenasvědčuje v nejbližších letech bankrotu, je otázkou aplikace/využití tohoto bankrotního indexu na daný model vinařského podniku, který je ryze rodinný.
45
Bankrotní model 1,10 0,90 0,70 0,50 0,30 0,10 -0,10 -0,30 -0,50 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. č. 17: Bankrotní model pro roky 2001-2012. Zdroj: Vinařství – interní data 4.6.3 Posouzení hospodářského výsledku Výsledky hospodaření vinařství se každý rok výrazně liší. Znázorněný trend na uvedeném grafu však jasně naznačuje rostoucí tendenci. Rovněž budoucí výhled je pozitivní, jelikož roste spotřeba vína a obecně poptávka po této komoditě.
Výsledky hospodaření za účetní období
2 000 1 500 1 000 500
výsledek hospodaření za účetní období
0 -500 -1 000 -1 500 -2 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. č. 18: Výsledky hospodaření pro roky 2001-2012. Zdroj: Vinařství – interní data Struktura výnosů je zobrazena na následujícím grafu, ze kterého je patrné, že téměř veškeré výnosy plynou z prodeje a výroby vína. Nejvyšší produkce dosáhlo vinařství v letech 2010 a 2011.
46
7 000 6 000 5 000 ostatní výnosy
4 000 3 000
produkce /výkony
2 000 1 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. č. 19: Vývoj struktury výnosů v letech 2001-2012 v Kč. Zdroj: Vinařství – interní data Vývoj přidané hodnoty je zobrazen na následujícím grafu. Je z něj patrné, že vinařství v žádném roce negeneruje zápornou přidanou hodnotu. Účetní ztráty v některých letech jsou způsobeny především započtením odpisů a mzdových nákladů.
6 300 5 300 4 300 výkony
3 300
výkonová spotřeba přidaná hodnota
2 300 1 300 300 -700
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. č. 20: Přidaná hodnota v letech 2001-2012 v Kč. Zdroj: Vinařství – interní data 4.6.4 Analýza poměrových ukazatelů A. Ukazatele zadluženosti Následující graf znázorňuje míru zadluženosti vinařství. Jelikož byl v roce 2004 proveden příplatek do vlastního kapitálu formou vkladu hmotného majetku (rybníku), od roku 47
2004 jsou výsledky zadluženosti neporovnatelné a tak byly předchozí roky vyloučeny z analýzy zadluženosti. Z grafu je jasně patrné, že míra zadluženosti (a celková zadluženost) postupně klesá, zatímco koeficient samofinancování během let roste. Míra zadluženosti vyjadřuje v procentech poměr cizích a vlastních zdrojů. Z grafu (poměru cizích a vlastních zdrojů) je patrné, že vinařství není předlužené. Celková zadluženost se pohybuje kolem 50% což lze hodnotit za přiměřené. Při poklesu celkové zadluženosti je logické, že koeficient samofinancování roste, což lze považovat za pozitivní, nicméně do budoucna by se mělo vinařství snažit udržovat koeficient samofinancování a celkovou zadluženost v rovnováze. 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2004
2005
2006
celková zadluženost
2007
2008
míra zadluženosti
2009
2010
2011
2012
koeficient samofinancování
Obr. č. 21: Zadluženost v letech 2004-2012. Zdroj: Vinařství – interní data B. Ukazatele aktivity Z ukazatelů aktivity se lze dozvědět, jak efektivně podnik nakládá s finančními prostředky nebo jaká je jeho vyjednávací síla vůči dodavatelům. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota aktivity tím lépe. U ukazatele obratu celkových aktiv nedosahuje vinařství příliš vysokých hodnot a během roku výnosy nedosahují ani jednonásobek hodnoty celkových aktiv. Hodnota obratu stálých aktiv se pohybuje těsně pod hodnotou jedna. Obrat zásob jak pak v posledních letech dokonce nad hodnotou jedna (průměr obratu zásob se pohybuje nad hodnotou jedna).
