VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
VÍC NEŽ
SPORTOVNÍ MAGAZÍN VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
25 Kč ČÍSLO 37 21.11. – 27.11.
2007 ROZHOVORY | REPORTÁŽE | AUTO–MOTO | OUTDOOR
FOTBAL
KVALIFIKACE ME Bratrovražedný boj
str. 6 – 9
STOLNÍ TENIS
JAN-OVE WALDNER Švédský Mozart
str. 32 – 33
FORMULE 1
MICHAEL SCHUMACHER Chystá návrat?
str. 37 – 39
Pod vlivem supermana
Kopnete si s námi?
21. 11. – 27. 11. 2007 | www.iecho.cz
Vychází každou středu!
4. – 5. Zrcadlo týdne Sedm dní v rytmu sportu 6. – 9. Kvalifikace ME Fotbalovou federální bitvu ovládli Češi 10. – 11. Rosický a spol. jako bílý balet Reprezentace představila nové dresy
Federální bitva
str. 6 – 9
12. – 14. Jan Koller Futra trefuje hlavou pořád 16. – 17. NHL Rangers pod vlivem Jágra 18. – 21. Hokejová extraliga Kouzla masek českých gólmanů 22. – 24. Tenisový turnaj mistrů Federer po čtvrté obhájil 26. – 27. eCho plakát Jan Koller
Jan Koller
str. 12 – 14
28. – 30. Olga Šípková Původní rozhovor s legendou aerobiku 32. – 33. Jan-Ove Waldner Švédský Mozart s pálkou 34. – 36. Minigolf Stříbrné prokletí Olivie Prokopové 37. – 39. Formule 1 Michael Schumacher znovu v práci
Foto na titulní straně: archiv -fotomontáž Lucie Malá
Reklama na správném místě!
OBSAH
Turnaj mistrů
str. 22– 24
40. – 41. Auto moto Mercedes - luxus a elegance 42. – 43. Extrém Hazardér na lyžích Tomáš Kraus 44 – 45. Style Domácí minipípa 46. – 47. Style Celý svět je na baterky
Domácí minipípa
str. 44 – 45
48. – 49. Fitness Hubnout a zhubnout III 3
ZRCADLO TÝDNE
ZRCADLO TÝDNE
ŠAMPION! Tenisový Turnaj mistrů nic překvapivého neukázal a podobně jako před týdnem při ženské obdobě kralovala světová jednička. Roger Federer sice prohrál první zápas s Chilanem Gonzalezem, ale pak ukázal všem, kdo je opravdovým šampionem. Když musel, zabral, a do konce turnaje v Šanghaji neztratil ani set. Postupně vyškolil Davyděnka, Roddicka, v semifinále Nadala a ve finále si za 98 minut smlsnul na nasazené šestce Španělu Davidu Ferrerovi. Švýcar ovládl Turnaj mistrů počtvrté v kariéře a ziskem prémie 1,2 milionu dolarů a dalších bonusů se přehoupl přes 10 milionů za celý rok, což je rekordním výdělkem v historii. ZASLOUŽENÁ ODMĚNA!
SÉBASTIEN LOEB
Už to tak vypadá, že světová rallye bude mít staronového šampiona. Sébastien Loeb totiž na druhý pokus nepohrdl pobídkou Marcuse Grönholma a ziskem deseti bodů se dostal do vedení v seriálu mistrovství světa. Francouz totiž na rozdíl od Japonska, kde také havaroval, s pohodlným náskokem zvítězil v Irské rallye a protože jeho jediný konkurent už druhý závod v řadě nedokončil, má osud sezony pevně ve svých rukách. Při posledním podniku Britské rallye stačí Francouzovi dojet pátý, přičemž nemusí hledět na to, jak tratí proletí zhrzený Fin. Pokud se tedy nestane něco neočekávaného, je jasné, kdo bude v úvodu prosince slavit titul mistra světa. RIVAL MU VŠE USNADŇUJE!
N
PETRA KOVÁŘE 4
OBHAJOBA NA OBZORU! BÍDNÁ FORMA!
e nadarmo se říká, v nejlepším přestat. Umění odejít na vrcholu je však něco, co není každému vlastní. Oddalované odchody do sportovního důchodu, neslavné konce někdejších sportovních ikon, to všechno stojí za touhou lidí neustále si dokazovat, že na to ještě máme jako dřív. Téměř učebnicovým příkladem je hokejový brankář Dominik Hašek. Už dvakrát ohlásil konec své kariery, ale pokaždé ho cosi přinutilo se vrátit. Dlouho mu to vycházelo, loni byl dokonce jedním z nejlepších hráčů Detroitu, ale čas se nedá zastavit. Letošní
ročník NHL ho zastihl v opravdu mizerné formě a i když nepatřím k jeho zarytým příznivcům, pohled na brankářskou legendu, kterak se po obdržené brance plouží z ledu a jeho místo v brance zaujímá střídající náhradník, mě nikterak netěší. Nechci si zde ale hrát na bůhvíjak chytrého. Každý z nás musí mít v sobě vlastní měřítka, podle kterých hodnotí své počínaní. A jenom on sám ví, respektive měl by vědět, jestli ještě na to má, nebo jestli je už mimo. Před časem jsem na tomto místě o jednom takovém člověku psal a vyslovil jsem svůj názor, že čas, kdy měl odejít, již bohužel dávno
nastal. S odstupem několika měsíců musím přiznat, že jsem se mýlil. Řeč je o trenérovi české fotbalové reprezentace Karlu Brücknerovi. Byl jsem jedním z těch, kteří tvrdili, že jeho doba již dávno minula, že nemá, co by týmu dal. Neměl jsem pravdu a s klidem to přiznám. Karel Brückner přežil trenérskou klinickou smrt a zdá se, že opět našel svou někdejší pohodu. Postup na EURO 2008 je odměnou pro něj a pro ty, kteří mu věřili. A nám ostatním nezbývá než doufat, že jeho velký turnaj teprve přijde.
B
razilec Kaká nejprve pohrozil odchodem z AC Milán v reakci na násilnosti fanoušků, posléze ale podepsal novou vylepšenou smlouvu s italským klubem. ● Hokejový cestovatel Martin Altrichter měl namířeno do Běloruska, ale nakonec se minimálně na dva měsíce stal posilou pražské Sparty, kterou trápí zranění Tomáše Duby. ● Chybující fotbalový rozhodčí Radek Kocián dostal trest zastavení činnosti na šest zápasů. ● Trenéra japonských fotbalistů Ivicu Osima postihla mrtvice a bojuje o život v nemocnici. ● Krasobruslař Tomáš Verner (na snímku) obsadil na Grand Prix v Paříží po pádu až šesté místo. ● Rychlobruslařka Martina Sáblíková opět vyhrála ve světovém poháru závod na tři kilometry. Navíc v českém rekordu. ● Odvolací soud FIA nevyhověl protestu stáje McLaren a potvrdil konečné výsledky
Zatímco ještě v minulé sezoně Dominika Haška v Detroitu velebili, letos ho rozhodně nikdo po ramenou plácat nemůže. V posledních dvou zápasech, kdy se objevil v brance, inkasoval dohromady osm branek. A to na něho šlo pouhých osmadvacet střel soupeřů. Pro Dominátora, který vždy udivoval celou NHL vynikající úspěšností zásahů a vyhrával Vezinovy trofeje, je to věc nevídaná. Vše jen podtrhují doslova bídné statistiky. Mezi gólmany, kteří odchytali alespoň třetinu zápasů svého týmu, je Hašek poslední s »úspěšností« 85,9 procenta. Ještěže mají Rudá křídla k dispozici Chrise Osgooda, jemuž patřilo po víkendu sedmé místo. JE ČAS SKONČIT?
Foto: CPA (1), Dan Černovský (1), Archiv (2)
HVĚZDA – ROGER FEDERER
DOMINIK HAŠEK mistrovství světa formule 1. ● Návrat Martina Havláta na led po zranění se blíží. Podle informací z Chicaga by mohl do zápasu naskočit tento týden. ● Fotbalisté Žižkova nedopustili překvapení a v osmifinále Poháru ČMFS zdolali přemožitele Slavie Líšeň 1:0. ● 82. ročník Mezinárodní šestidenní vyhráli motocyklisté Itálie. Češi skončili desátí. ● Mexická golfistka Lorena Ochoaová jako první v historii vydělala za sezonu přes čtyři miliony dolarů. ● Nováčkem roku v zámořské sérii Nascar se stal bývalý pilot formule 1 Juan Pablo Montoya. ● Čeští futsalisté na mistrovství světa neuspěli. Po porážkách od Rumunska a Portugalska přišli o možnost postoupit do semifinále.
OZVĚNY SPORTOVNÍCH TAMTAMŮ 5
FOTBAL Milan Baroš si na reprezentační srazy jezdí vyloženě pro koňské porce fotbalového sebevědomí. Proti Slovensku makal a dřel a byl za to odměněn potleskem tribun.
FOTBAL Česká fotbalová reprezentace se stává opět hrozbou. Tým trenéra Karla Brücknera zřejmě překonal herní krizi z letošního jara a opět se dere mezi evropskou špičku. Na vlastní kůži to poznali v sobotu na Letné Slováci, kteří v utkání hraném již pouze o prestiž, prohráli s českým výběrem 1:3. Marek Virtl
M
ěl to být vyhecovaný a emocemi nabitý souboj. Ovšem kvalifikační matematika, která již dopředu poslala na EURO 2008 český tým, udělala z exfederálního derby tak trochu selanku. V chladném a sychravém sobotním večeru šlo tedy pouze o prestiž, i když pochopitelně také o body. „Chceme postoupit z prvního místa, takže si nemůžeme dovolit žádné klopýtnutí. Tím spíš, že hrajeme doma a ještě navíc se Slovenskem. Pro diváky je to velmi zásadní souboj,“ prohlásil ještě před utkáním český kouč Karel Brückner. Před rokem dokázal se svými hráči zvítězit v Bratislavě 3:0, ovšem současný slovenský tým je podle něj mnohem nebezpečnější, než ten, který odcházel se sklopenými hlavami z Tehelného pole. „To mužstvo se typologicky hodně obměnilo. Tehdy hráli především silový fotbal, zatímco nyní jsou v mužstvu rychlostně výborně vybavení hráči, kterým vyhovuje hrát na hřištích soupeřů,“ varoval předem.
ní ani tak z důvodů zdravotních, jako spíše dřívější dohody mezi českým fotbalovým svazem a Arsenalem,“ dodal na vysvětlenou. Český tým tak po výhře nad Slovenskem udělal další důležitý krok k výhře v celé kvalifikační skupině. To samo o sobě z hlediska
Koeficienty účastníků ME Pořadí týmů, jež se kvalifikovaly, nebo jsou nejblíž k postupu, podle koeficientů (bez pořádajících Rakušanů a Švýcarů a obhájců titulu z Řecka, kteří byli přednostně nasazeny do 1. koše) 1. Nizozemsko 2,52 2. Chorvatsko 2,38 3. Německo 2,363 4. ČR 2,360 5. Itálie 2,33 6. Anglie 2,28 7. Portugalsko 2,24 8. Švédsko 2,23 9.-10. Rumunsko + Polsko 2,21 11. Francie 2,19 12. Španělsko 2,13 13. Turecko 2,00
Foto: CPA
Slováci bez šance
Federální derby zvládli lépe ČEŠI 6
Samotný zápas však obavy českého kouče z kvalit soupeře nepotvrdil. Český tým se vcelku rychle ujal vedení brankou Zdeňka Grygery a i přes drobnou komplikaci v závěru, kdy po vlastním gólu Michala Kadlece Slováci snížili na 2:1, nedopustil český tým jakékoliv drama. „Je dobře, že jsme utkání zvládli takovým způsobem. Ukazuje se, že základ týmu se sehrává a naše hra je zápas od zápasu jistější. Navíc by bylo pro nás nepříjemné po výhře v Německu prohrát před vlastním publikem se Slováky,“ konstatoval po utkání kapitán Tomáš Rosický, který patřil k nejlepším na hřišti a svůj výkon korunoval i brankou an konečných 3:1. „V poslední době se objevovaly spekulace ohledně mého zdravotního stavu, takže doufám, že jsem všem dokázal, že jsem v naprostém pořádku. A to, že na Kypr s nároďákem neletím, ne-
Čeští fotbalisté byli pro slovenského brankáře Čontofalského velkým nebezpečím.
7
FOTBAL
FOTBAL
Postupový ohňostroj rozzářil sobotní noční oblohu nad Prahou.
vat nové prvky. To je třeba jeden z důvodů, proč jsem opětovně dal šanci Milanu Barošovi. On totiž do té kostry patří, a i když se mu v poslední době v Lyonu nedaří, tak až na drobné výjimky v reprezentaci vždy odváděl skvělé výkony,“ říká Brückner. Navíc na rozdíl od let minulých je nyní v pozici, kdy opravdu v případě potřeby má kam sáhnout. V obraně se proti Slovensku skvěle
uvedl Zdeněk Pospěch, věčně kritizovaný Jaroslav Plašil konečně začíná prodávat to, co v něm dlouho viděl jen Brückner, navíc je zde ještě Marek Matějovský a v neposlední řadě i David Jarolím. Co se týče útoku, tak tam je situace relaitivně nejstabilnější, ale pořád je v záloze například Martin Fenin. „Už nejsme v situaci, že zranění jednoho dvou hráčů nás rozhodí. A to je dobře...“
Tomáš Rosický proti Slovensku dokázal, že je tím pravým typem tahouna.
Česká fotbalová radost. Jak příjemně se na podobné obrázky dívá...
postupu není nic zásadního, ale pozor, tvrdit, že je jedno, jestli český tým skončí první, nebo druhý, by byl omyl. Jde totiž o to, do jakého koše bude český tým zařazen pro losování samotného šampionátu. V případě, že český tým na Kypru uspěje, je víc než pravděpodobné, že nakonec bude ve druhém koši, což by ve svém důsledku znamenalo, že se vyhne takovým týmům jako například Itálie, nebo Německo. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že do prvního koše byly zařazeny celky pořádajících zemí Rakouska a Švýcarska a taktéž obhájce trofeje z Řecka, zatímco například Francie a Španělsko skončí podle všeho až ve čtvrtém koši, lze jen opravdu velmi těžce dopředu kalkulovat a vybírat si případné možné soupeře na základě výkonostních košů. „Los je věc natolik ošidná, že nemá vůbec žádnou cenu se zabývat tím, kde v kterém koši bude jaký tým,“ prohlásil kouč Karel Brückner. A má pravdu. Může se klidně stát, že český tým se dostane do skupiny s Rakouskem, Rumunskem 8
a Tureckem, což by byla skupina snů, ovšem stejně tak dobře si s námi může paní Štěstěna zašpásovat a přiřadit nás do skupiny smrti: Nizozemsko, ČR, Anglie (pakliže potvrdí svůj postup ve středečním utkání s Chorvatskem) a Francie. Takže, jak je vidno, stát se může všechno.
