1
P pabĺcať sa pabłýňať sa pabĺzňať sa pabŕzňať sa, bapabúcať sa pabúňať sa pác pac! pácať packa packať, -kovať packýňať pácnúť pácovať pácovať sa + paček pačesí, -sy pačesné pačesné plátno pačesný pačísať, -kovať pačíska, -ko pačiskovať pačiskové płátno pačiskový páčiť páčiť sa páčiť sa (ze s.) pačkanica pačmáky paď padáłky padať padéní padnúť na połohu padoł pádoł pádołať pádołať sa pádolina
toulat se toulat se potloukat se, potulovat se matlat se, přehrabovat se v řídké špíně lelkovat, potulovat se, potloukat se (potmě) vzpouzet se lák k nakládání masa před uzením plesk! (Paci, paci, pacičky! Daj psovi pac!) kouřit dýmku, bafat (silně) rána rákoskou do dlaně klopýtat klopýtat, packat uhodit, praštit, dát facku ("vyťať facku") nakládat maso do láku před uzením natírat se, vonět se malý člověk vlákna získaná při úpravě lnu viz "kúdel pačesná" plátno hrubší, z lepší koudele koudelný, zhotovený z "pačesú" vochlovat, pročesávat a urovnávat vlákna lnu na "ochli" před jeho spřádáním (též "ochlovať") druh lepšího konopí, lepší koudel vochlovat, počasávat len nebo konopí plátno z hrubší lněné příze vochlovaný vzpomenout si; 2. pamatovat si (Nemožu páčiť, jak to tedová było.) klonit se k pádu (Vúz sa páčí.) ; 2. ustupovat od dohody, smlouvy, brát slovo zpět (Páčí sa, nechce na to přistúpiť.) líbit se polévka z podmáslí prsty neohebné, neohrabané padlí ovoce opadané ještě nezralé patřit (Padá takéj do téj rodiny.) ; 2. dopadnout (Všecko padło na horší.) smítko (Ani do oka padéní.) otěhotnět údolí, dolina (která nemá východ) dolík přirozený, svah prudký, jáma, strž pádit přes dolíky, horempádem jít, chodit klopýtavě po nerovné cestě údolí hluboké; 2. prohlubeň v hoblovaném dřevu
2
pádołový padúch padúvka padzgýňať (sa) pagáč pagáč kvakový pagáč pohančený pagáč šrotový pagáč, -ek pagáček pagáža pagnet (B) pahnost pahýl (B) páchať pachołčiť pachołek
pachołský pachořiť sa, bapacht pachula pajcovať sa pajdať pajeď pajeděný pajediť pajeť pajchovňa pajchovňa (B) pajšl pajta (z rm.) pajtáš pajtášiť sa pajz pajza pajzák pajznúť pajzovať pakatel pakla, -lík pakostiť pakoška pakovať (sa)
neschůdný, prudce svažitý padlý člověk, jinověrec, neznaboh hruška (druh stromu) jít přes překážky, belhat se, klopýtat placka z "přesného" (nekvašeného) těsta "pagáč" s přídavkem strouh. tuřínu "pagáč" s přídavkem pohankové mouky "pagáč" z hrubé šrotované mouky viz "pagáč" placka z nekvaš. těsta pečená na plotně ničema, zlý člověk; 2. pakáž, sebranka (Vy pagážo rozežhraná!) bajonet nehet (Zašlo mu za pahnosty.) kůl dovádět, žertovat sloužit na statku čeledín u koní (Pachołci odchodíja ze služby o Ščepáně.) ; 2. přípravek bednářský při sestavě "dužek"; 3. součást pružinového soustruhu na dřevo hodný, jadrný zlobit se, durdit se nájem (též "árenda") přehyb zástěry, fěrtochu; 2. klín (v sedě) natírat se, vonět se kulhat palčivost rozhněvaný zlobit se, hněvat se šťovík kadlub na dřevěných nožkách užívaný k primitivnímu vyvařování prádla (voda byla ohřívána vkládáním rozpálených kamenů) necky na vyváření prádla, vantroky viz "máčka drobová" přístřešek pro ovce v horách za deště; 2. koliba malá; 3. přístřešek pro vozy, kůlna panák nastrojený, fintil nastrojit se, vyfintit se úprk (Utěkali v jednom pajzi.) špeluňka starý nůž, kterým se odřezávají žabí stehýnka odcizit, ukrást utíkat, pádit, běžet bez oddechu maličkost balíček (fajfkového tabáku) kazit knoflík trojhranný placatý balit se; 2. odcházet, připravovat se k odchodu
3
paladrán paladzgovať sa palagrám palach pałáňať palandrovať + palastiť palaška pałata palavý pałázgať pałázgřiť pałázňať, -łýzpalazór palec pálené, -ná pálení pálenica páleník pálenisko pálenka palérňa palestra palibrada palica palička palička hołá palička obutá palihuba palírňa páliť světło páłka paloň (Vi) pałoňa (F) paloš, -laš pałuba pałuda pałudovať sa palúch pálúvať pałúzgať sa pałúzňať (sa) pałýzňať pamať
kopec příkrý potloukat se, toulat se, zahálet posměta, nedbalec, pobuda, lump, rošťák rákos, ratan (lýko rotangové palmy do výpletu židlí fy Thonet) povykovat, vykřikovat, hulákat (též pałázgať") pobíhat, mluvit pomateně šramotit, rámusit rákoska palanda, dřevěná "pohrádka" ve chlévě přivěšená ke stropu v níž spávala služebná mládež vřelý, horký láteřit, křičet, povykovat, hlučet hulákat křičet, vykřikovat, hulákat; 2. pozpěvovat (hlučně a falešně) slunečník, deštník (též "parazól") palec vídeňský (12 čárek) = 2,63 cm; 2. palec český = 2,46 cm pálenka, ovocný destilát žáha zem vypálená, neporostlá; 2. viz též "palérňa" uhlíř nebo "sałajkář" vypálený les, spáleniště pálenka (málo užívané, obvykle "gořałka") palírna kořalek z ovoce pálka (též "čabák") zelí hlávkové vařené, hojně opepřené hůl, tyč; 2. tlouk, nástroj z bukového dřeva ("hrč" s topůrkem) jímž se tlouklo na klíny hůl, hůlka; 2. násadka na pero; 3. stvol palička k cimbálu bez potahu palička k cimbálu potažená vlnou nebo kůží pohanková polévka zasmažená (též "chudačka") palírna kořalky svítit hlavička (špendlíku, hřebíku, sirky, lnu ap.); 2. knoflík u blůzky; 3. hlavička pyje hlupák mamlas šavle podlážka na níž se prosívá pohanka tulák toulat se horská paseka, pastvina; 2. pouzdro kožené na poraněný prst pálívat viz "pałúzňať sa" toulat se (bez cíle), vandrovat (po okolí) hulákat paměť
4
pamatať památečný pamatovať sa pámbíčkova ovečka Pámbú opatři! Pambuchraň! pamela pamětať sa pampeluša (Vi) pampúchy pamučka pamuk pamukový panáček pancíř pančava pančucha, -čopančuchář, -čopančuchy ubírané
pane! panchart panchartka pani páni paník, -ček pánisko (Vi) pániť sa pánky panoha panovať pánská klučka panské panščiť sa pant pantáč pantať pantať (sa) pantáta
pantla (M) pantoček (F) pantok
pamatovat památný dávat si pozor, uklidňovat se (Pamatuj sa!) slunéčko sedmitečné, beruška Bůh opatruj! Bůh opatruj! neštěstí pamatovat si pampeliška těsto ze syrových brambor opečené sukně bavlněná široká modrotisková bavlna; 2. niti bavlněné růz. barev k vyšívání bavlněný kněz, katecheta (řím. kat. církve) věchet z kovových řetízků, kterým se drhl kotel hospoda zájezdní punčocha (Má vole jak pančuchu.) punčochář punčochy pletené, valchované, faldované, 1 1/4 loktu dlouhé ("na modro barvené" k ženskému lidovému kroji), (též "uběračky, natahačky") citosl. vyjadřující podiv člověk, dítě (bez dobrých vlastností), lump ovce různě křížená (nešlechtěné rasy) paní vrchnost viz "janek" pán, šlechtic (úmyslně ubližující poddaným) dělat pána (Šak ty dopáníš!) vzpřímeně, na zadních nohách hlavní haluz stromová; 2. strom s více vršky; 3. berla být zvykem, trvat klika u dveří úřadu pole patřící panství; 2. robota hrát si na pána stěžej (u dveří, okna ap.) bídný krejčí nebo švec; 2. mluvka, tlachal; 3. kdo se potácí; 4. kdo se mýlí ("pance") plést, šít; 2. mýlit se; 3. mluvit hlouposti plést (se), motat (se); potácet se pantáta (tak byli oslovováni poze zámožní židé, kteří nechodili skupovat po chalupách "sthare medvede" a "sthare syny" (měď a cín) viz "pentla" pantok malý dřevařská sekera s dlouhým topůrkem užívaná při těžbě dříví, štípání a hrubém tvarování dřeva
5
pantok zapořitý pantúček panule mn. pánva pánvica pap papagáj papěna pápení pápěří pápež papícať papírek papírňa papírňák papłanica papłanina papłať papłavý paplena paplúch, -cha papraď, -dí paprádka paprať sa paprátka paprč, -ča paprčiť sa paprikáš paproš (B) paprsek, -stek papřica papú papuča
papučář papuče papuče robské papula papulovať pár pár para
pantok silný, klín (ke štípání silných polen) sekera s úzkým ostřím a kratším topůrkem užívaná na hrubší tvarování dutin hrušky druh pánev pánev; 2. součást ručního "mlýnca" (ložisko vřetena) škrobová směs papoušek pokrm kojenců (z másla, mouky, cukru) poletující zbytky hořící slámy při požáru peříčko, jemné peří papež jíst, papat (v dět. mluvě) zlatka papírová papírna, výrobna dehtové lepenky ořech vlašský s tenkou slupkou smíchané jídlo; 2. "kyselica" míchanina (nevzhledná) patlat něco (z těsta, bláta); 2. mluvit nesrozumitelně (Ty papło!) mazlavý (kaše) kaše moučná (pohrdlivě) nešika kapradí (též "papradina, paprádka") kapradina přehrabovat se, přehrnovat, babrat se osladič - oddenek (Polypodium vulgare) ptačí tlapka s plov. blánou; 2. noha, ruka, pazoura (pejor.) (Zatřepáł paprčama - umřel.) vzpěčovat se, zlobit se, durdit se, rozčilovat se, vzpírat se (hrubě) brambory na paprice tabák paprsek (část ruč. stavu, který přirážel útek) destička, jíž je nesen "běhún v žrnoch" jídlo (v dět. řeči) valašská obuv z bílé nebo "buré huně" lemovaná ozdobnými okrajky, zapíná se na boku na "haklíky" (díly: "kopýtce, čépka, ohřebéłko, zápatí, hazuška, haklíky, podešva") ; 2. balíček zápalek; 3. nekňuba, hlupák výrobce papučí papuče, soukenná obuv (druhy: "knoflíkové, haklíkové, ringlové, štybétky, komótky, čérné s bílú podešvicú") obuv ženská ze sukna, později i šněrovací huba vypasená, obličej (české "dršťka") nadávat, hubovat několik pár, dvojice pára, výpary; 2. síla (Ten má ale paru!)
