Přípravný projekt
KITE CENTRUM Jezero Medard
Název Projektu: Lokalizace Projektu:
Předkladatel Projektu:
KITE Centrum Medard Česká Republika NUTS II Severozápad Karlovarský Kraj Obec Svatava KÚ Čistá u Svatavy GPS: 50°1034391 12°3649606 Kiteboarding-Team o.s Svatava, S.K.Neumanna 114 IČO: Zastoupené: Miroslav Hrančík, předseda sdružení S.K.Neumanna 114 Tel: +420 731 544 951 Email:
[email protected] WWW: www.kiteboardingteam.cz - sdružení sportovně společenského zaměření na propagaci, rozvoj a výuku kiteboardingu, landkitingu a snowkitingu v rámci Karlovarského regionu
Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je vybudování zázemí, plochy pro bezpečné provozování kiteboaradingu, snowkitingu a land kitingu (dále společně jako kiting) na břehové linii jezera Medard za účelem celoročního sportovního vyžití pro zájmovou veřejnost, při zajištění nejvyššího bezpečnostního standardu pro sportovce a ostatní veřejnost s kapacitou do 30 současně jezdících sportovců včetně dalších osob jako doprovodu a diváků. Celkem tedy okolo 50 denních návštěvníků v maximální špičce využití Kitecentra. Důraz projektu v rozsahu jeho lokalizace, je zejména kladen na ochranu zdraví sportovců, jejich majetku (hlavně sportovního vybavení v jakémkoliv ročním období), majetku vlastníka nemovitostí a správce vodní plochy a ochrany přírody v prostoru využití jezera kiteboardingem jako celku. Jezero Medard - aktuální situace v březnu 2011
Kiting ve všech svých podobách je od roku 2009 oficiálně nejprogresivněji se rozvíjející sportovním odvětvím vůbec a to nejen v oblasti adrenalinových sportů, kam bezesporu patří. Progresivnímu rozvoji tohoto sportu napomáhá hlavně skutečnost, že se jedná o celoročně provozovaný sport, s relativně nízkou pořizovací cenou potřebného sportovního vybavení ve srovnání s ostatními sporty využívající sílu větru, jednoduchou mobilitou sportovního vybavení a zejména rozvoje a dostupnosti škol a instruktorů pro výuku kitingu. Tyto základní parametry důležité pro progresivní rozvoj sportovního odvětví vytvářejí veliký předpoklad dalšího masivního rozvoje a zájmu o tento sport, kdy podle dostupných informací z vnitřní kitingové komunity vzrostl počet sportovců v tomto sportovním odvětví až o 800 % za poslední rok. ( Jedná se o odhad, vytvořený na základě výsledků prodeje nového sportovního vybavení , přičemž není zohledněn prodej použitého vybavení, které by toto procentuální číslo ještě zvýšilo.) Co je kiting …
Kitesurfing (někdy psáno dvojslovně „kite surfing“, častý je též název „kiteboarding“) je sport spočívající v jízdě po vodě na speciálním prkně (tzv. „kiteboard“) za využití tažného draka. Je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů; ještě v roce 1998 se tomuto sportu věnovalo pouze několik desítek nadšenců, v roce 2006 byl počet kitesurferů odhadován na 150 000 - 200 000.
Díky technickým inovacím a vývoji se tento sport stává bezpečnějším a dostupnějším. V rámci kitesurfingu už také vznikly samostatné disciplíny, jako například wake style, wave riding, freestyle nebo speed. Kitesurfing je jednou z mnoha variant powerkitingu; dalšími možnostmi využití tažného draka jsou například snowkiting , landkiting, buggykiting nebo jízda na mořském kajaku. Tažní draci se dokonce používají k pohonu velkých lodí.