Příliv nové krve Český fotbal je jako pacient, který prodělal středně těžké onemocnění. Na jaře se tým pod Brücknerovým vedením hledal a zdálo se, že než v sobě najde někdejší sílu a údernost, bude to nějaký čas trvat. „Já tomu týmu věřím, on má v sobě dostatek vnitřní síly. Uvidíte, že na podzim bude naše hra vypadat zcela jinak,“ reagoval tehdy na sílící kritiku Brückner. Nutno přiznat, že měl pravdu. Po trápení doma s Kyprem a hlavně ve Walesu jeho slovům věřili snad jen zarytí optimisté. A kdyby tehdy někdo přišel s tvrzením, že porazíme Německo na jeho hřišti 3:0, asi by ho všichni měli za snílka a fantastu.
Co se tedy stalo tak zásadního, že se tým dokázal probudit z letargie a opět se dá na jeho hru dívat? Odpověď je jednoduchá. Nová fotbalová krev... Tak jako pacient dostává transfúze, které mu vrací síly, tak i česká reprezentace, jež odchody někdejších opor Nedvěda, Poborského a neustále se zraněními laborujícího Šmicera notně pustily žilou, potřebovala vzpruhu. Je
otázka, jestli veškeré zásahy do sestavy byly vždy předem promyšlené tahy, nebo někdy pouhá z nouze ctnost, nicméně prakticky vždy Brücknerovi vyšly. „Doplňování kádru je věc dlouhodobá a nejde to dělat tak, že někdo zazáří a hned musí hrát v reprezentaci. Ten tým má nějakou svoji kostru, jež nese maximální tíhu, a na ní pak je třeba velmi citlivě navěšoinzerce
AUSTRÁLIE - VÍZUM ZDARMA do 5 dnù pouze 500,- Kè SERVISNÍ POPLATEK RUSKO - VÍZUM A POZVÁNÍ pouze 2.490,- Kè PØI ZAKOUPENÍ LETENKY
ÈR: 9
FOTBAL
FOTBAL
Česká reprezentace: Svrchní vrstva – má zvláštní hladký povrch, vhodný pro natištění jména hráče.
Límeček – minulá kolekce dresů ho neměla.
Venku bílý balet Česká fotbalová reprezentace vsadila na bílou barvu. Firma Puma totiž dodala našemu národnímu celku novou sadu dresů pro zápasy na hřištích soupeře a Češi v nich vypadají jako »bílý balet«... Petr Kovář
Dvoudílná síťovina – odsává pot a odvádí jej pryč. Při představení nových dresů pózovali Tomáš Rosický, David Rozehnal a Radoslav Kováč.
P
Foto: Dan Černovský
Technologie Clean – dres je vyroben z materiálu, který odpuzuje nečistoty a pomáhá udržovat tričko čisté.
Tak toto je nový dres, který česká fotbalová reprezentace představila v utkání se Slovenskem.
10
řestože sada nových bílých dresů, která byla oficiálně představena jen několik dnů před kvalifikačním duelem se Slovenskem, je určena výhradně pro zápasy národního celku na hřištích soupeřů, svou premiéru si odbyla doma. Proti Slovensku na Letné vyběhli čeští borci ve sněhobílých barvách. „Dres je to pěknej, hlavně aby nám ty barvy přinesly štěstí,“ reagoval ještě v týdnu před federální kvalifikační bitvou na nové dresy kapitán Tomáš Rosický. A sobotní výhra ho v tomto směru jistě uklidnila. Český tým tak po několika letech mění barvu svých dresů. Po červeno-modrých kombinacích je zde bílá. „Já osobně mám raději tu klasickou kombinaci barev, která je na naší trikolóře. Tedy červené tričko, bílé trenýrky a modré štulpny. Na druhou stranu změna je život, tak proč ne,“ pokračoval ve svém hodnocení.
Pro jiné hráče Brücknerova výběru je naopak bílá varianta tou nejideálnější. „Já mohu říct, že bílé dresy jsou pro mě ideální. Bílá se mi prostě líbí, i když někomu může vadit, že se brzy a snadno ušpiní,“ reagoval obránce David Rozehnal. Sobotní premiéra proti Slovensku pak tyto jeho obavy tak trochu potvrdila. Rozbahněný terén letenského stadionu nechal na českých dresech víc než viditelné stopy a to i přes to, že zástupci firmy Puma se pyšní tím, že materiál, z kterého jsou dresy vyrobeny, obsahuje technoligii Clean, jež by měla odpuzovat nečistoty a pomáhá udržovat dresy čisté. „Počasí bylo v sobotu opravdu extrémní. To se nedá brát jako berná mince. Až budeme hrát na normálním terénu, tak to můžeme hodnotit. Každopádně se v nich hrálo velmi příjemně,“ dodal po sobotě Rozehnal.
Vcelku pohodová výhra v nových dresech je z pohledu dalších zápasů dobrým signálem. „Sportovci bývají někdy hodně pověrčiví a z psychologického hlediska je výběr barvy sportovních dresů velmi důležitý. Jde o to, že když si nějakou barvu spojíte například s nepovedeným utkáním, tak v budoucnu můžete podvědomě mít s touto barvou problém,“ tvrdí sportovní psycholog Randy Clark z anglického Birminghamu. „Dokonce řada špičkových klubových celků dělá se svými hráči jednoduché psychotesty, aby se zjistilo, jaké barvy hráčům vyhovují a naopak, ve kterých se necítí dobře. Například Manchester United z tohoto důvodu ustoupil před pár lety od svých černých dresů, protože se zjistilo, že většina hráčů se v černé kombinaci necítí na hřišti pohodlně,“ tvrdí Clark. To však zřejmě nebude problém českého nároďáku a jeho bílých dresů. I když nechme se překvapit, jak dopadneme na Kypru.
Tomáš Rosický má prý sice raději červenou barvu, ale proti Slovensku mu to v bílé šlo náramně.
11
ROZHOVOR
ROZHOVOR
Před zápasem se Slovenskem si Jan Koller se svou manželkou Hedvikou vyzkoušeli pohodlí rychlovlaku pendolino.
Foto:Dan Černovský (2), CPA (2)
Futra trefuju pořád Má přes dva metry, váží přes metrák a pochází ze Smetanovy Lhoty. Víc už není třeba napovídat. Neuvěřitelný příběh JANA KOLLERA, skromného fotbalisty z malinké jihočeské vísky, který ve světě ke slávě přišel, zná každý. Teď jeho pohádka spěje k fotbalovému konci. Mistrovství Evropy 2008 bude pro populárního Honzu nejspíš poslední velkou akcí. Anna Hartmanová eCho: Vychutnáváte si na sklonku vaší kariéry postup na EURO 2008 víc než dříve? „Určitě. Pro mě je to jedna z posledních šancí zahrát si velký turnaj a jsem za to vděčný.“ eCho: Bylo to pro vás emotivnější i z toho důvodu, že účast na mistrovství Evropy v Rakousku a ve 12
Švýcarsku si tým definitivně zajistil v Německu, kde jste si udělal velké jméno? „Samozřejmě mě to potěšilo. Vyhráli jsme na půdě největšího favorita, před pětašedesátitisícovou návštěvou, na krásném stadionu. Nikdo nám moc nevěřil a musím se přiznat, že ani já jsem v naše ví-
tězství nevěřil. Takže tam jsem si to vychutnal nejvíc.“ eCho: S čím vlastně vy osobně pojedete příští léto do Rakouska a Švýcarska. Především si užít pravděpodobně vaši poslední velkou fotbalovou akci? „Nééé! Je to turnaj a na něm je vždycky základ postup ze skupiny.“ eCho: Projděme se trochu vaší bohatou kariérou. Žil jste pět let v Belgii, pět let v Německu a teď jste druhým rokem ve Francii. Která země vám přirostla nejvíc k srdci? „Každá země měla něco. V Belgii to bylo takové rodinné. Moc rád na to vzpomínám. Jak v životě, tak ve fotbale vládla rodinná atmosféra. Německo? Vynikající na fotbal.Tam
lidi s fotbalem umí žít. No a Monako? To je zase vynikající na život.“ eCho: V belgické lize prý zní před zápasy školní zvonek. Oznamuje mužstvům, že je čas odebrat se na hřiště. Bylo to tak? „Jo, bylo tam školní zvonění.“ eCho: Překvapilo vás to, když jste se s tím setkal poprvé? „To víte, že jo. Z Česka jsem tohle na fotbale vůbec neznal, a tak jsem ze začátku absolutně nevěděl, co se děje. Ale pak jsem si na to zvyknul.“ eCho: I v Německu jste zažil několikrát překvapení. Ovšem tentokrát pro změnu nemilé. Hned několikrát vás vykradli. „Nechci říct, že by byli Němci zloději. Ale kolem Dortmundu je zrovna taková oblast, kde žije hodně při-
stěhovalců. Je to tam docela hustý. Tuhle zkušenost jsem totiž neudělal jen já, ale většina spoluhráčů. Byl to nepříjemný škraloup na angažmá v Dortmundu.“ eCho: Kolikrát jste vlastně hlásil vloupání a krádež? „Čtyřikrát. A jedno ukradené auto.“ eCho: Takže už potom zloději chodili na jisto. „Jo.“ eCho: Podařilo se některé hříšníky vypátrat? „Akorát mi našli to auto. Ale ty zloděje, co nám vykradli byt, ne.“ eCho: Jak se vám potom žilo v domě, kam chodily nezvané návštěvy? Někomu stačí jedna taková zkušenost a už se rozhlíží po novém příbytku. „Ještě že byli takoví, že si vyhlídli, když nejsme doma a pak šli dovnitř. Kdyby k nám přišli v době, kdy jsme byli doma, bylo by to horší. I tak to ale stačilo. Po opakovaných loupežích už manželka nezůstávala
nikdy sama doma, když jsem já byl na soustředěních.“ eCho: Vy jste nebydleli v chráněné zóně, jak je to u fotbalových hvězd zvykem? „Právě, že jo. Ne že by to bylo úplně uzavřené. Ale šlo o hustě osídlenou čtvrť. Navíc jsme nebydleli ani sami v baráku. Byl to byt. Nad námi tři patra, okolo baráky…Přesto se to stalo. Není to moc pochopitelné, ale je to tak.“ eCho: Podíváme-li se na mentalitu lidí. Jaká byla nejbližší k té české? „Myslím si, že asi ta belgická. Belgičané se umí bavit, odvázat se. Ale zároveň mají i disciplínu. Němci mají jen tu disciplínu. A Francouzi jsou takoví ležérní.“ eCho: Vyhovuje vám francouzská ležérnost? „V životě ano, při fotbale moc ne.“ eCho: Proč vám při fotbale vadí? „Z Německa jsem zvyklý všechno dělat naplno. I v každém tréninku makám na doraz a snažím se všechno odpracovat poctivě. A také tréninkový zápas chci vyhrát. Proto mi jejich ležérnost nevyhovuje. Spíš mě vytáčí.“ eCho: Jsou francouzští fotbalisté hodně ležérní? „Hlavně mladší hráči.“ eCho: Čím to je? Fotbal je tolik nebere? „Nevím. Mnozí si myslí, že jsou kdovíjaký fotbalisti a nedávají tomu tolik, jak by měli.“ eCho: Řekne-li se Monako, tak se spoustě Čechů vybaví třeba kasina nebo slavný závod formule jedna. Co říkají tyhle pojmy vám? „Nic moc. Na formuli jsem nebyl. Do kasina jsem zavítal jen jednou. Spíš mě fascinuje klid a příjemné prostředí. Je tam prostě pohoda.“ eCho: Jak tak koukám, tak z vás už se stal monacký domorodec. Většina z nich totiž před decibely speciálů formule jedna prchá pravidelně do dáli… „Taky jsem prchnul. Protože tam je ten týden, co se tam jezdí velká cena, neskutečný blázinec. Všechno je uzavřené. Všude kolem spousta lidí, randál… To není nic pro mě. Navíc nejsem vášnivý fanoušek formule jedna.“ eCho: Nasoukal byste se do kokpitu formule? „Nevím. Ale asi ne. Viděl jsem formule zblízka, protože kousek od našeho bytu probíhalo jejich měření, nebo co a jsou docela malinké.“ eCho: Jak moc jste si už v Monaku zvykli jako rodina? „Pro rodinu je to ideální. Žena i dcera si tam hodně zvykly. A já taky.“
eCho: Malá Hedvika chodí do monacké školky. Jak se jí tam líbí? „Chodí tam ráda. Začíná dobře rozumět francouzsky, chodí na tenis. Takže si tam zvykla dobře.“ eCho: Pozorujete odlišnosti ve výchově dětí v Čechách a ve Francii? Například Itálie je pověstná kultem dětí, které si mohou de facto dělat, co chtějí. „Tak Italové jsou tímhle vyhlášení. A v Monaku jich je také spousta. I v naší kabině. Když máme jako tým společné posezení, tak si jejich děti opravdu dovolují hodně. My máme trošku tvrdší výchovu.“ eCho: Když tedy vaši dcerku okřiknete, okolí se na vás dívá divně? „Proto si na to dáváme pozor a děláme to spíš v anonymitě.“
eCho: Už jste se adaptoval na polibky při zdravení, které patří ve Francii ke společenskému bontonu? „Ono se to s polibky nepřehání. Líbají se jenom opravdu dobří kamarádi.“ eCho: Ráno po příchodu do kabiny Monaka tedy nemusíte obejít celé mužstvo a s každým jednotlivcem se pozdravit po francouzsku? „Ne. V šatně si s každým podám jen ruku, pozdravíme se a tím to hasne.“ eCho: Francouzi jsou také vyhlášení labužníci. Oblíbil jste si nějakou jejich specialitu? „V Monaku jsou vynikající restaurace s vynikajícím jídlem. Mně nejvíc chutnají mořské plody a ryby. Na tuhle stravu jsem se tam naučil.“
V jednduchosti je krása. Jan Koller si potrpí na jednoduchou módu
13
ROZHOVOR
eCho: Měl jste už možnost nahlédnout za zdi Knížecího paláce? „Ještě ne. Okolí paláce jsem už prochodil. Ale uvnitř jsem ještě nebyl.“ eCho: S Princem Albertem jste přišel do styku? „Přišel. Hned po mém příchodu z Dortmundu jsem s ním mohl mluvit.“ eCho: V jakém jazyku jste konverzovali? „V němčině. A to pokračuje, protože on chodí do kabiny před každou sezonou a někdy i v jejím průběhu.“ eCho: Pamatoval si vás už z dřívějška? „Jo. Vyptával se mě i na Čechy. Ptal se mě, jestli je Monako tak krásný jako Praha. Je to příjemný pán.“ eCho: Co jste mu odpověděl? „Pravdu. Že obojí je hezké.“ eCho: Ale nadobro byste v Monaku nebo někde jinde v cizině kořeny zapustit nemohl, neboť jste český patriot. Stále to platí? „Platí.“ eCho: Přesto plánujete ještě rok v zahraničí. „Ano. V Monaku mi končí v létě smlouva a pak bych ještě rok rád hrál venku.“ eCho: O vašem odchodu z Monaka se spekuluje už nyní. Mrzelo by vás, kdyby k němu došlo v zi14
mě? Nemyslím teď z fotbalového hlediska, ale kvůli tomu, že byste
musel dát sbohem místu, kde se pěkně žije. „Kvůli rodině by mě to mrzelo. Ale fotbalová stránka pořád převažuje. Když nebude výchozí situace pro jaro pro mě dobrá, to znamená, že by hrozilo, že bych půl roku před mistrovstvím Evropy nehrál, tak bych to asi musel řešit.“ eCho: Na jakém místě společenského žebříčku se v Monaku nacházejí fotbalisté? V nedaleké Itálii jsou považováni málem za božstvo. „V Monaku jsme my fotbalisti na žebříčku dole.“ eCho: Mezi miliardáři jste v uvozovkách jako chudí příbuzní. „Tak nějak. A já jsem za to rád. Miluji klid. Můžu vyjít ven a nikdo mě nepozná. To mi naprosto vyhovuje oproti Německu.“ eCho: Je to i jistá prevence před tím, aby se člověk neodtrhával od reality, k čemuž mají fotbalisté sklony. „Tohle mně nehrozí. Mě nikdy nebralo se předvádět a chtít, aby mě někdo zbožňoval. Jak už jsem řekl, mám rád klid.“ eCho: V monackém přístavu kotví luxusní jachty miliardářů. Kotví tam prý i obří jachta majitele Chelsea Romana Abramoviče. Viděl jste ji? „Chodím tam pořád na procházky,
ale nemůžu říct, jestli jsem na ni narazil nebo ne. Já totiž nepoznám, která jachta je Abramoviče, a která jiného miliardáře. Ale všechno to jsou úžasné lodičky. Co lodičky, to jsou normální baráky.“ eCho: Monako je také daňovým rájem a mnoho sportovců si proto tam nechává trvalé bydliště i po skončení kariéry. Uvažujete o tom, že je napodobíte? „Neuvažuji o tom. Jednak jsou nemovitosti v Monaku drahé a jednak nebudu mít po konci kariéry co danit. Pro mě by to nemělo žádný smysl. eCho: Ještě k vaší výšce. Stává se vám běžně v životě, že něco trefíte hlavou? „Futra. Ty trefuju pořád.“ eCho: Ještě nemáte vypěstovaný podmíněný reflex, který by automaticky před dveřmi sklopil vaši hlavu? „Už jo, podvědomě se před dveřmi shýbám. Jenže někdy se člověk zapovídá, zapomene na to a pak to bolí.“ eCho: Uzpůsoboval se vaší vytáhlé postavě projekt vaší pražské vily? „Určitě.“ eCho: Takže futra dva metry dvacet. „Jo, můžu procházet dveřmi, aniž bych se musel hrbit.“
Na hřišti umí Dino občas také pěkně zajet do soupeře.