6
pára paradajka parádnica parádný paramít, -ka (M) paraplé paratiť parazól pardus parhún parchot (Vs) parízky (B) parkán parkánek párník, -nica párný parobek parochňa parochniť, -uchparojek párovica párovňák parsún parta partyka páru paruchniť párukráť parysky (F) pařák pařatiska pařéní pařenica pařenka pařiť pas pasácká strava
pasár, -ry pasečan pasečisko paseka
pár (dva) rajské jablko žena, která se ráda strojí pěkný, nádherný ostrev, kůl s dlouhými výčnělky na sušení sena, jetele (viz též "ostrévka") deštník řádit, dělat škodu, poskakovat, dovádět, provádět z bujnosti různé kousky deštník výprask na pamětnou (u hraničních kamenů); 2. rys neúrodné místo, krajina přezdívka židům polobotky ohrada z prken viz "krchánek" druhý do páru (tanečník, tanečnice) sudý nedospělý mládenec paruka tvořit roj z roje téhož roku viz "opáłka strakatá" druhý tanečník v páru (též "párník") podoba, vzhled čelenka (součást kroje družiček) hůl pár, několik kutit, zabývat se různou drobnou prací, šoukat se nekolikrát mužská i ženská pérka (druh obuvi) kotel na vaření brambor pařáty tepelná úprava dřeva v peci nebo ve vřelé vodě pařená tráva, plevy, ohrabky dobytku řezanka smíchaná s "ohrabky", spařená vodou rozehřívat surovinu na "osnovy, lyka a obłúky" při výrobě opálek průsmyk, horské sedlo; 2. povolení k prodeji dobytka na trhu jedlé plody a části rostlin na pastvištích (jako např. "bukvice, čérné maliny, čučorky, hafery, maliny, hłožinky, jahody, jehlice, kozí brady, kozí másło, léskové ořechy, paprátka, patáčky, pcháčí, ščovík, šipinky, zajačí zelé") v různém místním pojmenování odvážný kousek, skopičina, neplecha pasekář horská pastvina se stromy paseka, lesní samota; 2. pole patřící k horské chalupě
7
pasekář Pasekáři paseky pasíčky (M) pasínčák pasínek pasírovať paskuda paskudiť paskudník pasmínka pasmo pasnica pasný pasovať (z n.) pasovať sa pásť (po kom) pásť koně pást si hubu (Z) pastorek pastorkyňa pastrk, fa- (Z) pastucha pastýrňa pastýř paša paščeka paščekovať pašer pašklín paškřivec (M) paškuda paškudiť paškudnica paškvíl pašma patáček patáčky
paták paták paťavý patažírovať patěna
obyvatel samoty Valaši z horských oblastí hukvald. a těšín. panství skupiny chalup na kopci, lesní samoty pastviny strom rostený mimo les paseka, pastvisko přidávat, cpát, protlačovat; 2. nadržovat rošťárna, lumpárna, nepřístojnost, škoda; 2. rošťák, darebák, nezvedenec vyvádět, zlobit, tropit neplechu, dělat rošťárny; 2.pomlouvat, tupit ten, kdo dělá škodu nit svazující "pasma" lnu 24 ovinů příze kolem motovidla (20 "pasem" tvořilo "łokeť", což bylo asi 1000 m příze) dětské šaty dobře se pasoucí slušet, padnout; 2. souhlasit (počtem); 3. hodit se, být vhod zápolit, zápasit; 2. "natáhať sa" (se dřevem) hledat někoho, číhat na někoho ležet na břiše vadit se (s někým) chovanec pasačka špatné pole na kopci; 2. pasteh, stehovací šev pasák, valach pastouška pastevec pastva ústa, huba, tlama; 2. tvář (pejor. ) hubovat, vadit se, láteřit, lát, nadávat pašerák klín na upevnění kosy ke "kosisku" lišák, šelma (člověk) zlomyslnost, nezbednost provádět něco nekalého, škodit, pást na cizím ovce zabíhající na cizí pastvu urážlivý výsměch; 2. nepodařená napodobenina pouzdro tabletka slez okrouhlolistý (též "patáčí, soplavé patáčky, páteřčí, pagáčky, pecénky, (pámbíčkú) chlebíček, chleba, buchetky, kołuška, tvarúžky, syrečky") pětikrejcarový peníz, mince měděná hrnec hliněný na 5 žejdlíků šmatlavý, kulhavý kuchat, vyvrhovat (zvěř) laň (v myslivecké řeči)
8
patent patentářka patenty patěpa páter paterka páterka (B) páteřčí páteře mn. patírka patírka německá patírka vałašská patiska patka patła patłať sa (v čem) patłucha patra patrafíra (B) patrniť sa patróla patrón (z n.) patróntaš patrýbať patřiť patřiť sa patyk paučina paúk paúz paúzňák pauzovník páví kura pavłač m pavłáčka pavrchlí pavuza pazderňa pazdeří pazdírky pažerkovať pazgřál pazgřivec pazgřoň pažítka paznecht
dekret klevetnice pomluvy, klevety žvást, plk kněz hedvábná pentle k "frydce"; 2. sbírka kázání (patero knih) růženec slez okrouhlolistý ozdobný pás s "kotúłkama" na koňském postroji lavice na vytírání lnu s dvouzubým víkem; 2. žena hubatá patírka s dvouzubým víkem bez nožek patírka na samorostlých nohách sukně batistová část kosy, jíž se tato upevňuje ke "kosisku" babral babrat se (v něčem) tulák část podstřeší ve stodole nad mlatem předák, vedoucí prac. čety stávat se zřejmým, známým vojenská hlídka náboj, patrona; 2. patron schránka na náboje jíst hltavě být povinen slušet se, být správně větev hrubá, poleno pavučina pavouk bidlo, kterým se přitahuje seno nebo obilí na žebřiňáku viz "pauzovník" provaz, řetěz na utahování "pauzu" pávice balkon dřevěného domu, kůr viz "podsínek" kopeček, výšina viz "paúz" místnost na lámání pazdeří ze stonků lnu dřevnaté úlomky stonků lnu trdlice na len s chutí pojídat viz "pazgřivec" člověk bezcharakterní, svéhlavý, vzdorovitý, lump, podvodník, nezvedenec (též "pazgřoň, pazgřál, pazgřáň") viz "pazgřivec" pažitka, česnek pažitka nehet (celý); 2. darebák, lump
9
pazucha pazúr pazúrek pazúry mn. pčkať, pčipčknúť (si) pec
pecák pecák pécek pecen pecének pécka peckovitý pecník pecnové sádło pecnové zelé pecnovší chleba pecovina pecúch peculatý pečák pečeňák pečeňáky pečeňáky v koži pečénka pečénky pečetiť pečka pečky pedýntr pedýntrovať pěha pěhavý pěch (R) pěchem (R) pekaňa pekaňka pekárka pekárňa pekliť pekliť sa
paže nehet (jen špička), dráp; 2. prst (pejor.) ; 3. sketa lecha, hájová bylina drápy, nehty; 2. ruce (pejor.) kýchat kýchnout (si) pec sloužící k pečení chleba i vaření na otevř. ohni (ve st. chalupách celá stavěná ze "slínovačky", později byly základy z kamene a komín z vepřovic; části pece: "pec, pécka, ohnisko, zápéčko") ; 2. kachlová kamna koláč pečený v peci potřený švestk. povidly ??? ("pecák v peci" pec malá, kamínka bochník hrouda ovčího sýra výklenek nad "kútkem" (k uložení "solnice a sirek"); 2. malá pec (obv. v "sušírni") sukovitý, prorostlý suky ("peckovitá kłada") pecen sádlo z vnitřností listy zelní horní velké chléb pečený v domácí peci materiál z rozbořené pece otvor pod pecí; 2. pecivál červenočerný viz "pečeňák" brambor upečený brambory škrabané a při vaření v peci opečené shora brambory pečené ve slupce pečeně (Žhráł by samé pečénky.) zabijačkové pochoutky tvrdit, prohlašovat, potvrzovat křížala; 2. malé, tlusté děvče ovoce pečené sluha posluhovat piha pihovatý pěší chůze pěšky ("íť pěchem") litinový nebo kameninový pekáč pekáček pec pekárna zlobit, otravovat; 2. spílat, nadávat; 3. dovolávat se pekla (pro koho) zlobit se, vést hádky a spory (s kým)
10
pekło pekło, -kéłko peklonoš pěkňučký pěkný pelášiť pelcoch pelech, -och pelešiť sa pelešstvo peň peněžatý peněžitý (M) peníze penížky peňka peňky pentla pépať Pepek, -čisko peprnáč peprný peprný syr pěra pere do sebe pere ním perečina pergament pérko (B) perlica perlíček perlík permutr pérňa (Vi) pernactvo pernica péro perpentykl perpét, -ek perpetín peršavý perše peršena (B) perútka
hádka, zloba otvor do pece; 2. prohlubeň před pecí člověk způsobující mezi lidmi rozepře hezoučký hezký, pěkný; 2. ale i ten, kdo dělá něco nepěkného, nedovoleného (Ty si ně pěkný!) utíkat veverčí vývleč, sklad místo pro přespání, pelech, doupě válet se v pelechu, peřinách; 2. být nevěrný, mít pletky smilstvo pařez (části: "kúra, běl, červeň, stržeň") zámožný (Dostane robku peněžatú.) výnosný, dobře placený ("peněžitá práca") cena (Za ty peníze je to drahé.) plod slézu přehlíženého místo mezi podstavcem lavice a zdí; 2. noha lavice (pův. skutečně peň) snopky v dolní části "kołku" postavené do kříže přes "králíka" stuha, mašle (do vlasů, k obojku "košule") kouřit, bafat ( z dýmky) Pepík (zhrub.) viz "mléč" (ryzec peprný) palčivý, štiplavý (ovčí sýr uleželý) viz "brynza" taštička s povidly jí nezpůsobně má padoucnici kapradina pergamen kytička za kloboukem spodní kámen na "šupiňáku" nebozez malého průměru kladivo kovářské velké; 2. tenký nebozízek perleť část stodoly pernaná zvěř, drůbež mísa hluboká; 2. mísa k míchání indiga; 3. nádoba na močení kůží u ševců; 4. díra ve zdi; 5. květináč řezný profil na koncích "strúžku"; 2. ocas zaječí (v mysliv. řeči) viz "perpét" kyvadlo, nepokoj (hodin) terpentýn pihovitý, skvrnitý pihy (velké) kráva červenobílá peroutka na pomašťování; 2. větvička rozmarýnu, petržele ap.
11
pěry pěry (B) peřák péřák peřej (M) péření péří péřiť sa peřoň (Vs) peřoniť sa (Vs) pes pěsnička pěsničkář pěsnútka pěsť pěstovať pěstúna, -túnka pestvo pěšačky, -šáry pěšo Pešt Pešť pešunk pěták pěťák pětigroška pětichuťa pětinka pětítka pětník petrolejína ž (M) petrolín petrolínka petrólka petrova húl Petruša, -ška petruželé pevno pevný pevný pcháč, -ál pcháčí
pchálí
knedlíky kynuté (též "balóny" ) taštičky plněné povidly, omaštěné a posypané mákem přepažená půda hřebík na zatloukání prken na "péření" veřej (na vratech) přepažování prkny (na půdě) pero železné na kolovratu obrůstat peřím, ale i pelichat člověk vypínavý, pyšný; 2. ten, kdo má opeřený klobouk vypínat se pes (Dyž pes v noci vyje, vyblákne nede oheň.) ; 2. brzda u vozu (též "sviňa") píseň, písnička písničkář šátek, ve kterém se chovalo dítě prastará, domáckými výrobci dřevěného nářadí užívaná míra v délce šířky pěsti (asi 10 cm) chovat, nosit na rukách (kojence) pěstounka, chůva darebáctví, lumpárna, neplecha, klukovina, taškařina, ničemnost sáně ruční malé pěšky hlavní město Uher Budapešť násep nůž za 5 krejcarů bankovka pětizlatková šestikrejcarový peníz (též "šestka") mlsoun, vybíravý člověk desetihaléř, "pětník" bečka pětivěderní (tak i "šesterka, sedmerka, osmerka, desítka") viz "pětinka" petrolej petrolej petrolejová lampa petrolej divizna Petronila petržel zahradní pevně, účinně pevný, silný, svalnatý ("pevný chłap") metr kubický narovnaného dřeva bez mezer bodlák, pcháč rolní; 2. kdo rád popichuje a popouzí pupava bílá, její dužnaté lůžko (též " picháč, pcháč, maso, vraní maso, vrana, chlebíček, zajačí chleba, kozí chleba, boží chleba, řepka, řekvička, řekva, małé kváčky, ořech, mléčňák") všechny druhy bodláčí
12
pchať pchavka [v/f] pchavý pchláčí pchnúť sa pchý! pickovina pícník picovať statek pičurka pičúřiť sa píď małá píď velká píďałka pídiť píďka piglovať (z n.) pihy! pích pícha pichať pichláč, -čí pichlať pichnúť
pichnúť sa pichovať pichýcnúť pijáček pijačka pijáčka piják pijaný pijatyka pijavica pík pikart píkať (sa) pikř piksla piła pilamp piléř
strkat, vsouvat, cpát, zasouvat, píchat, vtlačovat osten na bodláku pichlavý bodláčí píchnout se fuj! (Haňba, pchý!) svíčková pečeně kůlna pro uschování píce chovat cizí dobytek (pouze pro krmení a pastvu) malá muška pitvořit se hrubá míra "od ruky" v délce vzdálenosti mezi rozpřaženým palcem a ukazovákem hrubá míra "od ruky" mezi rozpřaženým palcem a prostředníkem housenka (druh) tryskat slabým pramínkem (ze sudu, ze stěny, ze země) míra "od ruky" (od palce ke konci ukazováčku) žehlit; 2. souložit (přenes.) čehy!, nalevo! (pobídka kravskému potahu) hřídel s příčkou a klikou, který se pootáčí, aby se nepřipálilo dno kotle při "smažení trnek" halapartna, píka píchat, bodat bodlák, bodláčí mačkat, mazlit (kočku, kůzle, štěně ap.) vecpat, dát do, strčit, vstrčit (Pichła mu dvě šestky.) ; 2. píchnout; 3. udat; 4. dát tajně, podplatit (Pánom neco pichli a nešéł na vojnu.) píchnout se, bodnout se; 2. vměstnat se (Všeci sa za stúł nevpichnú.) pěchovat píchnout, bodnout (Pichýc ho!) hrnek na pití pití, zadina s vodou rozmích. (pro prase) alkoholička, často opilá žena opilec, pijan, alkoholik; 2. klíště; 3. papír savý; 4. hltan opilý opilství, pití nezřízené, pitka pijavka stavítko vody u "zástavy" kacíř, heretik vyzvídat, vyptávat se úder, rána; 2. šňupnutí tabáku krabička pila oblouková; 2. pila rámová; 3. továrna na řezivo míč z hader pilíř
13
píliť piłka piłka mlsná piłka obłúčka piłka šráková pilka závłační piłky pilnica pilno pilovny (F) piluna pimprla, -acko pinkať piňkava pinkl pinožiť sa pinta piovár pípať pípec pipinka piročka pirť, -ťa pisákový písáky písaný písať písátko písečný kameň pískať pisklavka piskor piskoř piskotať písma mn. + píst pistrula pistula pistula píščal, -čel píščała píščała přebírací píščałka
spěchat steh okrajový ("klikatka, špičaté zúbky, małé v") pilka tupá pilka oblouková pilka stolařská (součásti: dva šráky, příčka, šnúra, šlahúnek, piłka, rúčky") pilka stolařská tanec (druh) nástavba pily "vałašky", v níž byly řezány klády na jednolistové rámové pile naspěch, nakvap, honem (Poď pilno!) pilný, přičinlivý pilous ? loutka, pimprlátko pípat, tikat pěnkava batoh, tlumok namáhat se; 2. vypínat se, vyšlapovat si (hrdě); 3. snažit se marně (i na to, nač nestačí síly) svatební stuha ženicha s třásněmi na koncích pivovar pískat (o kuřatech, ptácích apod.) tipec kuřátko; 2. žen. pohlavní org. (v dět. mluvě) ??? pěšinka horská proužkovaný kalhoty cajkové napsaný, zaznamenaný, kreslený psát tužka, pero (něco na psaní) pískovec pískat škvor píšťala dud (náustek z brku) černá myš popiskovat knihy náboženské destička s rukojetí k vytloukání prádla při máchání bílá ovce s drobnými tečkami kolem huby pistole postila (kniha, obsahující výklady a kázání na výňatky z evangelií a epištol) kost holenní píšťala, flétna píšťala šestidírková sklenička s dlouhým hrdlem (Dáme si enem po píščałce.)
