Ostrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha

mastr_02_12.qxd

13.4.2012

8:17

Stránka 117

Ostrov u Stfiíbra – stavba, zafiizování a v˘zdoba f i l i á l n í k a p l e s v. V á c l a v a a V o j t û c h a Vratislav RY·AV¯ âlánek se vûnuje kapli sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra. SnaÏí se o upfiesnûní dat získan˘ch archivním bádáním a mapuje v˘zdobu kaple, její datování a autory.

A N O TA C E :

1

Ostrov u Stfiíbra z farnosti Kostelec byl v 18. sto-

voj kaple tento ãlánek doplÀuje o dataci pfiístavby

Obr. 1. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava

letí vsí patfiící k panství klá‰tera benediktinÛ v Klad-

vûÏe a také o dataci nástavby horní etáÏe vûÏe

a sv. Vojtûcha, nástropní malba, stav po restaurování.

rubech u Stfiíbra. V té dobû tam vznikla pÛvabná ba-

v 19. století s rámcov˘m slohov˘m hodnocením.

(Foto M. Pavlíková, 2010)

rokní kaple, zasvûcená sv. Václavu a Vojtûchu

Vznik kaple je doloÏen hned dvûma písemn˘mi

(obr. 1 v ãlánku Pavlík, Pavlíková). Její slohové

prameny. V záfií roku 1729 (pfiesnûji 5. 9. 1729)

o nûco dfiíve. Nûjaké zednické práce se pfiinej-

zhodnocení v rámci Santiniho díla bylo uÏ brilantnû

vikáfi a arcidûkan plzeÀsk˘ Jan Václav Nezleck˘

men‰ím pfiipravovaly jiÏ v roce 1730, jak svûdãí

provedeno dfiíve, napfiíklad M. Horynou v jeho ob-

informoval dopisem praÏské arcibiskupství, Ïe

v˘platy zedníkÛm, a také se lámal kámen (cel-

sáhlé monografii o J. B. Santinim, a naposled ne-

kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû na panství

kem 12 ãtvereãních sáhÛ) a pfiipravovalo vápno

dávno na základû podrobného stavebnû-historické-

klá‰tera kladrubského je postavena. Vysvûcena

(26 strychÛ). Srovnatelnou sumu dostali zedníci

ho prÛzkumu M. Pavlíkem, s ãetn˘mi objevn˘mi

v‰ak byla uÏ podstatnû dfiíve, dne 28. záfií (na

i v následujícím roce 1731. V roce 1733 dostal

nálezy. Tento ãlánek vznikal s posledním prÛzku-

svátek sv. Václava) 1720 kladrubsk˘m opatem

nejmenovan˘ klempífi za makovici na vûÏ (Thurm

mem souãasnû, ale naprosto nezávisle, z odli‰né-

Maurem Fintzguthem. Bylo to moÏná vysvûcení

ho pohledu a s odli‰n˘mi akcenty. SnaÏí se proto ne

ne je‰tû hotové stavby, ale pfiece jen jejího jádra,

o formálnû-srovnávací rozbor architektury, ale v pr-

které uÏ tehdy muselo b˘t plnû funkãní, v první

■ Poznámky

vé fiadû o upfiesnûní dat, hlavnû pfies dal‰í zatím ni-

fiadû opatfiené nûjak˘m oltáfiem k bohosluÏbám.

1 Národní archiv (NA) v Praze, APA D 15, 1729, VIII-IX,

kde nepublikovaná archivní zji‰tûní, a také o mapo-

O pfiístavbû vûÏe se nepfiímo dovídáme z knihy

kart. 1194.

vání v˘zdoby kaple, to jest co nejpfiesnûj‰í datování

úãtÛ kaple. Na konci pfiíjmÛ pro rok 1752 je vlo-

2 Státní oblastní archiv (SOA) PlzeÀ, Vs Kladruby, K 1569

a urãení autorÛ. Opût pfiedev‰ím na základû nov˘ch

Ïena poznámka o dodateãném pfiíplatku za pro-

– PenûÏní úãty kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû,

archivních nálezÛ, ale zároveÀ i s uplatnûním aspoÀ

vedení vûÏe kaple v roce 1739. Samotné úãty

1720–1800.

základní formálnû srovnávací anal˘zy. Stavební v˘-

ale vykazují ãinnosti ukazující na stavbu vûÏe uÏ

3 TamtéÏ.

1

2

3

Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V r a t i s l a v R Y · AV ¯ / O s t r o v u S t fi í b r a – s t a v b a , z a fi i z o v á n í a v ˘ z d o b a f i l i á l n í k a p l e s v. Vá c l a v a a Vo j t û c h a

117

mastr_02_12.qxd

13.4.2012

8:17

Stránka 118

2

3

knopf) 8 zlat˘ch, zaplacen byl tehdy i zámeãník,

na stavební v˘lohy patronátního úfiadu v Kladru-


kováfi z Ostrova, a také sklenáfi. V témÏe roce do-

bech s vysokou ãástkou 300 zlat˘ch, tyto úpravy


stali zaplaceno i tesafii za postavení le‰ení kolem

kaple tedy financovala správa velkostatku Klad-


vûÏe (auf Abschlag zu Thurm). Za totéÏ dostali za-

ruby, kam Ostrov dlouhodobû patfiil. BohuÏel pa-


placeno tesafii je‰tû i v dal‰ím roce 1734. To uka-

tronátní ani jen v‰eobecné úãty velkostatku Klad-


zuje témûfi s jistotou, Ïe tehdy byla uÏ vûÏ v pod-

ruby pro oba tyto roky se nedochovaly, takÏe

(Foto L. Mlynáfiová, 2010)

statû dokonãena a v roce 1739 mohlo uÏ jít jen

stále nevíme, zda pfii romantické úpravû byla hor-

o nepodstatnou dokonãovací práci, nebo je‰tû

ní etáÏ star‰í barokní vûÏe pro technické naru‰e-

spí‰e o nûjakou opravu. Hmota vûÏe prostupuje

4

ní rozebrána a snesena a místo ní vystavûna ny-

bách klá‰tera.

prostor vlastní kaple, je‰tû v˘raznûji v interiéru,

nûj‰í novorománská, nebo zda tato nástavba

pobytu sochafie Jana Webera v blízkosti v té dobû

kde vzniká pomûrnû siln˘ a dramatick˘ tvarov˘

byla zcela novû pfiistavûna na dosavadní vûÏ, kte-

zafiizované stavby svûdãí o jeho tehdej‰í práci pro

kontrast, jistû pÛvodnû zam˘‰len˘. Mohla tak b˘t

rá byla pfiedtím stejnû vysoká jako loì kaple, byÈ

klá‰ter, aã bûÏnû bydlel jinde. Podobné angaÏo-

i souãástí pÛvodního projektu J. B. Santiniho, ne-

se samostatn˘m zastfie‰ením.

vanosti nasvûdãuje i pfiítomnost malífie Schmidta

10

Poznámka v matrice o aktuálním

bo aspoÀ jedné jeho varianty. Plackové klenby

Dne‰ní oltáfi ze ‰tuku a jin˘ch lehãích plastic-

a potvrzuje, Ïe byl umûlcem, kterého klá‰ter

v pfiedsíÀce i v oratofii nad pfiedsíÀkou jsou nápad-

k˘ch materiálÛ (dfievûné ‰palíky, dfievûné uhlí,

dlouhodobû zamûstnával. Zatím je nejdfiíve dolo-

nû vzpínavé, hluboko posazené, v pfiedsíÀce zcela

smotky slámy) vznikl aÏ v roce 1738. Tehdy do-

Ïen v fiíjnu 1720 a opût v fiíjnu 1721 pfiímo v Klad-

bez patek i jen podfiíznutí v omítce, v oratofii s hlu-

stal zaplaceno pomûrnû vysokou sumu 50 zla-

rubech, prakticky jistû pfii v˘zdobû a zafiizování

boko umístûn˘m hrotit˘m podfiíznutím jen málo

t˘ch nejmenovan˘ „Stuccator für den Altar“.

8

mûstského kostela, obnoveného po nedávném

plastick˘m. Typologicky takové klenby ukazují více

Malby na oltáfii by pak mûly tûsnû navazovat, po-

poÏáru.

ke Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi, nástupci Santi-

kud ov‰em uÏ nebyly souãástí star‰ího oltáfie

klá‰ter je jeho podpis s datem 1743 na obrazu

niho ve sluÏbách kladrubského klá‰tera. V pfiedsí-

z roku 1720 (obr. 4, 5, 6). TfiebaÏe sama kniha

ni za hlavním vstupem nového konventu v klad-

úãtÛ kaple neuvádí jména umûlcÛ, nepfiímo je

rubském klá‰tefie, stavûn˘m podle návrhu téhoÏ

máme písemnû doloÏena jinak. V matrice naroze-

■ Poznámky

architekta ve stejnou dobu jako vûÏ kaple v Ostro-

n˘ch ve farnosti Kostelec je k datu 23. fiíjna

4 TamtéÏ.

vû, mají klenby, byÈ odli‰ného pÛdor ysu, v pod-

1738 zapsán kfiest Marie Kláry, dcerky manÏelÛ

5 Státní okresní archiv Tachov, Obecní kronika Ostrova

statû stejné hluboké ukotvení bez patek i profil.