NHL
NHL
RANGERS kvetou pod vlivem Jágra
Gomez, podruhé Chris Drury, avšak ani jedno spojení s kapitánem v úvodu sezony příliš nefungovalo. Všichni se trápili.
Největší letní posily Chris Drury (na snímku) a Scott Gomez se v dresů Jezdců rozjíždějí pozvolna.
Kdo se mění? Chvíli vše dokonce vypadalo na rozepři v kádru Jezdců. Zvláště když na přelomu října a listopadu vytočili zámořští novináři Jágra narážkou na to, že se mu musí všichni
Newyorští Jezdci neprožili zrovna povedený start do soutěže, ačkoliv se o nich mluvilo po letním výrazném posílení jako o jednom z favoritů na zisk Stanley Cupu. Proto se čekalo, co s nimi provede série zápasů v úvodu listopadu. Otočí vývoj sezony směrem k úspěchu, nebo vyvolá ještě hlubší problémy? Parta kolem Jaromíra Jágra ze osmi zápasů 7krát vyhrála a už se tlačí mezi nejlepší týmy Východní konference. Jde z ní opět strach. Lukáš Vrkoč
Jaromíru Jágrovi se v úvodu sezony střelecky nedařilo. S příchodem listopadu už je to lepší.
J
Foto: Isifa (2), archiv
ágr, Drury, Gomez, Shanahan, Straka, Průcha – to je ofenzivní hrozba New York Rangers, přesto byste je v tabulce počtu vstřelených branek marně hledali na vrcholu. Naopak, krčí se mezi posledními. Jelikož ale v brance zatím čaruje Henrik Lundqvist, slabá koncovka nemusí trenéra Toma Renneyho tolik trápit. Zvláště, když se jeho mužstvu od listopadu začalo dařit. Výhry však přišly trochu jinak než se čekalo. V létě manažeři klubu řešili, koho z volných hráčů podepsat a přivést tak na Manhattan. „Občas mi někdo z vedení zavolá a ptá se, jestli bych s některým z volných hráčů mohl nastupovat. Bylo by skvělé, kdyby podepsali kvalitního centra. Třeba Druryho nebo Gomeze,“ vykládal Jaromír Jágr v létě. Povedlo se to v obou případech, což nečekal ani on a později v průběhu přípravy se řešilo, s kým v útoku bude nastupovat. Jednou to byl Scott 16
Když Rangers nedávají góly, musí spoléhat na výkony Henrika Lundqvista. Taktika vychází.
přizpůsobit. „Musel jsem se také změnit. I hra se mění, stejně jako všechno ostatní,“ odpověděl naštvaně. S pravdou na povrch vyšel zřejmě až Gomez, jenž poznamenal: „Neházejte všechno na Jágra. Ani my ostatní nemáme problém říci si, zkus změnit tohle nebo tamto!“ Spoluhráči si svého kapitána prostě váží a rozhodně oni musí ustupovat spíše než on. Jelikož se ale nyní daří, není co dál řešit. Vlivný Jágr mezitím našel překvapivé spoluhráče. Při zranění Martina Straky mu na levém křídle hraje Slovák Marcel Hossa a namísto zkušených amerických centrů jejich krajan – zelenáč, jedenadvacetiltý Brandon Dubinsky, který se podobně jako Gomez narodil v Anchorage na Aljašce. „Společně s Markem Staalem
je budoucností klubu. Už musejí začít pomáhat,“ vysekl nejen Dubinskému poklonu kouč Renney, o jehož odchodu se po nepovedeném startu také spekulovalo.
Opora v bráně První hrozící vyhazov v tomto ročníku NHL odvrátil zejména gólman Henrik Lundqvist, jehož forma posledních dnů byla znamenitá a narušit ji nemohl ani případný jeden debakl. Sedm zápasů v listopadu, pouhých deset obdržených branek. Celkově průměr pod dvě na zápas a místo na výsluní gólmanů v soutěži. „Vypadá to dobře! Je krásné docílit určité hranice, ale ne proti nám. My jsme vyhráli,“ radoval se
Švéd například, když dalšími skvělými zákroky znemožnil slavnějšímu Martinu Brodeurovi vychytat pětisté vítězství v kariéře. Lundqvist góly letos prostě nedostává. „Nevím, co na to říct. Před sezonou všichni mluvili o ofenzivní hře. Hrajeme místo toho opravdu jednoduše, defenzivně, chytře. Dobré je, že se to začíná vyplácet,“ zhodnotil aktuální neatraktivní, leč účelnou hru. Jeho pohled se může brzy změnit, vždyť i gólmani soupeřů mají z ofenzivní síly Jezdců strach. „Mají mnoho šikovných hráčů, nikdy nevíte, co se stane, kdy přijde další střela. Proto musíte být stále připraveni,“ varuje
kolegy brankář Pittsburghu MarcAndre Fleury. Jeho slova mohou brzy nabrat ještě výraznější váhy. Gomez s Drurym už si pomalu na specifický život v New York Rangers zvykají a začínají výrazněji prodávat své schopnosti. A Jágr? Je samozřejmě vůdcem, vždyť se podepisuje téměř pod každý druhý gól svého týmu. „Přijde to, musíte prostě věřit. Nic jiného s tím neuděláte,“ vyprávěl po nejhorším střeleckém startu do sezony za svou 17letou kariéru v NHL. Měl pravdu, přišlo to. Góly začal dávat a navíc je i mladým spoluhráčům pečlivě připravuje. Tak proč se mu nepřizpůsobit? 17
HOKEJ
HOKEJ
BRANKÁŘSKÉ M ASKY PO ČESKU
Foto: Dan Černovský (5), M. Sekanina (1), ČTK (1)
Roman Málek má motivů na helmě dost. K jednomu ho inspirovala Plzeň, k dalším Egypt.
Přezdívka a znak Znojemnských orlů zdobí masku Jiřího Trvaje. Vymyslet něco speciálního už dvakrát nestihl.
18
19
HOKEJ
HOKEJ Před odchodem do Ufy koukal z přilby Milana Hniličky obrovský bílý tygr.
luje znojemská jednička. Čechovi zase vadí, že vinou reklam pořádně nevyniknou motivy. „Můžeme mít masku klidně bílou, protože stejně přes nálepky není nic vidět. Těžko ale něco rušit, to by se sponzorům určitě nelíbilo.“
Na dně půllitru Když už ale něco vidět je, dá se vysledovat leccos zajímavého. Třeba plzeňská pivovarská brána na přilbě Málka. „Chtěl jsem něco, co se bude vázat k městu a napadlo mě to náhodou. Pil jsem pivo a na dně půllitru od dvanáctky viděl přesně tu bránu,“ vypráví brankář. Po kolika pivech ho to napadlo? „Jen po jednom. Byli jsme na večeři s manželkou,“ směje se 30letý otec dvou dětí. Oblouky brány navíc nechal vyplnit kočičíma očima, mají mu pomoci lépe vidět. „Je přeci známé, že kočky vidí dobře ve tmě. A já často přes hráče přede mnou nevidím nic.“ To ale není všechno, co Roman
Brankářská maska má bezesporu své kouzlo. Nejenže musí nositele chránit, ale k tomu může ještě atraktivně vypadat. Gólmani na ní mají nastříkané různé motivy, některé se pojí ke klubu nebo městu, ve kterém hrají, jiné jsou spojeny přímo s vlastnící osobou. Jeden si helmu hýčká, pro druhého nic neznamená. Jak je to v případě vybraných extraligových zástupců? Lukáš Vrkoč
M
onstra, zvířata, města, iniciály a mnoho dalších motivů se neobjevuje na gólmanských helmách pouze v zámoří, ale samozřejmě i u nás. V extralize je možné naleznout zajímavé i vtipné malby.
Leštění neochrání „Nic extra mě k mé masce nepojí,“ tvrdí zlínský Jakub Čech a spojence nachází ve znojemském Jiřím Trvajovi, který případný obrázek už neřeší. Jinak si ale většina gólmanů své masky hýčká. „Na každou sezonu mám jinou a vždy ji pořádně opatruji. I když domů si ji samozřejmě neberu,“ říká 20
Roman Málek z Plzně. „To já se o ni moc nestarám. Tím, že ji po každém zápase naleštím, ochranu nezvýším. Nic víc neznamená,“ oponuje Trvaj. Právě slovo ochrana je důležité a každý brankář si samozřejmě nejprve vybírá model, který mu bude nejvíce vyhovovat. „Přesně tak. Nejdřív mě zajímá tvar, aby puky co nejlépe sklouzávaly, a pak vnitřky, aby mi maska dokonale seděla. Teprve potom hraje roli to, jestli se mi i líbí,“ vysvět-
Zeď a iniciály po vzoru Martina Brodeura. To je design masky zlínského Jakuba Čecha.
Málek na masce má. Po stranách lze najít totožného egyptského psa, střežícího tajemství, na bradě pak šermující ženy podle oblíbeného filmu Mumie a vzadu ještě klikyháky. „O těch ale nic neprozradím,“ dodává své přilbě tajemno. Z Jiřího Trvaje se postupem času stal co do vztahu k masce pěkný lajdák. Před lety nosil postupně vyobrazeného medvídka ve dvojím provedení, jakýsi rodinný symbol, pak ovšem nastal zlom. „Jeden medvídek byl živější a druhý spíš takový dětský. Ale už dva roky nosím na masce znojemský znak, který se mi hodně líbí. Vždycky si přijedu vybrat tvar a vnitřek s tím, že si design vymyslím a předám později. Jenže už dvakrát to skončilo tak, že jsem čtrnáct dní před tím, kdy jsme měli jít na led, zavolal, že nic nemám a bude mi stačit klubový znak,“ popisuje sebekájícně. Oproti loňsku se na jeho helmě změnil jen podklad. Aby bylo jasné, komu patří, je zepředu na bradě přezdívka. To, jak mu spoluhráči říkají, měl na přilbě vyobrazené vždy i Milan Hnilička. Ať už chytal na Kladně, ve Spartě, v zámoří, v Liberci
anebo nyní čerstvě v ruské Ufě. „Zezadu si navíc na všechny masky nechávám dávat čtyřlístek pro štěstí,“ odhaluje »Hnilda«. Zlínský Jakub Čech si nechal při volbě motivu poradit od bratra a inspirací se nakonec stala maska slavného Martina Brodeura. „A proto mám ďáblesky vyobrazené iniciály jé a čé. Hlavně, aby byl použitý obrázek originál, o nic jiného mi ani nejde,“ poznamenává mladík, jehož masku zdobí po celém povrchu i zeď. Jasný symbol neprůstřelnosti, který ale bohužel pro něho, v aktuální sezoně příliš nefungoval.
Originálních nápadů není nikdy dost Roman Turek Tak z téhle masky jde rozhodně strach. Škoda, že si ji útočníci nemohou vzhledem k rychlosti současného hokeje prostudovat pořádně. Jako správný rocker má českobudějovický brankář různé příšery rád, a tak není divu, že se objevily i na helmě. I kouzla mu zřejmě pomáhají k stabilním výkonům i v pokročilém sportovním věku.