14
píščałka, -ełka píščały a trúby
piščať piščavý hlas píščełka piščeť piškóty pištěť piť hłuboko pitačka (ze s.) pítať pítať sa piterka (Vs) pitivo pitka pitulnik (F) pitvor pitvora pizda, pypizdra pizdrať (sa) pizdřiť (sa) pízdřiť, pízg- sa pižgoř pízgřiť, -dřiť sa pižłať piznúť pjačať pjadéłko pjádliť pjádliť sa
pjádło pjať pjať sa pjatro plac (z n.) placek placúch
píšťalka nástroje hudební pastevecké (viz též "blizňata, fúrije, gajdica, gégałka, jednoručka, koncovka, moldánky, okarýna, pastýřský roh, píščała přebírací, sałašovka, trembita") prýštit (tenkým "cicúrkem") alt, ženský hlas sklenička vysoká úzká na kořalku popiskovat; 2. brečet (Proč to děcko tak piščí.) ; 3. pištět, ječet, křičet leknutím (o ženách) piškot řinout se, téci pramínkem, prýštit (velmi slabě) pít hodně (Napij sa hłúbjéj! - napij se víc) prosba o sousedskou výpomoc v neštěstí; 2. žebrota prosit o výpomoc, žebrat ptát se, tázat se ras pití, nápoj vlažná voda s moukou jako pití dobytku, okal ubožák mlýnice nůž viklavý ženské pohl. ústrojí, vulva; 2. hlupačka (pejor.) břídil, mazal šťourat, dloubat se v něčem líčit (se), mazat (se), matlat se; 2. piplat se babrat se, piplat se, matlat se (v bahně, v jídle) (Enem sa v tem pízdří.) piskoř viz "pízdřiť sa" řezat tupým nožem udeřit, uhodit, praštit (kamenem, rukou, někým o zem) úzce obepínat, být napnutý šaty upjaté, přiléhavé (obv. dětské) šplhat, přeskakovat (na stromech) napínat se, vypínat se (Pjádlíł sa po jabku.) ; 2. vzpínat se, dychtit (Pjádlili na to oba.) ; 3. vychloubat se (Ale di, nepjádli sa.) deska, na níž se napíná sňatá kůže; 2. rám, na který soukeník napíná sukno hnát se v práci pnout se, napínat se viz "lešéní" místo; 2. manipulační plocha u pily ke skladování klád a desek, tovární dvůr 1. placka z mouky a vař. brambor pečená na plotně; 2.placka ze strouh. brambor pečená na pánvi placek (velký koláč)
15
płač płačka (Vi) płačky płačky mn. płahúňať, -hý- (sa) płáchať płachavý plachetka płachta płachúty mn. płaň, -nisko płaná trnka płaňava, płápłanina płanisko płaniť płánka, -ňka płánkový planta plantała plantať plantať sa
plaňťucha (Vi) płanuška płanušky mn. płápołať plaskatý plásknúť płášč (Z) plaščiť płat płat valašský płátenkář płátěnky płátež płatiť patama płátno plné (J) płatný płavastý płávka
pláč žena uplakaná, ufňukaná s pláčem místo, kde voda ze země proráží, "slzí" vystupovat s námahou, jít do kopce vytřepávat, vyprášit; 2. poletovat vzduchem (Péří płáchało po izbě.) ; 3. mávat (křídly, plachtou ap.) snadno se plašící viz "obrus" prostěradlo (z hrubé lněné příze); 2. trávnice; 3. pruh plátna s pásem výšivky ve středu (jako obřadní část kroje nevěsty) třísky odpadávající při strouhání šindele vrch holý, planý viz "płánka" plané, neúrodné pole, louka nechutné plané jídlo; 2. neúrodné pole suchá neúrodná paseka mýtit pláně, planý strom i plod vařený z planého ovoce halena popleta, tlachal mluvit nesmysly, blábolit (Co to planceš?) motat se, plést se, překážet (mezi nohama); 2. mluvit nesmysly, mýlit se; 3. jít nejistým krokem, motat se (Já sa do teho neplancu. Neplantaj sa tu! Odkáď sa planceš?) zmatkář viz "płánka" ovoce z planého stromu vlnit se ve větru (Pentle od ní płápołały.) plochý plácnout (též "pleščiť) plášť viz "pleščiť" sedlo z plátna (k vyztužení "košule" na ramenou) poplatek vrchnosti za pastvu ovcí (každá desátá ovce nebo peněžitý plat 1 zl 30 kr) obchodník podomní s plátnem kalhoty letní z ručně tkaného hrubšího plátna lněného nebo konopného; 2. podvlékačky platba, placení utéci bez placení plátno hrubé užitečný, hodnotný (Pecen chleba je płatnější, než hrnec zemňákú.) plavý plavení dříví
16
plazatý plázgať pláziť plcák plcať pĺcať pĺcnúť pĺcnúť (si) pleca pleco pléhniť sa plehnúť sa plech plecháč plechová muziga plechúvky pleják plekání plekať plemenica plemenitý plen pléniť pleskač pléskať plésknúť (si) plesnivina pleso pleščiť pleščiť sebú pléšek pléška pletařka pletenica pletka pletkařina (B) pletky (J) plevinec plevňa plezírovaný plezmera plezmero plícník plichtiť sa pliska
rozepnutý pod krkem pleskat nahlížet zvědavě (Plázili jim do oken.) malý bič práskat malým bičem kálet (o drůbeži) plácnout; 2. říci něco nemístného dát si porci zelí na talíř ramena plec, maso z plecka růst, rozrůstat se (plevel) množit se (Vyplehło sa všelijakéj žúžele.) list ruční pily hrnec plechový dechovka rukavice s dlaní pokrytou smolou koš na plevel pomoc při sání sotva narozeným kůzlatům nebo jehňatům pít z vemene, cicat; 2. kojit, napájet mlékem (dítě i dobytče) (Poplekaj to małé.) ovce plemenná plemenný zajetí, drancování rozmnožovat deska s rukojetí na vytloukání prádla při máchání tleskat; 2. mlaskat (o blátě) plesknout (si), plácnout (si), dohodnout se plíseň jezero, tůň udeřit, zabít (Zapleščím ťa!) ; 2. tlesknout, plácnout; 3. kulit oči (Vypleščíł oči.) spadnout, praštit sebou na zem plíšek; 2. plech na pečení (kulatý) smetánka lékařská, pampeliška; 2. kociánek dvoudomý vypletačka nábytku vánočka cetka, věc vadná či bezcenná, zbytečná; 2. pomluva pomluva smyčky, oka na zvěř viz "plevňa" místo na plevy ve stodole raněný žena líná, hloupá; 2. zlý duch košile na prsou rozhalená (Chodí s plezmerem.) ; 2. hlupák plícník lékařský ??? konipas; 2. viz také "bliskula"
17
pliskula (B) pliskýř pliskyřica plkať plkoš plkotať plky płocháň plonkovní ploskačka ploskatý płoščica płoščina plpa pĺpať plponiť plpotať plsť pĺstka plť m/ž plťa mn. plťař plúca, -čiska plucar plucka, -ák płuháctvo płuhák płuhava płuhavý pluják plundra plundrovať plundry plusk pluska pluskanec pluskať pluskavica plúsknúť plúšč, -če pluščať pluščiť (F) pluť płuť pluť, -výcať pluta ž plutař
děvče, které pokukuje po chlapcích (též "bliskula") puchýř, mozol pryskyřice nezávazně rozmlouvat mluvka mluvit rychle, pomlouvat, tlachat, plkat široké kalhoty nůž kapesní (druh) lichý, nadměrný láhev plochá, kapesní sploštělý rozmarýn ? (nosila se za kloboukem) pláň, vysekaná planina rozvařené jídlo, hustá směs (Šišky sú na plpu.) pěnit varem plkat vřít bublavě (kaše při vaření "plpoce"); 2. plkat, tlachat, žvanit sádlo "svíží" vepřové (při "połtě") klobouk nízký s úzkou střechou (též "hucáň") vor vor vorař plíce (Mám už plúca hrubě chachravé.) džbán hliněný nádoba plochá s úzkým hrdlem, sklenice baňatá plazi, hadi puška předovka (lehčí hákovnice); 2. puška portášská deštivé počasí deštivý ("płuhavá zima") plivátko coura, běhna ničit všední, obnošené kalhoty kapka deště velká kapka ("pluska krvi, plusky déščové") stříkanec ("pluskanec připlusknutý") kapat; 2. luskat na prsty viz "pluta" upadnout s plesknutím (Vajco plúskło na zem.) plískanice, nepohoda, období dešťů viz "pluskať" udeřit (koho čím) plivat plout, plavat; 2. vor plivat déšť vydatný, deště dlouho trvající vorař
18
plutavá zima plutiť plutovina pluty mn. pluvanec pluvať pluvnúť pluvýcať plúza płužňata płužné kolca
płužný płydina płýtký, -o plza plzák plzák (Z) plzaňa plznúť pňák pní pníčí pník pnúť (sa) pňúvka po dobréj po dobroti po domajšku po duši po havačky po hustu po kolensky po letňu po menšu po měscky po našem po nedělňu po nevímkom po ňuchu po obličeji po paměti po pěti po práznu po ptaní, -ňú
zima deštivá, blátivá pršet (dlouhou dobu) viz "pluta" deště dlouho trvající ("jánské pluty") plivanec viz "pluť" plivnout plivat blůza (halenka je "kabaňa") viz "płužné kolca" plužná kolečka k nimž se připojuje pluh (souč.: "oska, 2 kolca, podjížďa, klúčík, lušňa, poduška, zdvihák, kramlička, glámka, oka, váhovisko, pútko, křížík, 2 brca, švořének, záosek, pásek, zděř, húžva, kłanička") pluhový mělčina mělký, povrchní, nehluboký, -o druh pískovce starý ušpiněný klobouk klobouk s nízkým rovným dýnkem houba nejedlá (na Val. jakákoliv nesbíraná) línat, pelichat peň dřevo z pařezů mýtina s menšími pařezy připravovaná pro roli kmínek, peň malý napínat; 2. vypínat se, pnout se viz "kołopénka" po dobrém, dobrovolně po dobrém po domácku středem prutu nebo kmene děleného na dvě poloviny čtvernožky hustě, na husto po kolenou po lehku, letně menším dílem (Nech aj druhým, ber si po menšu.) po městsku na náš způsob v nedělních, svátečních šatech nevím po kom po čichu v obličeji zpaměti, potmě, bez dívání obdržet trest (Budeš sa měť po pěti) s prázdnou, s nepořízenou po žebrotě
19
po rovni po słúnku po sprostu po staršu po svojsky po téj po tem po tenku po tolkých dňoch po troše po úkrademky po všedňu po vúli po za po zadky po złéj pobaba pobádať sa pobava pobečať si poběhaj pobékávať pobesedovať pobíjačka pobíják pobírať sa pobízačka pobízať pobłan pobłan, -laň pobłaňový šindeł poblemblať pobłúdiť poboček pobočky mn. pobodnúť (M) poborúchaný poborúchat pobrať rozum(u) pobrať sa pobratranča (R) pobrbłať pobřísło pobúchaný pobúřiť
po rovině večer prostě, obyčejně po starším způsobu na starý způsob, po své chuti potom po tom (Co je po tem, po všeckém.) málo po tak dlouhé době po troškách, pomalu, nijak zvlášť (Jak sa máš? Tak po troše.) kradmo, pokradmu ve všedních, pracovních šatech pomalu, podle své vůle až za (Hora až po za ten vŕch je pánská.) zezadu proti vůli výpomoc sousedská; 2. hostina na ukončení společné práce; 3. zábava, beseda zdát se, mít dojem zábava poplakat si neposeda bečet (o ovcích) popovídat si sekera k přitloukání šindelů bednářský nástroj požívaný při stahování klenby železnými obručemi připravovat se k odchodu pobídka, pobízení pobízet běl v dřevěné hmotě kmene viz "šindeł pobłaňový" viz "pocmrndať" zabloudit, zbloudit řemen tažný u koňského postroje, postraněk postraňky trknout rohem pobouraný pobourat zmoudřet, dospět odebrat se, odejít syn otcova nebo matčina bratrance (též "bratranča") mírně vynadat povříslo praštěný, potřeštěný, hloupý (Je pobúchaný měchem.) pohoršit, pobouřit; 2. hlukem vzbudit
20
pobytí pocakovať pocáť pocełý pocera (Vi) pocétý pocicať (si) pocínek pocmrndať pocmurovat (B) pocovní počabať počabrať počákať počápať (sa) počas počasta, -ovaná počastovať počať počerstviť sa počesłý počídiť počídiť (sa) počínavý (Z) počinek
počítať póčka (M) počopačky počta počťák počtovať počty
beseda cákat, polévat, močit (při bělení prádla) potud, až sem téměř celý posměch podsetý nakojit se, napít se z prsu viz "podsínek" pokapat, potřísnit, pokropit (máslem) pohlížet, nahlížet náruční (kůň) potlouci polít, pomokřit pokropit prádlo při bělení pocákat (se) během pohoštění (pitím) pohostit (pitím) chtít, mít nápad, úmysl (Počál, že pújde do Uher.) občerstvit se polámaný, naštípnutý (o kosti) vystřídat (se v řadě) podělit stejným dílem; 2. vystřídat se ten, kdo se staví nemocným počátek, původ, začátek konání, prodávání (na trhu se první kupec vždy hledí udržet, aby neodešel, aby dal utržit jakoukoliv častku peněz "na dobrý počinek") zahrnovat půjčka v podřepu pošta listonoš počítat počítání a záznamy čísel na "húłce" (bylo podobné řím.čísl.: 1,2,3,4 = I,II,III,III, 5 =V, 6,7,8,9 = VI, VII, VIII, VIIII, 10 = X, 50 = x nahoře a dole zavřené, 100 = X zavřené kruhem zcela, takže číslo228 = XX uzavř. kruhem, XX uzavř. nahoře a dole + VIII - lidé neuměli číst a psát)
počuňk (Vi) počuť počúvať pod bránú pod brázdu pod komínem pod krky pod motyku
vlak slyšet, uslyšet, zaslechnout (Až milá věc počuť to.) poslouchat, naslouchat v průjezdě sázet do brázdy viz "na kútku" pod krkem sázet do vykopaných důlků bez orání
21
pod nájvýš pod obuchy pod pecú pod polévku pod stěnú pod stodołú
podagra podara podarebně podaremku (M) podaremky (R) podaruněk podařiť sa podať sa podávky mn. podběł podbíjať (na keho) podborúvka podbradek podbranek podbřušec poddanec poddať sa poddomí poddýmník podebírat sa (Z) podebraný podebrať sa podegra podehnať (na keho) poděłať poděłat (B) podeschnút (B) podestýlať podešar podešar (F) podéščený podešva ž podešvice podešvy mn. poďéť sa podezdítý
co nejvíce název val. tance u pece, výklenek pod "zápečkem" (k uložení dřeva) do polévky při stěně prostor pod "přístodołkem" vymezený svahem terénu pod humnem a kamennými pilíři, které stodolu ve svahu podpíraly (sloužil jako kůlna k uskladnění hospodářského nářadí, saní a částí vozu) dna v dolních končetinách zdar (v činnosti); 2. slušný člověk nadarmo, zbytečně nadarmo zbytečně dar, dárek, obdarování podařit se, přihodit se; 2. poneštěstit se být po někom, míti jeho povahu (Podáł sa na tatu.) vidle na podávání snopů dvojrohé (též "podavačky, dvojky") podběl obecný štvát proti někomu klouzek zrnitý, žlutý, modřínový (též "paščák, podskalňák, zaječák") lalok (tukový záhyb pod bradou), 2.ovar součást dřevěných bran (deska se železnými zuby) podbřišek, bůček zajatec přizpůsobit se, vzdát se podloubí dřevěných domů bochníček z chleb. těsta pečený na kraji pece vyjasňovat se ("nebe sa podebírá"); 2. hnisat (Vřed sa už podebírá.) zanícený, hnisavý, zhnisaný hnisat dna; 2. nadávka (člověku, který někoho zákeřně, zrádně poškodí) podpíchnout (koho na koho) udělat, vykonat, dokončit práci; 2. vyvést někomu něco učarovat zachnout stlát pod dobytek trámy v kolibě, tvořící polici na nádobí kmen doširoka vydlabaný pro spaní na salaši zamoklý prošívaná podešev papuče; 2. první podélný trám srubu na podezdívce podešve na papučích trámy první podélné na podezdívce podít se, ztratit se, zmizet, založit (Poďéł sa ně desi křivák.) podezděný
22
podgajsaný podgasaný podglagovať podgláněný podglániť podháňať (na keho) podhłavnička podhodky podhoří podhrdek podhrdłek, -dlí podchňura podchvílu podchýtať podchytnúť podílať podíłka podílný podíły podiv podívať sa podivéní podjížďa podklad podkłádať sa podkładek podkłádka podkłasek podknúť sa (R) podkovica podkovňák podkrokevňa podkrokevnica podkúvka podla podłábiť podłaha podłachmať podłátaný podłáviť podlepená sanica podlepený (R) podlesník podléška podleuchová duška podlevá
podkasaný, opásaný ("podgajsaná letnica, gatě") podkasaný viz "podpúščať" zanesený bahnem, podmočený podmoknout štvát, popichovat, podpichovat zvýšená, hlavová část "prašťáku" hody malé (týden po velkých) podhůří viz "podbradek" lalok vepřový (též "podbradek") tichošlápek, podlézavec, vlezdořitka každou chvíli, co chvíli chápat, rozumět, přiučovat se (Už teho moc podchytíł.) naučit se sám (On tú krejčovinu podchytnúł.) podělovat výslužka (z hostiny, svatby, zabijačky) drolivý, sypký (podílná zem) díly celku se dříve obvykle měřily na zlomky (1/2, 1/3, 1/4, 1/8, 1/16 a 1/32) u měr plošných, délkových, objemových i finančních údiv podívat se, nahlédnout, hledět (Až sa radost podívať.) překvapení, divení příčka předku vozu na "rozsochách" lem na spodní části sukně přizpůsobovat se, podrobit se vejce podkládané do hnízda řetěz podkládaný pod sanici jako brzda tráva vyrostlá na strništi zakopnout podkůvka na botách hřebík podkovák místnost na půdě; 2. trám, který váže krokve trám na roubení srubu do něhož se vážou "krokvy a námětky" bylina ? podle, vedle pomačkat, sevřít strop z kulatiny s vrstvou hlíny pomrvit (obilí), pokrčit (šaty) podražený pomačkat, postískat přimrzlé sáně přimrzlý (Nemohli saňama hnúť, sanice były podlepené.) placka z řídkého bramborového těsta pečená na zelném listě v peci pampeliška duška uložená na obou stranách dušky "uchové" podle
23
podłhovatý [dl.ł] podlistek podlistňák podlistník (M,F) podłožiť sa podłudník podłúhovastý podłúžek podłúžina podłúžky podmana podmancký podmáslé podmaškrtiť sa podmiščanka (F) podmítka podmłaďovať podmrákať sa podmyť podnes podnesdeň podnosky podnožka poďobaný poďobať podobať sa podójiť podokapí podokenný podokenný prah
podlouhlý listnatý stromek vzrostlý ve stínu velkých stromů viz "podlesník" bramborová placka na pečená na zelném listu (též "podlesník") podrobit se, ustoupit podnájemník podlouhlý malý dluh širočina (též "tesačka") malé dluhy podvodník lstivý, podvodný podmáslí dostat chuť na něco syrovátka obilí vzešlé z vytroušeného semene v první orbě smíchávat kvasnice s mlékem a cukrem smrákat se podemlít dodnes, dosud, doposud dodnes zbytky jídla (Nemusím já ešce jesť podnoskú!) stolička pod nohy (též "stolec") viz "rýpaný" viz "potyskať" být vhod, líbit se podojit prostor pod okapem, podstřeší, zápraží, záspí (též "náspa) podokenní
podoł podołek podomajšky podorávať podosek podpalač podpałek podpáłka podpalovať podpilí podpłameňák podpłameník
kolej v cestě, rýha, dolík spodní část ženské košile; 2. sukně spodní po domácku podmítat strniště podložka na zpevnění osy kola palič, žhář; 2. podněcovatel suché dřevo na zátop, třísky roští na podpálení ohně nebo roztopení pece podpichovat (koho) sklepení pily "vałašky" viz "podpłameník" pečivo z chlebového těsta tvaru vdolku pečené v peci před chlebem (též "podpłameňák" nebo "předpłameňák") křepelka pečený v popelu volání křepelky
podpoléška podpopelný poďpožať!
