Připomínky podané v souladu s pravidly konzultačního procesu k návrhu cenového rozhodnutí ERÚ k cenám tepelné energie od roku 2014 ze dne 28. srpna 2013 Bod
Připomínka, návrh promítnutí připomínky do cenového rozhodnutí a odůvodnění
Elektrárny Opatovice a.s., Pražská teplárenská a.s, Dalkia ČR, a.s., United Energy, a.s., Teplárenské sdružení ČR, Plzeňská energetika a.s., Skupina ČEZ, MVV Energie CZ a.s. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Obecná Navrhujeme k návrhu změn cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie ze dne 28.8.2013 (dále jen „Cenové rozhodnutí“) doplnit podrobnou připomínka analýzu právního a skutkového stavu, zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu a zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu. k CR Doplnit návrh cenového rozhodnutí o důvodovou část obsahující analýzu právního a skutkového stavu, zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu a zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu. Vzhledem k tomu, že výše uvedené náležitosti jsou podle našeho názoru podstatné pro naplnění smyslu a účelu konzultace návrhu cenového rozhodnutí, se domníváme, že doplněný návrh cenového rozhodnutí ve smyslu této připomínky a dalších níže uvedených připomínek, kde namítáme nedostatek transparentního odůvodnění navržených změn cenového rozhodnutí, by měl být v souladu s ustanovením § 17e energetického zákona předložen k veřejné konzultaci.
(1.1.1) Přílohy 1 CR
Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že z nálezu Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000, který je vyvěšen v sekci soudních rozhodnutí na internetových stránkách Úřadu, lze dovozovat, že cenové rozhodnutí k cenám tepelné energie je právním předpisem, a Úřad patří mezi ústřední orgány státní správy, se domníváme, že na legislativní proces změny cenového rozhodnutí by měl Úřad alespoň přiměřeně aplikovat základní požadavky platných Legislativních pravidel vlády, tedy především, že by návrh změny cenového rozhodnutí měl obsahovat podrobnou analýzu právního a skutkového stavu, zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu a zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu. Tyto požadavky lze nicméně podle našeho názoru dovodit i z požadavku na transparentnost a předvídatelnost výkonu pravomocí Úřadu a ochranu oprávněných zájmů držitelů licencí, které jsou uvedeny v energetickém zákoně. Domníváme se, že smyslem konzultačního procesu je mimo jiné připomínkování smyslu, účelu a předpokládaného dopadu navrhovaných změn v cenovém rozhodnutí. Předpokladem možnosti vyjádření k těmto atributům je ovšem jejich zveřejnění ze strany Úřadu. Postup, kdy jsou zveřejněny pouze navrhované změny cenového rozhodnutí bez jakéhokoli bližšího vysvětlení, podle našeho názoru nenaplňuje důvody a smysl konzultačního procesu podle energetického zákona. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Navrhujeme vypustit navrženou úpravu v bodě 1.1.1 přílohy č. 1 Cenového rozhodnutí. Odůvodnění: V úpravě se hovoří o „nejvýhodnější nabídce“, není však vůbec jasné, o jakou nabídku se má jednat a kdo a jak ji má učinit. Respektive z jaké konkrétní nabídky se má vycházet, protože v daném období vůbec nemusí dojít k poptávce (dodávky paliva jsou kryty dlouhodobou smlouvou). I když v daném období může být k dispozici (často krátkodobě) výhodnější nabídka, společnost ji nemusí mít možnost využít, protože již uzavřela dlouhodobou smlouvu za podmínek odpovídajících době, kdy tato smlouva na dodávky paliva byla uzavřena. S ohledem na riziko a administrativní náklady není efektivní a z hlediska ochrany odběratele žádoucí uzavírat smlouvy na dodávky paliva na velmi krátké časové úseky. Takový přístup byly některé teplárny v minulosti nuceny volit například při nedostatku uhlí na trhu, nejde však určitě o standard, který by měl Úřad v cenovém rozhodnutí preferovat.
1
V zákoně o cenách je zaveden institut obvyklé ceny, kterou se rozumí cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Pouze tato cena – v místě a čase - je srovnávací hladinou podle zákona, kterým jsou povinni se regulované subjekty řídit. Nemohou se tedy současně řídit odchylnou úpravou v cenovém rozhodnutí.