48
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2001
2002
2003
2004
obrat aktiv
2005
2006
2007
obrat stálých aktiv
2008
2009
2010
2011
2012
obrat zásob
Obr. č. 22: Aktivita v letech 2001-2012. Zdroj: Vinařství – interní data C. Ukazatele rentabilita Všechny tři druhy rentability (ROA, ROE, ROS) dosahují v letech 2010 a 2011 solidních výsledků. V roce 2012 však dochází k poklesu a vinařství vykazuje rentabilitu na úrovni kladné nuly. 40,00% 20,00% 0,00% -20,00% -40,00% -60,00% -80,00% -100,00% 2004
2005
2006
2007 ROA
2008 ROE
2009 ROS
2010
2011
2012
Obr. č. 23: Vývoj rentability v letech 2001-2012 v %. Zdroj: Vinařství – interní data D. Ukazatele likvidity Z grafu likvidity je čitelný její vývoj. Doporučená hodnota běžné likvidity je 1,5 – 2,5. Těchto hodnot vinařství v analyzovaném období nedosáhlo. Je zřejmé, že hlavním důvodem je především výše krátkodobých závazků v jednotlivých letech. Zvýšené krátkodobé závazky 49
ke konci roku mohou být způsobeny zvýšeným prodejem vína na sklonku roku. V opačném případě lze vinařství doporučit snížit dobu splatnosti faktur či využití skonta navzdory tomu, že vinařství nezaznamenalo problém s hotovostí/splácením těchto závazků. Doporučená hodnota pohotové likvidity je mezi 0,7 – 1,2. Této hodnoty bylo dosaženo pouze v roce 2007. Příčinu lze opět spatřovat ve vyšších hodnotách krátkodobých závazků, podobně jako u likvidity okamžité. Okamžitá likvidita se podle doporučení má pohybovat je v rozmezí 0,2 – 0,5. V tomto rozmezí (nebo nad tímto intervalem) se hodnota okamžité likvidity nachází pouze v letech 2010 a 2011. 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2001
2002
2003
2004
běžná likvidita
2005
2006
2007
pohotová likvidita
Obr. č. 24: Vývoj rentability v letech 2001-2012. Zdroj: Vinařství – interní data
50
2008
2009
2010
okamžitá likvidita
2011
2012
5 Diskuze a závěry Cílem práce, bylo posouzení podmínek pro rozvoj vinařského podniku. Charakterizovat současný model zemědělství, definovat změny a situaci v podmínkách po vstupu ČR do EU u podniků zapojených v komoditní vertikále réva vinná / víno. V praktické části potom charakterizovat konkrétní podnik v podmínkách agrobyznysu a popsat marketingovou komunikaci. Dále vypracovat finanční analýzu a zjistit tak ekonomické postavení společnosti. Vstupem České republiky do Evropské unie se nejen pro zemědělce otevřely možnosti, ale zároveň přibyly povinnosti. Proběhla ekonomická reforma, změnila se zemědělská politika a otevřely se hranice. Společná zemědělská politika přinesla vinařům mimo jiné možnost využití dotací. Jedná se o výrazný zdroj nejen finančních, ale i jiných podpor. Analyzovaná společnost této možnosti ovšem nevyužívá. Omezením se staly legislativní požadavky, které z nové politiky vyplynuly. Česká legislativa ovšem v mnoha ohledech klade ještě větší nároky a tak pro vinařství nebylo toto zatížení problémem. Ani omezení výsadby vinic, které pro vinaře znamenalo problém v jejich rozšiřování, se analyzovaného podniku nedotklo. Své vinice rozšiřuje pouze v menší rozloze a to vyklučením původních vinic a vysazením nových. Vstupem na společný trh se změnilo podnikatelské prostředí. Otevřely se možnosti jednoduššího vstupu na zahraniční trhy, ale zároveň to pro vinaře znamenalo vyšší konkurenci. Analyzované vinařství se s konkurencí vypořádalo zejména díky kvalitě vín, která produkuje. Díky jedinečné filozofii, veřejnému obrazu a marketingu, který je popsán v kapitole 4.3, je vinařství v množství konkurentů úspěšné a známé. Od poloviny roku 2008 byla Česká republika zasažena ekonomickou recesí, která se projevila na vývoji české ekonomiky na dalších několik let. Stejně tak byly zasaženy i okolní země spolu