třetí trám srubu, do něhož jsou zadlabány sloupce pro okenní vázání
24
podpuchłý podpúščať podpúščka podrckávať podrdosiť podrchmať podrokovat (B) podruh podrúhať sa podruhúc podrúniť podrúšený podrúšiť sa podrúzganý podrúzgať (sa) podrúžňa podřekadło podřezovať podřigaťa podříkať podřístať podsad podsadiť podsedek podsedky podsedłý podsedník podseníčko (Vs) podsínek podsíní podsírať podsírka podsívka [v/f] podsłúnečný podstavník podstolí podstrkovať podstrojovať si podstúpiť podstupnica podsypať podsýpať podtáhnúť podťať podtínať podtrámnica
opuchlý míchat nadojené ovčí mléko s "glagú", aby se srazilo šťáva z vypečeného masa pošťuchovat, strkat (do někoho), postrkovat potřást, potřepat (někým) natřást střídavě užívat s někým jedno pole (Majú to na podroky.) nové obilí vzrostlé na starém polehlém posmívat se, napodobovat něčí řeč; 2. podřizovat se (komu) podruhé znovu obrůst po stříži vlnou podnapilý, opilý opít se pohmožděný, rozdrcený podrtit, rozbít na kusy, polámat; 2. zranit se, poranit se (viditelně) house vylíhlé z druhého nasazení pořekadlo kácet (též "podtínať, stínať, zhazovať, kácať") chlapec, který se nedbale obléká a ničí kalhoty, otrhánek podezírat (koho) pokálet (řídkým) les čerstvě vysazený (do 3 let) dát do zástavy, na hypotéku; 2. vysadit (stromky) hospodářství malé starého typu (chalupa s malým polem) chaloupky s políčky malý, zavalitý majitel podsedku, malého hospodářství náspa u domu předsíň krytá uprostřed podélné strany chalupy (býval vyvýšen, ohražen a chodilo se k němu po schodech), (též "pavłáčka") viz "poddomí" popichovat (k něčemu) viz "potměłúch" podsetá tráva nebo jetel; 2. hustší síto na čištění obilí sluncem dlouho osvětlený, nezastíněný znak, pod nímž nastupovali příslušníci cechu zásuvka stolu dávat tajně na úkor jiných užívat si (v jídle) vystát, vydržet (Moc teho podstúpíł.) příčný trámec spojující krovy střechy (též "hambáłek") podložit slepicím vejce do hnízda podsypávat podvléci useknout, setnout, stít kácet (stromy) trám nad "zavírkú" srubu
25
podtrámnice mn. podtrhnúť sa podtúžina poďubaný podúčať sa podúhelník podusiť podústva podvalina podvazovať podvečér podvečér, -rek podvíhať podvrhování podvržeň podvržéňa podýchať podzápač, -čí podzemek (M) podzemní (M) podžerák (B) podžignúť podžigovať (sa) podžínať podžudří (B) podzúvky [v/f] podzvúla (M) pofalírovať si pofalutovať si pofidérný pofíkať poflúňať pofňura pofňuro pofňurý pofrfniť (sa) pogabovať pogajdovať si pogajsaný pogajsnúť sa pogdy poglondat (Z) pogňáviť pográgorať si pogrčený
trámy srubu mezi "zavírkú a podkrokevnicú" (celkem 4 kusy) podřeknout se viz "tesačka" mající tečky na kůži (např. od neštovic) přiučovat se rohový kámen (na němž jsou uloženy rohové části srubu) potrápit (o nemoci); 2. zakousnout (tchořem) podoustev (ryba) podložka pod klády nadplétat punčochy před večerem předvečer pozdvihovat první orba zvrhlík podvržené, podstrčené dítě nabrat dechu (po námaze) stráň obrácená k severu pozemek pozemní krtek; 2. provokatér popíchnout popichovat, napalovat (se), dráždit (se) žít srpem po hrstích přístřešek nad vchodem do domu spodky, "spodní gatě" zvůle polenošit si polenošit si prapodivný, neobvyklý, nejistý postříkat pocákat poťouchlý, potměšilý člověk (též "potměłúch") potutelně, potměšile, šibalsky poťouchlý, potměšilý, tajnůstkářský (To je duša pofňurá!) nedokončit práci (nedbale prováděnou) strkat do někoho (jemně), dotýkat se (častěji); 2. škádlit, požďuchovat postihnout si (na někom), potrápit někoho vytřepaný, roztřesený (na špatné cestě) nadzvednout se a stáhnout břicho, aby bylo možno lépe opásat řemen, nebo uvázat sukni mít kdy pomrvit (obilí) pomačkat, postískat poplkat si pokřivený
26
pogrgłať (sa) pogryndať (sa) pogyzdiť (keho) poháňať pohančená kaša pohančené šupy pohančenka pohančený pohančisko pohanka poharcať pohárek poharúziť sa pohazovať pohładkať (R) pohłavek pohłazovat sa (Z) pohlédať pohleďéní pohlédnúť pohledný pohnať pohniłý pohnítať sa pohnúť (nečím) pohoda
pohodný pohon pohongať (sa) pohonič pohoník (R) pohóniť (M) pohopkávať pohoršený pohoršiť sa pohořelisko (R) pohotově pohověť si pohrabáč pohrabúvky
ušpinit (se), poblinkat (se) polít se pohanět pohánět, pobízet k pohybu kaše z pohanky slupky pohankové pohanková kaše pohankový pole po sklizni pohanky pohanka bylina; 2. plod pohanky pohladit sklenice na pití znesvářit se, pohádat se (Hrubě sa s ním poharúzíł.) krmit koně mezi hlavním krmením pohladit viz "káčer" připravovat se na déšť nahlížet podívaná ohledat (Di kury pohlédnúť.); 2. pohlídat (Pohlédni ně na to děcko.) hezký prohnat nahnilý povalovat se, lenošit zcizit, ukrást (Ludé s ničím, co při ohni vynésli, nepohli. Nemusíte před ňú nic schovávať, ona ničím nepohne.) počasí (počasí si bačové zaznamenávali na hůlkách: den měl kolečko dělené na 4 díly; čtvrt bez kůry (bílá) - jasno, s kůrou (tmavá) - déšť, čárkovaná - zamračeno, čtverečkovaná - proměnlivo) úrodný; 2. pohodlný, příznivý spěch, chvat; 2. poplach, shánění se po někom pokolébat, pohoupat (se) pohůnek pomocník na salaši (chlapec) pohánět (zapřažený potah) poskakovat, pohazovat nedůtklivý pohoršovat (se) spáleniště zvlášť, obzvlášť, zejména (Vyškéřák sa málody přižere a těžko si zvyká v kleci, starý pohotově.) polenošit si, odpočinout si škrabadlo (tyč s příčnou deskou na konci); 2. cestař mohutné, široké hrábě, sloužící k ručnímu shrabování klásků ze strnišť (díly: "hřebeň, ojca, prsnica")
27
pohrabúvky (Z) pohrádka
pohrabáč polička pod stropem (prkno přibité od trámu k trámu); 2. ohrádka na spaní na zemi; 3. postel z prken (ve chlévě, na půdě); 4. skříňka na knížky; 5. ohražené místo v jizbě pro jehňata, kůzlata ap.
pohrúziť (sa) pohřebenář pohřebło pohubek pohúdný pohúnek pohúnek (B) pohustu pohúšať (sa) pohvizda pohvizdovať pohýpať si pocháb (Vi) pochabělec pochaběłý (Z) pochapiť sa pochlápanec pochłapiť sa
potopit (se), vykoupat v něčem postava masopust. her (vybíral dary) viz "ohřebło" pohlavek, facka příhodný, dostatečně velký, nemalý ("pohúdné kúsky masa") pacholek, kočí; 2. "ogar" starší 10 let pohaněč volů při orbě hustě pohoupat (se) tulák, pobuda popiskovat poskákat si nevypočitatelný člověk, podivín divoch slabý, mdlý dát se do nějaké činnosti, ale vzápětí přestat trhanec s povidly
pochlopkať pochlopkávať pochodiť
popleskat poplácávat uspět, dopadnout (Jak sem pochodíł s vałaščinú.) ; 2.pocházet (původem a místem) nadání, chápání, rozum; 2. smyk, zavrávorání chořet, být nemocen poslední masopustní zábava, při níž se "pochovávała basa" a nastalo období velikonočního půstu (tak se masopust ukončoval na Vs, M, R) pohmožděný zmrzačit uložit, dát na své místo; 2. uklidit pokašlávat, chrchlat milovat (koho) , být zamilován (Pochťéváł ju.) chtít se navzájem, líbit se vzájemně, koketovat zchudlý, nezdravě vypadající pozdrav při setkání, nebo při vstupu do místnosti; 2. žertovný název pro obušek pochlubit se vada, nedostatečnost pochybit, udělat chybu; 2. pochybět, nedostávat se naklonit, nachýlit nachýlený, shrbený, skloněný
pochop pochořévať pochovávať basu
pochramozděný pochramúzgať pochrániť pochrchłávať pochťévať pochťévať sa pochudłý pochválenbuď pochváliť sa pochyba pochybiť pochýliť pochyłý
vytáhnout se, ukázat se (jednáním); 2. ukázat se chlapem, přičinit se
28
pochytať pochýtať pochytiť pochytnúť poindá pojašený pojať pojeden pojednať sa pojednúc pojesť pojeza pojícný pojímačky (B) pojímať sa pojímky pojindy, -dá pojinší pojíť pójíť pokačkovať pokáď pokaličiť pokaňhať pokapať pokápnúť pokarpaný pokarpať pokáť pokaváď pokel, -ky pokerúc, -réj pokerúci, -éjsi pokerúci, -si pokłádať pokłádka
pokłádky poklečačky poklud, -da pokludiť pokludiť sa poklúpať poklúzať pokmásať
pochytat, schytat (Všecky jich pochytali.) brát nedovoleně do rukou naučit se, poznat uchopit, vzít; 2. napodobovat jindy vylekaný vzít si, pojmout (za ženu); 2. vejít se; 3. vzít, uchopit (Pojáł ju za ruku.) některý porovnat se najednou pojíst, najíst se jídlo nenasytný; ten, kdo hodně sní; 2. chutný a snadno stravitelný opratě pářit se (u drůbeže) provaz na uvázání páru volů jindy, někdy jiní (Straky a pojinší ptáci.) popojít uhynout, zemřít (pejor.) pokazit pokud pohmoždit, zmrzačit pokazit pokapat; 2. pozdychat; 3. jít už pokapat, pomočit opravený (Pokarpané boty.) vyspravit, opravit (obuv) pokud, až kam dokud, pokud pokud pokaždé, když; někdy někdy, kdysi někdy, kdysi, jednou, za čas rozkládat požaté obilí po strništi v tenkých vrstvách k proschnutí obilí posečené hrabicí; 2. vrstva obilí k proschnutí na strništi; 3. pokos při žetí srpem v množství na jeden snopek (před svázáním do snopů) beránci (mraky na obloze) v kleče poklízení dobytka (ráno a večer), krmení a ulízení ve chlévě opatřit, nakrmit domácí zvířata a uklidit chlév jít na záchod, na stranu pokapat krmit a čistit domácí zvířectvo a chlév potrhat, porvat
29
pokoj pokolensky pokombélať pokonča pokos pokrademky pokrkovať sa (M) pokrpačiť pokřápať pokřúpať pokšókaný pokšókať pokudliť pokúšček pokúščku pokušitel pokúška pokýcať (sa) pokyčkať pokydať pokým pokynožiť polábovať si polách polachniť (sa) polaj, -ka polák polan polana polanka Polanka vsacká + polápať połapať polapěť si połapiť (sa) Poláši połata połátať połatovať połaziťéj połedňák połedně połednica połednisko połedňovať połedňový
mír po kolenou pohoupat na konec (čeho), na konci, v konci záběr při sečení kosou nebo "hrabicí" pokradmu, tajně obejmout se (kolem krku) polátat, vyspravit (boty, papuče) potřískat, porozbíjet pochroupat kosti vyplašený poplašit uklidit kousek, kousíček po kousku, po kousíčku člověk, který stále někoho pokouší, šťoura pokušení polít (se) potahat za vlasy potřísnit, znečistit, poskvrnit pokud, dokud poničit, poškodit, pokazit, zničit pomět se dobře, užít si vepř polského plemene polaskat, pomazlit se, upokojit viz "polej" vítr severní studený obyvatel údolí náhorní pastvina, bezlesý vrch, pláň mýtinka, políčko na stráni Valašská Polanka znečistit výkaly pochytat posedět si, pohovět si chytit (se) Poláci povaleč, zpustlík, obejda, trhan zašít, pozašívat pobít latěmi namáhavěji polednice muž oběd polednice ohražené místo u chléva nebo "stániska", kde je v polední dobu mezi ranní a odpolední pastvou ustájen dobytek odpočívat v poledne, obědvat (na poli nebo ve škole) jižní
30
poledovica poledúvka (M) poléhať polehúčky polej polenta (z ital.) połépať polétí poletny (F) polévák polévka polévka škopová polévka ze sakrú polévky
poležačky politúra politúrovať polízaná, -nica poližkať si polizovať polná polná sviňa poľňačka polní błoščka polní řád polný połogréfa połoh polóchať połom polovačka polovať połovičák połovinka połovník połovník (B) połovník (Vi) połožina połožina (B) połožiť (keho) połožitý
náledí náledí polehávat polehku, polehounku, pomalu barvínek viz "krupica turkyňová" naplácat (z trestu, ve zlém úmyslu) směs řezanky a plev zvlhčená pomyjemi smutný naběračka polévka, polívka gulášová polévka, polévka ze skopového masa a kostí, obv. z ovce "hoduly", (též "vałašský guláš") polévka z ničeho plévky postní, masité a kyselice (postní: " kmínová, žebračka, česneková, syrovátková, podmáslová, mléčná, krupicová, krúpová, pohanková, prosná, tatarková, múčná, zemňáková, hříbová"; masové: "hovězí, telací, vepřová, škopová, uzená, kuří") vleže, leže, ležmo lak šelakový lakovat a leštit nábytek mrzutost, nemoc polízat si lízat divočáci divočák řepa obyčejná bílá ploštice pluh, kolečka, brány divoký, polní žebřina selského vozu nižší (pro svoz obilí nebo sena z kopců) šestinedělí ("je v połohu, nosiť do połohu"), 2. těho-tenství ("padła do połohu") (též "kút") napít se vichřice, orkán čekaná, lov, hon honit látka polobavlněná poleno půlkruhovitého průřezu - štípané směs ječmene a ovsa v poměru 1:1 směs jarního žita a ječmene 1:1 směs jarního žita a ovsa 1:1 vyvýšená rovinka rovinka onemocnět mírně svažitý
31
połožnica połožnica (F) Polská polský větr połt połta polúbiť polubovať sa poluštvrtí połýnek połyno (F) połýpať (sa) połypkávať pomahač pomalúčky pomáły pomámit (B) pomarasiť (sa) pomastiť pomaškrtiť pomazovať (M) pomeňéj pomenší poměřať sa poměřovať poměstnať sa poměť poměta pomětať pomětať sa pomezi pomichłať pomiliskovať sa pomimo pominúť pominúť sa pomjágať pomknút (Z) pomładší pomlaždiť pomlsiť sa pomłúvať pomňáganý pomňágať pomordovať pomostek
plachta "kútnica" šestinedělka Polsko severní vítr půlka slanin z celého vepře (udí se nerozřezané), díl (kus) špeku puklina, rozštěp políbit líbit se půl čtvrti (viz "štvrť") pelyněk pravý poleno ponimrat se (bez chuti) upíjet pomocník; 2. rarášek pomalu, pomalounku pomalu, zvolna; 2. téměř omámit pošlapat; 2. pobít se do krve namazat smlsnout si vyspravovat díry v omítce před "líčením" pomaleji ne zcela malý smířit se (s kým) zkoušet, zda spáry opracovaných dušek bednářského výrobku dobře přiléhají v celé ploše k sobě směstnat se mít něco určitou dobu pobuda mést sněhem (pomalu a drobně); 2. zmetat, potratit (tele) potloukat se mezi pomíchat polaškovat mimo, kolem, vedle, okolo nezajímat se už; 2. zemřít; 3. zbláznit se (do něčeho) zemřít (též "minúť sa") pomačkat ponouknout (k čemu) již ne zcela mladý pozabíjet namlsat se pomlouvat pomačkaný pomačkat, pokrčit, potlouci povraždit, pobít sedátko bači při dojení ovcí (dopředu sešikmené)