Ach, ty reklamy Gólmani se liší samořejmě i v tom, zda-li pozorují, co mají na hlavách jejich kolegové, respektive konkurenti z dalších týmů, anebo jestli sledují třeba v televizi brankáře z NHL, kterým nápady rozhodně nechybí. „Nijak zvlášť to nepozoruji. Vím jen, co má ve Znojmě kolega Jarda Kameš,“ potvrzuje svůj chladný vztah k maskám Trvaj. V dalších případech už motivy lákají. „Nedávno jsem v nějakém časopise brankářské helmy viděl. Zejména gólmani z NHL mají malby zajímavé a pěkné. A hlavně na nich nemají reklamy, takže lze v pohodě vidět, o co jde. U nás to bohužel někdy ani nepoznáte,“ vrací se k domácímu problému Čech. Roman Málek sleduje masky bedlivě i u ostatních kolegů v extralize. „Brankáři mají velkou představivost, a tak mě zajímá, co vyplodí za návrhy. Proto po tom koukám. I v NHL jsou samozřejmě dobré nápady, vždycky se mi líbily drsné motivy. Ještě loni jsem i já takový měl, ale už jsem jej opustil,“ vykládá opora Plzně.
Příšery a losové Všichni, kdo masky sledují, mohou najít v domácí soutěži i další přitažlivé motivy. Namátkou vybíráme Murínova medvěda, Dubova losa nebo Turkovy příšery. I tak ale zůstavájí, podobně jako v zámoří, i v extralize brankáři věrni klasickým helmám s košíkem. Martinové Prusek s Vojtkem by mohli vyprávět. Převaha přileb s pěknými obrázky je ale zřejmá. „Když jsem začal stabilně chytat za Slavii, mohl jsem si vybrat masku, i co na ni chci. Vždycky mě něco nového napadlo, ale kdo ví, třeba mi aktuální motiv vydrží dlouho,“ uzavírá Málek. Zkrátka každému podle chuti…
Igor Murín Zlínští hokejisté byli dlouho berany, pak zde bylo období medvědů. A v něm do kádru přišel slovenský brankář. Rozvášněné zvíře si nechal vyobrazit na masku a nutno říci, že ta vypadá skvěle. Po další změně názvu klubu si asi okno na masku nedá.
Tomáš Duba Juniorský mistr světa a současný sparťanský gólman pražské Sparty už má přes svůj nízký věk za sebou i zahraniční angažmá. Ve Finsku se mu líbilo, našel si tam manželku a jeden ze symbolů - losa - má ve vtipné formě i na masce. Přezdívka vpředu na bradě nemůže chybět.
21
TENIS
TENIS
FEDERER a jeho dvořané V Šanghaji čekala na nejlepší tenisty světa slušná lákadla.
Foto: CPA, archiv, ČTK
Čínská Šanghaj měla čest hostit v uplynulém týdnu nejlepší tenisty v rámci Turnaje mistrů. Největší favorit ROGER FEDERER nezaváhal a potvrdil roli absolutně dominantního muže současného světa bílého sportu. Po porážce ve skupině v úvodu čínského snažení nedal soupeřům sebemenší šanci a uzmul jednorázovou prémii 1,2 milionu dolarů za vítězství. Adam Manina 22
P
oté, co švýcarský tenisový mág odešel z kurtu poražen v zahajovacím utkání Červené skupiny od Chilana Fernanda Gonzaleze, nenašlo se ani tak příliš mnoho pochybovačů, kteří by přestali věřit v jeho síly. A on se jim odměnil spanilou jízdou. Rus Davyděnko ve druhém zápase, Američan Roddick ve třetím, Španěl Nadal v semifi23
TENIS Radost Rafaela Nadala skončila v semifinále.
v Šanghaji zaskočit lichotkami podobně jako kdekoliv jinde. „Mám za sebou skvělou sezonu, vyhrál jsem Masters Cup pro nejlepší hráče na světě,“ přiznal nakonec a už se těšil na zasloužené volno a odpočinek, který tenistům tradičně po Turnaji mistrů následuje. Rok 2007 označil jako přelomový a to zejména vzhledem k bilanci s největšími soupeři. „Poprvé jsem porazil Nadala na antuce a pak i Djokoviče. Vlastně jsem je oba letos zdolal vícekrát než oni mě,“ dodal.
Tučné odměny
nále a nakonec Španěl Ferrer ve vrcholu turnaje nevzali světové jedničce ani set. „Možná jsem byl trochu nervózní, ale on si vše uhrál sám. Nemá slabé místo,“ vysekl sou-
peři poklonu David Ferrer, který Federerovi odolával ve třech setech jen hodinu a osmatřicet minut. „Často slyším, že má hra je dokonalá, ovšem já v ní vidím rezervy,“ nenechal se Švýcar ani
K jednorázové prémii za vítězství v Šanghaji vyinkasoval Roger Federer ještě 1,5 milionu dolarů vysoký bonus za úspěchy v celé sérii Masters a jeho celkový tenisový příjem se opět po roce stal rekordním. Tentokrát však poprvé přesáhl hranici deseti milionů dolarů za jeden rok – přesně 10 130 620. Po Turnaji mistrů, který mu tedy dohromady vynesl 2,7 milionu, si pochopitelně nejvíce vydělal při třech
triumfech na grandslamových turnajích. V Austrálii, Wimbledonu i US Open byla prémie pro vítěze vždy více než milion. A to ještě nejsou započítány hmotné bonusy jako například Mercedes CLS 500 vybojovaný také v Číně. Oproti dominantnímu tenisovému králi si jeho soupeři musí připadat opravdu jako dvořané. Jejich výdělky se rozhodně nedají srovnat. Přesto na sebe i ostatní tenisté dokázali také během Turnaje mistrů náležitě upozornit. Hned zkraje se to povedlo Gonzalezovi, když Federera porazil, jenže později na svůj výkon nenavázal a ve skupině skončil poslední. Finálová účast Ferrera se nečekala, jenže právě tento Španěl předvedl už na turnajích před Šanghají velmi slušnou formu. Naopak zklamáním lze nazvat představení Srba Djokoviče, jehož sezonní výkony slibovaly lepší podívanou. Avšak třeba právě jemu jen došly v závěru sezony baterky a od roku 2008 bude švýcarského krále znovu pořádně prohánět. Podobně jako Nadal...
w<êê5êê· qêUêêW5Bêêh5êÀêê
yêÀêo p5BêWd>êd±êW5>ê {B®êê¡©ê¡ê¢ªª¨êêÂêêwÃê ¢¦ê¡ê¢ªª¨êÂêêiÃêê j®ê¥©ªêr:ꦩªêr:êêwÃêÀêêê êBêWUê
êdBêê êêê?
ꢢ¤ê©©©ê¦§¦ Oêêê
êê
inzerce
Hudební bestseller! DVD Na Kloboučku Best Sessions Part 2
David Ferrer předváděl v závěru sezony parádní výkony. Ve finále Turnaje mistrů byl ale Roger Federer nad jeho síly.
24
bezplatná příloha
REPORTU 12/07 www.ireport.cz
Foto: CPA
Jan Koller
AEROBIC
Olga Šípková
AEROBIC
Křičím: S lidmi neskáčeme! V roli mámy se cítí velmi dobře...
Deset let ji dělí od chvíle, kdy se stala mistryní světa ve sportovním aerobiku. Odvětví, které bylo v té době teprve v plenkách, ale které hlavně díky ní získalo i v Česku velkou popularitu. I dneska se v mnohých domácnostech cvičí podle videokazet, které tahle sportovkyně s elánem v krvi pro veřejnost natočila. OLGA ŠÍPKOVÁ, dneska už dvojnásobná maminka, dokáže zkrátka v dobrém slova smyslu »zblbnout« i úplné pohybové dřevo. Anna Hartmanová
Foto: ČTK (2), archiv
eCho: Deset let je docela dlouhá doba, dokázala byste ještě dneska zacvičit vaši vítěznou sestavu? „Možná to někoho překvapí, ale já si tu sestavu pamatuju, i když možná ne do úplných detailů. A před půldruhým rokem jsem se u příležitosti křtu knížky rozhodla, že to zkusím zacvičit znovu. Začala jsem na tom pracovat, detaily si našla na videu a fakt jsem ji nakonec zvládla.“ eCho: Neříkejte, že naprosto se vším všady? „Samozřejmě jsem nedělala krkolomné pády, to už neudělám, to bych si zlámala obě dvě zápěstí. Ale spoustu jsem toho zvládla. Hrozně mi to pomohlo v zjištění, že tím, že od té doby cvičím s lidmi aerobik dost intenzivně, že mě to udržuje nejen v úžasné kondici, ale i pružnosti. Takže jsem si z toho udělala takovou zpětnou vazbu, že i když už dávno nedělám vrcholový sport spojený s tvrdým tréninkem, tak se udržuju v perfektní pohyblivosti. Úplně mi to udělalo radost.“ eCho: Neříkáte si tak, že bylo třeba až zbytečné tolik dřít v tréninku, když to jde vlastně i bez toho? „My matky jsme schopné zvládnout strašně moc, protože pořád lítáme kolem ratolestí a fyzička nemá jak klesnout. Nicméně já jsem dělala komerční aerobik i v době, kdy jsem závodila. Třeba dvě hodiny jsem trénovala, chvíli si dala „voraz“, a pak cvičila s lidmi. A věřím, že tím se mi ta kondička 28
dala ohromně dohromady. My cvičitelky do toho musíme totiž navíc mluvit, takže kardiovaskulární systém se trénuje úplně fantasticky.“ eCho: Takže by to šlo i bez tréninku? „To určitě ne. Abych zvládla těžké silové prvky a výskoky, musela bych trénovat. O tom vlastně ta příprava byla vždycky. Ale kondička, tanečnost, aerobní části sestav, ty jsem opravdu řešila tím komerčním aerobikem.“ eCho: Když se člověk dívá na profesionální sestavu, moc mu to ten běžný rekreační aerobik nepřipomíná. Je to jen zdání? „Kdysi dávno v roce 1993, když se u nás konalo první oficiální mistrovství, tak do toho šla většina lidí z řad cvičitelů. Takže tak půl roku si to podobné možná bylo. Pak jsme se ale podívali na mezinárodní měřítka, kde už byl aerobik daleko dál a manžel mi postavil trénink, dali jsme dohromady sestavu. A ta už v tom nadcházejícím roce neměla s rekreačním aerobikem skoro nic společného. Snad jen tu taneční část. Ale i tam je to všechno odskákané, a to už v tělocvičnách neděláme. A to bych ráda křičela ven, protože lékaři si o nás myslí, že s těmi lidmi pořád jenom skáčeme.“ eCho: Dneska už v obou druzích aerobiku tedy moc společného nenajdeme, je to tak? „Po chvilkové podobnosti se z toho stal tvrdý vrcholový sport a já si myslím, že je to dobře. Asi by to nebylo zrovna zábavné pro oko
člověka, kdybychom tam dělali to, co děláme v tělocvičně odpoledne. Tam musí být výkon.“ eCho: Vás bavil víc závodní nebo ten rekreační aerobik? „Komerční aerobik mě vždycky bavil a baví dodnes. Proto jsem u něj zůstala a proto jsem po první medaili skončila s vrcholovým aerobikem. Nejsem ten typ sportovce, kdy člověk skončí se závoděním a co? A nic... Já jsem měla ideální přechod, kdy jsem se začala věnovat naplno komerčnímu aerobiku. Vrcholový sport se nedá dělat věčně, je to hrozná dřina, logicky odchází tělíčko. Takže ten druhý u mě asi vítězí. I po čtrnácti letech, kdy to dělám prakticky každý den. A pořád jsem zapálená.“ inzerce
29
inzerce
AEROBIC
Před deseti lety v dobách své největší závodní slávy.
eCho: Po takové době se občas z činnosti, kterou děláme, stává rutina. Je to i váš případ? „U mě se z toho rutina nestává. Když jsem začínala, sama jsem si říkala, co budu bože můj dělat za deset let, že už nic nového nevymyslím, že už mě to třeba nebude ani bavit. Ale naopak. Čím dál víc přemýšlím, vymýšlím, tím víc trénuju kreativitu a tím víc mi naskakují nové věci.“ eCho: O inspiraci k novinkám nouzi nemáte? „Spousta klientek se mě ptá, kam na ty nápady pořád chodím. Je to asi dar od Pána Boha. A možná to zní pohádkově, ale já se na ty hodiny těším čím dál tím víc. Cítím, jak to dělá dobře té mé dušičce.“ eCho: Při hodinách z vás vyzařuje strašně moc elánu, jste vůbec někdy unavená? „Jsem. Když vám ale lítá malé dítě pod nohama, tak se nedá nic dělat, prostě si neodpočinu.“ eCho: Když jdete například na hodinu aerobiku unavená a bez energie, dovedete to ošulit tak, aby to klientky na vás vůbec nepoznaly? 30
„Myslím, že ne, že cvičím vždycky naplno. Manžel mi to samozřejmě vyčítá, protože vidí, jak jsem doma mrtvá. A tam to holt odnesou vždycky. Jak jsem unavená, tak dokonce padám z velkých pódií. Zrovna teď mám pěkných pár modřin, jak jsem spadla při hodině ve fitku. Je to tím, že se nedokážu šetřit. Mě to baví. Vím, že je spousta škarohlídů, kteří říkají, že se směju křečovitě, že si na něco hraju. Tak to ale fakt není, mě to baví. Duševně hodiny nikdy neošidím, když, tak možná fyzicky.“ eCho: Aerobik se cvičí ve fitness centrech, vy ostatně taky tři vlastníte. Veřejnost si tato místa leckdy spojuje s dopingem. Je to oprávněné? „Osobně mi to nesmírně vadí. Dokonce jsem už řekla, že bych byla klidně proto, aby se postihoval i amatérský sport. Třeba zrovna fitness, kde kulturisti používají doping. Ať si každý dělá samozřejmě, co chce, ale strašně mi vadí, že to kazí jméno našemu oboru, který má být pro zdraví. V aerobiku doping snad neexistuje, ale co se týká posiloven, prošla jsem spoustou
a vím, jak to odpuzuje normální klientelu. Proto v našem fitku posilovna pro kulturistiku není, nemáme na baru ani žádné dopingové záležitosti, nanejvýš proteinové, což je regenerační záležitost.“ eCho: Stále se složitě hledá hranice mezi povolenými a zakázanými podpůrnými prostředky. Vy sama klientkám nebo dřív svěřenkyním doporučujete, aby něco »braly«? „Já jsem i při vrcholovém sportu jen v období největší dřiny brala aminokyseliny pro regeneraci. Osobně pro to nejsem, i když vím, že mnohé ženy sáhnou po karnitinu, aby se lépe dostaly k metabolismu tuku. Já když cítím jednou za dlouhou dobu, že už jsem fakt vyšťavená a musím si ten karnitin dát, vím, že je něco špatně. Že to není normální.“ eCho: Na druhou stranu ale asi nevěříte, že by se dalo sportovat na knedlu-vepřu-zelu? „To zase ne, i když samozřejmě záleží na typu člověka. Někdo si může dát každý večer špek a nepřibere. Ale všichni víme, že zatížení trávicí soustavy odkrvuje
svaly, je to zápřah pro organismus. Takže, když už, tak je to třeba vzít i s tou životosprávou. A tu zase dodržuju já.“ eCho: U vás se tedy rodina klasické české kuchyně nedočká? „Ale ano, mám doma dva chlapy, takže se na stole taky objeví. Ale o víkendu. Pracovní týden je náročný pro nás pro všechny, takže se snažím vařit výživně, abychom to všechno zvládli.“ eCho: Zvládnout toho musíte tedy vážně hodně. Předcvičování, moderování, natáčení, rodinu. Zapomněla jsem na něco? „Myslím, že ne, snad jen to, že jsem spolumajitelkou tří fit ness v Praze. V Holešovicích, Kongresovém centru a na Zličíně. Samozřejmě nemohu být všude, takže se mi podařilo dát dohromady tým profesionálů.“ eCho: Máte v plánu si k výčtu aktivit ještě něco přibrat? „Zatím si do budoucna nic dalšího neplánuji, už takto máme někdy s manželem jazyk na vestě. Většinu času trávím s Adélkou a chci si to ještě užít, než třeba jednou začne chodit do školky.“ 31
SVĚT HVĚZD
SVĚT HVĚZD
Jan-Ove Waldner
Švédský Mozart Přezdívá se mu Mozart stolního tenisu a je považovaný za jednoho z nejlepších hráčů v historii tohoto sportu. JAN-OVE WALDNER je olympijským vítězem a několikanásobným mistrem světa i Evropy. O takovém úspěchu se jeho kolegům může jen zdát. A co víc, i po dvaceti letech profesionální kariéry dokáže budit u soupeřů respekt a vyhrávat. Petr Kousalová
to není stereotypní sport a to mě na něm baví,“ vysvětluje. Jeho talent byl patrný už od jeho dětství. Poprvé na sebe výrazněji upozornil v roce 1982, kdy se jako sedmnáctiletý dostal do finále Mistrovství Evropy v Budapešti. V něm nakonec podlehl týmovému spoluhráči Mikaelovi Appelgrenovi. Poté se jako nejmladší švédský stolní tenista účastnil tréninkového
ku jedním z nejznámějších a nejuznávanější neasijských stolních tenistů, a když přijede, na jeho zápas se davy jen hrnou. Pro stolního tenistu je takovýhle zájem velkou poctou, vždyť dostat se do podvědomí lidí, kteří milují své domácí hvězdy je velmi složité. Ne-li nemožné. Do profesionálního tenisu vstoupil velmi mladý. Už v šestnác-
v roce 1986 z Mistrovství Evropy v Praze. A hned to byla dvojitá radost. Prvenství vybojoval jak s reprezentačním týmem, tak ve dvouhře s Erikem Lindhem. Stejný úspěch zopakoval i o dva roky později v Paříži. Tentokrát však jeho spoluhráčem ve dvouhře nebyl Lindh, ale Mikael Appelgren. První titul v singlu přišel o tři roky později na MS v Dortmundu.
