M
aj
z p r ý avo k c i d ěš
Prosinec 2014
Pečeme cukroví ... Radost všem - strana 9
... vyrábíme lampiony ... Radost všem - strana 9
... a hodně se smějeme. Radost všem - strana 9
Pirát a jeho divadýlko X. Mikulášská nadílka - str. 34
VERŠE PRO VÁNOCE A NOVÝ ROK Štědrý den Tma jako v hrobě, mráz v okna duje. v světnici teplo u kamen, v krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len. „Toč se a vrč, můj kolovrátku. Ejhle, adventu již nakrátku. A blízko, blizoučko Štědrý den!“ Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce, kohoutovi česneku hrachu jeho družce. Ovocnému stromoví od večeře kosti a zlatoušky na stěnu tomu kdo se postí. K. J. Erben (Kytice) – výběr z básně Leden Nad sněhovými plochami spí černých koster lesy po stráních, které zbělely a nesou nahé jizvy ve svit, jenž stoupá od země a v šeď ztlel pod nebesy. Tu poutník, když se objeví, jak ruka zpupné výzvy. V tvář ticha, spánku, osudu ční nad studené sněhy. Den krutý je a přísnější než pocel samé smrti jež v lůně nových životů vždy slib má plný něhy – den krutý je a každý hlas bílými spáry škrtí. A mezi ledy břehů svých tok řeky zeje mrtvý, tajemnou hloubkou hedvábnou v chlad svého ticha láká jak propast náhlá, řekl bys, o které tu jen smrt ví. Však černá voda zrcadlí vrb těla křivolaká. St. K. Neumann (Kniha lesů, vod a strání) Měšický zpravodaj - 1
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Milé čtenářky, milí čtenáři, dnešním svátečním – vánočním a novoročním číslem uzavíráme už jedenáctý ročník vašeho Zpravodaje. Po celou tu dobu byly základním cílem našeho tvoření nejméně tři věci: přenos informací „z obce“ o tom, co se zde dělo, děje a bude dít; dále prezentace dobrého jména obce v tom duchu, že jsme rádi, že můžeme žít zrovna tady; a jako přídavek, aby naše stránky byly stravitelnější, čtivější ještě trochu historie, poučení a snad i pobavení. Pokud by nám někdo podsouval něco jiného, jako zviditelňování a propagaci sama sebe, někoho či něčeho jiného, tak nic nepochopil. Za to by nám totiž ty tisíce hodin dobrovolné neplacené práce po jedenáct let opravdu nestály. Poděkování patří všem, kdož pochopili, a v posledních dnech nám vyslovili podporu, a slova uznání výsledků naší činnosti. Zpravodaj se za léta stabilizoval do dnešní stálé podoby a stal se svého druhu kronikou obce. Kdo si stará čísla ukládal, může to dobře vidět. A tady máme prosbu ke každému, kdo nenašel ke Zpravodaji vztah a nemá potřebu ho číst. Označte si prosím schránku: „Nechci Zpravodaj“. Bude to ve prospěch všech, kteří by Zpravodaj chtěli a třeba se k nim nedostane. Musíme totiž stále zvyšovat náklad vzhledem k rostoucímu počtu spoluobčanů, to není levné, a stejně se na každého nemusí dostat. Redakční záležitosti už teď nechme stranou, a protože končí rok, tak jak se to v tuto dobu hodí, pokusíme se trochu si zabilancovat. Ohlédneme se zpět a velmi stručně si zrekapitulujeme to hlavní, co přinesly minulé týdny a měsíce obci a světu kolem nás. Slibuji přitom čtenářům, že nezaplevelím sváteční číslo polemikami s kýmkoliv o čemkoliv, na to je dost času jindy. Jen jednu výjimku udělám – budu udělovat červenou kartu, ale k tomu se dostaneme za chvíli. Událostí roku byly komunální volby. Nebudeme komentovat výsledky, to nám nepřísluší, protože někomu vyhovují, někomu ne, a my k tomu chceme být indiferentní, nepředkládat čtenářům subjektivní názor; ostatně karty byly už rozdány. Ale nabízí se říci pár slov k průběhu a výsledku voleb obecně. Celkový dojem vychází pozitivně. Výsledkem vůle voličů se totiž prosadila nepsaná koalice s pohodlnou většinou hlasů, takže odpadá nejistota v případech, kdy závisí výsledek hlasování na + - jednom hlasu. Odpadá to, co vidíme leckde jinde – umělé křehké slepování často bizarních koalic, kdy výsledkem často bylo, že vítězná strana skončila v opozici. A je zde i zřetelně vymezená opozice, čemuž tak dříve nebývalo, a tudíž výsledky rozhodování jsou předvídatelné. Dalším pozitivem byla hladká a nekonfliktní volba starosty a místostarosty. Pro někoho mohlo být zklamáním, že se ve vedení obce nic nezměnilo, „chtěli jsme změnu!“ Ale kdo chce změnu, musí pro to něco udělat. Sám kandidovat, nebo alespoň k těm volbám přijít. Těch víc než 40 %, co k volbám nepřišli, by třeba chtěli změnu. Neudělali pro to nic. Méně příznivou zprávou o novém zastupitelstvu je fakt, že než stačilo začít pracovat, už v něm nastaly dvě změny, trochu brzo. To se nezdá moc, ale je to skoro 20 % změna oproti vůli voličů. Legální to je, ale nemělo by se to dít i nadále. Měšický zpravodaj - 2
K dobrým zprávám z obce se vraťme. Podařilo se dokončit 1. etapu obnovy zámeckého parku. Povedly se společenské akce v závěru roku; množství občanů, co přišli, bylo až překvapivé. Dík patří jim i obětavým organizátorům. Příjemné je i to, že každý, kdo projde nebo projede naší hlavní třídou („Václavákem“), uvidí vkusnou a citlivou vánoční výzdobu ulice, a třeba si řekne: tak, tady to mají hezké. A to všichni chceme, ne? A teď dojde na tu červenou kartu. Méně pěkné, ba velmi nepěkné je to, co se na nás valí shora. Napřed z Hradu, potažmo z Lán, a pak z nebe. Podivnému muži z prezidentského křesla se daří rozštípnout českou společnost na dva tábory – na své odpůrce a na své příznivce. Udělal to jednoduše. Vylil na nás ze svého nitra stoku. Promiňte, nemám pro to jiný výraz – špinavou zahnívající stoku. Slova, jaká jsme za mého mládí mohli vyslovit jen někde stranou a šeptem, v obavě, aby nás nikdo neslyšel, a jako kluci jsme si za ně dávali pokutu, byla jen slabým odvarem toho, co tady jako kus chleba do rádia a televize pustí prezident této země. Opravdu pěkné poselství nám všem… Je mi líto všech, co ho v dobré víře volili. Já ne, můj není. A jde na mne hrůza z toho, že navzdory tomu, co nám zde předvádí, má stále příznivce, kterým to nevadí, ba dokonce se jim to líbí. Chraň Bůh tuto zemi, hůř ještě nebylo. Snad bychom my občané s tím něco měli dělat. Začal bych návrhem, v úřadovně obraz jeho sejmout a postavit ke zdi. Neboť: „ze zdi na mne tupě zírá…“. Psát se prý má vyváženě, stále nám zdůrazňují. Tak já se pokusím ten tristní obraz tuzemské politiky nějak vylepšit. Myslím to zcela vážně, a je to jen můj osobní názor. V poslední době se mi jeví stále sympatičtějšími slova i počínání našeho pana premiéra Sobotky, přestože nejsem přívržencem jeho strany. Kéž by mu to tak vydrželo – nemá to lehké. Poslední aktuální pohromou, za kterou jsme si ale nemohli, byla tak zvaná ledovka. Trochu pršelo, maličko mrzlo, a život se málem zastavil. A to led nebyl ani tak moc na zemi, ale pokryl všechno ostatní. S tím nic nenaděláme; píši o tom proto, abychom si připomenuli, jak křehká a zranitelná je naše civilizace. Čím větší komfort, tím jsme ohroženější. Když jezdily parní lokomotivy, trochu ledu vlaky nezastavilo. A když, tak jsme měli v kapse kus chleba a sušenku, kdyby bylo nejhůř, a nečekali jsme, až nám dráhy, nebo kdo, přinesou do vlaku jídlo. Příroda nám zase jednou naznačila, kdo že tu vládne, a že trochu skromnosti a pokory by neškodilo. Bylo by toho ještě hodně, o čem si povídat. Třeba jak to, že když je advent, doba ztišení, tak zvenku je slyšet ran jak od Verdunu, a zvířátka, která za nic nemohou, opět zažívají stres. Mám tip pro všechny, kteří bez toho nemohou být. Nedaleko od nás, směrem na východ, je země zvaná Ukrajina, a na východě té země to bouchá ostošest, žádná zábava. Kdo by se tam o svátcích míru a klidu chtěl podívat, rád mu připlatím na letenku třeba do Doněcka. Ať si střelby užívá tam… Tak už pryč od všeho zlého, a nahlédněme, čím se pokusíme zpříjemnit vám vánoční čas. Tradičně jsou to verše, jak jinak než vánoční a novoroční, tím prvním, co čtenář spatří – a může si recitovat s námi. Kdo by ty sloky neznal. V bloku zpráv z radnice nás nejdřív osloví pan starosta, tuším že s oznámením, co nás čeká zcela nového v novém roce stran likvidace tak zvaného bioodpadu. Mezi dalšími informacemi jsou i oficiální údaje o výsledcích voleb – ty, které se už do minulého čísla Měšický zpravodaj - 3
nepodařilo zařadit. Dobrou zprávou je, že se poplatky ze strany obce v příštím roce nebudou zvyšovat. Jak platit se dozvíte v článku Poplatky v roce 2015. K faktickým údajům o stavu obce patří i demografické pojednání „Strom života“. Tam si každý může najít jak je na tom jeho věková skupina co do počtu žijících vrstevníků, početního poměru žen a mužů a další zajímavosti. Ve vánočním čísle nemůže chybět obvyklé povídání o smyslu a náplni svátečních dnů. Najdete tu třeba něco o tom, jak drahou a vzácnou věcí je voňavá substance zvaná kadidlo. Pro původ toho trochu podezřelého názvu musíme sáhnout do hodně staré češtiny nebo i jiných slovanských jazyků. Tam sloveso „kadit“ mělo dnešní význam „kouřit“, a je jasno. Kadidlo, aby vonělo, musí kouřit. Dále se tam píše opět jinak o betlémech, o významu adventu a také o historii vánoční pohlednice; vydáme se i do světa podívat se, jak lidé slaví Vánoce tam či onde. Tradiční pohled do minulosti obce je tentokrát zaměřen tématicky – jak se volilo před 90 lety. To pro porovnání s dneškem. Na první pohled je patrno, jak tehdy šlo výhradně o soupeření politických stran, a to ještě jen těch, které v obci měly svou místní organizaci. Tady se hodí vysvětlit dvě z odlišností dnešního volebního systému. Dnes k získání mandátu nestačí kandidátovi jen dostatečný počet hlasů, ale roli hraje i to, na čí je kandidátce a na jakém pořadí. A tak se může stát to, na co se občas po volbách lidé ptají – jak to, že „Frantík“ měl víc hlasů než „Lojzík“, ale mandát nezískal. To proto, že byl na jiné kandidátce. Další velkou roli dnes hrají i preferenční hlasy – to tehdy nebylo, a tak se může stát ten malý zázrak, že kandidát z desátého, zdánlivě zcela nevolitelného místa díky křížkování skočí až na místo první, a dokonce tak získá jediný mandát pro příslušnou volební stranu. To jsme v praxi nedávno viděli. V minulosti, byť ne tak dávné, ještě zůstaneme při nostalgickém retro – vzpomínání, tentokrát na cestování starou pražskou tramvají před padesáti až šedesáti lety. Na výlet – to už reálný, v současnosti – se tentokrát vydáme do hlavního města, a abychom se vyhnuli rozmarům zimního počasí, uchýlíme se do tepla a pohodlí muzejních budov. Ještě se podíváme, jaké svátky, významné dny a výročí nás čekají v prvních dvou měsících nového roku, a už se blížíme k pravidelným rubrikám. Ty projdeme telegraficky, nejlépe se vám představí samy. Okénko přistěhovalce; Rady zahrádkářům; Kuchařka naší vesnice. A jsme u posledního bloku – společenský, sportovní a kulturní život. Tam jsou vesměs zprávy o tom, co už bylo. Exkurze do zámeckého parku; lampiónový průvod; rozsvěcení vánočního stromu; mikulášská nadílka. Pozvánku máme zatím jen jednu, na novoroční ohňostroj. A to už budeme všichni zase o rok starší. Poslední stránky patří příloze se starým měšickým obrázkem a s výstřižky z téměř 70 let starých novin. Doporučuji si je přečíst. Tím končí přehlídka obsahu dnešního čísla, ale ještě vás, čtenáře, oslovím s malou upoutávkou. Obec vydala ke svému letošnímu jubileu jednak pamětní medaili, jednak obrázkový nástěnný kalendář. Oboje je možné zakoupit na Obecním úřadě za symbolickou cenu 90,- a 100.- Kč. Kdo koupí, má hezkou a trvalou připomínku sounáležitosti se svou obcí, nebo originální vánoční dárek. Čas na zakoupení je ještě i po Novém roce. Uděláte tím někomu radost a zároveň i něco pro svou obec. Zbývá už jen to poslední, ale nejdůležitější. Popřát vám, spoluobčanům, čtenářkám Měšický zpravodaj - 4
