PŘÍLOHY
Příloha 1. Charakteristika klimatických oblastí farem Tab. 7 Charakteristika klimatické oblasti MT 10 Jaro mírně teplé - průměrná teplota v dubnu: 7-8 °C Léto dlouhé - počet letních dnů: 40-50 teplé - průměrná teplota v červenci: 17-18 °C mírně suché - srážkový úhrn ve vegetačním období: 400-450 mm Podzim mírně teplý - průměrná teplota v říjnu: 7-8 °C Zima krátká - počet mrazových dnů: 110-130, počet ledových dnů: 30-40 mírně teplá - průměrná teplota v lednu: -2-(-3) °C velmi suchá - srážkový úhrn v zimním období: 200-250 mm krátké trvání sněhové pokrývky - počet dnů se sněhovou pokrývkou: 50-60 Další charakteristiky počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C a více za rok: 140-160 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: 100-120
Zdroj dat: Quitt (1971)
Tab. 8 Charakteristika klimatické oblasti MT 9 Jaro mírně teplé - průměrná teplota v dubnu: 6-7 °C Léto dlouhé - počet letních dnů: 40-50 teplé - průměrná teplota v červenci: 17-18 °C suché až mírně suché - srážkový úhrn ve vegetačním období: 400-450 mm Podzim mírně teplý - průměrná teplota v říjnu: 7-8 °C Zima krátká - počet mrazových dnů: 110-130, počet ledových dnů: 30-40 mírná - průměrná teplota v lednu: -3-(-4) °C suchá - srážkový úhrn v zimním období: 200-300 mm krátké trvání sněhové pokrývky - počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80 Další charakteristiky počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C a více za rok: 140-160 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: 100-120
Zdroj dat: Quitt (1971)
Příloha 2. Rostlinná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 9 Charakteristika plodin pěstovaných na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Pěstované plodiny jsou řazeny abecedně podle českého názvu: Bojínek luční (Phleum pratense L.) Vysoká, volně trsnatá plodina s rychlým počátečním vývojem, jarního charakteru. Není náročný na podmínky prostředí-dobře snáší dlouho ležící sníh, holomrazy a chladné klima; Vyžaduje dostatek vláhy.Bojínku vyhovují i těžší půdy.Po vymetání poskytuje vysoké výnosy píce (Hrabě a kol., 2004).
Hořčice bílá (Sinapis alba L.) Méně pěstovaná olejnina. Spíše seta jako plodina náhradní, nebo jako letní meziplodina na zelené krmení nebo hnojení. Hořčice je plodina nenáročná, vyžaduje však odplevelenou půdu. Je-li zařazena jako hlavní plodina, jsou vhodnými předplodinami okopaniny, luskoviny, ozimé směsky a jeteloviny (Kostelanský a kol., 2008).
Jetel červený/Jetel luční (Trifolium pratense L.) Velmi náročný na vláhu, více tetraploidní půdy. Vyžaduje těžší, utuženější půdy, dobře zásobené živinami. Má vysoké nároky na fosfor a vápník. Optimální pH je v oblasti slabě kyselé až neutrální (pH 5,8-7,0). Předplodinou jsou zpravidla obilniny a mezi jeho obtížné plevele patří šťovíky, silenky a knotovka (Hrabě a kol., 2004).
Jílek jednoletý (Lolium multiflorum var. westerwoldicum L.) Poddruh jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum L.). Jílek jednoletý je pícní tráva s nejrychlejším vývojem po zasetí, osivo se sklízí v roce výsevu, v mírných zimách dobře přezimuje. Jeho tetraploidní forma má téměř dvakrát větší obilky, širší listy, poskytuje vyšší výnosy čerstvé píce, vyšší obsah cukrů a vody, a zároveň vytváří méně odnoží. Jílek jednoletý je možno použít jako strniskovou meziplodinu, která při dostatku srážek a dusíku je schopna za 70-80 dní po výsevu poskytnout výnos až 50 t/ha zelené píce. Při nedostatku vláhy jílek po vytvoření několika málo listů metá, je napaden houbovými chorobami a píce má podřadnou krmnou hodnotu s nízkým výnosem. Je náročný na živiny, vláhu a teplo, používá se jako krycí plodina při zakládání trvalých travních porostů při výsevku do 8 kg/ha (Hrabě a kol., 2004).
Kostřava luční (Festuca pratensis Huds.) Vysoká, volně trsnatá tráva ozimého charakteru. Má širokou ekologickou amplitudu-snáší přísušky i přechodné zamokření, snáší i drsné klimatické podmínky. Nesnáší přehnojení, dobře ale využívá nižší dávky hnojiv. Hlavní nevýhodou je její malá vytrvalost a nízká konkurenční schopnost vůči plevelům a jiným travám, zejména při vyšší úrovni hnojení (Hrabě a kol., 2004).
Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum M.) Pohanka je rostlina z čeledi Polygonaceae (rdesnovité), jednoletá, dvouděložná, cizosprašná a hmyzosnubná. Z fotosyntetického hlediska se jedná o rostlinu C3 - s fotorepirací. Délka vegetační doby se v závislosti na době setí, nadmořské výšce, průběhu počasí a odrůdě pohybuje v rozmezí 80-120 dnů. Je citlivá ke klimatickým extrémům. Považuje se za rostlinu teplomilnou, náročnou na vláhu a zároveň s velmi vysokými požadavky na světlo. Není příliš náročná na živiny ani půdu. Je to alternativní plodina, která je v České republice v součastné době pěstována na ploše 3 000 ha (0,12% zemědělské půdy), z toho 900 ha je v ekologickém zemědělství; přesná osevní plocha však není ČSÚ evidována (Moudrý a kol. 2005).
Psárka luční (Alopecurus pratensis L.) Středně vysoká, krátce výběžkatá tráva ozimého charakteru s výskytem vázaným na dostatek vláhy v půdě. Snáší dlouhodobé záplavy a vysokou hladinu spodní vody. Při dostatku živin a vláhy dokáže vytlačit ostatní druhy z porostu (Hrabě a kol., 2004).
Srha (říznačka) laločnatá (Dactylis glomerata L.) Vysoká, volně trsnatá tráva ozimého charakteru. Není vhodná do pastevních porostů ve směsi s jinými travami ani do směsí s jetelem lučním vzhledem k ranosti a rychlému snižování píce po vymetání. Její konkurenční schopnost je vysoká, zejména je-li intenzivně hnojena dusíkem. Je odolná vůči vyzimování, citlivá na jarní mrazíky a dobře snáší sušší podmínky a polostín (Hrabě a kol., 2004).
Příloha 3. Živočišná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 10 Průměrný stav počtu kusů skotu na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Rok Krávy Ostatní skot Skot celkem
2001 33 42 75
2002 53 26 79
2003 40 40 80
2004 37 38 75
2005 34 38 72
2006 38 30 68
2007 37 16 53
2008 42 42 84
Zdroj dat: Ing. Josef Folta
Tab.11 Stručná charakteristika plemen chovaných na ekofarmě Ing. Folty Charolais Masné plemeno skotu. Velký tělesný rámec.Kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti 750 kg.Průměrné denní přírůstky 1 300-1 700 g. Porážková hmotnost býků je 700 kg, jatečná zralost nastupuje již od od 500 kg. Zvířata jsou schopna přijímat velká množství objemných krmiv a dobře se pasou (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Záporem jsou komplikované porody (těžká telata) a vyšší nároky na výživu a krmení. Kladem je výborná růstová schopnost telat jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v křížení, velmi dobrá výkrmnost, jatečná hodnota, s nízkým podílem tuku (Žižlavský a kol., 2005).
Holštýn Mléčné plemeno skotu (Šarapatka, Urban a kol., 2007).
Aberdeen angus Masné plemeno skotu. Menší až střední tělesný rámec. Kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti 450-500 kg. Výtěžnost vykrmených býčků je vysoká, 65-70 %. Kladem jsou vynikající mateřské vlastnosti, snadné porody (malá telata), výborná pastevní schopnost a dobrá reprodukce (Žižlavský a kol. 2005). Plemeno je vhodné k plemennému chovu i užitkovému křížení. Hodí se do méně příznivých a extenzivních oblastí hospodaření s nižšími nároky na chovatelské zázemí (Šarapatka, Urban a kol. 2005).
Blonde d´aquitaine Masné plemeno skotu. Střední až velký tělesný rámec. Kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti 600-800 kg. Výtěžnost vykrmených býčků přesahuje 60 %. Plemeno je využíváno k pastevnímu chovu a k užitkovému křížení (Žižlavský a kol., 2005). Dobře snáší extrémní teploty a vysoké srážky. Hodí se do oblastí s produkčnějšími pastvinami, protože je náročnější na výživu a krmení (Šarapatka, Urban a kol., (2006).
Tab. 12 Výkaly a moč skotu na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Rok Kultura
Plocha (ha) 54 54 54 53 52,92 53,83 53,42 53,21
Stav VDJ(1)
P2O5 (4) K2O (5) Exkrementy(2) Exkrementy(2) N (3) celkem (t) na 1 ha (t) (kg/1 ha) (kg/1 ha) (kg/1 ha) 540 10 33 22 71 660 12,22 40,33 26,89 86,78 600 11,11 36,67 24,44 78,89 560 10,57 34,87 23,25 75,02 530 10,02 33,05 22,03 71,11 530 9,85 32,49 21,66 69,91 450 8,42 27,80 18,53 59,81 630 11,84 39,07 26,05 84,06
2001 pastvina 54 2002 pastvina 66 2003 pastvina 60 2004 pastvina 56 2005 pastvina 53 2006 pastvina 53 2007 pastvina 45 2008 pastvina 63 Poznámky: 1 Jedná se o průměrný stav VDJ; 2 Exkrementy = výkaly i moč skotu
Zdroj dat: Ing. Josef Folta
Příloha 4. Výměry a pěstované kultury na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 13 Výměry (ha) a pěstované kultury na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Rok 2001 2002 2003 2004 53 53 53 53 Orná půda 64 64 64 63 TTP* celkem 10 10 10 10 Louky 54 54 54 53 Pastviny 1,11 1,11 1,11 1,11 TK* - sad 118,11 118,11 118,11 117,11 Celkem ha * TTP - trvalé travní porosty, TK - trvalé kultury
2005 52,18 62,92 10 52,92 1,11 116,21
2006 50,26 63,83 10 53,83 1,11 115,2
2007 49,82 63,42 10 53,42 1,06 114,3
2008 44,03 69,21 16 53,21 1,06 114,3
Zdroj dat: Ing. Josef Folta
Tab. 14 Informativní výpis z evidence půdy Ing. Folty ke dni 23.4. 2008
Zdroj: KEZ o.p.s.
Příloha 5. Ekonomická stránka ekologické farmy Ing Folty Tab. 15 Příjmy a výdaje ekofarmy Ing. Folty (1996-2008) Příjmy Výdaje Zisk / -ztráta Dotace (Kč) (Kč) (Kč) Celkem (Kč) % z příjmů 1996 3 921 956 4 018 830 -96 874 1997 4 361 177 4 748 650 -387 473 13 050 0,30 1998 1 786 780 2 126 624 -339 844 36 991 2,07 1999 1 512 965 1 250 916 262 049 161 059 10,65 2000 1 487 858 1 462 130 25 728 187 520 12,60 2001 475 448 542 238 -66 790 169 355 35,62 2002 1 013 694 902 896 110 798 195 573 19,29 2003 746 642 656 967 89 675 369 432 49,48 2004 801 516 739 476 62 040 686 360 85,63 2005 1 040 000* 627 734 412 266 780 165 75,02 2006 1 275 988 1 242 626 33 362 904 010 70,85 2007 1 408 300 1 291 065 117 235 1 026 031 72,86 2008 1 600 000 1 200 000* 400 000 1 227 607 76,73 * Odhadem upraveny údaje Příjmy (Kč) 2005 a Příjmy+Výdaje (Kč) 2008 Rok
Zdroj dat: Ing. Josef Folta
Tab. 16 Dotace a příspěvky ekofarmy Ing. Folty po vstupu do EU (2004-2008) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Platba na plochu (zeměď. půda) 214 413,06 240 324,30 290 050,57 319 068,48 504 531,61 Agroenvironmentální opatření 471 947,60 426 718,15 477 647,50 505 773,57 484 330,00 14 398,68 11 672,48 87 439,08 41 000,00 Pěstování plodin na orné půdě 98 724,72 122 884,16 111 641,82 73 119,72 Chov přežvýkavců 117 588,00 Chov krav BTPM 1 756,00 Pojištění zvířat 2 109,00 7 038,00 Neškodné odstranění kadáverů Celkem 686 360,66 780 165,85 904 010,71 1 026 031,95 1 227 607,33
Zdroj dat: Ing. Josef Folta
Příloha 6. Živočišná produkce na ekologické farmě Koklima Tab. 17 Charakteristika plemene piemontes Piemontes Šarapatka, Urban a kol. (2006) uvádějí, že toto plemeno je středního tělesného rámce, krávy dosahují až 550 kg živé hmotnosti, výtěžnost masa je až 67 % a vzhledem k tomu, že je chovatelsky náročnější na kvalitní ustájení a chovateské zázemí, lze je doporučit do intenzivnějších oblastí hospodaření, díky čemuž podávají dobré výsledky v přírustku.