32
pomožpánbú pomrvený pomrviť pomuckať sa pomyje pomykať (sa) pomýlený pomýlený květ pomýliť sa pomysleť si pomyvač pomývať ponad ponadáť sa ponadhodiť si ponadiviť sa ponadvýš ponáhlať (sa) ponáhlavý ponájposledy ponájprv, -véj ponájprvně, -ňéj ponájvěc, -éj ponapřeď ponaschraňovaný ponášať ponášať sa ponatrefiť sa (Vi) ponaúčať ponazhúžvjaný ponazhúžvjať ponaznačovať ponděłek pondělňajší ponemravniť sa ponenáhły poneščestiť sa poníž, -že, -éj ponižní ponk ponk (Vi) ponuk (Vi) ponukáč ponúkať ponúknúť poňura
pozdrav pracujícím na poli (Pomožpámbú! Dejžto-pámbú.) pocuchaný ("pomrvená sláma") pomuchlat, zmuchlat pomuchlat se, postískat se voda po umytí nádobí přemisťovat (se) pobloudilý, mylný, nesvéprávný nepravidelná menstruace zmýlit se, splést se představit si hadr na nádobí umývat nádobí nad nadát se, nadít se nadhodit si divit se, nevěřit svým očím nad něčím, výše nad spěchat, pospíchat, pospíšit si spěšný, rychlý posledně, naposled ponejprv poprvé ponejvíce popředu, trochu napřed nashromážděný poponášet podobat se, mít něčí podobu (Ponášá sa na tatu.); 2. vznášet se, snášet se; 3. gestikulovat přihodit se (komu co) ponaučovat, poučovat našetřený, houževnatě naspořený našetřit obtížně, za dlouhá léta naznačovat, předvádět pondělí pondělní podělat se, pokálet se ponenáhlu přihodit se, potkat neštěstí, mít smůlu dole, níže, níže než, pod něčím nižší, dolní, spodní viz "bonk" soustruh na opracováváni dřeva pobízení, nabízení viz "rubáč" nabízet, pobízet (k jídlu) nabídnout viz "pofňura"
33
poobchodiť, pozpoobtúlať poodchýliť poodsednúť (sa) pop popadaný popáchať popapłať popásať popaskudiť popásť sa popełatěť popelec popeliť sa popelňáček popelnica
ponavštěvovat, postupně obejít (příbuzné) zlíbat všechny pootevřít odsednout (si) lepidlo ševcovské popukaný (ruce, nohy) spáchat, vyvést ("pestvo") pošpinit pást postupně nějakým směrem (domů) poškodit, udělat škodu pomstít se (komu) dohořívat, měnit se na popel Popeleční středa (počátek 40 denního velikonočního půstu) válet se v prachu druh raráška
popěstovať popchaný popchať popchať (sa) popichať sa popiskovať popízdřiť popjať popjať (sa) poplantaný poplantať poplantávať sa poplet popletať sa poplkotať si popĺpať popluskaný popluskať (sa) popluť popod poponáhlať sa popořádať sa popořádku popotahovať popozutřku poprášek poprataný popratať poprava popravek (B)
ponosit na rukách (jen krátce) popíchaný, pobodaný pobodat, potrkat popíchat (se) (Popcháł sem sa v pcháčí.) popíchat se pískat pomazat něčím mazlavým, umazat přičinit se, napnout síly zabrat, napnout (se); 2. usilovat, ukázat ochotu popletený, pomatený poplést motat se, jít nejistě (v podnapilosti), překážet vrbové větve propletené v hati motat se, potácet se (v opilosti) porozprávět si (též "poklábosiť si") pokecat, polít pokapaný (něčím hustým, omáčkou) pokydat (se), pokropit poplivat, pohanět z pod, pod pospíšit si vypořádat se postupně, po řadě hnát k zodpovědnosti za tři dny sníh čerstvý jemný, napadaný na starý uklizený uklidit, uspořádat oprava, reparatura malé jídlo, svačinka
plachta užívaná při "zvářání" prádla (pokládá se na dno "pajchovně")
34
popraviť popravjať poprávjať si popravovať popŕliť (sa) poprodať poprskávať popřeďéj popředku, -ky popři popříčný popříť popsuť popsutý popšniť popšniť sa poptávať (sa) popustiť popypłať popýskať popýskať sa porada poradiť si poráchať poráňať porátať sa porculánka poretovať porobek porostlina porozhlédať sa porozhleďovať (sa) porozprava porozprávjať (si) porta portáš, -šé portmonka portovní portovní, -vník porúbať porubisko (F) porúčať poručenství poručík poručiť poručiť si
vylepšit (odvedené dílo), opravit, poopravit, změnit popravovat, věšet (na šibenici); 2. opravovat přilepšovat si (na stravě) opravovat, spravovat (oděv); 2. vylepšovat popálit (se) kopřivami prodat poprchávat vpředu, více vpředu napřed, vpředu při, vedle hašteřivý opřít pohanět; 2. pokazit pokažený, vadný pokazit, zkazit, urážlivě porušit urazit se vyzvídat, vyptávat se uvolnit pošpinit, pokecat vybarvovat, potřísnit, pokálet porýpat se (v jídle) rada (Néni jí porady.) doběhnout, dopadnout poklidit posrážet vypořádat se, zúčtovat fajfka rakouská porcelánová ošetřit, poléčit; 2. usměrnit, poradit ??? hustý porost, mlází rozhlédnout se (pečlivě) rozhlížet se rozhovor, rozprávění, povídání popovídat (si) lemovka; 2. brána portáš, strážce hranic, valašský četník peněženka portášský viz "portáš" porubat, posekat paseka poroučet; 2. dávat vědět, vyřizovat vzkaz (obecní posel "porúčá"); 3. zvát na pohřeb (člena cechu) závěť, testament velitel portášů (též "lajtnant") nařídit, rozkázat; 2. odkázat přesvědčit sám sebe
35
porychtovať porypkávať pořáď pořádání (M) pořádať sa pořádek, -dky pořádka pořádky pořádnosť (M) pořadová nemoc (Z) pořečňovať pořekadło pořezitý pořezný poříčku (M) poříkadło poříkať poříz poříz dvojkřivý poříz křivý
poříz púłkulatý poříz rovný poříz s očkem pořízník (M) posad posád (B) posáď, poty posádka (M) posazovať poscaný poscať poscípať posed posel posem poschla poschodiť sa poschýtať posiła posíłka poskla
seřídit, opravit rýpat do někoho (jemně) stále, pořád uklízení vycházet spolu závěť, poslední vůle zástup pořadí na valše závěť epidemická choroba pohovořit, popovídat si přísloví řízný dobře se sekající, řízný pozítří přísloví pomodlit se nástroj s rukojetmi na loupání dřeva (též "poříz přímý") ; 2. nůž na strouhání šindelů ve "strýčku" poříz se dvěma očky různé velikosti na jednom ostří poříz s obloukovitě doširoka prohnutým ostřím, užívaný k uhlazování vnějších ploch zaoblených tvarů (též "púłkulatý, kołářský") viz "poříz křivý" univerzální, všestranně používaný nástroj na tvarování dřeva strouháním poříz s ostřím vytvarovaným uprostřed do obloukovitého tvaru, sloužící ke "kulacéní" zubů a násad poříz snopy rozvázané na humně připravené k mlácení; 2. domácí skřítek viz "okŕšla" potud viz "posad" vysazovat náhradní sazenice stromků za neujaté pomočený pomočit pojít, uhynout, zdechnout (postupně) léčivá bylina ? posud, doposud až sem les se suchými stromy poscházet se, sejít se pouklízet, pozametat (nedbale) jídlo, podané při nájemné práci posel, sluha obecní; 2. poslaná zabijačková pochoutka kopec s plochým vrcholem
36
poskoček poskočný poskoné konopě poskŕčaný poskúnky posłábłý posleď posledek poslednější poslední raz poslepačky poslinek posliniť posłuhovat (Z) posłúchať posłunité dřevo posłunitý posłúžiť posměškovať sa posměta posmetač (M) posměták posmětať sa posmetlovať sa posměváček posmrkovať posmýkať, -čiť posolnúť posótať pospěšný pospínať pospoł pospolica pospoličný pospolito pospolitý (Z) pospřehŕňať posraný posrať sa post (z n.) postačitý postarší postáť postata
malý rozdíl (Tam už jakýsi poskoček bude.) viz "hypký" konopí se samčími květy zkrabacený viz "poskoné konopě" zesláblý posledně zbytek nedávný naposled(y) poslepu čaj ze suš. ovoce k tvorbě slin při předení naslinit zaopatřovat nemocného (knězem) poslouchat dřevo, které se neštípe rovně jižní (dřevo ze sluneční strany stromu) posluhovat, posloužit; 2. jít za kmotra; 3. zaopatřit nemocného (knězem) posmívat se tulák, pobuda; 2. filuta pobuda, tulák tulák obcházet nečinně ("kole úhłú"), toulat se z místa na místo, chodit sem a tam, překážet, potloukat se, bloumat povalovat se viz "vyškeřák" uplakávat povláčit, potahat přisolit posmýkat, požďuchat, povláčit (koho) rychlý pozapínat (Pospínaj si tý haklíky.) hrubá mouka z pšenice a ječmene (směska) viz "spolica" společný pospolu snědý, prostý, hrubozrnný (chléb) přeházet, popřehrnovat pokálený; 2. bojácný, polekaný, zbabělý pokálet se, podělat se strážný postačující, dostatečný ne zcela starý stát (krátký čas) pruh sečený nebo hrabaný na jeden záběr
37
postav postavač postávačka postávať postaviť postaviť pec postaviť sa postávka postejnu postekať sa postel postihnúť postihnúť si
postihnutý (Vi) postilijón postínať postískať postłať (si) postłať kravám postłať sa postojačky postranica postrážiť postretnút (B) postrk postŕkance s ohlédanci (B) postřihovač postúpať postýskať si posušitý posvicovať (si) posvítka (M) posýpať posypátko posýpka pošanovať si pošarvátiť poščágať poščaj poščastíčkovať poščastikovať
kus tkaniny z ručního stavu (délka 20 loktů, tj. asi 15 m); 2. kus sukna (délka 30 loktů, tj. asi 23 m) zahaleč, lenoch zahálka lenošit, vyhýbat se práci, zahálet vystavět, postavit vystavět pec postavit si (Postavili sa na vŕše.) odpočinek, přestávka v práci, zahálka stejně, shodně vztekat se lůžko (se slamníkem a peřinami); "łúžko" = dřevěná "pohrádka" přistihnout pomoci si, prospět si (S tým si máło postihnu.) ; 2. pomstít se, doběhnout někoho (Postihnu si na něm.) ; 3. mít z něčeho užitek (S tým si nepostihneš.) postižený, mající tělesnou vadu poštovský panáček setnout, pokácet pomačkat, poobjímat ustlat (si), rozestlat (si); 2. podestlat (dobytku) podložit slámu pod krávy ustlat si (Postelu sa a lehnu si.) vstoje, stoje postranní, podélná příčka "prašťáku" pohlídat potkat posunování na železnici; 2. nucené přemístění osob s ozbrojeným doprovodem nic k jídlu (Co máme k obědu? Postŕkance s ohlédanci.) postřihovač sukna pošlapat postěžovat si dřevo, které brzy vyschne svítit (si), přisvítit (si) posvícení posypávat viz "posýpka" drobenka (směs másla, mouky a cukru), jíž se posypávají vdolky ("frgáły") před pečením pošetřit si poškodit, potlouci postříkat půjčka, zápůjčka popřát popřát
38
poščať (si) poščávať (si) poščávka poščetiť (keho) poščeťovať poščuť poščúvať poše! pošepoliť pošepty pošibávať pošibnút pošibovať pošibrany (F) pošklebek pošklebovať sa poškrábať poškrabky, -robky poškŕkať poškrobať poškrobek poškřékať poškřéniť sa poškřúpať poškvŕliť pošmajchlovať (sa) pošmáknúť si pošmakovať si pošmatłať pošotŕcať pošpárať (sa) pošparovať pošpásovať (si) pošpatiť pošpihłať (sa) pošpindrať pošromotěný pošše, pošše! poštengrovať poštráfať poštýchať pošúlaný pošupkávať pošusta pošušniť (sa) pošva pošvácať
půjčit (si) půjčovat (si) viz "poščaj" popudit, poštvat ponoukat ke zlému poštvat vybízet k odporu slovo k přivábení ovce okořenit, posypat kořením (jemně) šeptem šlehat lehce pobídnout (bičem) pošlehávat umazaný posměch vysmívat se poškrabat těsto seškrabané ze stěn díže (pekly se z něho "předpłameňáky") podělat velmi rychle mnoho věcí (nedbale) podrbat (Poškrobál prasa za uchem.) pohrobek; 2. poslední z mnoha dětí vykřičet se (na koho) pohádat se pochrupat, pokřoupat popálit, poškvařit, ožehnout pomazlit (se), polichotit, přitulit se pochutnat si pochutnat si pošlapat posmýkat (k sobě a od sebe), požďuchat porýpat (se) popichovat zažertovat si, pomilovat se (žertem) pokazit, pohoršit pořezat (se), říznout (se) pošpinit, pokecat pošramocený, pohmožděný přivolávání ovec (Pošše ovajka, pošše!) vyprovokovat pokárat zašít (nedbale) pomnutý, poválený jít drobnými krůčky pomatenec pracovat ledabyle; 2. posmrkat pochva (šavle) pošvihat
39
pošvŕlať poťábło potáč potáčať sa potáček potado potah poťah, -hák potahnúť potáhnúť potahovať potahovať sopel potahovisko potajemky potajmu poťápaný poťápať poťápať si poťapkať poťapkávať potarkavěť potem potenku potentát potěr potěradło potichúčky potichy potípať potípať (keho) potírání potírať potírka potískat potisknúť potkán potkłádať sa potknút (B) potknúť (na) potknúť sa potknúť sa v řeči potknúť si potłáčať potłuka
pokvedlat ogar nebo výrostek neprůbojný cívka vlny napředená na kolovratu otáčet se, pootáčet se (při tanci) příze na vřetenu potud povoz potěh ševcovský zavanout (Dyž nedy potah větérek.) potáhnout; 2. obtáhnout (nůž) mírně povívat posmrkovat krok přísunný při setí obilí (v souladu s rukou) potají, tajně tajně přihlouplý pošlapat; 2. sníst vše s velkou chutí (pejor.) popovídat si (o ničem) pohladit, poplácat, popleskat (po rameni) popleskávat zrezavět lehce (o plátnu) potom tence, málo panovník rybí jikry viz "potírka" potichu, potichoučku, tichounce potichu pomlouvat; 2. podezřívat; 3. dobírat si dobírat si; 2. podezřívat, vyčítat podezřívavě (Potípál ju, že to díťa nemá s ním.) čištění lnu (odstraňování tobolek semen) třít len pomazánka tuková na vdolek; 2. lavice na vytírání lnu dokončit práci, dožnout (obilí) potlačit, zatlačit (vůz) potkan, krysa slibovat zakopnout, ukopnout si palec (viz též "skopnúť") potkat (někoho) zakopnout, klopýtnout (též "zapackovať"); 2. podřeknout se; 3. pohádat se přeřeknout se vymknout si mačkat, přitlačovat, tlačit (Poláčať tabák ve fajce. Potláčáł vůz.) tulák
40
potłúkať potměłúch potměłúšsky potmělúz (B) potňať potočiť sa potratiť sa potŕhať potrhnúť potrhnúť sa potroše potrúsený potrúsiť potrúšený poťúchlec poťupať potuplovať poturčený potúrnúť poťuťmo potužiť potvora potvorný potvorstvo potýsať potysek potyskať potysnúť poúčať poučéní poukrademky poúkradky povadiť sa povał povartovať povázať povážat (Z) povázka považovať si povčil [v/f] pověcz! (R) pověčí povědačka pověděť povedla