(2.10.1) Přílohy 1 CR
V případě ceny obvyklé se principiálně jedná o objektivní kategorii, kterou je možné posoudit nezávisle na konkrétním regulovaném subjektu. Pojem „nejvýhodnější nabídka“ je naopak pojmem principiálně subjektivním, který je odvozen od konkrétních kritérií, podle kterých se výhodnost nabídky posuzuje. Tato kritéria však nejsou nijak objektivně stanovena a tudíž nelze posoudit, zda ta či ona nabídka byla objektivně (univerzálně) nejvýhodnější – různé subjekty mohou u stejného výchozího souboru nabídek zcela legitimně dospět k jiné volbě nejvýhodnější nabídky. Nelze tedy ani kontrolovat splnění nově doplněné podmínky. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Navrhujeme vypustit navrženou úpravu v bodě 2.10.1 v příloze č. 1 Cenového rozhodnutí. Odůvodnění: Z hlediska ochrany odběratele je podstatné, zda nedochází v rámci propojené skupiny k umělému nadhodnocování cen dodávek zboží a služeb od propojených společností. Takovému chování brání obecná právní úprava v zákoně o cenách i daňová legislativa, kdy by danému subjektu hrozilo doměření daně z příjmů i DPH ze strany finančního úřadu. Tato problematika je navíc již řešena i v Cenovém rozhodnutí – například bod 1.1. přílohy č. 1 cenového rozhodnutí – obvyklé ceny paliv. Podle § 2 dost. 7 zákona o cenách v platném znění se při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů vychází z „dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží“. Obvyklou cenou se podle zákona o cenách rozumí cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Pokud je tedy možné stanovit obvyklou cenu určitého zboží nebo služby, není možné restriktivním způsobem dále omezovat její použití v rámci obvyklé úrovně nákladů regulovaného subjektu. I v případě, že není obvyklou cenu možné stanovit, hovoří zákon o potřebě posouzení ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku tak, aby prodávající nebo kupující nezískal „nepřiměřený majetkový prospěch“. Při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie je tedy potřeba vycházet v první řadě z obvyklých cen a to i v případě vertikálně integrovaných subjektů. Jiný postup by byl v rozporu s dikcí i smyslem zákona o cenách. Navržená úprava neodůvodněně diskriminuje společnosti s integrovaným hodnotovým řetězcem v rámci skupiny, protože nijak nedopadá na případy, kdy je dodávka téhož zboží nebo služby zajišťována se ziskem (případně i nemravně vysokým), ale od nepropojeného subjektu. Nediskriminační postup ERÚ v souladu s platnou legislativou je nepochybně oprávněným zájmem regulovaných subjektů. Odlišný postup může zakládat rozpor s § 17 odst. 4 energetického zákona. Z hlediska zákonných požadavků musí účetní jednotka fakturovat zboží a služby propojeným osobám za ceny obvyklé, tedy včetně zisku, který při této obvyklé ceně vytváří. Jiný postup je postižitelný podle daňové legislativy a může vyvolávat i otázky bezdůvodného obohacení jednoho právního subjektu na úkor jiného a další právní souvislosti. Zákon o dani z příjmu definuje v § 23 odst. 7 princip tržního odstupu, který by měl být aplikován ve vztazích mezi propojenými osobami. Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. V případě přeshraničních vztahů lze požadavek na zachování tržního odstupu v případě transakcí mezi spojenými osobami nalézt v článku 9. Smluv o zamezení dvojího zdanění. Princip tržního odstupu je blíže definován ve Směrnici OECD o transferových cenách pro mezinárodní společnosti a daňové správy publikovanou ve Finančním zpravodaji. Jednou ze zásad tržního odstupu je, že odměna za vnitropodnikové funkce, jež představují
2
hlavní činnost u poskytovatele, by vždy měla být stanovena s cílem dosažení zisku u poskytovatele. Jednání, které je v rozporu s touto zásadou, představuje porušení principu tržního odstupu. Fakturace na úrovni nákladů (tzv. cost sharing) je umožněna jen u dohod o sdílení nákladů nevýznamných položek. O dohodu o sdílení nákladů se však může jednat jen tehdy, jsou-li naplněny požadavky uvedené v části VIII. Směrnice OECD. Hlavním požadavkem je, že všichni účastníci této dohody musí mít prospěch z takového ujednání a současně se nesmí jednat o hlavní činnost poskytovatele. Podle § 36a zákona o dani z přidané hodnoty je při poskytování plnění mezi spojenými osobami nutné použít cenu obvyklou (tj. cenu včetně ziskové marže), je-li cena plnění nižší než cena obvyklá, osoba, pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, nemá nárok na odpočet daně nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši. Platí zde tedy obdobný přístup jako v případě daně z příjmu. Zjištění míry zisku ukládá povinnosti dalším subjektům, které daná společnost podléhající regulaci ceny není schopna ovlivnit. Dodávky jsou často kryté dlouhodobými smlouvami a propojení na úrovni například 25 % rozhodně nezaručuje možnost tyto smlouvy změnit a doplnit do nich povinnost předávání kalkulace. Fakticky tak může být jediným řešením jejich výpověď, která ovšem může znamenat úhradu vzniklých škod a sankcí a může mít i významný ekonomický dopad, protože nově uzavíraná smlouva může být za méně výhodných podmínek. Bez podrobné metodiky je v mnoha činnostech velmi obtížné vyčíslit konkrétní zisk, který s těmito činnostmi nebo zbožím souvisí – viz rozsah cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie, které se týká jednoho zcela homogenního a relativně jednoduchého produktu. Návrh vyvolává obrovskou administrativní zátěž u držitelů licence v rámci propojené skupiny, protože fakticky požaduje každou dodávku podložit kalkulací zisku - respektive doložením, že cena zisk neobsahuje. V praxi bude u většiny problémových subjektů díky akciím na majitele prakticky nemožné prokázat, zda jsou ve skutečnosti propojené anebo nikoli. Na druhou stranu je potřeba upozornit, že propojeným subjektem jsou v řadě případů také města a obce a požadavek pro ně znamená provádět kalkulaci všech služeb například v rámci odpadového hospodářství, zásobování vodou a podobně, které teplárenská společnost využívá. V praxi může jít i o velké množství položek a značnou administrativní zátěž dalších společností vlastněných municipalitami.
(4) Přílohy 1 CR
Motivem pro vzájemné poskytování služeb ve skupině majetkově propojených osob je úspora nákladů. Jedná se například o služby poskytované z jednoho místa pro ostatní společnosti ve skupině jako je vedení finančního nebo mzdového účetnictví, IT podpora, výkaznictví, nákup paliva apod. Poskytovatel sdílených služeb je díky vyšší efektivnosti levnější, než kdyby si tyto činnosti společnosti zabezpečovaly samy, či kdyby je nakupovaly od externích dodavatelů. Navržené ustanovení, které neumožňuje ze vztahů mezi spojenými osobami dosahovat přiměřeného zisku, je z pohledu spojeného dodavatele ve vztahu k ostatnímu trhu diskriminační a nelogické, protože ve svém důsledku může vést k celkovému navýšení oprávněných nákladů vstupujících do ceny tepla. Společnostem s integrovaným hodnotovým řetězcem vzniká motivace k prodeji propojených subjektů, což se může nepříznivě odrazit ve výši nákladů v koncové ceně. Vzniká také motivace k zajišťování služeb dceřinými společnostmi „na vlastní pěst“ a opuštění synergií, což má v konečném důsledku opět negativní dopad na cenu tepla. Příkladem může být nákup zemního plynu – je-li zajišťován v rámci skupiny, je možné docílit výhodnější ceny než v případě, kdy každá společnost ve skupině postupuje samostatně. V případě požadavku na bezprostřední přeúčtování nákladů ovšem mizí motivace se o tyto úspory, ze kterých profituje zákazník, starat. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Navrhujeme vypustit navržené změny v odstavci 4 přílohy č. 1 Cenového rozhodnutí. Odůvodnění: Podle zákona o cenách (§7 odst. 2 písm. b)) se za přiměřený zisk považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Pojem „použitý kapitál“, který se týká pasivní strany účetní bilance, nelze bez dalšího zužovat pouze na zůstatkovou cenu provozních aktiv ve smyslu vyhlášky č. 59/2012 Sb., protože tato výše kapitálu nemusí být dostatečná pro výkon licencované činnosti. V případě pořizování nového majetku navíc podle navržené metodiky dojde k navýšení přiměřeného zisku až ve chvíli, kdy tento majetek začne být odepisován. Část majetku, která bude odepsaná od data jeho uvedení do provozu (kdykoli v průběhu roku, obvykle v letních měsících) do 31. 12.
3
daného roku, se navíc do výše přiměřeného zisku nepromítne vůbec. Není zřejmé, jakým způsobem Úřad postupoval a jaké „srovnatelné ekonomické činnosti“ vzal v úvahu, když dospěl k hodnotě 7,7 %. Upozorňujeme, že výroba a distribuce tepelné energie je vzhledem ke konkurenčnímu prostředí a zahrnutí výrobní části (vlastní energetická komodita) spojena s podstatně větším rizikem než regulované činnosti v elektroenergetice nebo plynárenství, které se týkají pouze distribuce, a nelze tedy mechanicky aplikovat stejnou výši přiměřeného zisku. Není jasné, jakým způsobem byla stanovena hodnota 7,7 % - postup Úřadu je tedy v tomto případě možno označit za netransparentní. Nezveřejnění podrobné metodiky stanovení výše přiměřeného zisku zavdává pochybnosti ohledně transparentnosti konzultačního procesu, kdy regulované subjekty nemají k dispozici potřebné informace. Současně je tento postup také v rozporu s požadavkem na předvídatelnost výkonu pravomocí Úřadu. Stanovení této hodnoty pro příští rok nemohly regulované subjekty nijak předvídat, protože vůbec není zřejmé, jakým způsobem k ní Úřad dospěl a zda a jak vyhodnotil dopad této změny na regulované subjekty a zda zajistil ochranu jejich oprávněných zájmů. V tomto ohledu je tedy postup Úřadu v rozporu s Energetickým zákonem. Podobnou úpravu by bylo možné učinit pouze po pečlivé analýze důsledků a dopadů a vyhodnocení rizik. Příslušné vyhodnocení by mělo být k dispozici pro uplatnění připomínek v rámci konzultačního procesu. Odstavec 4 umožňuje řadu různých a ve svých důsledcích velmi odlišných výkladů. Nesplňuje tedy základní požadavek Legislativních pravidel vlády, podle nichž má být právní předpis formulován jednoznačně a srozumitelně. Z nejednoznačnosti předpisu potom vyplývá jeho neaplikovatelnost podkopávající právní jistotu regulovaných subjektů, kdy pozdější výklad respektive praktické uplatnění cenového rozhodnutí může být v rozporu s legitimními očekáváními. Návrh cenového rozhodnutí hovoří o obvyklé výnosnosti použitého kapitálu v jedné cenové lokalitě. V případě regulace míry zisku po jednotlivých cenových lokalitách může nastat paradoxní situace, kdy v levnějších lokalitách budou držitelé licence tlačeni do nižší ceny tepelné energie a naopak v lokalitách s vyšší cenou budou mít možnost cenu zvýšit. Tím může dojít k rozevírání pomyslných nůžek a prohlubování rozdílů v ceně tepelné energie v různých lokalitách. Toto řešení považujeme z pohledu ochrany zákazníků za kontraproduktivní. V cenové lokalitě s nízkými cenami tepla by navržené opatření mohlo vést k požadavku na další snížení již tak podprůměrných cen tepla, což by nevyhnutelně vedlo ke snížení připojovacího potenciálu nových zákazníků. V okruhu stávajících horkovodů a teplovodů lze připojovat nové zákazníky do určité vzdálenosti. V lokalitách s plně konkurenceschopnou cenou tepla je tato limitní vzdálenost dána prodejní cenou tepla a cenou investice. V situaci, kdy ceny trubek a prací nejsou regulovány a cena tepla by měla klesat, zúží se oblast připojitelných objektů. Důsledkem bude nezbytně dražší vytápění z jiných zdrojů pro objekty nepřipojené na vysokoúčinnou kogenerační výrobu elektřiny a tepla a nerealizace úspor primárních paliv v energetické bilanci státu ! Zavedení regulace ziskovosti vázané na zůstatkovou hodnotu aktiv v průběhu jejich životnosti znemožní regulovaným subjektům generovat odpovídající peněžní tok potřebný pro zajištění své činnosti. Pokud totiž regulovaný subjekt historicky nastavuje absolutní ziskovost tak, aby mu v čase příliš nekolísala (nezbytné většinou z obchodního hlediska), pak zákonitě uplatňuje v prvních letech po pořízení majetku výrazně nižší relativní ziskovost ve vztahu k zůstatkové hodnotě aktiv, kterou je pak přirozeně nucen kompenzovat vyšší relativní ziskovostí ve vztahu k zůstatkové hodnotě aktiv v období blízké konci doby jeho životnosti (tedy v období jeho nízké zůstatkové ceny). Zavedením regulace ziskovosti na zůstatkovou hodnotu aktiv nikoliv v době jejich pořízení ale až v průběhu jejich živostnosti bez zohlednění této skutečnosti, tak může způsobit nejen výrazně nižší faktickou celkovou návratnost dříve pořízených aktiv, než Úřad navrhuje, ale navíc by nemuselo být umožněno ani zajištění dostatečného peněžního toku pro prostou obnovu těchto aktiv (v případě zohlednění inflace v rámci investičního cyklu). Logickým důsledkem je omezení investic do obnovy a modernizace majetku a postupné zhoršování jeho spolehlivosti i účinnost výroby tepelné energie a tím nárůst nákladů. V případě omezení investic může mít řada společností v brzké budoucnosti problém vyrovnat se se zásadním zpřísněním požadavků na snižování emisí znečišťujících látek.
4
Ekoenergosvaz ČR (1.1.1) Přílohy 1 CR
(2.3.4) Přílohy 1 CR
(2.10.1) Přílohy 1 CR
(2.10.2) písm. g) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Ponechat v původním znění. Odůvodnění: Doplněný text v bodě 1.1.1 může budit dojem pravidla omezujícího ekonomicky oprávněný náklad, ale jak se toto pravidlo bude naplňovat? Jak a kdo bude u dodavatele TE zkoumat nejvýhodnější nabídku? ERÚ sice kontroluje, zda byly dodrženy podmínky cenové regulace, ale jak bude hodnotit zda je nějaká nabídka výhodnější než jiná. Zde by byla nutná důsledná analýza a i v té stejně bude vždy přítomen prvek subjektivnosti. Jediným východiskem by snad bylo, kdyby regulátor přikázal výrobcům TE, s kým mají obchodovat a vzal za to na sebe i související odpovědnost. Tu má v současné době výrobce TE. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Vypustit bod z CR. Odůvodnění: Dodavatel TE nemůže opravovat pronajatý majetek nad rámec svých smluvních povinností. Při pronájmu majetku je např. i pro daňové účely důležité stanovit, kdo bude pronajatý majetek opravovat. Obecně pokud bude dohoda mezi pronajímatelem a nájemcem, že bude opravovat nájemce, dodavatel TE, tak se bude jednat o jeho oprávněný náklad. Pokud by nájemce opravoval nad rámec - nejenom, hrubě by porušoval nájemní smlouvu. Nyní se přidává další doplnění textu. To dle našeho názoru ještě více zviditelňuje nadbytečnost celého ustanovení. Limitem, i tak diskutabilním, je omezení výše nájemného uplatněného do ceny TE. Povolené nájemné nemusí být stejné – to je nájemné, které dodavatel TE hradí v souladu se svojí nájemní smlouvou. Je zřejmé, že zde úplně chybí definice, co je to „povolené nájemné“. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Vypustit text „nebo poskytnuté mezi spojenými osobami s výjimkou tepelné energie“. Odůvodnění: Definice spojených osob v ZDP je velmi široká (např. spojené osoby jsou v podstatě všechny osoby ve skupině – i nepřímo spojené, osoby blízké atd.). To znamená, že pokud dodavatel TE nakoupil cokoliv (mimo nakupované TE) od spojené osoby, že tato musí prodávat bez zisku. Dodavatel TE nemůže obecně požadovat, aby prodávající osoba např. osobních ochranných pomůcek, mu sdělovala, jaký má zisk nebo zda má vůbec nějaký. A jaký zisk? Tento obchodník a jeho zboží nepodléhá cenové regulaci, takže žádné kalkulace povinně nevytváří. V účetnictví může vykázat zisk nebo také ztrátu. Jak se dosažený účetní zisk přiřadí k určitému prodanému zboží tak, aby odběratel vyhověl cenovým předpisům. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Upravit text na: „odměny z výkonu funkce osob, které jsou členem kolektivního statutárního orgánu nebo členem dalších orgánů právnických osob,“ Odůvodnění: Nový občanský zákoník účinný od 1.1.2014 již nezná možnost, že jednatel je statutárním orgánem, ale je sjednocuje terminologii, že jak jednatel i členové představenstva jsou členové statutárních orgánů. Proto doporučujeme vypustit „funkce osob, které jsou statutárním orgánem“ a ponechat pouze „funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu“. Dále nový občanský zákoník znesnadňuje možnost mít smlouvu o výkonu funkce a pracovní smlouvu na obchodní vedení společnosti. Proto u jednatelů menších tepelných hospodářství (typicky počet zaměstnanců 5-15) bude nutné, aby svou mzdu nebo větší část mzdy pobírali na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele, což je odměna člena statutárního orgánu. Vyjmutí této pravidelné měsíční odměny jednatele z cenové kalkulace velmi znevýhodňuje menší tepelné hospodářství. Proto navrhujeme, aby se tento bod vztahoval pouze na kolektivní orgány (představenstva a dozorčí rady).
5
(4.2) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Vypustit bod z CR. Odůvodnění: Podle tohoto ustanovení by od roku 2014 dodavatel TE pro účely zjištění přiměřeného zisku měl přihlížet pouze k zůstatkovým cenám provozních aktiv. Zůstatkové ceny se v čase snižují, pokud bude nějaké aktivum již odepsané, tak se nebude moci kalkulovat žádný zisk (i přesto, že obvyklá výše kapitálu bude v určité výši, obvyklá výnosnost tohoto kapitálu také, ale protože má konkrétní dodavatel TE nízké nebo žádné zůstatkové ceny - již odepsaný majetek, tak by mohl kalkulovat pouze malý nebo žádný zisk. Ze znění textu v návrhu CR není zřejmé, jak posuzovat majetek pronajatý. Kromě toho je zde časový nesoulad s potřebou kalkulace ceny dle Cenového rozhodnutí a možností dodavatele TE mít k dispozici údaje pro kalkulaci. Cenu TE pro rok 2014 požadují odběratelé nejpozději v prosinci 2013, ale dodavatel TE má použít údaje známé až k 31. prosinci 2013 (z účetní uzávěrky, známé nejdříve v březnu až červnu 2014).
Hospodářská komora České republiky (1.1.1) Přílohy 1 CR
(2.10.1) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Požadujeme vypustit navrhované doplnění tohoto bodu bez náhrady a ponechat tak text daného bodu v původním znění bez úprav, tedy: „(1.1.1) Při posuzování úrovně palivových nákladů nebo nákladů na nakupovanou tepelnou energii v ceně tepelné energie se vychází z dlouhodobě obvyklé účinnosti užití energie při výrobě anebo rozvodu tepelné energie v průměru za kalendářní rok a obvyklých cen paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo cen nakupované tepelné energie, přičemž ekonomicky oprávněný náklad odpovídá nejvýhodnější nabídce pro nákup paliva anebo tepelné energie, pokud pro jejich nákup odpovídají technické podmínky.“ Odůvodnění: Ceny paliv a energií se každý den mění. S ohledem na počet subjektů oprávněných k prodeji paliv a energií si nedovedeme představit, jak bude úřad kontrolovat, že byla vybrána nejvýhodnější nabídka. Kdo a jak bude výhodnost nákupu posuzovat? Požadavek úřadu může být naplněn pouze určením jím vybraného dodavatele nebo návratem k ceníkovým cenám platným pro všechny dodavatele. Jinak je takovýto požadavek reálně nesplnitelný. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Požadujeme upravit znění daného bodu takto: „(2.10.1) Náklady za výrobky, služby a zboží přeúčtovávané v rámci účetní jednotky nebo poskytnuté mezi spojenými osobami15) s výjimkou tepelné energie, které jsou uplatňovány v ceně tepelné energie, nesmí obsahovat zisk.“ Odůvodnění: Ustanovení o tom, že poskytnutí služeb, či dodávka zboží nebo výrobku mezi osobami spojenými nesmí obsahovat zisk, je velmi diskutabilní. Spojenými osobami dle definice zákona o dani z příjmů je velmi široký okruh potenciálních dodavatelů. To znamená, že tito dodavatelé by byli vlastně znevýhodněni oproti těm, kteří by do tohoto okruhu nespadali. Cena všech produktů podnikajících subjektů zpravidla zisk obsahuje, a i když je takový subjekt spojenou osobou dle definice zákona DPPO , má zajisté svá pravidla hospodaření a není jistě běžné, že svůj kalkulovaný zisk získá od dodavatele TE jako spojené osoby jiným způsobem. Jak může dodavatel TE jako odběratel, potažmo regulační úřad, regulovat tvorbu cen v organizaci, která sama regulaci nepodléhá?
6
(4.2) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Požadujeme zcela vypustit nově vložený bod 4.2, a ponechat tak původní text bodu 4.2. Odůvodnění: Dle tohoto ustanovení by dodavatel TE měl vycházet při posuzování výše přiměřeného zisku pouze ze zůstatkové ceny provozních aktiv použitých pro výrobu a rozvod TE. To znamená, že v případě, že provozní aktiva budou odepsána, nemůže vlastně tvořit žádný zisk??? V zisku mají být od roku 2013 též obsaženy prostředky na získání financování investic. Kde tedy tyto prostředky dodavatel TE získá? Jak bude postupováno v případě, že dodavatel má majetek pronajatý? Jak bude zjišťovat zůstatkové ceny těchto aktiv, případně jaký zisk pronajímatel tvoří z těchto aktiv? Co když vlastník tohoto majetku neodepisuje? Proč se má vázat výše zisku pouze na zůstatkovou cenu provozních aktiv použitých k výrobě a distribuci TE a ne např. na použitých oprávněných nákladech?
RWE Energo, s.r.o. (1.1.1) Přílohy 1 CR
(2.10.1) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Při posuzování úrovně palivových nákladů nebo nákladů na nakupovanou tepelnou energii v ceně tepelné energie se vychází z dlouhodobě obvyklé účinnosti užití energie při výrobě anebo rozvodu tepelné energie v průměru za kalendářní rok a obvyklých cen paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo cen nakupované tepelné energie, přičemž ekonomicky oprávněný náklad odpovídá nejvýhodnější nabídce pro nákup paliva anebo tepelné energie, pokud pro jejich nákup odpovídají technické podmínky. Vypuštění navrhované pasáže. Odůvodnění: Není blíže specifikované, jak se bude nejvýhodnější nabídka určovat či posuzovat. To by mohlo vést k různým výkladům a k nejednotnému postupu. Je nutné pravidla pro určení nejvýhodnější nabídky definovat předem, nikoliv až zpětně. Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Náklady za výrobky, služby a zboží přeúčtovávané v rámci účetní jednotky nebo poskytnuté mezi spojenými osobami s výjimkou tepelné energie, které jsou uplatňovány v ceně tepelné energie, nesmí obsahovat zisk. Vypuštění navrhované pasáže. Odůvodnění: Zde je kolize hned s několika zákony, a to se zákonem o cenách č. 526/1990 Sb. a se zákonem o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. Obchodní zákoník definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. V případě spojených osob je cena korigována oběma směry výše zmíněnými zákony. Zákon o dani z příjmu stanoví: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl“. V zákoně o cenách je pak definována cena obvyklá: „Obvyklou cenou pro účely tohoto zákona se rozumí cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, určí se cena pro posouzení, zda nedochází ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení, kalkulačním propočtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.“ Oba tyto zákony ošetřují podhodnocení nebo naopak nadhodnocení cen mezi spojenými osobami. V případě návrhu cenového rozhodnutí pro rok 2014 by došlo k anomálii, kdy by nejen společnost negenerovala zisk, ale ještě by musela neexistující zisk dle zákona o dani z příjmu dodanit.
7
(4) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Pro účely posouzení přiměřeného zisku podle bodu (4.1) je obvyklá výnosnost použitého kapitálu v jedné cenové lokalitě maximálně ve výši 7,7%. Výše použitého kapitálu v kalendářním roce odpovídá zůstatkové ceně provozních aktiv pro výrobu anebo rozvod tepelné energie k 31. prosinci předchozího kalendářního roku, při odpisování majetku v souladu s bodem (2.2) této přílohy. Vypuštění navrhované pasáže. Odůvodnění: Návrh cenového rozhodnutí pro rok 2014 zavádí nový pojem „výnosnost použitého kapitálu“. Ten ovšem není nikde definován. Z finanční analýzy je známý pojem rentabilita vlastního kapitálu, kde jsou všechny ukazatele jasně definovány. Dále termín „použitý kapitál“ je v návrhu definován jako zůstatková cena provozních aktiv, kde se opět pojmově neshoduje s účetními standardy, které znají buď „provozní majetek“ nebo „oběžná aktiva“. Je nutné výpočet pro výši zisku přesně určit a všechny do něho vstupující činitelé jasně definovat a odůvodnit např.: prostřednictvím transparentního porovnání/benchmarku. Dále není stanoveno jaká je možná výše zisku u majetku, který má nulovou zůstatkovou hodnotu či je pronajatý. Z návrhu by se dalo dovodit, že u těchto případů by měl být zisk nulový.
Skupina ČEZ (3.4) CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: Navrhujeme zahrnout v bodě 3.4 Cenového rozhodnutí nákup tepla z náhradního zdroje mezi výjimky, pro které při sjednání dvousložkové ceny neplatí stanovené limity stálé složky. Vložit do návětí v bodě 3.4 Cenového rozhodnutí tučně uvedený text: „Dodavatelem uplatňovaná stálá složka dvousložkové ceny tepelné energie může být do výše stálých ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, které obsahuje příslušná kalkulace ceny tepelné energie, vyjma individuální ceny tepelné energie nebo ceny tepelné energie ze zdroje, který je soustavou zásobování tepelnou energií využíván jako náhradní zdroj nebo ceny tepelné energie pro sloučenou skupinu odběrných míst, z důvodu využívání soustavy zásobování tepelnou energií pouze jako náhradní zdroj, nejvýše …“. Odůvodnění: Vyskytují se případy, kdy náhradní zdroj je ve vlastnictví jiného subjektu, než je držitel licence na rozvod tepla (z důvodu možnosti získání dotace na výstavbu nového zdroje, fúze společností, v lokalitě má zdroj průmyslový podnik či nemocnice apod.) Je účelné, aby bylo možné sjednat stálou složku ve výši stálých nákladů a zisku bez limitu v % z celkových nákladů a zisku. Z náhradního zdroje je dodávka realizována pouze ve výjimečných případech a limit stanovený cenovým rozhodnutím nemusí být splněn. Pro zajištění bezpečné dodávky je však třeba mít náhradní zdroje zajištěny, aby v případě výpadku zdroje hlavního nebyla omezena dodávka tepla. Vlastníci těchto zdrojů nemusí mít zájem zdroj udržovat pouze na vlastní náklady, neboť dodávku tepla mají zajištěnu SZT.
8
Svaz průmyslu a dopravy České republiky Obecná připomínka k CR
Připomínka, odůvodnění: Dle názoru SP ČR by měl návrh cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie obsahovat kromě samotného rozhodnutí i důvodovou zprávu, která by měla obsahovat analýzu právního a skutkového stavu, zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu a zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu. Uvítali bychom preciznější a konzistentnější právní přístup k výkladu, nástrojům i terminologii, které jsou obsažené v návrhu cenového rozhodnutí, a které vycházejí z řady právních předpisů (zákon o cenách, o DPH, energetický zákon, Cenové rozhodnutí ERÚ 2/2012 atp.). Vydání samotného cenového rozhodnutí bez poskytnutí výkladu právní opory bohužel nepřispívá k tolik potřebné stabilizaci energetického trhu z hlediska právní a regulační předvídatelnosti, a to nejen v ČR ale v celé EU. Pokud se týká konkrétních příkladů cenového rozhodnutí, které se týkají výkladu právních pojmů, nástrojů proveditelnosti a terminologie, SP ČR se ztotožňuje s připomínkami uvedenými ve stanovisku Teplárenského sdružení ČR. Návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: SP ČR navrhuje doplnit cenové rozhodnutí ERÚ o transparentní důvodovou část s odůvodněním změn cenového rozhodnutí, a v souladu s paragrafem 17 Energetického zákona navrhuje předložení takového cenového rozhodnutí k veřejné konzultaci.
Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (1.1.1) Přílohy 1 CR
Připomínka, návrh promítnutí do cenového rozhodnutí: V článku (1.1.1) přílohy č.1 nesouhlasíme s nově vloženou častí souvětí: “,přičemž ekonomicky oprávněný náklad odpovídá nejvýhodnější nabídce pro nákup paliva anebo tepelné energie, pokud pro jejich nákup odpovídají technické podmínky.“ Pokud se týká konkrétních příkladů cenového rozhodnutí, které se týkají výkladu právních pojmů, nástrojů proveditelnosti a terminologie, SP ČR se ztotožňuje s připomínkami uvedenými ve stanovisku Teplárenského sdružení ČR. Jsme přesvědčeni o tom, že současný princip stanovení proměnných ekonomicky oprávněných nákladů je dostačující. Navržená úprava je dle našeho názoru zavádějící a paradoxně může způsobit rozkolísání ceny dodávané tepelné energie. Navrhujeme proto, ustanovení článku (1.1.1) z přílohy č.1 ponechat v aktuálně platném znění: „Při posuzování úrovně palivových nákladů nebo nákladů na nakupovanou tepelnou energii v ceně tepelné energie se vychází z dlouhodobě obvyklé účinnosti užití energie při výrobě anebo rozvodu tepelné energie v průměru za kalendářní rok a obvyklých cen paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo cen nakupované tepelné energie.“ Odůvodnění: Takové ustanovení prakticky znemožňuje existenci víceletých kontraktů na dodávku paliva, které jsou obvykle uzavírány za účelem zajistit konečným zákazníkům bezpečnou a spolehlivou dodávku tepelné energie. Dále není dle našeho názoru zřejmé, zda použité jednotné číslo „nákup paliva“ znamená, že vztažnou cenou je cena jednoho paliva, ke kterému musí výrobce přizpůsobit cenu celého palivového mixu (tj. nejlevnější palivo vs. uhlí, zemní plyn, topný olej apod.). Termín „nejvýhodnější nabídka“ považujeme za nejednoznačný, neboť kritériem při posuzování nabídek není jen cena, ale celkový dopad na hospodárnost výroby (např. levnější uhlí s vysokým obsahem síry, nebo popela. Standardně se také objevují nabídky v různých měnách – EUR x Kč, apod.).
9
