Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Setkání absolventů, Albertov, 12.–13.9.2014
Alumni klub PřF UK
Poslání Udržovat a pěstovat vědomí sounáležitosti s
mateřskou fakultou – Přírodovědeckou fakultou UK ke vzájemné prospěšnosti
Setkání absolventů PřF UK 12.-13.9.2014
Jak to tady na Albertově začalo… František Josef I. rozhodl, že se postaví nový univerzitní areál na Albertově
Botanická zahrada do areálu Albertova přemístěna v roce 1899
V roce 1901 ji František Josef I. navštívil
V roce 1906 navštívil František Josef I. český Chemický ústav
Stavba budovy Albertov 6 od roku 1911
Budova Albertov 6 postavena v roce 1913
První zárodek přírodovědecké fakulty O vytvoření přírodovědecké fakulty na české Karlo-Ferdinandově univerzitě se začalo hovořit již na přelomu 19. a 20. stol., první takový návrh byl oficiálně podán roku 1908. Realizaci plánu na vytvoření samostatné fakulty ale dočasně zastavila první světová válka a bylo k němu možno přistoupit až po vzniku Československa na podzim 1918.
Druhý zárodek přírodovědecké fakulty Zákon číslo 135/1920 Sb. („Lex Mareš“) Sb. rozdělil 19. 2. 1920 dosavadní dvojjazyčnou Karlo-Ferdinandovu univerzitu na českou Univerzitu Karlovu a německou univerzitu Profesor fyziologie František Mareš
Zrození 24. června 1920 Nařízení vlády 392/1920 Sb. republiky Československé ze dne 24. června 1920 o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. § 1. Filosofická fakulta university Karlovy a německé university v Praze rozděluje se na fakultu filosofickou a na fakultu přírodovědeckou, z níž každá má svého děkana a proděkana i samostatné zastoupení v akademickém senátu. § 2. Z dosavadní fakulty filosofické přidělí se obory filologické a historické k nové fakultě filosofické, obory přírodovědecké a matematické pak k fakultě přírodovědecké
Zrození 24. června 1920
§ 3. Studium farmaceutické, jakož i zkoušky posluchačů farmacie, pokud konaly se dosud na fakultě filosofické, konají se po rozdělení na fakultě přírodovědecké. § 4. Nařízení toto nabude účinnosti dnem vyhlášení a provede je ministr školství a národní osvěty.
První rok fakulty Výuka na nové fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920–21. Od roku 1921 byl absolventům udělován akademický titul rerum naturalium doctor – RNDr. V prvním semestru bylo zapsáno 849 posluchačů. Fakulta zajišťovala studium matematiky, fyziky, chemie, biologie, geologie a geografie. Prvním děkanem samostatné fakulty byl profesor matematiky Karel Petr (1868–1950).
Žezlo fakulty Slohově secesní žezlo Přírodovědecké fakulty UK bylo zhotoveno podle návrhu pražským zlatníkem Janem Tenglerem II. v roce 1926.
Hlavice žezla Přírodovědecké fakulty představuje sedící postavu Přírody, opírající se o glóbus. U nohou má čtyři knihy a křivuli, za sebou dalekohled. V pozadí je panorama Hradčan, po obvodu dvanáctiúhelníkové hlavice šest znamení zvěrokruhu rytých z křišťálu.
Klíčové události v životě fakulty
Během demonstrací proti německým okupantům 28. října 1939 byl v Žitné ulici smrtelně postřelen student lékařské fakulty Jan Opletal (1915–1939)
Pohřeb Jana Opletala Pohřeb Jana Opletala byl zahájen na Albertově 15. listopadu 1939 a provázela ho studentská manifestace. Přes všechny výhrůžky a varování se jí zúčastnily tisíce lidí.
Zprvu tichá a poklidná demonstrace se změnila v bouřlivou a byla následně brutálně rozehnána.
Okupace hitlerovským Německem Uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939. Majetek UK převzala univerzita německá. Na šest let se akademický život zastavil. Mnoho studentů a pracovníků se zapojilo do odboje – legendou se stal Vladimír Krajina (1905–1993). Šest vyučujících fakulty zemřelo na německých popravištích nebo v koncentračních táborech.
doc. antropogeografie Jan Auerha fyzik prof. Václav Dolejšek prof. in memoriam Radim Nováček zoolog prof. Jaroslav Štorkán mineralog prof. František Ulrich teoretický fyzik prof. František Záviška
Léta poválečná V roce 1945 byla německá univerzita zrušena, její majetek převzala Univerzita Karlova
Léta poválečná V poválečných letech rychle rostl počet studentů, Po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 byla téměř čtvrtina studentů univerzity vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů.
Vznik farmaceutické fakulty • V roce 1948 byla z přírodovědecké fakulty převedena na lékařskou fakultu výuka farmacie • farmacie pak byla v roce 1953 převedena do Brna • v r. 1969 na nově zřízenou Farmaceutickou fakultu UK do Hradce Králové.
Experimenty podle sovětského vzoru Roku 1952 došlo k rozdělení přírodovědecké fakulty na tři: - matematicko-fyzikální fakulta: obory matematika, fyzika a chemie - biologická fakulta - geologicko-geografická fakulta Model „malých“ fakult, importovaný ze Sovětského svazu, vydržel pouze do roku 1959: tehdy došlo ke sloučení biologické a geologicko-geografické fakulty spolu s chemickými obory do obnovené Přírodovědecké fakulty UK
v podobě, jakou má dodnes.
