Pár jazykovědných úvah (10. 01. 2017)
xxxV prostoru Evropy je znám jeden významný kmenový svaz Slovanů, zvaný Veleti, od slova velký. Sídlili v oblasti Polska a severní části Německa, a skandinávci mají ve svých pohádkách dodnes výraz velet pro obry. Tolik "historici". Tito Veleti (Volati) byli později zkomoleni (určitě náhodou) na Balty, a Veletské moře na Baltské. Písmeno B v některých starých indoevropských jazycích čteme jako V. Dokážeme si docela dobře představit, jak někdo v nějakém historickém záznamu písmeno V ve slově Veltoi, zvláště pokud bylo nedopatřením napsáno obleji, mohl snadno zaměnit za C. A voalá, Celtoi-Kelti jsou na světě! Je to ale jen teorie; možná, že tzv. Kelti jsou ve skutečnosti to, co staří slované nazývali Frank. Tedy původně Vran(e)k - černovlasý národ. Národy středomoří, které postupně z jihu a jihozápadu postupovaly do Evropy, a přinášely s sebou svou mentalitu obchodníků. xxxMohou to však být i původní před-védské neindoevropské skupiny obyvatel starobylé Evropy, zvaní snad Ligurové. Od nich pak mohou být odvozeny starobylé národy, dnes sídlící v okrajových částech Evropy - například Islanďané, či kdysi Piktové. xxxDál, v oblasti mezi současným Německem a Francií byla kdysi římská provincie zvaná Lutecia. Tak si říkám, jak se asi nazývali její obyvatelé? Co takhle Lutici? Byl to název kmene obzvlášť bojovných (lítých) Slovanů - Lúticů. Z této oblasti jsou známi Germáni, jako nejvíce bojovní obyvatelé. Měli ve znaku svastiku. Koho asi tito Germáni, či snad kmen Hermínů uctívali? Boha Hermeše či Grmeše. Ale to je jen od balkánských Slovanů Řeky převzatá postava Hrmeše - pána blesků a hromů, kterého Řekové zkomolili na Hermése; u slovanů také nazývaného Perun. Také je tu zvláštní podobnost mezi slovy Volchv (volchov) a Valach. Valaši prý dorazili na Moravu z oblasti Rumunska. Ale protože byla tato oblast také slovanská, viz jména řek v Rumunsku, je možné, že to co dorazilo k nám nebyl nějaký kmen, ale kasta spirituálních osob. Volchvové znamená moudří stařešinové. To určitě nebyl název kmene slovanů. Takže další mise spirituálních strážců, následovníků Sat Bajů? Jeseníky s Pradědem a Radegastem, osoba Krále Ječmínka, beskydský čaroděj Olza, to jsou atributy, které mluví o zvláštním postavení této části Evropy. XxxKdyž už jsme ve Slezsku, také je tu zajímavé propojení slov Galicia - Halič. Halič je i u nás, resp. na Slovensku a taky v Polsku. Původně se Halič nazývala celá oblast Tater. Dodnes se zde vyskytují příjmení Gál, Gallo, a taky místopisné názvy jako Galanta nebo Galovice. Ale Galicia byla i na Pyrynejském poloostrově. Po kom se asi Pyryneje nazývají právě takhle? A co Pirin nacházející se na Balkáně? Možná opět Perun. Ruskými křesťany převzatý a přejmenovaný na Iljugrmovika :@) Pirin z jihu ohraničoval území kdysi nazývané Vanonia, země Vánů – balkánských pra-slovanů. Později zřejmě účelově zkomoleno na Banonia či Panonia. A Itálie? Celá severní Itálie byla kdysi slovanská, jako i celý Balkán a Vanonia. Jak ke svému jménu přišly Apeniny? Jen zkomolený název Vápeniny vápencové pohoří. Což Apeniny skutečně jsou. Ravenna – rovina, Campanina – kopanina (nikoliv Zvoníčkov)... Giovanni Bocaccio je Jovan (Ivan) Bukač. V latině
existuje název (příjmení) Flavius. Původně se to F psalo jako přeškrtnuté S. Pak by to mohlo být čteno jako Slavius - Slovan. Dávalo by to tak i nějaký smysl. Takže Josefus Flavius měl zřejmě jednoho z rodičů Slovana. Nejspíš matku, jako otrokyni nějakého obchodníka; otroctví bylo ve starém Římě běžnou formou používání zajatců. Možná, že si však jméno upravil na základě náklonnosti k uvedené etnické příslušnosti - kdo ví? No, a Flavius Vespasianus je Slavius Věs-spasian (zachránce všeho)... XxxVe spisu Histore slovanů a jejich slavné vlády od Maura Orbiniho je na začátku seznam