Landkiting
Buggykiting
Úplně první pokusy o využití draka jako tažné síly byly zaznamenány v Číně ve 13. století Na počátku 19. století britský vynálezce George Pocock experimentoval s využitím tažných draků pro pohon vozidel a lodí s využitím systému čtyřšňůrových draků - stejný systém je dnes využíván u valné většiny tažných draků. V roce 1903 sestrojil jeden z pionýrů letectví, Samuel Cody, řiditelného draka, který mohl vynést člověka do výše; aby demonstroval sílu svých draků, přeplul kanál La Manche na malé lodi tažené drakem Další rozvoj přišel v 70. letech s vynálezem nových materiálů (například kevlar) pro výrobu šňůr, které díky své lehkosti a pevnosti rozšířily možnosti řiditelných draků. V roce 1978 překonal katamaran Tornado poháněný tažným drakem rychlost 40 km/h
Kiteboarding
Snowkiting
V příštích letech docházelo k mnoha experimentům a vývoji; první nafukovací drak byl patentován Němcem Dieterem Strasillou už v roce 1979. Podobný, dokonalejší systém byl patentován bratry Brunem a Dominiquem Legaignoux ve Francii v roce 1984. V roce 1990
začal Peter Lynn prodávat kitebuggy, tříkolku určenou k pohonu drakem a do roku 1999 prodal kolem 14 000 vozítek. Současně s rozmachem buggykitingu pokračoval vývoj draků určených na vodu, velkým mezníkem byl model „Wipika“ od bratrů Legaignoux z roku 1997. Zavedl revoluční konstrukci tvarovaných nafukovacích komor a zjednodušený systém ukotvení šňůr, což výrazně vylepšilo možnost odstartovat draka z vody; model Wipika se velmi podobal dnešním „Céčkům“. Bruno Legaignoux pokračoval ve vývoji draků a později se stal autorem designu nazvaného „Bow kite“, který je dnes v sortimentu většiny výrobců. Už od roku 1998 existovaly školy kitesurfingu a tento sport se pomalu začínal rozšiřovat. První závody se konaly na ostrově Maui v září 1998, vítězem byl Flash Austin. Změnu prodělaly i designy kiteboardů. V roce 1999 se začala používat jednostranná prkna odvozená od prken na windsurfing, ale během příštích dvou let převládla oboustranná prkna podobná wakeboardu. Dodnes se však jednostranná prkna využívají, například při „wave ridingu“. Je poměrně těžké přesně stanovit, kdo je skutečným „otcem“ moderního powerkitingu a jeho derivátů (kiteboardingu, snowkitingu, buggykitingu apod.). K její konečné realizaci, jak jí známe dnes, pracovalo více různých autorů svébytnými cestami. Dá se říci, že mezi první se roku 1977 řadí Gijsbertus Adrianu Panhuise (z Nizozemí). Dostal první patent s číslem NL07603691. Patent skýtal specifika vodního sportu za použití plochého prkna (surfového typu), na kterém jezdec stojí a je tažen větrem, který chytá pomocí přístroje parašutingového typu připevněném k jeho trapézu (pásu). Přestože jeho patent byl bez jakéhokoli povšimnutí a zájmu komerce, Gijsbertus Adrianu Panhuise mohl být uváženým tvůrcem kiteboardingu. Jedním problémem ale stále bylo, že tito dřívější draci se startovali pouze ze země a na rovné ploše. Nikoli ale na vodě, kde si kiteboarding později buduje své místo. Právě vynález funkční konstrukce nafukovacího kitu měl pravděpodobně největší vliv na akceleraci rozvoje tohoto sportu. Zásluhu za tento počin mají bratři Legaignouxové (FRA), kteří získali patent číslo US5366182 na první použitelný systém nafukovací konstrukce v roce 1984 (dvoušňůrový systém) a v roce 1997 pak jeho zdokonalení (čtyřšňůrový systém s tzv.depower systémem). Na základě jejich vynálezu zahájila firma WIPIcat, později Wipika vývoj a výrobu kitů. Rychle následovaly další firmy zejména z oblasti Windsurfingu (např. Naish, fOne apod.), které rychle pochopily, že se jedná o sport budoucnosti a koncem 90. let byly k dispozici první dostupné sety. Hlavním problémem byly zpočátku malé schopnosti kitu opakovaně odstartovat z vody. Cory Roeseler se dle záznamů zúčastnil prvního kite surfing world cupu v roce 1991 v San Franciscu. Celá akce byla natáčena a následně pouštěna na kanálech Discovery a ESPN. Cory se taktéž zúčastnil Weymouth Speed Trials v roce 1988 a vyhrál disciplínu nejrychlejší loď celé akce pro „kite-powered waterski“. V roce 1996 je kiteboarding poprvé světově medializovaný díky windsurfaři Laure Hamiltonovi a Manu Bertinovi, kteří předvedli nový směr, jež byl radikální pro surfaře a wakeboardisty. Popularita tohoto sportu během krátké doby prudce stoupla jako jeden z nejrychleji se rozvíjejících vodních sportů v období posledních 2 let.
Cílené zaměřené pro region NUTS II - Severozápad – Karlovarský kraj Zásadním eliminačním faktorem, který brzdí a odrazuje velikou část zájemců a nejen z Karlovarského kraje o tento sport je jednoznačně nedostatek vhodných, upravených a bezpečných ploch na území České Republiky. Nejdůležitějšími parametry pro určení vhodnosti prostoru pro bezpečné provozování tohoto sportu jsou, vhodné větrné podmínky,
volný prostor bez blízkosti vysokých dřevin, které by zásadně měnili lokální větrné prodění a omezovali bezpečné starty a přistávání kitů ( což je problém většiny vodních ploch) a bezpečný vstup na vodní plochu. Právě díky absenci vhodných ploch pro provozování kitingu v rámci regionu, a to i s přihlédnutím k situaci na Německé části příhraničního území, jsou zájemci o kiting z našeho regionu využívány nejbližší veřejné kite pláže v Jihomoravském kraji konkrétně na jezeře Dyje I a III a v sousední Spolkové republice Německo na jezeře BarwalderSee poblíž města Hoyerswerda. Právě toto jezero vzniklé jako rekultivační projekt po bývalé hornické činnosti v oblasti uhelných dolů, kde je již obdobný projekt realizován, dává jasnou představu o udržitelnosti a vhodnosti tohoto navrhovaného projektu.
Z místních vodních ploch jsou využívány pouze přehrady Jesenice u Chebu a Nechranická vodní nádrž a Lipno. Ale jejich možnosti jsou značně omezeny , zejména díky vysokým dřevinám, znemožňujícím potřebný bezpečný přístup do vody. Jelikož jsou tyto místa využívána i mnoha kitery z příhraničí Bavorska, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, dochází díky občasné vysoké koncentraci sportovců k nebezpečným konfliktním situacím, které nepřispívají k rozvoji tohoto sportu a turistiky v regionu. Právě z výše uvedených důvodů si klade tento projekt jako hlavní cíl vybudování vhodné plochy a do budoucna i dalšího zázemí pro umožnění zapojení širší veřejnosti z celé příhraniční oblasti České Republika a Německé spolkové republiky do sportu, u kterého se již jedná o zařazení mezi olympijské disciplíny. Jako související cíl tohoto projektu bude výuka, a propagace, zajištění bezpečnosti a podpora turistického ruchu v lokalitě jezera Medard. Předpokládá se využití tohoto sportoviště zájemci ze spádové oblasti od Českých Budějovic na jihu, Prahy na východě, Ústí nad Labem na severu a německého Bayreuthu na západě
Jelikož kiting je celosezónní sport, klade si tento projekt za cíl vytvoření víceúčelové plochy s možností umístění přenosných freestylových překážek, jako jsou kickery, raily apod.jak na plochu pro land kiting a snowkiting, tak i do vody v lehkém pontonovém provedení. Dalším cílem je umístění meteorologické stanice se zaměřením na měření směrů a rychlosti větru pro danou lokalitu s on-line propojením a její umístění a propagaci na obecných i specializovaných webových portálech pro turistiku a vodní sporty. Součástí meteostanice by byla on-line webová kamera pro sledování aktuálního využití vodní plochy a kitebeache. Cílem pro využití jezera Medard v zimním období tímto projektem je zajistit monitoring síly ledu a uveřejňování aktuálních informací o teplotě vzduchu rychlosti a směru větru pro možnost Snowkitingu přímo na zamrzlé ploše jezera a v jeho okolí.
Popis projektu: Projekt počítá s vybudováním regionálně dostupnému i parametricky vhodnému prostředí pro provozování základních forem kitingu s návaznými doplňkovými službami, které budou řešeny následně samostatným projektem po realizaci tohoto základního projektu. Projekt je umístěn na jižním svahu a přiléhá k břehové linii jezera Medard. Jezero Medard je polohově situováno na západě České republiky mezi městy a obcemi Sokolov, Citice, Bukovany, Habartov, Josefov a Svatava.
Součástí tohoto projektu I. Etapy je -
rekultivace pozemku označení pozemku a stanovení zásad užívání dopravní přístup a parkování zajištění sociálního zařízení a místa pro odpad vybudování meteostanice vybudování nízkého mola pro záchranný člun
Předpokládané řešení II. Etapy, na kterou bude zpracován samostatný projekt podle faktického stavu ve vybudovaném Kitecentru po roce 2017, uvažuje o vybudování vyhlídkového mola v relaxační části Kitecentra. Součástí mola, které bude ve svahu umístěné na dřevěných pilířích a bude i plně ekologicky odstranitelné, bude i lehká dřevostavba, ve které bude servisní středisko a prodejna drobného vybavení pro kitující sportovce a případě i pro cyklisty v návaznosti na cyklostezkou protínající areál Kitecenntra. Rekultivace pozemku: Základem projektu je průběžná rekreační rekultivace schváleného pozemku určeného pro tento projekt. Jedná se o pozemek v majetku společnosti Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. umístěného na jihozápadní straně jezera Medard v katastrálním území Čistá u Svatavy ve vzdálenosti cca 200 m od napouštěcího koryta směrem na západ. Plocha o velikosti 100x200m kopírující břehovou linii.
Plocha je ohraničená pouze nízkými informačními cedulemi v každém rohu s označením, že se jedná o kitebeach, na které platí určitá omezení pohybu. Tato omezení a jejich popis budou detailně popsány v provozním řádu, který bude umístěn na dvou nejfrekventovanějších předpokládaných místech pro vsup a výstup do této zóny a velkých informačních tabulích. Tyto budou kromě provozního řádu obsahovat i obecné informace o jezeře a kitingu a provozovateli s kontaktními údaji.
Průběžná rekultivace pozemku spočívá v jeho zemědělské a technické údržbě, jako je jeho srovnávání, sekání trávy, odstraňování náletových dřevin a ostatní úpravy směřující udržení pozemku k běžnému rekreačnímu využití i v případě, že nebude aktuálně (např. v bezvětří) využívám pro kiting. Rekreační rekultivace naváže na dokončenou technickou rekultivaci s tím, že bude pozemek srovnán, doset travním semenem a uveden do stavu běžné parkové plochy – veškeré rekultivace budou konzultovány nebo prováděny společností Zahradní a parková spol. s r.o. Označení pozemku a stanovení zásad užívání: Pozemek bude technicky rozdělen na dvě části tzv. startovací zóna do vzdálenosti cca 40 m od břehové linie a zbývající část, která bude využita jako relaxační a parkovací plocha pro návštěvníky kite centra. Na rozích obou přilehlých ploch se budou nacházet informační tabule s informacemi o provozovateli Kitecentra a varování před zvýšením nebezpečím v době, kdy je provozován kiting. Z globálního zájmu je nutné dbát na přilehlé pozemky, zejména k eliminaci výskytu vysokých dřevin ve směru nejčastějšího větrného proudění, hlavně do prostoru startovací a přistávací plochy Pravidla
využívání
a
údržby
travnaté
plochy
Kite
centrum
Medard
1. Přístup je povolen kdykoli a komukoli, pokud neničí travnatý povrch kiteparku, neznečisťuje či neničí park a okolní přírodu. 2. Každý kiter, který hodlá kiterpak pravidelně navštěvovat, přispěje na sečení trávy a úklid parku a to finanční formou (viz podmínky užívání) a bude se podílet na brigádách (čistění od kamení, úprava plochy atd.) a stane se tak členem sportovního klubu, z čehož pro něho budou vyplývat různé výhody, slevy na zboží atd. 3. Každý občan má povolen přistup na travnatou plochu. Kdykoliv se nelétá s kity, může zde provozovat jakékoliv aktivity neničící park a okolní přírodu. 4. Pokud se na ploše provozuje landkiting, má každý návštěvník ve vlastním zájmu povinnost zeptat se, kde může své aktivity provozovat tak, aby nedošlo ke zranění jeho či kiterů. 5. Každý návštěvník kiteparku si musí počínat ohleduplně k povrchu a okolní přírodě. Nikdo nesmí na ploše zanechávat jakékoli odpadky, apod. 6. Neukázněný či neohleduplný kiter či jiný návštěvník může být z prostoru vykázán a může mu být zakázán další přistup na plochu. 7. Každý, kdo na ploše provozuje jakýkoli sport, si je vědom, že tak činí na vlastní riziko a nemůže tedy požadovat jakoukoli náhradu na provozovatelích kiteparku ani na vlastnících pozemků 8. Každý návštěvník, který je nespokojen s chováním kiterů, může toto řešit s provozovateli kiteparku (například upozornit na návštěvníka, který ničí prostor, či po sobě nechává odpadky). 9. Při silném větru či větším počtu kiterů pohybujících se po celé ploše parku může být z důvodu bezpečnosti zakázán vstup nekitujícím návštěvníkům. 10. Každý návštěvník musí pro příjezd do kiteparku využívat přístupovou cestu a nesmí vjíždět mimo komunikace k tomu určené. Vjíždění vozem na plochu je přísně zakázáno. Přistup k ploše bude označen. 11. Přihlížející divák musí stát vždy na návětrné straně kiteparku, kde je v bezpečí. zakázáno provozovat hlasité hudební projekce. 12. Je přísně 13. Je přísně zakázáno vstupovat na deštěm rozmáčenou plochu.
14. Z důvodu bezpečnosti je přísně zakázáno vstupovat na plochu při provozování landkitingu bez ohlášení se kiterům. 15. Je přísně zakázáno znečišťovat plochu a klást na ní překážky, které by mohli zranit kitera či sportující návštěvníky 16. Každý je povinen po sobě uklidit veškeré sportovní náčiní a případný nepořádek. 17. Každý kiter, který není členem klubu má vstup povolen za předpokladu, že je předem seznámen s pravidly kiteparku (osobně, telefonicky, písemně). 18. Je zakázano vjíždět na vedlejší pozemky, které nejsou v nájmu Kiteboarding-Team o.s.. 19. Členem klubu se stává každý kiter, který pravidelně navštěvuje Kitecentrum a podílí se finančně a manuálně na provozu kiteparku. Díky za dodržení pravidel v zájmu udržení si tohoto úžasného spotu. Dopravní přístup a parkování Bude řešeno v rámci základních dopravních komunikací s napojením na budoucí západní obchvat Sokolova s případnou vyjímkou vlastníka pozemků pro vjezd a parkování pro návštěvníky Kite centra Parkování vozidel včetně obytných karavanů bude řešeno parkovištěm na okraji relaxační zóny, na jižní straně od obslužné komunikace v horní rovinaté části Kite centra. upřesnění v projektu podle schváleného územního plánu a dohody s vlastníkem pozemku. Ideálně se předpokládá vjezd na parkoviště pouze návštěvníkům Kitecentra s vybíraným poplatkem za parkování s vyjímkou členů Kiteboarding-teamu o.s. Zajištění sociálního zařízení a místa pro odpad pronájmem mobilních zařízení. Odpadky budou Sociální zařízení bude řešeno shromaždovány o plastových pytlích umístěných ve stojanech se záklopem umístěných na okraji relaxační parkovací zóny Vybudování meteorologické stanice Meteorologická stanice bude umístěna na samostatném kovovém stožáru, ve výšce cca 10 m umístěným v relaxační a parkovací zóně. Napájení bude vlastním zdrojem s využitím panelového solárního dobíjení a Wifi připojením na nejbližší přípojný bod. Součástí
meteorologické stanice bude i Webová kamera
Časový harmonogram projektu stanovený pro jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku: I.2012
II.2012 III.2012 IV.2012 I.2013 II.2013 III.2013 IV.2013 I.2014 II.2014 III.2014 IV.2014
Základní rekultivace pozemku Označení pozemku a stanovení zásad užívání Dopravní přístup a parkování Zajištění sociálního zařízení a místa pro odpad Vybudování meteostanice Vybudování mola pro Záchranný člun
Rozpočet Projektu předpoklad na úpravu plochy 20 tis m2: Rozpočet primární biologické rekultivace: příloha č. 1 - Zahradní a parková spol.s r.o. Rozpočet označení Kite centra: příloha č. 2 Rozpočet následné údržby: příloha č. 3 Rozpočet na výstavbu a provoz meteorologické stanice: příloha č. 4 Rozpočet na výstavbu mola pro záchraný člun: příloha č. 5 Rozpočet na výstavbu parkoviště příloha č. 6 Posouzení vlivu na životní prostředí: příloha č. 7
Ekonomické a finanční hodnocení projektu:
Vzhledem k neziskovému zaměření a rozsahu projektu je reálný předpoklad jeho budoucího možného samofinancování z vlastních zdrojů sdružení. Hlavní rozpočtové položky budou spočívat v nákladech na údržbu pronajaté plochy, úhradu nájemného podle budoucího smluvního nastavení pronájemní smlouvy, provozu záchranného motorového člunu, likvidace odpadů a pronájem sociálního zřítení (ToyToy). Způsob financování projektu: Vlastní zdroje sdružení Dotace a granty Sponzorské dary a reklamní sponzoring
Předpoklady udržitelnosti a možná rizika projektu:
Základním předpokladem udržitelnosti projektu jsou zejména faktory spojené s velkou progresí nárůstu zájmu o tento sport, a to zejména díky jeho atraktivitě jako adrenalinového sportu, jeho cenové dostupnosti v souvislosti s pořizovací cenou sportovního vybavení. Ve srovnání s windsurfingem nebo jachtingem v základních třídách jsou pořizovací náklady v desítkách procent nižší. Dalším parametrem pro udržitelnost tohoto projektu je snadná mobilita kitingového vybavení, kdy nejsou potřeba žádné speciální úpravy přístupu na vodní plochu. Zásadním faktorem pro dlouhodobou udržitelnost projektu je ale skutečnost, že nejbližší dostupné kite centrum se nachází ve vzdálenosti 300 km a to mimo území České repuliky. Z tohoto vychází i předpoklad široké spádové oblasti, ve které bude Kite centrum Medard jediným zařízením s potřebnými vlastnostmi pro bezpečné a kvalitní sportovní vyžití, které bude využívat mnoho sportovců ze regionu i sousedního Německa. Současně se vznikem Kitecentra a schváleného přístupu na vodní hladinu je zaznamenána poptávka tří škol zabývajících se výukou kitingu v této lokalitě. Dosud se většina výuky, díky bezpečnostní situaci na domácích vodních plochách (nebezpečné vysoké dřeviny a špatný přístup do vody) konala na Kite beach Mushow na Jižní Moravě, něco málo na Lipně a odhadem 90% výkuky je lokalizováno u nejbližších moří, zejména v Baltickém moři. Udržitelnost projetu, z ekonomického hlediska je rovněž předpokládaná, a to díky nízkým provozním nákladům spojených s údržbou, nájmem a zajištěním úklidu, které budou plně pokryty s hospodářských aktivit občanského sdružení a jejich sponzorů. Jistým rizikem, které však nijak zásadně neovlivní udržitelnost projektu, může být vybudování obdobného spotu na nově napuštěném jezeře Milada u Ústí nad Labem – Trmicích, které by přesunulo část vyznavačů tohoto sportu do jim bližšího regionu. Jezero Medard by však svou polohou řešilo jižní, západní a východní spádovou oblast. Pro předkládaný projekt jsou použity vlastní materiály Kiteboarding-team.cz a materiály použité z veřejných nebo schválených zdrojů které jsou níže uvedeny: Mapy
- Google.com - Seznam.cz
Foto Text
- OzoneFly.com - Wikipedie - Kajťáci.cz