dotahovat klouby prstů sevřených v pěst lyko v osnově opálek při jejich vyplétání posměváček, potměšilec potměšile kdo chodí potmě (Že už idete, vy potměłúzi!) bobtnat, orosit se (okno), tát (sníh) zatočit se poodcházet, odejít zvonit umíráčkem trhnout, škubnout mít se k něčemu (Potrhnúł sa, že pújde.) po troškách, po částech, pomalu roztroušený, pomíchaný pohodit (nepravidelně), potrousit poházený, poztrácený; 2. podnapilý poťouchlík poklepat, posekat na drobno podrazit boty poblázněný hlesnout, špitnout, zmínit se (jen v záporu) (Rozína o tem nidy ani nepotúrła.) ; 2. pohlédnout, projevit zájem potutelně dosadit obruče co nejpevněji na bednářskou klenbu zrůda, šereda, obluda; 2. darebnice zlý, špatný šerednost poskvrnit kotrmelec pobodat, popíchat (prstem, štětcem) dotknout se velmi lehce; 2. potřít poučovat ponaučení snoubenců knězem před sňatkem kradmo, pokradmu, tajně kradmo pohádat se strop; 2. trám stropní pohlídat svázat do snopů rozvážet a rozhazovat (štěrk) svízel (plevel) vážit si (koho, čeho), mít za čest dosud, doposud pověz!, řekni! povyrostlý, větší pověst, povídka, pohádka pověděť, říci vedle
41
povedlevá povědno pověchnější povětrňák povětří povětší povíc povichr poviják povísło povití povjedno povlécť (M) povojica povojníček povołací povolávať povolit (B) povoliť si povolky povrátiť sa povšední povúdný povúlný (Z) povydychnúť si povyk povypjať sa povyskakovať povýš povýše povyšéj povyšší pozpoza pozadek pozadkový pozady pozahoří pozamykať pozapomínať požár požár (B) požáry pozastŕkaný pozastŕkať
viz "povedla" dohromady, pospolu větší větrný mlýn; 2. plašítko na ptáky počasí, vzduch (též "luft") ne zcela vysoký více vítr prudký s poryvy povijan povříslo výbavička dětská pospolu, pohromadě (dům stavěný v téže šiřce i výšce, připojený) zavláčet (pole) plevel popínavý viz "poviják" povolávací pokřikovat zneužít volnosti, dopustit se násilí na někom vyhodit si z kopýtka podle své vůle vrátit se, obrátit se (o kousek cesty) všední podařený vepř ("opravjá sa a tlustne"), krotký, tichý ochotný, povolný; 2. dobře se obdělávající oddychnout si zvyk vypnout se, nadmout prsa vyskákat (jeden za druhým) výš, výše než obvykle nad (věcí) nad (v terénu) vyšší předpona určující postupné trvání děje ("pozodnášať, poznachodiť, pozvynášať"ap.) zezadu něčeho ("poza Javorníka") zadina zadní, odpadní ("pozadková kúdel") pozadu záhoří, zálesí zamknout zapomenout vše během času vykučovaný les pohnojený spálenými zbytky stromů a pňů; 2. oheň v lese stavení, usedlost opar v ovzduší zastrčený zastrkat (na různá místa)
42
pozaštýchať pozavírať pozavítať pozbíjať požčat (B) pozdaleky pozdávať sa pozde onde pozdél, -la pozděłávať pozdravéní pozdravovať poždúrať pozdychať požebračený požebračiť si pozešívať požgárať požgryndať sa pozhlédať, -vať pozhověť pozhovjeť požhrať pozíbnúť požičať vody požigať pozigliť pozingať požiť poživa poživený pozlátka (M) požmaný požmať poznačený poznačiť poznadstavjať poznať pozňať pozňáť pozňatý pozňátý poznavypoščávať poznenáhłu poznenáhły pozněť
pozašívat zavřít vše navštívit postloukat (prkna) půjčit zdaleka, z povzdálí zdát se, jevit se (Pozdávało sa mu to jakési divné.) tu a tam podél dát dolů (postupně) pozdrav pozdravovat, vzkazovat pozdravení porýpat pojít (postupně) zraněný, poraněný, polámaný poranit si, polámat si sešít pošťourat podávit se posbírat všechny svoje věci dát čas na splnění, posečkat vyhovět, odložit plnění požrat zmrznout, pomrznout (o rostlinách) podat vody popíchat utřít, vyčistit nedbale; 2. nalíčit něčím řídkým potlouct, potřískat ožít, uzdravit se z nemoci požitek podnapilý plevel (ohnice ?) zmuchlaný, skrčený, zmačkaný pokrčit, pomuchlat, pomačkat, požvýkat (Kráva ně košulu požmała.) poznamenaný poznamenat, napsat si nadstavit vzplanout, vzplát, vznítit se zprahnout ohněm popálený, ožehlý, ohořelý připálený, zprahnutý vypůjčit si od mnoha lidí, zvyšovat své zadlužení opatrně, ne prudce ponenáhlu zprahnout, zuhelnatět, připálit se
43
poznov [v/f] pozobhlédať pozobchodit pozodčesovať (sa) pozohlédať (sa) pozohýbať pozornik (F) pozorovat (Z) pozotvírať pozpěovať si pozprohlédať pozříť požuchłať sa pozukazovať pozukrademky pozumývať požundří pozuřezovať požuť pozutekať pozutínať pozutřku, -ky požutý pozvaný požvjáchať pozvoliť (sa) pozvyhazovať pozvykládať pozvylézať pozvymýšlať pozvynadávať pozvypíjať pozvypłácať pozvyskakovať pozvytahovať pozvytínaný pozvytrhávať pozvyzvlékať sa pracovať (o dřevu) pracovitý (M) práč praha ž (M) prahnúť prachprachanda
znovu, opět prohlédnout, zjistit, zkontrolovat obejít všechny odlomit se (též "odčesnúť sa") porozhlédnout (se) ohnout všechno postupně strážník dávat pozor otevřít vše pozpěvovat si prohlédnout podívat se pomuchlat se, pomačkat se ukázat, předvést (vše) pokradmu vše postupně dokonale umýt, očistit (Než ju dali do truhły, tož ju pozumývali.) záňadří odřezat vše postupně rozžvýkat utéci (jeden po druhém) oklestit, utnout všechno pozítří požvýkaný; 2. rozhádaný pozvaný, zvaný požvýkat podvolit (se) vyházet všechno povykládat (postupně každému) vylézt z něčeho postupně vymyslet postupně všem vynadat vše vypít vyplatit (dluhy všem dlužníkům) vyskákat (jeden za druhým) vytahat postupně vše vysekaný, vyťatý vytrhat postupně vysvléci všechno bortit se sesýcháním pracovní trojnožka, na níž se vytlouká při vypírání v tekoucí vodě prádlo "pístem" práh trouchnivět (též "krhnút") předpona zveličující (např. "prachludra") nádivka ze sušených strouhaných hrušek
44
prachlina prachňačka práchnivění práchnivěť práchnivina práchnivý práchno prachúvka prachýl Prajsko prajtovať Prajz prakáč prám prám tak prám včil pramať prameň pramének pranút (B) pranúť (Vi) prasa (prassa +) prasací prasacko prasačák prasatář prasinec + prask praskač praskýňať prašča praščák praščať; -čeť prášek prašivec prašivina prašivka praškovec prášky prašňák prašnica prašták (Vi) prať prať (čím)
viz "práchno" ornice po zimních mrazech dokonale rozpadlá dřevo se mění v prach trouchnivět, měnit se v prach (o dřevu) trouch ztrouchnivělý troud, hubka křesací z "habáňa" na zapalování ohně (též "trúch") houba nejedlá, prašivka parchant, lump, nespolehlivý člověk, prašivec Prusko pevně uvázat Prus velký sukovitý bič právě, zrovna, přece, zvláště (Było to prám o hodoch. Dyť je to prám dobrý čłověk.) stejně jako, stejně tak právě teď pramáti pramen (vody, skalní) pramínek (vlasů, provazu, lnu ap.) troška, drobet hnout sebou (obv. v záporu - "nemoh sa pranúť") vepř, prase prasečí sele, prasátko jednouchý škopek užívaný při poklidu vepřů o obsahu 12 litrů; 2. chlívek prasečí prodavač prasat měsíc prosinec křik, lomoz vdolek s brynzou praskat, práskat prasátko lehátko jednoduché konstrukce vypletené luby praskat; 2. brečet hnojivo umělé člověk prašivý, nezdárný svrab zvířat pýchavka obecná (též "pýřavka, čertí, cigánský, muzigantský tabák, vraní hovno, čertovy kuličky, fajky, kozí syr") viz "prašňák" hnojiva minerální pytel malý (na 3/4 měřice obilí) půda řídká, která se drolí v prach viz "praščák" prát házet něčím prudce (Všeckým práł.)
45
prať (do čeho) prať (kým) prať obruse prať všeckým pratať pratať sa prátý (R) praúvať praúvávať pravák pravda pravda pravdúcí praviť praviť (na keho) praviť si pravjať pravotiť pravúvať praženica pražénky pŕcať prcek prcúch prcúší (M) prča prček prčiť sa prďa prďák (B) prdel prdelačka prdelanka (F) prděť prdinec prďoch prďola prdola, -lena prdoliť prďulka preč préčko préčky mn. prečo (B) prechovať préj
bušit, tlouci, házet (Práł po něm kaméním.) škubat, mlátit (někým) čistit dům po svatbě házet se vším vyhánět, odhánět; 2. uklízet, pořádat chystat se k odchodu, být na odchodu; 2. hnát, zahánět, vést postrkem (Prataj sa!) pravený říkávat, pravívat říkávat často (Jak sa praúvávało.) hřib jedlý (obecně) ovšem pravda zjevná, naprostá, úplná, absolutní říkat, mluvit (Neprav ně o něm!) obrátit se s řečí na koho říkat si, myslet si, domýšlet se povídávat, vypravovat pracovat bez ustání, kutit povídávat (Pravúvało sa, že tam straší.) smaženice, smažená vejce šišky z režné mouky na rendlíku pražené a vodou podlité prdět (intenz.) štamprle; 2. malá věc prcek roští legrace pulec mít snahu se pářit (u koz) bzďoch židle zadnice polévka ovarová s jelitovou kaší polévka jitrnicová ulevovat si, pšoukat, prdět nic, prd ten, kdo stále "prdí" malý člověk mluvka mluvit hlouposti, plkat, tlachat malý šátek (cokoli malého) pryč dálka (Ste z préčka? - jste zdaleka?) útěk z domu (o ženě, děvečce) (Dała na préčky. - utekla ze služby) proč pročesávat vlnu prý
46
prejchování premování premovaný pres (z n.) pres súkenický presbuřt (z n.) presbyter prések presný presný pagáček Prešpurk prgés prha prchłá zem pŕchłý prcholiť primaska prk prkésy prkota prkotať prkotina prkotka pŕliť pŕlit sa (B) + prnda pro (na) domajšek pro (na) obyło pro mravu pro sebja probečať probendiť probíjať probírka problákať proboj probojík probožky probújať prodaj prodať mamu prodať sa prodłábený prodrať produch profant (B) profentovať
česání vlny výšivka na uniformě lemovaný, zdobený prýmky lis, mačkadlo lis na válení a žehlení sukna tlačenka volený předák v evang. církvi lis ruční na lisování oleje z bukvic nekvašený, nekynutý placka z nekvašeného těsta Bratislava koláč smažený z lehkého kyn. těsta arnyka sypká hlína zbrklý, prchlivý, prudký, cholerik poprchávat starostova žena kozí, kozlí pach koláče tvarohové podlouhlé žvanil breptat, drmolit, mluvit nesrozumitelně drobnost, hloupost brebta, mluvka, žvanil pálit, žahat (kopřivou, na jazyku ap.) červenat se, pýřit se rozvařené trnky; 2. omáčka z povidel na doma aby se neřeklo, pro jméno ze slušnosti, dle obyčeje pro sebe proplakat utratit, propít, prohýřit vytloukat díry v zemi pro "kołky" průsek stromů provýskat kůl železný sloužící k "hłobení ďúr pro kołky" ocelový průbojník proboha! prohýřit prodej být odstaven od kojení prořeknout se promáčklý prodrat, protrhat (Prodráł si gatě na řiti.) mokřina, bahnisko (na cestě, na poli) půjčka dělat se přednějším, důležitějším
47
profentýrovať sa proferentiť sa progébiť progécať proglvať prohlédnúť prohłubník prohnatý prohršla prohřítí prohúliť sa prohulovať sa prochodiť sa prochrbłať prochrněť projádřiť projítý prokázať sa prokĺňaní prokĺnať, -kylprolábovať prołáčený prołáčina prołačitý prolapěť si prolehnúť proletěť sa prołoziť promárniť promařiť promichłať prominúť promlhať pronadiviť sa proňho proňúrať propabúcať propadlisko propachtovaný propachtovať propalovák propíjať kołáč propiť propiť kožu proplétať propověděť
ukazovat se, předvádět se předvádět se proplakat prohospodařit (majetek) prozobat prohlédnout; 2. vyjasnit se; 2. zkrásnět (Izba tak prohlédła, jak ju vylíčili.) výstružník bednářský prohnaný, mazaný, zběhlý přehršle (dvě hrsti) prohřátí vyjasnit, zjasnit, probrat se (o mracích) vyjasňovat se procházet se prokašlat prospat prozradit, provalit prošlý vyjevit se, prokázat se (Prokázało sa naň, že ...) proklínání proklínat prohýřit prohnutý prohlubeň, propadlina, kotlina, údolí prohnutý, vydutý posedět si znásilnit (ženu) proletět se prochodit, prolozit ztratit, pozbýt, utratit promarnit promíchat odpustit, prominout prodělat divit se s potěšením pro něho proslídit, prohledat prolelkovat propast; 2. močál, rašeliniště pronajatý pronajmout drát na propalování troubelí dýmek posedět v hospodě na sv. Štěpána propít; 2. prosáknout (Boty ně propiły.) jít na pohřební hostinu provlékat osnovy a lyka opálek pronést, říci
48
propuščéní proražitý prořeknúť sa pros, -ík proscať prosétí prosiť sa proskakovať prosłopať prosmradiť sa prostírať na rosu prostiť prosto prostřeď prostředek prostředňansko prostředník (R) prostříť len prosvědčiť sa prosvětliť prosvíčať prošák (Z) prošmátrať prošpárať proti srsti protiv, - vá protiva protiviť sa proto (Z) protrhnúť sa protřasený protřípjať (keho) prováďať provaliť sa provazisko provísło provoď provodiť provrtel provřísło provýskať prožałovaný prozbogárať proždárať proždúrať prožéniť prožhrať
povolení k dočasnému opuštění panství ostrý, pronikavý (dým, tabák, pach) vyslovit se, vyjádřit se; 2. říci něco, co nemělo být řečeno prošení, odprošování (Dáł sa do prosíka.) promočit oddělení zrna a plev od "ohrabků" potřebovat se (Neprosím sa vás.) prolínat, šedivět (Proskakujú mu vłasy.) propít projít se rosit rovnat, přímit (hřebík); 2. vyprostit, natáhnout (nohu) rovně, přímo uprostřed střed střed protáhlé dědiny pohůnek prostřít len k močení prokázat se, vykázat se (potvrzením, pasem ap.) dosvědčit dosvědčovat prosba, prošení prohledat, prohrabat (rukama) prošťourat proti mysli proti opak stavět se na odpor neboť procitnout, probrat se (ze zamyšlení) protřepaný pomlouvat (koho) provázet, předvádět vyjít najevo špatný provaz povříslo průvod (náboženský) provádět, konat přehršle povříslo promarnit, vše utratit, prohospodařit obviněný prohledat prošťourat, prošťárat prohrabat oženit syna (ale "provdať céru") propít, projíst (zhrub.)