historiků, z jejichž díla čerpal informace. Je jich na čtyřech stranách 170, a to končí seznam u písmene M!!! V seznamu jsou například: Augustín Moravský, Anály Venedské, Anály Ruské, Venceslav Bohémsky, Valerij Potervel, Grigorij Doktor, Marián Skot (Skýt). Kde je zbytek, se dnes asi nedovíme, dokud budou zavřeny vatikánské archívy. A ti je určitě nezveřejní; spíš vše radši sami zapálí, aby jejich lži, kterými krmili po staletí Evropu, odešly do zapomnění s nimi samotnými. Sám Orbini to v nadpisu tohoto seznamu komentoval lapidárně: „Soupis historiků použitých v této knize, i když některé Církev Římska neuznává, obvykle ne kvůli nepravdivému popisu historie, ale kvůli tomu, že oni neuznávají Církev.“ Co k tomu dodat? Někdo si dal velkou práci vymazat celou velkou část naší historie i se spisy současníků. A to velmi důkladně! XxxPodle některých badatelů je celá historie latinské antiky v Itálii podfuk, vytvořený na zakázku někdy v 18. století, a naše historie byla okradena o celých několik století, kdy na území Evropy vládly vyspělé předkřesťanské kultury!!! Tedy kultury, vedle kterých byl následný feudalismus jen jinou formou otrokářských systémů, známých ze středomořských pseudo-států, jejichž historie a nicotné počiny (zhusta smyšlené) se naše děti musí učit ve škole nazpaměť. xxxZajímavá je i alternativa ke slovu pohan. Pokud vyměníme p za b, což se při nepřesnostech v zápisu různých historických dokumentů často stávalo, dostaneme slovo BOGAN, či BAHAN. Evidentně související se slovem Boh či Bog, zde ve významu různých entit přírodních božstev. Tedy vyznavač přírodních božstev. Je tedy možné, že zde máme původní význam tohoto označení. Je však ale i jiná zajímavá možnost: pokud slovo pogan či poganin čteme jako azbuku (bez posledního písmena), zní toto slovo RODAN, či RODANIN. Tedy rodný, rodák. Vzhledem k tomu, že azbuka, či něco podobného se používalo i v starobylé Itálii, v severní půli, je i toto možný výklad těchto slov. xxxV této souvislosti uvedu zajímavost z Belgie: Tato země byla kdysi obývána tzv. Bělegy. Tedy indoevropany východoevropského typu. Později změněno na Belgy. Někdy začátkem středověku se zde objevilo výrazné hnutí duchovně zaměřených žen. Podle kronikářů samy sebe nazývaly „begině“, u nás známé jako bekyně. Prý podle jména nějakého místního aristokrata. Zajímavé je srovnání tohoto názvu s institucí slovanských sprituálně zaměřených žen, známých jako „bogyně“, neboli bohyně. Begině – bogyně. Byly to léčitelky, porodní báby, bylinkářky, prostě přírodní spiritualita v praxi. Později přibyli i beghardi – mužská alternativa, po našem nejblíže bogardi. Je zřejmé, že i když se Belgie změnila v zemi s cizím jazykem, zřejmě „poněmčením“ nebo vybitím původního obyvatelstva, zbytky
sprituálně zaměřených společenství přetrvaly na venkově až do středověku. Přesto, že byly begině-bekyně poznamenány křesťanskou religozitou, jejich tradice může být cenným zdrojem informací o starobylém institutu Bogyň i na našem území, i když poslední Bogyně, tzv. Žídkovská bogyně na Moravě, odešla z tohoto světa někdy v druhé půli 20. století. xxxZajímavé jsou i názvy "germánského" původu - Markoman-Marovan, MarobudMěrovid, Kvád-Skvéd, o "keltských" náčelnících jménem Beloves a Segoves ani nemluvě. A co severské země? Ještě v 19. století se J psalo jako G. Takže Sverige - Sverije - Severie - Siberie - severské (drsné) země. Viz pojem "severe". Švédi se nazývali Svéové či Sveji, také Svébi či Svévi - svoji, svébytní-svobodní. Odtud i rakouští Švábi. Možná, že i švýcarští Helvéti jsou vlastně Chorvati-Hrvati - BazilejVazalia. Dále uvedu názvy současných francouzských měst na hranicích s Německem: Buky-Cerny-Les, Cerny-Les-Buky, Semilly. Když už jsme na tom západě, tak dva němečtí vědci někdy v druhé polovině 20. století provedli sčítání slovanských toponym v Německu. Nevím, jestli brali v úvahu i bývalou NDR, ale napočítali přes 17 tisíc těchto jmen obcí, vodních toků, kopců a jiných pomístních názvů. xxxDalší zajímavostí je, že hebrejský kmen Levitů - duchovních strážců, malý co do počtu, měl v souladu se jménem svého praotce Léviho ve znaku lva. Dvouocasého. S jednotlivými ocasy stočenými do dvojité šroubovice :@) a s hroznem červených jeřabin v prackách. Do evropského prostoru přišli nejpozději, a byli známi jako "ti, co přišli poslední". Kočovníci a pastevci, známí jako Čehové honáci. Slovo čehý bylo ještě dlouho výrazem, který používali kočí na rozjezd koňských spřežení. Tito Čehové byli pro svou chytrost známi jako "přemýšliví". To, jak zatočili s konkurenčními rody (Vršovci), hodně připomíná taktiku spálené země, jak ji známe ze Starého Zákona. Mají zřejmě hodně společného s pány Z Růže (Rožmberky z jihu), a tedy i s rody Lancasterů a Yorků z Albionu. Známá "Válka růží" je odrazem politiky těchto uskupení. xxxPrý s sebou přinesli i Archu úmluvy, která byla někdy ztotožňována se Sv. Grálem, a tedy se symbolem kalicha. Měla přinášet vítězství i proti velké přesile, nicméně pouze pokud byl boj posvěcen nějakými skutečně "božími" záměry. Měla by se nacházet (bydlet :@) někde v jižních Čechách, pod znamením Růže. Člověk si říká, jak blízko má v této souvislosti starohebrejské slovo Adonai – ve slovanštině adinój (jediný) ke skandinávskému Odin - rusky Adin (Jeden), nebo "germánskému" Wodan, a to vše pak k egyptskému bohu Aton (Atum, adon, atom...). xxxPro některé východní vládnoucí hierarchie bylo typické, že pro vládnoucí duchovní autoritu (kníže, kněz) bylo nezbytné se podrobit kastraci. Tak byl dotyčný „pacifikován“, a mohl se teprve chopit vlády bez nebezpečí zneužití moci z pudových pohnutek. Pokud v předchozí části života zplodil děti, měl i dědice. Pro kastráty bylo typické řídnutí kostí, hlavně na nohou, a výrazné zesílení kosti čelní, což mohlo způsobovat migrény. Shodné rysy byly ale nalezeny na kostech přemyslovských knížat! Jistě si proto vzpomenete na některé pověsti z dob přemyslovců, kde někteří jedinci byli svými příbuznými vykastrováni, a poté přes ně tito příbuzní přeskakovali na koních. Řekl bych, že to bylo zkreslené líčení rituálu
zasvěcení vládnoucí postavy do její funkce. Křesťanští kronikáři to líčili jako barbarský zvyk likvidace a ponížení „politické konkurence“ na knížecí stolec. xxxNež ovládli prostor české kotliny kočovní pastevci (čehové), naše země se podle místních starousedlíků jmenovala pravděpodobně Baianikia či Boionika. Území Bajů či Bójů. Jak naše země k tomuto názvu, doloženému z textů starobylého arabského cestovatele Ibn Rusty, vlastně přišla? Podívejme se v této souvislosti na pověst o starobylé sektě asijského bratrstva mudrců, Sat-Baiů. Přišli kdysi do české kotliny z dávné Persie, a mají prý podíl na založení Prahy, jako budoucího duchovního centra Evropy. Nazvali ji Prajága Déva – místo setkání svatých. Sat-Baia znamená podle některých výkladů Svatý Bej (Učitel Světla). Jiný výklad Sat-Baia zní Sedm Bratrů podle „Asijského bratrstva“. Později se z Baianikie, území Sat-Baiů, stala Boionika a po příchodu Slovanů Boio-zéma, země Boiů. xxxKdo byli tedy oni bájní Baiové? Opravdu to nějak souvisí s Kelty? Za tímto účelem byl z kouzelnického klobouku vytažen „keltský“ kmen jakýchsi Bójů. Jakože bojovníků... I když boj je slovanské slovo. A kdo tedy vlastně byli oni „Keltové“? Lidé, kteří dnes v Irsku a Walesu mluví jazykem zvaným Gaelic? Tyto jazyky jsou přímým nástupcem hebrejštiny, jazyka, kterým v tomto prostoru mluvili tzv. Britoni (hebrejsky b´rith – bratrstvo, bratranci). Tedy kasta židovských obchodníků, kteří kolem Pyrynejského poloostrova připlouvali k západnímu Albionu a dál, aby zde obchodovali, především s