Sametová revoluce
25 000 účastníků si na Albertově připomnělo odkaz 17. listopadu 1939
Sametová revoluce
Sametová revoluce
Sametová revoluce
Osobnosti spjaté s přírodovědeckou fakultou Bohuslav Brauner (1855-1935) profesor chemie, byl jeden z prvních, kdo pochopil zásadní důležitost Mendělejevova periodického zákona • Určil atomovou hmotnost několika prvků ze skupiny vzácných zemin • Rozdělil didym na samarium, neodym a praseodym • Roku 1888 navrhl jako základ pro relativní atomovou hmotnost prvků kyslík (16,00) • Navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do "nulté skupiny"
Osobnosti spjaté s přírodovědeckou fakultou Bohumil Němec (1873 – 1966) Profesor fyziologie rostlin Založil Ústav pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy Jako děkan Filosofické fakulty UK v letech 1919– 1920 připravil oddělení samostatné fakulty přírodovědecké. Rektor UK.
Osobnosti spjaté s přírodovědeckou fakultou František Slavík (1876 - 1957) Profesor mineralogie na Mineralogickém ústavu. Děkan PřF a rektor UK. Obnovil ústav po II. světové válce. Autor více než 500 původních publikací, především významných prací z oblasti systematické a regionální mineralogie.
Osobnosti spjaté s přírodovědeckou fakultou Václav Švambera (1866 – 1939) Založil Geografický ústav UK. Podílel se na vzniku Přírodovědecké fakulty UK a vybudování areálu fakulty na Albertově. Založil Státní sbírku mapovou ČSR, nyní Mapovou sbírku PřF UK (1920). Děkan Přírodovědecké fakulty (1923-1924)
Osobnosti spjaté s přírodovědeckou fakultou
Jaroslav Heyrovský (1890 – 1967) Profesor fyzikální chemie Objev polarografie
10. prosince 1959 Nobelova cenu za chemii
Přírodovědecká fakulta dnes Zaměstnanci profesoři docenti odborní asistenti asistenti + lektoři ostatní Celkem
55 95 182 57 752 1141
Studenti bakalářské studium magisterské studium doktorské studium (prezenční forma) doktorské studium (kombinovaná forma) Celkem
2159 1334 889 595 4977
Financování fakulty
Financování fakulty
Rozvoj přírodovědecké fakulty rekonstrukce budovy Hlavova 8
Kompletní rekonstrukce celé budovy chemické sekce v průběhu let 2005 – 2009
Investiční náklady 180 mil. Kč
Proměny budovy Albertov 6
Půdní vestavba pro účely administrativy, 22 mil. Kč Vznik Chlupáčova muzea Země v suterénu budovy
Fakultní školka Rybička Od března 2013 v rekonstruované budově Benátská 4 Investiční náklady 25 mil. Kč Školka pro děti zaměstnanců a studentů PřF UK Příměstské tábory i pro děti mimofakultní veřejnosti
Studentský klub Mrtvá ryba Kompletní rekonstrukce prostoru v Benátské 4 Hlavními hosty jsou studenti a zaměstnanci fakulty Klub využíván i pro výstavy, koncerty
Rekonstrukce Viničná 7 Rekonstrukce 3. patra Investiční náklady 20 mil. Kč
Nově vzniklo 573 m2 podlahové plochy 2 nové učebny, 2 studovny, 7 pracoven, kuchyňka, WC, prodloužení výtahu
Studentský klub U medvěda, Albertov 6 Odpočinková a setkávací a zóna, 28 míst k sezení 3,5 mil. Kč Projekční a reprodukční aparatura Bufet Realizace do 30.9.2014
Knihovna chemie v Horské ulici Přemístění stávají knihovny chemické sekce 25 mil. Kč Prostory stávající knihovny budou přeměněny v laboratoře Na střeše budovy terasa s pergolou pro návštěvníky Realizace v průběhu roku 2015
Amfiteátr na albertovských stráních Terásky v podobě amfiteátru Volnočasové aktivity i semináře pod širým nebem
Celková plocha 190 m2, 114 míst k sezení Realizace v průběhu roku 2015
Rozvoj přístrojového parku – operační program VaVpI Přístrojové vybavení pro jednotlivé sekce s téměř 50 položkami Celková dotace 185 milionů korun
Biotechnologické centrum Vestec - Biocev
Biotechnologické centrum Vestec - Biocev Společný projekt šesti ústavů AV ČR, PřF UK a 1. LF UK
PřF UK garantuje výzkumný program „Buněčná biologie a virologie“
Investiční náklady 2,3 mld. Kč Dokončení léto 2015
Evropské centrum excelence Inovativní vývoj v oblasti biotechnologií a biomedicíny Podpora excelentních vědeckých týmů, synergický efekt jejich kombinace
Kampus Albertov Největší rozvojový projekt UK za několik posledních dekád Investiční náklady 2,4 mld. Kč
Účastníci: PřF, 1. LF a MFF V prostoru současné albertovské menzy a v prostoru parkoviště za Purkyňovým ústavem Zadání architektonické soutěže v roce 2015
Kampus Albertov - Biocentrum Biochemie a metabolismus
Buněčné systémy ve zdraví a nemoci Infekce a imunita
Genetika, genomika, bioinformatika Chemická syntéza, materiálový výzkum a nanotechnologie
Spektrální a strukturní výzkum materiálů
Kampus Albertov - Globcentrum Změny klimatu a atmosférické procesy Dynamika přírodních procesů a změny krajiny Socioekonomické a demografické projevy globálních procesů a změny Geochemie, biogeochemie a toxikologie Ekosystémy, biodiverzita a biologické invaze