Fulda-Maberzell. Reprezentační kariéru již ukončil, ale na definitivní odchod ještě nemyslí. „Stále se cítím dobře,“ tvrdí přesvědčivě.
A jaký má recept na udržení kondice? „Je to jednoduché, nesmíte tolik trénovat. V mém věku se už snadno unavím, proto u ping-
pongového stolu trávím mnohem méně času,“ směje se jeden z nejfamóznějších hráčů stolního tenisu všech dob.
I v současnosti patří Waldner ke špičkovým hráčům.
33 medailí Vyjmenovávat jeho úspěchy by však bylo nadlouho. Vždyť od svého debutu v roce 1983, kde skončil třetí, neodjížděl z žádného světového šampionátu bez medaile. A to jich do roku 2001 stihl zvládnout jedenáct. Když k nim připočítáme 15 medailí z evropských šampionátů a dvě olympijské medaile, dostáváme se k neuvěřitelnému číslu 33.
Herní styl Hlavní zbraní Waldnera je servis, soupeř nikdy neví kam míček při podání poletí a jakou bude mít rotaci. Jeho hra je jednoduchá, přesná a účelná. Rád útočí, ale nezapomíná na techniku. Ta je mimochodem jednou z nejlepších na světě. K tomu přidává dobrou práci nohou. V jeho podání působí hra velmi lehce a jednoduše, jakoby ani nebyl problém odehrát prudký míček přesně tak kam chcete.
Prague Open
Foto: archiv
Jako jeden z mála evropských stolních tenistů, dokázal Jan-Ove Waldner narušit čínskou hegemonii nad zelenými stoly.
N
arodil se 3. října 1965 ve švédském Stockholmu, kde vyrůstal se svými rodiči a starším bratrem KjellemAkem. V šesti letech se rodiče rozhodli dát své děti na nějaký sport a malého Jana poslali na stolní te32
nis. „Hrál jsem tenis a fotbal, ale včas jsem si uvědomil, co je pro mě správná volba,“ říká dnes. „Stolní tenis je rychlý, potřebujete postřeh a máte mnoho možností, jak míček odehrát. Musíte přemýšlet i o soupeři. Rozhodně
kempu v Číně. „Byl to úžasný zážitek. Naučil jsem se tam spoustu věcí. A nejde jen o techniku. Oni jsou hrozně horliví, obětují sportu vše,“ byl nadšený z návštěvy země, kde jeho milovaný sport vznikl. On je pro Číňany na oplát-
ti letech však dokázal přehrávat starší a zkušenější soupeře. To dokázal již na zmíněném Mistrovství Evropy v Budapešti. Od té doby sbíral jeden úspěch za druhým. Ať už to byly individuální nebo týmové medaile. První zlato si odvážel
V roce 2006 navštívil po mnoha letech Prahu. Ve sportovní hale Oáza Praha se zúčastnil Prague Open 2006 a pobyt v Čechách si vyloženě užíval. Ve volných chvílích zajel s Petrem Korbelem, nejlepším českým stolním tenistou a jeho největším soupeřem na turnaji, na golf na Karlštejn. Nakonec však výsledek nedopadl úplně podle jeho očekávání. Vypadl v osmifinále, kde ho přehrála česká naděje Tomáš Konečný. „Nejsem zase tak zklamaný, v Praze byla spousta kvalitních hráčů,“ říkal však vyrovnaně novinářům po turnaji. Přilákat ho sem nebylo jednoduché. Organizátoři se o to pokoušeli již v minulých letech, ale povedlo se to až loni po několika měsíčním přemlouvání. „Několik měsíců jsem se ho na to ptal a on pořád odpovídal, že ještě uvidí. Nakonec se to povedlo přes sponzorskou firmu a jeho manažera,“ vysvětloval jeho dobrý kamarád Petr Korbel, který s organizací turnaje pomáhá. V současné době je Waldner stále profesionálním hráčem bundesligového týmu TTC Rhön-Sprudel 33
MINIGOLF
MINIGOLF
Dvě stříbra pro O livii S
tředočeši pomýšleli na cenné kovy zejména v obou individuálních kategoriích. „Na trénink jsme měli o několik dnů více a zejména Olivia vypadá velice dobře. Jezdím s ní již několik let, ale takové údery jsem od ní ještě neviděl. Když to prodá v turnaji, bude v kategorii Open, tedy ve společné soutěži s muži hodně vysoko,“ hodnotil devítidenní přípravu ještě před zahájením turnaje trenér Marek Špidra. A dvanáctiletá minigolfová hvězda začala turnaj skutečně famózně. Po prvním kole, kdy zahrála 29 úderů, se usadila dokonce v čele celého startovního pole kategorie Open. Po kole druhém jí patřila průběžná druhá příčka, jenže pak se začali prosazovat domácí favorité a po kompletním programu prvního hracího dne patřila Prokopové třináctá příčka. Mnohem lépe se vedlo jejímu trenérovi Markovi Špidrovi, jenž po prvním dnu figuroval na příčce bronzové. „O tom se nám ani nezdálo. Jdeme stále postupnými kroky, proto jsme si pro letošek vytýčili cíl, aby se oba probojovali alespoň do finálové osmnáctky,“ hodnotil první den manažer Jan Prokop.
la k tomu i obrovský kus štěstí. Nakonec jsem jí podlehla o dva údery. Ona dokázala celý turnaj zavřít čtyřmi esy (jamka zahraná na první úder – pozn. red.), což by asi podruhé nezopakovala. Nicméně si za to zasloužila vyhrát. Já se o to musím pokusit zase za rok,“ sdělovala v slzách, které jí provázely desítky minut, zklamaná Olivia Prokopová, jež třetí v pořadí Nancy Gilchrist přehrála o čtrnáct úderů. Špidra také neudržel nápor domácích favoritů a nakonec se »musel smířit« s pátou příčkou, která je však pro hráče Putt-golf clubu CONDOR historicky nejúspěšnější. Prokopová nakonec skončila v kategorii Open třináctá. „Určitě se nemáme za co stydět. Odvedli jsme dobrou práci,“ hodnotil Špidra, jehož od prvenství dělilo pouze pět úderů.
V Anglii musela Olivia Prokopová kvůli zdravotním problémům trénovat i brzy ráno před turnajem.
Foto: Archiv (4), Dan Černovský (1)
Trhák a pak slzy
Na US Masters si Olivia užila vyloženě letní počasí.
Pod záštitou hejtmana Středočeského kraje, inženýra Petra Bendla, vyrazila v říjnu do Myrtle Beach (USA) pětičlenná výprava rakovnického Putt-golf clubu CONDOR. V čele s dvanáctiletou OLIVIÍ PROKOPOVOU bylo jejich cílem Turnaj mistrů (US Masters) v Adventure golfu. Marek Virtl 34
Olivii patřila tou dobou druhá příčka v kategorii žen se ztrátou jednoho úderu na domácí Astru Miglane Stanwyck, kterou hned druhý den srovnala, aby ve čtvrtém kole tohoto dne před sebe o čtyři údery opět Američanku pustila. V posledním pátečním okruhu ale nasadila Češka k trháku a během osmnácti jamek sama vedla o šest úderů! Dařilo se i Špidrovi. Dotáhl se na absolutní čelo a do posledního dne vstupoval se ztrátou jediného úderu na první příčku. Prokopová se v absolutním pořadí kategorie Open pohybovala na hranici první desítky, což v týmech znamenalo průběžnou třetí pozici. Tu nakonec ve dvou sobotních finálových okruzích Středočeši, které na finále přiletělo z Česka povzbudit pět příznivců (!), vzhledem k neuskutečněnému rozstřelu udrželi, ale o něco méně se jim vydařily kategorie individuální. „Astra se samozřejmě nevzdala, ale mě35
MINIGOLF
F1 JIŘÍHO KŘENKA
Vše si však »Condoři« vynahradili při prestižním Intercontinental Cupu, ve kterém se ve hře na jamky utkávají výběry USA a Evropy. „Evropa dokázala od roku 1998 potřetí v historii zvítězit, i když se muselo rozhodovat až v náhlé smrti. Jsem ráda, že jsem u toho mohla podruhé být,“ už se usmívala Olivia Prokopová.
Crazy stříbro Okamžitě po návratu z USA se Prokopová vydala na britské ostrovy, kde v anglickém Hastingsu obhajovala titul mistryně světa z kategorie žen v Crazy golfu. „Vůbec se mi nadařilo. Přiletěla jsem z třicetistupňových veder do pěti stupňů nad nulou. Navíc v Anglii neustále foukal velmi silný vítr a drobně pršelo. Nakonec
Olivia Prokopová a překážkářský mistr světa Colin Jackson.
jsem věděla, že to valné asi nebude. Na hřiště jsme odjeli už v šest hodin ráno, i když se začínalo až od jedenácti, abych aspoň něco z tréninku dohonila.“
Glosy od mistra světa jsem po dvoudenním tréninku na jeden den ulehla s horečkami do postele a přišla jsem tak o závěrečnou, nejdůležitější část tréninku,“ líčila problémy v přípravě na turnaj Olivia Prokopová. Přesto si v sobotu, pod silnými antibiotiky vynutila právo startu v soutěži. „Nechtěla jsem to vzdát, i když 36
První kolo znamenalo pro českou hráčku až čtyřicátou šestou pozici v Open a třetí mezi ženami, ovšem v dalším průběhu klání se začala mírně zvedat. Po druhém kole byla dvacátá šestá, po třetím dvacátá a po čtvrtém dokonce jedenáctá. Během polední přestávky čekalo na Olivii malé »rozptýle-
ní«. „Štáb BBC přímo na šampionátu natáčel pořad o Colinu Jacksonovi (dvojnásobný mistr světa v běhu na 110 m překážek - pozn. red.). Colin si mne jako jedinou vybral k natáčení jedné sekvence, kde měl glosovat mé údery. Bylo to velice příjemné. Ráda jsem se s ním seznámila,“ pyšnila se dvanáctiletá Češka, která nakonec do závěrečného superfinále postoupila ze třináctého místa. „V superfinále jsem hrála vabank. Říkala jsem si, že se buď do desítky dostanu, nebo se propadnu někam dozadu. Proto
jsem hodně riskovala. Mohla jsem klidně uhlídat své dosavadní umístění, ale není rozdílu být třináctá, nebo šestnáctá, jak jsem nakonec skončila. V ženách jsem ale tentokrát na domácí Ruth Bullin, která se zde připravovala několik týdnů, neměla. Jsem ráda i za titul vicemistryně světa, protože i třetí Jo Williamson hrála velmi dobře. Skončila v Open dvacátá druhá, Ruth pátá,“ prohlásila na závěr Olivia Prokopová, pro kterou má zatím letošní podzim jednoznačně stříbrný nádech.
Michaela Schumachera? 37
SVĚT MOTORŮ
F1 JIŘÍHO KŘENKA neboť od příštího roku nebude povolena kontrola trakce a jezdci se nebudou moci spolehnout ve vozech na elektroniku. „Už mi závodění trochu chybělo. Během sezony jsem nechtěl do formule lézt, ale teď byla situace jiná. Šéf testování byl přesvědčen, že bych mohl pomoci. Ze začátku jsem byl trochu nervózní.. Měl jsem poměrně velké pochybnosti, ale ty pak v autě brzy zmizely.“ Před testy pro Ferarri se připravoval se stejnou poctivostí jako
v době závodění. Posiloval šíjové svaly a přišel s půlhodinovým předstihem. Stihl rozdat fanouškům autogramy, pohovořit s inženýry a dvě minuty po deváté hodině vyrazil na trať. „S rozhodnutím skončit to ale nemělo nic společného, to je neodvolatelné,“ zdůraznil ještě jednou. I tak ale Schumacherovo testování nenašlo pochopení u některých bývalých pilotů F1. S kritikou hned přispěchal Niki Lauda. Nebo Eddie Irvine, jeho někdejší parťák z týmu Ferrari.