se zbytkem Evropy. Produkci vinařství krize nijak neovlivnila a to také díky specifickému charakteru vína jako produktu. Ležením vína se jeho hodnota mnohdy zvyšuje, neztrácí ji, jako množství jiného zboží. Ačkoliv produkce byla každoročně konstantní, vinařství se snažilo snížit náklady na energie. Vstup do EU a s ním související změny v legislativě a Společné zemědělské politice dle majitele vinařství nemělo významný vliv na jeho hospodaření. Je tedy otázkou, zda tyto změny neměly spíše negativní vliv na administrativní zátěž podniku. U zkoumaného vinařství byla provedena finanční analýza vycházející z účetních závěrek, které jsou veřejně dostupné. Výsledkem analýzy je velmi nízká rentabilita (tržeb, aktiv i vlastního kapitálu). Výnosy vinařství jsou generovány téměř výhradně produkcí vína a jeho prodeje. Vinařství nikdy nečerpalo žádný úvěr (což je dáno charakterem rodinného
51
vinařství) a cizí zdroje tvoří pouze závazky z obchodních vztahů. Společnost zaznamenává výraznou fluktuaci ve výsledcích hospodaření, kdy nejúspěšnější roky jsou 2010 a 2011, ve kterých se vinařskému podniku velmi dařilo. V rámci finanční analýzy byl zpracován i bankrotní model, jehož výsledky nebyly příznivé. Jak již bylo uvedeno výše, může být sporné využití tohoto bankrotního modelu na analyzovaný model vinařství, jelikož ekonomická situace vinařství nevykazuje negativní signály, jak ukazuje tento model. Celkově výsledky finanční analýzy nevyznívají ve prospěch společnosti. Na jedné straně může jít o nevhodnost analýz pro malý vinařský podnik, nebo na straně druhé se může jednat o celkovou filozofii podniku, která tkví v malé produkci a rodinném přístupu. To souvisí s marketingem společnosti. Obraz analyzovaného podniku vychází z jeho podstaty rodinné firmy. Vinařství klade důraz na tradici, kvalitu v kombinaci s šetrným pěstováním hroznů v integrované produkci a moderními technologiemi zpracování a školení vína. Rozloha vinic není výrazně rozšiřována z důvodů schopnosti rodiny zpracovávat ji a udržovat tak vysokou kvalitu vína. Podnik svůj poctivý, rodinný obraz propaguje málo. Za vinařství mluví spíše kvalita vína a úspěchy na celosvětových soutěžích. Ke své prezentaci využívá internetových stránek a sociálních sítí. Vinařství neužívá placenou reklamu v tisku, rádiu ani internetu. V médiích se ale často objevují a to díky prestižním soutěžím, kterých se účastní a často také získávají ocenění. Podnik komunikuje se zákazníky také přímo ve své prodejně. Možnost, jak se přiblížit zákazníkovi, je vylepšení internetových stránek a zvláště vytvoření internetového obchodu. Tato změna by mohla vést ke zvýšení prodeje přes internet. Propagace podniku probíhá také pomocí nabídky svých produktů. Vinařství se orientuje především na vína vysoce kvalitní, archivní. Dle jakostních tříd na vína jakostní a přívlastková. V nabídce podniku jsou i vína nových odrůd nebo pro Českou republiku netradiční odrůdy. Společnost ve své vinotéce nabízí med od místního producenta, degustační sklo, vinařskou literaturu, potřeby pro sommeliéry, kolekci exkluzivní čokolády a francouzské paštiky. Orientace na vlastní produkty vinařství, nebo větší důraz na spojitost jejich společnosti s nabízenými produkty, by mohlo přispět propagaci a jejich prodeji. Již mnohá vinařství se věnují také výrobě a prodeji doplňkových výrobků z vlastní produkce, jako jsou vinné želé, destiláty, marmelády a další. Přináší to zájem nových zákazníků. Zvýšit odbyt vín, nebo růst ceny by mohlo vinařství těchto kvalit činit pomocí orientace na znalce vín a opravdové odborníky. To znamená zákazníky, kteří umí ocenit kvalitu a o víno náležitě pečují. K nákupu nevyužívají hypermarkety, ale vinotéky nebo prodej přímo u 52
