Pan Známka a jeho trápení V jednom malém městečku, o kterém ještě uslyšíte, žil pan Známka. Ne vždycky to byl samozřejmě dospělý muž a jeho velké trápení se začalo psát už když byl ještě docela malý kluk. Se svým jménem to neměl lehké. Když jej ve škole učitelé vyvolali, tak si neodpustili poznámku: „Tak co, Známko, jakou si dnes vysloužíš známku?” Pan Známka se učil dobře, tak si odnášel samé dobré známky, ale nepřišlo mu to už vtipné. Vždyť ne pro nic za nic se říká, že opakovaný vtip už není vtipem. Pan Známka si tehdy, ještě jako malý kluk, řekl, že až bude plnoletý, první co udělá bude, že si své jméno změní. A tak také udělal. Jakmile přišel den jeho osmnáctých narozenin, svátečně se oblékl, sfoukl svíčky na dortu a místo do školy se vydal na Úřad pro změnu jména. 1 @Čtecí tety, 2016
Tam byla dlouhá fronta a on najednou viděl, že není sám, kdo se trápí se svým jménem. A že jsou dokonce horší případy! Hned před ním stál v řadě pan Nemehlo, za ním paní Ukecaná a kdesi vepředu, ten, co zrovna vstupoval do dveří kanceláře, se jmenoval pan Preclík. Ještě než vzal pan Preclík za kliku, radostně vykřikl: „Konečně! Už žádný Preclík! Až vyjdu z těchto dveří, tak budu Novák! Nikdo se mi už nebude posmívat! Tak!” Poslední slova pana Preclíka zmizela uvnitř kanceláře úřadu. Pan Známka zahlédl jen cíp jeho kabátu a věděl, že to bylo naposledy, co spatřil pana Preclíka. Až vyjde ze dveří, bude to pan Novák, kterých už pár zná. Změna jména překvapivě trvá jen pár chvil. Dveře do kanceláře se neustále otevíraly a zase zavíraly, až najednou za kliku vzal pan Nemehlo, který stál ve frontě hned před panem Známkou. Pan Nemehlo s velkým úsměvem od ucha k uchu vstupoval do nové etapy svého života. Když ze dveří nevyšel pan Nemehlo, ale pan Pokorný, projevila se u pana Známky nervozita. Zpotily se mu ruce, v břichu to zašimralo a začalo mu cukat v levém oku. Konečně přišel ten 2 @Čtecí tety, 2016
moment, na který se tak dlouho těšil a najednou se mu do kanceláře úřadu ani moc nechtělo. Podíval se na frontu lidí, která se za ním vytvořila. Jeden pán v klobouku mu ukázal, že mu drží palce a jedna paní se na něj usmála tak, že mu dodala odvahy.
Pan Známka se ocitl v malé kanceláři. Za jediným stolem, na kterém byly do vysokých komínků vyskládané složky s papíry všech barev, seděla malá paní s drdolem a silnými brýlemi. Aniž by se na pana Známku podívala, zeptala se tichounkým hlasem: „Jméno?” a pan Známka pohotově odpověděl: „Známka.” Paní na to ani nehnula brvou a vytáhla z vysokého komínku papír žluté barvy. „Sem napište celé jméno a důvod, proč si chcete jméno změnit.” Pan Známka se zarazil, nemohl se hned tak rychle rozpomenout, proč chce vlastně jméno změnit. 3 @Čtecí tety, 2016
„Venku čekají další, tak šup šup, vyplňujte,” řekla paní potichounku, aniž by se na něj vůbec podívala. Pan Známka úplně ztuhl a nemohl napsat vůbec nic. Až tehdy na něj ta malá paní upřela své velké oči. „Důvodem může být, že se vám nelíbí jeho zvučnost, že chcete mít jméno kratší nebo delší, že jste jej prohrál v Člověče nezlob se a nebo že jste se rozhodl své jméno někomu darovat k významnému životnímu jubileu.” Pan Známka na paní koukal a nemohl uvěřit, že existuje tolik důvodů pro změnu jména. Jeho důvod byl přitom