David Coulthard ale tenhle nápad nijak nezavrhnul. Naopak. Schumachera doporučil McLarenu, u kterého je po odchodu Fernanda Alonsa volné místo... „Bylo by to fantastické řešení,“ usmál se. Co na to Schumi, který s McLarenem svedl mnoho dramatických bitev? „To by bylo fakt super... Nevěřím tomu, že by to šlo dohromady. Nefungovalo by to,“ řekl. Ale doporučil bratra Ralfa. „Byl by dobrý kandidát. Určitě bych dal své doporučení.“
Že by se legendární Michael chtěl vrátit zadními vrátky do formule 1?
Kdykoliv a kdekoliv se Michael Schumacher objeví za volantem vyvolá pochopitelně velký zájem.
Po 387 dnech opět v práci Foto: Jiří Křenek, Archiv autora (1)
Rovných 387 dnů neseděl v monopostu formule 1. A když se rozhodl, že si přece jen v rámci testování opět užije ten pocit, všem zase dokázal, proč je sedminásobným mistrem světa. Německý pilot MICHAEL SCHUMACHER je zkrátka jedinečný. Na okruhu nedaleko Barcelony se v rudém ferrari svezl hned dva dny po sobě. A vždycky byl nejrychlejší ze všech. Přesto hned řekl: „Určitě se vracet nebudu.“ Karel Nový
B
yl tak rychlý, že si z něj ostatní utahovali. „Ten kluk má talent. Myslím, že jednou ho ve formuli 1 uvidíme,“ usmíval se David
38
Coulthard z týmu Red Bull, v 36 letech nejstarší pilot formule 1. Schumacher ujel okruh v čase 1:21,922 sekundy. Druhý nejrychlejší čas zajel testovací pi-
lot Ferrari Luca Badoer, jenž za Schumacherem zaostal o dvě desetiny. Přesto ihned rázně utnul možnost, že by se do formule 1 vrátil. „Pořád tu jsou jiní dobří němečtí jezdci, takže to není nutné. O návratu se vůbec nemá cenu bavit. Pro mě je teď důležité si trochu užít a pomoci týmu. To mi úplně stačí.“ Ostrou jízdu ve svém monopostu si ale velmi užil. Ve formuli 1 se od svého odchodu svezl dvakrát, ale vždy neformálně. Až teď v Barceloně pomáhal Ferrari s přípravami na změny v pravidlech, 39
AUTO – MOTO
AUTO – MOTO
Mercedes − Benz E 220 CDI
hlednosti přístrojové desky, která se klene před řidičem a jeho spolujezdcem v elegantně konzervativním duchu, není třeba ani hovořit. Cestující nemají problém s běžným množstvím zavazadel, která odkládají do klasického »kufru«. Jeho objem přes pět set litrů je více než dostatečný, avšak rozmanitost zavazadel je limitovaná typem karoserie. Jízdní kolo ani větší televizor do »kufru« žádného sedanu nedostanete. Běžné tašky a kufry spolyká však zavazadelník »éčka« ve velkém počtu. Další tašky se dají uložit pod podlážku zavazadelníku. Do prostoru, kde bychom čekali rezervní kolo. To nahrazuje souprava na opravu defektů pneumatik. Dalším bonusem je integrovaný vak na lyže, který se ukrývá v opěradle prostředního sedadla vzadu. V případě potřeby se sklopí loketní opěrka a vzniká chráněný tunýlek pro dva až tři páry lyží běžných délek.
Mercedes byl odjakživa symbolem luxusu a elegance.
Mercedesy patří mezi nejluxusnější automobily světa. To ví každé malé dítě. A také nejdražší. To zase dobře vědí dospělí, kteří své dětské sny hodlají realizovat. V případě akčního modelu Energy vyšel však dovozce českým zájemcům o limuzínu vyšší střední třídy výrazně vstříc. Standardní výbavu Mercedes-Benzu třídy E se skvělým motorem 220 CDI doplnil nejžádanějšími doplňky a cenu stlačil pod 1,2 milionu korun, kterou luxusní limuzíny zpravidla vysoce překračují. Manfred Strnad
V
lajkovou lodí automobilky Mercedes-Benz je sice model S, avšak po bližším seznámení s protagonistou třídy E nás její reprezentant v podobě modelu E 220 CDI Energy přesvědčil, že touha po luxusním voze může být zcela uspokojena s mnohem menšími náklady, než bývá zvykem. Akční model Energy vytváří z »éčka« vůz pro dospělé muže vybavený vším potřebným, avšak bez některých, vlastně zbytečných a drahých doplňků. Mercedes-Benz Energy například vyjíždí »jen« na šestnáctipalcových kolech, ale v testu jsme se přesvědčili, že se nejedná o žádnou újmu. Akční nabídka E Energy vychází z modelu E 220 CDI s novým turbodieselem o výkonu 125 kW/ 40
170 k a s točivým momentem 400 Nm. Hodnoty hovoří samy za sebe. Pozoruhodná je rovněž skutečnost, že legendární pětiválec 270 CDI, jenž dostal v nedávné minulosti spoustu odborných ocenění, vykazoval přesně stejné výkony. Uplynulo jen několik roků a totožnou dynamikou se může pochlubit o půl litru menší agregát, který je navíc ještě úspornější než jeho předchůdce.
Bohatá výbava Stejně tak jako E 220 CDI, má i Energy ve standardní výbavě systémy ABS, ESP, BAS (brzdový asistent), automatickou klimatizaci Thermatic, elektricky ovládaná okna i zrcátka, dvoustupňový dešťový senzor, rádio s CD, šestici airbagů a další atributy bezpečnostní
Klidná síla Jízdní vlastnosti Mercedes-Benzu třídy E se s novou generací příliš nezměnily, přesto je drobný posun ke sportovnímu vyladění patrný. Opět se jedná o perfektně vyvážené pohodlí. Vůz se přenáší přes nerovnosti plavně, časté šikany v podobě zpomalovačů »roluje« s nadhledem.
Palubní deska ve dřevě a neřekaně prostorný kufr.
Technické údaje: ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤
Výkon: Točivý moment max.: Max. Rychlost: Zrychlení 0 – 100 km/h: Průměrná spotřeba: Délka/šířka/výška: Rozvor: Zavazadelník: Cena:
Takové prkotiny ho přece nemohou rozházet! Zatáčky vykrouží, bezmála pětimetrová limuzína, zcela přesně a bez náklonů. Mírný pohyb v bocích naznačí, že odpružení ko-
125 kW/170 k/3800 ot./min. 400 Nm/2000 ot./min. 225 km/h 8,6 s 6,7 l/100 km 4,851/1,821/1,483 m 2,855 m 540 l 1 199 000 Kč ná svou práci. V každém okamžiku je jasné, že pánem situace je řidič. Díky přesnému řízení a prvotřídní stabilitě se velký vůz vejde s přehledem do zatáček i na úzkých silničkách nižších tříd. Zátah turbodieselu 220 CDI je ohromný. Vznětový agregát s technikou vstřikování Common Rail si s více než 1600 kg těžkým automobilem přímo pohrává. Přitom se chová způsobně tiše. Výrobce udává, že v kombinovaném režimu spotřebuje E 220 CDI 6,7 l nafty na 100 km jízdy. Pět stovek kilometrů dlouhý test odhalil, že při hodně svižné jízdě po dálnici si „éčko“ říká o osm až devět litrů, avšak s lehkou nohou se dá jízda zvládnout i za pět litrů!
Místo pro všechny Mercedes-Benz třídy E se vyrábí v provedení sedan a také kombi. Testovaná čtyřmístná limuzína je díky velkorysým rozměrům natolik prostorná, že uvnitř najde rovnocenné pohodlí všech pět cestujících. O tradiční kvalitě a pře-
Foto: Archiv autora
Ve jménu Energie
i komfortní výbavy. K tomu však majitelé modelu E Energy zdarma získají metalický lak, vyhřívaná přední sedadla, automatickou převodovku, vak na lyže integrovaný do opěradla prostředního zadního sedadla, sklopná opěradla zadních sedadel, volant a řadící páku potažené kůží a přípravu pro telefon v celkové hodnotě více než 133 000 Kč. Takto vybavená Třída E Energy je nyní v prodeji za 1 199 000 Kč. Standardní sedan E 220 CDI se přitom prodává za 1 185000 Kč. Doplňky základní výbavy za minimální příplatek nepochybně potěší, ale po pravdě řečeno přednost před automatickou převodovkou bychom dali manuální. I když ta automatická v Mercedesu dovoluje řidiči aktivně zasahovat do volby převodů.
41
EXTRÉM
EXTRÉM
Tomáš Kraus:
Jakkoliv to může vypadat šíleně a nebezpečně, Tomáš Kraus má vše pod kontrolou.
Sezona bez balvanu Když v létě skákal skikrosař TOMÁŠ KRAUS (33) s padákem z letadla, málokdo si pomyslel, že svou občasnou ztřeštěnost může dotáhnout ještě dál. Dokázal to, na přelomu srpna a září sjel Lomnický štít. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, jenže on tam v létě prostě není sníh... Dan Rychlík
Foto: Foto Red Bull/Christian Pondella, NIKE ACG team
K
dyž se to dozvěděl trenér, dal mi takových jmen,“ směje se na prahu nové sezony Kraus. Vždycky říkával, že strach při skikrosu, v němž je dvojnásobným světovým šampionem a vítězem Světového poháru, nemá. „Tím, že se na lyžích pohybuji od malička, necítím se nijak nebezpečně. Možná to z dálky vypadá, ale není to žádná hrůza.“ Teď to bylo trošku jiné. „Než jsem se pustil po skále dolů, nebylo mi moc příjemně. Bylo mi úzko,“ přiznává. „Skály nejedou tolik jako sníh, ale nejel jsem to naráz, to nešlo. Musel jsem hledat stopu. Jízdu jsem musel přerušovat, i mistr světa musí zhodnotit, kdy to jde,“ říká pár týdnů po vyvrcholení hecu s Robinem Kaletou, nejlepším českým freeridistou. „Řekl jsem, že to co sjede on, to dám taky. Jenže nejsem tak dobrý v prašanu jako Robin, tak jsem chtěl vymyslet
Tomáš Kraus ➤ ➤ ➤ ➤ ➤
a Salomon. „Přišel s tím, že by mi do olympiády pomohl. Zatím vše funguje bezvadně. Mám zorganizovaný program, trénink, naučil jsem se líp odpočívat a také se rozhodnout, na jaký závod nepojedu. A navíc mě to už neštve jako dřív. Šetřím se, závody si vybírám. Už snad nemusím nikomu dokazovat, že jsem dobrej,“ věří jedna z českých medailových nadějí pro OH 2010. Francouz, jenž hovoří osmi jazyky a trošičku koketuje i s češtinou, navíc přispěl k vylepšení skluzu na lyžích. To bude potřebovat, jelikož mu přibyl soupeř ostrý jako břitva. Loni ještě reprezentační kolega, ale teď už závodník Kanady – Stanley Hayer. Změnu vysvětlo-
V plné práci na skikrosové trati.
něco hustějšího,“ přibližuje, jak ke všemu došlo, skikrosař. „Bylo to takové rozloučení se starými lyžemi,“ dodává ještě Kraus. Fischerky jsou tak maximálně k přitlučení na stěnu. „Lyže jsou mrtvé!“ říká. Moc mu to nevadí, nejméně další tři sezony to-
tiž bude patřit do prestižní stáje Salomonu. A ta si bude jednoho z nejlepších jezdců světa hýčkat. Spolupráce by měla vyvrcholit na olympiádě ve Vancouveru 2010. „Chtějí vydržet vy vysokém standardu na úrovni Světového poháru v alpském lyžování. Což
Chvilka soustředění před další bláznivou jízdou.
mimo jiné znamená i testování hodně lyží. Je to nejlepší možné zázemí,“ těší se Kraus. První výsledky už se prý dostavují. „Říkal servisman pro Ameriku, že troje lyže jsou pořádně rychlé,“ libuje si Kraus. „První rok ale bude obdobím velkého testování všeho, co mám nové. Nevím, jak se to bude chovat. Třeba boty jsou úplně jiné, ale můžou fungovat. Mají výbornou vlastnost pro rychlejší časy – jsou měkčí,“ dodává. Kromě výstroje změnil Kraus i přípravu. „Míň jsem posiloval, víc trénoval rychlost a starty. Tak jen doufám, že se to tím nezhorší,“ směje se. Se vším mu pomáhal Francouz J. P. Baralo, bývalý manažer týmů Atomic 42
narozen 3. března 1974 přezdívka Fík manželka Lenka má o něj občas pořádný strach jde mu zevlování. „To já dobře umím,“ směje se miluje windsurfing, zblbnul do golfu a do skákání s padákem
Za hranicí rizika Když Tomáše Krause potkáte někde v kavárně a chvíli s ním kecáte o životě, nenapadne vás, že tenhle usměvavý chlapík může být pořádným divočákem. Jak připne lyže a vlítne na skikrosovou trať, mění se v tajfun. A občas později lituje, že neodhadne hranici rizika... Tomáši, dají se vůbec spočítat vaše zranění? „Musím říct, že je neeviduji. Je lepší to nezkoumat, člověk lépe zapomene na bolest a nebezpečí, které z toho koukají. Pro závodění je lepší zapomenout.“ Kde jste se nejvíc rozsekal? „Za celou kariéru? Asi v Sestriere. Tam jsem přeletěl dopad, rovinku mezi dopadem a odrazem dalšího skoku a do-
padl až na další skok. A přímo na záda. Bál jsem se, že mám něco s páteří.“ Co doktoři, byl kolem vás cvrkot? „Odvezli mě na pohotovost, jenže jim přivezli velkou havárku. Takže mě nechali ležet šest hodin s plným močovým měchýřem na plechové desce. Báli se se mnou kvůli páteři hejbnout. Zkoušel jsem prsty, nohy. Fungovaly. To bylo asi nejhorší. Šlo o hodně naraženou krční páteř a zlomenou lopatku.“ Obyčejný člověk by si mohl myslet, že skikros je pořádně drsný sport. „Podle mě to není nic zvláštního. I tradiční sporty jsou vy-
hnané do extrému, jsou hodně nebezpečné. Skikros nijak nevybočuje.“ Kde máte práh bolesti? „Nemám ho vůbec posunutý. Ovšem když jezdím, tak na to nemyslím. Takže občas udělám fakt velkou kravinu, které dost lituju. Ale až když ležím v nemocnici. Nejde o bolest, ale hranici rizika. Bolest člověk při nájezdu na skok necítí, až po něm.“ A kam máte posunutou hranici rizika? „Já jí vnímám docela slušně, ale občas to neodhadnu. Nevyhledávám plánovitě věci, které jsou padesát na padesát. Někdy to prostě zkusím, na lyžích si dost věřím.“
val tím, že bude mít lepší podmínky. Český svaz skikrosaře zrovna třikrát nepodporoval, a ani Hayer, jenž soupeřil s Krausem o nejvyšší příčky, si nemohl bez vlastních peněz nic dovolit. „O nikom dalším nevím, snad jen nějací Slovinci,“ nebojí se zvýšené konkurence Kraus, kterému se pro letošní sezonu uvolnily ruce, nemusí s sebou totiž vozit skripta. „Konečně jsem dodělal školu, ale že bych měl víc času, to ne. Našel jsem si jiné zájmy. Ale už je pryč pocit, že za sebou vleču balvan vejšky,“ uleví si chlapík, jehož tělo je poznamenané mnoha jizvami. Zranění, ta raději nepočítá. „Ale teď jsem zdravý. Jenže to jsem loni říkal taky a týden po tiskovce jsem si něco udělal,“ nechce přivolávat neštěstí. I proto, že by chtěl další Křišťálový globus za vítězství v sérii Světového poháru. „Ale na ten si dělá zálusk dalších dvacet kluků,“ ví, že to nebude jednoduché. K tomu bude jezdit i sérii v zámoří a chystá se na lednové X-Games v coloradském Aspenu. „Před X-Games plánuju víc testů lyží, americký servisman Salomonu na tom pracuje už od léta. Když vše dobře půjde, mám velkou šanci je konečně vyhrát. Ale ten pravý útok plánuju na rok 2009,“ tvrdí Tomáš Kraus. „Nechci mít svůj nedostižný Wimbledon,“ říká o olympiádě extrémních sportů, kde by si rád sáhl na pořádný úspěch. „Jsou to hodně prestižní závody!“ 43
STYLE
STYLE mou z lahví na výrobu sifonu, pak na vytlačení piva ze soudku musíte použít dvě. O tlaku v soudku informuje měřič nacházející se hned u ventilu, kterým propíchnete bombičku. Větší bombička s kapacitou 16 g CO2 zvládne vyprázdnit celý soudek. Můžete ji trochu šetřit tím, že ventilem umístěným vedle tlakoměru uzavřete proud plynu vstupující do nádoby – bombička tak vydrží o něco déle a pokud v ní zůstane trochu plynu, můžete si ho schovat na příští soudek. Určitě ale uzavírací ventil využijte v případě nasazení velké, 300gramové bombičky – ta by měla v pohodě stačit na vyhnání piva z osmnácti soudků.