vinaře, který jim víno představí a poskytne odpovídající servis. Další cílovou skupinou, na kterou by se vinařství mohlo orientovat, jsou bonitní zákazníci s nadstandardními příjmy. Tito zákazníci očekávají vysokou kvalitu, služby, nové módní trendy, ale rovněž image vinařství a jeho věhlas. Za produkt s těmito atributy pak jsou ochotni akceptovat vyšší cenu. Distribuce vína probíhá ve vlastní prodejně, nebo jsou vína dodávána do specializovaných vinoték a restaurací. Objednávky přijímají také přímo od spotřebitelů. Ve většině případů se jedná o tuzemské odběratele. Odbyt do velkoobchodů a supermarketů odporuje filozofii vinařství. Podnik by se mohl však zaměřit na zahraniční trhy, na kterých lze očekávat odborníky a znalce vín. Dle názoru autora by ambicí vinařství, s ohledem na jeho filozofii, mohlo být uplatnění produkce na zahraničních trzích se zaměřením na movitější klientelu a s tím související finanční efekt. To ovšem souvisí s vyšší péčí o zákazníka a využitím marketingových nástrojů. Z provedených analýz vyplývá postavení společnosti na trhu a její strategie prodeje v současném modelu zemědělství. Marketing společnosti má jisté rezervy, zvlášť vzhledem k potenciálu vycházejícího z filozofie vinařství a z toho vyplývající mimořádné kvality vín. Vztah k přírodě projevující se péčí o vinice v integrované produkci, úcta k tradici výroby vína a rodinný charakter, jsou výchozími body vinařského podniku. Přihlíží zároveň k moderním možnostem dnešní doby v technologiích zpracování, novým odrůdám a prodeji vína. Svými výsledky ze světových soutěží a výstav firma dokazuje svoji kvalitu a výjimečnost.
53
6 Zdroje 1. BEČVÁŘOVÁ, V., 2001: Zemědělská politika. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 116 s. ISBN 80-7157-514-3. 2. BEČVÁŘOVÁ, V., 2005a: Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 68 s. ISBN 80-7157-911-4. 3. BEČVÁŘOVÁ, V., 2005b: Zemědělství v agrobyznysu: základy agrární ekonomiky a politiky. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 62 s. ISBN 80-7157891-6. 4. BEČVÁŘOVÁ, V., 2007: Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 94 s. ISBN 978-80-7375-133-3. 5. BEČVÁŘOVÁ, V., 2008: Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 62 s. ISBN 978-80-7375-2552 6. BEČVÁŘOVÁ, V., VINOHRADSKÝ K., ZDRÁHAL I., 2009: České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU: Czech agriculture and the development of price environment in the EU common market. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 74 s. ISBN 978-80-7375-345-0 7.
BEČVÁŘOVÁ V., ZDRÁHAL I., 2013: Zemědělská politika a obchod. 1. vyd. Brno:
Mendelova univerzita v Brně, 126 s. ISBN 978-80-7375-761-8. 8. BOCHENKOVÁ, I., 2011: Analýza využitelnosti bonitně-bankrotního modelu IN05 v ČR. Praha. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 9. GOSCH, F., 2005: Vinařský marketing. V českém jazyce vyd. 1. Valtice: Národní salon vín, 125 s. ISBN 80-903201-5-5. 10. KRAUS, V., 2005: Nová encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: Praga Mystica, 306 s. ISBN 80-86767-00-0. 11. KRAUS, V., FOFFOVÁ Z., VURM B., 2008: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 311 s. ISBN 978-80-86767-09-32. 12. KUTTELVAŠER, Z., 2003: Abeceda vína. Vyd. 1. Praha: Radix, 279 s. ISBN 80-8603143-8. 13. Ministerstvo zemědělství, 2012: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, Ministerstvo zemědělství, Praha, 77 s. 14. Ministerstvo zemědělství, 2013: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, Ministerstvo zemědělství, Praha, 77 s. 15. PAVLOUŠEK, P., 2008: Encyklopedie révy vinné. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 316 s. ISBN 978-80-251-2263-1.
