Příručka budoucího důchodce v roce 2006 Důležité informace, které byste měli vědět o starobním důchodu
© Česká správa sociálního zabezpečení Praha 2006
Příručka budoucího důchodce v roce 2006 Důležité informace, které byste měli vědět o starobním důchodu
ÚVODNÍ SLOVO
Pomýšlíte na starobní důchod a hledáte potřebné informace? V tom případě je právě pro vás určena tato příručka. Připravila ji Česká správa sociálního zabezpečení, která vyplácí většinu důchodů v České republice. Publikace vás provede základními informacemi o starobním důchodu, o postupu při podávání žádosti a o jeho výpočtu. Obsahuje i řadu návodů, názorné příklady, tabulky a kontakty. Měla by vám pomoci usnadnit vyřizování starobního důchodu, šetřit váš čas, peníze i zdraví a omezit běhání po úřadech a především: dopřát vám více klidu na přemýšlení, jak si uspořádat novou životní etapu. Věřím, že Příručku budoucího důchodce uvítáte a informace vám budou dobrým a praktickým pomocníkem.
Ing. Jiří Hoidekr ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
3
1. STAROBNÍ DŮCHOD Pro pořádek je třeba hned v úvodu říci, že starobní důchod je jedním ze šesti druhů důchodů českého důchodového systému. Kromě něj zná česká legislativa plné invalidní a částečné invalidní důchody a sirotčí, vdovské a vdovecké důchody. Odchod do starobního důchodu, tzv. penze, je důležitým životním mezníkem. Je proto třeba se na něj pořádně připravit. Jedním ze zlomových okamžiků je ztráta příjmu z pracovní činnosti a pobírání důchodu. V následující kapitole vám vysvětlíme vše, co potřebujete o starobním důchodu vědět.
1.1. Kdy mohu jít do starobního důchodu? Starobním důchodem lidé většinou myslí řádný starobní důchod. Tímto pojmem označujeme takový starobní důchod, na který vzniká nárok dosažením zákonem požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Důchodový věk je u mužů 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. Ten se týká pouze těch pojištěnců, kteří daného věku dosáhli do 31. 12. 1995. Od té doby se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje - u mužů o dva kalendářní měsíce a u žen o čtyři kalendářní měsíce za každý započatý rok po 31. 12. 1995. A to tak, aby po 31. 12. 2012 byl důchodový věk u mužů 63 let a u žen od 59 až 63 let opět podle počtu vychovaných dětí. 4
Podrobně je důchodový věk uveden v následující tabulce.
Rok narození
Důchodový věk (roky + měsíce) Muži
Ženy (podle počtu vychovaných dětí) bezdětná
1 dítě
2 děti
3–4 děti
5 a více dětí
1940
60 + 10 57 + 8
56 + 4
55
54
53
1941
61
58
56 + 8
55 + 4
54
53
1942
61 + 2
58 + 4
57
55 + 8
54 + 4
53
1943
61 + 4
58 + 8
57 + 4
56
54 + 8
53 + 4
1944
61 + 6
59
57 + 8
56 + 4
55
53 + 8
1945
61 + 8
59 + 4
1946
61 + 10 59 + 8
1947
62
60
58 + 8
57 + 4
56
54 + 8
1948
62 + 2
60 + 4
59
57 + 8
56 + 4
55
58
56 + 8
55 + 4
54
58 + 4
57
55 + 8
54 + 4
1949
62 + 4
60 + 8
59 + 4
58
56 + 8
55 + 4
1950
62 + 6
61
59 + 8
58 + 4
57
55 + 8
1.2. Jakou dobu pojištění musím získat? Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod je nejméně 25 let. Pokud není splněna tato podmínka, postačí při dosažení věku 65 let nejméně 15 let pojištění. Doba pojištění však není jen doba, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Ze zákona existují tzv. náhradní doby pojištění, ty se buď v plném nebo částečném rozsahu započítávají.