vo optimálně vychlazené? Ano? Tak už neváhejte! I když… zadržte a přece jen si přečtěte návod k použití. Nelekněte se tří stran varování o tom, co všechno nesmíte dělat, abyste si konečně mohli zavdat zlatistého moku. Důležité jsou kapitoly o tom, jak zavést do soudku jehlu Každý pivař ví, že nejdůležitější je teplota pěnivého moku. Tu si můžete regulovat sami.
Než smočíte ret Zřejmě není daleko doba, kdy bude pivní minipípa součástí běžného vybavení domácností jako například kávovary.
Nejlepší je umístit soudek den před předpokládanou konzumací piva do minipípy a nechat zapnuté chlazení. Nastavíte správnou teplotu, jakou máte rádi a pak jen s důvěrou čekáte. Druhý den zkontrolujte ukazatel teploty. V pořádku? Je pi-
Minipípa Každý normální mužský sní o krásné ženě, rychlém autě, dobrém jídle a žejdlíku kvalitního piva. První tři sny vám splnit nemůžeme, ten poslední ano. Tedy pokud se sami přičiníte a pořídíte si minipípu. Stanislav Čtvrtek
Foto: ETA, PILSNER URQUELL
U
vítali jsme zprávu, že společnost ETA ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, uvedla na trh sestavu minipípy a pětilitrových soudků s Pilsner Urquell. Ten soudek ovšem, i když se to teď a na tomto místě nesluší říkat, může být naprosto běžný pětilitrový, dokonce i s několika variantami utěsnění. Zase jsme lepší než ti, kteří si hrají na svém písečku! Když plzeňské vypijete, můžete přejít na jiný druh piva – jedinou podmínkou je plnění do pětilitrového soudku. Na to, abychom si mohli vychutnat skvost českého pivovarnictví ve velkém balení, jsme ale museli čekat zatraceně dlouho. Plzeňský Prazdroj totiž pětilitrové soudky léta nevy44
ráběl. Teď tu však máme nejen soudky, ale i domácí výčep ETA 0637 Minipub. Tam vydrží český národní nápoj až sedm dnů a při točení do sklenice se výčepní stanice stará o jeho správnou teplotu. Oslava tedy může přijít – minipub je opravdu stylové zařízení, které můžete napájet jak ze sítě, tak přes zásuvku cigaretového zapalovače v autě. Jeho zaváděcí cena je 4 999 Kč a soudek byl k 1. listopadu k mání za 319 korun. Dobře čitelný displej informuje o teplotě čepovaného moku, která je dobře nastavitelná, výtlak zaručují bombičky CO2 ve třech velikostech.
Pivo na bombičky Pokud použijete klasickou bombičku se třemi gramy CO2, zná-
a jak vybrat a poté nasadit odpovídající redukci na správnou velikost bombičky. A jak natlakovat soudek a jak… jak si konečně natočit sklenku. Nejlepší je nadvakrát s bohatou pěnou! A doprostřed husté pěny nechte kápnout kapku, aby se v pěně vytvořila prosedlina. Někdo to rád do půllitru, jiný do tenkostěnné skleničky na stopce. Ať tak či onak, položte tu hříšnou nádobu na stůl a kochejte se, jak se nejprve, když je pivo správně vychlazené, orosí, po chvíli se kapičky slijí do větších a ty pomalu stékají po vnější stěně sklenice. Pak se napijte…
Shrnuto ➤ Domácí výčep ETA 0637 Minipub zvládne optimálně připravit
ke konzumaci pivo z jakéhokoliv pětilitrového soudku. ➤ Teplota je nastavitelná a zobrazuje se na velkém displeji,
k natlakování se používají bombičky s CO2. ➤ Minipípu lze napájet ze sítě i přes zásuvku cigaretového zapalovače v autě.
45
STYLE
STYLE
Jeden vládne vším Ovladače ve škole
Ke každému novému přístroji – domácímu kinu, televizi, set-top boxu, zesilovači, Bluray přehrávači, ba dokonce i k notebooku – si přineseme domů také dálkový ovladač. Stanislav Čtvrtek
Foto: Albertelli, Dell, Logitech,Marantz, Philips
K
teré dálkové ovládání je určeno ke kterému spotřebiči a není jich nějak moc, říkáte si, když si chcete doma pustit film? Řešení je ale možná jednodušší, než si myslíte. Většinu přístrojů můžete totiž kontrolovat pomocí »spřáteleného« ovladače – například DVD přehrávač prostřednictvím televizního dálkového ovládání, kterému zadáte z tabulky v návodu kód přehrávače. Pro většinu výrobců elektroniky je tato varianta standard. Některá dálková ovládání zvládnou dokonce několik přístrojů najednou – ten, který zrovna budete řídit, si vybíráte přepínačem nebo stiskem příslušné kombinace kláves.
Moderní komunikace Nové přístroje na trhu, například televize Full HD a HD Ready nebo DVD či BD přehrávače, se propojují pomocí digitálních HDMI konektorů. Kromě obrazu po něm 46
mohou »běhat« i řídicí signály mezi přístroji. Po počátečních nedokonalých pokusech o to, aby se propojená zařízení dala ovládat, se už
dnes můžete víceméně spolehnout, že přes kabel HDMI je možné kontrolovat propojené přístroje. Tedy jejich základní funkce.
Pokud ale chcete vstoupit do velkého světa, kde se dá ovládat všechno, orientujte se na dálkové ovladače univerzální. Můžete totiž dosáhnout stavu, kdy na stolku bude ležet jen jeden a ostatní, dodávané s přístroji, můžete uklidit do šuplíku a vyjmout je jen na provedení zcela speciálních akcí, jako je třeba přenastavení letního či zimního času atp. Existují ovladače trojího typu. Nejlevnější jsou ty, které umí jen předprogramované funkce. Takové zařízení koupíte a zadáním nějakého kódu pak vyvoláte k výběru skupinu povelů nastavených od určitého výrobce pro určité přístroje. Vyspělejší skupinu představují »učicí se« dálková ovládání. U nich se předpokládá schopnost »naučit se« povely, které zvládá originální dálkové ovládání. K tomu, abyste mohli dávat povely například televizi, u takového zařízení většinou nejprve zadáte kód výrobce jako v předchozím případě, a máte pak k dispozici základní skupinu povelů. Potřebné další kódy, které nejsou zahrnuty v převzaté sadě, například přepnutí tuneru z analogového na tuner pro digitální příjem televizního obrazu, si naprogramujete sami. Je to snadné. Vyvoláte programovací (učicí se) režim a zvolíte klávesu, jíž chcete přiřadit konkrétní povel. Poté namíříte originální dálkový ovladač na ovladač univerzální a stisknete klávesu pro vykonání tohoto povelu. Podržíte ji několik sekund, než univerzální dálkové
ovládání potvrdí přijetí kódu. Tak naprogramujete všechny kódy, které potřebujete. Pokud váš přístroj ale není v nabídce a nelze aktivovat ani základní povely, nezoufejte. Všechny povely si popsaným způsobem naprogramujete sami. Některá tato zařízení umí používat i makra neboli posloupnosti příkazů, které vyšlou k přístrojům, aby se stiskem jednoho tlačítka provedla určitá činnost. Pro vaši představu to je například makro s názvem: »chci sledovat film na DVD«. Dálkové ovládání vyšle k televizi příkaz zapnout, zvolí příslušný vstup, například AV1, a televizi uvede do režimu vypnutého zvuku. Pak zapne AV receiver, nastaví hlasitost, zapne DVD přehrávač nebo rekordér a vydá povel k otevření šuplíku na vložení DVD. Vložením disku a stiskem tlačítka play se odstartuje přehrávání filmu.
Špičkové zařízení Logitech Harmony 1000 ovládá pomocí radiových vln, ale i infračerveným paprskem. Stojí kolem deseti tisíc korun.
připojen do scart2 na televizi, nebo že z výstupu HDMI1 jde signál do televize opět přes HDMI1. To je důležité pro následnou tvorbu maker, aby sestavovací program věděl, jak má které přístroje přepnout a jaké u nich zvolit vstupy a výstupy, když chcete provádět nějakou činnost – například sledovat televizi přes set-top box nebo přehrávat filmy z Blu-ray. Pokud sestavovací program na internetu některé povely potřebné pro vytvoření maker nezná, jednoduše je na
»Chytré« krabičky Nejvyšší komfort u univerzálních dálkových ovladačů představují programovatelná dálková ovládání. Programují se pomocí dodaného CD s databází znalostí výrobků, uloženou přímo v nich nebo na CD či na internetu. Absolutní špičku představují zařízení firem Philips a především Logitech. Koncepce programování posledně jmenovaného je taková, že na internetových stránkách Logitechu si spustíte tzv. sestavovací program. V něm si nejprve vyberete zařízení, která chcete ovládat. Díky skvěle organizované databázi zde máte všechny přístroje na trhu, a to většinou už v době jejich uvedení
S dálkovým ovládáním od Crestronu kontrolujete nejen přístroje typu domácího kina nebo televize, ale i celý byt.
Prvním krokem při nastavování přístrojů Logitech je zadání prvků sestavy, následuje kontrola jejich propojení a konfigurace neznámých povelů.
Philips SRU 9600 koupíte za 2 800 Kč a obsloužíte jím osm přístrojů.
do prodeje. Proto také dostanete na závěr zadávání všetečné otázky, třeba jakým způsobem jsou zařízení vzájemně propojena – měli byste tedy například vědět, že z výstupu scart1 set-top boxu je přístroj
Tato skupina je charakteristická tím, že k ovládání se používá dotykový displej. V něm si můžete pro jednotlivé přístroje i povely vytvořit vlastní ikony, takže přesně víte, co a s čím děláte.
Povely z kapsy Samozřejmě, že řídit fungování různých zařízení můžete i prostřednictvím handheldů nebo chytrých telefonů – smartphonů. Za pomoci speciálních programů můžete »nasát« z originálních dálko-
Na trhu se občas objeví v limitované edici zajímavé univerzální dálkové ovladače, například Philips SRU 1060. Že je určen především příznivcům fotbalu, kteří neradi trpí žízní, snad ani nemusíme připomínat.
požádání sestavovacího programu přenesete z originálního dálkového ovládání do univerzálního. To je zapracuje do programovatelného dálkového ovládání a počítá s nimi při vytváření běžných maker (například »zapnout sestavu pro přehrávání DVD« nebo »zvolit poslech rádia«). Makra si samozřejmě můžete sestavit i svá vlastní. Všechna jsou potom přenesena do ovladače a většinou k nim je přidána i vše vystihující (i vámi vytvořená) ikona, která se zobrazí na ploše dotykového displeje, pokud jím je dálkové ovládání vybaveno. Výsledkem činnosti je absolutně připravený univerzální dálkový ovladač, kterým ihned můžete začít krotit svoji sestavu v obýváku. Podobně, i když ne s takovým komfortem, můžete nastavit i univerzální dálkové ovladače Philips.
vých ovladačů povely, uložit si je do paměti přístroje a pak je použít pro ovládání. Můžete sem výhodně nahrát třeba i pokyny pro otvírání garážových vrat nebo regulaci osvětlení – a tak máte všechny povely neustále s sebou v kapse. Pokud ale můžeme doporučit, kupte si programovatelné dálkové ovládání. Taková jsou neustále in – i když si koupíte do svého domu či bytu nový přístroj, na internetových stránkách výrobce většinou hned najdete vše, co potřebujete pro zahrnutí jeho řízení do ovladače. Navíc programovatelná ovládání dokážou nahrát povely i jednoúčelových dálkových ovladačů, sloužících například k regulaci jasu žárovek nebo k aktivaci zabezpečovacího zařízení. S takovým ovladačem máte neustále pod kontrolou celou domácnost. 47
FITNES
FITNES
Hubnout a zhubnout III sekund. Po nich následuje 30 sekund pauza.“ říká Jan Věrovský Jiří je stále pozitivně naladěn a aerobní část si sám dobrovolně prodlužuje na 45minut. „Dokonce ho trénink baví už natolik, že i beze mě absolvuje některé aerobní tréninky,“ chválí ho trenér.