tak prostý, nelíbilo se mu, jak si z něj ostatní dělali legraci a dobírali si jej pro něco, za co nemohl. Ve chvíli, kdy stál v té malé kanceláři, si říkal, že vlastně jeho jméno není tak špatné, do školy už brzy chodit přestane a potom si jej už nebude mít moc kdo dobírat. Nejistě přešlapoval a paní před něj na stůl položila papír oranžové barvy, na kterém bylo napsáno tolik jmen, že jich víc pohromadě nikdy neviděl. Samá zvučná jména, která ale už znal, protože se tak někdo v jeho okolí jmenoval - Zatloukal, Procházka, Šmíd, Konečný, Kvapil - tak z těchto jmen si mohl vybírat. 4 @Čtecí tety, 2016
Pan Známka složil oranžový papír do kapsy a rychle se s paní rozloučil s tím, že si to musí promyslet a že kdyžtak přijde jindy. Ještě než překvapená paní stačila něco říct, pan Známka už stál zpátky na chodbě, na které se za tu chvilku vytvořila ještě delší fronta. Paní Ukecaná, která měla být teď na řadě, se jej zvědavě zeptala: „Tak jak se teď jmenujete?” Pan Známka bez zaváhání prohlásil: „Známka.” Několik lidí uznale pokývalo hlavou, jaké že hezké jméno si to vybral. A pana Známku přestalo šimrat břicho, v oku mu přestalo cukat a dlaně už se mu také nepotily. Když šel pan Známka to odpoledne na poštu, aby poslal tetičce dopis a sestřenici pohled, paní za přepážkou ukázala prstem na místo, kam se lepí známka. Jelikož si přečetla jeho jméno, neváhala říct: „Pane Známka, tady chybí známka.” A opravdu, pan Známka zapomněl na pohled nalepit známku. Když zaslechl smích ostatních zaměstnanců pošty na jeho účet, rozhodl se, že svou kariéru věnuje poštovnímu světu, aby se 5 @Čtecí tety, 2016
mohl jednou stát vedoucím pošty a dopisy si odesílat sám - to by se mu už nikdo nesmál. A tak pan Známka nastoupil na vysokou školu poštovní, kde se mu už nikdo nesmál a nikdo si jej nedobíral. Právě naopak! Jeho nejlepší kamarád z vysoké školy se jmenoval pan Obálka a jeho nejoblíbenější profesor pan Rekomando. Na vysoké škole poštovní se toho hodně naučil a poštovní řemeslo se mu moc zalíbilo. A protože měl pan Známka vždy dobré známky, brzy se opravdu stal vedoucím pošty a své dopisy a pohledy si mohl odesílat sám. A protože byl výtvarně nadaný a moc rád maloval, zkusil několik svých obrazů poslat do výtvarné soutěže. V odborné porotě soutěže seděl pan Štětec, který si se svým jménem také zažil své a který se shodou okolností také v den svých osmnáctých narozenin ocitl na chodbě Úřadu pro změnu jména. A stejně jako náš pan Známka, i pan Štětec se nakonec rozhodl si své jméno nechat, protože pro něj moc znamenalo. Pan Známka tu výtvarnou soutěž vyhrál a nejen to. Hádejte, kde se po čase objevily jeho obrazy? 6 @Čtecí tety, 2016
No přece na poštovních známkách.
KONEC
Otázky k diskuzi s dětmi po přečtení: 1. Děti, už jste někdy posílaly dopis nebo pohled? Kam se lepí poštovní známka? 2. Proč se pan Známka se svým jménem na začátku trápil? 3. Jak asi vypadala známka podle jeho výtvarného návrhu? 4. Jak se jmenoval jeho nejoblíbenější spolužák z vysoké školy poštovní? A jak jeho nejoblíbenější profesor? 5. Jaké předměty se podle vás vyučují na vysoké škole poštovní? 6. Znáte někoho s legračním příjmením? 7. Děti, kdybyste si na jeden den mohly změnit jméno, jak byste se chtěly jmenovat?
7 @Čtecí tety, 2016