a čtenářům příjemné prožití vánočních svátků, k čemuž by mělo přispět i dnešní číslo Zpravodaje. Do nového roku přejeme sobě, abychom s vydáváním Zpravodaje vydrželi i nadále, a vám, čtenářkám a čtenářům, abyste ve zdraví a spokojenosti vydrželi u jeho četby. Za vydavatele, redakční radu a tiskárnu toto přeje Vladimír Novák, redaktor
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, úpravou legislativy o likvidaci odpadů je snaha dosáhnout v roce 2024 nulového skládkování odpadů. Všem je jasné, že je to nemožné. Musíme se ale snažit o zpracování těch složek odpadů, které zpracovat umíme. Od nového roku je obec odpovědná za sběr a likvidaci biologicky rozložitelného odpadu na svém území. Pro obec to není nová povinnost, protože likvidaci biologicky rozložitelného odpadu začala obec provádět již v začátcích svého samostatného rozhodování. Vedla ji k tomu snaha o čisté ovzduší v obci, které značně zatěžovalo pálení listí a dřevního odpadu na jednotlivých zahradách. Obec začala listí od občanů a ze svých ploch svážet a kompostovat. Dřevní hmotu umožnila obec odvážet na určené místo. Další možností pro občany je využití popelnic na biologický odpad, které za úhradu odváží oprávněná firma. V současnosti je úhrada za tyto popelnice prováděna prostřednictvím OÚ, který ji v součtu hradí nasmlouvané firmě. V tomto dochází ke změně!! Občané, kteří tuto službu chtějí dále využívat si sami uzavřou smlouvu s firmou, která svoz biologicky rozložitelného odpadu provádí. Jednáme o tom, že smlouvy budou poskytovány na OÚ Měšice. Jenom díky tomu, že obec nečekala na uložení povinnosti a začala se o biologicky rozložitelný odpad občanů starat již v minulosti nečekají nás od začátku roku 2015 žádné převratné změny. Přeji Vám všem hezké prožití vánočních svátků a hodně zdraví v roce 2015. Petr Lanc
INFORMACE Z RADNICE
Jak bude otevřeno na Obecním úřadu v Měšicích o svátcích? Poslední úřední den v roce 2014 bude v pondělí 22. prosince 2014. Obecní úřad bude otevřen normálně jako každý úřední den od 8:00 – 12:00 a od 13:00 – 17:00 hod. Od 23. prosince 2014 do 4. ledna 2015 bude úřad pro veřejnost uzavřen. Prvním úředním dnem roku 2015 bude pondělí 5.1.2015 v obvyklých úředních hodinách. OÚ Měšický zpravodaj - 5
Oznámení o změně cen vodného Na základě rozhodnutí představenstva společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. ze dne 27.1.2014 Vám oznamujeme, že s účinností od 1.1.2015 dochází ke zvýšení cen vodného. Od nového roku bude stát m3 pitné vody 53,24 Kč včetně DPH (tzn. navýšení o 1,37 Kč/1 m3). Ing. Radek Větrovec, předseda představenstva VKM
Poplatky v roce 2015 Pro rok 2015 nedochází ze strany obce k žádným změnám jak ve výši poplatků, tak v termínech jejich splatnosti. Veškeré podrobné informace k platbám získáte na webových stránkách obce www.mesice.org v rubrice - Obecní úřad, složka - Ceník služeb. Pro informaci jen připomínáme možnosti plateb: Způsob, jakým můžeme platit: a) převodem na účet obce Měšice č.ú.: 2108366951/2700 b) složenkou, kterou si vyzvednete na OÚ Měšice c) v hotovosti na OÚ Měšice, v úředních hodinách (Po a Stř. 8:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00 hodin). Paní účetní žádá všechny občany, kteří budou platit hotově do pokladny obce, aby s platbou přišli až po 15. lednu 2015!! OÚ
Upozornění svozové firmy na svoz kom. odpadu o svátcích Svozová firma MIKAPA, která pro obec zajišťuje svoz komunálního odpadu upozorňuje občany, že ve svozových dnech o svátcích 24.12. a 31.12. bude svoz provádět mimořádně již od ranních hodin. Připravte tedy všichni své odpadové nádoby před nemovitosti již večer před těmito uvedenými svátečními dny. OÚ
Co je nového v zastupitelstvu, a jak si zatím vede? V krátkosti si připomeneme výsledky komunálních voleb do Zastupitelstva obce Měšice a zhodnotíme necelé 2 měsíce působení nových zastupitelů. Níže zveřejníme jména zvolených zastupitelů řazených podle počtu získaných hlasů. V závorce bude uveden počet hlasů a za jakou stranu nebo sdružení kandidovali. Drahoslava Myšáková (361, SNK-Měšice–místo k životu), Jiří Bejlek (347, SNKMěšice–místo k životu), Michal Fabián (343, SNK-Měšice–místo k životu), Petr Lanc (343, Rozvoj obce s rozumem), Ladislav Říha (311, SNK-Měšice–místo k životu), Václav Stránský (275, SNK-Měšice-místo k životu), Václav Kříž (234, Rozvoj obce s rozumem), Irena Honsová (219, Rozvoj obce s rozumem), Daniela Němečková (163, SNK-Náš domov Měšice), Petra Hrotáková (142, SNK-Náš domov Měšice), Milan Soustružník (140, ODS). Těchto 11 zastupitelů bylo zvoleno. Před prvním ustavujícím zasedání zastupitelstva, kde měli zvolení zastupitelé složit Slib zastupitele však rezignovala na svůj mandát Měšický zpravodaj - 6
zastupitelka P. Hrotáková z kandidátky SNK-Náš domov Měšice a na její místo nastoupil 1. náhradník z tohoto sdružení Michal Severa (131 hlasů). Všichni přítomní složili Slib zastupitele a zvolili veřejným hlasováním ze svých řad nového starostu, místostarostu a předsedy a členy Finančního a Kontrolního výboru. Starostou byl zvolen Petr Lanc, místostarostou Jiří Bejlek, předsedou Finančního výboru Ladislav Říha, členy Finančního výboru Jana Říhová a Irena Honsová, předsedou Kontrolního výboru Daniela Němečková, členy kontrolního výboru Michal Severa, Petr Zavadil, Václav Stránský, Václav Kříž. Rovněž si na návrh členů SNK-Měšice-místo k životu odhlasovali, že neuvolnění zastupitelé za svou činnost v zastupitelstvu nebudou pobírat žádnou odměnu. Před druhou schůzí zastupitelstva rezignoval na svůj mandát zastupitele a člena Kontrolního výboru Václav Kříž z kandidátky Rozvoj obce s rozumem. Na jeho místo nastoupila 1. náhradnice z tohoto sdružení Dagmar Streckerová (170 hlasů) a převzala i členství v Kontrolním výboru. Uvidíme, zda nenastanou ještě nějaké další změny, ale zatím to vypadá, že se noví zastupitelé snaží plnit své předvolební sliby. Byla provedena veřejná volba vedení obce, zastupitelé si odsouhlasili nepobírat žádné odměny, Zápisy ze zasedání jsou daleko podrobnější, čímž dochází k slibované lepší transparentnosti a informovanosti občanů (viz následující článek „Měšice v době informační“, nového přispěvatele Ladislava Říhy ml.). Doufejme, že novým zastupitelům „nedojde pára“ a budou v tomto duchu a na plnění svých předvolebních slibů dále pracovat. -red-
Měšice v době informační Historii lidstva si dělíme na různé časové úseky. Ty pak pro snazší orientaci pojmenováváme například dle nejvýznamnějšího užívaného materiálu (bronz, železo) nebo trochu namyšleně podle naší současné pozice na časové ose (středověk, novověk). Pokud budeme hledat trefný název pro dnešní dobu, můžeme podle druhého způsobu volit například „Moderní doba“. A dál? „Postmoderní doba“? No nevím. Naštěstí se v anglicky mluvících zemích vžil pro dnešní dobu přiléhavý název: Information age, čili Informační věk, nebo DOBA INFORMAČNÍ. Výraz je to více než přiléhavý, protože množství informací kolem nás se dá přirovnat snad jen k moři. A na tomto moři informací jsme nuceni se každý den plavit. Někdy plavat, nebo se dokonce topit… Dalším kbelíkem do našeho informačního moře, který bych vám ovšem vřele doporučil, může být nový zápis z jednání zastupitelstva naší obce. Kolik dala obec za pronájem radaru pro měření vozidel za minulý rok? Kde by mohla stát nová kompostárna? Kolik bude stát nový sportovní areál a kdy by měl být dokončen? Kolik neuzavřených úkolů čeká na řešení nebo příští projednání? A co na to všechno členové zastupitelstva? Odpovědi na všechny tyto otázky a ještě mnohem více lze nalézt v prvním rozsáhlém zápisu z jednání, které se konalo 19.11.2014. A stejný rozsah zápisů se rozhodlo nové Měšický zpravodaj - 7
zastupitelstvo vytvářet i nadále. Určitě se jedná o záslužný akt, který je vstřícný především směrem k nám občanům, kteří nemáme čas každou druhou středu strávit 3-4 hodiny sledováním diskutujících zastupitelů a zároveň nás dění v našem okolí zajímá. Zápis najdete na stránkách obce MESICE.ORG v sekci ZASTUPITELSTVO -> ZÁPISY. Více než 7x větší rozsah zápisu významně zvyšuje průhlednost rozhodování o veřejných záležitostech v naší obci. Dozvíte se v nich nejen o bodech, které se projednávaly, ale i o informacích a kritériích, na jejichž základě se zastupitelé rozhodovali, a o názorech jednotlivých zastupitelů. Ve snaze, aby byl výsledný zveřejněný zápis maximálně správný a úplný, odsouhlasují ho nově nejen ověřovatelé, ale všichni zastupitelé. Pokud chcete ochutnávku, určitě si jeden stáhněte, vyberte si z obsahu bod, který vás zajímá, a okoštujte. Závěrem bych se vrátil k informačnímu moři kolem nás a dovolil si malou předpověď budoucnosti. Nový zápis má kolem 15 stránek, což lze označit proti původním 2 za významný nárůst. Pokud vás zajímá, co se aktuálně v obci děje, je to super. Ale představte si, že za 2-3 roky hledáte vývoj nějaké složitější problematiky (park, sokolovna, příspěvky spolkům atd.), pak by se hodil pomyslný člun. Aby bylo možné se v zápisech rozumně orientovat i ke konci volebního období (tzn. v cca 1200 str.), mohl by být takovým člunem rozumný způsob vyhledávání (např. v podobě vícekriteriálního vyhledávání nebo databáze probíraných bodů dle přiřazovaných evidenčních čísel). Ale buďme rádi alespoň za záchranný kruh v podobě nového fulltextového vyhledávání v nenaskenovaných pdf-dokumentech (zkratka CTRL+F ve většině prohlížečů). S přáním klidného přístaviště v informačním moři během nadcházejících svátků Ladislav Říha ml.