udržovací plán.“ tvrdí dietoložka Monika Divišová. Společným cílem je, aby byl Jirka schopný jídelníček samostatně dodržovat i po ukončení redukčního režimu. Poté by měl již rozumět základům zdravého stravování, měl
Jídelníček Jídelníček je sestaven nejen tak, aby Jirka zdravě hubl, ale jsou zohledněny i jeho individuální potřeby. „Například to, která jídla má nebo nemá Jirka rád, možnosti přípravy, denní program, stravování v restauraci i to, kdy chodí cvičit. Jídelníček stále upravujeme a měníme během našich společných konzultací, kde také postupně sestavujeme jeho osobní
Jídelníček podle výživového poradce Moniky Divišové PŘED SNÍDANÍ: Teplá voda s citronem – pročištění a připravení zažívání na další dobroty. SNÍDANĚ: Příklady: ➤ Nutriční proteinový nápoj – vyvážená nízkokalorická náhrada jídla s kompletním složením základních živin, vitamínů a minerálů; rozmíchaný s mlékem nebo ovocem. ➤ Omeleta 3 bílky a 1 žloutek, 1 – 2 plátky celozrnného chleba, rajče či paprika. ➤ Celozrnný chléb 1 – 2 plátky, cottage sýr, šunka rajče či paprika. SVAČINA: ➤ Ovoce 1 – 2 ks (vše kromě banánů a hrozna)
Foto: Dan Černovský, Archiv
Již druhý měsíc sledujeme proměnu pana Jiřího Náměstka, který se ve sportovním klubu Holmes Place úspěšně zbavuje svých původních 155 kg. Do tříměsíčního hubnoucího programu vstupoval velice skepticky, nicméně odborníci v klubu Holmes Place mu dokázali, že zhubnout opravdu lze. Marek Virtl
O
sobní trenér Jan Větrovský a výživový poradce Monika Divišová ho přesvědčili, že dieta a trénink nemusí být jen nekonečným trápením a odříkáním, ale mohou se stát i příjemnou součástí jeho života. Jiří Náměstek se za dobu 2 měsíců dostal na váhu 145.9 kg a to zejména díky pravidelnému tréninku a úpravě jídelníčku. 48
Trénink „Trénink Jirky pokračuje již v zaběhnutých kolejích. Nejčastější typ tréninku je zaměřen na posilováni velkých svalových skupin, s lehčím závažím, o to ale více opakování. Některé tréninky jsou sestaveny jako tzv. »kruhové«, to znamená 8-12 odlišných cviků, malé váhy, vyšší rychlost opakování po dobu 30
OBĚD: Vyvážené kompletní jídlo podle »pravidel Denního talíře« s obsahem: ➤ 1. bílkovina: kuřecí prsa, krůtí prsa, ryba, Šmakoun, rostlinná bílkovina (luštěniny, tofu, sojové maso) ➤ 2. zelenina: vařená, dušená, nebo salát ➤ 3. sacharidy: rýže, celozrnné těstoviny a pečivo, brambory, rýžové těstoviny, kuskus SVAČINA: ➤ Zelenina (rajče, paprika, okurka…) + Proteinová tyčinka (max.
35g, 10g bílkovin) ➤ Proteinové sušenky VEČEŘE: Lehké jídlo s obsahem bílkovin a zeleniny. Například: ➤ grilované špízy – kostičky marinovaného králičího či kuřecího masa s cherry rajčátky, cibulí, kostičkami lilku či cukety + zelný salát ➤ krůtí prsa na víně s rozmarýnem, pečená se zeleninou + špenát + okurkový salát s jogurtem ➤ lososový filet pečený v alobalu s citronem + vařený květák se zelenou cibulkou a sojovou smetanou + rajčatový salát ➤ thaiská zeleninová směs restovaná s tofu a sojovou omáčkou
by být schopen sestavit si vyvážený jídelníček sám a dokázat pohodově reagovat na výjimečné a příležitostné situace.
Sýry s podmínkou „Jirka byl zvyklý večer po práci posedět se svojí partnerkou u skleničky vína a k tomu »zobat« jeho oblíbené tvrdé sýry. Víno ani sýr rozhodně nejsou dobří společníci pro redukci váhy, ale protože Jirku čeká dlouhá cesta k cíli, pokusili jsme se najít kompromis,“ vysvětluje Divišová. V případě, že si chce Jiří dát své oblíbené víno a tvrdý sýr, tak má k večeři nutriční proteinový nápoj s nízkou energetickou hodnotou (tím si našetří kalorie na pozdější dobroty) a později večer si pak nalije skleničku vína. Místo obvyklých 2-3 skleniček, však zůstane u jednoho vinného střiku a k pár kostičkám tvrdého sýra si nakrájí mísu zeleniny. „Tento speciální večerní režim jsme omezili na 2x týdně. Není to ideální redukční přístup, ale vzhledem k délce programu a důležitosti psychické pohody, je to v této fázi velmi důležitý bod jeho jídelníčku,“ řekla na závěr Monika Divišová
Jiří Náměstek cvičí opravdu poctivě a vyplácí se mu to. inzerce
Orgie začínají! Indukční vaření vytváří neodolatelné delikatesy... Podmaníte si kohokoliv – pokud mu uvaříte na indukční varné desce Amica! Navíc: • Vaření je mnohem snadnější a rychlejší – stanete se obdivovanými šéfkuchaři raz dva • Výrazně ušetříte za elektřinu – díky dokonalému propojení obvodu plotýnky a hrnce nedochází prakticky k žádným tepelným ztrátám • Vaření je neskutečně bezpečné – klidně se dotkněte sporáku hned vedle nádoby na vaření a vážně se nespálíte Další geniální nápady pro svou domácnost najdete na www.amica-spotrebice.cz, www.vunekuchyne. Dobrou chuť přeje Amica! Bezplatná infolinka: 800 35 35 35
Tak voní kuchyně...
V příštím čísle najdete TRÁPENÍ
DOMINIKA
HAŠKA
ATLETI
Mluví se o něm jako o jednom z nejlepších hokejových brankářů všech dob. Letošní sezona však nezastihla Dominika Haška v optimální formě. Je to tím, že už nestačí na své mnohem mladší soupeře, nebo má jenom prostě smůlu? Čtěte v příštím magazínu eCho.
»»
VY CH
DU
Z GA
VN
ZÍN
RTO
ÍN
GA
MA
VNÍ
DO RUT REP Y | ZÍN
ROZ
25 Kč LO
ČÍS
– E DVAÍC N
TO | AU ÁŽE
HOV
OR
MA
GA
VÍC
25E Kč A M 34 AL P N 6 –LO7– 6.11. STU mce str.ČÍS 10. 31. Ý PO Ně 7 JIST převálcovali 200
FOTB
DU
35
ROZ
11.
HOV
ORY
P | RE
ORT
ÁŽE
10 1. EN AL Kč E ED ti str. 8 –7.1 007 25 2 VÁ 7 36 ROST veniš LO GISO ČÍS JAK ěva na sta S 6 – – 20.11. HIN str.14. TENI 11. Návšt INA 7 200 MART vý šok
Češi
FOTB
– 13.
2007
D FIEL 25 HOLYstr. 24 – NDER OTA 25 TIKA EVA án padl NAH str. 24 – ATLE Veter ŽNÁty ODVÁ ili ak i fot
ROZHOVORY | REPORTÁŽE | AUTO–MOTO | OUTDOOR
FOTBAL
KVALIFIKACE ME Bratrovražedný boj
str. 6 – 9
1. KUPON S OBJEDNÁVKOU odešlete na adresu: SEND Předplatné P.O.Box 141, 140 21 Praha 4 2. JDE TO I BEZ KUPONU předplatné si můžete objednat na internetové stránce www.iecho.cz.
ORY
STOLNÍ TENIS
JAN-OVE WALDNER Švédský Mozart
VYDÁVÁ EK Publishing s. r. o. Tusarova 877/56, 170 00 Praha 7 – Holešovice
ADRESA REDAKCE eCho - víc než sportovní magazín Tusarova 877/56, 170 00 Praha 7 – Holešovice telefon/fax: + 420 225 985 348 e-mail:
[email protected] www.iecho.cz
>-VÀ>ÌV
Ê"«i
ŠÉFREDAKTOR
8£{ääÊ -*
Petr Kovář
str. 32 – 33
Lukáš Vrkoč
ART DIRECTOR Lucie Malá
ÜÜÜ°ÃÌ>Ì°Vâ
ÜÜÜ°>iÀV>>Õ`°Vâ
GRAFIK Adela Podkonická
BOX
Y SKOK
Atlet
á ša F1 zn
UTD áš | O TO –MO Tom řá| k oT Á Ž E A U T O Dv POR | RE
JAK NA TO?
VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
OOR
Zaká
E1
UL RÁL! JE K a AŤ ŽI mpion
FORM
HOV
|
PRVNÍ ROČNÍK
ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA
SPORTOVNÍ MAGAZÍN
21.11. – 27.11.
O
AL FOTB
RAGB
Sexy
ROZ
OTO
PRÁVĚ TEĎ
ČÍSLO 37
LA TRŽE – 10 IL PE str. 8 STIM VLA zal modlitby
ino Koka
BAL Y CHAstr. 18 – 20 IEN AST SÉB zvíře!
| A
–M UTO
D OUT
VÍC NEŽ
VIDÍ DO BUDOUCNOSTI To není auto z nového filmu o Batmannovi, ale pouze nový model automobilky Mazda.
25 Kč
N OV
VNÍ RTO
2007
ÁZ
SPO
HOV
VY CH
R
RTO
NEŽ VÍC
ROZ
| R ORY
A ŘE Í M Í KA ŽD O U ST
NEŽ
ČÍS
33
ZÍN
ŘE U ST
SPO
LO
ŽD O
NEŽ
SPO
RTO
VÍC
VNÍ
NEŽ
MA
GA
ZÍN
RTO SPO
VNÍ
ZÍN GA MA
SPO
25 Kč
GA
ÍN AZ AG ŘE DU ÍN Í M Í KA ŽD O U ST AZ ÁZ AG U ST ŘE DU VY CH T EŽ O O RR O D ÍM O T N O UP |S VN CH ÁZ Í KA ŽD VÍC O TŽO O M E – VY T R U T ON O OR | AÍC K U T DO ŽEV | OP RTÁ TO S OR ADE EPO M OŽ
NEŽ
KA ÁZ Í
VÍC
VÍC
MA
NÍ
VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
UŠETŘETE 300 KČ V RTO SPO
MAZDA
A JEJICH PSI Mít doma chlupatého mazlíčka je pro špičkové české atlety věc zcela normální...
str. 28
E1
UL FORM
REK L TU ovor PAVEzivní rozh Exklu
32 str.
NA
CH LYŽÍ
DA JAN UB ím JAK už o Net unem imi a je K ? em tŠEkK l bý Kdo kSOönen Js n! ÁŠ PE LUK i k LON A i äDO NAN RR oud str. gách t v tan skáka Chce
– 33
– 36
RT
OSPO
MOT
dní
Posle
d závo
36 str.
18 –
FOTO
20
Dan Černovský CPA Czech Photo Agency
FORMULE 1
MICHAEL SCHUMACHER Chystá návrat?
str. 37 – 39
– 37
ULE FORM
1
e strac á fru dkov Pohá
FE
str. 32
– 35
j
a Bitv loven krá
Pod vlivem supermana
Objednejte si roční předplatné a získáte 12 ČÍSEL ZDARMA!
pro nové předplatitele
ZDARMA 3 měsíce s týdeníkem
*Õ`ÊÃÊ«â>Ê>iëčÊÎÊâÊÌĉV
ÌÊ Ã]Ê>«ÄÊiV
Êj>Ê>Ê«âi`ÃJViÌÀÕ°VâÊiâ>«ĉčÊÕÛjÃÌÊÃÛiÊV?Þ®° <>ÊëÀ?ÛÕÊ`«ÛĉĊÊÛÞ
À>iÄÊ«ďiÃjÊ«Õâ`ÀÊ>Ê 1 Ê Ê7>iÌ°
/
7 Ê
Ê Ê1
PR COORDINATOR – INZERCE Pavlína Dvornická
69,
TISK Merkurtisk a. s.
DISTRIBUCE PNS a. s.
PŘEDPLATNÉ
KUPON PRO PŘEDPLATITELE
VYPLŇTE PROSÍM ČITELNĚ HŮLKOVÝM PÍSMEM!
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ ČASOPISU ECHO OD ČÍSLA ................
roční předplatné (40 čísel + 12 čísel ZDARMA ) v hodnotě 1000 Kč Titul: ....................................................................... Jméno a příjmení: ............................................... Organizace: ........................................................... Ulice: ................................................................... Město: ................................................................... e-mail: ...................................................................
půlroční předplatné (26 čísel) za 650 Kč
č.p.: .............................. PSČ: .............................. telefon: ...........................
Objednávky přijímá jménem vydavatele firma SEND Předplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, SMS: 605 202 115, e-mail:
[email protected] www.send.cz.
REGISTRACE MK ČR E 17443
Podpis: .................................................................. Adresa pro zasílání (jen pokud se liší od výše uvedené adresy): Titul: ....................................................................... Jméno a příjmení: ............................................... Organizace: ........................................................... Ulice: ................................................................... č.p.: .............................. Město: ................................................................... PSČ: ..............................
PLATBU PROVEDU Složenkou A (na základě údajů ze složenky A, kterou od nás obdržíte, lze platit převodem) Fakturou, v tom případě uveďte IČO ....................... DIČ .................................. .
ISSN - 1802 - 4173 Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Přetiskování jakýchkoliv materiálů, článků, jakož i zveřejňování fotografií a kreseb pouze se souhlasem redakce.
VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
Prostřednictvím SIPO, v tom případě uveďte spojovací číslo .............................. . Objednávky přijímá jménem vydavatele firma SEND Předplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax:
*À`ÕViÀÊ >}
225 341 425, SMS: 605 202 115, E-mail:
[email protected], www.send.cz.
ÜÜÜ°Ã
ÜÌiV
°Vâ
8 ÜÜÜ°Õ>À°Vâ
LE TENK Y
(Ceny vèetnì poplatkù)
ASPEN
10.588 Kè
(15.898 Kè)
ANCHORAGE
18.317 Kè
(24.155 Kè)
CALGARY
15.500 Kè
(21.260 Kè)
Ceny jsou za zpáteèní letenku.
HORY FRANCIE - CHAMROUSSE FRANCIE - LA PLAGNE
od 4.090,od 7.590,-
ITALIE - LIVIGNO ITALIE - BORMIO
od 5.590,od 4.790,-
• všechny zájezdy jsou vèetnì 6 denního skipasu
Uvedené ceny za osobu platí, pokud cestují dvì osoby spoleènì.
ÈR: SK: