PATENTOVÉ INFORMACE DNES A V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI Karel Čada Považuji si za velkou čest, že mohu jako zástupce tak specializované informatické oblasti, jakou beze sporu patentová a průmyslově právní informatika je, vystoupit na tak reprezentativním a prestižním knihovnickém fóru. Domnívám se, že nemůže být na škodu přiblížit Vám některé možnosti průmyslově právní informatiky, seznámit Vás se současným stavem této oblasti, naznačit předpokládaný vývoj a tím Vám současně nabídnout případnou spolupráci. Úřad průmyslového vlastnictví České republiky provozuje veřejnosti přístupnou specializovanou knihovnu patentových informací. Pro veřejnost je otevřena denně v pracovní dny a během krátké doby každý z našich uživatelů může získat bezplatně ke studiu věcně tříděné patentové spisy. Tímto způsobem jsou veřejnosti zpřístupněny patentové spisy všech významných států s asi třicetiletou retrospektivou. Starší patentové spisy je třeba předem objednat a některé z nich jsou pouze v číselném řazení. Celkově obsahuje fond patentových spisů asi 25 milionů kusů a u většiny významných států máme k dispozici kolekce od samého počátku jejich publikace. Například patentové spisy Rakouska jsou k dispozici od roku 1899, Německa od roku 1877, Velké Britanie od roku 1892 a USA od roku 1873. Současný roční přírůstek přesahuje 500 tisíc nových patentových spisů. Ti z Vás, kteří určitou dobu nepracovali s patentovými dokumenty budou možná překvapeni tím, že rozsah patentových spisů se v poslední době zásadně změnil. Dříve obvyklé patentové spisy s popisem několika stran v podstatě zmizely, bežné patentové spisy v současné době obsahují od několika desítek do několika stovek stran textu a nejsou žádnou výjimkou patentové spisy přesahující tisíc stran. Věcným tříděním patentových spisů mám na mysli Mezinárodní patentové třídění, jehož systematika se opírá o 8 základních sekcí a podrobně rozděluje techniku na téměř 60 tisíc podskupin. Tento mezinárodně dlouhodobě používaný systém umožňuje mimořádný komfort pro naše uživatele, neboť v rámci studia je možno pracovat pouze s vysoce relevantním materiálem, který z tohoto pohledu v konkurenci s jinými zdroji informací nemá obdobu. 132
V této souvislosti je jistě užitečné připomenout výsledky odborných studií, které uvádějí, že právě patentové informace zahrnují kolem 70ti procent všech informací uveřejněných ve světově významných technických časopisech, přičemž naopak 80 procent patentových informací je publikováno výlučně v rámci tohoto zdroje. To je také důvod pro tvrzení, že optimální práce s patentovou literaturou může přinést částečné odstranění marně vynakládaných prostředků na i několikanásobně opakovaný výzkum. Studie evropských institucí uvádějí, že v roce 1993 vydaly státy Evropské unie na opakovaný vývoj a výzkum 30 až 40 miliard německých marek. V posledních deseti letech nastal velký rozvoj databázových center, která realizují řadu specializovaných produktů zahrnujících i patentové informace. S nejvýznamnějšími z nich máme ON-LINE spojení a používáme je při naší rešeršní činnosti. Jde například o americký ORBIT, německý STN, francouzský QUESTEL a EPIDOS, který je nyní součástí Evropské patentové organizace a pokračovatelem dříve známého vídeňského INPADOCu. I oblast patentových informací zasáhla před několika lety vlna zásadních změn nosiče informací. Naše knihovna patentových informací v současné době vlastní asi 6 tisíc CD ROM s patentovou literaturou. Jde o dobrý knihovnický prostředek, který však dosud nepřinesl, přes značné úsilí mnoha firem, požadovaný pokrok v oblasti rešeršní práce. Na tomto nosiči však byla v podstatě poprvé zpřístupněna patentová literatura Japonska, neboť na kolekci 99 CD ROM se objevila produkce prvních stránek japonských dokumentů z let 1976 až 1993, kde je uveden abstrakt v angličtině a odpovídající obrázek. Navíc je tato kolekce věcně tříděná podle Mezinárodního patentového třídění. Aby bylo možno význam tohoto projektu pochopit, je třeba si uvědomit, že ročně je již po dlouhou dobu udělováno v Japonsku přes 300 tisíc patentů. Podobný produkt, tedy kolekce CD ROM s prvními stranami dokumentů, které budou tříděny podle Mezinárodního patentového třídění, se očekává i od USA, EPO a dalších významných států, které jsou v oblasti průmyslových práv označovány jako minimum v rámci Smlouvy o patentové spolupráci. Už jen těchto pár útržkovitých informací ukazuje, že v současné době není problémem získat potřebnou informaci v technické oblasti. Problémem ale může být získat úplný, vyčerpávající soubor požadovaných informací a přitom za optimální cenu. Takové problémy se snažíme eliminovat aktuálním vzděláváním našich pracovníků. Takto vybaveni jsme v roce 1996 uvítali v naší veřejné studovně téměř 8 tisíc uživatelů, pořídili pro ně přes 200 tisíc kopií patentových spisů a dali jsme jim nahlédnout do více než 50 tisíc svazků patentových 133
spisů. Kromě toho jsme pro veřejnost provedli přes 2 tisíce firemních rešerší, téměř 1,5 tisíc rešerší na právní stav patentových dokumentů a další rešerše na patentové rodiny, tématicky zaměřené rešerše a několik tisíc rešerší týkajících se ochranných známek. Přesto, že Česká republika má jen něco přes 10 milionů obyvatel a z většiny průmyslových a univerzitních center naší republiky není do Prahy dále než 400 km, spolupracujeme s osmi regionálními centry patentových informací, které jsou v České republice zpravidla součástí Státních vědeckých knihoven, jejichž hlavním posláním není a ani nemůže být poskytování specializovaných služeb v oblasti patentových informací. Každý rok se setkáváme s odbornými pracovníky těchto knihoven na neformálním odborném semináři, do všech těchto knihoven zasíláme české patentové spisy v papírové formě, které posléze tvoří v každé z těchto knihoven tříděnou sbírku českých patentových spisů. Kromě toho mají všechny tyto knihovny k dispozici i CD ROM Preces, na němž kromě číselně řazené sbírky domácích patentových spisů mohou nalézt i patentové spisy Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska a v blízké budoucnosti přibudou na tento produkt i patentové spisy Litvy, Lotyšska, Estonska a Makedonie. Uvedené knihovny v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Plzni, Ostravě a Brně mají vesměs k dispozici Věstníky Úřadu průmyslového vlastnictví, Mezinárodní patentové třídění a odebírají časopis Průmyslové vlastnictví. V tomto roce získaly tři z nich i rešeršní, měsíčně aktualizovaný, CD ROM ochranných známek České republiky a předpokládáme, že jim budeme nabízet i podobné produkty v oblasti průmyslových a užitných vzorů, s nimiž v nejbližší době uvažujeme. Tyto knihovny mají možnost podle svého výběru získávat i publikace našeho Institutu průmyslového vlastnictví. Počet výpůjček patentových spisů v regionálních centrech patentových informací se pohybuje od tisíců až k desetitisícům ročně. Tento, relativně dlouhou dobu ustálený stav, však bude zásadním způsobem změněn. Rok 2000 se zřejmě stane zásadním mezníkem v poskytování patentových informací. Ještě před dvěma lety vzbuzovaly rozpaky požadavky některých velkých patentových úřadů na změnu nosiče patentových informací, které jsou určeny pro bezplatnou výměnu patentové dokumentace mezi jednotlivými úřady průmyslového vlastnictví. To vyvolalo řadu otázek. Co nahradí oblíbené tématicky řazené sbírky patentových informací v papírové formě ? Jak budeme moci provádět rešerše včas a bez vynaložení nepřiměřených nákladů ? Do řešení těchto a řady dalších otázek však přináší globalizace světového obchodu a její zájmy smělé perspektivy, které se bezesporu zásadně dotknou i ob134
lasti patentových informací. Jak řada z Vás ví, zásadním podnětem pro tyto významné změny bylo poselství presidenta Spojených států amerických k uživatelům Internetu z 1. července 1997 a navazující obsáhlý dokument o základech globálního elektronického obchodu. Internet je zde hodnocen jako prostředek nevídaných možností. Vlády i privátní sektor je osloven, aby učinil nezbytná opatření a byl k 31. 12. 1999 připraven na elektronický věk obchodu. Uvedený materiál se velmi obšírně zabývá devíti oblastmi, které je třeba řešit pro naplnění tohoto cíle. Jednou z nich je intelektuální a průmyslové vlastnictví. Není úkolem tohoto příspěvku zabývat se podrobněji řadou zcela nových požadavků na průmyslové vlastnictví. Dovolte mi však uvést to, co je pro patentové informace v tomto poselství zásadní. Jasně se zde vyjadřuje požadavek, aby pro prodávajícího bylo zajištěno, že jeho nehmotný majetek nebude zcizen a kupující musí mít možnost ověřit si, že získává autentické zboží. Na tomto úkolu se má podílet GII ( globální informační infrastruktura ), jejímž gigantickým úkolem je i vytvořit dobré podmínky pro examinaci inovací a dobrý přístup k informacím pro veškerou veřejnost. Na toto poselství presidenta Spojených států amerických navazují i závěry pracovního výboru WIPO pro patentové informace, jehož poslední dvě jednání proběhla v poslední době. Z těchto závěrů plyne, že patentové informace, včetně ostatních informací z oblasti průmyslového a intelektuálního vlastnictví, musí ve velmi krátké době vytvořit digitální knihovnu průmyslového vlastnictví, která bude sdílena uživateli prostřednictvím Internetu. Aniž by zatím byly podrobně vyřešeny veškeré související otázky, dala americká delegace při těchto jednáních najevo, že digitální knihovnu je třeba vytvořit podle jasného časového plánu. Do konce roku 1998 by měly členské státy WIPO dát prostřednictvím Internetu v rámci digitální knihovny patentových informací k dispozici bibliografická data a abstrakty za poslední dva roky pokud jde o patenty. Bibliografická data a texty o ochranných známkách za posledních 10 let a stejné údaje o průmyslových vzorech za posledních 5 let. Následující druhá fáze vytvoření digitální knihovny průmyslového vlastnictví by měla být ukončena do roku 2001. Měla by přinést na Internet první strany patentových spisů včetně reprezentativních výkresů za posledních 10 let, prioritní dokumenty pro potřeby Úřadu průmyslového vlastnictví, výsledky rešeršních zpráv a informace o právním stavu patentových dokumentů. Informace o ochranných známkách by měly obsahovat i obrazové informace a to vše s dvacetiletou retrospektivou. Průmyslové vzory by měly být k dispozici ve stejném rozsahu s desetiletou retrospektivou. 135
Třetí, taktéž jasně obsahově určená fáze výstavby digitální patentové knihovny, má být ukončena do roku 2005. Uvedené perspektivy ukazují, co budou moci všichni majitelé Internetu a tedy i regionální centra patentových informací sdílet v nevelmi vzdálené budoucnosti. A pak přicházejí praktické otázky. Budou na to regionální centra patentových informací připravena ? Budou mít pro takové informace dost specialistů a uživatelů ? Jak se změní jejich rozvojové programy v souvislosti s těmito novými trendy ? Osobně jsem přesvědčen, že takové informace vytvoří nové šance i pro regionální centra patentových informací. Bude to vyžadovat dobrou spolupráci Úřadu průmyslového vlastnictví s regionálními centry tak, aby byl naplněn na kvalitativně podstatně vyšší úrovni základní smysl naší společné práce. Dát k dispozici každému uživateli včas kvalitně připravenou odpověď na všechny jeho otázky.
136