KLUB ŽEN Všichni víte, že hlavní náplní činnosti Klubu žen je sběr použitých věcí pro Charitu a pro pejsky v útulcích. V listopadu si od nás odvezla věci pro pejsky, které jsme nasbíraly za celý rok, slečna ze Sdružení Tereza. K tomu jsme ještě přikoupily různé pamlsky, aby si pejskové před Vánocemi trochu přilepšili. Velkým problémem jsou věci pro Charitu. Firma Eco instalovala v obci několik kontejnerů na použité šatstvo a pro většinu občanů je jednodušší hodit věci do kontejneru, než to nosit do 1. patra v Teskáči. Několikrát proběhlo sdělovacími prostředky, že firmy věci z kontejnerů většinou prodávají a teprve věci, které se už prodat nedají, dostává Charita, což je velmi málo. Dokonce v TV vystoupil ing. Fiala, ředitel Azylového domu Tereza v Karlíně, kam věci vozíme, a tuto skutečnost potvrdil. Nestálo by za to, zamyslet se nad celou věcí a raději vyšlapat těch pár schodů do Klubu a pomoct tím těm, kteří to opravdu potřebují, než nechat vydělávat takové „obchodníky“? Děkuji za pochopení Lála
Měšický zpravodaj - 8
Radost všem aneb co se děje (nejen) v naší-vaší mateřince Vážení a milí čtenáři, ráda bych se vám představila. Kdo jsem? Klára Pokorná. Pro ty, kterým samotné jméno mnoho neříká, toho času pověřená zastupováním paní ředitelky Marečkové po dobu její mateřské a rodičovské dovolené. Velice si vážím toho, že jsem dostala možnost vést naši měšickou mateřskou školu. Je to velmi náročná, zodpovědná a také moc krásná práce, která není jen mým zaměstnáním, ale také něčím víc. (Kdo mě zná, tak ví :-)) Je moc fajn chodit do práce ráda, těšit se z každého malého úspěchu dětí, z každého výrobku, úsměvu, nadšení... Jak jsem se vlastně k této milé roli dostala? Na přelomu let 2010-2011 jsem v naší mateřince pracovala na pozici učitelky – tehdy pouze jako zástup. V té době jsem měla vyšší odborné vzdělání v oboru bankovnictví-finance, ale bohužel jsem neměla požadované pedagogické vzdělání. Protože mě však práce s dětmi nesmírně bavila a naplňovala (a baví a naplňuje i dnes), hledala jsem možnosti, jak se po mateřské nevrátit do své původní práce (logistika, účetnictví), ale uplatnit se právě při práci s dětmi. Začala jsem pracovat na svém pedagogickém vzdělání a úspěšně jej i završila. Spoluzaložila jsem tamní lesní školku, kde jsem lektorovala. Později jsem také pracovala v soukromé MŠ. Nyní jsem opět zde, o mnoho zkušeností bohatší, s možností uplatňovat ze své dosavadní praxe jen to nejlepší. Tolik na úvod o mé osobě, abyste věděli, kdo pečuje o Vaše děti.... Náš kolektiv v mateřince tvoří spolu se mnou zkušená pedagožka ve třídě předškoláků, paní učitelka Irenka Barborová. Paní učitelka Leona Váňová má na starost nejmladší děti. A od září také nová, milá posila týmu paní učitelka Renáta Miškovská, která má ve své třídě děti předškolní i ty mladší. Aby byl výčet kompletní, pak nejde opomenout neméně důležité součásti celku. O spokojená bříška se stará naše skvělá paní kuchařka Květoslava Jusková se svou pomocnicí Jaroslavou Vyšehradskou. A podporou nás všech je také samozřejmě paní školnice Hedvika Zátková, která je všude, kde je potřeba :-) Všechny společně pečujeme o Vaše děti a snažíme se jim dát v čase strávených s námi vše, co potřebují. Cílem práce s předškoláky je co nejoptimálnější připravenost na vstup do základní školy. Děti mají být schopné soustředit se na práci, být samostatné a soběstačné, srozumitelně se vyjadřovat, orientovat se v číselných pojmech a být zralé v grafických projevech. Dodržovat pravidla chování a mít pozitivní postoj ke škole a učení. K tomu nám pomáhá např. prožitková a kooperativní metoda učení. U těch mladších je potřeba se soustředit na správné držení tužky, respektování pravidel, spolupráce apod. Vše s ohledem na věk a schopnost přijímat a učit se nové věci především formou hry a zábavy. Máme za sebou advent, který jste snad prožili v klidu a spokojenosti. Nejpozději nyní je čas na rozjímání, možná již i na nějaké hodnocení uplynulého roku ... Tak jaký byl? Dobrý? Lepší? Ano, z mého pohledu to byl dobrý rok. Člověk má přirozenou schopnost vytěsnit nepříjemné zážitky a pamatovat si většinou jen to hezké. A to je tak správně. Měšický zpravodaj - 9
Zúžím-li své hodnocení na školku, musím konstatovat, že se nám mnoho věcí podařilo, i když samozřejmě něco více, něco méně a máme ještě prostor pro zlepšování. Z těch vydařených událostí zmíním především akce v závěru roku. Jednou z nich je určitě dohoda s místním obecním úřadem ohledně lampiónového průvodu, na kterém se letos prodávaly lampióny vyrobené ve školce.... Byla to pro mne velká výzva, která se díky dětem, které nadšeně malovaly, a obětavým maminkám (velký dík paní Holečkové, Blahetové, Pospíšilové za pomoc s dotvořením lampiónků a paní Šindlauerové a Bačové za dodání toho obrovského množství pauzovacího papíru a kartonů :-)), podařilo splnit. Každé dítko si vyrobilo lampión pro sebe + se podařilo vyrobit 80 ks, které se všechny prodaly a MŠ za ně utržila 1600 Kč. Za tyto peníze jsem dětem nakoupila samolepící knížečky, které dostaly v Mikulášském balíčku. Tyto samolepící sešitky jsou vydávány nadačním fondem SIDUS, a výtěžek půjde na pomoc nemocným lidem. Také jsme byli zazpívat pacientům do zdejší nemocnice a potěšit je malými dárečky – vyráběnými zvonečky z papíru. Věřím, že se nám takových a podobných akcí podaří v příštím roce více :-) Příjemné bylo i předvánoční tvoření. Byla jsem moc ráda, že se Vám, rodičům, podařilo alespoň na chvilku utéct od všedních povinností a jít si užít odpoledne s dětmi do školky a vyrobit si svícny, vánoční dekorace, ozdobit perníčky. Poděkování patří pečícím maminkám, které mi pomohly s dodáním perníčků a panu Křížovi za dodání chvojí. Děkuji! K prvním aktivitám v příštím roce dávám vědět domluvená divadelní představení. Konají se v naší MŠ a jejich shlédnutí se mohou zúčastnit (po telefonické domluvě) také rodiče s dětmi, které do naší školky ještě nechodí: 19. ledna od 9.30 Kouzelný hrnec 4. února od 8.30 O Honzovi 4. března od 9.00 Bublinková show Cena za představení je vždy rozpočítána mezi přítomné diváky. A co popřát do nového roku? Především zdraví a hodně radosti všem! Klára Pokorná Ohlédnutí za tvořivou dílnou aneb má prvotina O lampiónech již zmínka byla. Ráda bych však ještě poděkovala Obecnímu úřadu Měšice a Centru volného času za milou spolupráci. Kdo mě zná, tak ví, že rukodělná činnost je to, co mám (vedle své rodiny) nejraději. Tvořím ráda s dětmi doma i ve školce, a tak jsem si řekla, proč neuspořádat tvoření pro veřejnost. Takže děkuji všem, kteří jste přišli, bez vás by mé snažení pozbývalo smyslu. Přeji krásné dny a těším se zase někdy na viděnou. Klára Pokorná
Kubík se ptá celý nadšený pod vánočním stromečkem svých rodičů: „Tohle všechno mi přinesl Ježíšek?“ „Ano Kubíčku.“ Na to si dá Kubík ruce v bok a načuřeně se zeptá: „A co jste mi teda koupili vy?“ Měšický zpravodaj - 10
OBECNÍ POLICIE Stalo se ... Dne 5.11.2014 byla v poledních hodinách požádána hlídka OP Měšice o součinnost hlídkou PČR při usměrňování provozu u dopravní nehody, křižovatka Líbeznice – Měšice, kde došlo ke střetu dvou osobních motorových vozidel, kdy řidič odbočující na vedlejší silnici nedal přednost přijíždějícímu vozidlu. Při dopravní nehodě došlo k zranění jedné osoby, která byla převezena záchrannou službou k ošetření. Na místě zasahovala také jednotka Hasičského záchranného sboru Neratovice. Dne 7.11.2014 hlídka OP během kontrolního měření zastavila rychle jedoucí vozidlo. Při kontrole bylo zjištěno, že řidič vozidla nemá příslušné řidičské oprávnění, neboť mu již bylo odebráno. Strážníci tuto informaci sdělili příslušnému obvodnímu oddělení PČR. Následně byl řidič převezen na služebnu PČR k dalším úkonům. Dne 23.11.2014 ve 13.00 hodin telefonicky oznámila slečna z ul. 5. května, že zde nalezla kocourka, který byl nejspíše poražen automobilem. Na místo vyslaní strážníci si kocoura převzali a prozatímně je uložili do přepravky. Majitele zvířete se nepodařilo zjistit, proto byl kocour převezen na veterinární službu k Mudr. Antonovi k dalšímu ošetření. Dne 29.11 bylo přijato oznámení o muži, který nehybně leží na cestě v lese u rybníka. Hlídka na místě zjistila, že se jedná o třicetiletého podnapilého muže z Ukrajiny, který usnul po cestě do obce Mratín, kde pracuje. Tam jej také hlídka po kontrole totožnosti poslala. Strážníci OP byli požádáni o součinnost Kriminální policií Rakovník při pátrání po osobě, která se má v obci Měšice zdržovat. Osoba, po které bylo vyhlášeno pátrání, páchala trestnou činnost podvodu. Díky místní znalosti strážníků OP byla osoba ve večerních hodinách zadržena kriminální policií a vzata do vazby. Jan Chrastil, strážník OP Měšice
SVÁTEČNÍ ŘÁDKY VÁNOČNÍ Něco málo kamínků z vánoční mozaiky … aneb k době vánoční zase trochu jinak Letos se nám vánoční svátky v kalendáři docela hezky umístily. I bez přidání dovolené nastane bezmála celý týden souvislého volna. A kdo si vyšetřil aspoň dva dny dovolené, bude mít ten týden odpočinku příjemně dlouhý. Devět dní – radujme se. Snad jen pro nás důchodce to zase tak mimořádná událost není. Ale takový už je svět… Každým rokem se na tomto místě našeho listu objevuje rozmanité povídání tématicky zaměřené na vánoční čas z různých pohledů. A věřte, že není vůbec lehké napsat něco nového, neotřelého, co tu ještě nebylo. Vlastně to je skoro nemožné. Téma není nevyčerpatelné, a tak se asi nevyhneme opakování některých Měšický zpravodaj - 11
poznatků. Laskavý čtenář nám to promine, ono se stejně po delší době ledacos zapomene, a co hlavně: přece je známo, že opakování je matkou moudrosti. Zdá se, že dost už bylo řečí kolem, pojďme k věci. Ještě než ale sáhneme do redakčního archivu pro pár povědomostí různého druhu se společným jmenovatelem „Vánoce“, řekneme si úvodem, co tentokrát vynecháme. Že si nebudeme kazit pohodu posledních dní v roce povzdechy nad tím, cože se to z Vánoc stalo. Zdali už nám Ježíška ukradli a zaprodali byznysmeni nebo ještě ne. Nebo že se zvýšenou měrou před svátky opět rojí „šmejdi“. Zapomeneme teď na to všechno, nechceme to vědět, nás se to netýká. Raději si jen lehce připomeneme, jaké že by ty svátky měly být. Časem míru a klidu, pochopení a usmíření, lásky, časem tolerance, soucitu laskavosti, empatie. A je výsadou svobodné společnost, ve které máme to štěstí žít, že je věcí osobního rozhodnutí každého jedince, co zvolí. A že každý si vánoční čas smí a může prožít a uspořádat tak, jak to považuje za nejlepší. A teď už krok za krokem vánočním světem. A začneme jak se sluší, od A. Advent - Je už za námi. Má se o něm psát v listopadu, a ne až teď. Ale zapomnělo se, a ostatně v listopadu nevycházíme. Tak až v příštím – říjnu! Advent není žádným svátkem. Je to určité období. Taky se nic neslaví, ale ukládá se cosi do mysli. Potichu a pokorně. Adventus latinsky znamená příchod. V širším významu očekávání příchodu. Doba adventu je vymezena čtyřmi adventními nedělemi před Štědrým dnem. Letos ta první vyšla na 30. listopadu, a tou také začíná liturgický rok. Protože si všechno označujeme, tak i ty neděle mají své názvy: železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Advent končí na Štědrý den se západem slunce. Během adventu slouží se ranní mše, tak zvané roráty. A co by se mělo v té době dělat? Nic zvláštního, mimořádného. Zejména pro křesťany to má být čas rozjímání, ztišení, uklidnění, očekávání zrození. K adventní době patří i zvyky: věnce, koncerty, dárky. To už je ale jen léty vytvořená nadstavba. Bohužel se ale v dnešní době znakem adventu stal pravý opak jeho významu. Silná komerce, běs, nákupní horečka. Ten, kdo nepodlehl, může být opravdu šťastný. A naopak – kdo v adventní době odpaluje petardy, sám se tím označil za – nevím jak to říci slušně, ne zemanovsky – no dejme tomu za burana. K předvánoční době patří i čtyři kdysi velmi významné a slavené svátky: svatí – Ondřej (30. 11), Barbora (4. 12.) Mikuláš (5. 12.), a Lucie (13. 12.). Betlémy (jesličky) - jsou nejrozšířenějším a nejdůležitějším symbolem křesťanských vánoc. Jejich základem je výtvarné zobrazení scény narození malého Ježíška. Mají mnoho podob a pojetí, od malých skromných z papíru vystříhaných, doma pod stromečkem, až po rozměrná umělecká díla v kostelech a muzeích. V českých zemích se první betlém objevil r. 1560 v kostele sv. Klimenta, pak už rychle v dalších kostelech a zvyk pak brzo zlidověl. Připomeňme si aspoň některé z nich, ty známé, vzácné, slavné. V Jindřichově Hradci v muzeu najdeme monumentální mechanické Měšický zpravodaj - 12
jesličky toho druhu největší na světě. Stavěl je Tomáš Krýza po dobu 60 let. V Třešti na Vysočině je každoročně výstava 15 rodinných betlémů, v místě je to tradice. V muzeu v Jílemnici jsou vystavována nejlepší díla z betlémářského centra- z Králíků. Nejcennější a nejznámější je český národní betlém třebechovický. Před 100 lety byl postaven na ploše 7 x 3 x 2 m. V roce 1967 byl na výstavě EXPO v Montrealu a byl vyhlášen národní kulturní památkou. Ve 30. létech minulého století vznikaly i komerční betlémy, z papíru, v arších na vystřihování, a s reklamou. Tehdy ovšem nenápadnou, vtipnou a vkusnou. Z novodobých výtvorů jmenujme dílo pana řezbáře Jiřího Halouzka z Jiříkova na Bruntálsku. Najdeme v něm 236 soch ze dřeva vyřezaných v životní velikosti, a je v této kategorii největší na světě. A nejlepší na konec. Ve výčtu těch „nej“ jesliček nemůžeme vynechat Měšický betlém. Do světa ještě nepronikl a máme ho rádi. Stojí každoročně pod vánočním stromem před radnicí a vyrobili ho místní nadšenci. Kadidlo - K Vánocům patří rozmanité vůně. Ta nejslavnostnější a ničím nezaměnitelná vzniká v kostelech při mši při doutnání kadidla v kadidelnici. Kadidlo, jak známo, také donesli jako jeden z darů tři mudrci z Východu Ježíšovi při jeho narození. Málo se ale ví, co to kadidlo vlastně je, a ještě méně se ví o jeho vysoké hodnotě a dramatické historii. Je to pryskyřice ze stromů rodu Boswellia. Těch na světě neroste mnoho a poptávka je vysoká, proto je kadidlo vzácné a drahé. Přitom je ohrožené, protože stromů valem ubývá. Hmota je známa už od starověku, a už tehdy se používala při různých obřadech. To zůstalo dodnes, zejména církev římskokatolická a starořecká při mších kadidlo využívají stále. Proč se vlastně svatyně vykuřuje, to by nám musel vysvětlit teolog. Bezesporu je a vždycky byla v tom nějaká symbolika. Prvním známým centrem, kde se kadidlo těžilo, bylo antické skalní město Petra v jordánské poušti. Bohatství oázy rostlo vývozem myrhy, kadidla a koření. Dnes už je město v rozvalinách. Kadidlo ovšem nesloužilo jen jako zdroj libé vůně, ale od pradávna i jako lék na různé nemoci. Kadidlovníky Boswellia rostou ve východní Africe, v Somálsku, na Blízkém východě, v Etiopii a také v Indii. Stromů ovšem ubývá, protože jsou poškozovány nešetrnou intenzivní těžbou a hynou. Cena produktu už sice není tak vysoká, jako před dvěma tisíci lety, kdy Tři králové ho oceňovali na úrovni zlata, ale poptávka je stále vysoká. O Vánocích si doma voníme františky a purpurou. To ovšem je jen slabou náhražkou sladké a slavnostní vůně kadidla, které by se ale mělo ve stopách v uvedených vonných směsích nacházet. Měšický zpravodaj - 13
Kdo a kdy naděluje vánoční dárky v jiných zemích Evropy O tom už byla řeč před rokem na tomto místě. Dnes si tedy ještě několik dalších zemí přidáme. Island: Vánoce tam slaví od 25. 12. do Tří králů. Dárky naděluje třináctičlenná parta „vánočních trpaslíků“. Irsko: slaví 25. prosince. Naděluje Santa Klaus. Velká Británie: 25. prosince naděluje Fater Christmas, a to tak, že dárky spustí v červené punčoše komínem do krbu. Belgie: Děti dostávají dárky už 5. prosince, o Vánocích se objevuje Santa Klaus. Lucembursko: Stromek zdobí už 1. prosince, dárky nosí Kriskind – Ježíšek. Francie: Dárky se vybalí 25. prosince, nosí je Pere Noël, někde i Petit – Jésus, čili Ježíšek. Španělsko: Děti dostávají dárky až na Tři krále, nebo je na Štědrý den nosí Papá Noël. Portugalsko: Až po půlnoční 24. 12. je čas na dárky. Jsou za komínem nebo u krbu. Nosí je Pai Natal – Otec Vánoc. Švýcarsko: Na Štědrý den dostanou děti panáka nacpaného dárky. (Monsieur Chalandé). Nebo častěji už je pod stromeček dává Ježíšek (Christkind, Le Petit Jésus). Tím náš vánoční výlet po Evropě končí, do dalších 15 zemí se podíváme zase až za rok. Kdo dočetl až sem, dostane přídavek – bonus. Historie vánoční pohlednice Pohled k Vánocům a Novému roku se stal jedním ze symbolů vánočních svátků. Dnes ovšem jejich obliba upadá, jsou nahrazeny výplody moderních technologií – zprávami SMS a e-mailem. Vítězí lidská pohodlnost a ledabylost – ono s pohlednicí je moc práce. Musí se koupit, napsat, koupit známku, nalepit známku, jít s tím na poštu. Jenže krásnou ručně psanou vánoční pohlednici ničím nenahradíš. I proto, že obsahuje kousek lidskosti, osobního vztahu autora k adresátovi. Dal jsem si kvůli někomu s něčím kousek práce. Někdo si kvůli mně dal záležet, věnoval mi kousek své práce. Zasílání pohledů nejspíš vymyslel a zahájil český hrabě Karel Chotek ve 20. letech 19. století. Aby nemusel osobně obcházet spoustu přátel a známých s gratulací, nechal si udělat obrázek, vytisknout na lístek a příslušným textem karty rozesílal. Lenost je matka pokroku, nikoliv práce. Nápad se rychle šířil po Čechách a po Evropě. Objevovala se spousta námětů, provedení, tiskových technik. Po kresbách nastoupila fotografie. Pohlednice byly původně velmi drahé, v přepočtu 40 – 50 korun, a pořídit si je nemohl každý. I když – dnes ta lepší přání stojí taky tolik. Pohlednice byly a jsou předmětem sběratelství. Pestrost žánrů je obrovská – od úsměvného kýče až po umělecké dílko. Českou specialitou je označení P. F. (Pourt felicitér – k blahopřání). Vymyslel to začátkem 20. století český grafik Viktor Stretti. Milí čtenáři, doputovali jsme hájemstvím svátečních dnů k závěru. Buďte o Vánocích a v novém roce blaženi a zdrávi, a dá-li Bůh a příroda, zase se na této stránce za rok sejdeme. Použité zdroje: LN, prosinec 2013, Devítka, prosinec 2012, Archiv redakce MZ - red Měšický zpravodaj - 14
SVÁTKY, VÝROČÍ, VÝZNAMNÉ DNY LEDEN – ÚNOR Jediným státním svátkem období je 1. leden, Nový rok – Den obnovy českého státu.
Významné dny: Leden:
06. 01. Tří králů 19. 01. 1969 Jan Palach; upálil se pro pravdu a svobodu 27. 01. Den památky obětí holocaustu Únor: 02. 02. Hromnice 25. 02. 1948 Nastolení totalitního režimu pod vládou KSČ 25. 02. 1969 Jan Zajíc; druhá oběť upálením se za svobodu
21. 11. 1344 1434 1464 1564 1564 1814 02. 03. 1824 16. 05. 1869 1894 01. 05. 1904 28. 07. 1914 06. 06. 1944 28. 08. 1944
Některá významná výročí v letošním roce: (670 let) základní kámen Svatovítské katedrály (580 let) bitva u Lipan (550 let) mírová mise Jiřího z Poděbrad do Francie (450 let) zemřel sochař Michelangelo Buonarotti (450 let) narodil se William Shakespeare, básník (200 let) vyjela první parní lokomotiva Stephensonova (190 let) narodil se Bedřich Smetana (145 let) položen základní kámen Národního divadla (120 let) Tomáš Baťa založil ve Zlíně továrnu na obuv (150 let) zemřel Antonín Dvořák, hudební skladatel (100 let) vyhlášena první světová válka (70 let) začala invaze v Normandii (70 let) začalo Slovenské národní povstání
1294 (720 let) první zmínka o obci Měšice Seznam různých mezinárodních a světových dnů všeho možného tentokrát vynecháváme s odkazem na loňské číslo MZ (6/2013). Bylo by to jen opakování téhož. -red-
Měšický zpravodaj - 15
NÁŠ FEJETÓNEK (retro) Jak se po Praze cestovalo Tím minulým časem z titulku se míní čtyřicátá až šedesátá léta minulého století, tedy doba v myslích dnešních pamětníků ještě jakž takž uchovaná. Jak se tehdy po městě cestovalo? Převážně tramvají, už méně autobusy a trolejbusy. Metro ještě nebylo, aut poskrovnu. A právě o tramvajích je naše vzpomínka. Cesta tramvají, to je přece záležitost Pražanů, tak proč o tom psát v lokálním tisku. Ale ono to tak úplně není. Praha byla a je pro naši vesnici skoro za humny, a tak se tam ve velkém dojíždělo. Za prací, do škol, na nákupy, za kulturou. A první, s čím se po výstupu z vlaku náš člověk venkovský setkal, byla tramvaj. A tak se do té doby pomyslně přeneseme a nostalgicky si zavzpomínáme. Tramvaje už od počátku minulého století patří k obrazu města stejně jako jeho věže, řeka, památky, obchody. S odstupem času se nám ty staré „elektriky“ jeví být krásnými, milými a k životu potřebnými artefakty.Ty, o kterých si budeme povídat, z padesátých let, už z kolejí odvál čas a nejdeme je už jen v muzeu. Vystřídaly je nové, moderní typy, protože Praha naštěstí neudělala tu hloupost jako jiná města, že by síť tramvají zrušila. Tuto hloupost udělala s trolejbusy, ale to je jiná kapitola. Teď už zapojíme fantazii, nastoupíme, a jedeme. Pojeďte s námi. Až do nástupu dnešních „téček“ a dalších moderních typů jezdily po Praze výhradně soupravy dvounápravových krátkých vozidel. Jejich malá délka byla výhodná při projíždění ostrých oblouků při odbočování, jakých je v Praze hodně. Sám motorový vůz by ale většinou cestující nepobral, a tak klasická souprava byla složena z motorového vozu a jednoho či dvou vozů vlečných, tak zvaných vlečňáků. I tak bývaly soupravy víc než přeplněné, hlavně v tak zvané špičce pracovního dne. Do práce a z práce se jinak než tramvají skoro nejezdilo. Než už opravdu vyjedeme, podíváme se zvenčí, jak vozy vypadaly. Měly dvoje dveře, vpředu a vzadu, a to na obou stranách – vozy byly obousměrné. Dveře se nezavíraly ani
Měšický zpravodaj - 16
za jízdy, což bylo příjemné v létě, v mrazech už to bylo horší. Motorový vůz měl na střeše tyč s kladkou, která jela po drátu napájecí troleje. Od kladky vedl dolů provaz, kterým se nasazovala. To se dělo dost často, protože kladka za efektního jiskření občas vypadla; to se dělo hlavně na křižovatkách při odbočování. V té chvíli musel zasáhnout pan řidič, vystoupit a kladku nasadit tam kam patřila. Malér nastal, pokud před tím zapomněl vyřadit rychlost a tramvaj se mu sama rozjela. To pak následoval běh o všechno. I takové situace patřily k množství příhod kolem tramvajové dopravy, někdy veselých, někdy méně. Řidič musel vystoupit z vozu také tehdy, když bylo potřeba přestavit výhybku pro odbočení. Bylo tomu tak v místech, kde neměl stanoviště výhybkář. Ten seděl v jakési kukani a kromě stavění výhybek i evidoval čísla projíždějících vozů. Řidič výhybku přestavoval masivní kovovou tyčí, kterou vytahoval odkudsi ze spodku vozu. Na obou čelech vozu byl na okraji střechy výrazný hranol, zevnitř v noci prosvětlený, s velkým číslem linky. Pro další orientaci sloužily odnímatelné tabulky na čele vozu a na konci soupravy s číslem linky a názvem konečné stanice. Tabulku musel personál na konečné stanici otočit pro opačný směr jízdy. Další tabulka pro orientaci byla na bočním okně, kde bylo zase číslo linky a názvy důležitých stanic. Otočná šipka značila směr jízdy. Podél kraje střechy byla dlouhá tabule s reklamou. Reklama byla zpravidla vkusná, jednoduchá a sdělná, radila nám, jaké mýdlo, zubní pastu či slivovici máme zakoupit. Nastupovalo se na přední nebo zadní plošinu, která byla od vnitřního prostoru oddělena posuvnými dveřmi. Z plošin se nikomu dovnitř nechtělo, pokud nejel až na konečnou. To proto, aby se snadněji dostal ven, když potřeboval vystoupit. Přecpané plošiny a volný vnitřek, to samozřejmě vedlo problémovým situacím a konfliktům mezi cestujícími i s personálem. Uvnitř byly podélné dřevěné lavice; nad nimi visela od stropu kožené poutka k přidržování. V každém voze byl průvodčí. Stál na plošině nebo procházel vozem a prodával jízdenky. Měl brašnu na peníze, v ruce bloček jízdenek a kleště, kterými jízdenky složitě dírkoval. Jízdenka sama byla složitým a pro laika nesrozumitelným výtvorem s mnoha čísly a symboly, políčky, přitom lístek nebyl nijak zvlášť velký. Podle dírkování se z ní dalo vyčíst všechno. Číslo linky, čas, kde člověk nastoupil, datum… Byla přestupní, a to dvakrát. Před druhým přestupem musel cestující průvodčímu sdělit formuli „PŘES“. Přestupovat se smělo jen někde. Kde, to tak nějak všichni věděli. Proti tomu kousku papírku je dnešní neslavná OPENCARD břídilským výtvorem. Jízdenka v době, o které se bavíme, stála 60 haléřů, v noci byla dražší. Bylo to tak dlouhá léta neměnné. Ono se ostatně v tramvajové dopravě po dlouhou dobu vůbec moc nic neměnilo. Což pro její uživatele bylo příjemné. Úchvatná byla spolupráce průvodčích s řidičem. Ve vozech pod stropem průběžně vedla šňůra ke zvonci, za tu průvodčí podle potřeby tahal. Před odjezdem prvního vlečňáku cinknul jednou, ze zadního dvakrát. Řidič pak jednou, a jelo se. Jelo se důstojně a rozvážně. Tramvaj rámusila a na nerovných kolejích různě skřípala, drnčela pohupovala se. Měšický zpravodaj - 17
Pražský tramvajový provoz té doby měl svá specifika. Protože se jelo pomalu a dveře byly i za jízdy otevřené, dalo se naskakovat a vyskakovat i jinde než v zastávkách. Šlo to hlavně v obloucích, kde se muselo zpomalit. Místa to byla už známá, a taky že už tam často čekal strážník a sázel pokuty. Skokani ovšem museli dodržovat přesnou metodiku skoku, jinak hrozilo rozplácnutí na dlažbě. Bylo nutné sladit rychlost a směr skokana a tramvaje s odstředivou a setrvačnou silou a s gravitací. Ušetřilo se tím způsobem dost kroků pěší chůze a tím i času. Na konečné stanici bylo třeba otočit tabulky, vypít kafe z bandasky, a posléze změnit směr jízdy na cestu zpět. Kde byla kolejová smyčka, bylo to jednoduché, tramvaj ji projela a nemuselo se nic měnit. Stejně jako tam, kde byl kolejový trojúhelník – triangl. Kde ale smyčka nebyla a na druhou kolej se přejíždělo po výhybkách, mohl obracet jen obousměrný vůz. Muselo se přitom ale složitě manipulovat s vlečnými vozy, takzvaně kuplovat. Nebyla ještě řeč o řidiči; přitom to byl hlavní aktér dění na kolejích. Neměl vůbec lehkou práci. Celou dobu stál, teprve až později mu tam dali jakousi provizorní nepohodlnou sedačku – něco jako sedlo na kole. Rukou ovládal rychlost jízdy klikou kontroleru, ta byla odebratelná. Když opouštěl vůz, kliku nosil s sebou, aby s tramvají někdo neodjel. Rukou ovládal i kolo ruční brzdy. Nohou pak ovládal pedál zvonce. Musel i případně sypat písek pod kola, aby do svahu nebo na mokru neprokluzovala. Písek sypal lopatičkou z kyblíku do příslušné roury. Dalo by se toho na dané téma napsat mnohem víc. Třeba o podobě zastávek, jízdních řádů, intervalech. Ale aby se z letmého nostalgického vzpomínání nestalo odborné pojednání, tak to raději takto stačí. Kdo by ale chtěl tuto virtuální vizi proměnit aspoň na chvíli v realitu, může. Historická tramvaj, přesně taková, o které jsou předcházející řádky, jezdí jako linka č. 91 ze střešovické vozovny atraktivní trasou přes Prahu na smyčku Výstaviště (ve Stromovce). Jezdí ale jen od dubna do listopadu v sobotu a neděli odpoledne v intervalu 60 minut. Ve zmíněné vozovně je umístěno muzeum městské hromadné dopravy, kde uvidíte několik desítek historických vozidel, která kdy v Praze jezdila. Taková návštěva, to je jeden dobrý námět pro náš „Tip na výlet“, to ale až na jaro a na léto. Na závěr, to už jenom pro úplnost se možná hodí pár řádků, jen velmi stručně, o historii tramvajové dopravy v Praze, jmenovitě třeba jak staré byly ty tramvaje, o kterých jsme si povídali, že jezdily v Praze ještě v polovině 20. století. Měšický zpravodaj - 18
Síť tramvají v Praze začala vznikat v roce 1875, to zatím jen jako vozy s koňským pohonem, známé jako „koňka“. První elektrickou dráhu, jen krátkou, ukázkovou, postavil František Křižík z Letné do Stromovky v roce 1891 při příležitosti Jubilejní výstavy. Na přelomu století se už pak začaly stavět linky elektrických drah ze středu města do okrajových částí – Libně, Vysočan, Vinohrad, Smíchova, Košíř. Rozvoj pokračoval do roku 1914, kdy linek už bylo 14, a po válce hlavně ve 20. letech. V roce 1929 už linek bylo 23 – v podstatě stejně jako dnes. A právě z té doby jsou tramvaje – motorové a vlečné vozy, na které jsme vzpomínali. Vyrobeny byly v Ringhofferových závodech na Smíchově. To byl velký výrobce tramvají – později známý jako Tatra Smíchov. Některé vozy byly i z továrny v Kolíně. Vozidla z té doby poznáte podle nízkých evidenčních čísel – stovkových. Mimochodem, i ta evidenční čísla byla krásná. Velké zlaté secesní číslice byly na bocích a čelech vozů. Další rozvoj sítě přerušila válka. Po ní se začaly vyrábět modernější jednosměrná třídveřová vozidla zvaná MEVRO. Z těch se už vyskakovat nedalo… Dvounápravové tramvaje několika typů sloužily až do 60 let, kdy se začaly objevovat moderní typy čtyřnápravových tramvají typu „T“, to už ale jsme v novější době, a tedy nad rámec našeho retro – návratu. Na samý závěr přidáme bonus – konstatování, že v roce 1956 bylo v Praze 23 linek tramvají, 11 trolejbusových a 20 autobusových linek. O 9 let později, 1965, bylo 28 linek tramvají, 10 trolejbusových a 34 autobusových linek. A to už se nabízí zase jiná řada námětů na nové a nové pohledy do minulosti. Třeba jak ta či ona linka jezdila dlouhá a dlouhá léta stále po stejné trase a každý si to snadno zapamatoval. Nebo na trolejbusy a jejich konce. Nebo na rozvoj autobusové dopravy. Na to, kudy se jezdilo a už nejezdí. Ale my zůstaneme u osvěžení paměti, kolik radostí a strastí jsme prožili s úctyhodnou noblesní starou krásnou dámou v červenobílém rouchu – starou pražskou tramvají. -dalimil-
STROM ŽIVOTA … aneb: Jdou léta, jdou… Pod poetickým názvem v titulku se skrývá docela obyčejná strohá statistika o dosaženém věku obyvatelstva. Říká, kolik lidí stejného ročníku narození žije na stejném místě, v našem případě v obci Měšice, a ke stejnému datu, kterým je zde konec roku 2013. A proč strom? Graficky se to trochu podobá stromečku, když směrem k vrcholu jsou větvičky kratší a ubývá jich. Protože pro toto vydání nemáme ještě kompletní demografické údaje o obci za rok 2014 – není ještě konec roku, tak obohatíme ty loňské údaje tímto podrobným rozpisem po redakční úpravě do zkrácené přehledné podoby. Položek je přes 90, a tak si je pro přehlednost rozčleníme do několika skupin – věkových kategorií, v intervalu více či méně než 10 let, a to zhruba tak, jak si je vymezujeme v běžném životě, tj. prakticky, dejme tomu „děti školou povinné“, „důchodci“ a podobně. Vyjděme tedy proti proudu času, od nuly, v roce 2013. Že jsme o rok zpátky, to pro náš účel nevadí, protože změny během jednoho roku nejsou významné – v řádu jednotek osob. Měšický zpravodaj - 19
Ke konci roku 2013 zde tedy žilo: Ve věku 0 - 6 let (děti předškolního věku) celkem 161 dětí, z toho bylo 85 chlapců a 96 děvčat. Nejvíc se jich narodilo v roce 2008 (33). Je to hodně, když si představíme, jaký nápor to bude na základní školu, když tam každý rok nastoupí kolem třicítky dětí jen z naší obce. V procentech to je zhruba 10,5 % ze všech obyvatel. Ve věku 7 - 15 let (školní děti) bylo 196 dětí, z toho 104 chlapců a 92 dívek. I to je hodně (11 % obyvatelstva). Nejvíc dětí se narodilo v roce 2006 (14/16). Ve věku 16 - 25 let (mladí lidé v přípravě do života) celkem 169 osob, z toho 101 mužů, 68 žen. Zajímavá je zde početní převaha mužů. Nejpočetnější je ročník 1993 (16/8). Celá skupina tvoří 10 % obyvatelstva. Ve věku 26 -35 let (produktivní věk) zde bylo celkem 244 lidí, z toho 111 mužů a 133 žen. Celkem to je 14 % z obyvatel. Nejpočetnější je rok 1978 (22/24). Říká se jim také „Husákovy děti“, podle tehdejších opatření dr. Husáka ve prospěch rodin s dětmi. Ve věku 36 - 59 let nejpočetnější skupina lidí středního věku, měla 604 osob, z toho 289 mužů a 315 žen. Nejpočetnější jsou ročníky 1974 a1975 (po 41 lidech). Celá kategorie tvoří 35 % obyvatelstva. Ve věku 60 -70 let (nastupující důchodci): 196 osob, z toho 97 mužů a 99 žen. Je to 11,5 % z celku. Nejpočetnější ročník je 1952 (13/13). Ve věku 71 - 95 let (senioři). Skupina měla 114 lidí, z toho 46 mužů a 68 žen. Je to 7,5 % populace. Nejpočetnější je ročník 1939 (3/11) a 1931 (7/4). Věku 95 let se dožili: 1 muž a 2 ženy. Takovýto rozpis věkového rozvrstvení obyvatelstva, jehož úplnou podobu má k dispozici redakce a je v archivu obce, poskytuje mnoho zajímavého z různých pohledů. Může si tam každý najít, kolik má v obci vrstevníků, kolik spoluobčanů má stejný nebo blízký ročník narození a ani o sobě nevědí. Zajímavé je početní srovnání poměru obou pohlaví, jak se v jednotlivých ročnících mění na obě strany – až 10 %, bez nějaké zákonitosti, a nakonec v dlouhodobém součtu je poměr vyrovnaný (rozdíl 0,2 %). V poslední dekádě věku ovšem počet žijících žen převažuje – dožívají se vyššího věku. Poučné je i srovnání početního stavu skupin aktivně výdělečně činných lidí, a důchodců. I z toho našeho malého vzorku vyplývá, celkem v souladu s údaji celostátními, že důchod jednoho penzisty financují ze svého platu pouze 2 – 2,5 výdělečně činní pracující. A lepší to nebude, a ukazuje to na neudržitelnost systému průběžného financování důchodů. K zásadní reformě ale opět nedošlo, spíš naopak, takže vyhlídky dnešních mladých lidí na důchod nejsou nijak nadějné. Při porovnávání a hraní si s čísly se dobře odlišují různé populační vlny – vzestupy a poklesy podle aktuální politické a ekonomické situace. Známé jsou třeba vzestupy porodnosti z let 50., 60., a 70., nebo z doby zcela nedávné. Podobný rozpis věkových kategorií v obci existuje i ze 70. a 80. let, takže se nabízí srovnání. To by ale bylo velmi pracné, spíš to je práce pro odborníky, a výsledek by stejně nebyl příliš věrohodný kvůli velmi rozdílnému výchozímu stavu obyvatel obce tehdy a dnes. Rozpis, který jsme si výš probrali, platí pro výchozí stav 1704 obyvatel (833 mužů a 871 žen) v roce 2013. Měšický zpravodaj - 20
Podobně zajímavé by jistě byly počty lidí v tom či kterém roce nově narozených, zesnulých, odstěhovalých, přistěhovalých, počty uzavřených sňatků, rozvodů… To vše existuje, a možná se i postupně na našich stránkách seznámíme s těmito fakty z dob minulých. Z podkladů matrikářky Jany Literové redakčně zpracoval Vladimír Novák
CO V „TOULKÁCH“ NEBYLO Obecní volby před 90 lety Letošní rok, zejména jeho první polovina, byl ve znamení komunálních voleb. Psali jsme o nich dost, a ještě i v tomto čísle se o nich pár řádků najde. A abychom zůstali u námětu i při ohlédnutí do historie, podíváme se, jak vypadaly volby za časů našich dědů, pradědů – prostě za první republiky (1914 – 1918). Žádný velký rozdíl proti dnešku nebyl. Jiná byla jen jména aktérů a kulisy, ale tehdejší volební systém jsme před 25 lety převzali bez větších změn, včetně čtyřletého funkčního období. To se ovšem stalo spíš k naší škodě, protože složitý volební systém se neosvědčil ani tehdy, žádná vláda se neudržela dlouho u moci. Jeden zásadní rozdíl ve způsobu volby proti dnešku tu byl. V komunálních volbách se volilo zásadně podle politické příslušnosti. Vybíraly se jen strany. Volič měl v ruce několik kandidátek politických stran v obci jsoucích, a jednu z nich vhodil do schránky. Na kandidátních listinách byla jména kandidátů stejně jako dnes, a jejich pořadí určovala volební strana, stejně jako dnes. Z těch jmen si ale volič vybírat nemohl. Podle počtu získaných hlasů pak strana v příslušném poměru získala určitý počet mandátů. Tedy žádné křížkování a kroužkování, ale na tak malé obci měl volič jednodušší volbu o to, že se prakticky skoro všichni osobně znali. Kromě toho i volič znal počínání místních politických stran, jak která ovlivňuje dění v obci. A tak občan volil stranu podle toho, jak mu byli sympatičtí sousedé na kandidátní listině. Jak to vypadalo konkrétně, ukážeme si na dvou příkladech. První volby v samostatném státě byly vypsány na 15. květen 1919. Volby to byly ale jakési neúplné, polovičaté, volilo se jen v českých zemích, a jen do obecních samospráv. V dostupném zápise pro naši obec není členění podle politických stran, mluví se zde jen o „nevolených skupinách“. Zvoleno bylo do zastupitelstva, nebo jak se tehdy říkalo, do obecního výboru, 15 členů. Starostou byl zvolen pan Václav Procházka, jeho náměstkem František Křehnáč, a jako 1. radní Eduard Černohorský, 2. radní František Křehnáč. Čísla o počtu hlasů ani politickou příslušnost tady neznáme. Víme jen celostátní výsledky. Zvítězila levice; Československá strana sociálně demokratická dělnická měla přes 30 % hlasů, následovali národní socialisté, agrárníci a lidovci (tyto strany ovšem v obci nebyly), a národní demokraté (9,6 %). O rok později (1920) se uskutečnily volby do sněmovny a senátu. V obci zvítězili sociální demokraté a národní socialisté. Ostatních 6 stran získalo hlasy jen v řádu jednotek. Odevzdaných hlasů bylo 255. Měšický zpravodaj - 21
Další komunální volby se odehrály v roce 1923. O těch v naší obci se už zachovalo informací víc, a tak je pro zajímavost předkládáme kompletní. Volby se konaly 16. září 1923. Podány byly tři kandidátky: sociální demokraté; národní demokraté, a spojené strany malorolníků, živnostníků a domkářů. Z celkového počtu voličů 315 osob se jich dostavilo k volbě 284. Pro sociální demokracii z toho bylo 112 hlasů a získala tak 5 mandátů. Národní demokraté dostali 94 hlasů a tedy 4 mandáty; spojené strany 76 hlasů a tedy 3 mandáty. 2 lístky byly neplatné. Bylo tedy zvoleno 12 členů zastupitelstva, k tomu 5+ 4 + 3 náhradníci. Jména zastupitelů: F. Křehnáč, J. Kubela, K. Konrád, A. Křehnáč, A. Urban (všichni soc. dem.), V. Procházka, L. Klíma, A. Kouřimský, J. Kolín (za nár. dem.), a V. Vorlíček, V. Ubl a Fr. Kašpar (za spojené strany). Dne 4. října byla zvolena obecní rada. Starostou se stal Vilém Vorlíček, jeho náměstkem Ladislav Klíma; 1. radním byl zvolen František Křehnáč, 2. radním Václav Ubl. Jako letmý pohled do komunální politiky v obci v meziválečném období to už stačí. Další obecní volby pak každé 4 roky probíhaly obdobným způsobem až do roku 1938. Není bez zajímavosti, že za první republiky neměla v obci vliv jinak velmi silná strana agrární. V obci nebyli ani komunisté, jinak druhá nejsilnější strana. Souvisí to se sociálním, ekonomickým a národnostním složením obyvatelstva. V obci kromě hraběcího velkostatku nebyl ani jeden velký sedlák, ale nebyl tu ani žádný průmysl. Po roce 1938 už pak bylo všechno jinak, jako se vším, tak i s obecními volbami, a to velmi dlouhá léta. Teprve po roce 1990 jsme se vrátili k modelu obecní samosprávy, jak se utvořil za 1. republiky a jehož předobraz a vzor vznikal v českých městech už někdy v 15. a 16. století. Nedávno jsme si v praxi mohli ověřit, jak se dnešní podoba komunálních voleb liší od té za první republiky a ještě i v devadesátých letech. Dnes je zejména v menších obcích, už ale i ve velkých městech vytěsněn vliv velkých politických stran, a místo nich se objevují tisíce sdružení nezávislých kandidátů. V nic neříkajících názvech a velmi podobných programech se volič špatně orientuje, a výsledkem je, že raději volí jednotlivé kandidáty – křížkuje. Každý systém má výhody a nevýhody. Politické strany mají (nebo spíše mají mít) svůj zřetelně vymezený program, a to i vůči sobě navzájem (politika levicová, pravicová…). Nezávislí mají programy vesměs velmi podobné, líbivé pro voliče, ale málo výrazné, a tak raději volíme lidi, které známe. Neplatí to samozřejmě absolutně. Výsledkem toho velkého množství volebních subjektů jsou pak po Měšický zpravodaj - 22
volbách podivné, až bizarní poslepované koalice několika stran a hnutí. A stane se tak, že strana, která ve volbách měla hlasů nejvíce, skončí v opozici. Však jsme měli možnost to v nedávných dnech sledovat. Taková situace pak nevěští dlouhou do budoucna stabilitu, a hodně koaličních slepenců skončí nepředvídatelným rozpadem. Je potěšující, že toto není případ našeho nově zvoleného zastupitelstva. Přejme si to ze všech sil. - nk -
SVÁTEČNÍ ZÁMECKÝ PARK Dobrá věc se podařila Kdo si nechtěl pokazit sváteční dopoledne 17. listopadu bezduchým tlacháním politiků o událostech o které se nezasloužili, a využil nabídky obce Měšice ke komentované prohlídce zámeckého parku, udělal dobře. Stalo se tak při příležitosti ukončení letošních prací na rekonstrukci zámeckého parku, a zároveň jsme si nenápadně a skromně připomněli letošní 720. výročí prvního záznamu o obci. Procházku parkem za přijatelného („tak akorát“) počasí vedl autor projektu revitalizace Bc. Ondřej Turek spolu se starostou obce Petrem Lancem. Kdo chtěl, mohl se dozvědět všechno o dosud vykonaných úpravách, o výhledu do budoucna, o zachovaných vzácných původních dřevinách i o těch nově vysázených, o obnově cest a založení nových, o objevených zbytcích původních okrasných prvků parku. Byť už byl pozdní podzim, a cesty pokryly závěje žlutého listí, bylo zřetelně vidět, jak park prohlédl, doslova povstal z mrtvých. Jak řekli oba pánové, jde o první etapu, ale je nakročeno správným směrem, bylo uděláno to základní a nejnutnější, a další úpravy závisejí na získávání finančních prostředků. Zdůrazněna byla nezbytnost stálé budoucí odborné péče o to, co je doteď hotovo, i o to, co bude dále vznikat. Poděkování patří panu Turkovi za erudovaný a i pro laiky srozumitelný výklad, a panu starostovi Lancovi za umožnění prohlídky. A taky všem, co přišli, a to v překvapivě velkém počtu. A na všech bylo vidět, jak jsou rádi, že tu zase vzniká něco ke chloubě a okrase obce. A že obec ke svému výročí dostala krásný dárek. Pro každého, kdo nemohl přijít, nebo o akci nevěděl, je obec ochotna prohlídku ve vhodném čase opakovat. Je to teď naše, je to v našich rukou. A tak prosíme všechny slušné lidi z této obce: nebuďte nevšímaví a nedopusťte ničení toho, co stálo mnoho peněz, peněz nás všech, a je to nenahraditelné. A že se o vandalství někdo pokusí, to se spolehněme. Protože zdali je v této zemi něčeho nadbytek, tak to je sebranka všeho druhu. Neuhlídá všechno obecní policie; od té státní to snad ani nečekejme. A tak ještě jednou: uslyšíte-li z parku hluk čtyřkolky, uvidíte vjíždět cizí auto nebo potulovat se individua s motorovou pilou, nečekejte prosím na nic. Příslušný telefon má číslo 723 737 027, nebo 158. Je lépe volat desetkrát naplano, než jednou zaváhat. Zachráníte trvalé hodnoty pro sebe i pro svoje děti. - nk Měšický zpravodaj - 23
TIP NA VÝLET Cesta za poznáním (Technické muzeum, Zemědělské muzeum na Letné). V zimním období zpravidla směrujeme návrhy vycházek do měst. Je tomu tak i dnes. A jakpak také jinak, když zima je právě před námi, brány většiny hradů a zámků se zavřely, a namrzlá a zasněžená příroda k delšímu putování láká jen málokoho. Snad jen s výjimkou příznivců zimní turistiky a bílé stopy. V našem nížinatém a rovinatém Polabí je ale dostatek sněhu pro běžkaře vzácný jako výhra v loterii. Dnešní výlet není ani tak procházkou, jako spíš návštěvou. A mohou to i být výlety hned dva. Podíváme se do dvou pražských muzeí, která leží tak trochu stranou centra, přitom hned vedle sebe. a někdo o nich třeba ani pořádně neví. Nenavštívit je by ale byla škoda. Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum jsou dnes naším cílem. Jak je najdete? Velmi snadno. Budovy stojí hned vedle sebe, v Praze 7 – Holešovicích na Letné, poblíž východní části Letenských sadů a Letenské pláně, za nepřehlédnutelnou budovou ministerstva vnitra; ostatně i budovy muzeí rovněž nepřehlédnete. Jak se tam dostat: Kdo zvolí veřejnou dopravu, pojede tramvají od metra „C“ Vltavská na zastávku Letenské náměstí. Odtud pěšky vlevo směrem k Letenským sadům ulicemi Ovenecká nebo Nad Štolou. Přijít se dá i delší cestou od Strossmayerova náměstí ulicí Dukelských hrdinů a vpravo ulicí Kostelní. Kdo pojede vlastním autem, přijede zmíněnými ulicemi k placenému parkovišti poblíž budov. Spojili jsme sice návštěvu obou muzeí do jednoho článku, ale je možná lépe si k prohlídce zvolit jen jedno z nich, protože nabídka sbírek zejména Technického muzea je tak bohatá, že vyžaduje hodně času. A je možná lépe uvidět méně, ale důkladně, než všechno, ale jen letmo. Ale kdo se cítí na obě možnosti, budiž. Jsme tedy na místě, ale než se vydáme na prohlídku muzejních sbírek (nebo až poté), můžeme se trochu projít po okolí, aby se náš výlet skládal i z malé vycházky, než se před čerstvým vzduchem půjdeme schovat do muzea. Letenské sady už jednou cílem našeho výletu byly. A tehdy jsme si slíbili, že obě funkcioMěšický zpravodaj - 24
nalistické budovy, kolem kterých jsme jen procházeli, navštívíme někdy v budoucnu. Tak to teď plníme. A jak jsme už naznačili, v okolí je ledacos zajímavého k vidění. Třeba letenský zámeček s historickým kolotočem; bývalý restaurant EXPO; a z okraje sadů se nabízí krásné výhledy na řeku s mosty a městem v pozadí.. Teď už víme všechno potřebné kolem a můžeme vejít do úžasného světa techniky, do království starých krásných věcí, dokladů důvtipu a umění našich předků. Takže prosím, můžeme vstoupit. Národní technické muzeum Sbírky začal shromažďovat už v 19. století cestovatel. etnograf a sběratel Vojta Náprstek pro své Průmyslové muzeum. V roce 1908 bylo založeno Technické muzeum Království českého a jeho sbírky umístěny od r. 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech. Dnešní muzejní budova byla postavena v Praze na Letné v r. 1938 – 1941 podle návrhu Milana Babušky. Výstavním účelům však budova nesloužila hned tak – líbila se kdekomu. K čemu nějaké sbírky, když důležitější jsou kanceláře. Německá okupační správa zde zřídila ministerstvo pošt. Roku 1939 musely být sbírky ze Schwarzenberského paláce přemístěny na Invalidovnu v Karlíně. Po roce 1945 byla budova obtížně získávána pro muzejní využití. To se podařilo až v roce 1948, ale i tak sloužila stavba z jedné třetiny jiným účelům. Zcela ji muzeum získalo až po roce 1990. Po roce 1995 byla provedena částečná obnova a po roce 2000 úplná stavební rekonstrukce, zakončená v roce 2011. V muzeu je shromážděno 60 000 sbírkových předmětů. Zpřístupněno je v současné době 14 stálých expozic: Architektura, stavitelství a design; Astronomie; Doprava; Fotografický ateliér; Hornictví; Hutnictví; Chemie kolem nás; Interkamera; Měření času; Tiskařství; Technika v domácnosti; Technika hrou; a Televizní studio. Nejrozsáhlejší expozice, která je také největší co do rozměrů exponátů je umístěna v Dopravní hale. Najdeme tu unikátní a nejstarší existující exponáty, od motorek a aut přes lokomotivy a vagony až po letadla. Atraktivními místy jsou i uhelný a rudný důl v podzemí budovy. Kromě stálých expozic tu je pořádáno mnoho příležitostných výstav ve velkém a malém výstavním sále. V kinosále se promítají dokumentární filmy. A teď pár praktických údajů: Otevírací doba: út – pá 9:00 – 17:30 hod. so – ne 10:00 – 18:00 hod. Vstupné: základní jednodenní 190,- Kč; snížené 90,- Kč Poplatek za fotografování 100,- Kč A ještě pozor na to, co se v muzeu nesmí. Nemůžete tam se psem, s kolem a na bruslích; nemůžete tam kouřit, a deštníky a zavazadla si odložíte v šatně. Samozřejmě se nebudete dotýkat exponátů. Tato drobná omezení nepovažujte za újmu, platí to všude, kde se vystavují vzácné a drahé věci. Po prohlídce přijde vhod restaurace v objektu. Budova má bezbariérový přístup (rampa). Věříme, že prohlídka se každému bude líbit. Muzeum je totiž, oproti některým jiným, velmi živé a moderní.
Měšický zpravodaj - 25
A teď představíme druhou variantu, kterou není třeba hledat daleko. Je jen pár desítek metrů od NTM. Jak jsem už naznačil, můžete ji absolvovat hned, nebo až někdy jindy. Anebo zvolit jenom tu. Národní zemědělské muzeum Počátky shromažďování sbírek se datují rokem 1891, v souvislosti s Jubilejní a pozdější Národopisnou výstavou. Jako samostatné vzniklo muzeum v roce 1918, a sbírky byly umístěny v paláci Sylva – Taroucca, později v letohrádku Kinských. V letech 1937–1939 byla pro muzejní účely postavena budova ve funkcionalistickém slohu na Letné, spolu se stavbou vedlejšího NTM a rovněž podle návrhu Milana Babušky. K výstavnictví ale nesloužila víc jak 50 let. Za války ji obsadila okupační německá armáda, v roce 1945 byla pro muzejní účely vrácena, ale už v roce 1950 ji zabral komunistický stát pro projektové kanceláře. Sbírky byly přestěhovány do různých míst po republice (Konopiště, Kačina, Lednice, a později i jinam), kde ostatně má muzeum své pobočky dodnes. Pražská budova byla vrácena až v roce 1994, a od té doby v ní postupně probíhají rozsáhlé stavební rekonstrukční práce. Tak se může stát, že v době vaší návštěvy bude něco zavřeno nebo naopak něco nového zpřístupněno. Stálá expozice ve velkém sále se jmenuje „Jede traktor“. Venkovní expozice Muzejní dvůr má název „O stromech a lese“. V pražské budově se konají výstavy, přednášky a akce. Celé muzeum obsahuje 40 000 trojrozměrných sbírkových předmětů. Pobočky jsou na zámcích Kačina, Ohrada, Valtice, Čáslav. Otevírací doba: úterý až neděle, 9:00 – 17:00 hod. Vstupné: základní 110,- Kč; snížené 70,- Kč. Prohlídkou jednoho z vytipovaných muzeí náš dnešní výlet končí. Občerstvení najdete v budově NTM, nebo v nedaleké Letenské restauraci. Příjemnou cestu na Letnou a zpět, a získání mnoha obohacujících a objevných zážitků přeje Vladimír Novák Prameny: Turistická encyklopedie (díl Praha), Internet (ntm.cz; nzm.cz)
OKÉNKO PŘISTĚHOVALCE X. Vážení čtenáři, milí sousedé, setkáváme se již po desáté na stránkách Zpravodaje v Okénku přistěhovalce. V rubrice, která vznikla tak trochu náhodou před půl druhým rokem a která si za tu dobu našla své pravidelné čtenáře. Jsem tomu upřímně ráda. Chtěla bych vám poděkovat za přízeň i za dosavadní ohlasy. A budu potěšena, když budou další čtenáři přibývat. Nevím, jak se to zase stalo, ale konec roku se nezadržitelně blíží. Člověk chvíli nedává pozor... Tak abychom pomalu přemýšleli, jaké Měšický zpravodaj - 26
pomazánky letos dáme na silvestrovské chlebíčky, a připsali si na nákupní seznam nějaké to šumivé víno, kterým si připijeme a přivítáme nový rok. Jaký asi bude? Lepší než ten letošní? Někomu se možná vydařil, jinému méně. Snad každý z nás si přeje, aby s novým rokem přišly nové radosti, výzvy a úspěchy. Na konci roku skoro všichni bilancují a vzpomínají, ono to k těm posledním prosincovým dnům tak nějak patří. Mnozí z nás také myslí na své blízké, kteří už tu nejsou. A vím, že nejeden z mých přátel a známých myslí i na ty, kteří jsou v těžké životní situaci; mnohdy ji sami nezavinili, přesto se s ní musí potýkat a dost často z ní ještě ani nemají rozum. Dějí se na světě různé křivdy a bezpráví, a právě v čase vánočním jsme na takové věci jaksi citlivější. Jsem přesvědčená, že i mezi vámi jsou tací, kteří pravidelně přispívají na dobročinnost, na léčbu pacientů s roztodivnými nemocemi, na lidi v tísni a na děti bez rodin. Je k tomu příhodná doba – vzpomeneme si, že ne všichni mají to štěstí, aby trávili sváteční dny v rodinném kruhu nebo s přáteli. Nemusíme chodit ani moc daleko. Také v naší obci jsou spoluobčané, zejména senioři, kteří by si rádi tu a tam popovídali u čaje, poslechli si třeba pár kapitol z oblíbené knížky, zašli na krátkou procházku kolem zámku. Jistě by jim i drobný dárek anebo talířek cukroví udělaly radost. Již léta na ně myslí vedení obce a patří jim za to velký dík. Je však třeba si uvědomit, že takový přístup není samozřejmostí. Je to skutek, který se cení. Je to dobrá vůle. Právě na dobrou vůli já osobně sázím už několik let. A vsadím na ni v příštím roce zas. Začnu u sebe (jakkoliv vám to může znít jako klišé, jinak to ve většině situací nejde, než začít právě u sebe) – k pravidelnému příspěvku organizaci Člověk v tísni, jejíž práce a snaha v mnoha různých oblastech mě už léta fascinuje a kterou obdivuji, jsem se rozhodla poslat tu a tam nějakou tu stokorunu na konto Kasičky. Je to transparentní účet, který spravují dvě fyzické osoby, shodou okolností obyvatelé Měšic. Tleskám této jejich soukromé iniciativě. Za nashromážděné prostředky nakoupili vánoční dárky pro děti z jednoho azylového domu. Účet funguje celoročně, lze na něj posílat i malé částky. Každá koruna se počítá, doslova každý haléř může pomoci například na nákup zdravých potravin a ovoce pro děti (pro nás věc zcela běžná, že ano... pro někoho však vzácnost) nebo na obnovu terapeutických pomůcek a vybavení azylového domu. Jistě, potřebných je na světě mnoho. Ale kdyby si každý z nás na chvilku vzpomněl, že ne všichni mají doma vánoční pohodu (ani pohodu, ani vánoční, a mnohdy ani to „doma“), že je mnoho lidí starších ročníků, dospělých, skoro dospělých a taky úplně malých, kteří jsou v nelehké situaci... Myslíte si (stejně jako já), že i s malým přispěním jednotlivce se dá udělat svět alespoň o trošku lepším? Přeji vám, abyste prožili vánoční svátky v pohodě a s úsměvem. Abyste se mohli radovat z blízkosti své rodiny a přátel. Není to samozřejmost. Je to dar a velké štěstí. Vykročte do roku 2015 tou správnou nohou, milí sousedé! Na shledanou v příštím čísle Zpravodaje se těší a hodně zdraví vám přeje Petra Biache