Jana Webera, sochafie, a jeho manÏelky Katefiiny,

u Stfiíbra, GG 1930–1936, s. 13. Tehdy mûla b˘t novû

Jistû tu mohl pozdûj‰í hlavní architekt klá‰tera

tehdy pob˘vajících v Pozorce (p. t. existentibus in

pfiistavûna celá vûÏ, alespoÀ podle této kroniky.

ãásteãnû aktualizovat pÛvodní Santiniho projekt.

Gibacht). Svûdkem kfi tu byl „ornatus Dominus

6 SOkA Tachov, FÚ Kostelec, K 1/09 – Kniha úãtÛ kaple

Ostûní vchodu z oratofie na nûkdej‰í do prostoru

Wenceslaus Schmidt, pictor et civis Planensis“

v Ostrovû, 1801–1938.

vystupující ãást kÛru s balustrádou – obdélné

(slovutn˘ pan Václav Schmidt, malífi a mû‰Èan

7 PAVLÍKOVÁ, Markéta. Zpráva z 1. etapy restaurování ol-

s uchy a v˘kroji horních rohÛ – je bûÏn˘ jednodu-

v Plané u Mariánsk˘ch Lázní). Obec Pozorka, aã

táfie v kapli v Ostrovû. 2009. Restaurátorská zpráva.

ch˘ typ, zde maximálnû dynamizovan˘ sv˘mi pro-

rozkládající se tûsnû pod klá‰terem Kladruby

8 TamtéÏ.

porcemi. Takto tvarovaná ostûní tohoto typu lze

a maximálnû jeden kilometr vzdálená od mûsteã-

9 SOA PlzeÀ, SM (Sbírka matrik) 2239, Kostelec 2 (NOZ

ov‰em najít v díle jak Santiniho, tak i K. I. Dien-

ka Kladruby, patfiila tehdy k farnosti Kostelec.

1701–1744).

zenhofera, dokonce pfiímo na panství kladrub-

Zdá se, Ïe tam mûl klá‰ter nûjak˘ vût‰í hostinec,

10 RY·AV¯, Vratislav. Stavitelská rodina Rohu‰Û z Pfie‰-

ského klá‰tera. Horní etáÏ dne‰ní vûÏe je uÏ slo-

protoÏe právû v Pozorce v tûch letech pob˘vali

tic. In JiÏní PlzeÀsko 8, Blovice : Muzeum jiÏníhko PlzeÀ-

hovû odli‰ná a témûfi jistû novûj‰í. Nejvíce

i ãlenové zednické a stavitelské rodiny Rohu‰Û

ska. 2010, s. 22–24.

pfiipomíná sloh novorománsk˘. Podle obecní kro-

(nûkdy psáno i Rohou‰ nebo Rohous) pÛvodem

11 RY·AV¯, Vratislav. Je‰tû k malífiské v˘zdobû klá‰tera

5

niky mûla b˘t pfiistavûna v roce 1867. Kniha 6

úãtÛ kaple od roku 1801 odkazuje v roce 1868

118

7

9

11

Nejpozdûj‰ím dokladem práce pro

z Pfie‰tic, ktefií tehdy prakticky jistû pracovali na

v Kladrubech. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67,

stavbû nového konventu a zfiejmû i na jin˘ch stav-

ã. 4, s. 327–328. ISSN 1210-5538.


mastr_02_12.qxd

13.4.2012

8:17

Stránka 119

5

4

6


V letech 1774–1776 byla kaple opravována

Autor tohoto krátkého ãlánku zná z pramenÛ mi-

a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba. Po restaurování od-

po úderu blesku, kter ˘ asi podstatnû po‰kodil

nimálnû jeden pfiíklad krytiny pfiímo pfiizdívané na

kryta pod ‰tukovou v˘zdobou iluzivní malba architektury

i kopuli. Zedníci tehdy (1775) mûli novû vyzdít nû-

rub klenby v na‰em prostfiedí – ze stavby farního

rámující obraz – dÛkaz první etapy v˘zdoby kaple. (Foto

jakou kopuli (Kupl) a spolu s pfiidavaãi novû po-

kostela v Drahobudicích (okres Kolín) v letech

M. Pavlíková, 2010)

kr˘t stfiechu (1775, 1776). ProtoÏe pfii opravách

1753–1754, kterou provádûl a moÏná uÏ i pro-


nejsou uvedeni nikde tesafii, n˘brÏ jen zedníci,

jektoval praÏsk˘ architekt Palliardi, nejpravdûpo-

a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba. Po restaurování od-

zamûstnaní i pokr˘váním stfiechy, je prakticky jis-

dobnûji Antonín Fidelis Palliardi.

kryta pod ‰tukovou v˘zdobou iluzivní malba architektury

té, Ïe právû tehdy byla po vyzdûní malé kopule

je v tamních zachovan˘ch písemn˘ch pramenech

rámující obraz – dÛkaz první etapy v˘zdoby kaple. (Foto

v místû nûkdej‰í lucerny osazena stfiecha z pále-

oznaãen jako „tectum italicum“, italská stfie-

M. Pavlíková, 2010)

né kr ytiny pfiímo pfiizdûním na rub celé klenby.

cha.


Zmûnûno bylo i v˘‰kové vyvrcholení stfiechy nad

doby románské a tento druh kr ytiny jistû dobfie

a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba, stav po restaurování.

kaplí – místo dfiívûj‰í makovice (Knopf) byl ve vr-

znal i Antonín Haffenecker, Palliardiho jen o málo


cholu osazen kfiíÏ na nûjakém kamenném pod-

star‰í vrstevník.

stavci, kter ˘ vyrobil v roce 1776 nejmenovan˘ kameník za 3 zlaté.

13

16

17

ZpÛsob krytiny

Byl ale uÏíván v celém Stfiedomofií uÏ od

Sochafi Jan Weber byl dosud záhadnou umû-

Zmínûná novû vyzdívaná

leckou osobností, protoÏe byl znám jen ze dvou

kopule byla témûfi jistû nevelká kopulová klenba

zápisÛ matriky sÀatkÛ v Ka‰persk˘ch Horách.

ve vrcholu vût‰í klenby kaple, osazená zfiejmû na

V únoru roku 1752 se krátce po sobû v tom

Údaje o opravách kaple (Kapell reparatur) v ro-

místû star‰í klasické lucerny a nûco málo okolo

mûstû Ïenili dva bratfii Weberové, Jindfiich

ce 1771 nejsou úplnû jednoznaãné. Neuvádûjí to-

ní, která patfiila k pÛvodní stfie‰e kryté barven˘m

a Ondfiej, a u obou je uvedeno, Ïe jejich otcem

tiÏ, zda zakoupen˘ch 1000 kusÛ ‰indele bylo ur-

‰indelem – potvrzuje to i pomûrnû nízká mzda zed-

byl „Joannes Adam Weber, defunctus statuarius

ãeno na pokr ytí stfiechy vlastní kaple, nebo její

níkÛ. Stavební technici provádûjící aktuální opra-

monasterii kladrubiensis“.

vûÏe. ·indel mûl b˘t tehdy natfien na ãerveno, pro-

vu kaple potvrdili zfietelnou spáru v tûch místech

reticky nebyla pfiipsána Ïádna socha pfiímo

toÏe se souãasnû kupovalo i 20 liber bolusu (ãer-

na rubu obou kleneb a odli‰né, evidentnû doda-

vené hlinky) „zu austreichung der Kupl“ a také lnû-

teãné zdivo kopulky. Kopulka ve vrcholu klenby

n˘ olej, v nûmÏ se bolus mûl rozpustit. ProtoÏe

kaple vykazuje stopy po malbû, zjevnû mlad‰í

■ Poznámky

tehdy ale nejmenovan˘ tou‰kovsk˘ klempífi vyrobil

a z jiné ruky, neÏ je malba klenby kaple. O druhu

12 SOA PlzeÀ, Vs Kladruby, K 1569.

a dodal „Kupl Knopf“, makovici urãenou opût pro

nové kr ytiny referuje aÏ poznámka k opravám

13 TamtéÏ.

„Kupl“, je pravdûpodobnûj‰í, Ïe se pokrytí a ma-

v roce 1791 – tehdy pokr ˘vaã pfieloÏil ‰patnou

14 TamtéÏ.

prejzovou stfiechu, „která spoãívá pfiímo na klen-

15 TamtéÏ.

oltáfie Svaté rodiny v klá‰terním chrámu.

12

kovice t˘kaly spí‰e prostoru kaple samotné.

Pak

14

18

Zatím mu ani teo-

tu lze pfiedpokládat nûjak˘ krov, tfieba jen jednodu-

bû“.

O druhu zasklení oken se rovnûÏ dozvídá-

16 VLâEK, Pavel et al. Encyklopedie architektÛ, stavitelÛ,

chou konstrukci. Termíny uÏívané v barokní dobû

me aÏ z jedné opravy z roku 1794, kdy sklenáfi vy-

zedníkÛ a kameníkÛ v âechách. Praha : Academia, 2004,

15

jsou bohuÏel ãasto víceznaãné, protoÏe i vûÏ se

mûnil 10 sklenûn˘ch terãíkÛ za nové.

nûkdy oznaãovala termínem Kupl. V tomto pfiípadû

opravy kaple po úderu blesku uÏ byl hlavním klá‰-

V dobû

17 Státní okresní archiv Kolín, Farní úfiad Drahobudice,

je to ale málo pravdûpodobné.

terním architektem Antonín Haffenecker z Prahy.

Pamûtní kniha fary.

s. 466. ISBN 80-200-0969-8.


119

mastr_02_12.qxd

13.4.2012

8:17

Stránka 120

v areálu kladrubského klá‰tera, nanejv˘‰ jen

Nakonec ani kompozice oltáfie se silnû zdÛraz-

I mal˘ krajinn˘ motiv na malbû oltáfiního obrazu

velmi vágnû dvû sochy dosud nejvíce anonymní

nûnou plastickou sloÏkou nevyluãuje Lazara Wid-

v Ostrovû (obr. 4), kter˘ byl nedávno odkryt, uka-

– socha Panny Marie v západním ‰títu klá‰terní-

manna jako moÏného navrhovatele celého oltáfie.

zuje naprosto stejné zobrazovací schéma i ruko-

ho chrámu z roku 1716 a nadÏivotní socha sv.

Je o nûm obecnû známo, Ïe navrhoval fiadu oltá-

pis malby stromÛ a kopce v dálce, jaké jsou patr-

Benedikta nad severním boãním ‰títem, zatím

fiÛ, jejichÏ plastickou sloÏku vût‰inou i sám pro-

né v obou protûj‰kov˘ch malbách v klá‰terním

bez datování.

19

V˘‰e uveden˘ zápis kfitu z podzi-

vádûl, anebo navrhl oltáfi a vyrobil jeho model, ja-

chrámu v Kladrubech, a také stejnû mûkkou a ne-

mu roku 1738 ãiní Weberovo autorství oltáfie

ko v pfiípadû jednoho z jeho posledních dûl,

pfiíli‰ kontrastní barevnou skladbu

v kapli v Ostrovû z téhoÏ roku silnû pravdûpodob-

hlavního oltáfie dûkanského kostela ve Stfiíbfie.

22

n˘m (obr. 9). O to více, Ïe je tu ve stejném zápise

Zajímav˘m plastick˘m prvkem jsou tu kar yatidy

o kfi tu Weberova dítûte uveden i malífi Schmidt

andûlÛ, flankujících nahofie oltáfiní obraz. Taková

■ Poznámky

z Plané, pro klá‰ter dlouhodobû pracující. Techni-

syntéza letícího andûla a pohanské karyatidy není

18 SOA PlzeÀ, SM 2064, Ka‰perské Hory 19.

ka provedení oltáfie je sice hlavnû ‰tukatérská,

v dobové tvorbû pfiíli‰ obvyklá. Má ji ale napfiíklad

19 RY·AV¯, Vratislav. Nové nálezy k sochafiské v˘zdobû

ale ne v˘hradnû – vyuÏívá i rÛzné jiné materiály,

zajímav˘ dfievûn˘ boãní oltáfi sv. KfiíÏe z kostela

klá‰terního areálu v Kladrubech. Zprávy památkové péãe.

nûkde dokonce stejné jako u obou protûj‰kov˘ch

v Oseku u Rokycan (obr. 8), dodateãnû tam doda-

2000, roã. 60, s. 160 ad., konkrétnû na s. 166. ISSN

oltáfiÛ v transeptu klá‰terního chrámu, které vy-

n˘ ze zru‰eného dominikánského klá‰tera v Plz-

1210-5538.

tvofiil slavn˘ bavorsk˘ sochafi a architekt Egidius

ni,

Quirin Asam.

20

Takové dílo je daleko spí‰e prací

23

pro kter ˘ Widmann pravdûpodobnû vyrobil

alespoÀ vût‰inu oltáfiÛ v roce 1739.

24

I umístûní

28

(obr. 12, 13).

20 PAVLÍKOVÁ, M., cit. v pozn. 7. 21 RY·AV¯, V., cit. v pozn. 19.

sochafiskou neÏ bûÏn˘ ‰tukatérsk˘ reliéfní dekor,

andûlÛ-karyatid je tu shodné, po bocích hlavního

22 Národní archiv v Praze, APA D 36, 1768, III, kar t.

byÈ v ménû obvyklé technice.

oltáfiního obrazu. Osecky oltáfi sice v roce 1999

1443. Publikoval uÏ KOVA¤ÍK, Viktor. Sochafi Lazar Wide-

V reliéfní scénû smrti sv. Benedikta v nástavci

25

pfiipsal M. Pavlíãek dílnû M. B. Brauna

s datová-

mann (1697–1769) a jeho dílo v západních âechách. Pl-

oltáfie je dominantním motivem hlava a poprsí

ním kolem roku 1735 pouze na základû slohové

zeÀ : PlzeÀsk˘ kraj, 2006. ISBN 80-239-7119-0, která je

svûtce. Za ním pak vystupují men‰í hlavy mnichÛ

podobnosti andûlÛ-karyatid s atlanty hlavního por-

vlastnû doplnûnou diplomovou prací Mé vlastní archivní

benediktinÛ, ktefií zfiejmû sv. Benedikta nesou na

tálu kostela sv. Mikulá‰e v Praze, za aktuálního

zji‰tûní ke vzniku tohoto oltáfie. V mém osobním archivu

nosítkách, protoÏe jsou umístûny ponûkud níÏe

stavu poznání (slohová blízkost ranûj‰ího Wid-

nálezÛ nese datum podstatnû star‰í, pfiesnû 5. 8. 1999.

(obr. 11). Typologie hlav v‰ech zobrazen˘ch osob

manna Braunovi, písemnû doloÏené oltáfie pro pl-

23 PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království ãeské-

je tu silnû vyhranûná – svat˘ Benedikt jako dlou-

zeÀské dominikány ve slabecké farní kronice /viz

ho IV. Vikariáty: Kolínsk˘ a Rokycansk˘. Praha : Dûdictví

hotváfin˘ stafiec s vysok˘m ãelem, se spl˘vajícím

pozn. 23/) se tu v‰ak jeví Widmann jako autor

sv. Jana Nepomuckého, 1910, s. 199, bez ISBN. „Faráfi

hust˘m plnovousem a silnû plastick˘m hust˘m

podstatnû pravdûpodobnûj‰í.

Engelthaler…od jedné vdovy v Plzni obdrÏel pro kostel

oboãím, postavy mnichÛ s nápadnû kulat˘mi hla-

Slohov˘ rozbor maleb by byl za souãasného

vami ãi obliãeji a mûkk˘mi kulat˘mi bradami.

stavu restaurátorsk˘ch prací pfiedãasn˘. UÏ teì je

dominikánského v Plzni.“

Zvlá‰tû v pfiípadû hlavy sv. Benedikta nelze ne-

ale moÏná aspoÀ ta nejzákladnûj‰í formálnû srov-

24 Archiv mûsta Plznû, Dominikánsk˘ klá‰ter v Plzni

vzpomenout na velmi podobnû, ba v podstatû stej-

návací anal˘za. V úvahu pfiichází v první fiadû ur-

1300–1950, inv. ã. 165, sign. If 62 – Epitome sive de-

nû interpretované hlavy nûkter˘ch soch plzeÀské-

ãení vztahu k malbám Cosmy Damiana Asama,

scriptio historica conventus Plsnensis s. Margarethae…,

ho sochafie Lazara Widemanna (Widmanna).

kter˘ tehdy je‰tû Ïil a tvofiil a pouhé tfii roky pfied

do roku 1749, pÛvodní latinsk˘ rukopis, s. 138–139.

V zásadû stejnû vytvarovaná je hlava dfievûné so-

vznikem ostrovského oltáfie, na podzim roku

V. Kovafiík ve své v˘‰e zmínûné monografii L. Widemanna

chy sv. Pavla z kostela v Îinkovech, která vznikla

1735, je písemnû opût doloÏen v Kladrubech.

nûkdy ve druhé polovinû 30. let 18. století. Je‰tû

Po odkrytí pfiemaleb dvou nejdÛleÏitûj‰ích postav,

kéty klá‰tera plzeÀsk˘ch dominikánÛ se lze setkat v kos-

nápadnûj‰í podobnost vystupuje u hlavy Boha Ot-

andûla nesoucího Pietu a modlícího se andûla, je

telech ve Slabcích (okres Rakovník) a v KoÏlanech (okres

ce, dfievûné plastiky kolem roku 1747 z postran-

moÏné jednoznaãnû konstatovat, Ïe obû tyto po-

PlzeÀ-sever), s odkazy na prameny, hlavnû na farní kroni-

ního oltáfie sv. Jiljí na Konopi‰ti (obr. 7), blízká po-

stavy neodpovídají Asamovû velmi vyhranûné ty-

ku kostela ve Slabcích. T˘Ï autor také jako první pfiipsal

dobnost je rovnûÏ zfiejmá u dfievûné sochy sv.

pologii ani tvarovû, ani barevnû. I co do iluzivní

pravdûpodobné autorství tûchto soch L. Widmannovi.

Ivana tamtéÏ, s datováním opût kolem roku

objemové modelace jsou plo‰‰í a jednodu‰‰í, dá

25 PAVLÍâEK, M. K dílu M. B. Brauna. In Umûní. Praha :

1747. Nejtûsnûj‰í podobnost – nejen v celku, ale

se dokonce fiíci naivnûj‰í, a také jejich paleta (ba-

Ústav dûjin umûní AV âR, 1999, roã. 47, ã. 3, s. 195 ad.,

i ve zpÛsobu artikulace oãí, oboãí, vlasÛ, vousu,

revná skladba) je odli‰ná, mûkãí a ménû kon-

konkrétnû na s. 200–201. ISSN 0049-5123.

nápadnû vysokého a ‰irokého ãela i tváfií – je pa-

trastní (obr. 10). Naopak se obû tyto figury znaã-

26 RY·AV¯, Vratislav. Dal‰í nálezy k architektufie, sochafi-

trná u dnes jiÏ neexistující, ale na‰tûstí dobfie fo-

nû blíÏí podobn˘m postavám ze znám˘ch

ství a malífiství v klá‰terním areálu v Kladrubech. In Zprá-

tograficky dokumentované pískovcové sochy sv.

Schmidtov˘ch maleb. Modlící se andûl silnû pfii-

vy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 2, s. 119 ad. ISSN

Benedikta na námûstí v Pfie‰ticích z roku 1729

pomíná podobnou dívãí postavu z nástûnné malby

1210-5538.

(obr. 10). Tady je Widmann jako autor jen silnû

severní boãní strany transeptu klá‰terního chrá-

27 O slohov˘ch souvislostech Schmidtov˘ch maleb

pravdûpodobn˘, ve sluÏbách klá‰tera je zatím pí-

mu v Kladrubech, také s podobn˘m vûncem ve

i o Schmidtov˘ch moÏn˘ch osobních vztazích s C. D. Asa-

semnû doloÏen k roku 1733 a je‰tû 1734 (v led-

vlasech, i kdyÏ tam z bíl˘ch lilií (obr. 11). Tuto

mem nejdfiíve PREISS, P. Freskafiské dílo Václava S. T.

nu toho roku tam mûl rozdûlanou nûjakou prá-

a zfiejmû i protûj‰kovou malbu sice asi navrhl je‰-

Schmidta. Minulostí Plznû a PlzeÀska II. 1959, s. 89 ad.

Ale i nápadnû kulaté hlavy a obliãeje mnichÛ

tû C. D. Asam, ale provedl ji uÏ jin˘ malífi, nejprav-

Bez ISSN. O. Weigmann v Allgemeines Lexikon der bilden-

s mûkk˘mi obl˘mi bradami mají úzkou vazbu na

dûpodobnûji právû V. S. T. Schmidt, tehdy uÏ nû-

der Künstler (II, Leipzig 1908, s. 171) uvedl, Ïe Cosmas

charakteristickou typologii velkého mnoÏství soch

kolik let ãinn˘ pro klá‰ter v Kladrubech, kter˘ mûl

Damian Asam, uÏ jako dvorní malífi, byl v roce 1723 povû-

svûtcÛ téhoÏ sochafie.

slohovû a zfiejmû i osobnû k Asamovi blízko.

21

ci).

120

26

27

Oseck˘ oltáfi sv. KfiíÏe, pocházející ze zru‰eného kostela

na s. 31–32 uvádí, Ïe s oltáfii nûkdej‰ího kostela sv. Mar-

fien biskupem ve Freisingu v˘malbou tamního dómu.


mastr_02_12.qxd

13.4.2012

8:18

Stránka 121

Obr. 7. Konopi‰tû (okres Bene‰ov), kostel sv. Jakuba a Filipa hlava Boha Otce, dfievûné plastiky z postranního oltáfie sv. Jiljí, kolem roku 1747. (Reprofoto) Obr. 8. Osek u Rokycan (okres Rokycany), kostel Nanebevzetí Panny Marie dfievûn˘ boãní oltáfi sv. KfiíÏe. (Reprofoto) Obr. 9. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, oltáfi, detail malífiského rukopisu. (Foto M. Pavlíková, 2010) Obr. 10. Pfie‰tice (okres Jihlava), pískovcová socha sv. Benedikta na námûstí, 1729. ( Reprofoto)

7

Obr. 11. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, nástavec s reliéfem sv. Benedikta, stav po restaurování. (Foto M. Pavlíková, 2010) Obr. 12. Kladruby u Stfiíbra (okres Tachov), klá‰terní chrám, nástûnná malba severní boãní strany transeptu. (Foto M. Pavlíková, 2009) Obr. 13. Kladruby u Stfiíbra (okres Tachov), klá‰terní chrám, nástûnná malba jiÏní boãní strany transeptu. (Foto M. Pavlíková, 2009) 10

Malby na klenbû kaple je zatím pfiedãasné posuzovat. Rámcovû je tu v‰ak uÏ nyní moÏno s jistotou vylouãit C. D. Asama. Pov‰echnûj‰ím, nûkde aÏ témûfi schematizujícím rukopisem a také podstatnû rustikálnûj‰í, ménû akademickou typologií tváfií jsou podstatnû bliÏ‰í v˘‰e uvedenému V. S. T. Schmidtovi (obr. 1, 2, 3), kter˘ byl dlouho

8

9

ve sluÏbách kladrubského klá‰tera. Dobu maleb klenby je zatím velmi tûÏké pfiesnûji datovat. Pokud uÏ byly souãástí kaple vysvûcené na svátek sv. Václava, koncem záfií 1720, Schmidta jako malífie by to zcela nevylouãilo – jeho pfiítomnost jako svûdka jednoho kfitu v Kladrubech v fiíjnu téhoÏ roku, jak bylo uvedeno uÏ dfiíve,

29

svûdãí

o nûjaké jeho tehdej‰í práci v místû nebo jeho blízkosti. Jistû je ov‰em moÏné pfiedpokládat, Ïe malby vznikly tfieba i nûkolik let po vysvûcení kap12

le, uÏ jen proto, Ïe taková práce b˘vala finanãnû nákladná. Malby v novûj‰í kopulce ve vrcholu klenby kaple, nejdfiíve z roku 1775 nebo 1776, uÏ musel provést nûkdo jin˘.

■ Poznámky 28 Na základû formálnû srovnávací anal˘zy, pfiedev‰ím s nástropní malbou velkého sálu zámku v Rab‰tejnû nad Stfielou (PlzeÀ-sever), kterou nejspí‰e provedl J. F. Bollenschlägel, byl autorem tohoto ãlánku konstatován pod-

11

13

statn˘ rozdíl pfiedev‰ím v barevné skladbû. Své star‰í, jen velmi rámcové naznaãení, Ïe tento malífi a ‰tafír mohl provést malby v transeptu kladrubského klá‰terního kostela, tím autor tohoto pfiíspûvku vylouãil. Viz RY·AV¯, V., cit. v pozn. 26. Tam i odkaz na pramen dokládající práci F. B. Bollenschlägela pro zámek v Rab‰tejnû. 29 Viz pozn. 11, tam i odkaz na prameny.


121

Ostrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha

Recommend Documents