Pilotní projekt výstavby bioplynové stanice

1

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Pilotní projekt výstavby bioplynové stanice Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Pyšný, Ph.D.

Bc. František Moravec Brno 2011

2

3

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Tomáši Pyšnému Ph.D., za odborné vedení, pomoc a cenné připomínky poskytnuté v průběhu psaní této diplomové práce. Dále pak společnostem BioplynPartner a ASIO, které mi umožnily podílet se na praktické realizaci projektu bioplynové stanice.

4

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 15. května 2011

....................................................

5 Abstrakt MORAVEC, F. Pilotní projekt výstavby bioplynové stanice. Diplomová práce. Brno, 2011. Diplomová práce je zaměřena na vytvoření technicko-ekonomické studie pro výstavbu bioplynové stanice. Jejím cílem je analýza a identifikace základních parametrů pro posouzení rentability projektu a následné otestování vlivů rizikových faktorů pomocí analýzy citlivosti. Praktická část je zároveň podkladem pro řešení projektu v praxi, v prostředí českého trhu bioplynu. Abstract MORAVEC, F. Pilot project of construction of biogas station. Diploma Thesis. Brno, 2011. The Diploma thesis deals with creation of technical-economic study for construction of biogas station. The aim of the thesis is to analyse and identify basic parameters for assessment of project rentability. The thesis tests risk factors by sensitivity analysis. Practical part is a basic stone for resolution of the project in the czech biogas market.

6

Obsah 1 Úvod do problematiky 2 Literární část 3 Projektový management 3.1

Projekt

3.2

Projektový management

3.3

Proces přípravy a realizace projektu

3.4

3.3.1

Fáze života projektu

3.3.2

Předinvestiční fáze

3.3.3

Investiční fáze

3.3.4

Provozní fáze

3.3.5

Ukončení provozu a likvidace

Finanční principy přípravy a realizace projektu 3.4.1

Princip peněžních toků

3.4.2

Princip stanovení diskontní míry

3.4.3

Kritéria hodnocení efektivnosti investic

4 Analýza projektu 4.1

Analýza citlivosti

5 Cíl práce a metodika 5.1 Cíl práce 5.2 Metodika

6 Praktická část 6.1 Koncepce pilotního projektu 6.1.1 Subjekty 6.1.2 Produkt

6.2 Technicko-ekonomická studie projektu 6.2.1 Rozsah projektu 6.2.2 Vstupní analýzy 6.2.3 Definice rizikových faktorů

10 12 12 12 14 16 16 17 19 23 24 24 24 28 33 37 38 41 41 41 44 44 44 47 48 48 48 57

7 6.2.4 Finanční plán 6.2.5 Analýza rizika 6.3

Harmonogram realizace projektu

6.4

Shrnutí projektu a závěrečná doporučení

7 8 9 10 11 12

Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh Seznam tabulek Seznam grafů

63 71 74 75 76 78 79 85 85 86

8 Seznam zkratek OZE obnovitelné zdroje energie PMBoK Project Management Body of Knowledge CF cash flow BPS bioplynová stanice FVE fotovoltaická energie MWh megawatthodina ZD zemědělské družstvo WACC Weighted Average Cost of Capital

CAPM

Capital Asset Pricing Model

9

10

1

Úvod do problematiky

Globální energetický problém patří do skupiny přírodně sociálních problémů. Jeho příčinou je porušení vazeb mezi přírodou a lidskou společností, kdy se zvyšuje počet obyvatel, zatímco zásoba přírodních zdrojů se zvyšuje pomaleji. Právě proto dospěla energetická a klimatická problematika do centra zájmu široké veřejnosti, kam právem patří. Cena tradičních fosilních paliv neustále roste. Jejich zdroje nestačí pokrývat současný růst spotřeby energie a je velmi pravděpodobné, že tento růst bude v budoucnu ještě zrychlovat. Příčinou je výrazný ekonomický rozvoj zemí, které byly ještě donedávna označovány za země rozvojové (Čína). Globální energetický problém byl dříve chápán jako nebezpečí vyčerpání energetických zdrojů. Tento přístup byl překonám

díky

skutečnostem, které vyčerpání zabraňují. Původní předpoklad totiž nerozlišuje mezi pojmy přírodní a ekonomické zdroje, nedoceňuje roli cenového mechanismu a technologického pokroku [23]. Přírodní zdroje jsou ty, které se vyskytují v přírodě nezávisle na člověku. Přírodní zdroj se stává ekonomickým zdrojem až v tu chvíli, kdy začíná být při daných technologiích a cenách využívaný člověkem. Vzácnost zdroje je dána jeho hojností, dostupností a také poptávaným množstvím. Tyto faktory jsou základem tvorby relativní ceny zdroje (cena vyjádřená v poměru k jiným ekonomickým zdrojům). Cenový mechanismus a technologický pokrok jsou spojenými nádobami. Relativní cena zdroje dává signál investorovi, zda se vyplatí investovat do dokonalejší technologie těžby, či do výzkumu zcela nových energetických surovin. Technologické zlepšení má většinou zpětný vliv na relativní cenu energetického zdroje (efektivnější využívání = nižší cena). Cenový

mechanismus

následně

vysílá

signály

nabídkové

straně,

11 které zdroje využívat, jaké množství těžit a které jsou vzácné [24]. Nutnost nalezení alternativních zdrojů energie je v dnešní době řešena pomocí tzv. obnovitelných zdrojů energie [10]. Ty by mohly v budoucnosti nahradit současné zdroje, které kvůli omezenosti zásob a jejich rostoucí ceně nedostačují energetickým požadavkům společnosti. Diplomová práce se zabývá realizací pilotního projektu, který využívá obnovitelný zdroje energie (biomasa) jako zdroj ekonomický. Má za úkol provést předinvestiční technicko-ekonomickou analýzu projektu tak, aby její závěry byly použitelné pro projektového investora. Teoretickou základnu diplomové práce tvoří projektový management, podniková ekonomika a controlling, jejichž definice a použití jsou předmětem literárního přehledu. Technicko-ekonomická analýza projektu je jádrem praktické části diplomové práce. Důležitým prvek diplomové práce je možnost její praktické aplikace, neboť pilotní projekt výstavby bioplynové stanice je realizován paralelně s její tvorbou.

12

2 3

Literární část Projektový management 3.1

Projekt

Abychom byli schopni správně chápat termín projektový management, je nutné

nejdříve

definovat

pojem

projekt.

Literatura

zaměřená

na požadovanou problematiku nabízí velké množství definic. Harold Kerzner, popisuje projekt jako jakoukoli řadu aktivit a úloh, které: •

mají specifický cíl;

•

mají stanoveny svůj začátek a konec;

•

mají konkrétní finanční rámec;

•

vyžadují lidské a „nelidské“ (nonhuman) zdroje (peníze, lidské zdroje, technické vybavení);

•

jsou víceúčelové (protínají více funkčních linií) [8]. Svozilová převzala definici pojmu projekt z pramenů PMI ® (Project

Management Institute). Projekt je dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku. Autorka dále vymezuje atributy projektu. Jsou jimi dočasnost, unikátnost a pravidla hospodaření projektu. Dočasnost se váže k realizaci projektu po dobu ohraničenou datem zahájení a ukončení projektu. Unikátnost je spojena s neopakovatelností projektu. Tento atribut je připisován specifickým potřebám a cílům každého projektu, dočasnosti existence projektového týmu, specifickým vlastnostem a rozsahem zdrojů, neopakovatelností rizik, a také jedinečností projektového okolí. Posledním atributem jsou pravidla hospodaření, které jsou spojené s existencí finančních limitů každého projektu [19].

13 Němec definuje projekt obdobným způsobem. Popisuje ho jako cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. Charakteristikou projektů je jejich nesrovnatelnost z hlediska rozsahu, nákladů a času. Autor člení projekty do třech kategorií na

komplexní

projekty,

speciální

projekty

a

jednoduché

projekty

(tabulka 1). Podmínky pro třídění projektů jsou dány specifikacemi a příslušností projektu k řádu inovace dané kategorie. [17]. Tabulka 1: Kategorie projektů [17]. Kategorie projektu

Specifikace

Obvyklý řád inovace

komplexní

unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, mnoho činností, speciální organizační struktura, vysoké náklady, mnoho zdrojů, velký počet subprojektů apod.

5. - 7.

speciální

střednědobý, nižší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, dekompozice na subprojekty, odpovídající zdroje a náklady

3. - 5.

jednoduchý

malý projekt, krátkodobý (měsíce), jednoduchý cíl, vyhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, využití standardizovaných postupů

0. - 3.

Výše uvedená tabulka poukazuje na fakt, že projekty mohou být velmi rozmanitého charakteru, nicméně na všechny projekty lze aplikovat shodné principy a metody řízení [17].

14

3.2

Projektový management

Podle Harolda Kerznera je projektový management tvořen a ovlivňován pěti hlavními skupinami procesů, které jsou definovány v PMBoK® Guide [5]. Jmenovitě se jedná o: 1. iniciaci projektu •

výběr nejlepšího projektu daného omezenými zdroji;

•

rozpoznání přínosů projektu;

•

příprava dokumentů schvalujících projekt;

•

přiřazení projektového manažera projektu.

2. projektové plánování •

stanovení pracovní náročnosti;

•

definice kvality a množství potřebné práce;

•

definice potřebných zdrojů;

•

tvorba harmonogramu aktivit;

•

vyhodnocení možných rizik.

3. realizace projektu •

práce s členy projektového týmu s cílem pomoci adaptovat se na podmínky projektu;

•

řízení práce.

4. monitoring a kontrola projektu •

sledování postupu a vývoje;

•

porovnávání aktuálních výsledků s předpokládanými;

•

analýza odchylek a dopadů;

15 •

přijímání úprav.

5. ukončení projektu •

ověření, že veškerá práce byla dokončena;

•

smluvní ukončení kontraktu;

•

finanční uzavření projektu;

•

administrativní konec projektu [5, 8].

Šajdlerová a Konečný vymezují vznik pojmu projektový management jako překlad anglického termínu „Project Management“. Považují ho za „filozofii přístupu k řízení projektu, který má jasně stanovený cíl, má být dosažen ve stanoveném čase, při daných nákladech a kvalitě. Projektový management tedy přestavuje určitou metodiku plánování projektu, jeho řízení a realizaci [21]. Richard Newton chápe projektový management jako formální disciplínu, která byla vyvinuta za účelem řízení projektů. Projektový management spojuje s různými typy znalostí, postupů a metodologií, které nutně musí splňovat předpoklad, že k určitému datu bude dosaženo jasného a definovaného výsledku nebo výstupu. Na straně jedné je autor přesvědčen, že projektový management je mocným prostředkem, na straně druhé upozorňuje, že tato disciplína má i své limity, které je nutné zohlednit. Jako příklad uvádí nevhodnost použití principu projektového managementu k řízení průběžných aktivit podniku (např. provozu železničního spojení nebo řízení výrobního podniku) [16].

16

3.3 Proces přípravy a realizace projektu 3.3.1 Fáze života projektu Vlastní příprava a následná realizace projektu od prvotní myšlenky až po ukončení projektu se nazývá životní cyklus projektu [19]. Pánové Cleland

a

King

použili

teorii

systémů

a

rozdělili

životní

cyklus

do následujících fází: •

konceptuální návrh;

•

definice projektu;

•

produkce;

•

operační období;

•

vyřazení projektu [3].

Konceptuální

návrh

zahrnuje

vymezení

základního

záměru,

zhodnocení přínosů a dopadů realizace projektu, odhad potřebného času, nákladů realizace a předběžnou analýzu rizik. Ve fázi definice projektu jde především o detailní zpřesnění konceptuálního návrhu. Mezi výstupy můžeme zařadit diverzifikaci cílů, seznam

dotčených

subsystémů,

přípravu

metodik

a

disponibilních

znalostí, definici rizik a jejich dopadů, pretest výstupů. Veškeré informace jsou zdokumentovány a tvoří podklady pro realizaci projektu. Produkce je vlastní realizací předmětu projektu. Obsahuje řízení prací, kontrolu plnění časového plánu a rozpočtu, kontrolu kvality, testování produktu aj. Operační období je fází, kdy podnik získává zpětnou vazbu o produktu, který je uveden na trh. Vyhodnocují se ekonomické a sociální dopady realizovaného projektu.

17 Vyřazení projektu představuje závěrečnou etapu životního cyklu. Je charakteristické převedením pracovníků na jiné projekty, uzavřením projektové dokumentace, likvidací provozu, účetním uzavřením apod. [19]. Kislingerová, Fotr a Souček a také Němec se shodují při definování životního cyklu podniku na čtyřech základních fázích: •

předinvestiční (předprojektová příprava);

•

investiční (projektová příprava a realizace);

•

provozní;

•

ukončení provozu a likvidace.

Podrobný rozbor fází je uveden v následujících kapitolách [6, 9, 17]. 3.3.2

Předinvestiční fáze

Nejdůležitější fází životního cyklu projektu je předinvestiční fáze. Úspěch či neúspěch

projektu

je

do

značné

míry

závislý

na

informacích

a poznatcích předprojektové analýzy. Hlavním výstupem je rozhodnutí, zda projekt bude, nebo nebude realizován [6]. Výchozím bodem je sledování podnikatelského okolí a sestavení seznamu příležitostí. Dalším bodem je předběžný výběr takové příležitosti, jejíž myšlenka je dostatečně atraktivní, realizovatelná a její dopady jsou v souladu se zákony. Předběžný výběr by měl určit, pro které příležitosti má být vypracována technicko-ekonomická studie, tzv. studie proveditelnosti (Feasibility study). Posledním bodem předinvestiční fáze je vypracování Feasibility study,

která

by

měla

poskytnout

veškeré

podklady

potřebné

pro rozhodnutí, zda projekt realizovat, či nikoliv. Studie se opírá o analýzu

18 a prognózu vývoje trhu, zahrnuje požadavky a možnosti související s realizací investice (technické a finanční požadavky). Její součástí je také finanční a ekonomická analýza a hodnocení jednotlivých variant projektů. Tabulka 2 shrnuje náležitosti studie. Vypracování Feasibility Study má na starost tým odborníků ze všech potřebných oblastí. Ten by neměl opomenout důsledky a vzájemné provázání jednotlivých prvků projektu. Na místě je vypracování analýzy citlivosti na změnu jednotlivých parametrů projektu [9]. Tabulka 2: Náplň studie proveditelnosti [6, 9]. Prvky studie proveditelnosti analýza trhů

marketingová strategie

analýza vstupů

analýza výrobní technologie

analýza lidských zdrojů

analýza lokalizace projektu analýza organizace a řízení analýza rizika finanční analýza a hodnocení plán realizace

Náležitosti prvků stanovení cílového trhu, segmentu zákazníků, konkurence, vývoje trhů geografické zaměření, tržní podíl, cílová skupina zákazníků, cenová a nákladová politika, distribuční kanály ceny, kvalita, dostupnost, dopravní náklady, rizika cena, výše výrobních nákladů, spolehlivost, nároky a parametry vstupů a lidských zdrojů, charakter výstupů věková a kvalifikační struktura potřebných lidských zdrojů požadavky na infrastrukturu, likvidace odpadů, eliminace ekologických důsledků, legislativní aspekty (daně, dotace) vliv změny na stávající organizaci identifikace rizikových faktorů a jejich vliv na projekt hodnocení vlivu projektu na budoucí výkonnost a hodnotu podniku stanovení úkolů, odpovědných osob a termínů, požadovaných výsledků, kritických aktivit a rozpočtů

19 Jak již bylo zmíněno v předcházejících částech práce, každý projekt je unikátní. Také proto se každá studie proveditelnosti může lišit stupněm podrobnosti jednotlivých prvků a jejich náplní [6, 9]. Náklady a časová náročnost studií proveditelnosti se podle odhadů Behrense a Hawranka pohybují v mezích uvedených v tabulce 3: Tabulka 3: časová a nákladová náročnost studií proveditelnosti [1]. druh studie studie podnikatelských příležitostí pre-feasibility study

vynaložený čas

náklady

2-3 člověkoměsíce

0,2-1 %

6-12 člověkoměsíců

0,25-1,5 %

feasibility study malých a středně velkých projektů

6-12 člověkoměsíců

1-3 %

feasibility study velkých projektů

12-15 člověkoměsíců

0,2-1 %

Vynaložený čas lze interpretovat jako počet pracovníků, kteří jsou potřební pro dokončení studie proveditelnosti během jednoho měsíce. Náklady jsou definované procentuálně vzhledem k celkovým nákladům projektu. Čísla

uvedená

v

tabulce

3

je

nutné

brát

jako

odhady,

od kterých se skutečné náklady či vynaložený čas může odchylovat. Příčinou jsou faktory jako zkušenosti zpracovatelů, složitost projektu, míra konkurence konzultačních firem apod. [1]. 3.3.3

Investiční fáze

Investiční fáze zahrnuje větší počet etap činností, které jsou nezbytné pro realizaci projektu. Základním kamenem pro její zahájení je právní, finanční a organizační rámec realizace projektu (uzavření kontraktů, definice financování projektu a vytvoření projektového týmu). Investiční

20 fáze se skládá z několika etap. V následující charakteristice etap bude uvažován kontext projektu průmyslového charakteru [9]. První etapou je zpracování zadání stavby. Tento dokument specifikuje všechny základní parametry týkající se surovin, produktů, výrobních a obslužných kapacit, požadavků na energie, omezujících podmínek, požadavky na technologie a licence. Zadání slouží jako podklad pro výběrová řízení na dodavatele. Součástí zadání stavby jsou tyto informace: •

technická koncepce projektu a kapacitní požadavky;

•

předběžně zvolená technologie řešení;

•

suroviny a produkty;

•

kvalitativní požadavky;

•

spotřeba energií a jejich dostupnost;

•

umístění a velikost dostupných lokalit;

•

zjednodušené technologické schéma;

•

dopady z pohledu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí;

•

klimatické a jiné lokální podmínky;

•

aplikovatelné standardy a jiné legislativní požadavky;

•

návrh prováděcího plánu;

•

ostatní požadavky (demolice apod.);

•

koncepce řízení a zabezpečení procesu;

•

odhad nákladů [1].

21 Druhá etapa obsahuje zpracování úvodní projektové dokumentace pro stavební povolení. Obsahuje tři základní složky: •

dokumentaci pro územní rozhodnutí s rozšířenou technologickou částí;

•

dokumentaci pro stavební povolení s rozšířenou technologickou částí;

•

vyhodnocení vlivu na životní prostředí (Studie EIA).

V rámci této etapy je nutné brát zřetel na časový dopad projednání dokumentace veřejnoprávními orgány (6 - 18 měsíců). Účelem je definice výrobního procesu, vznik podkladů pro stavební povolení a také zpřesnění odhadu nákladů první etapy. Realizační projektová dokumentace je výstupní materiál třetí etapy. Dokumentace navazuje na etapu předchozí. Zahrnuje detailní rozpracování všech inženýrských

výpočtů, výkresů

a

dokumentace

pro realizaci projektu. Umožňuje přesně vyhodnotit potřeby zdrojů, provozuschopnosti, bezpečnosti a kvality projektu [1]. Čtvrtá etapa zahrnuje realizaci výstavby. Objednávají se materiály, staveniště je předáno dodavateli, který realizuje instalaci výrobního zařízení.

Výstavba

probíhá

přesně

podle

projektové

dokumentace.

Po dokončení montáže se zařízení testuje a etapa je zakončena převodem správy zařízení od dodavatele na vlastníka. Celá etapa obvykle zahrnuje následující činnosti:

22 •

nákup zařízení, materiálů a jejich dopravu na staveniště;

•

instalace a montáž zařízení;

•

testování zařízení;

•

dohled a dozor nad realizací;

•

přípravu dokumentů (manuály provozu a údržby, protipožární plány, postup uvedení do provozu);

•

školení zainteresovaných pracovníků;

•

zpráva o výstavbě;

•

dokumentace skutečného stavu po výstavbě [1].

Předposlední etapou je uvedení do provozu a zkušební provoz. Na výrobním zařízení probíhají testy a po úspěšném zkušebním provozu jej vlastník přebírá pro normální provoz. Etapu charakterizuje soubor těchto činností: •

žádost o prozatímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu;

•

požární cvičení;

•

závěrečné kontroly;

•

naplnění procesním materiálem a příprava provozu;

•

finální testy zařízení;

•

dohled a sledování;

•

výroba produktů dle specifikací;

•

provedení zkušebního provozu za reprezentativních podmínek;

•

převzetí zařízení vlastníkem [1].

23 V poslední etapě se aktualizují dokumenty. Cílem je zohlednění skutečného stavu projektu po uvedení do provozu, který se může od původně definovaných manuálů, výkazů nebo norem významně lišit. Základem úspěchu této etapy je kvalitní zpracování plánu a vlastní řízení realizace projektu. Důležitou roli hraje kontinuální kontrola časového plánu realizace. Zatímco v předinvestiční fázi je klíčovým bodem spolehlivost a kvalita analýz, pro investiční fázi je to faktor času [1]. 3.3.4

Provozní fáze

Na provozní fázi je možné nahlížet z krátkodobého a z dlouhodobého hlediska. V krátkodobém hledisku se jedná zejména o zavedení projektu do provozu. V této fázi mohou vznikat různé komplikace spojené s nedostatky technologického procesu, kvalifikace pracovníků aj. Příčina těchto problémů je zakotvena v investiční fázi. Dlouhodobé hledisko se týká celkové strategie projektu. Klíčovou roli hraje vývoj nákladů a výnosů a jejich odchylek od původních odhadů ve studii proveditelnosti. V případě, že se ukáže, že je nereálné nebo zcela nemožné dosáhnout původně stanovených strategických výsledků, je na místě zvážit poměr dalších nákladů k možným efektům z pokračování v realizaci korigovaného projektu. Tento problém je možné řešit pomocí postauditu

projektu,

který

se

provádí

po

dvou

až

třech

letech

standardního provozu projektu. Cílem provozní fáze je zajištění spolehlivého provozu výrobního zařízení.

Důležitou

roli

hraje

údržba

zařízení

(standardní

údržba,

inspekce). Firma ji může realizovat různými způsoby, ať už vlastním zajištěním

údržby,

koordinací

techniků

dodavatelských

společností

nebo úplným outsourcingem všech činností. Náklady na údržbu jsou

24 součástí provozních nákladů. Jejich výše se odhaduje na 2,0 - 3,5 % ročně z celkových pořizovacích nákladů projektu [1, 9]. 3.3.5

Ukončení provozu a likvidace

Poslední fází životního cyklu projektu je ukončení provozu a jeho likvidace. Je spojena s náklady a příjmy z likvidovaného majetku. Při hodnocení ekonomické efektivnosti je nutné brát ohled na tyto parametry. Významný vliv na peněžní toky může mít např. tvorba rezerv na likvidaci projektu. Rozdíl mezi výdaji a příjmy z likvidace představuje tzv. likvidační hodnotou projektu. Jedná se o hodnotu tvořící součást peněžních toků posledního roku životnosti projektu. Kladná (resp. záporná) hodnota zvyšuje (resp. snižuje) ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Zpravidla však výdaje likvidace převyšují její příjmy [7].

3.4 Finanční principy přípravy a realizace projektu 3.4.1

Princip peněžních toků

Stanovení peněžních toků (cash flow) je základní kámen investičních projektů. Je jedním z nejvýznamnějších a zároveň nejnáročnějších úkolů. Kvalitní stanovení vyžaduje jednak správnou definici struktury cash flow a hlavně co nejspolehlivější stanovení jejich hodnot. V hospodářské praxi se upozorňuje na přecenění čistých peněžních toků projektů (tzv. „neoprávněný optimismus“), což vede k lepším, ale zkresleným údajům ekonomické efektivnosti. Peněžní toky mohou mít formu vstupních údajů pro hodnocení ekonomické efektivnosti nebo formu údajů pro posouzení finanční (komerční) životaschopnosti. Peněžní toky pro posouzení komerční životaschopnosti jsou určeny pro zjištění spolehlivosti hradit úroky a splátky úvěrů při využití cizích zdrojů financování projektu. Peněžní tok v tomto případě zahrnuje veškeré

25 investiční, provozní a finanční toky. Peněžní toky pro hodnocení ekonomické efektivnosti se skládají pouze z toků investičních, provozních a likvidačních. Funguje zde předpoklad plného vlastního financování investičního projektu [7]. V

následujících

odstavcích

se

berou

v

úvahu

peněžní

toky

pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů. 3.4.1.1 Investiční výdaje Náplní peněžních toků projektu jsou veškeré příjmy a výdaje v průběhu jeho životního cyklu. V tabulce 4 jsou definovány složky investičních výdajů. Tabulka 4: složky investičních výdajů [6]. Investiční výdaje

Charakteristika pozemky, stavební části projektu, stroje (včetně studií proveditelnosti, hmotný majetek dopravy, montáže, cel, apod.) pořízení stálých aktiv zřizovací výdaje, software, průmyslová nehmotný majetek práva, licence, atd. rozdíl krátkodobých závazků a čistý pracovní kapitál oběžných aktiv výzkumné programy, rekvalifikace, ostatní kapitálové vydaje marketingové výdaje, konzultační služby

Převážná

část

investičních

výdajů

do

dlouhodobého

majetku

se většinou vynakládá ve fázi přípravy projektu a realizace výstavby. Někdy však jejich čerpání zasahuje i do období provozu. Opomenout nelze ani výdaje spojené s obnovou hmotného a nehmotného majetku, které jsou nedílnou součástí investičních výdajů.

26 Prostředky, které jsou vázány v rámci oběžných aktiv se označují jako hrubý pracovní kapitál. Jedná se o výdaje vázané v zásobách, pohledávkách a krátkodobém finančním majetku. Výdaje na financování oběžných

aktiv

spotřebované

snižují

energie,

krátkodobé dluhy

vůči

závazky

(mzdy

dodavatelům

pracovníků, aj.).

Rozdíl

mezi krátkodobými závazky a oběžnými aktivy je čistý pracovní kapitál. V rámci projektu představuje čistý pracovní kapitál určitý odhad, který se však může měnit v průběhu realizace projektu. Opomenutí tohoto faktoru však může způsobit značné finanční potíže, zejména v období zahájení provozu [9]. Podíl ostatních investičních nákladů na celkových je většinou minimální, nikoli však zanedbatelný. Mezi tyto výdaje můžeme zařadit výdaje na vývoj a výzkum spojený s projektem, výdaje na rekvalifikaci pracovníku, realizaci PR kampaně apod. 3.4.1.2 Provozní Cash Flow V průběhu provozu projektu vznikají provozní peněžní toky, které je možné stanovit dvěma způsoby: •

přímá metoda;

•

nepřímá metoda.

Přímá metoda je založena na stanovení veškerých příjmů a výdajů v každém roce provozu. Největší složku provozních příjmů tvoří tržby. Protože se příjem z tržeb může lišit od skutečného objemu produkce, je nutné za peněžní tok roku považovat pouze skutečné inkaso hotovosti. Jedná se o nesoulad výnosů a příjmů, který je významný zejména v počátečním období provozu. Výnosy tvoří zásoby nedokončené výroby

27 a hotových výrobků a hodnota vyfakturované produkce. Skutečné příjmy však budou nižší, protože od výnosů musíme odečíst hodnotu přírůstku zásob

vlastní

výroby

a

přírůstek

pohledávek.

Přírůstky

existují

až do chvíle, kdy se stabilizuje využití výrobní kapacity a nedochází ke změně zásob vlastní výroby a pohledávek. Analogicky je nutné postupovat v případě stanovení provozních výdajů a jejich možného nesouladu s náklady. Některé nákladové položky mohou být hrazeny v předstihu nebo se zpožděním (nájemné, materiál). Významnou nákladovou položkou jsou odpisy, které však nepředstavují pro podnik žádný výdaj. V prvních letech provozu jsou většinou výdaje na materiál a suroviny vyšší než náklady (spotřeba surovin a materiálů), ale v pozdějších letech by mělo dojít k jejich stabilizaci. Ustálí se tím i platební režim [6]. Nepřímá metoda je založena na určování nákladů a výnosů a jejich následné

úpravě

pomocí

čistého

pracovního

kapitálu

a

nákladů,

které nepřestavují výdaje a příjmy. Konkrétně se jedná o následující úpravy: •

převod výnosů projektu na úroveň příjmů (úprava vzhledem k přírůstku zásob vlastní výroby a pohledávek);

•

převod určitých položek nákladů na úroveň výdajů (korekce přírůstku zásob surovin a materiálu);

•

eliminace nákladů, které nemají charakter výdajů (odpisy, přírůstky rezerv) [7].