[email protected]
Pamatujte, že se netloustne od Vánoc do Silvestra, ale od Silvestra do Vánoc. Měšický zpravodaj - 27
Mé Měšice – naše obec na sociální síti facebook V minulém čísle Zpravodaje jsem vás informovala o existenci facebookového profilu Mé Měšice, který od říjnových komunálních voleb spravuji. Za tu dobu, tedy zhruba za dva měsíce, se k nám přidalo více než padesát fanoušků. Osobně to považuji za úspěch a jsem upřímně ráda, že se občané Měšic o dění v obci zajímají. Velkému zájmu se těší zejména příspěvky s informacemi ze zasedání zastupitelstva. Je vidět, že vám není lhostejné, co se děje se Sokolovnou nebo jak bude vypadat rozpočet obce na nadcházející rok. Není vám jedno, kdo vlastně v zastupitelstvu zasedá; zajímáte se, z jakých důvodů někteří zastupitelé své mandáty složili. Nemalý ohlas zaznamenala také kauza bezdomovec, o níž jsem na profilu Mé Měšice také přinesla zprávy. Je skvělé vědět, že lhostejnost světem nevládne. Děkuji vám za dosavadní přízeň, milí sousedé. A srdečně zvu vás, kteří ještě fanoušky nejste, abyste na profilu Mé Měšice klikli na „to se mi líbí“. Získáte tak rychlé a přehledné informace o tom, co se děje na našem obecním úřadě, jaké kulturní a společenské akce pořádají Měšice i okolní obce. Zkrátka informační kanál pro vás i vaše sousedy a známé. Řekněte jim o tom. Adresa profilu je facebook.com/mesice25064. Přeji vám příjemné poslední dny tohoto roku a těším se, že budeme i v roce příštím společně pracovat na zlepšování informovanosti nás všech. Petra Biache
OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, broskvoně v našich podmínkách mnoho škůdci netrpí. Z nejvýznamnějších škůdců je třeba jmenovat: Mšice – škodí sáním na listech a mladých letorostech. Dochází k jejich deformacím. Hlavním nebezpečím je však v přenosu viru šarky. Je nutná chemická ochrana vhodným insekticidem např. Calypso 480 SC, Mospilan 20 SC. Zajímavý přípravek je Pirimor 50 WG, jedná se o selektivní systémový insekticid s hloubkovým a dlouhodobým účinkem, rozváděným translaminárně po rostlině. Působí jako konstantní, dýchací a požerový jed pouze proti mšicím, šetří populace jejich přirozených nepřátel. Obaleč východní – motýlek, jehož housenky 1. generace způsobují vyžírání dřeně mladých letorostů a spolu s housenkami 2. generace pak červivost plodů. S tímto škůdcem jsem se při pěstování broskvoní v Měšicích nesetkal. V sadech na jižní Moravě se proti tomuto škůdci instalují feromonové lapače Deltastop CM, při velkém výskytu se použije insekticid Karate se zeon technologií 5 CS. Makadlovka broskvoňová škodí podobně. Sortiment broskvoní je docela rozsáhlý v současné době je ve Státní odrůdové knize zapsáno 44 odrůd z toho 6 nektarinek, 6 bělomasých pravých broskví, 1 odrůda tvrdky a 31 odrůd žlutomasých pravých broskví. Odrůdy rozdělujeme dle ranosti na velmi rané se zralostí 20 a více dnů před odrůdou Redhaven, která je u broskvoní brána jako standardní odrůda a od jejich doby zralosti se odvíjí výpočet předpokládané doby zralosti ostatních odrůd. Dále rozeznáváme rané odrůdy se zralostí 7 až 20 dnů před touto odrůdou, středně rané, které zrají krátce před nebo shodně, Měšický zpravodaj - 28
případně krátce po zralosti odrůdy Redhaven, dále pozdní, které zrají 7 a více dnů po zralosti této odrůdy a konečně velmi pozdní odrůdy, které zrají 20 a více dnů po zralosti odrůdy Redhaven. Průměrná zralost odrůdy Redhaven nastává podle podmínek prostředí a průběhu počasí konkrétního vegetačního roku zpravidla v 1. dekádě srpna. Odrůdy broskvoní lze rozdělit též podle vhodnosti využití plodů. Jsou odrůdy s plody vhodnými spíše pro přímý konzum, což jsou zejména rané a středně rané odrůdy zrající před odrůdou Redhaven, u kterých ještě není dužnina vůbec nebo jen částečně odlučitelná od pecky. Sem lze řadit taktéž bělomasé odrůdy a nektarinky, které jsou častěji využívány pro přímý konzum, i když u těch pozdních se dužnina od pecky dobře odlučuje. U bělomasek je to dáno barvou dužniny, která při tepelné úpravě vlivem oxidace nehezky hnědne. Velká většina odrůd, zejména středně raných až velmi pozdních je však univerzálně využitelná, vhodná jak pro přímý konzum, tak konzervárenské zpracování. Výjimku tvoří tvrdky (cling), které jsou sice od dužniny neodlučitelné, avšak za použití speciální technologie velmi vhodné pro konzervárenské zpracování, kompotování. Jejich dužnina je aromatická, syté barvy a tuhá. Kompoty z nich jsou velmi kvalitní a plody se nerozváří. Pro přímý konzum nejsou příliš vhodné právě pro svou tuhost. Vhodné oblasti pro pěstování Pro broskvoně lze rozdělit oblasti pěstování na teplé s nadmořskou výškou do 300 m.n.m., středně teplé s nadmořskou výškou 300 až 400 m.n.m. A konečně chladné s nadmořskou výškou nad 400 m.n.m., kde lze i ty nejotužilejší odrůdy s úspěchem pěstovat pouze však na chráněných stanovištích. Při zařazení stanoviště do oblasti je však nutno přihlédnout i ke specifickým podmínkám dané lokality, ne pouze k udané nadmořské výšce. Začneme s popisem velmi raných odrůd broskvoní, které zrají 20 a více dnů před odrůdou Redhaven. FENIX – původem ze Slovenska, strom roste středně bujně, květ je zvonkovitý. Doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení pak středně dlouhá až dlouhá. Plod je středně velký, slupka je tlustá, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přilnavá. Chuť má dobrou, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Zraje 22 dnů před odrůdou Redhaven, plodnost je středně velká až velká a pravidelná. Náchylnost k pukání pecky je střední, k opadu plodů před sklizní není nebo velmi slabá. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné na pukání za deště. Strom je velmi dobře odolný k mrazu ve dřevě i v květních pupenech. Jako velmi raná odrůda je málo náročná na podmínky stanoviště, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech. Plody jsou vzhledné a poměrně kvalitní, zejména při pěstování na stanovištích s úrodnou půdou dobře zásobenou vláhou. Kvalitu plodů taktéž zvýší jejich probírka při vyšší násadě. HARBINGER – původem z Kanady, strom roste slaběji až středně bujně, květ je růžovitý. Doba začátku kvetení je velmi raná, doba trvání kvetení dlouhá. Plod je malý až středně velký. Slupka je tlustá, hustě plstnatá, slabě až středně silně přilnavá k dužnině. Chuť má navinule sladkou, středně aromatickou dobrou. Zraje 22 dnů před odrůdou Redhaven, plodnost je středně velká až velká pravidelná. Náchylnost k pukání pecky je střední, k opadu plodů před sklizní není nebo velmi slabá. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k pukání za deště. Odrůda je dobře odolná proti mrazu ve dřevě i květních pupenech. Plody jsou pěkného vzhledu a dobré chuti. Odrůdu můžeme pěstovat i v horších podmínkách na chráněných stanovištích. Vyniká svou otužilostí a nenáročností. Vzhledem k velmi často puklé pecce a na otlaky poměrně náchylnému plodu je odrůda především vhodná pro zahrádkáře a drobné pěstitele. KAMILA – původem z ČR, strom roste bujně, květ je růžovitý. Doba začátku kvetení je velmi raná, doba trvání kvetení střední až dlouhá. Plod je malý až středně velký, slupka středně tlustá až tlustá. Chuť je sladce navinulá, velmi dobrá, zraje 27 dnů před odrůdou Měšický zpravodaj - 29
Redhaven, plodnost je středně velká až velká, pravidelná. Náchylnost k pukání pecky je velmi vysoká, k opadu plodů před sklizní není nebo velmi slabá. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné na pukání za deště. V současné době je nejraněji zrající žlutomasou odrůdou sortimentu. Plody jsou vzhledné a dobré chuti. Odolnost proti mrazu ve dřevě i květních pupenech je střední až velká. Odrůda je především vhodná pro drobné pěstitele a zahrádkáře. PRIMISSIMA DELBARD – z Francie, strom roste bujně až středně bujně, květ je růžovitý. Doba začátku kvetení je velmi raná až raná, doba trvání kvetení dlouhá. Plod je malý se zelenavě bílou měkkou dužninou poměrně chutnou sladce navinulou. Zraje 30 dnů před odrůdou Redhaven, plodnost je velká pravidelná. Plody jsou velikostně méně vyrovnané, nejsou náchylné k opadu před sklizní. Odrůda je zajímavá zejména tím, že se jedná vůbec o nejraněji zrající broskev v současném sortimentu. Není nijak náročná na podmínky stanoviště je třeba ovšem provádět hlubší řez na krátko, aby se docílilo aspoň průměrně velkých plodů. Odolnost proti mrazu ve dřevě i květních pupenech je velká. Odrůda je opět vhodná především pro drobné pěstitele a zahrádkáře. REDWIN – původem z USA, strom roste středně bujně až bujně. Doba začátku kvetení je raná až střední, doba trvání kvetení dlouhá. Plod je středně velký, má tlustou slupku silně přilnavou k dužnině hustě plstnatou. Dužnina je zelenavě bílá, měkká, nevláknitá, navinule sladká dobrá. Zraje 25 dnů před odrůdou Redhaven, plodnost je velká pravidelná. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané, nejsou náchylné k opadu před sklizní. Odrůda je velmi podobná odrůdě Primissima Delbard, je jen o několik dnů až týden později zrající. Lze ji pěstovat i v okrajových oblastech na chráněném stanovišti. Odolnost proti mrazu ve dřevě i květech je velká. Vhodná pro drobné pěstitele a zahrádkáře. Příště si něco povíme o raně a středně raně zrajících odrůdách. Přeji do nového roku 2015 všem zahrádkářům mnoho pěstitelských úspěchů a pevné zdraví. Za pomoci pomologie peckovin vypracoval Miroslav Šmoranc
Z KUCHYNĚ PANA HRABĚTE NOSTICE S pomocí Vl. Fabiána se nám podařilo získat dva velice jednoduché a oblíbené recepty z kuchyně pana hraběte Nostice. Zkuste si podle nich jídlo připravit a sami posoudíte jak si kdysi panstvo debužírovalo.