5
1.3. Co je to náhradní doba pojištění? Zjednodušeně řečeno je to období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, pečují o osobu blízkou, nebo jsou nezaměstnaní či nemocní, a to na území České republiky. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že předchozí doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Pro výši důchodu se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod. Náhradních dob je devět. V celém rozsahu se pro výši důchodu započítává výkon vojenské služby, péče o dítě a péče o osobu bezmocnou. Zbývajících šest dob se započítává pouze v rozsahu 80 %. ¹ Doba studia. Pro ty, kteří studovali před 1. lednem 1996 platí, že se jim do důchodu započítává plně veškeré studium od skončení povinné školní docházky do dovršení osmnácti let. Od roku 1996 se studium do 18 let pro nárok na starobní důchod nezapočítává. Po 18. roce se studium započítává maximálně po dobu 6 let a v rozsahu 80 % všem stejně.
Doba evidence u úřadu práce. Po 1. lednu 1996 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud ji už nepobírá a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se maximálně tři roky. Výhodnější je proto byť méně placené zaměstnání, které se však do nároku na důchod započte.
¹
6
¹ Základní vojenská služba. Dnes již sice základní vojenská služba není, ale pozvání na vojenské cvičení nebo příprava na povolání policisty sem patří také. Civilní služba je také náhradní dobou, ale redukuje se na 80 %.
Péče o dítě. Plně se započítává péče o dítě do čtyř let věku dítěte nebo o dítě do 18 let, jedná-li se o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči. Péče o dítě je náhradní doba, která se započítává jak ženám, tak mužům. Mužům se péče o dítě do 4 let věku započítává do důchodu jen tehdy, pokud podali nejpozději do dvou let přihlášku k účasti na pojištění. Přihlášku musí podat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ).
¹
Péče o osobu převážně nebo úplně bezmocnou nebo částečně bezmocnou starší 80 let, pokud spolu žijí ve společné domácnosti (podmínka společně domácnosti neplatí, pokud jde o osobu blízkou). Pro výši důchodu se tato doba započítává zcela. ¹
Do náhradních dob patří ještě pobírání nemocenských dávek po skončení zaměstnání, civilní služba (do 22. 12. 2004), příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním znevýhodněním a plný invalidní důchod.
7
1.4. Co se stane, když si neplatím pojistné na důchodové pojištění? Pokud si občan neplatí pojistné na důchodové pojištění, pak nejhorší, co se může stát, že mu nevznikne nárok na důchod. V lepším případě je důchod nižší, než jaký by byl, kdyby si lidé platili pojištění celý svůj pracovní život. Obecně platí, že čím delší dobu se pojistné na důchodové pojištění platí, tím je zpravidla vyšší starobní důchod.
1.5. Musím odejít do starobního důchodu nebo mohu dál pracovat? Po dosažení důchodového věku lidé nemusí odejít povinně do důchodu, není to ani důvod výpovědi uvedený v zákoníku práce. Odejít do penze totiž není povinnost, ale právo. To znamená, že člověk, který se rozhodne pracovat dále, může pracovat i po vzniku nároku na důchod. V tom případě nepodává žádost o starobní důchod.
2. PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD Pokud lidé chtějí, mohou požádat o důchod před dosažením důchodového věku. Existují dva druhy předčasného starobního důchodu: dočasně krácený předčasný starobní důchod a trvale krácený.
8
2.1. Co to znamená dočasně krácený předčasný starobní důchod? Nárok na tento druh předčasného starobního důchodu mají buď: ¹ poživatelé částečného invalidního důchodu, kteří mohou požádat o přiznání starobního důchodu až 2 roky před dovršením řádného důchodového věku, ¹ osoby, které pobíraly alespoň 5 let plný invalidní důchod a ten jim byl kvůli zlepšení zdravotního stavu odejmut mohou požádat o starobní důchod až 5 roků před dovršením řádného důchodového věku. V obou případech je podmínkou získání 25 let pojištění. Procentní výměra tohoto typu předčasného starobního důchodu je dočasně krácena, a to o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní ode dne jeho přiznání do dosažení řádného důchodového věku. Podmínky nároku pro přiznání tohoto důchodu je nutné splnit do 31. 12. 2006. Ode dne dosažení důchodového věku lze tento důchod přepočítat.