28 Významnou výdajovou položkou je daň z příjmů, která se určuje pomocí zisku před zdaněním (rozdíl výnosů a nákladů každého roku). Ten se upravuje o položky snižující (resp. zvyšující) základ daně. Specifické postavení nese rozdíl účetních a daňových odpisů, stejně jako snížení základu daně o odečet daňové ztráty minulých let [13]. 3.4.1.3 Příjmy a výdaje likvidace projektu Při

sestavování

peněžních

toků

projektu

je

potřeba

respektovat

zůstatkovou hodnotu projektu a výdaje spojené s jeho likvidací. V rámci cash flow posledního roku projektu pak mohou vzniknout následující příjmy a výdaje: •

příjmy z likvidace; ◦ prodej majetku (stroje, zařízení aj.); ◦ prodej zásob a surovin;

•

výdaje na likvidaci; ◦ demontáž strojů; ◦ sešrotování strojů; ◦ demolice.

Čím je životnost projektu delší, tím víc je odhad likvidační hodnoty složitější [6]. 3.4.2

Princip stanovení diskontní míry

Mařík a Maříková definuje diskontní míru jako výnosovou míru, pomocí které jsou odúročeny (diskontovány) budoucí peněžní toky (cash flow) v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu. Diskontní míra má plnit dvě základní funkce, pro které byla vymezena. Diskontní míra je tedy:

29 •

míra

výnosnosti

pro

přepočet

budoucích

toků

CF

na současnou hodnotu; •

míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího CF s ohledem na riziko spojené se získáním výnosu [15].

První funkce diskontní míry je technického charakteru. Vymezuje mechanismus časového vyjádření hodnoty peněz. Ekonomicky významná je druhá funkce. Vyjadřuje požadavky investorů na výnosnost tak, aby byla úměrná riziku. Stanovení její hodnoty je základem pro výpočet současné hodnoty budoucích peněžních toků [15]. 3.4.2.1 Faktor času a rizika Všechny budoucí peněžní toky nemají pro svého příjemce rovnocenný význam. Pro každý peněžní tok je důležitá jeho výše a především okamžik jeho získání. Mařík hovoří o tzv. „časové hodnotě peněz“. Peněžní tok získaný dříve má větší význam, než peněžní tok získaný později, protože jeho příjemce může získané prostředky investovat a vytvořit z nich další výnos. Při stanovování současné hodnoty cash flow není možné pouze sečíst řadu budoucích toků. Účelem faktoru času je zabezpečit diskontování

všech

budoucích

příjmů

ke

stejnému

datu

ocenění.

Při výpočtu se používá princip složeného úročení (resp. odúročení), uvedený pomocí následujících vzorců: SH =BH ∗ •

SH...současná hodnota;

•

BH...budoucí hodnota;

•

i...diskontní míra;

1 1in

;

30 •

n...počet let [15].

Faktor

rizika

investice

lze

popsat

jako

existenci

nejistoty

budoucích toků, které má investice do projektu přinést. Každá investice je více či méně riskantní. S růstem rizika požadují investoři i vyšší „odměnu“, tedy výnosnost. Synek a Kislingerová charakterizují vztah výnosnosti a rizika

pomocí tržní

přímky (market line) zachycené

obrázkem 1: Obrázek 1: Tržní přímka (market line) [20].

Z tržní přímky na obrázku 1 je patrné, že s růstem rizika roste i požadovaná výnosnost investice. Investice ležící nad tržní přímkou jsou z pohledu

vztahu

pod přímkou.

výnosnosti

Investice

B

a

má

rizika sice

lepší

vyšší

než

investice

očekávanou

ležící

výnosnost

než investice A, ale vzhledem k riziku je tato výnosnost nižší než je na trhu obvyklé. Investice A má nižší výnosnost, ale protože leží nad přímkou, je očekávaná

výnosnost

vzhledem

k

riziku

vyšší.

Pro

investora,

31 který se obává rizika je proto lepší investice A. Součástí stanovení diskontní míry je odhad rizika. Existuje řada metod a postupů např. analýza citlivosti (zkoumá vliv různých faktorů na výnosnost investice). Synek a Kislingerová uvádějí dva způsoby implementace stupně rizika do hodnocení efektivnosti investic: •

úprava peněžních toků (cash flow);

•

úprava diskontní sazby firmy.

V praxi se běžně používá spíše druhý způsob [20]. Úprava diskontní sazby spočívá v úpravě firemních nákladů na kapitál, a to jejich zvýšením (u projektů s vyšším rizikem než je riziko firmy) nebo jejich snížením (u projektů s nižším rizikem než je riziko firmy). Dle Fotra a Součka ale neexistuje žádný exaktní způsob, jak stanovit

velikost zvýšení

nebo snížení firemních nákladů. Uvádějí postup, který se běžně provádí v hospodářské praxi: 1.

rozdělení investičních projektů do určitých kategorií;

2.

přiřazení vyšší či nižší diskontní sazby každé kategorii.

V tabulce 5 je uveden základní příklad členění projektů podle rizika do kategorií a úprava diskontní sazby [7]: Tabulka 5: Úprava diskontní sazby projektu vzhledem k riziku [7]. Riziko projektu nízké riziko průměrné riziko vysoké riziko

Úprava diskontní sazby snížení o 1 - 3 % diskontní sazba rovna firemním nákladům zvýšení o 2 - 5 %

Kromě výše zmíněných postupů zohlednění rizika do diskontní sazby je možné využít také expertní odhad rizika.

32 3.4.2.2 Firemní náklady na kapitál Základem pro stanovení diskontní míry investičních projektů je diskontní sazba firmy. Ta zabezpečuje úhradu nákladů cizího kapitálu (úroky z úvěrů) a odměnu vlastníkům firmy za vložený kapitál. Diskontní sazbu autoři ztotožňují s firemními náklady kapitálu, které lze určit podle vztahu pro výpočet WACC - Weighted Average Cost of Capital (vážené průměrné náklady na kapitál) [6]: WACC =

VK CK ∗n v  ∗1−s dp∗nc ; K K

•

VK...velikost vlastního kapitálu (Kč);

•

K...součet vlastního a cizího zpoplatněného kapitálu (Kč);

•

nv...náklady vlastního kapitálu (%);

•

CK...velikost zpoplatněného kapitálu (Kč);

•

sdp...sazba daně z příjmů (%);

•

nc...náklady cizího kapitálu (%) [9].

Důležitou náležitostí hodnoty vlastního kapitálu je jeho ocenění v tržních hodnotách nikoli v hodnotách účetních. V případě cizího kapitálu se tržní hodnota příliš neodchyluje od účetního ocenění. Sazba daně z příjmů by neměla představovat její současnou hodnotu, ale její „převládající úroveň“ v období života projektu [4]. 3.4.2.3 Stanovení nákladů na vlastní a cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál lze určit pomocí modelu CAPM (Capital Asset Pricing Model). Na jeho použití se shoduje větší množství autorů [7, 9, 20]. Model je založen na principu součtu výnosnosti zcela nerizikové investice a rizikové prémie. Princip je vyjádřen pomocí následujícího vzorce:

33 n v =r f ∗ r m −r f  ; •

nv...náklady vlastního kapitálu (%);

•

rf...bezriziková míra výnosu (%);

•

β...systematické riziko aktiva;

•

rm...průměrná roční výnosnost tržního portfolia akcií (%).

Bezriziková míra výnosu se obvykle stanovuje jako průměrná roční výnosnost státních dluhopisů. Beta koeficient pro firmy, které nejsou kótovány na burze, se určuje expertním odhadem. Vychází z hodnocení rizika pomocí osmi rizikových faktorů (citlivost na změnu hospodářského cyklu, velikost firmy aj., blíže viz [14]). Průměrná roční výnosnost akcií se zjišťuje pro soubory akcií zahrnutých do určitých akciových indexů (v ČR - index PX) [7]. Náklady na cizí kapitál představuje úroková sazba investičního úvěru. Jeho výši stanovuje banka poskytující úvěr. Kislingerová uvádí orientační způsob výpočtu nákladů na cizí kapitál: Nákladové úroky [9]. Bankovní úvěry 3.4.3

Kritéria hodnocení efektivnosti investic

Většina kritérií, které jsou používány k hodnocení efektivnosti investic, je použita až po dokončení projektu. Existuje však skupina ukazatelů, která je klíčová již před samotnou realizací projektu. Jde o finanční kritéria, která jsou podkladem pro rozhodnutí, zda projekt realizovat, či nikoliv.

Následující

části

obsahují

definice

klíčových

na kterých se shoduje velká řada literatury [2, 4, 7, 9, 18, 20].

ukazatelů

34 3.4.3.1 Čistá současná hodnota (NPV) Čistá současná hodnota je základním kamenem všech dynamických metod hodnocení efektivnosti investic. Je jednou z nejpoužívanějších podkladových metod pro rozhodování o realizaci investice, a to díky jejím vlastnostem: •

bere v úvahu časovou hodnotu peněz;

•

závisí pouze na prognózovaných hotovostních tocích a alternativních nákladech kapitálu;

•

je aditivní (výsledky NPV lze v portfoliu investic sčítat).

NPV =−C 0

CF 1

CF 2

n

CF i   =−C  ∑ 0 i ; 1k 1 1k 2 1k n i=1 1k 

•

k...diskontní sazba;

•

n...počet let života investice.

CF n

Metoda porovnává kapitálové výdaje (C0) a peněžní toky investice (souhrn CF). Diskontování zajišťuje převedení cash flow na současnou hodnotu a také bere zřetel na faktor času, rizika i časového průběhu investice. NPV udává, kolik peněz (v Kč nebo jiné měně) podnik získá navíc nad rámec kapitálových výdajů. NPV může nabýt kladné nebo záporné hodnoty. Na základě výsledku je možné přijmout investici pouze tehdy, pokud je NPV > 0. Nedostatkem čisté současné hodnoty je absolutní hodnota výsledku, což může způsobovat problémy při vzájemném srovnávání více investic. Tuto slabinu lze eliminovat pomocí metody vnitřního výnosového procenta (IRR viz. níže).

35 Dalším faktorem, na který je nutné brát zřetel, je vysoká citlivost na vývoj úrokových měr (k). Hodnota tzv. diskontního faktoru se, kvůli rychle se měnícím podmínkám prostředí, velmi obtížně predikuje. Princip stanovení diskontní míry je předmětem předcházejících kapitol [2, 9]. 3.4.3.2 Vnitřní výnosové procento (IRR) Vnitřní výnosové procento popisuje Kislingerová jako diskontní sazbu, která vede k NPV = 0. Lze ji chápat jako relativní výnos, který poskytuje projekt během svého života. Protože neexistuje obecný matematický princip stanovení vnitřního výnosového procenta, je nutné použít buď metodu pokusu a omylu nebo iterační metodu výpočtu. Je-li IRR ≥ WACC, pak je možné investici přijmout [9]. Postup při iteračním způsobu výpočtu je následující: (1) Zvolíme libovolnou hodnotu diskontní sazby k a spočítáme hodnotu NPV. (2) Je-li hodnota NPV kladná, pak je zvolená hodnota k nižší než IRR a přiřadíme jí označení kN a příslušné hodnotě NPVN; jinak přejdeme k bodu (5). (3) Zvolíme vyšší hodnotu IRR a dopočítáme NPV, pokud je NPV stále kladná, zvyšujeme hodnotu k tak dlouho, dokud nezískáme NPV zápornou. Diskontní sazba, pro kterou je NPV záporná, je vyšší než IRR, proto bude označena kV a její NPVV. (4) Přibližnou hodnotu IRR vypočítáme podle vzorce: IRR=k N 

NPV N ∗ k V −k N  . NPV N −NPV V

(5) Pokud vyšla první NPV záporně, pak byla nalezena hodnota bodu (3) (NPVV a kV). Nalezené k budeme snižovat tak dlouho,

36 než bude hodnota NPV kladná (NPVN a kN). Nakonec dosadíme hodnoty do vzorce z bodu (4). Kislingerová upozorňuje, že iterační metoda je pouze pomocná a je vhodné použít finanční funkce tabulkových programů (MS Excel MÍRA.VÝNOSNOSTI). Vnitřní výnosové procento je méně důležité než hodnota NPV. Řídit se podle jeho hodnoty lze v případě, když se hodnoty NPV dvou projektů rovnají [20]. IRR je možné použít pouze v případě, kdy je NPV klesající v závislosti na diskontním faktoru. Výhodou metody je, že není nutné znát přesně diskontní sazbu [9]. 3.4.3.3 Index ziskovosti (PI) Index ziskovosti je relativní měřítko, které může plnit významnou roli při rozhodování o investicích. Index je poměrem současné hodnoty budoucích peněžních toků a počátečních kapitálových výdajů. Projekt je přijatelný při hodnotě PI > 1. Čím je jeho hodnota vyšší než 1, tím je projekt

ekonomicky

výhodnější.

Kromě

schopnosti

vyhodnocení

přijatelných investic je index vhodný pro jejich vzájemné porovnání. n

∑ PI =

i=1

CF i 1k i C0

[18].

3.4.3.4 Doba návratnosti (PP) Doba návratnosti je dynamickým ukazatelem hodnocení efektivnosti investic. Jedná se o období (počet let), za které se hodnota výnosů (cash flow) vyrovná sumě počátečních kapitálových výdajů investice. Firma

37 pak může přijmout rozhodnutí o přijetí investice, jejíž doba návratnosti odpovídá předem stanoveným požadavkům. Mezní doba návratnosti investice je rovna době životnosti projektu. Výhodou metody je respektování časové hodnoty peněz. Kumulované hotovostní toky jsou diskontovány, aby se tak vyrovnaly výši vynaložených nákladů. Nedostatky této metody tvoří dva faktory: •

nulová váha toků peněz po datu návratnosti;

•

subjektivita při určování doby návratnosti.

Metoda doby návratnosti se dle Scholleové doporučuje pro projekty: •

s krátkou životností;

•

s vysokým rizikem;

•

jako doplňující kritérium hodnocení.

U některých projektů může být Payback Period klíčovým kritériem rozhodování (investor může preferovat rychlou návratnost vložených prostředků). Doba návratnosti investice může zobrazovat i míru likvidity investice [4, 18].

4

Analýza projektu

Předcházející části se zabývají stanovením hotovostních toků investičních projektů pomocí diskontní sazby a jejich zhodnocením kritérii ekonomické efektivnosti. Pánové Brealey a Myers zdůrazňují, že: „skuteční finanční manažeři si ovšem nedopřejí klidu, dokud nezjistí, co je podstatou projektu a co špatného by se mohlo přihodit. Vzpomeňte si na Murphyho zákon „Cokoli se může pokazit, pokazí se“ a na dovětek O'Reillyho

38 „v nejhorší

možnou

dobu.““. Proto je

nutné

vědět

proč

by mohl

podnikatelský záměr selhat a jakmile manažeři znají tyto příčiny nejistoty, mohou se rozhodnout, jestli stojí za to pokusit se o jejich odstranění [2]. Jsou

známy

různé

postupy,

obecně

nazývané

jako

analýzy

projektu, které kvantifikují dopady vývoje různých kritérií na veličinu podstatnou pro vlastníka projektu (NPV). Brealey a Myers, Kislingerová a Valach definují následující analýzy projektu: •

analýza citlivosti;

•

analýza pomocí vyrovnání;

•

simulace Monte Carlo;

•

rozhodovací stromy [2, 9, 22].

V následujících částech je práce zaměřena především na popis analýzy citlivosti.

4.1 Analýza citlivosti Účelem analýzy citlivosti (sensitivity analysis) je zjištění, jak jsou očekávané peněžní toky z projektu závislé na změně různých faktorů. První etapou je nalezení faktorů ovlivňujících čistou současnou hodnotu. Fotr a Součet hovoří o tzv. faktorech rizika a řadí mezi ně: •

objem produkce;

•

využití výrobní kapacity;

•

prodejní ceny výrobků;

•

ceny základních surovin, materiálů a energií;

•

velikost investičních nákladů;

•

velikost úrokových a daňových sazeb;

•

vývoj měnových kurzů;

39 •

diskontní sazba;

•

změny pracovního kapitálu (doba inkasa, splatnosti) [6].

Druhá etapa spočívá v odhadu možných odchylek faktorů rizika. Dle Kislingerové je možné odhady stanovit: •

pomocí charakteristik statistického rozdělení;

•

odhadem krajních hodnot sledované veličiny;

•

odhadem střední hodnoty jako nejpravděpodobnější situace, která nastane [9].

Podle Fotra a Součka mohou mít změny hodnoty rizikových faktorů povahu: •

odchylek od jejich plánovaných hodnot (např. ± 10 %);

•

pesimistických a optimistických hodnot těchto kritérií [6].

Základní formou sensitivity analysis je jednofaktorová analýza, kdy se zjišťují dopady izolovaných změn jednotlivých faktorů na zvolené finanční kritérium (NPV). Ostatní faktory zůstávají na předpokládaných (nejpravděpodobnějších,

plánovaných)

hodnotách.

Problémem

je,

že předmětné proměnné (faktory rizika) jsou pravděpodobně navzájem závislé. Brealey a Myers proto navrhují prozkoumat, jak se daří projektu při různých scénářích. Umožňuje to podívat se na různé, ale zároveň konzistentní kombinace proměnných [2]. Výstupem analýzy citlivosti jsou tabulky hodnot a grafy ukazující závislosti

kritéria

(NPV)

na

rizikových

faktorech.

parametrem je interpretace výsledků, která může:

Nejdůležitějším

40 •

vést k přehodnocení investičního záměru za předpokladu, že některý parametr kolísá takovým způsobem, že by realizace projektu mohla být ztrátová;

•

označit důležité rizikové faktory, jejichž řízení přispívá k tvorbě hodnoty;

•

být základním kamenem včasné signalizace v případě, že dojde k odlišnému vývoji, než se očekává [9].

41

5

Cíl práce a metodika 5.1 Cíl práce

Cílem práce je vytvoření technicko-ekonomické studie projektu výstavby bioplynové stanice a následné analytické posouzení životaschopnosti projektu. Hlavní cíl diplomové práce se skládá z několika dílčích cílů, které vedou k jeho naplnění. Dílčí cíle diplomové práce jsou tyto: 1. Stanovení koncepce projektu. 2. Vytvoření technicko-ekonomické studie projektu: •

Provedení vstupních analýz.

•

Sestavení plánu peněžních toků a analýza ekonomické efektivnosti investice.

•

Provedení analýzy citlivosti vzhledem k faktorům rizika.

3. Příprava plánu realizace projektu: •

Stanovení harmonogramu realizace projektu.

4. Doporučení, zda je vhodné projekt realizovat. Cíle

diplomové

práce

byly

vytvořeny

na

základě

aktuálních

požadavků a potřeb společnosti BioplynPartner s.r.o., která je jedním ze subdodavatelů projektu výstavby bioplynové stanice.

5.2 Metodika Teoretický základ pro tvorbu diplomové práce tvoří studium odborné literatury a internetových zdrojů uvedených v Seznamu použité literatury. Zdroje se týkají především oblasti projektového managementu, podnikové ekonomiky a controllingu.

42 Literární část definuje pojmy projekt a projektový management z pohledu

několika

autorů.

Jsou

zde

uvedeny

základní

procesy

projektového managementu. Dále se vymezují základní fáze životního cyklu projektu ve dvou rovinách pohledu. Na straně jedné z pohledu projektového managementu a na straně druhé z pohledu podnikové ekonomiky. V rámci každé fáze jsou interpretovány a vyzdviženy aspekty vedoucí k úspěšnému dokončení projektu. Další kapitoly zavádějí tři hlavní finanční principy tvorby a realizace investičních projektů. Jsou popsány a zdůvodněny teoretické a praktické náležitosti stanovení peněžních toků, diskontní sazby a vybraných metod finanční analýzy. V

závěru

literárních

východisek

je

popsán

aspekt

analýzy

a controllingu projektů. Je zde uveden postup implementace kontrolních mechanismů v rámci projektů. Praktická část vychází jednak z teorie části literární, ale především z aktuálních informací od firem BioplynPartner s.r.o., ASIO spol. s.r.o. a Korint stavební spol. s.r.o., které se podílejí (jako dodavatelé) na realizaci projektu výstavby bioplynové stanice. V první etapě praktické části je představena koncepce projektu výstavby BPS. Jsou zde uvedeny cíle a hlavní požadavky investora, kterým je Zemědělské družstvo v Pluhově Žďáře, a také základní popis dodavatelských subjektů. Druhá ekonomické

část

je

studie

charakterizována BPS

použitím

přizpůsobené

metody

vstupním

technickopodmínkám

a požadavkům projektu. Tato část je páteří celého projektu, zahrnuje kompletní plán peněžních toků za dobu životnosti projektu a jeho podrobení analýze citlivosti a metodám hodnocení efektivnosti investic.

43 Mezi použité metody patří zejména čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, doba návratnosti aj. Třetí část je zaměřena na strategii financování projektu a tvorbu harmonogramu její implementace. Využívá se zde metoda stanovení, implementace a kontroly rozpočtu projektu. Poslední část představuje shrnutí projektu a závěrečné doporučení, které je syntézou dílčích závěrů částí předchozích. Díky tomu je následně možné přijmout rozhodnutí, zda projekt realizovat, či nikoliv.

44

6

Praktická část 6.1 Koncepce pilotního projektu

6.1.1 Subjekty 6.1.1.1 Investor Kapitola týkající se subjektu investora je rozdělena na dvě logické části, z nichž druhá je podstatná pro realizaci předkládané diplomové práce: 1. Popis první neúspěšné realizace projektu BPS v roce 2007. 2. Obnovení projetu BPS v roce 2010. V roce 2007 přijalo Zemědělské družstvo Pluhův Žďár rozhodnutí o výstavbě bioplynové stanice. Motivy, které k tomuto rozhodnutí vedly, byly následující: •

dosažení energetické soběstačnosti ZD;

•

diverzifikace podnikatelské činnosti;

•

výlučné využití odpadů zemědělské produkce pro energetické účely;

•

možnost získání dotační podpory pro využívání OZE.

Byla zahájena příprava podkladů nutných pro předinvestiční fázi projektu a posouzení vhodnosti jeho realizace. Souhrn podkladů je uveden v tabulce 6. Tabulka 6: podklady předinvestiční přípravy projektu [vlastní práce]. Podklady Projekt pro územní řízení stavby Podklady pro volbu technologie Urbanistická studie obce Pluhův Žďár Rozptylová studie Zpráva o hydrologickém průzkumu lokality Hluková studie Oznámení záměru výstavby pro posouzení vlivu na ŽP

Odpovědná firma ZETES PROJEKT s.r.o. WELtec BioPower GmbH A+U Design EKOPOR Hydroprůzkum České Budějovice Ing. Pavel Berka Ing. Petr Pantoflíček

45 Po vyhodnocení všech podkladů investor odmítl realizaci projektu. Hlavní příčinou byly nedostatky doporučené technologie v oblasti vstupů (mokrá

fermentace).

Projekt

nebyl

navržen

podle

požadavků

ZD,

a to zejména v oblasti využití odpadů zemědělské produkce, jejichž podíl na vstupech byl pouze 60%. Zbylých 40 % tvořila kukuřičná siláž. Tento vstup je sice z hlediska produkce bioplynu velmi efektivní, ale z pohledu investora nepřijatelný kvůli následujícím důvodům: •

pěstování kukuřice vede k vysoké erozi a následné degradaci půdy;

•

vznikají dodatečné náklady na pěstování kukuřice a silážování;

•

nutnost vyčlenění pozemků pro pěstování kukuřice;

•

nejasný budoucí vývoj výkupní ceny kukuřice.

Trh bioplynu byl v té době orientován právě na technologii mokré fermentace

využívající

jako

hlavní

vstup

kukuřičnou

siláž,

a proto se investor rozhodl hledat alternativní přístupy k výrobě bioplynu, které by zajistily splnění jeho požadavků. V roce 2010 se zemědělské družstvo rozhodlo pro obnovení projektu výstavby

bioplynové

stanice.

Byla

zahájena

jednání

s

firmami

BioplynPartner, ASIO a Korint, které byly ochotny vytvořit projekt „na míru“ zemědělskému družstvu. Investor představil neúspěšný projekt z roku 2007 a následně vytvořil nové zadání. V něm kladl důraz na eliminaci zemědělského

původních družstva.

nedostatků Výše

a

zmíněná

respektování fakta

byla

požadavků klíčová

také

pro předkládanou diplomovou práci, neboť dodavatelské firmy a investor

46 souhlasili s poskytováním potřebných informací pro její tvorbu v průběhu přípravy a realizace projektu. Následující

části

se

věnují

představení

dodavatelských

firem

(BioplynPartner, ASIO, Korint) a definici výsledného produktu podle zadání investora (ZD Pluhův Žďár). 6.1.1.2 Dodavatelé Aktuální dodavatelské zázemí projektu tvoří skupina tří firem uvedená v tabulce 7: Tabulka 7: struktura dodavatelů [vlastní práce]. Firma ASIO spol. s.r.o. Korint stavební spol. s.r.o. BioplynPartner s.r.o.

Postavení generální dodavatel dodavatel stavební části dodavatel technologie

Generální dodavatel projektu, firma ASIO s.r.o., je spojována především s čistírnami odpadních vod (ČOV). Projekt pro ní představuje příležitost podílet se na vývoji nové technologie výroby bioplynu a její následné využití i v rámci ČOV. Korint stavební spol. s.r.o. je dodavatelem hrubé stavby bioplynové stanice. Jedná se o stavební firmu podnikající v rámci kraje, kde sídlí investor. Firma BioplynPartner s.r.o. je dodavatelem technologie. Pro projekt navrhla, na základě svých zkušeností a obecně známých principů, technologii „Perkolované anaerobní fermentace“. Její charakteristika je součástí kapitoly Analýza technologie. V dalších částech bude pojem „skupina hlavních dodavatelů“ vždy spojen s firmami zmíněnými v této kapitole.

47 6.1.2 Produkt Produktem projektu je zemědělská bioplynová stanice, která využívá výlučně suroviny z vlastní produkce družstva v Pluhově Žďáře (odpady a přebytečné produkty zemědělské výroby) a tím nezatěžuje podnik pěstováním surovin za účelem tvorby bioplynu. Funkcí stanice je výroba bioplynu a jeho následné spalování kogenerační jednotkou na elektřinu a teplo. Vyrobená elektřina by měla být z větší části spotřebována v samotném družstvu a přebytky dodávány do rozvodné sítě. S využitím odpadního tepla se počítá při provozu bioplynové stanice a dále v přilehlých objektech (kravín, správní budova). Cílem investora je umístit bioplynovou stanici v areálu zemědělského družstva v těsné vazbě na kravín a jímky hovězího hnoje. Zvolená lokalita poskytuje dostatečnou plochu pro stavbu bioplynové stanice (umístění BPS jako celku, uskladnění surovin, manipulační plochu, možnost rozšíření BPS apod.). Lokalita je vhodná také z hlediska úspory dopravních

nákladů

vstupních

surovin,

zejména

hovězího

hnoje,

který představuje 50% podíl na celkových vstupech. Situační schéma umístění BPS je součástí přílohy 1. Zde uvedený produkt vychází z přesných požadavků investora ohledně vstupů, technologie a požadovaného výkonu kogenerační jednotky a dalších parametrů. Proto je v následujících částech uvedená jediná varianta řešení, která se z hlediska požadavků jeví jako optimální.