49
prožiť peníze prozračno prozvłažovať prsiť sa prsk prskať prskatý prskavec prsknúť prsky prsní duška prsnica prsovica prsteň prstének pršací pršať, -šeť prščeť prščiť pŕška prť, -e (R) prtačka prťák prúba prúbní prubovať (z n.) prúčiť sa prúd prudké másło pruh, -ch pruhaňa (B) prúhon pruhovník pruhovník dvojitý prúkles prúpověď prúser prut prútes prútí prútí bíłé prútí červené prútkař prutník prutovník
promarnit, utratit, propít šero míchat horkou vodu se studenou vypínat se pyšně, stavět se, dmout prsa, nafukovat se (též "napúčat sa") flek, flíček, skvrna poprchávat kropenatý, pihovatý, strakatý jahoda červená, hladká, kulatá upláchnout, utéci, zběhnout, dezertovat tečkové zbarvení ovčí vlny viz "prsovica" spojovací díl tyčí "pohrabúvek" čelní duška putny prsten prstýnek přesýpací pršet prskat kýchnout, prsknout přeháňka, sprška srázná lesní cestička sloužící ke stahování dřeva drobná práce švec zkouška, porovnání zkušební zkoušet kroutit se, prohýbat se, vzpouzet se; 2. pyšně se vypínat (též "prsiť sa") místo, kde voda proudí; brod máslo ovčí s hojivou léčivou vlastností kýla viz "vlněnka" brod pro dobytek řemen široký vybíjený "gvomby" řemen ’iroký vybíjený s vnitř. kapsami průsek úsloví, rčení, pořekadlo průšvih zesílený okraj , výztuž kosy v podélném směru díra vysekaná proutí proutí loupané proutí vařené s kůrou proutkař, hledač vody, rud pomocí virgule plantáž vrbová (košíkářská) nástroj stolářský
50
prúžeha prúžek pružina prv [v/f] prvéj prvkaj prvňúska (M) prvotelka prvší prvý raz pryčňa prýgl (z n.) prymáš pryncezka pryncka prysk pryvilej přádať přadénko přadivo přádło přajniček (F) přałka přaska, -cka přaslének přaslica dłúhá přaslica krátká přasť přástka přátelina přátelka přaza přebabrať přebantovať přebírať přebírať nohama přebírať zimú přebĺknúť přebrať (keho) přebřécť přebyť přeca, -aj přecúdit přečídiť přečkať přečtnúť přečuť sa
mihotání vzduchu za ledního vedra průsvit světla mezi stromy obruč "bedna" dřevěná (březová, lísková, vrbová) dříve prve, před chvílí prve prvotelka kráva po prvním otelení (též "prvnička, prvňúska") dřívější, minulý poprvé ("druhý raz, třetí raz" atd.) dřevěná palanda viz "obłák" první houslista lidové kapely princezna princezna pramen (ze skály) privilegium příst přadeno nití sejmuté s motovidla len a konopí předení, materiál k předení vratička obecná přadlena přezka na řemen nebo klobouk kroužek na vřetenu; 2. střapec přeslice stojatá přeslice na přisednutí příst přízi na kolovratu nebo "vřeténku" společné předení na kolovratech příbuzenstvo příbuzná příze prohrabat prohledat a při hledání rozházet hmatat po strunách; 2. hrát na píšťalu (zakrývat dírky prsty) přeskakovat z nohy na nohu (při tanci, zimou, ap.) třást se zimou rychle přeběhnout, zběžně přečíst odloudit (milého, milou) přebrodit vytrvat přece pročistit vystřídat přežít, přebýt přečíst přeslechnout se
51
předloni před łoňsky před naším, před vaším (domem) před naša, vaša před sebe vzítý (Z) hrdý před(e)včerajšky [v/f] předevčírem předbížky předdědo předední přeďéj předek předevšeckým [v/f] předháňať sa předhúří předchodiť si předłožiť si předložky složené
předbíhání, závodění (kdo s koho) (Letěli na předbížky.) praděd přístřešek před domem, podstřeší v popředí, vpředu; 2. napřed, dopředu přední část vozu; 2. zrno těžší bez plevele po ručním větí především předbíhat se půda (část půdy nad schody a síní) předcházet si uvědomit si
přednaša přednica přednovek předpeklí předpovídať předrábjať předrchmať předržať předržeť předřikovať předsebevzatý předskočiť předvčerajšky předzpívať přefiglovať přefíkať přefíknúť přegrměť přehákať přeháňať přehazovať řeč přehebéłkovať sa
místo před domem (ve městě) zástěra (název na dol. dědinách a Senicku) doba od jara do žní výklenek před pecí pro vyhrabané uhlíky předpovídat počasí; 2. předříkávat popocházet, přešlapovat na místě (roztoužením, zimou) protřepat pozdržet, nechat dlouho; 2. přestát (nouzi) vydržet, přebýt, přestát předříkat, předříkávat slova písní umíněný, neústupný, namyšlený přepadnout (na cestě) předevčírem zanotovat první sloku písně přetrumfnout přestříkat přestříknout prosedět bez hnutí přeslabikovat obracet druhého na svoji víru začít mluvit o něčem jiném protloukat se, přeživit se všelijak, projít svět (Přehebéłkováł sa s křiváky cełým Prajskem.) prohnat, potrtestat zahnaný na útěk zaměnit si (semeno, chuť) upracovaný (Je přehóněný prácú.) přehrabovat, přehrnovat (z místa na místo) viz "prohršla"
přehnať přehnatý přehodit si (Z) přehóněný přehŕňať přehršla, -lé
na otázku odkud ("zpod, zeza, zpopod, zponad, zpomezi, z popřed") na otázku kam, kde ("ponad, popod, poza, pomezi, povedla")
52
přehršlí (Z) přehrubě přehryzť přehýbák přehybina přejinačený přejinačiť, -kšiť přéjíť přejítý přejítý věkem přejíždža, -ďa přejný překáraný překładačka překohátiť překopávať překotiť (sa) překotŕcat sa (Z) překrápjať překrpačiť překryť překrývať překřtěný překúřený překusiť přelačina přeletěť přemachnúť přemachovať přemandrčiť přeměščiť sa přemichovať přemíška (Z) přemiškovať přemítať přemítať (Vs) přemítná rola přemítnúť (sa) přemrzłý přemřeła přemřełý přemříť přemřítý přemúdřełý přenadiviť sa přenáramně
přehršle velice, značně překousnout, přehrýzt bičiště průhyb, prohnuté místo změněný změnit, přeměnit přejít přesušený (Tý jabka sú už přejíté.) sešlý brod přes řeku pro povozy přející, příznivý zmoudřelý, zkušený, rozumný podpěra rukou při manipulaci se soustružnickými noži při obrábění dřeva převrátit překopat, zkopat a vyčistit záhon od plevele převrátit se, vyklopit se protlouci se přeprchávat přežít (v nedostatku) zakrýt, schovat, ukrýt krýt, zatajovat pokřtěný ("překřtěný" žid) škodou zastrašený zkusit, zakusit ??? přelétnout přeprat, oprat prát, máchat přelstít, přelhat, ošidit, překroutit v řeči přestat nosit lidový kroj přehazovat (obilí), promíchávat změna v držení majetku (po smrti majitele) zpřeházet modlit se z knihy mít ve společném majetku se střídavým užíváním pole ve společném majetku se střídavým užíváním vystřídat (se) zmrzlý člověk chatrného zdraví promrzlý, zkřehlý promrznout, prokřehnout (Šak sem přemřéł až do špiku.) zkřehlý zimou, promrzlý vychytralý (pejor.) podivovat se, divit se velice převelice
53
přenásledovať přenésť přenésť sa přenocovať (keho) přeňúrať přeoďéť (sa) přeonačovať (sa) přeonděný přeondiť přeorávka přepáliť přepařiť přepas přepasírovať přepatnástěný přepéřiť přepłáščať sa + přepočuť přepočutý přepodobniť sa přepŕchať přepříhať přepúščaný přeredykať přeročený přerubla, -bňa přeřadiť přeříkať přes přes léta přes moc přesílený přeskákať přeslébiť přeslebovať sa přesleň přeslépky přesłyšeť přesmráďať sa přesňák přesné těsto přesný přespolní přestávající přestúpiť roky přestupník
pronásledovat vydržet, snést (nesnáze) přeletět (o drůbeži) dát nocleh (komu) prohledat převléci (se) měnit (se), převlékat (se) změněný změnit, přeměnit druhá orba na poli rychle přeběhnout (Přepálíł potok.) napálit pás bederní protlačit přes síto změněný nad míru (přejedený, přesolený, opilý ap.) přehradit (chlév, stodolu, půdu ap.) chodit sem a tam vyslechnout znovu vyslechnutý změnit podobu pršet s přestávkami přepřahat tavený, rozpuštěný přemístit, přestěhovat (příkazem, z místa na místo) přestárlý (Nevdá sa, už je přeročená.) otvor vysekaný v ledu vystřídat přečíst, pomodlit se přes, skrz (Píl sem přes zuby.); 2. vyjádření vzdálenosti (Bývajú přes tři dědiny.) napříč léty dřeva značně, nestřídmě nadmíru vyžilý (přelidněný, přepracovaný ap.) vydržet zlé časy, bídu prodrat, prošoupat ("gatě" na kolenou) trhat se, rozlézat se (o tkanině) rovně rostlý vršek z jedlové tyčoviny sloužící k výrobě "švrlákú" díry v plátně dovědět se chodit z místa na místo viz "pagáč" těsto nekvašené nekvašený, nepřetavený ("přesný pagáček, přesné másło") obyvatel cizí vesnice zaopatřený přežít roky (ve stáří) člověk, který změnil svou víru
54
přesúšať sa přesvíčať přeškobrtiť (sa) přeškobrtnúť přešmárovať přešpałúdať přeštekovať přeštemovať přeštychovať přešúkať (sa) přešvácnúť přetáhnúť přetahovaný přetahovať přetěkať přetrhávať přetrhávka přeukrutně přeukrutný převah převážiť sa převláčať převrátiť převŕhať přežałostno přezevšecko přežgárať přežhraný přezíbłý přezíbnúť přežihať přežihať sa přežihovať přeživiť sa přežúvať (sa) přežvachovať přezvisko při při tem přibrzgłý přicałovať přicmŕdať přicmrndnúť přicmrndovať přicmudłý přicmudnúť (sa)
chodit z místa na místo, potulovat se, blkoumat; 2. světélkovat, fosforeskovat (o pokladech) přesvědčovat převrátit (se) převrhnout přejít přehrabat, vše zvědavě prohledat překonat, předčit, zvítězit (druh druha) přeladit překonat v řeči, ve výkonu přebýt, pomalu přejít (z místa na místo) přeříznout přetáhnout; 2. přežehlit barvený protahováním barevnou lázní barvit (sukno) přetékat jednotit (ponechávat nejsilnější rostliny k dalšímu růstu) jednocení (řepy) převelice hrozný, ukrutný spád s vrchu na opačnou stranu převalit se, překlopit se přenášet (Převłáčá to jak kočka koťata.) změnit se ("převrátiť náturu") přemítat, přemýšlet, uvažovat, hloubat naříkavě, žalostně, usedavě přesto, navzdory, bez ohledu (Přesto přezevšecko.) prošťouchat přejedený přemrzlý promrznout pobíhat bez cíle, kličkovat chodit sem a tam přebíhat, měnit místo, rušit uživit se; 2. bydlet a stravovat se bez placení přežvykovat; 2. hádat se přežvykovat přezdívka, alias přibližné vyjádření místa a času při tom navinulý, jemně nakyslý přicválat mluvit do všeho, stavět se zkušeným přilít přitakat, pochlebovat přiboudlý, připálený připálit se (jen trochu)
55
přicvankať sa příč (M) přičapiť sa přičapłý příčinek příčka přičkať přičopnúť přičúvaní přičúvať přídanek přidłábiť přidrkotať přidŕžať přidupkávať přiglajdať sa přigĺmať sa přigrejdiť přigurášený přigurášiť sa přihajdať přiharcovať přiheftovať příhled přihlénit (B) přihłuchłý přihłupłý přihnúť si přihogŕňať sa příhon přihořeť přihrabať sa příhrada (M) příhradek přihúdať příhuščka přichlopiť přichlópnúť přichodiť přichoďúvať příchovek
příjít pomalu, nesměle přehrada dřepnou si shrbený, zakrslý přihrádka v truhle (též "přítruhlík") nit útková z neškrobené bavlny čekat na vyšší cenu (Na tom máło přičkáš.) dřepnout si, přikrčit se naslouchání (tajné) odposlouchávat přídavek (Jednu hrušku na přídanek.) přimáčknout, přitisknout přijet na voze přidržovat dupat si do taktu přištrachat se přiblížit se bojácně přihrnout se podnapilý opít se přijít, přištrachat se přijet přistehovat pohled přihrnout, zasypat hlínou nedoslýchavý přihlouplý napít se kořalky přištrachat se příkop vodní, příhonová cesta připálit se (hodně) přijít, přivléci se přihrádka, kóje kozlík u vozu (proutěný) přizvukovat; přitakat; 2. hrát druhé housle záhušťka z mouky a smetany (též "záklechtka, zášvrlka") připlesknout, přiklopit, připlácnout viz "přichlopiť" přicházet přicházívat
příchovka (M) přichutiť sa přichýtať sa přichytiť přichytiť si
chování dobytka pro někoho jiného (též "příchovek") mít na něco chuť přidružovat se (v hudbě) dopadnout přijmout, oblíbit si
přírůstek na dobytku, o který se majitel s chovatelem vzájemně dělili
56
přijať přijať sa přijaviť přijavovať příjdený přijéť přijíť
přijíť k chuti přijíť v chuť přijítý příka přikaliť sa přikapať přikápnúť příkopa přikotiť sa přikotúľať přikrádať sa přikrajovať přikrasť sa příkrok přikrytí přikutať přikutý přikývnúť příłazek, přepřílepka přilúbiť si příłuček příměł přímení přimětať přimichłať přimířať přímiť přimňágnúť přímnožek přimnožiť sa přimnožovať (si) přimračený přimžíť