2.2. Kdy je předčasný starobní důchod krácený trvale? Na tento druh předčasného starobního důchodu mají nárok prakticky všichni lidé, kteří získali 25 let pojištění. Výhodou této předčasné penze 9
je, že do ní může člověk odejít až tři roky před nárokem na řádnou penzi. Nevýhodou je, že důchod už nikdy nebude přepočítán a zůstane tedy trvale krácen. Ke krácení dochází za každých i započatých 90 kalendářních dní ode dne přiznání do dovršení důchodového věku - procentní výměra důchodu se snižuje o 0,9 % výpočtového základu. Procentní výměra však nesmí klesnout pod 770 korun měsíčně. Základní výměra je pro všechny druhy důchodů stejná a v roce 2006 se jedná o 1 470 Kč měsíčně. Příklad trvale kráceného předčasného starobního důchodu: Ženě je 56 let a vychovala jedno dítě. Do starobního důchodu by měla odejít v 59 letech a 8 měsících. V současné době přišla o zaměstnání. Zvažuje, co je lepší, zda se zaevidovat na úřadu práce, pobírat podporu v nezaměstnanosti a potom odejít do předčasného důchodu (o tři roky dříve). Nebo zda být evidována celou dobu na úřadu práce. Jak se tato doba evidence započítá do důchodu? Pokud by žena po odpracování 44 roků odešla do „řádného“ starobního důchodu k 1. březnu 2006 a její výpočtový základ za roky 1986 až 2005 by činil 12 000 Kč, náležela by jí procentní výměra ve výši 66 % tohoto základu, tj. 7 920 Kč a základní výměra ve výši 1 470 Kč, tedy celkem 9 390 Kč. Jestliže by ke stejnému datu a ze stejného výpočtového základu odešla do „předčasného“ starobního důchodu o plné tři roky dříve před dovršením důchodového věku, byla by procentní výměra jejího důchodu o 16,2 % menší, tedy pouze 49,8 %. „Předčasný“ starobní důchod by tedy činil 7 446 Kč (5 976 Kč + 1 470 Kč). Dřívější odchod do starobního důchodu v tomto případě znamená jeho trvalé snížení o 1 944 Kč měsíčně.
10
3. PODÁNÍ ŽÁDOSTI O STAROBNÍ DŮCHOD Žádost o starobní důchod podává každý člověk osobně, nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce. To však jen tehdy, byl-li občan zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo nedosáhl-li stanoveného věku. Zákon pamatuje i na situace, kdy oprávněná osoba není schopná žádost ze zdravotních důvodů sepsat. Za tyto lidi mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů sepsat a podat žádost jejich rodinní příslušníci.
3.1. Kdy mohu požádat o starobní důchod? Žádat o starobní důchod můžete po dovršení důchodového věku a získání 25 let pojištění, nejdříve však tři měsíce před tímto datem. Později je to možné kdykoliv. Výplata důchodu však náleží pouze tři roky zpětně od uplatnění nároku na důchod.
3.2. Kde se žádost o starobní důchod sepisuje? Kdo a kde sepisuje žádost o důchod závisí na tom, zda se jedná o zaměstnance velké (s více než 25 zaměstnanci) či malé organizace, nebo o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ): ¹ občan pracující v organizaci, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců (velká organizace) - žádost o důchod sepisuje zaměstnavatel,
11
občan pracující v organizaci, která zaměstnává méně než 25 zaměstnanců (malá organizace) žádost sepisuje příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ, ¹ osoba samostatně výdělečně činná - žádost sepisuje příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ, ¹ žadatel bez zaměstnavatele – žádost sepisuje příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ. O žádosti o přiznání starobního důchodu poté rozhoduje ústředí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). ¹
3.3. Které doklady si mám vzít s sebou? Při podání žádosti o důchod je třeba předložit originály následujících dokladů nebo jejich úředně ověřené fotokopie: ¹
Občanský průkaz, cizinci se musí prokázat pasem, případně dokladem o povolení k pobytu.
¹
Doklad o studiu či vyučení, týká se to i nedokončeného studia. Do pojištěných dob, které se započítávají do důchodu, totiž patří i doba studia. Studenti do 18 let jsou pojištěni ze zákona. Jakmile je jim 18 let, jsou pojištěni už jen dalších šest let.
¹
Doklady, které prokazují doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
¹
Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby. 12
¹
Ženy předkládají prohlášení o době osobní péče o děti. A další doklady prokazující výchovu dětí, od níž se odvíjí věk pro odchod do důchodu: • rodné listy dětí, popř. výpis z matriky narozených (i osvojených nebo dětí, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů), • příslušný doklad o datu osvojení, jde-li o osvojené dítě, • jde-li o dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, předkládá se rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatelky. Prokazuje-li žena, že pečovala o dítě manžela, předkládá úmrtní list matky dítěte (výpis z matriky úmrtí) anebo rozhodnutí soudu, že dítě bylo svěřeno do výchovy jejího manžela a doklady prokazující dobu trvání manželství s otcem dítěte (oddací list, popř. úmrtní list nebo rozsudek soudu o rozvodu manželství).