48

6.2 Technicko-ekonomická studie projektu 6.2.1 Rozsah projektu Základní rozsah projektu shrnuje tabulka 8: Tabulka 8: rozsah projektu [12, 27, vlastní práce]. Bioplynová stanice ZD Pluhův Žďár Začátek projektu 9/2010 Předpokládané uvedení do provozu 12/2012 Životnost projektu 20 let Investiční výdaje (odhad) 44 300 000 Kč Instalovaný el. výkon 165 + 125 kW Počet nových pracovních míst 0,5-1 Vstupní suroviny vlastní (nulová pořizovací cena) Použitá technologie Perkolátová anaerobní fermentace

Údaje

ve

výše

uvedené

tabulce

byly

stanoveny

společností

BioplynPartner jako expertní odhad. Byly prezentovány formou pilotní studie

investorovi,

který

dal

souhlas

k

podrobnému

rozpracování

jednotlivých komponent. V následujících částech budou složky tabulky podrobeny analýze a dojde také k jejich zpřesnění. 6.2.2 Vstupní analýzy 6.2.2.1 Analýza trhu Analýza trhu má v případě projektu BPS dvě roviny. První je rovina zajištění surovin a druhou představuje rovina poptávky po výstupech. Zajišťování surovin je z pohledu investora jasně nastaveno. Pro projekt bioplynové stanice jsou k dispozici vstupy, které produkuje zemědělské družstvo, vyvolávají minimální dopravní náklady a jejich vstupní cena je nulová. Předpokládané vstupní suroviny jsou uvedeny v tabulce 9.

49 Tabulka 9: seznam vstupních surovin [vlastní práce]. Název vstupu hovězí hnůj travní senáž sláma krmné zbytky (kukuřičná siláž) Celkem

M nožství za rok v tunách 3 300 1 400 1 000 365 6 065

Hlavní vstupní surovinou je hovězí hnůj, jehož roční produkce dosahuje 10 000 t. Pro energetické využití je sice určena pouze třetina, ale projekt nemusí řešit riziko nedostatku vstupů, ale naopak příležitost dalšího rozšíření stanice. Důležitým faktorem je pořizovací cena a celkový charakter vstupů. Jedná se o přebytky a odpady produkce, které družstvo dále nevyužívá a jejich cena je nulová. Tím se koncepce projektu diametrálně liší od většiny ostatních stanic realizovaných v ČR. Ty jsou založeny na cíleně pěstované biomase, jejíž cenový vývoj a náklady pěstování se mohou projevit v návratnosti a rentabilitě investice. Prodejnost jednoho z produktů (poptávka), elektřiny, je zajištěna v rámci legislativy týkající se OZE. Ta je doposud zakotvena speciálním zákonem č. 180/2005 Sb. Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V současnosti připravuje Ministerstvo zemědělství jeho novelu, která by se měla zaměřit především na podporu využívaní biomasy. Důležité jsou závěry plynoucí ze zmíněného zákona: •

povinnost provozovatele přenosové soustavy přednostně připojit zařízení produkující elektřinu z OZE;

•

forma výkupní ceny (pevná cena, zelený bonus);

•

možnost rozhodnout se jednou ročně, jakou formou elektřinu prodávat;

50 •

garance výkupní ceny na patnáctileté období [30].

První výše zmíněný bod je v současné době blokován vyčerpáním kapacity určené pro připojování nových zdrojů energie. Situace je způsobena tzv. „stop stavem“ připojování fotovoltaických elektráren. Tato komplikace se nevyhnula ani ZD Pluhův Žďár. Investor obdržel dvakrát zamítavé stanovisko na připojení do sítě. Při podávání třetí žádosti oslovil zpracovatel diplomové práce firmu Tedom s.r.o. (dodavatele kogeneračních jednotek) s prosbou o spolupráci při řešení povolení o připojení. Výsledkem bylo jednání mezi generálním dodavatelem ASIO a firmou E.ON, které vyústilo k udělení povolení k připojení. Produkované teplo (vedlejší produkt) bude spotřebováno v rámci areálu BPS a ZD, a to zejména v zimním období. Tím dojde k úspoře financí zohledněných v rámci plánu peněžních toků projektu. Veškeré finanční aspekty spojené s výkupními cenami, úsporami prostředků a cenami vstupních materiálů jsou uvedeny v částech Analýza vstupů a Finanční plán. 6.2.2.2 Analýza vstupů Vstupy bioplynové stanice jsou obecně shrnuty pod pojmem biomasa. Bioplynová stanice je tedy zařízení zpracovávající biomasu. Podle toho jaký druh biomasy stanice používá, můžeme rozlišit tři typy stanic: •

zemědělské;

•

komunální;

•

průmyslové.

51 BPS Pluhův Žďár se řadí k prvnímu typu, proto se následující analýza bude věnovat vstupům vhodným pro zemědělskou stanici. Tabulka 10 uvádí potenciální vstupy bioplynové stanice. Údaje jsou doplněny o objem bioplynu, který lze při jeho využití získat. Tabulka 9 uvádí pouze nejpoužívanější zdroje typické pro české prostředí, komplexní databáze vstupů je uvedena v příloze 2. Tabulka 10: Vstupy zemědělské bioplynové stanice [26, vlastní práce]. Název vstupu hnůj skotu hnůj prasat hnůj drůbeže Výstupy z chovu kejda skotu hospodářských zvířat kejda prasat podestýlka (suš. 70 %) kukuřičná siláž travní siláž Cíleně pěstovaná a jiná sláma biomasa cukrová řepa travní senáž Bioodpady ze zahrad, komunální bioodpady údržby veřejné zeleně (tráva, listí, atd.)

Produkce bioplynu (m3/t) 35-45 55-65 70-100 20-30 20-35 55-75 160-180 170-200 285-312 170-180 140-200 100

V Pluhově Žďáře jsou k dispozici vstupy, které jsou uvedeny v tabulce 11. Jejich konkrétní struktura je následující: Tabulka 11: struktura vstupů BPS Pluhův Žďár [vlastní práce]. Název vstupu Hovězí hnůj Travní senáž Sláma Krmné zbytky (kukuřičná siláž)

M nožství (t/rok) 3300 1400 1000 365

52 Vstupy byly laboratorně otestovány jako substrát, který by se měl používat pro výrobu bioplynu. Výsledky stanovily hodnotu objemu tvorby bioplynu na: •

2 356 m3 bioplynu /den.

Tento údaj je klíčový pro výběr optimálního výkonu kogenerační jednotky. Následně je možné stanovit denní (resp. roční) objem produkce elektrické a tepelné energie a stanovit tak příjmy z jejich prodeje nebo úspory za ušetřené zdroje. Důsledky tohoto odstavce jsou uvedeny v tabulace 12. Tabulka 12: Kogenerační jednotka, objem produkce elektrické a tepelné energie [vlastní práce]. Typ kogenerační jednotky Roční výroba elektrické energie Roční výroba tepelné energie

Tedom Cento T120 Tedom Cento T160 1 579 MWh 2 123 MWh

Pro projekt byly vybrány dvě kogenerační jednotky o různých výkonech, a to z důvodu pokrytí potřeb elektřiny v ZD během dne včetně špiček. Vliv výkyvů objemu produkce elektřiny na návratnost projektu je součástí analýzy citlivosti. 6.2.2.3 Analýza technologie Technologie pro výrobu bioplynu z biomasy existuje dvojího typu. Jedná se o mokrou a suchou fermentaci. Použití jedné či druhé technologie se liší v závislosti na obsahu sušiny ve vstupním substrátu: •

mokrá fermentace: sušina 6-10 %;

•

suchá fermentace: sušina 20-50 %.

53 Kritickým rozdílem mezi oběma technologiemi je počet praktických realizací. V praxi jednoznačně převládají mokré technologie nad suchými. V kontextu České republiky se jedná o následující poměry: Tabulka 13: Počet záměrů a realizací technologií výroby bioplynu [29, vlastní práce].

Počet realizací BPS (a ve výstavbě) Počet záměrů BPS Počet nerealizovaných BPS

Technologie mokrá fermentace suchá fermentace 123 2 (+1) 112 2 32 2

Kompletní seznam bioplynových stanic, jejich dodavatelů, typů technologií a subdodavatelů je předmětem přílohy 3. Atribut „+1“ u suché fermentace představuje její realizaci v zemědělství za použití české technologie, jinak jde o technologie zahraniční [25]. Technologie mokré fermentace se dostala do Česka především z Německa. Je prověřena dlouhými roky testování a provozování, má širší potenciál pro uplatnění (vzhledem k historii intenzivního chovu zvířat), nicméně je velmi drahá. Vysoká cena je dána „bohatou“ technologickou výbavou a příslušenstvím stanice (míchadla, čerpadla, drtiče, separace, atd.), což zvyšuje investiční a provozní náklady (vlastní spotřebu elektřiny, servis, údržbu) a také poruchovost. Suchá fermentace trpí nedostatkem referenčních projektů, nižší výtěžností bioplynu a také opatrností investorů. Její výhodou je minimální vlastní spotřeba vyrobené energie, nenáročnost na technologickou výbavu a paradoxně díky opatrnosti investorů i větší důraz na minimální náklady na opatření vstupů BPS.

54 Pro projekt v Pluhově Žďáře byla navržena a laboratorně otestována pilotní

technologie

„Perkolované

anaerobní

fermentace“

(Percolated

Anaerobic Digestion - PAD). Jde o volbu suché cesty danou podílem sušiny ve vstupním substrátu (38 %). Protože se jedná o první praktickou realizaci bez předchozích zkušeností, bude „faktor technologie“ zahrnut mezi klíčová rizika projektu. 6.2.2.4 Analýza potřeby lidských zdrojů Analýzu potřeby lidských zdrojů můžeme rozdělit podle etap životního cyklu projektu. V tabulkách 14, 15 a 16 jsou uvedeny a následně popsány nároky na lidské zdroje v rámci projektu. Tabulka 14: nároky na lidské zdroje v předinvestiční fázi [vlastní práce]. Předinvestiční fáze Název subjektu

Zařazení lidského zdroje ve struktuře projektu

ZD Pluhův Žďár

Zástupce investora

BioplynPartner s.r.o.

Projektový tým

ASIO spol. s.r.o.

Projektový tým

Korint stavební spol. s.r.o.

Projektový tým

Profese jednatel společnosti jednatel společnosti, obchodní zástupce poradce pro biologický proces projektový asistent jednatel společnosti koordinátor prací hlavní projektant servisní technik externí technik (plyn) externí technik (elektřina) jednatel společnosti, stavební projektant

Počet pracovníků (plný úvazek) 1 3

6

1

Předinvestiční fáze je charakteristická dvěma směry, pro které je nutné zajistit potřebné lidské zdroje. První směr se týká lidských zdrojů z vrcholového managementu firem (jednatelé). Účastníci na prvních jednáních vzájemně představují podniky, které zastupují, a investor seznamuje dodavatele se svým záměrem. Výsledkem jednání je nabídka dodavatelů na realizaci projektu, která by měla vyústit v podepsání smlouvy o dílo.

55 Druhý

směr

zasahuje

do

oblasti

projektování.

V

návaznosti

na podepsání smlouvy o dílo (předmětem je výstavba BPS) je nutné uvést v život skupinu projektantů, jejichž úkolem je vytvořit projektovou dokumentaci pro: •

žádost o stavební povolení (stručná dokumentace);

•

provedení stavby (detailní rozpracování projektu).

Tým projektantů je složen ze specialistů a techniků ze všech zúčastněných firem a jsou najímáni také externisté. Hlavou projekčního týmu je koordinátor prací, kterého v případě projektu v Pluhově Žďáře zajistil generální dodavatel, firma ASIO. Koordinátor nese odpovědnost za tvorbu výsledků definovaných ve smlouvě o dílo a jejich předání v dohodnutém termínu investorovi. Tabulka 15: nároky na lidské zdroje v investiční fázi [vlastní práce]. Investiční fáze Název subjektu

Zařazení lidského zdroje ve struktuře projektu

ZD Pluhův Žďár

Zástupce investora

BioplynPartner s.r.o.

Realizační tým

ASIO spol. s.r.o.

Realizační tým

Korint stavební spol. Realizační a stavební s.r.o. tým

Profese jednatel společnosti jednatel společnosti, obchodní zástupce poradce pro biologický proces projektový asistent jednatel společnosti koordinátor prací hlavní projektant servisní technik jednatel společnosti, stavební architekt stavební specialisté (statik, geodet apod.) stavební dělníci

Počet pracovníků (plný úvazek) 1 3

4

15

V investiční fázi dochází k realizaci stavebních prací. Nejdůležitější roli

hraje

koordinátor,

který

zajišťuje

splnění

všech

úkolů

dle

harmonogramu výstavby. Jeho dalším úkolem je provádět reporting jednatelům všech firem s ohledem na plnění plánu a koordinaci změn.

56 Největší objem práce leží na stavební firmě (Korint), která zajišťuje najímání potřebných pracovníků a realizaci stavby. Tabulka 16: nároky na lidské zdroje v provozní fázi [vlastní práce]. Provozní fáze Název subjektu

Zařazení lidského zdroje ve struktuře projektu

ZD Pluhův Žďár

Zástupce investora Stálí pracovníci

BioplynPartner s.r.o.

Kontrolní tým

ASIO spol. s.r.o.

Kontrolní tým

Korint stavební spol. s.r.o.

Kontrolní tým

P rofese jednatel společnosti obsluha stanice jednatel společnosti, obchodní zástupce projektový asistent, pracovník pro transfer technologie poradce pro biologický proces jednatel společnosti servisní technik jednatel, stavební architekt servisní technik

Počet pracovníků (plný úvazek) 1 0,5 3 2 2

Provozní fáze je charakteristická uvedením technologie do provozu a zajištění její funkčnosti. Tím pádem se hlavní role přesouvá na firmu BioplynPartner. Jejím úkolem, je nastartování a stabilizace procesu výroby bioplynu a vyškolení pracovníků obsluhy. V provozní fázi se na straně dodavatelů objevují pracovníci kontrolního týmu (servisní technici), kteří zajišťují reklamace a servisní činnosti sjednané ve smlouvě o dílo, případně zajišťují i běžnou údržbu. Předáním funkční bioplynové stanice (max. do 3 měsíců od dokončení stavby) do rukou investora je naplněn předmět plnění smlouvy o dílo a dále běží pouze sjednaná záruční lhůta. Lidské zdroje jsou potřebné i ve fázi likvidace a ukončení provozu podniku. Vzhledem k dlouhé době životnosti projektu (20 let) není jejich zajištění předmětem smlouvy o dílo.

57

6.2.3

Definice rizikových faktorů

Většina podnikatelských aktivit nese atribut nejistoty nebo rizika. Nejinak je tomu i v rámci projektu výstavby bioplynové stanice. Výsledky projektu jsou úzce spjaty s kvalitou přípravy a realizace projektu. Ani to však nemusí zajistit splnění očekávaných výsledků, a to právě vzhledem k existenci nejistoty a rizika. V rámci technicko-ekonomické studie je nutné nejdříve identifikovat kritéria rizika. Dále následuje určení intenzity jejich vlivu, tzn. stanovení možných odchylek (žádoucích a nežádoucích) od předpokládaných hodnot dotčených veličin. Dalším krokem je testování vlivu odchylek v rámci analýzy citlivosti. Poslední fází je rozhodnutí o přijatelnosti zjištěného rizika a přijetí protirizikových opatření. Identifikace rizikových kritérií a stanovení jejich odchylek je součástí této kapitoly. Testování odchylek, rozhodování o přijatelnosti rizika a protirizikových opatření je předmětem kapitoly Analýza rizika. Rizika spojená s výstavbou bioplynové stanice můžeme rozdělit do těchto skupin: •

technologická rizika;

•

poptávková rizika;

•

stavební rizika;

•

finanční rizika.

Odpovědnost BioplynPartner. v tabulce 17.

za

Byly

kategorii

technologických

identifikovány

dílčí

faktory

rizik

nese

rizika

firma

uvedené

58 Tabulka 17: technologická rizika [vlastní práce].

Techonologická rizika

stabilita objemu produkce bioplynu riziko nedostatku vstupních surovin riziko změny cen vstupních surovin riziko znečištění životního prostředí riziko poruch, poškození, odstávky BPS a komponent riziko logistiky dopravy vstupů riziko pilotního uplatnění technologie

Klíčovým rizikem je stabilita objemu produkce bioplynu. Pokud by se nepodařilo ustálit proces výroby na hodnotách předpokládaných v technicko-ekonomické studii (nejpravděpodobnější hodnota - 2 356 m 3 bioplynu / den), mělo by to zásadní vliv na rentabilitu celého projektu. Protože je produktem elektrická energie budou v analýze citlivosti prozkoumány dopady výkyvů vyrobené elektřiny v závislosti na nestabilitě produkce bioplynu. Další oblast rizika je spojena se vstupními surovinami. Investor si byl vědom nebezpečí výkyvů v cenách potenciálních vstupů BPS (viz. tabulka 10), a proto zvolil výlučně odpady a přebytky ze své vlastní produkce. Tím byla stanovena cena vstupních surovin „prakticky“ na nulové hodnotě, protože s jejich získáním nevznikají dodatečné náklady např. na nákup, pěstování apod. Z rizika na pozitivum lze transformovat také zajištění dostatečného množství vstupů, neboť ZD dalo k dispozici pouze třetinu z celkové produkce hovězího hnoje (hlavní vstup pro BPS) a tím pádem si ponechalo rezervu na případné další rozšíření projektu. Posledním rizikem spojeným se vstupními surovinami je otázka jejich logistiky. S ohledem na hlavní vstupní surovinu byla zvolena lokalizace bioplynové stanice v bezprostředním kontaktu s kravínem a jímkami hovězího hnoje, aby bylo možné minimalizovat dopravní náklady. Situační

59 schéma umístění BPS je součástí přílohy 1. Kontrola rizika znečištění životního prostředí je v kompetenci orgánů státní zprávy. Proto se v rámci přípravy projektu BPS vyžaduje provedení posudku vlivu na životní prostředí (EIA). EIA je systematický proces identifikace, predikce a evaluace vlivů navrhovaného záměru na životní prostředí. V případě BPS Pluhův Žďár byl vyloučen vliv na životní prostředí a záměr nepodléhá dalšímu posuzování. Odkaz na dokumenty spojené s posudkem jsou uvedeny v seznamu literatury pod označením [23]. Riziko poruch a odstávky BPS je velmi obtížně predikovatelné. Většinou souvisí s nedostatečným prováděním údržby kogeneračních jednotek a technologie výroby bioplynu. Z hlediska stanice jako celku jsou tyto komponenty jejím „srdcem“, a proto je nezbytné dbát na jejich pravidelný monitoring a údržbu. Vzhledem k tomu byli vybráni dodavatelé, kteří poskytují okamžitý servis v případě poruchy, zajišťují dálkový monitoring

bioplynové

stanice

pomocí

softwaru,

který

upozorňuje

na problémy vzniklé uvnitř stanice. Zmíněné služby se sice projeví v investičních ale v současné

a

provozních praxi

jsou

nákladech

(viz

automatickou

plán

peněžních

součástí

projektů

toků), BPS

eliminujících riziko poruch. Oblast rizika technologie zastřešuje nejistota spojená s vůbec první aplikací

technologie

perkolované

fermentace

v

praxi.

Zkušenosti

dodavatele technologie s úspěšnými realizacemi tzv. suché fermentace (nadřazený pojem perkolované fermentace) v zahraničí investor pečlivě zvážil a přijal na sebe riziko pilotního projektu. Nicméně veškerá rozhodnutí

přijatá

skupinou

dodavatelů

musí

být

konzultována

s investorem. Těsná spolupráce partnerů vede k odhalení rizika a přijetí opatření k jeho eliminaci.

60 Poptávková rizika se vztahují k uplatnění produktů bioplynové stanice, které představují: •

elektrická energie;

•

tepelná energie;

•

fermentační zbytky (digestát).

K produktům se tedy analogicky vážou i rizika: Tabulka 18: poptávková rizika [vlastní práce]. Poptávková rizika

výkupní ceny elektrické energie riziko nevyužití tepelné energie riziko využití fermentačních zbytků BPS

Specifikem trhu s obnovitelnými zdroji energie je státní podpora, která je v dnešní společnosti významným tématem. Stát totiž zavázal provozovatele distribuční soustavy elektrické energie k přednostnímu připojení nových zdrojů energie na bázi OZE a hlavně k výkupu za ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem [30]. Jednou ročně si BPS Pluhův Žďár může zvolit formu výkupu elektřiny, a to buď za pevnou cenu nebo jako zelený bonus. Rozdíl je v tom, že za pevnou cenu (3,55 Kč/kWh) dodá investor elektřinu do sítě a zpětně si ji koupí za cenu tržní (3,25 Kč/kWh) [33]. Rozdíl mezi uvedenými cenami je pro investora dalším výnosem nebo nákladem (podle situace). V případě zeleného bonusu investor vyrábí elektřinu pro vlastní potřebu, šetří tedy na straně nákladů za pořízení energie a jako kompenzaci za šetrnou výrobu energie dostane zelený bonus (2,58 Kč/kWh). Ať už si subjekt zvolí jakoukoliv formu výkupu, riziko neuspokojení nabídky elektřiny je minimální.

61 Komplikovanější je situace při využití tepelné energie (vedlejšího produktu),

kterou

nelze

transportovat

na

delší

vzdálenosti.

Proto se projekt soustředí na její využití v rámci zemědělského družstva. Úspora nákladů za topení, či ohřev vody je významným faktorem snížení doby návratnosti investice. S ohledem na to bude ZD využívat tepelnou energii následujícím způsobem: •

vlastní spotřeba bioplynové stanice;

•

výhřev dojních automatů;

•

ohřev pitné vody pro dojnice;

•

výhřev přilehlé budovy.

Celkový tepelný výkon kogeneračních jednotek 265 kW bude v zimním období plně využit. V letním období lze uvažovat o využití přebytků energie na sušení obilí či dřeva, což představuje aktuální příležitosti rozšíření projektu pro investora. Riziko se v tomto případě mění na úsporu finančních prostředků, které byly společně se ZD vyčísleny na přibližně 500.000 Kč ročně (viz plán peněžních toků). Posledním produktem BPS je fermentační zbytek (tzv. digestát). Jedná se o pevné a kapalné zbytky fermentace, které mají charakter chlévské mrvy, a přinášejí do půdy dostatek organických látek. Dají se tedy začlenit do běžných agrotechnických postupů, čímž zároveň dochází k uzavření koloběhu biologického procesu. Stavební rizika jsou vzhledem ke zkušenostem dodavatelských firem minimální. Jak firma Korint (stavební firma), tak především firma ASIO nahlíží na stavební část projektu jako na standardní a běžně prováděné procesy, se kterými mají obě firmy zkušenosti v České

62 republice i v zahraničí. Obecným rizikem, na které by mohly být citlivé peněžní výdaje, jsou pracovní náklady stavebních firem. U mnoha BPS realizovaných v Česku došlo k provedení stavby německými firmami (kvůli nezkušenosti českých dodavatelů), které mají cenu práce několikanásobně vyšší než tuzemské firmy. Proto byla oslovena firma Korint, která působí v místě realizace projektu ZD Pluhův Žďár a disponuje potřebnými lidskými zdroji a zkušenostmi. Pro firmu ASIO se jako největší riziko projektu jeví porušení platebních podmínek ze strany investora (finanční riziko). Proto byla navržena strategie financování projektu tak, aby se předešlo případné platební neschopnosti investora a zároveň byla využita „finanční síla“ firmy ASIO. Klíčovým faktorem je zabezpečení dodavatelského úvěru ve výši 100 % investičních výdajů ze zdrojů ASIO. Úroková sazba úvěru byla stanovena na 6 % p.a. a doba splácení na 12 let. Peněžní toky, které by měly plynout z projektu BPS jsou pod kontrolou firmy ASIO, čímž je zajištěno i okamžité splácení dodavatelského úvěru věřiteli nikoli uspokojování závazků ZD vůči jiným dodavatelům. Riziko plynoucí z politických rozhodnutí vlády České republiky lze obtížně předvídat a také ovlivnit. Zkušenosti s tzv. „boomem fotovoltaiky“ a následnou regulací předem stanovených a garantovaných podmínek, jsou však varovným signálem pro dodavatele, že podobný zásah by mohl přijít i v budoucnosti v oblasti trhu bioplynu.

63 6.2.4 Finanční plán 6.2.4.1 Plán peněžních toků (plán cash flow) Plán peněžních toků je základním stavebním kamenem ekonomiky projektu. Obsahuje veškeré faktory, které ovlivňují investiční a provozní příjmy a výdaje. Při jeho sestavování byly použity informace získané od investora projektu, skupiny hlavních dodavatelů a také dodavatelů oslovených v nabídkových řízeních na dodávku komponentů a potřebných profesí. Za nabídková řízení nese odpovědnost zpracovatel diplomové práce. V tabulce 19 je definováno zadání projektu a charakteristiky vývoje jednotlivých součástí plánu cash flow. Tabulka 19: zadání projektu [vlastní práce]. Zadání projektu Investiční výdaje Projektová dokumentace

43 500 000 Kč 800 000 Kč

Dotace (%) Zelený bonus Současné náklady na elektřinu Výkupní cena elektřiny Roční úspory na tepelné energii

0-50 % z investičních výdajů 2,58 Kč/kWh 3,25 Kč/kWh 3,55 Kč/kWh 497 745 Kč

Údržba stavby Údržba a servis BPS (technologie a rozvodů) M zdové výdaje pro firmu (poloviční úvazek) Provozní výdaje Vstupy Doprava a manipulace vstupů (53 naplnění/rok) Roční pojištění Úroková sazba úvěru Doba splácení Způsob odpisování majetku

0,5 % ze vstupní ceny stavby 0,5 Kč/kWh 17 189 Kč 5 % z investic ročně nulová pořizovací cena 6 670 Kč za jedno naplnění 0,5 % z ceny investice 6,00 % p.a. 12 let rovnoměrné 20 let

Doba životnosti projektu Roční nárůst provozních nákladů (mimo mzdy)

2,50 %

Roční nárůst výdajů na mzdy

2,10 %

Roční růst hodnoty úspory tepla

2,00 %

Roční růst výkupních cen elektřiny Diskont Sazba daně z příjmu

2,00 % 7,71 % 19 % výchozí sazba

64 Investiční výdaje projektu se skládají ze tří dílčích položek: •

hrubá stavba a infrastruktura;

•

rozvody elektřiny, plynu a vody;

•

technologie (včetně strojních komponent a řídící jednotky).

V plánu cash flow jsou investiční výdaje shrnuty do jedné částky, z důvodu ochrany ocenění produktu dokumentaci

představuje

projekt

pro

před konkurencí. Projektovou stavební

povolení

a

projekt

pro provedení stavby. V plánu cash flow je hodnota dokumentace rozdělena na dvě části dle podmínek splatnosti (50 % částky při dodání projektové dokumentace, zbytek v rámci financování investičních výdajů). V oblasti příjmů projektu je prvním bodem dotace. ZD Pluhův Žďár podává žádost o dotaci na regionálním odboru SZIF. Její výše může být stanovena v rozmezí 0-50 % z investičních výdajů projektu [33]. Termín podávání žádostí se vyhlašuje jednou ročně. Pro rok 2011 se jedná o měsíc červen [34]. Výkupní ceny elektřiny a úspory tepelné energie byly rozebrány již v kapitole Definice rizikových faktorů. Současnou výši nákladů na zakoupení kWh elektřiny od firmy E.ON poskytl investor [32]. Třetí oblast zadání projektu se týká provozních výdajů. V bioplynové praxi se pro údržbu a servis BPS používají koeficienty, které zohledňují opotřebení strojů, měřidel, nákup náhradních dílů apod. Tyto koeficienty se stanovují vzhledem k vstupní ceně stavby (údržba stavby) nebo vůči instalovanému elektrickému výkonu (údržba a servis BPS) [31]. Mzdové výdaje vycházejí z údajů Českého statistického úřadu o hrubých mzdách v odvětví zemědělství a ze zákona o dani z příjmů. [35, 36]. Na obsluhu obdobné bioplynové stanice se v Německu počítá půl pracovní síly na den, proto je zvolen poloviční úvazek. Vstupní suroviny mají nulovou pořizovací hodnotu, protože se skládají z přebytků a odpadů ze zemědělské

65 produkce. Výdaje na transport vstupů jsou vypočteny pro jedno naplnění fermentoru (prostor, kde vzniká bioplyn). Ročně se uskuteční celkem 53 naplnění. Posledním provozním výdajem je splátka úroků. Projekt počítá s čerpáním dodavatelského úvěru od firmy ASIO spol. s.r.o. ve výši 100 % investičních výdajů, s úrokovou sazbou 6 % p.a. a dobou splácení 12 let. Splátkový kalendář je předmětem přílohy 4. Poslední oblast zadání projektu stanovuje vývoj položek plánu CF. Zdrojem pro jednotlivé míry růstu je projekt bioplynové stanice realizovaný firmou ČEZ [11]. V tabulce 20 je uveden zjednodušený plán peněžních toků. Kompletní plán je uveden v příloze 5. Příjmová stránka plánu peněžních toků je založena na vlastní spotřebě vyrobené elektřiny a dodávce přebytků do rozvodné sítě. Tím pádem má investor nárok na zelený bonus a zároveň spoří dřívější výdaje na nákup elektřiny. Prodané přebytky elektřiny jsou oceněny výkupní cenou. Dotace je v plánu stanovena na 0 % z investičních výdajů, protože investor až do současnosti nepodal příslušnou žádost. V kapitole Posouzení efektivnosti investice je uveden dopad různé výše dotace na ekonomiku projektu. Na výdajové straně plánu peněžních toků je nutné upřesnit způsob stanovení odpisů. Pokud ZD získá dotaci musí snížit o její hodnotu základ pro výpočet daňových odpisů. Dotace tedy snižuje pořizovací cenu odpisovaného majetku [38].

66 Tabulka 20: plán peněžních toků [vlastní práce].

67 6.2.4.2 Stanovení diskontu Diskontní míra byla vypočtena pro potřebu stanovení současné hodnoty peněžních toků plynoucích z investice po dobu její životnosti. Metodika výpočtu diskontní míry byla založena na stanovení firemních nákladů na kapitál ZD Pluhův Žďár (WACC) za současného použití modelu CAPM. Potřebné vstupní údaje byly získány z těchto zdrojů: •

rozvaha a výkaz zisků a ztrát zemědělského družstva [39];

•

ČNB - výnosy státních dluhopisů [40];

•

SolarCalc - koeficient β pro sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů [37];

•

rating agentury Standard & Poor's [28].

Postup výpočtu diskontní míry je následující: 1. Náklady na vlastní kapitál: n v =3,86+0,9∗7,00=10,16  .

2. Náklady na cizí kapitál: n c=

4 001 ∗100=7,12  . 56 174

3. WACC: WACC =[

112 335 93 979−10 086−5000 ∗0, 712+ ∗(1−0,2)∗0,1016]∗100=7,71  . 206 333 206 333

Výsledná diskontní míra 7,71 % byla porovnána s diskontem ekvivalentního projektu výstavby BPS firmy ČEZ, která činila 7,00 % [11]. Rozdíl mezi zmíněnými hodnotami (0,71 %) reflektuje použití rozdílné technologie obou projektů. Projekt firmy ČEZ využívá mokrou fermentaci, která se používá běžně, zatímco BPS Pluhův Žďár je jedním z pilotních použití suché fermentace. Tím pádem je diskontní míra projektu vyšší.

68 6.2.4.3 Posouzení efektivnosti investice Cílem této kapitoly je posouzení efektivnosti investice při následujících scénářích projektu: 1. Základní scénář založený na vlastní spotřebě vyrobené energie a prodeje přebytků, který stanovil investor. 2. Základní scénář při 10% výši čerpání dotace. 3. Základní scénář při 20% výši čerpání dotace. 4. Základní scénář při 30% výši čerpání dotace. Posouzení

efektivnosti

je

založeno

na

metodách

hodnocení

efektivnosti investice popsaných v teoretické části. Pro scénář definovaný číslem jedna (základní scénář) byly vypočteny následující výsledky: Tabulka 21: výsledky základního scénáře [vlastní práce]. Ukazatel Čistá současná hodnota - NPV (Kč) Index ziskovosti - PI Vnitřní výnosové procento - IRR (%) Prostá doba návratnosti - PP (roky) Diskontovaná doba návratnosti - PP (roky)

Kvantitativní vyjádření 18 304 1,4132 12,70% 9,42 13,99

Výsledky dalších tří scénářů shrnuje tabulka 22: Tabulka 22: výsledky scénářů ovlivněných dotací [vlastní práce]. Ukazatel Výše dotace NPV (Kč) PI IRR (%) PP - prostá (roky) PP - diskontovaná (roky)

10 % 22 668 1,5117 14,37% 7,66 9,93

Kvantitativní vyjádření 20 % 27 436 1,6193 16,45% 7,34 9,07

30 % 32 318 1,7295 18,95% 6,74 8,47

69 Z pohledu ukazatele NPV a PI jsou všechny scénáře přijatelné, protože projekt získá nad rámec kapitálových výdajů vždy více než 18 milionů Kč a hodnota indexu PI je vyšší než 1. S rostoucí výší dotace se zlepšují

výsledky

všech

ukazatelů,

ale

zároveň

se

snižuje

pravděpodobnost jejího získání, neboť v tak atraktivním prostředí se bude suma dotačních peněz rozdělovat mezi mnohem větší počet subjektů. Hodnoty vnitřního výnosového procenta (IRR) ukazují na přijatelnost investice, protože překračují kritérium WACC = 7,71 %. To je důležité z pohledu investora, protože ten dosáhne vyšší výnosnosti kapitálu než při vykonávání dosavadní podnikatelské činnosti, aniž by ji jakýmkoli způsobem omezoval. Posledním posuzovaným kritériem je doba návratnosti. V případě základního scénáře je diskontovaná doba návratnosti na hodnotě 13,99 let. Jak pro investora, tak pro věřitele (ASIO spol. s.r.o.) je tento ukazatel na své mezní hodnotě. Kdyby se doba návratnosti dále zvyšovala, roste tím riziko schopnosti splácení dodavatelského úvěru. Proto je nutné kvalitně zpracovat žádost o dotaci, která může dobu návratnosti výrazně snížit. Graf 1 zobrazuje průběh hotovostních toků investora po celou dobu životnosti investice a je z něj patrná také doba návratnosti investice. Vstupními daty jsou hodnoty základního scénáře.

70 Graf 1: průběh hotovostních toků investora [vlastní práce].

71 6.2.5 Analýza rizika 6.2.5.1 Analýza citlivosti V průběhu předcházejících kapitol byla stanovena rizika, jejichž dopady je nutné posoudit analýzou citlivosti. V této části diplomové práce bude zkoumán vliv výkyvů rizikových faktorů shrnutých v kapitole Definice rizikových faktorů na čistou současnou hodnotu a diskontovanou dobu návratnosti investice. První sloupec tabulky 23 určuje meze, ve kterých se daný faktor pohybuje. Zdrojem základních hodnot rizikových faktorů je tabulka 20, týkající se plánu peněžních toků. Maximální odchylky od základních hodnot jsou určeny buď expertním odhadem nebo na základě jejich historického vývoje [31]. V druhém sloupci jsou vypočteny číselné hodnoty odchylek. Třetí sloupec vyjadřuje o kolik tisíc Kč se změní základní hodnota NPV (18 303 882 Kč) při aplikaci odchylky. Předposlední sloupec vyjadřuje podíl změny NPV na její základní hodnotě. Pokud tato charakteristika překročí hranici -100 %, pak je nutné investici odmítnout, protože odchylka způsobila eliminaci veškerých peněžních toků nad rámec kapitálových výdajů. Akceptovatelné jsou pouze dopady odchylek, které nepřesahují hodnotu -30 %. Vyšší hodnoty je nutné označit jako významná rizika, která mohou způsobit zásadní problémy pro rentabilitu projektu. V posledním sloupci je spočítaná doba, o kterou se změní návratnost investice (základní hodnota je 13,99 let). V této oblasti je přijatelné prodloužení doby návratnosti maximálně o 1,6 roku. Hodnoty vyšší jsou indikátorem významného rizika.

72 Tabulka 23: vliv výkyvů rizikových faktorů [vlastní práce]. Produkce elektřiny

MWh

- 20 % - 15 % - 10 % -5% Základní hodnota +5% + 10 % + 15 % + 20 %

1 263 1 342 1 421 1 500 1 579 1 658 1 737 1 816 1 895

Změna výkupních cen - 15 % - 10 % -5% Základní hodnota +5% + 10 % + 15 %

Zelený bonus / pevná cena (Kč/kW h) 2,193/3,0175 2,322/3,195 2,451/3,3725 2,58/3,55 2,709/3,7275 2,838/3,905 2,967/4,0825

Velikost investičních výdajů Základní hodnota +5% + 10 % + 15 %

44 300 46 515 48 730 50 945

Diskontní míra

%

Základní hodnota +1% +2% +3% +4% +5%

7,71 8,71 9,71 10,71 11,71 12,71

Vliv daně z příjmů

%

Základní hodnota +5% + 10 % + 15 %

19 24 29 34

Vliv úrokové sazby úvěru Základní hodnota +1% +2% +3% +4% +5%

tis. Kč

% 6,00 7,00 8,00 9,00 10,00 11,00

Absolutní změna NPV (tis. Kč) -11 835,7 -7 817,2 -5 211,1 -2 605,1 0,0 2 594,2 5 188,4 7 782,6 10 408,0

Procentuální změna NPV (%) -64,66 -42,71 -28,47 -14,23 0,0 +14,17 +28,35 +42,52 +56,86

Změna PP (roky) +4,16 +2,46 +1,54 +0,73 0,0 -0,64 -1,23 -1,77 -2,28

Absolutní změna NPV (tis. Kč)

Procentuální změna NPV (%)

Změna PP (roky)

-6 015,4 -4 009,9 -2 004,5 0,0 1 996,3 3 992,6 5 988,9

-32,86 -21,91 -10,95 0,0 10,91 21,81 32,72

+1,81 +1,15 +0,56 0,0 -0,49 -0,96 -1,40

Absolutní změna NPV (tis. Kč) 0,0 -3 120,1 -5 636,1 -8 152,2

Procentuální změna NPV (%) 0,0 -17,05 -30,79 -44,54

Změna PP (roky) 0,0 +1,13 +2,10 +3,12

Absolutní změna NPV (tis. Kč) 0,0 -4 727,6 -8 842,7 -12 434,3 -15 577,4 -18 334,9

Procentuální změna NPV (%) 0,0 -25,83 -48,31 -67,93 -85,1 -100,17

Změna PP (roky) 0,0 +0,84 +1,89 +3,25 +5,14 +8,01

Absolutní změna NPV (tis. Kč) 0,0 -1 797,9 -3 595,8 -5 393,7

Procentuální změna NPV (%) 0,0 -9,82 -19,65 -29,47

Změna PP (roky) 0,0 +0,31 +0,65 +1,03

Absolutní změna NPV (tis. Kč) 0,0 -1 951,0 -3 950,7 -6 001,1 -8 109,6 -10 275,6

Procentuální změna NPV (%) 0,0 -10,66 -21,58 -32,79 -44,31 -56,14

Změna PP (roky) 0,0 +0,71 +1,46 +2,26 +3,12 +4,05

73 Z šesti výše zmíněných rizikových faktorů je možné na základě analýzy citlivosti konstatovat minimální vliv zvýšení daně z příjmů. Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob vykazuje klesající trend již delší dobu. Hrozbou pro projekt by byla sazba v případě dramatického nárůstu o více než 15 procentních bodů. Vliv úrokové sazby dodavatelského úvěru na výstavbu BPS hraje významnou roli. Každé navýšení úroku o 1 % p.a. znamená prodloužení doby návratnosti o 0,71 let a snížení NPV téměř o dva milióny Kč. Zajištění úvěru ze strany generálního dodavatele (ASIO spol. s.r.o.) a stanovení úroku na 6 % p.a. je významným faktorem stability finančních zdrojů. V případě financování z jiného zdroje je možné uvažovat o úrokové sazbě dvanáctiletého úvěru maximálně ve výši 8 % p.a.. Velikost investičních výdajů je faktor, který je známý investorovi a dodavatelské skupině před podepsáním smlouvy o dílo (BPS). V rámci diplomové práce byly investiční výdaje stanoveny s přibližně 10% rezervou. Důvodem je opatrnost plynoucí z faktu, že BPS by měla být první svého druhu. Přes použití standardních stavebních postupů s běžně známou cenou je nutné respektovat vliv výdajů na stabilizaci technologického procesu, které by se mohli zvýšit až o 10 %. Diskontní míra byla stanovena na 7,71 %. Srovnatelné projekty bioplynových stanic používají sazbu 7 %. Přesto je nutné označit diskont za významný rizikový faktor, neboť NPV je vysoce citlivá na změnu jeho hodnoty. Předposlední faktor rizika se týká vývoje výkupních cen. Investor má tu výhodu, že spoří na nákupu elektřiny a je tak nezávislý na ceně energetických společností. Kvůli zvyšující se poptávce po energii (kapitola Úvod do problematiky) by měly mít ceny spíše rostoucí trend, proto by se měla i úspora zvyšovat. Navíc výkupní ceny se mohou snižovat

74 maximálně na 95 % hodnoty předchozího roku, což zabraňuje jejich skokovým změnám. Nejkritičtějším faktorem je objem produkce elektřiny. Aby byla stanice rentabilní musí být zajištěna stabilní výroba bioplynu. Z tohoto pohledu

představuje

10%

pokles

produkce

elektrické

energie

nejvýznamnější mez projektu. Proto by měla být stanovena přesná pravidla

používání

technologie

tak,

aby

byly

zajištěny

standardní

podmínky pro tvorbu bioplynu po dobu celého roku.

6.3 Harmonogram realizace projektu Součástí

technicko-ekonomické

studie

bývá

harmonogram

realizace

projektu. Ten je uveden v tabulce 24: Tabulka 24: harmonogram realizace projektu [vlastní práce]. Fáze technologické podklady stavební projekt Projektování požární projekt projektování plynových rozvodů projektování elektrických rozvodů Stavební řízení Lhůta pro podání žádosti o dotaci Vyjádření k žádostem o dotaci Nabídková řízení na subdodavatele komponent Zahájení výstavby Testování provozu Připojení BPS do sítě Uvedení BPS do plného výkonu Předání BPS investorovi

Pro

harmonogram

realizace

bylo

Datum zahájení 1.9.2010 11.4.2011 11.4.2011 15.4.2011 29.4.2011 13.5.2011 7.6.2011 21.6.2011 1.1.2012 1.4.2012 1.9.2012 30.9.2012 1.9.2012 1.12.2012

klíčovým

Datum ukončení 11.1.2011 15.4.2011 15.4.2011 29.4.2011 13.5.2011 3.6.2011 do 20.6.2011 3 měsíce 31.1.2012 5-6 měsíců 30.9.2012 30.11.2012

datem

7.4.2011,

kdy investor obdržel kladné stanovisko o připojení BPS do elektrické sítě. Tím pádem je její provozovatel povinen ve lhůtě 18 měsíců připojení realizovat. Díky tomu byly stanoveny přesné lhůty pro fázi projektování.

75 Dalším důležitým bodem je schválení projektu pro stavební povolení stavebním úřadem a jeho nabytí právní moci. Projekt je nezbytným podkladem pro podání žádosti o dotaci. Fáze, které následují po vyjádření SZIF k dotaci jsou stanoveny orientačně, ale závazné je datum připojení do sítě a předání BPS investorovi.

6.4 Shrnutí projektu a závěrečná doporučení Předkládaná diplomová práce se týká projektu výstavby bioplynové stanice ZD v Pluhově Žďáře. Jedná se o pilotní projekt, protože se do praxe zavádí nový typ technologie výroby bioplynu - Perkolovaná anaerobní fermentace (PAD). Na realizaci se podílí uskupení tří dodavatelských firem. Závěrečná doporučení můžeme rozdělit do dvou oblastí: •

ekonomická doporučení;

•

doporučení v oblasti rizika.

Ekonomická doporučení se zakládají na posouzení efektivnosti investice. Projekt je možné doporučit k realizaci s přihlédnutím k několika faktorům. Projekt je možné realizovat i bez získání dotace s přijatelnou dobou návratnosti (13,99 let) a čistou současnou hodnotou (18 mil. Kč). Dotace je však významným prostředkem pro zkrácení doby návratnosti a zvýšení perspektivy projektu pro věřitele, a proto by měla být precizně zpracována její žádost. Ekonomika BPS stanice je založena na nulové ceně vstupů. Začlenění jiných vstupů spojených s nenulovou pořizovací cenou může významně

ovlivnit

návratnost

investice.

Z

ekonomického,

environmentálního ani etického hlediska není možné používat cíleně pěstované

plodiny

(kukuřice,

obilí

apod.).

Jejich

používání

může

při nedostatku vstupních surovin dostat investora před nebezpečné

76 rozhodnutí, zda nakrmit dříve dobytek nebo bioplynovou stanici. Doporučení v oblasti rizikových faktorů vycházejí ze závěrů analýzy citlivosti. Nejvíce pozornosti (ale i dodatečných financí) by mělo být vynaloženo na oblast technologie. Proto je vhodné provést opakovaně testy vstupních substrátů pro výrobu bioplynu v různých podmínkách (vliv zimních teplot apod.). Ze získaných dat je pak možné stanovit pravidla pro zacházení se substrátem a vstupy. Cílem je seznámit provozovatele se všemi riziky zacházení s technologií a zajistit stabilní produkci elektřiny. Opačný stav, nestabilita produkce, by mohl vést k snížení rentability projektu a následné porušení platební morálky vzhledem k věřitelům. Projekt bioplynové stanice je prostředkem diverzifikace příjmů v odvětví

zemědělství.

Je

založen

na

výlučném

použití

odpadů

ze zemědělské produkce, a proto by neměl zatěžovat družstvo dodatečnými náklady na pěstování plodin a vyčlenění pozemků.

7

Diskuze

Oblast obnovitelných zdrojů energie patří v současnosti mezi velmi diskutovaná témata. Středem pozornosti je především potenciál

trhu

bioplynu České republiky, který disponuje prostorem pro realizaci velkého množství projektů. Způsobů, jakými je možné potenciál využít, existuje celá řada. Předkládaná diplomová práce popisuje pomocí technickoekonomické studie jeden ze způsobů, jehož cíle se významně odlišují od doposud realizovaných projektů bioplynových stanic v tuzemsku. Současný problém trhu bioplynu je výstavba bioplynových stanic používajících jako hlavních vstupů stovek tun silážované kukuřice. K běžným chovným zvířatům přibyl další konzument tohoto krmiva -

77 bioplynová stanice. Na straně jedné se snaží zemědělci diverzifikovat příjmy ze své činnosti a využít státní podpory v oblasti OZE, na straně druhé vystavují své pozemky erozi a degradaci půdy (způsobené charakterem kukuřice), extrémnímu náporu na zaměstnance a stroje při výsevu

kukuřice

na

stovky

hektarů

během

jednoho

týdne

a v neposlední řadě substituují výrobu potravin za výrobou energie. Přestože je firma BioplynPartner nově vstupujícím subjektem trhu bioplynu, její významnou konkurenční výhodou je vlastnictví technologie výroby bioplynu založené na vstupech s nulovou pořizovací cenou. Významnou bariérou pro realizaci pilotního projektu jsou však obavy investorů, jestli technologie, která funguje pouze v zahraničí, bude rentabilní i v českém prostředí. Proto se předmětem diplomové práce stalo ekonomické zhodnocení investice na pořízení bioplynové stanice. V rámci teoretických východisek práce byly prostudovány metody podnikové ekonomiky a projektového managementu, které poskytly základ pro

praktické

řešení

diplomové

práce.

Její

tvorba

byla

založena

na získávání informací během jednání s investorem, stavebními firmami, dodavateli komponentů BPS a také projektanty. Zpracovávání diplomové práce trvalo více než jeden rok. Během této doby se podařilo uzavřít smlouvu s prvním investorem bioplynové stanice. Technicko-ekonomická studie poskytla informace potřebné pro přijetí rozhodnutí o realizaci projektu. Plán peněžních toků může být použit jako podklad pro žádost o dotaci ze SZIF.

78

8

Závěr

Stejně jako projekt, tak i diplomová práce končí procesem uzavření. Hlavním cílem praktické části bylo vytvoření technicko-ekonomické studie projektu výstavby bioplynové stanice. Byla stanovena základní koncepce projektu, která poskytla zázemí pro provedení potřebných vstupních analýz. Nejdůležitější etapou práce bylo vytvoření plánu peněžních toků na celou dobu životnosti a následné posouzení efektivnosti investice. Před závěrečným doporučením byla provedena analýza citlivosti rizikových faktorů, které by mohly ohrozit rentabilitu projektu. Na základě závěrů praktické části je možné projekt přijmout k realizaci. Jeho uvedení v život nese určitá rizika, která představuje zejména

uvedení

nové

technologie

do

provozu.

Proto

je

vhodné,

aby se firmy spojené s realizací projektu detailně zaměřily na provedení projektování a testování bioplynové stanice. Paralelně s předinvestiční fází je

nezbytné

podniknout

všechny

kroky

pro

ochranu

technologie

a registraci průmyslových vzorů. V

průběhu

provozní

fáze

je

vhodné

aplikovat

metody

postinvestičního auditu, které by měly poskytnout přesné informace o odchylkách od plánovaných hodnot. Tím by měla být zabezpečena kontrola ekonomiky provozu a vytvořen prostor pro realizaci dalších projektů bioplynových stanic.

79

9 [1]

Seznam použité literatury BEHRENS, W., HAWRANEK, P. M. Manual for the Preparation of Industrial Feasibility Studies. Newly revised and expanded edition. UNIDO PUBLICATION, 1991. 404 p. ISBN: 92-1-106269-1.

[2]

BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha: EAST PUBLISHING, s.r.o., 1999. 971 s. ISBN: 80-85605-244.

[3]

CLELAND, D. I., KING, W. R. Systems Analysis and Project Management. 3rd edition. Mcgraw-Hill College, 1983. 480 p. ISBN: 978-0070113114.

[4]

DOLEŽAL, J., MÁCHAL, P., LACKO, B. a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3.

[5]

DUNCAN, R. W. A Guide to the Project Management Body of Knowledge. 3rd edition. Sylva: PMI Publishing Division, 1996. 182 p. ISBN: 1-880410-12-5.

[6]

FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 416 s. ISBN: 978-80247-3293-0.

[7]

FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN

80 80-247-0939-2. [8]

KERZNER, H. Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and

Controlling. 10th edition. John Wiley

& Sons, Inc., Hoboken, New Jersey, 2009. 1 096 s. ISBN: 978-0470- 27870-3. [9]

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. 811 s. ISBN: 978-80-7400-194-9.

[10]

KLOZ, M., MOTLÍK, J., PETRŽÍLEK, P., TUŽINSKÝ, M. Využívání obnovitelných zdrojů energie. Praha: Linde Praha a.s., 2007. 512 s. ISBN: 978-80-7201-670-9.

[11]

KOLEKTIV AUTORŮ. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich využití v ČR. Praha: ČEZ, a.s., Duhová 2/1444, 2007. 182 s. ISBN: 978-80-239-8823-9.

[12]

KÖRNER, Otto. Weniger Neuanlagen im Südwesten. Biogas journal. 2007, Jahrg. 10, N. 3, s. 82.

[13]

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2011. 19. vydání. Praha: Grada Publishing a.s. 2011. 264 s. ISBN: 978-80-247-3800-0.

[14]

MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN: 978-80-86929-32-3.

81 [15]

MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN: 978-80-245-1242-6.

[16]

NEWTON, R. Úspěšný projektový manažer. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 264 s. ISBN: 978-80-247-2544-4.

[17]

NĚMEC, V. Projektový management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 184 s. ISBN:80-247-0392-0.

[18]

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 288 s. ISBN: 978-80-247-2952-7.

[19]

SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 360 s. ISBN 80-247-1501-5.

[20]

SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN: 978-80-7400-336-3.

[21]

ŠAJDLEROVÁ, I., KONEČNÝ, M. Projektový management. 1. vydání. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. 143 s. ISBN: 978-80-248-1686-9.

[22]

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN: 8086929-01-9.

82 [23]

QUASCHNING, V. Erneuerbare Energien und Klimaschutz. München: Carl Hanser Verlag, 2008. 339 s. ISBN: 978-3-44641444-0.

Internetové a další zdroje: [24]

SIMON, J. L. The Ultimate Resource II [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupné z WWW: .

[25]

Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie [online]. [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW: .

[26]

Biogasausbeute von Hofdüngern und Co-Substraten [online]. [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: .

[27]

KÖRNER, Otto. Weniger Neuanlagen im Südwesten. Biogas journal. 2007, Jahrg. 10, N. 3, s. 82.

[28]

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Rating [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW:

. [29]

INFORMAČNÍ SYSTÉM EIA. Záměry na území ČR [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: .

83 [30]

Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: .

[31]

Interní materiály BioplynPartner s.r.o.

[32]

Interní materiály ZD Pluhův Žďár.

[33]

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 [online]. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

[34]

Harmonogram předpokládané administrace podpor z PRV v letech 2008-2011 [online]. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

[35]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců [online]. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

84 [36]

Zákon č. 586/1992 Sb. ČR, o daních z příjmů ve zněních pozdějších předpisů [online]. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

[37]

CALCSOLAR CZ/SK. Jak stanovit diskontní sazbu [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

[38]

ANNOJMK. Účtování dotací [online]. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: .

[39]

Rozvaha a výkaz zisků a ztrát ZD Pluhův Žďár [online]. [cit. 201104-06]. Dostupné z WWW:
listina.@slCis=300156886&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic=76929ee7 39e477b62b7098a7a85681e3>. [40]

ARAD SYSTÉM ČASOVÝCH ŘAD. Výnosy státních dluhopisů [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW:
p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=450&p_uka=5%2C6%2C7&p_ strid=EBA&p_od=201001&p_do=201103&p_lang=CS&p_format=0&p_decs ep=%2C>.

85

10 Seznam příloh Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

1: 2: 3: 4: 5:

situační schéma umístění BPS. databáze vstupů BPS. seznam BPS v České republice. splátkový kalendář dodavatelského úvěru. kompletní plán peněžních toků projektu.

pozn. data všech příloh jsou uložena na přiloženém CD.

11 Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

1: kategorie projektů. 2: náplň studie proveditelnosti. 3: časová a nákladová náročnost studií proveditelnosti. 4: složky investičních výdajů. 5: úprava diskontní sazby projektu vzhledem k riziku. 6: podklady předinvestiční přípravy projektu. 7: struktura dodavatelů. 8: rozsah projektu. 9: seznam vstupních surovin. 10: vstupy zemědělské bioplynové stanice. 11: struktura vstupů BPS Pluhův Žďár. 12: kogenerační jednotka, objem produkce energie. 13: počet záměrů a realizací technologií výroby bioplynu. 14: nároky na lidské zdroje v předinvestiční fázi. 15: nároky na lidské zdroje v investiční fázi. 16: nároky na lidské zdroje v provozní fázi. 17: technologická rizika. 18: poptávková rizika. 19: zadání projektu. 20: plán peněžních toků. 21: výsledky základního scénáře. 22: výsledky scénářů ovlivněných dotací. 23: vliv výkyvů rizikových faktorů. 24: harmonogram realizace projektu.

13 18 19 25 31 44 46 48 49 51 51 52 53 54 55 56 58 60 63 66 68 68 72 74

86

12 Seznam grafů Graf 1: průběh hotovostních toků investora.

70