přijmout ujmout se (Révek sa přijáł.) přidat na mléce (při dojení) přidávat v dojivosti přišlý přejet a přitom poranit sloveso s mnoha významy jako ve SJ, např: (Do čeho přijdu? - jak pochodím. Nemože mu přijíť na méno - nadává na něho. Musí to přijíť ven - musí se to vykopat. Co ti z teho příjde? - jaký máš z toho užitek. Přeca na moje přišło! - měl jsem pravdu.) zachutnat zachutnat přišlý pře, spor; 2. zvláštnost, podivnost zakalit se (trochu) přijít, dostavit se (pejor.) přilít, přikápnout strouha pomalu se přiblížit, přijít, pomalu se do něčeho pustit přikutálet plížit se, nepozorovaně se přibližovat viz "obličovať" přikrást se přístup střecha prohrábnout (uhlíky v ohni) přikovaný souhlasit průchod v oplocení, cestička fajfka (druh) oblíbit si přídavek ke služnému (když "míšaník" odebírá brynzu, dává bačovi pecen chleba) vřed příjmení nově sněžit přimíchat přiměřovat, srovnávat, přirovnávat rovnat (hřebíky) přimáčknout přírůstek (rozmnožení dobytka) narodit se, vylíhnout se, rozmnožit se (o dětech, drůbeži i o dobytku) rozmnožovat, množit; 2. přivlastňovat si zamračený přivřít, přimhouřit (oči)
57
přimžítý přimžuřovať přinájmeňéj přinaúčať přínos přioďéť sa přiohnutý přiopraviť případek připadnúť připadnúť (M) přípał přípała připamatovať (si) připásať si připasovať připasovávať přípecek připécť připírať připiť připiť si připitý připlaščiť připłaviť připĺcnúť připlekať připleščený připleščiť přípletek připnúť, -pjať připodobniť si připodobňovať připodobňovať sa připomenúť připonatrefiť sa připoneščestiť sa příponka připoščať připovídať příprava připraviť připrávjať připrávjať sa přípřah (B) připřihnúť
přimhouřený přivírat, mhouřit oči přinejmenším poučovat, přiučovat věno obléci se, přikrýt se ohnutý přimastit (Zelé sa musí při každém přihříťú přiopraviť. ) přídavek, zdroj příjmů vtrhnout, vpadnout (vojsko), padnout (strach) přirazit, přimáčknout, zavalit (Vúz na ňu připadnúł.) rychle hořící oheň z třísek k osvětlení vnitřku pece tříska hořící v peci při sázení chleba, ohýnek před pecí i dříví naň připomenout (si) opásat se, přepásat se (řemenem) přiměřit poměřovat a vzájemně přizpůsobovat tvar dušek zápecí, přípecí připéci, připálit tlačit; 2. přitlačit na struny, hrát hlasitěji (Připři!) plivnout do piva (tajně) připít si s někým na zdraví podnapilý přirazit, přimáčknout připlavat, nanést velkou vodou připlácnout přichovat (s teletem) přiražený, přilepený přirazit, připlácnout stuha hedvábná, pestrá, připlétaná do copu (v adventu a postu se vplétal kousek lnu nebo konopí) připnout představit si určovat podobu, identifikovat neznámého přizpůsobovat se připomenout přihodit se, natrefit se stát se neštěstí zástěra orsáckého stroje půjčit si znovu potvrzovat, ujišťovat krejčovské potřeby připevnit, přidělat domlouvat, důrazně připomínat, zdůvodňovat chystat se, připravovat se přípřež připřahat (další pár koní)
58
připříť připtaný připučiť připúščať přiráčiť sa příramek příraz přiredykať (sa) přirození přirukovať přiřeknúť přisá! přísada přísadiska přísažný přischłá kráva přischnúť přiskakovať přísłop přismeknúť sa přismýčiť přistarší přistať přistaviť přístěnek přístihy přístodolek přistrójiť přistříť přistúpiť přistupovať přístva přisúšať přisušiť přisvíčať přišaťovať přišeplovať příškrabky příškvary přiškvŕknúť přištrachať sa přištýchať přišúrať sa
přimáčknout, přidržet (Připřéł si ho kolenem.) najatý, sjednaný za úplatu, najatý na práci (též "naptaný") přimáčknout připouštět k páření uráčit se, odhodlat se krojová ramenní ozdoba způsob hry druhých houslí ve val. kapele přivést, přistěhovat (se) mužské pohl. ústrojí objevit se, přijít; 2. přibližovat dřevo k cestě nebo potoku dodat přisahám! (zkomoleně) sazenice (zelí, salátu) pozemek obecní k výsadbě "přísady" člověk, který složil přísahu (např. "přísažný fojt", nebo člen městské rady) kráva, která nadojí jen malé množství mléka a je chována pouze pro maso ztratit mléko před otelením zdražovat se (Réž přiskočiła.) boční horské sedlo přijít na řadu ("čídu"); 2. přiblížit se znenadání, nastat (Svátky sa přismekły.) přinést starší (ne už mladý, ale ještě ne starý) přistoupit na něco, přijmout návrh připustit k oplodnění (berana k ovci) přistavená světnice nadbíhání, chození naproti (Všade jí chodí na přístihy.) část stodoly oddělená od humna dřevěným pažením, v němž bylo zhotoveno okno ozdobit, přikrášlit přihrnout, vytvořit vrstvu na povrchu přišlápnout; 2. souhlasit, dát za pravdu jít k prvnímu příjmání (u evang.) přástky méně dojit, ztrácet dojivost ubrat na mléce (při dojení) přisvědčovat, svědčit šatit trochu šišlat zbytky jídla z pekáče tabák připečený ve fajfce ožehnout (ohněm, mrazem); 2. přiškvařit se (o vlně, vlasech ap.) přijít, přistěhovat se, přišourat se přišít přišourat se
59
přišustnúť přišústnúť příť si přiťałúpiť sa
přimést přišoupnout (nohou při tanci) přát si
přiťapiť přiťapkať
připlácnout jemně stloukat (stlučené máslo v máselnici "sa topárkú přiťapkává", aby se srazilo v kouli) přiběhnout (posměšně o starších ženách) přitáhnout se (s něčím) přistěhovat (se) přitesat (jemně) přání, touha přitlačit (se), přitisknout (se) dodatečně opracovat na soustruhu vložený kus dřeva přijít, přibatolit se přihodit se, poštěstit se, stát se vtrhnout přijít s úmyslem si přátelsky popovídat nebo vyzvídat truhlička uvnitř truhly (též "příčinek") rozrazil lékařský utahovat, přitahovat (smyčku); 2. víc zatížit při lisování tvarohu přiučovat se přiválet (spojit vrstvy sukna k sobě) zbytky vařeného jídla na stěně hrnce přivést k úpadku laskavě přijmout souhlasit přimáčklý přimáčknout si, přivřít si přivřený, při krádeži polapený přistihnout vypůjčit si navíc omráčit úderem zapomenout příbuzenstvo muž, který se přiženil (do rodiny, vesnice, chalupy) přiženění navyknout si na umístění v kleci (chycený pták se buď "přižere", zvykne si na zajetí, nebo pojde) přiznat se; 2. poznat někoho příjmení dopis napsaný, nezpochybnitelný (Mám to psané čérné na bíłém.) ovoce nezralé zanechávat stopy na dřevu při jeho opracovávání dlátem, sekerou, "motyčkou" s tupým ostřím
přitaráňať sa přitasiť sa přiterygať (sa) přitesnúť přítí přitisknúť (sa) přitočiť přitrckať přitrefiť sa přitrhnúť přitrtoliť přítruhlík přítržníček přitužovať přiúčať sa přiválať přívara přivésť na nic přivinúť přivoliť přivrzgłý přivrzgnúť (si) přivŕzłý přivŕznúť přivypoščať přizabiť přizapomněť přízeň přižéněný přížeňka přižhrať sa přiznať sa přízvisko psaní psaný psárky psať (o ostří)
přijít znenadání, nečekaně; 2. přidat se k někomu (aniž by byl zván)
60
psecovaný (B) psí psí hříby psí jazýček psí sinál psica psíča psík psina psinec psinec bíłý (B) psinky psírňa psota psota psotník pstruk psuť psuť sa psutý psýrňa pškať pškňavý pšknúť pšorka pššc! pšúkať pšúknúť pšvšt! ptáča ptáčata ptačí rybizla (F) ptačinka ptaj ptání ptaný ptať ptať (co) ptať (si) ptať sa pú pucák pucek pucka puclicht
podšitý kůží (o papučích) zlý, nedobrý houby nejedlé a jedovaté všech druhů (též "plzaně, psinky, psince, psárky, gemby") jitrocel kopinatý hřib satan, kříšť, hřib nachový suchá lesní tráva štěně podnožka ze samorostu vkládaná pod "bačúvku"; 2. kování na oji vozu psí sádlo; 2. legrace výkal psí výkal psí bílý (užívaný v kořalce jako lék) padané ovoce psí bouda, 2. slota slota nepohoda křeče viz "bujnica" ničit, kazit; 2. hanit, ostouzet kazit se psí, bídný (Psutý život s tolika děcky.) psinec, psí bouda kýchat; 2. vytvářet bubliny v těstě kýchací, dráždivý ke kašli kýchnout člověk hubený, slabý odehnání kočky pouštět "větry" kýchnout; 2. zasmrdět (nehlučně) přivolávání psa ptáče malí ptáčci (jejich vývoj: "holata, łopáčata, opéřenci, vyvedenci") rybíz třešeň planá žebrota (Chodí po ptaji.) žebrota (Chodí po ptáňú.) vyžebraný (Živí sa ptaným chlebem.) žádat, požadovat; 2. najímat; 3. zvát na svatbu; 4. žebrat prosit, žebrat (o něco) najímat (si), domlouvat si ("ptať kmotry") ptát se, tázat se, vyptávat se půl, polovina kus chleba, krajíc (malý a tlustý) dítě buclaté, bumbrlíček míč z vlny nebo z hader kratiknot
61
pucovať (z n.) pucovať sopel pučáłka pučať pučica pučičák pučičina pučík (B) pučky pučňať pud pudełko (F) pudło pudło (Vi) pudłovať pudmistr pufníček pugét púhon púhrsť puch pucheřina
čistit, utírat, leštit; 2. holit viz "opatrovať světło" pokrm z nabobtnalého a upraženého hrachu pučet fenka; 2. pohl. ústrojí žen šindel zhotovený z odpadové suroviny v různých šířkách maso, pečínka ze psa nebo kočky psík viz "múčanka" bobtnat koryto pouzdro nádoba dřev. na brynzu; 2. mírka; 3. pouzdro, tobolka část kalhot v rozkroku odměřovat množství brynzy purkmistr bublina na míseném těstě kytice soud půlhrst zápach, smrad
púchłý puchna puchňa puchnúť púchovják puchýř puíkať puk pukáč pukačka pukačky pukaňa pukať pukeš pukéta púł druha púl štvrťa púl třeťa púlcenťák púłečkovať púłhák, płu-
nakynutý smrad viz "pučica" opuchat, otékat; 2. zapáchat, smrdět zaoblený ovčí zvonec měchýř; 2. váček; 3. nadutec pípat bafnutí (při kouření); 2. pupen, poupě ??? plod pámelníku silenka (rostlina) veš bafat, kouřit (z fajfky); 2. půlit (švestky); 3. praskat (ledy) "cérka" nebo dívka tlustá kytice 1 1/2 (1,5); "po púł druhu" 3 1/2 (3,5); "po púł štvrťu" atd. 2 1/2 (2,5); "po púł třeťu" viz "kravčák" pít po 1/2 žejdlíku krátká puška
močový měchýř z prasete zbavený tuku (vypnutý a vysušený sloužil k překrytí "okénca", vysušený a vymnutý jako "míšek na tabák")
62
púłka
púłka štvrtě púłky púłmistr (B) púłvúz pumpelářka pumprlíkovať (R) pumprlovať pumprtovať (M) púnebí punida (F) púnoc púnovák, púłpúnový, -váček punt pupa pupák pupáky púpava pupencová voda purkmistr purkrechtní pusinka pustačiť pustatina pustěný pustiť pustiť (kemu) pustiť (po kom) pustit na pustiť sa pustota pustý ogar púščať púščať krév puškař puštok, -čtok púť puť (M) pútec puténečka zlínská puténka, -nečka
polovina; 2. ovce poloviční dojivosti (dá na jedno dojení jen 1/2 žejdlíku mléka); 3. půl dl (0,05 litru); 4. sud piva (50 l); 5. půl lokte (asi 0,4 m); 6. polovina rozštípnutého polena osmina rozštípaného polena viz "bas małý" starosta vůz zkrácený ??? obskakovat obskakovat obskakovat podnebí (v ústech) nešika půlnoc půl nového krejcaru půlkrejcar poklopec kukla, maska; 2. čepice vlněná pletená (z Lačnova); 3. člověk zamračený knedlík švestkový; 2. Lačnovjan (nosili čepice "pupy") švestkové knedlíky pampeliška dubnová povodeň starosta (volený na 1 rok) obecní cukroví přivádět ve zmar (Všecko propíł a spustačíł.) pustina, poušť, neúrodné místo vypraný z barvy pustit; 2. vyblednout; 3. přenechat; 4. uvolnit se přenechat, odprodat smířit se se ztrátou, nedoufat v návrat (Už po něm pustiła.) připustit (býka) pustit se (něčeho), pustit se (na cestu) bujnost, rozvernost rozpustilý chlapec pouštět, 2. tát pouštět žílou výrobce ručních zbraní náhubek, hubička (fajfky) pouť (slavila se v neděli po svátku světce, jemuž byl zasvěcen katolický kostel) vor pěšinka ve vlasech ve středu hlavy (u děvčat) malá putna stažená houžvovými obručemi jako speciální obal na povidla o obsahu 8-10 kg putna určená k přenášení a přechovávání pitné vody
63
pútko putlica putlina putňa hrubá putňa tráková putňovitý pútoléj putr putyfarka putyra (z rm.) putyrka (z rm.) pylno pylný pypła pypłať pyplať sa pypřica pyrt, -tě (z rm.) pyrta (z rm.) pyrťák pýř, -ří pýřiť sa pysk, -y pýskała (J) pýskať sa pyskavka [v/f] pyskovať pysky pyščiska pýtat (B) pýtat sa (B) pytel
pytlačka pytlák pytleň (Z)
pouto z proužku kůže na předních nohách berana k zamezení oplodnění ovcí v nevhodnou dobu petlice, skoba uzel na šňůrce nebo koženém pásku; 2. smyčka putna o obsahu 12-20 litrů, užívaná k napájení dobytka putna s popruhy k nošení hnoje oválný polovina máslo přetavené žena necudná nádoba sloužící k uchování brynzy dížka, nádoba dřevěná dvouuchá na ovčí mléko plno plný břídil, mazal, babral, nedouk, fušer zkazit, zfušovat nimrat se (s prací) vložka k uchycení "běhúnu na vřeteno" chodník, jímž se honí ovce na pastvu ohrada k připouštění ovcí plemenný beran pýr zlobit se, nadouvat se zlostí ret, rty ten, kdo se v jídle šťourá rýpat se, šťourat se, přehrabovat se (v jídle); 2. vybírat v píci chutnější kousky (o koze) brouk ? hubovat rty rty, ústa (pejor.) ptát, prosit, žebrat ptát se, tázat se pytel ("mynářský pytel, rasú pytel"), jinak na Val. vždycky "měch"; 2. plátěný rukáv na prosévání rozemletého obilí ve mlýně (používalo se více druhů o různé hustotě) puška pytlácká krátká; 2. polní pych čmelák tlusté střevo (hovězí)