¹
Zaměstnavatel předkládá evidenční list důchodového pojištění o posledním zaměstnání.
Pokud některé z dokladů chybí, uvede žadatel při sepisování žádosti údaje o dobách zaměstnání, které si pamatuje. ČSSZ potom vychází při rozhodování o dávce z podkladů, které jsou založeny v její centrální evidenci. Od 1. ledna 2006 mohou lidé požádat ČSSZ o informativní osobní list důchodového pojištění. Obsahuje kromě výpisu dob pojištění evidovaných v ČSSZ také přehled vyměřovacích základů 13
a vyloučených dob od roku 1986. V žádosti o informativní osobní list je nutné uvést jméno, příjmení, adresu a rodné číslo.
3.4. Chybí mi doklady o pojištění, co mám dělat? Od roku 2004 zaměstnavatelé mají povinnost za své zaměstnance každoročně uzavírat evidenční listy důchodového pojištění (ELDP), posílat je ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. V ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (dny pobírání nemocenských dávek). Lidé tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Pokud ovšem zjistí, že jim chybí některé doby pojištění z dřívějšího období, je vhodné se obrátit na příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ se žádostí o pomoc při jejich dohledání. Pokud se ELDP nepodaří dohledat, je možné doby pojištění a výše výdělku prokázat jinými, náhradními doklady, kterými jsou: ¹ pracovní smlouva s uvedením měsíčního výdělku, ¹ platový výměr, ¹ dohoda o ukončení výdělečné činnosti, ¹ fotokopie zápočtového listu, ¹ občanský průkaz, je-li v něm vyznačeno razítko organizace s přesným uvedením doby trvání výdělečné činnosti, ¹ legitimace ROH, pokud jsou v ní vylepeny známky o placení příspěvků v jednotlivých měsících, ¹ výplatní pásky, 14
¹
¹
fotokopie potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň, fotokopie přehledu o příjmech poživatele částečného invalidního důchodu apod.
4. VÝŠE A VÝPLATA STAROBNÍHO DŮCHODU Výši starobního důchodu spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu a osobní list, ve kterém jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období. Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je pro všechny druhy důchodů stejná a v roce 2006 se jedná o 1 470 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30. 6. 2001 pak o 1 %). Tedy o 6 % výpočtového základu za kalendářní rok. Znamená to, že člověk, který pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si penzi zvyšuje podstatně rychleji než do té doby.
15
Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr všech příjmů za rok dosažených v rozhodném období. V roce 2006 je to období let 1986 až 2005, z něhož se stanoví důchod. Průměr ročních příjmů se navyšuje o koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců. Koeficienty stanovuje každý rok vláda svým nařízením. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení (například i brigády). Nezapočítává se příjem z dohody o provedení práce, protože ta nezakládá účast na nemocenském pojištění. Nezapočítávají se ani takové příjmy v rámci zaměstnání, z kterých se neodvádí pojistné. Příklad výpočtu starobního důchodu O starobní důchod požádal muž narozený v roce 1945. Podle zákona č. 155/1995 Sb., má nárok na odchod do starobního důchodu v 61 letech a osmi měsících. Tohoto věku dosáhne v roce 2006 a do té doby získá celkem 45 roků pojištění. Jeho průměrný měsíční příjem v rámci dvacetiletého rozhodného období, tj. za roky 1986–2005, činil 21 600 Kč. Výpočtový základ se v souladu s nařízením vlády č. 414/ 2005 Sb., stanoví z osobního vyměřovacího základu 21 600 Kč následujícím způsobem: - částka 9 100 korun se započítává plně, - přičte se 30 % z částky nad 9 100 Kč do vypočítaného měsíčního průměrného příjmu, tj. do 21 600 Kč, tedy 30 % z 12 500 Kč = 3 750 Kč, Výpočtový základ činí celkem 12 850 korun.
16
Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 45 let pojištění náleží procentní výměra starobního důchodu ve výši 67,5 % výpočtového základu z 12 850 Kč, tj. 8 674 Kč. Procentní výměra starobního důchodů tedy činí 8 674 Kč, základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 470 Kč. Starobní důchod je celkem 10 144 Kč.