54
16. SAMUELSON, Paul A., NORDHAUS William D., 1995: Ekonomie. 2.vyd. Praha: Svoboda, 1011 s. ISBN 80-205-0494-x. 17. SCHÄTZEL O.,DOKA F., MAHLENDORF-SCHÄFER K., 2004: Jak úspěšně prodávat víno: vinařský marketing v praxi. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 235 s. ISBN 80-903534-1-x. 18. STÁVEK, J., 2008: Velkopavlovická vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 179 s. ISBN 978-80-86031-76-7. 19. STEVENSON, T., 1993: Světová encyklopedie vín: Unikátní průvodce víny celého světa. 1.vyd. Bratislava: Gemini, 483 s. ISBN 80-7161-005-4.
Internetové zdroje [1] Moraviavitis. Vinařské podoblasti oblasti Morava [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=0&value2=oblast-morava [2] SZIF. Program rozvoje venkova [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd [3] SZPI. Právní předpisy týkající se vína [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006609&docType=ART&nid=11755&chnum=2 [4] Jihomoravský kraj. Koncepce rozvoje vinařství České republiky po vstupu do EU [online]. 2002 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?pubid=6076&TypeID=7&foldid=2928&foldtype=7 [5] ČSÚ. Oficiální stránky českého statistického úřadu [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.czso.cz/ [6] SZIF. Zpráva o trhu vína a vinných hroznů [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzp ravy%2Ftis%2Fzpravy_o_trhu%2F08%2F1363357279881.pdf [7] O víně. Lena [online]. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.ovine.cz/web/structure/20.html?searchString=lena&searchId=66 [8] Vinařství originální certifikace. VOC [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.vinarstvivoc.cz/voc [9] Ekovín. Směrnice integrované produkce hroznů [online]. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://rl.zf.jcu.cz/docs/ruzne/ruz-IOR-integ.-produ-7f4029603c.pdf [10] Finanční analýza. Ukazatele finanční analýzy [online]. 2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://financni-analyza.webnode.cz/ukazatele-rentability/
55
7 Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tab. č. 1: Kategorie vín v ČR Tab. č. 2: Další kategorie vín Tab. č. 3: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2005 – 2012 v ČR Tab. č. 4: Hlavní dodavatelské země: rok 2013
Seznam obrázků Obr. č. 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Obr. č. 2: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Obr. č. 3: Mapa vinařských podoblastí – oblast Morava Obr. č. 4: Komoditní vertikála vína Obr. č. 5: Produkce vína v ČR v tis. hl. od roku 2005 Obr. č. 6: Produkce vína v ČR v tis. hl. ve vinařském roku od roku 2001/2002 Obr. č. 7:Dovoz vína do ČR v hl. od roku 2005 Obr. č. 8: Vývoz vína z ČR v hl. od roku 2005 Obr. č. 9: Vývoj CPV v Kč/lit. u vybraných kategorií vína za roky 2006-2013 Obr. č. 10:Průměrné spotřebitelské ceny jakostního bílého vína v Kč/l od roku 2006 Obr. č. 11: Plocha vinic podle jednotlivých odrůd v ha Obr. č. 12: Rozdělení jakostních tříd červených vín vyráběných v analyzovaném vinařství Obr. č. 13: Rozdělení jakostních tříd bílých vín vyráběných v analyzovaném vinařství Obr. č. 14: Komoditní vertikála Obr. č. 15: Vývoj majetkové struktury v letech 2001-2012 v Kč. Obr. č. 16: Kapitálová struktura v letech 2001-2012 v Kč. Obr. č. 17: Bankrotní model pro roky 2001-2012. Obr. č. 18: Výsledky hospodaření pro roky 2001-2012. Obr. č. 19: Vývoj struktury výnosů v letech 2001-2012 v Kč. Obr. č. 20: Přidaná hodnota v letech 2001-2012 v Kč. Obr. č. 21: Zadluženost v letech 2004-2012. Obr. č. 22: Aktivita v letech 2001-2012. Obr. č. 23: Vývoj rentability v letech 2001-2012 v %. Obr. č. 24: Vývoj rentability v letech 2001-2012.
56
8 Přílohy Příloha 1 Zvolený metodický postup pro finanční analýzu podniku A. Bankrotní model IN05 Index IN05 je považován za nejlepší variantu ze zástupu bonitních a bankrotních indexů vhodných pro zkoumání finanční situace českých podniků. Je tomu tak zejména proto, že tento model byl sestaven na vzorku dat právě českých podniků a tak postihuje veškerá specifika českého tržního prostředí. Model hodnotí celkové finanční zdraví podniku (jak pravděpodobnost hrozby bankrotu, tak i tvorby hodnoty). Pokud je hodnota indexu u podniku větší nebo rovna číslu 1,6, tak lze konstatovat, že podnik s 95% pravděpodobností tvoří hodnotu, a že s 92% jistotou v blízkém období nezbankrotuje. V šedé zóně je podnik pokud hodnota indexu je mezi 1,6 a 0,9. Nelze jednoznačně rozhodnout, zda podnik tvoří hodnotu či spěje k bankrotu. Podniky pod dolní mezí s hodnotou pod 0,90 mají jen 3% šanci, že se vyhnou bankrotu a pouze s pravděpodobností 24 % tvoří majiteli hodnotu (Bochenková, 2011). Poměrové ukazatele B. Ukazatel zadlužení informuje o úvěrovém zatížení firmy. To je do určité míry žádoucí, ale nesmí to firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady.
Celková zadluženost (věřitelské riziko) charakterizuje finanční úroveň firmy. Zobrazuje míru krytí firemního majetku cizími zdroji. á
ž
=
cizí zdroje × 100 [%] celková aktiva
Míra zadluženosti ovlivňuje rozhodování banky v poskytnutí úvěru. Optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění. &í'
ž
=
cizí zdroje × 100 [%] vlastní jmění
Koeficient samofinancování udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Je vyjádřením finanční stability a samostatnosti firmy.
57
,
-./.
0 -.
/
á í=
vlastná jmění × 100 [%] celková aktiva
C. Ukazatel aktivity Poskytuje informace o hospodaření firmy s aktivy. Po jakou dobu jsou v nich vázány finanční prostředky.
Obrat aktiv, nebo také produktivita vloženého kapitálu, informuje o efektivnosti využití aktiv ve firmě. Zobrazuje, jak se zhodnocují aktiva ve výrobní činnosti firmy bez ohledu na zdroje jejich krytí. 12'
. =
tržby celková aktiva
Obrat stálých aktiv je ukazatelem efektivnosti využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a ostatního dlouhodobého hmotného majetku. 12' á ý/ℎ
. =
tržby dlouhodobý hmotný majetek
Obrat zásob sděluje, kolikrát je během roku každá položka zásob přeměněna v hotovost a znovu uskladněna. Přináší tedy přehled o úrovni likvidity těchto zásob. 12' á 2 =
tržby zásoby
D. Ukazatel rentability Ukazatelé rentability přináší základní obraz o efektivitě hospodaření. Znázorňuje schopnost dosahování výnosu na základě vynaložených prostředků. Mezi základní poměrové ukazatele rentability patří: Rentabilita aktiv (ROA) ukazuje, jak efektivně firma vytváří zisk bez ohledu na to, z jakých zdrojů tento zisk tvoříme. 9
2. .
. =
zisk × 100 [%] celková aktiva
58
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ukazuje, jak efektivně firma zhodnocuje prostředky, které jsou do podnikání vloženy. 9
2. .
íℎ
:. á
=
zisk × 100 [%] vlastní kapitál
Rentabilita tržeb (ROS) informuje o tom, jak velké výnosy musí být ve firmě vytvořeny, aby bylo dosaženo zisku 1,- Kč. 9
2. . 'ž 2 =
zisk × 100 [%] tržby
E. Ukazatel likvidity zobrazuje, v jakém je firma vztahu ke svým krátkodobým závazkům. Jak rychle je schopna firma splácet své závazky.
Běžná likvidita počítá, kolika korunami z celkových oběžných aktiv je pokryta 1 Kč krátkodobých závazků. Doporučená hodnota je v rozmezí 1,5 – 2,5. <ěž á .
. .
oběžná aktiva krátkodobé závazky
=
Pohotová likvidita sděluje, kolika korunami pohledávek a hotovosti je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. Doporučená hodnota je mezi 0,7 – 1,2.
> ℎ
á .
. .
=
oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky ihned. Doporučená hodnota je v rozmezí 0,2 – 0,5. 1
0ž. á .
. .
=
[10].
59
finanční majetek krátkodobé závazky