Houbová omáčka s uzeným masem Budete potřebovat: uzenou krkovičku nebo bůček, čerstvé nebo mražené houby, olej, cibuli, hladkou mouku, divoké koření (pepř, nové koření, bobkový list), sůl, brambory ve slupce Uvařené uzené maso vyjmeme z vývaru (ten si ponecháme na omáčku). Na pánvičce si necháme zesklovatět cibuli, přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Do vývaru přidáme houby a divoké koření a vše povaříme. Potom dosolíme a podle chuti připepříme. Podáváme s nakrájeným uzeným a uvařenými bramborami ve slupce. Měšický zpravodaj - 30
Pečené kuře s nádivkou Budete potřebovat: kuře, 2 vejce, 2 housky + mléko na zahuštění, máslo, sůl, široké nudle Utřeme máslo a žloutky a přidáme nakrájenou mlékem zvlhčenou housku. Z bílku ušleháme sníh a vše spojíme a osolíme. Dáme na pekáč, přidáme máslo a pečeme. Když už je kuře skoro upečené, uvaříme nudle. Kuře naporcujeme a podáváme s nudlemi. K tomuto jídlu se ještě servíroval čerstvě uvařený jablečný kompot. Dobrou chuť přeje D. Myšáková a Vl. Fabián
KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Vánoce máme před sebou, máte napečeno, jídlo připravené, tak by nemělo smysl uvádět vánoční recept. Proto vám dnes nabízím recept na jednodušší jídlo, které se hodí po vánočních hodech. Recept vyzkoušela moje známá a té ho dala zase její známá. ZAPEČENÉ ŘÍZKY Z MLETÉHO MASA Budeme potřebovat: 400g mletého masa, 1 vejce, 150 ml mléka, 5 lžic strouhanky, hladká mouka, p látkový sýr, tuk na smažení Vejce rozšleháme s mlékem, nasypeme do něj strouhanku a necháme chvíli nasáknout. Potom do této směsi zapracujeme mleté maso, osolíme a důkladně propracujeme. Z takto vzniklého těsta uděláme řízky, obalíme v mouce, vložíme do zapékací mísy nebo do pekáčku s rozpuštěným tukem nebo olejem. Dáme do vyhřáté trouby na 170°C a pečeme asi 10 minut. Potom řízky obrátíme a pečeme dalších 10 minut. Pak řízky vytáhneme na každý položíme plátek sýra a dáme ještě na chvíli do trouby, aby se sýr roztekl. Podáváme se zeleninou a brambory. Dobrou chuť Milí čtenáři, omlouvám se, že jsem v minulém čísle neuvedla zdroj, odkud jsem uvedený recept na Houbový pekáč vzala. Nenapadlo mě, že to bude někomu vadit, ale to jsem se spletla. Jedné dámě ze zastupitelstva to vadilo a tak to možná vadilo i někomu z vás. Jak je známo, recepty si lidé mezi sebou předávají podle toho jak komu který chutná a nikoho nezajímá původ receptu. Zpravodaj se k lidem dostává zdarma, z uvádění receptů nic nemám, jedině radost, když mi někdo řekne, že podle receptu něco uvařil a chutnalo mu to. Nevím, jak to řeší různé časopisy, kde se to recepty jen hemží a nikde také není uvedeno z jakého pramene pochází. Doufám, že je to jenom šprajc jedné zastupitelky, která se snaží vyvolávat problémy tam, kde to není na místě. Klidné prožití Vánoc a všechno nejlepší do nového roku, přeje Lála Měšický zpravodaj - 31
ZE SPORTU A KULTURY
Informace pro členy Spolku rybářů Tak jako každý rok výbor spolku upozorňuje své členy na jejich povinnost do konce roku 2014 odevzdat vyplněné úlovkové lístky za rok 2014. Úlovkové lístky je možné odevzdat předsedovi spolku, hospodáři, pokladníkovi nebo na OÚ. Končí rok 2014 a rybáři na své Výroční členské schůzi, která se bude konat v sobotu 21. února 2015 od 13:00 hod. v restauraci „U Václava“ budou bilancovat a hodnotit činnost spolku. Opět minutou ticha uctí památku těch kamarádů, kteří je v uplynulém roce opustili a zavzpomínají na podařené akce a pochlubí se svými úlovky a zážitky. Bude zde také předložen k odsouhlasení plán brigád a akcí na rok 2015. Tak ještě jednou členové spolku, v sobotu 21. února 2015 od 13:00 hod. v restauraci „U Václava“ na výborovce na viděnou. Závěrem ještě dovolte abych za výbor Spolku rybářů Měšice popřál všem členům spolku, jejich rodinám i všem měšickým spoluobčanům, klidné prožití vánočních svátků a v celém roce 2015 pevné zdraví, spokojenost a štěstí. Za členy výboru, Jiří Bejlek
XI. lampiónový průvod V letošním roce jsme se sešli již po jedenácté ve sváteční den 17. listopadu u Kruhu na lampiónovém průvodu, abychom si zde připomenuli, že od „Sametové revoluce“ uplynulo neuvěřitelných 25 let. Průběh celé akce probíhal dle osvědčeného scénáře. Novinkou byly však krásné lampióny vyrobené malými předškoláky z Mateřské školy vedené svými učitelkami. Výroba lampiónů probíhala i v CVČ opět pod vedením zastupující ředitelky MŠ Kláry Pokorné. Všichni příchozí si zde mohli svůj lampión sami vyrobit a vybarvit. Byl to výborný nápad. Účast a zájem byl obrovský a děti si svých výtvorů také náležitě považovaly a byly na ně právem pyšné. Určitě pro ně měl daleko větší cenu vlastnoručně vyrobený lampión než ten čínský, který se koupí v obchodě. Organizátoři byli také rádi, že se jim podařilo i všech 80 kusů lampiónů, které školka vyrobila navíc, večer u Kruhu prodat. Dle slibu také celý tento výtěžek z jejich prodeje předali ředitelce školky, která za něj zase pořídila malé překvapení dětem do mikulášského balíčku. Nyní zpět k průvodu. Nám organizátorům se zdálo, že se letošního průvodu zúčastnilo asi nejvíce lidí za celou dobu jeho konání. Snad se všem účastníkům akce líbila a byli spokojeni. Počasí vyšlo, nic nechybělo. Každý si mohl koupit lampión, na každého se dostal špekáček, občerstvení bylo tak akorát a závěrečný ohňostroj neměl chybu. Nezbývá než poděkovat všem tradičním organizátorům, sponzorům a 17. listopadu 2015 opět u Kruhu na viděnou. Hezké vánoce, Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 32
Rozsvícení vánočního stromu V sobotu 29.11. den před první adventní nedělí jsme se všichni sešli před obecním úřadem při slavnostní rozsvícení vánočního stromu, který obci daroval tak, jako v loňském roce místní zahradník pan Václav Kříž. V den rozsvícení se již od rána několik nadšenců (3 muži a 2 ženy) sešlo a začalo celou akci chystat. Nejdřív se jelo nakoupit čerstvé pečivo a potřebné věci k večernímu občerstvení. Potom muži sestavili naši chloubu Měšický betlém, připravili prodejní stánky a opět zadrátovali celý úřad kabely, aby večer vše fungovalo, a nestalo se nám to, co v nejmenovaném městě, že bychom vánoční strom nerozsvítili. Ženy mezitím začali vařit svařené víno pro dospělé, čaj pro děti, krájet přílohy do housek se sekanou, připravovat rohlíky a skládat a krájet přinesené pečené dobroty na tácky. Čas utíkal jako voda a my se sotva stačili doma naobědvat a hned zase zpět, aby bylo na 17 hodinu, kdy akce začínala, vše přichystáno. Včas dorazili i Abíkovci s aparaturou a Slávek Pěnička s klávesami a zpěvačkou - manželkou Jarkou. Všechno klaplo a krátce po 17 hodině pan starosta po kratičkém přivítání všech přítomných na první pokus strom rozsvítil. Všechny jističe vydržely po celou dobu, a tak nám spadl kámen ze srdce. Děti z mateřské školy si připravily malé vystoupení, kapela hrála vánoční koledy a písně a celá atmosféra byla příjemně předvánoční. Určitě k tomu přispělo i napečené vánoční cukroví, vánočky a jiné pamlsky, které nám donesli místní občané. Moc jim za všechny, kteří jsme je ochutnali, děkujeme. Organizátory velice potěšilo, že tentokrát upečené dobroty přineslo a celé akce se zúčastnilo i hodně nově přistěhovaných občanů. A o to právě organizátorům při zakládání této nové tradice sousedského setkání u vánočního stromu především šlo. Navzájem se seznámit, popít svařáček, zazpívat si společně koledy, popřát si vše nejlepší a začlenit se mezi měšičáky. Závěrečný ohňostroj udělal jistě za celou povedenou akcí důstojnou tečku. Na závěr ještě velké poděkování všem organizátorům – nechtěl jsem je původně jmenovat, určitě je všichni již znáte, protože to dělají každoročně titíž nadšenci, ale aby jim to nebylo líto, tak jenom jména. Díky: Drážo, Láďo, Marcelo, Miloši, Milado, Honzo a díky všem výše uvedeným hudebníkům. Všem co upekli a přinesli dobroty jsem již děkoval, tak ještě děkuji zastupující paní ředitelce z mateřské školy a „jejím“ dětem za nacvičení vánočního vystoupení, Láďovi Říhovi za odpálení ohňostroje, Obecnímu úřadu za podporu a zapůjčení zázemí (na oplátku jsme celý úřad na několik dnů provoněli vůní svařeného vína). Děkuji i sponzorům. Dík patří i vám všem, kteří jste přišli a svou útratou nebo darem finančně přispěli na nákup vánočních dárečků, pro naše starší spoluobčany. Jistě jim tím všichni uděláte velkou radost. Díky i za příspěvky na novoroční ohňostroj. Určitě se na něj přijďte podívat. PS: Jestlipak jste si všimli, že máme již vánočně osvětlenou ulici Hlavní až k pomníku! Za všechny organizátory i za sebe, Vám všem i Vašim rodinám přeji Vánoce prožité v klidu a pohodě a v celém roce 2015 pevné zdraví. Na viděnou při dalších setkáních, Jiří Bejlek Pan Novák se chlubí svému kamarádovi: „K Vánocům od manželky dostanu novou rybářskou soupravu, našel jsem to u ní ve skříni!“ „Tak to já asi dostanu nahatýho chlapa!“ Měšický zpravodaj - 33
X. mikulášská nadílka Letošní mikulášská nadílka opět proběhla v prostorech Centra volného času. Návštěvnost této akce se proti loňskému roku trochu zlepšila (přišlo 60 dětí), ale i tak stále zůstává daleko za nadílkami, které jsme pořádali v podstatně nevhodnějších prostorech tělocvičny na zámku, kam chodilo i 130 dětí. Organizátoři si lámou hlavu, čím to může být? Prostředí je nesrovnatelně lepší, dětí je minimálně stejně, připravený program byl pro děti určitě zajímavý, nadílka bohatá a přesto...? Nebo, že by za to mohlo počasí? Venku bylo nevlídno. Stačilo však ten kousek jen přeběhnout nebo přejet autem protože v sále bylo tak krásně a útulně. Snad tedy příště. Letošní program byl malinko zkrácen, aby pro malé děti nebyl příliš dlouhý a aby všechny děti měly dostatek času na společnou fotografii s hlavními postavami nadílky, Mikulášem, čertem a andělem. V sále voněl vánoční punč, který pro rodiče připravilo vedení Centra, zněly zde vánoční písně a koledy a bylo cítit, že Vánoce jsou opravdu již za dveřmi. Všechny děti, které do Centra dorazily, dostaly bohatou nadílku a balíčky, které zbyly, jsme v dalším týdnu předali do mateřské školy, aby udělaly radost i dětem, které z nějakého důvodu nepřišly. Doufáme, že příští rok bude opět plno. Jiří Bejlek
SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ MĚŠICKOU VÁNOČKU 2014 V době psaní tohoto příspěvku do vánočního vydání zpravodaje ještě vlastní výsledky soutěže samozřejmě neznáme, protože soutěž proběhne až 20. prosince 2014 a to bude toto číslo dávno v tiskárně. Co však již víme je to, že zájem o soutěž určitě bude, přihlásila se i pekárna Globus, kterou jsme oslovili, zúčastnit se chtějí i mimoměšičtí občané. Tak se necháme překvapit. O tom kdo letos vyhrál a o celém průběhu akce vás budeme informovat v únorovém vydání. Organizátoři akce Vánočka a její historie Pochutnáte si na ní jistě každý rok, ale o její historii toho moc nevíte, že? Vánočka však má mnohaletou historii. První zmínka o ní pochází ze 16. století. V minulosti ji lidé označovali jako hůsku nebo caltu a někde se v Čechách dodnes setkáváme s různými pojmenováními: pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice, štráfka, trucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Až od 18. století si ji lidé začali péct i doma. První kus z doma upečených vánoček měl vždycky dostat hospodář, aby byla hojná úroda obilí. Co udělat pro zdar vánočky? Zhotovit vánočku není jednoduché, proto se při přípravě udržovaly různé zvyky. Můžete je vyzkoušet. • Hospodyně měla zadělávat těsto zásadně v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat do výšky. Měšický zpravodaj - 34
• Dávným zvykem také bylo zapékání mince do těsta. Kdo ji při krájení vánočky našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. • Připálená nebo natržená vánočka věštila naopak nezdar. Zdroj: Internet
Speciální vánočka Za vězněm přišla po svátcích návštěva. „Neměl jsi problémy s tím pilníkem, co jsem ti poslal ve vánočce?” „To nestojí za řeč, zítra ráno jdu na operaci žaludku.”
III. Měšický Novoroční ohňostroj 2015 I tato akce se teprve uskuteční, a tak jen pozvání pro všechny. Na Nový rok je připraven ohňostroj již opravdu na profesionální úrovni. Určitě se přijďte podívat ve čtvrtek 1.1 2015 večer od 18:00 hodin k rybníčku KRUH. Uvidíte co jste ještě v Měšicích neviděli. Nejlepší místa ke sledování jsou opět v ulici Nosticova od restaurace U Václava po roh budov areálu bývalého statku nebo z druhé strany v ulici Zámecká před budovou zámku. První den roku 2015 od 18:00 hodin u Kruhu na viděnou se těší organizátoři. Jiří Bejlek
Zastupitelé a zaměstnanci obce přejí všem spoluobčanům klidné prožití vánočních svátků a hodně zdraví v roce 2015 Měšický zpravodaj - 35
Psalo se o nás před 63 a 69 lety...
září 1951
Prosinec 1945
Kde ty loňské sněhy jsou ... Naši předkové toto měli hotové za pár měsíců. A my dnes? Sokol není, stadion není, tělocvična není. Není to k zamyšlení? Měšický zpravodaj - 36
Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Západní okraj zámeckého parku podél hlavní silnice. Zima 1946
Zima 2010 Měšický zpravodaj - 37
Placená inzerce
Učitelka hry na klavír nabízí soukromé lekce. Cena 250 Kč za lekci. Kontakt: 606 831 393 Placená inzerce
ZAHRADNICKÉ PRÁCE ÚDRŽBA ZELENĚ
• kácení a prořezy rizikových stromů • likvidace pařezů frézováním, štěpkování větví • zakládání trávníků a pokládka travních koberců • sekání a provzdušňování travnatých ploch • střihání živých plotů • úprava dlouhodobě neudržovaných pozemků • návrhy, realizace a celoroční údržba zahrad
www.zahrady–zelen.cz Eduard Pacák
mobil: 605 789 346
Měšický zpravodaj - 38
Placená inzerce
Hledám ke koupi dům, byt nebo pozemek v Měšicích nebo v okolí do 10 km. Možnost hotovostní platby. Za každou nabídku děkuji. Telefon: 604 370 077.
Krásné prožití vánočních svátků, šťastný nový rok plný pohody, zdraví a spokojenosti přeje Tiskárna TIGRAS, s.r.o., Klíčany
Měšický zpravodaj - 39
- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205
[email protected] www.tigras.cz
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - prosinec 2014. Ročník 11, číslo 6. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail:
[email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 19. prosince 2014, příští číslo vyjde v únoru 2015. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 40
Holčička s panenkou (neuvěřitelné štěstí. Byla vylosovaná ve své kategorii a vyhrála i hlavní cenu) X. Mikulášská nadílka - str. 34
Mikulášovi ruku podám ... X. Mikulášská nadílka - str. 34
Foto na památku X. Mikulášská nadílka - str. 34
Natěšení diváci X. Mikulášská nadílka - str. 34
Dopravní hala - expozice Národního technického muzea Tip na výlet - strana 24 Traktor před vchodem do Národního zemědělského muzea Tip na výlet - strana 24
Výroba lampionů v CVČ ... XI. Lampionový průvod - strana 32 ... a takové jsme vyrobili XI. Lampionový průvod - strana 32