4.1. Jak se starobní důchod vyplácí? ČSSZ vyplácí důchody předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta. Jedná se o velmi moderní a bezpečnou výplatu, kterou využívá čím dál tím více lidí. Další možnost je hotovostně prostřednictvím České pošty a také do ústavů sociální péče. V každém kalendářním měsíci je celkem 13 výplatních termínů důchodů. Od 2. do 24. dne v měsíci vždy v sudé dny, a také 15. den v měsíci, kdy je důchod zasílán pojištěncům do ústavů sociální péče.
4.2. Je starobní důchod zvyšován? Starobní důchody se stejně jako ostatní druhy důchodů v České republice pravidelně zvyšují, tedy valorizují. Zpravidla k 1. lednu nového kalendářního roku. O tom, zda se budou důchody valorizovat, rozhoduje vláda svým nařízením. Většinou se zvyšuje základní výměra důchodu jednotná pro všechny důchody a také procentní výměra důchodu. Ta v závislosti na tom, zda byl důchod přiznán před 1. 1. 1996 nebo po 31. 12. 1995. 17
Příklad valorizace starobního důchodu V roce 2005 občan pobíral starobní důchod 8 910 Kč. Skládal se ze základní výměry 1 400 Kč a z procentní výměry 7 510 korun. Od lednové splátky důchodu v roce 2006 se zvýšila základní výměra o 70 Kč na 1 470 Kč. Procentní výměra, jedná-li se o důchod přiznaný po 31. 12. 1995, se zvýšila o 4 %, tj. o 301 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru). Celkové zvýšení bylo 371 Kč. Po valorizaci tak občan od 1. 1. 2006 dostává starobní důchod 9 281 Kč měsíčně.
4.3. Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu? Mění se pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1 000 korun měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím. Tuto částku pobírají staří lidé doživotně.
4.4. Mohu si ke starobnímu důchodu přivydělat? Občan, který pobírá starobní důchod, může uzavírat pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti pouze na dobu určitou, maximálně na jeden rok. Důchodce má za povinnost oznámit ČSSZ vstup do zaměstnání, popřípadě změnu pracovního poměru, který by měl za následek zastavení výplaty starobního důchodu a vrácení dávky vyplacené neprávem. Nemocenské se pracujícím důchodcům poskytuje nejdéle 84 kalendářních dnů. 18
4.5. Mohu si přivydělat k předčasnému starobnímu důchodu? Přiznání předčasného starobního důchodu neznamená, že si nelze přivydělat. Výdělečná činnost vykonávaná souběžně s pobíráním předčasného starobního důchodu však nesmí být v takovém rozsahu, aby založila účast na důchodovém pojištění. Za výdělečnou činnost nezakládající účast na důchodovém pojištění se považuje např. výkon práce dohodou o provedení práce, nebo podnikání (jako OSVČ), pokud ovšem příjem z této činnosti nedosáhne (po odpočtu výdajů) výše zakládající účast na důchodovém pojištění. Tou je pro rok 2006 částka 45 200 Kč.
4.6. Komu náleží starobní důchod po úmrtí? Pokud nastane situace, kdy důchodce zemřel a nemohla mu být vyplacena dávka důchodu v určený výplatní termín, náleží pozůstalým výplata tohoto důchodu. Při sepisování pozůstalostního řízení je třeba informovat notáře o uvedeném nedoplatku ČSSZ. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Poté rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, komu z dědiců bude částka vyplacena a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle složenkou uvedenou částku oprávněnému adresátovi.
19
Příklad výplaty starobního důchodu po úmrtí: Žena byla léčena v nemocnici a nemohla 18. února převzít důchod. Ten byl uložen na poště. Žena 20. února zemřela. V tomto případě náleží pozůstalým výplata důchodu z 18. února.
4.7. Zdaňuje se starobní důchod? Dani z příjmu podléhá ta část důchodu, která za kalendářní rok 2006 přesahuje částku 198 000 korun (tj. nad 16 500 korun měsíčně). Do této částky se započítává i případný souběžný pozůstalostní důchod. V tomto případě musí důchodce podat do 31. března následujícího kalendářního roku daňové přiznání na příslušném finančním úřadě a částku daně z příjmů zaplatit.