Tab. 18 Evidence statkových hnojiv ekofarmy Koklima (2005-2009) EVIDENCE HNOJENÍ 2005 Dávka kg N na kg P2O5 Pěstovaná Termín Druh hnojiva tun na 1 Pozemek 1ha na 1ha kultura aplikace ha (2,5 ha) TTP 8.5.2005 močůvka skotu 5 12,5 1 močůvka skotu 5419 (0,98 ha) TTP 9.5.2005 3 7,5 0,6 (0,9 ha) TTP 10.5.2005 močůvka skotu 3 7,5 0,6 Poznámky: *Celkem močůvka skotu: * Celkem močůvka skotu - přibližný odhad Celkem hnůj skotu: EVIDENCE HNOJENÍ 2006 Dávka kg N na kg P2O5 Pozemek Pěstovaná Termín Druh hnojiva tun na 1 1ha na 1ha (Plocha v ha) kultura aplikace ha TTP 5610/6 (2,57) 1.5.2006 močůvka skotu 3 7,5 0,6 TTP 5609/2 (1,70) 1.5.2006 močůvka skotu 2 5 0,4 TTP 5612 (4,02) 1.5.2006 močůvka skotu 2 5 0,4 TTP hnůj skotu 6 30 18,6 5408/2 (2,88) 29.10.2006 TTP hnůj skotu 5408/1 (1,33) 29.10.2006 6 30 18,6 TTP hnůj skotu 6302 (2,04) 29.10.2006 5 25 15,5 TTP hnůj skotu 5404/1 (2,02) 29.10.2006 5 25 15,5 TTP hnůj skotu 5413 (3,20) 29.10.2006 3,1 15,5 9,6 Celkem močůvka skotu: Celkem hnůj skotu: 55,48 t
kg K2O na 1ha 26 16 16 18,14 t kg K2O na 1ha 15,9 10,6 10,6 42,6 42,6 35,5 35,5 22 19,15 t
EVIDENCE HNOJENÍ 2007 Dávka kg N na kg P2O5 kg K2O Pozemek Pěstovaná Termín Druh hnojiva tun na 1 1ha na 1ha na 1ha (Plocha v ha) kultura aplikace ha TTP 5612/1 (6,4) 25.4.2007 močůvka skotu 2 5 0,4 10,6 TTP 6407 (0,6) 25.4.2007 močůvka skotu 1 2,5 0,2 5,3 TTP močůvka skotu 5419 (0,98) 25.4.2007 1 2,5 0,2 5,3 TTP 5414/1 (1,84) 25.4.2007 močůvka skotu 2 5 0,4 10,6 Celkem močůvka skotu: 18,06 t Celkem hnůj skotu: EVIDENCE HNOJENÍ 2008 Dávka kg N na kg P2O5 kg K2O Pozemek Pěstovaná Termín Druh hnojiva tun na 1 1ha na 1ha na 1ha (Plocha v ha) kultura aplikace ha TTP 5408/3 (4,15) 3.5.2008 močůvka skotu 2 5 0,4 10,6 TTP močůvka skotu 6302 (2,03) 3.5.2008 3 7,5 0,6 15 TTP 5411/1 (1,01) 3.5.2008 močůvka skotu 1 2,5 0,2 5,3 Poznámky: Data o hnoji skotu neposkytnuty Celkem močůvka skotu: 21 t Močůvkou hnojeny také ovocné stromy-celkem 5 500 l Celkem hnůj skotu: PLÁN HNOJENÍ V EZ 2009 Dávka kg N na kg P2O5 kg K2O Pozemek Pěstovaná Termín Druh hnojiva tun na 1 1ha na 1ha na 1ha (Plocha v ha) kultura aplikace ha TTP 5408/3 (4,15) 1.5.2009 močůvka skotu 3 7,5 0,6 16 TTP 5413 (3,14) 1.5.2009 močůvka skotu 5 12,5 1 26,5 TTP 5612/1 (6,39) 1.9.2009 hnůj-kompost 4 20 12,4 28,4 Celkem močůvka skotu: 28,15 t Celkem hnůj skotu: 25,56 t
Zdroj dat: Ing. Štěpán Macek
Tab. 19 Přívod živin do půdy ve výkalech a moči skotu farmy Koklima v roce 2007 PASTVA v roce 2007 (17.5. - 30.9. 2007) Termín kg P2O5 kg K2O na Druh Dávka tun kg N hnojiva na 1 ha na 1ha na 1ha aplikace 1ha
5612/1 5609/2 4508 4418 5404/4 5412/1 5404/1 5415/1 6404/3 5420 5408/3 5410 5302/4 5301 5411/1 6302 6309 6407 5413 5419
květen-září červen červen červen červen červen červenec červenec červenec červenec červenec-srpen srpen srpen srpen srpen srpen srpen srpen září září
(6,39) (1,70) (1,26) (0,68) (0,30) (0,64) (1,84) (0,27) (0,99) (0,69) (4,15) (0,30) (0,34) (0,91) (1,01) (2,03) (0,89) (0,57) (3,14) (0,98)
TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP
výkaly a moč skotu
Pozemek Pěstovaná (Plocha v ha) kultura
1,32 0,88 1,20 3,05 6,10 3,35 1,20 2,20 2,40 3,00 1,02 2,90 2,60 1,34 0,88 0,60 1,32 1,60 0,96 1,87
4,36 2,90 3,96 10,07 20,13 11,06 3,96 7,26 7,92 9,90 3,37 9,57 8,58 4,42 2,90 1,98 4,36 5,28 3,17 6,17
2,90 1,94 2,64 6,71 13,42 7,37 2,64 4,84 5,28 6,60 2,24 6,38 5,72 2,95 1,94 1,32 2,90 3,52 2,11 4,11
9,37 6,25 8,52 21,66 43,31 23,79 8,52 15,62 17,04 21,30 7,24 20,59 18,46 9,51 6,25 4,26 9,37 11,36 6,82 13,28
Zdroj dat: Ing. Štěpán Macek
Příloha 7. Charakteristika průměrné ekologické farmy Tab. 20 Charakteristika průměrné ekofarmy s chovem KBTPM podnik bez orné půdy, v LFA Hb oblasti (méně příznivá horská oblast); polovina TTP jsou louky, polovina pastviny; není v oblasti 1. zóny CHKO, NP nebo NATURA; prováděn základní management trav, na 1 pracovníka připadá 150 ha TTP a 50 VDJ; hmotnost telete 300 kg živé váhy (ž.v.), hmotnost brakované krávy 700 kg ž. v.; hmotnost jateční jalovice 500 kg ž. v.; zatížení 0,35; zatížení krávy 0,175; produkce masa z průměrné brakace stáda 10 %; počet telat je vypočten z počtu krav × 0,9; odhadovaná produkce hovězího masa v živé váze jatečných zvířat cca 100 kg/ha/rok
Zdroj dat: Dittrichová a kol., (2008)
Příloha 8. Příklad návrhu na šetrnější hospodaření Tab. 21 Návrhy řešení pro šetrnější hospodaření na ekofarmě Ing. Folty Stručná charakteristika
Číslo 1
Vysokokmenný sad
Návrh řešení pro šetrnější hospodaření Ponechat neposečené pásy při okrajích, věšet ptačí budky
2
Oplocená pastvina navazující na zahradu a sad
-
3
Nezpevněná cesta pomístně s travnatým středem
-
4
Zemědělská usedlost
5 6
Pastvina - extenzivně využívána Eutrofizovaná a degradovaná plocha u napaječky
7
Pastvina - extenzivně využívána
*
8
Výslunné lado zarůstající dřevinami v části pastvin
*
9
Lem remízků tvořený keřovým patrem
-
Ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) Dosadit dřevinný porost
10 Výslunné lado zarůstající dřevinami v části pastvin
*
11 Pastvina v mírném svahu
*
12 Lesík zpřístupněný dobytku
-
13 Lesní porost
-
14 Dům se zahradou a sadem
-
15 Lesní porost
-
16 Lesík. Bylinné a keřové patro ruderalizované
-
17 Ruderalizované lado mezi lesíky
*
18 Lesík. Bylinné a keřové patro ruderalizované
-
19 Svah pod lesem přístupný pro dobytek
*
20 Svah pod lesem přístupný pro dobytek
*
21 Lesní porost
-
22 Pastvina - extenzivně využívána 23 Skupina keřů u bylinné meze 24 25
Bylinná mezička mezi pastvinami, nekosená Pole pro pěstování jetelotravní směsi na semeno
Travnatá cesta, pomístně chybí drn 26 27 Cesta s ovocnými dřevinami a náletem keřů 28 Trvalý travní porost 29 Trvalý trávobylinný porost na původně orné půdě 30 Lesní porost 31 Trvalý travní porost 32 Trvalý travní porost
* * Oddělit výsadbou dřevinné nelesní vegetace Oddělit výsadbou dřevinné nelesní vegetace Oddělit výsadbou dřevinné nelesní vegetace Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu
33 Travnatá cesta, pomístně chybí drn
-
34 Travnatá cesta, pomístně chybí drn 35 Pole
nekosit vegetaci, okrajová výsadba dřevin
-
36 Pole
-
37 Údolní niva vodního roku Rakovec
-
Pokračování, zdroj dat a vysvětlení označení * a - je na další straně
Tab. 21 - pokračování Návrh řešení pro šetrnější hospodaření na ekofarmě Ing. Folty Číslo
Stručná charakteristika
38 Bylinná linie
Návrh řešení pro šetrnější hospodaření výsadba ovocný dřevin-plody pro ptáky
39 Luční porost
seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu
40 Mezička s dřevinami
prosvětlit keřové patro
41 Bylinná linie, projevuje se mírná ruderalizace
prodloužit dřevinnou linii
42 Bylinné lado, plocha s výskytem chřástala
seč max.1x ročně, nekosit bylinný lem
43 Mezička s dřevinami
-
44 Trvalý travní porost 45 Pole
seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu
46 Trávobylinný porost, neudržovaný 47 Pole
okrajová výsadba dřevin -
48 Pastvina
ponechávat nedopasky (kromě šťovíku)
49 Remízek v pastvině
-
50 Lesní porost
-
52 Linie podél cesty s náletem dřevin
-
53 Linie podél cesty s náletem dřevin
-
54 Vrba bílá v pastvině
-
Vysvětlivky
51 Lesní porost
- Bez návrhů a doporučení * Ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) a nezvyšovat zatížení pastvy. Umisťovat ptačí budky na okolní stromy. Omezit přístup do lesních porostů, doplnit okraje výsadbou trnitých keřů. Výjimka je č. 7, pro tuto pastvinu je doporučeno ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) a nezvyšovat zatížení pastvy. Umisťovat ptačí budky na okolní stromy. Dosadit aleji ovocných stromů pro zlepšení potravní nabídky pro ptáky a ostatní živočichy s využitím původních krajových odrůd
Zdroj dat: Data zpracována na základě informací, které uvádí Bioinstitut o.p.s. (2006)
Příloha 9. Mapy Mapa 1 Umístění ekologických farem (Kateřinice, Lutonina) na mapě ČR
1
2
Legenda:
1 Ekologická farma Ing. Folty
2 Ekologická farma Koklima
Mapa 2 Půdní bloky ekofarmy Ing. Josefa Folty 1. část
2. část
Legenda:
Měřítko 1:10 000
číslo/číslo
Označení půdního bloku (Výměry a pěstované kultury viz příloha 5. tab. 9)
číslo 1-54
Hodnocené plochy (viz příloha 8. tab. 21)
Mapa 3a Půdní bloky ekofarmy Koklima
Legenda: Měřítko 1:10 000 T - Travní porost číslo/číslo T
Označení půdního bloku
Mapa 3b Půdní bloky ekofarmy Koklima
Legenda: Měřítko 1:10 000 T - Travní porost Označení půdního bloku číslo/číslo T
Příloha 10. Bioprodukty Obr. 2a Certifikát na bioprodukty Ing. Folty platný 24. 4. 2008 - 24. 7. 2009
Zdroj: KEZ o.p.s
Obr. 2b Seznam produktů/výrobků k certifikátu č. 005427 (Příloha 10., obr. 2a)
Zdroj: KEZ o.p.s.
Příloha 11. Fotodokumentace ekologické farmy Ing. Folty a ekofarmy Koklima Obr. 3 Hospodářství ekofarmy Ing. Josefa Folty
Graf: Zisk nebo ztráta, dotace ekologické farmy Ing. Folty (1996-2008)
Zdroj: Veronika Rusková
Obr. 4 Hospodářství ekofarmy Koklima Ing. Štěpána Macka
Z
Zdroj: Veronika Rusková