cínem. Tedy do oblastí, kam dnes spadá západní Skotsko, Irsko a Wales, Cornwall a Bretaň, a dále západní Skandinávie (Norsko). Jo, a severní Španělsko, především Baskicko. Posléze mocensky ovládli Albion, a dali tak základ Britskému impériu. Řekl bych, že Keltové, ať už s tímto označením souvisí kdokoliv, mají s tímto etnikem jen málo společného. Ale se jmenovanými Sat-Bai ještě méně. xxxNěkteří badatelé z textů Ibn Rusty vyvozují, že Baianikia, kterou tento cestovatel zmiňuje vedle Saklabie, cca 200 km od tohoto území, tak tato Baianikia prý souvisí s Bojnicemi, nebo územím kolem Bojnic. Ale už název sám, a hlavně to, že Baianikiu zmiňuje v souvislosti s územím zvaným Saklabia, což je přinejmenším celé Slovensko (slkávi), či dokonce celá severní Vanonie (Panonia), evidentně svědčí o tom, že se jednalo o větší územní celek. Je to, jako by někdo mluvil o tom, že Praha je 600 km od Skandinávie. Divné že? Spíše by řekl Čechy jsou 600 km od Skandinávie, nebo že Praha je 600 km na jih od nějakého města. Pak to má smysl. Myslím, že Čechy tomuto jménu Baianikia odpovídají ze všeho nejvíce; Baianikia nebo Baianika je evidentně původní název naší země. xxxOdkud se asi Indové a Indie jmenují právě tak? Co takhle Vindia (vindové)? Ale Vindové – Venedi byl výraz pro naše pra-předky. Ona ta invaze „Árijců“ ze severu asi nebyla tak záhadná, tedy co se týká jejich skutečné identity. Mimochodem, opravdu si myslí naši vědátoři, že národ údajných kočovných bojovníků-nomádů byl schopen jen tak v ústní formě vytvořit a tradovat tak rozsáhlá díla jako byly Védy (Rig Véda, Ajur-véda...) Vidji (Astra-vidja...) a ucelené techniky Jóg všech druhů? A ještě mít písmo, matematiku a komplexní mluvnici? Poněkud úsměvná představa nemyslíte?
xxxA na závěr menší úvaha o sanskrtu. Různí vykladači slovo sanskrt překládají jako seškrtané písmo či svaté rytiny. Já bych se klonil spíše k významu sans-svatý - krt-kořen. Slovo krti v sanskrtu znamená kořen, živná půda - odtud jistě i naše slovo krtek - tvor žijící mezi kořeny. Pojem svatý kořen má evidentně co do činění s výzkumy kvantové genetiky - naše DNA má analogii s naším jazykem. Čím bohatší a flexibilnější jazyk, tím rozvinutější DNA, a zpětně pak kreativita a obraznost, zvláště ta technická. Pro češtinu, jako velmi košatý a flexibilní jazyk, je to velmi lichotivá charakteristika. Naše DNA tedy tvoří náš jazyk, jako reflexi její kvality a rozvinutosti. Sanskrt tedy, pokud jeho slova vyslovujeme přesně, působí na naši DNA! xxxPokud se podíváte na historická zobrazení tzv. Babylonské věže, tak vás možná zarazí její podobnost se strukturou vícevláknové šroubovice. Poté, co lidé, kteří tuto věž stavěli, aby se vyrovnali „bohům“, utrpěli její zboření, a vedlejším jevem bylo prý zmatení jazyků. Zajímavé je také zobrazení různých šamanských představ o světě, který má souvislosti s tzv. Světovým stromem. Taktéž už jsem ho viděl zobrazený do spirály. Naposledy ve filmu Avatar. Tam se tento strom nacházel v „sektoru 12“. xxxZajímavá porovnání, nemyslíte? Mám zato, že budeme brzy přepisovat historii. A že kolem toho bude asi dost kraválu, hlavně u „akademických“ institucí, jejichž pseudo-vědecká historie má blíže spíš k středověké věroučné doktríně, propagující nadřazenost křesťanské „kultury“, nežli ke skutečné vědě. Tristní je hlavně to, že tyto středověké báchorky jsou dnes brány jako skutečná vysokoškolská věda, a to i přes do očí bijící souvislosti. Říká se tomu myslím myšlenková bariéra. Vytvoř smyšlenku, prezentuj ji jako neomylnou pravdu, a i ty sebezřejmější souvislosti, pokud jsou v rozporu s danou doktrínou, budou příslušnými učenci interpretovány chaotickým až blouznivým způsobem. Změnili jsme se od časů středověku a jeho dogmat? Vypadá to tak, že se změnily pouze technologie. Lidé zůstávají stejní...
(Chiron)