4.8. Zůstane mi jiný důchod, když dostanu důchod starobní? Pokud budou současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Je-li jejich výše stejná, vyplácí se ten, který si občan zvolil. Jsou-li však splněny podmínky na výplatu starobního důchodu a vdovského (vdoveckého) důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z nižšího polovina. Pokud bude jejich výše stejná, bude se krátit na polovinu důchod vdovský (vdovecký). 20
Příklad výplaty vdovského důchodu Žena pobírá starobní důchod 8 000 Kč. Zemřel jí manžel, který dosud pobíral starobní důchod 9 870 Kč. Ženě tak náleží vdovský důchod ve výši 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží při souběhu pozůstalostního a starobního důchodu pouze jednou, a to k důchodu starobnímu. To znamená, že ženě bude přiznán vdovský důchod 2 100 Kč (9 870 - 1 470 = 8 400, z toho 50 % = 4 200 Kč, pro souběh s vyšší procentní výměrou starobního důchodu se procentní výměra vdovského důchodu krátí na polovinu, tj. na 2 100 Kč). Žena tak bude celkem pobírat včetně svého starobního důchodu 10 100 korun.
21
5. TISKOPISY Tiskopisy z oblasti důchodového pojištění, tiskopisy EU, žádosti a potvrzení v papírové podobě jsou k dispozici na jednotlivých pracovištích České správy sociálního zabezpečení. Příklad k uvádění informací na tiskopisech Při podání žádosti o starobní důchod musela žena uvést také údaje o svém manželovi. Proč? Tiskopis žádosti o důchod obsahuje v oddílu 1 také identifikační údaje o manželovi nebo manželce. Tyto údaje jsou využívány v návaznosti na službu, kterou ČSSZ poskytuje. V případě, že i manžel je poživatelem důchodu, je možné zvolit stejný den splatnosti důchodu jako on (uvádí se v závěru tiskopisu žádosti). Občanský průkaz manžela nemusí být při sepisování žádosti předkládán.
6. STAROBNÍ DŮCHOD S MEZINÁRODNÍM PRVKEM Česká republika se 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie (EU). Právní úprava důchodového pojištění v jednotlivých členských státech EU není jednotná. Proto, aby se principy sladily, existují Nařízení Rady (EHS) 1408/71 a 574/72, které jsou nadřazeny národním zákonům členských států. Jedním ze čtyř základních principů je sčítání dob pojištění. Jeho smyslem je vyloučit nepříznivý důsledek situace, kdy osoba, která byla pojištěna ve více státech, nesplňuje v některém z nich (nebo v žádném z nich) podmínku potřebné doby 22
pojištění. V tomto případě členský stát přihlédne pro získání nároku na dávku i k dobám pojištění získaným v ostatních členských státech. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v úvahu také doby pojištění získané podle právních předpisů jiného členského státu před vstupem ČR do EU. Nárok na starobní důchod může vzniknout pojištěnci v jednotlivých členských státech k různému datu, věk potřebný pro odchod do důchodu se totiž v jednotlivých státech EU liší.
6.1. Jak mám žádat o „evropský“ starobní důchod? K uplatnění nároku na důchod z více států EU stačí podat žádost pouze v jednom státě – považuje se tak za žádost uplatněnou ve všech evropských státech, kde byl žadatel pojištěn. Žádost o důchod se podává obvykle ve státě bydliště žadatele. V ČR je to příslušná OSSZ/PSSZ/ MSSZ. Zde je třeba vyplnit nezbytné formuláře, pomoc a součinnost pracovníků ČSSZ je samozřejmostí. Vyplněné dokumenty poté ČSSZ předá institucím členských států, v kterých byl daný občan důchodově pojištěn, aby mohly také rozhodnout o jeho nároku.
23
6.2. Kam a jaký starobní důchod se vyplácí v Evropské unii? Na žádost důchodce je důchod vyplácen do toho členského státu EU, v němž bydlí. Důchod vyplácí všechny členské státy EU, které jej přiznaly. Jestliže pojištěnec získá dobu pojištění potřebnou pro nárok na důchod v jednom státě bez přihlédnutí k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. plný důchod. Jeho výše bude určena pouze na základě vnitrostátních právních předpisů. Pokud pojištěnec získá v některém státě nárok na důchod pouze s přihlédnutím k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. dílčí důchod. Přestane-li pojištěnec pracovat v jednom členském státě a pokračuje v pracovní činnosti v jiném členském státě, nepřevádí se zaplacené pojistné do tohoto státu.
6.3. Kde mám získat informace o starobním důchodu z Evropské unie? Potřebné informace o podmínkách nároku na dávku občan vždy získá u příslušné instituce v daném státě. ČSSZ informace o právních předpisech jiných členských států neposkytuje. Řízení o důchod podle koordinačních nařízení je podstatně administrativně náročnější a delší nežli řízení o důchod podle právních předpisů pouze jednoho státu. Podílí se na něm více institucí a aplikuje se více pravidel.
24
Příklad výplaty starobního důchodu podle koordinačních nařízení EU Muž, 65 let, do roku 1960 studoval a v letech 1960 až 1965 pracoval v ČR. V roce 1965 emigroval do Velké Británie. Bude mít nárok na starobní důchod? Z dotazu vyplývá, že na území České republiky žadatel nezískal potřebných 15 let doby pojištění. V případě, že byl ve Velké Británii výdělečně činný a tento stát tuto dobu vykáže jako dobu pojištění, použije se zásada sčítání dob pojištění získaných na území obou států podle koordinačních nařízení EU. Tím by mohla být splněna podmínka potřebné doby pojištění a žadateli by ČSSZ přiznala dílčí důchod ve výši odpovídající české době pojištění. Jestliže nárok na důchod nevznikne ani s přihlédnutím k britské době pojištění, má žadatel možnost českou dobu pojištění, která schází do 15 let, dopracovat, případně si za určitých podmínek zaplatit dobrovolné pojištění. Podrobné informace získá na OSSZ/PSSZ/ MSSZ a na http://www.cssz.cz.
6.4. K čemu slouží mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení? Mezinárodní smluvní dokumenty o sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich základním smyslem je zajistit práva osob, které se přemisťují mezi dvěma smluvními státy. Úplný přehled všech mezinárodních smluv včetně jejich obsahového a věcného rozsahu je uveden na webových stránkách ČSSZ – http://www.cssz.cz.
25
6.5. Co mám dělat, když se zemí, která není členem EU, nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení ? Vše záleží na tom, zda-li se žádá o český starobní důchod nebo zda se naopak jedná o výplatu starobního důchodu ze zahraničí. V prvním případě žadatel o starobní důchod, který žije v zahraničí a žádá o český starobní důchod, zvolí následující postup: Vyplní Žádost o důchod ze zahraničí, která je k dispozici na webu ČSSZ nebo na kterémkoliv pracovišti ČSSZ. Vlastnoruční podpis na žádosti si nechá úředně ověřit například na zastupitelském úřadě České republiky. Vyplněný formulář pošle ústředí ČSSZ v Praze. Při vyřizování starobního důchodu se poté postupuje podle českých právních předpisů stejně jako v jiných případech. Když ČSSZ o důchodu rozhodne, pošle občanovi tuto informaci písemně – má-li nárok na starobní důchod, bude v dopise uvedena i jeho výše. V případě, že se jedná o výplatu důchodu z nesmluvní ciziny, je třeba se o postupu informovat u nositele pojištění daného zahraničního státu.
26
6.6. Mohu si nechat posílat český starobní důchod na účet v zahraničí? Samozřejmě. Starobní důchod přiznaný ČSSZ může být vyplácen: ¹ na adresu příjemce v zahraničí bankovní nebo poštovní cestou, ¹ na osobní účet příjemce u peněžního ústavu v zahraničí, ¹ na účet příjemce, případně na účet manžela/ manželky u peněžního ústavu (banky, spořitelny) v České republice. Výplata na účet v zahraničí se provádí v měně daného státu nebo v jiné volně směnitelné měně, a to bezhotovostně prostřednictvím České národní banky a příslušné korespondenční banky v cizině, vždy za zpětnou dobu a v časových intervalech, které si příjemce důchodu určí. Výplata na účet v České republice je vždy v českých korunách za zpětnou dobu, a to prostřednictvím České národní banky. Aby lidem, kteří žijí mimo území České republiky, mohla ČSSZ starobní důchod vyplácet, potřebuje k tomu vyplněné „Potvrzení o žití“. Jedná se o tiskopis dostupný na webu ČSSZ, který vyplněný, vlastnoručně podepsaný a úředně ověřený musí poživatel starobního důchodu každý rok České správě sociálního zabezpečení předložit.
27
7. ZÁKONY A PŘEDPISY Informace uvedené v této Příručce jsou výtahem a vysvětlením právních předpisů, které se k oblasti sociálního zabezpečení vztahují. Pro úplnost uvádíme také čísla a přesné názvy jednotlivých zákonů a vyhlášek, vždy je samozřejmě třeba řídit se jejich platným zněním. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Vyhláška č. 149/1988, Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Nařízení Rady (EHS) 1408/71. Nařízení Rady (EHS) 574/72.
28
8. KONTAKTY ČSSZ chápe svoji práci jako službu veřejnosti. Pro občany jsou proto všechna pracoviště otevřena každý pracovní den: Ústředí ČSSZ pondělí a středa
8.00 – 17.00 h
úterý a čtvrtek
9.00 – 14.30 h
pátek
9.00 – 14.00 h
Adresa: Křížová 25, 225 08 Praha 5 Telefonní ústředna: + 420 257 061 111 Call centrum: +420 257 062 860 - 8 Fax: +420 257 063 360 Elektronická podatelna:
[email protected] Krajská a okresní pracoviště pondělí a středa
8.00 – 17.00 h
úterý a čtvrtek
8.00 – 14.00 h
pátek
8.00 – 13.00 h
Telefonicky se lze obrátit také přímo na jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ a územní pracoviště PSSZ/ MSSZ. Podrobné informace k sociálnímu zabezpečení v působnosti ČSSZ včetně kontaktů na jednotlivá pracoviště jsou dostupné na webu ČSSZ na adrese: http://www.cssz.cz
29
OBSAH Úvodní slovo
3
1.
4
Starobní důchod
1.1. Kdy mohu jít do starobního důchodu?
4
1.2. Jakou dobu pojištění musím získat?
5
1.3. Co je to náhradní doba pojištění?
6
1.4. Co se stane, když si neplatím pojistné na
8
důchodové pojištění? 1.5. Musím odejít do starobního důchodu
8
nebo mohu dál pracovat? 2.
Předčasný starobní důchod
8
2.1. Co to znamená dočasně krácený
9
předčasný starobní důchod? 2.2. Kdy je předčasný starobní důchod krácený
9
trvale? 3.
Podání žádosti o starobní důchod
11
3.1. Kdy mohu požádat o starobní důchod?
11
3.2. Kde se žádost o starobní důchod sepisuje?
11
3.3. Které doklady si mám vzít s sebou?
12
3.4. Chybí mi doklady o pojištění, co mám
14
dělat? 4.
Výše a výplata starobního důchodu
15
4.1. Jak se starobní důchod vyplácí?
17
4.2. Je starobní důchod zvyšován?
17
4.3. Mění se v závislosti na věku výše
18
starobního důchodu? 4.4. Mohu si ke starobnímu důchodu přivydělat?
18
4.5. Mohu si přivydělat k předčasnému
19
starobnímu důchodu? 4.6. Komu náleží starobní důchod po úmrtí?
19
4.7. Zdaňuje se starobní důchod?
20
4.8. Zůstane mi jiný důchod, když dostanu
20
důchod starobní? 5.
Tiskopisy
22
6.
Starobní důchod s mezinárodním prvkem
22
6.1. Jak mám žádat o „evropský“ starobní
23
důchod? 6.2. Kam a jaký starobní důchod se vyplácí
24
v Evropské unii? 6.3. Kde mám získat informace o starobním
24
důchodu z Evropské unie? 6.4. K čemu slouží mezinárodní smlouvy
25
o sociálním zabezpečení? 6.5. Co mám dělat, když se zemí, která není
26
členem EU, nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení ? 6.6. Mohu si nechat posílat český starobní
27
důchod na účet v zahraničí? 7.
Zákony a předpisy
28
8.
Kontakty
29
Účelová publikace Není určena k prodeji na knižním trhu
Příručka budoucího důchodce v roce 2006 Důležité informace, které byste měli vědět o starobním důchodu
Vyšlo v roce 2006, první vydání, 32 stran, 150 000 výtisků. Vydala Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace, Křížová 25, Praha 5. Grafická úprava: www.virtualworld.cz www.tmbsign.cz
ISBN 80-87039-00-9