Ostravská univerzita Ostrava 4.3.2009 Univerzita pořádá debatu o větrnících................................................................................................................. 3 4.3.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský (ama)
Výzkumník z Bašky hledá systém, jak rozeznávat lidské tváře ........................................................................ 3 4.3.2009 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský DENISA TELAŘÍKOVÁ
Zkoumám umělou inteligenci ............................................................................................................................... 3 4.3.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský (den)
3.3.2009 Krnovští studenti za úspěch v soutěži pojedou do Bruselu ............................................................................. 4 3.3.2009 Bruntálský a krnovský deník str. 2 Zpravodajství - Bruntálsko a Krnovsko JIŘÍ KRUŠINA
O přírodě v Technickém muzeu ........................................................................................................................... 5 3.3.2009 Horizont str. 8 Region ČESLAV GAMROT
Nové centrum pomůže nejen sportovcům .......................................................................................................... 5 3.3.2009 Moravskoslezský deník str. 3 Ostrava ANDREA WANTULOVÁ
Špičkový vědec a literát Dittmar Chmelař je nevinný ........................................................................................ 6 3.3.2009 Moravskoslezský deník str. 7 Krimi (per)
V Hovorech s... bude Aleš Hudeček..................................................................................................................... 6 3.3.2009 Moravskoslezský deník str. 3 Ostrava (mrš)
V Ostravě by měl být unikátní superpočítač ....................................................................................................... 6 3.3.2009 Moravskoslezský deník str. 3 Ostrava BŘETISLAV LAPISZ
I v hornické krajině je vidět kus přírody……………………………………………………………………………….7 3.3.2009 Týdeník Havířovsko str. 5 Kultura (bud)
1
2.3.2009
Tři vernisáže ve Chvalském zámku...................................................................................................................... 7 2.3.2009 Pražský deník str. 2 Z metropole (von)
28.2.2009 K soudu míří jeden z největších případů bankovního pirátství v České republice ........................................ 8 28.2.2009 Moravskoslezský deník str. 7 Kriminalita JAROSLAV PERDOCH
26.2.200 Výstava ukáže skrytou přírodu………………………………………………………………………………………….8 26.2.2009
Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský (baď)
25.2.2009 Rezidenčnímu developmentu chybí pobídky pro investory .............................................................................. 9 25.2.2009 Konstrukce str. 58 Ekonomika staveb a development Vítězslav Fejfar
24.2.2009 O prestižní postavení mezi vysokými školami usiluje Ostravská univerzita.................................................10 24.2.2009 ČT 1 str. 10 18:00 Události v regionech - Ostrava
2
Ostravská univerzita Ostrava 4.3.2009
Univerzita pořádá debatu o větrnících 4.3.2009
Mladá fronta DNES
str. 1 Kraj Moravskoslezský
(ama)
UDÁLOSTI OSTRAVA Co přinese obcím Veselí a Dobešov blízko Oder na Novojičínsku plánovaná výstavba větrného parku? Jaký budou mít větrníky dopad na podhorskou krajinu? Na toto téma přijdou dnes od půl šesté odpoledne na Ostravskou univerzitu debatovat zástupci investora, krajského úřadu, Vysoké školy báňské Technické univerzity či třeba občanských sdružení Oderské vrchy a Šťastný život. Debata je součástí cyklu Ostravsko a jeho životní prostředí, koná se v učebně K101 katedry fyzické geografie a geoekologie. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Morava a Slezsko
Výzkumník z Bašky hledá systém, jak rozeznávat lidské tváře 4.3.2009
Mladá fronta DNES
str. 4 Kraj Moravskoslezský
DENISA TELAŘÍKOVÁ
Baška - Mladý student z Bašky u Frýdku-Místku, Dominik Maxmilián Ramík, se věnuje základnímu výzkumu rozeznávání lidských tváří. Kromě toho, že bádá a studuje, toulá se v rámci studia a poznávání nových zemí i po světě. Ve 4. ročníku oboru Informační systémy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity se na škole přihlásil na výměnný zahraniční studijní pobyt přes program Evropské unie s názvem Erasmus. V rámci něj odcestoval v letním semestru na čtyři měsíce do irského Dublinu. „Erasmus byl pro mě obrovskou zkušeností s prací v mezinárodním týmu. Na irské univerzitě je naprosto odlišný systém od toho našeho. Více je studium propojeno s praxí,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletý Ramík s tím, že ho pobyt popostrčil k plánované kariéře. „Od nového studijního roku chci pokračovat ve svém výzkumu ohledně rozeznávání lidských tváří a udělat si doktorát. Přemýšlím hlavně nad francouzskou univerzitou. Rád bych také pokračoval v publikování výsledků vlastního výzkumu jako dosud,“ plánuje nadějný absolvent Ostravské univerzity. Foto popis| NA CESTÁCH. Dominik Ramík (vpravo) se spolužákem z Ostravské univerzity při svém pobytu v Dublinu. Foto autor| FOTO: ARCHIV DOMINIK RAMÍK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Morava a Slezsko
Zkoumám umělou inteligenci 4.3.2009
Mladá fronta DNES
str. 1 Kraj Moravskoslezský (den)
3
Baška - „Kdyby se vám zdály mé formulace poněkud zvláštní, nepříliš česky správné, tak se nelekejte a doptejte se,“ upozorňuje hned v úvodu našeho povídání o jeho studijním výzkumu čtyřiadvacetiletý Dominik Maxmilián Ramík z Bašky u Frýdku-Místku. Příčinou jazykového „zmatku“ absolventa magisterského oboru Informační systémy Ostravské univerzity jsou jeho cesty do zahraničí. Z toho posledního sedmiměsíčního pobytu se vrátil před nedávnem. „Rozkoukával jsem se u přátel v Oceánii. Loni jsem odpromoval a rozhodl se na chvíli si odpočinout, načerpat síly a inspiraci do dalšího studia a výzkumu. Hovořil jsem 7 měsíců hlavně francouzsky,“ vysvětluje mladík. Na začátku 2. ročníku se Dominik Maxmilián Ramík začal zajímat o lidské neuronové sítě a umělou inteligenci. „Snažil jsem se simulovat pochody v lidském mozku a použít je pro svůj systém, ve kterém usiluji o rozeznávání lidských tváří,“ popisuje oblast svého bádání Ramík. Klíče nahradí počítač K čemu by měl tento univerzitní výzkum sloužit? „Jedná se o ochranu lidských údajů. Řeknu vám příklad: Když přijdete do kanceláře, tak abyste se dostali dovnitř, potřebujete kód nebo klíč. Ten můžete buď zapomenout či ztratit. Svou tvář, oko či otisky prstů vám ale pravděpodobně nikdo nevezme. Bylo by to moc komplikované. Problém vidím jen v plastických operacích,“ zaníceně vypráví mladý výzkumník. Jeho výzkum souvisí s biometrikou, tedy vědou, která zkoumá to, jak se někam dostat, nebo ověřit osobu. Ne však na základě toho co má, ale co je - čím je. Otisky prstů se k identifikaci člověka používají už běžně. Vzorky oka či rozeznávání lidských tváří jsou zatím v plenkách, ve fázi výzkumů světových univerzit a vývojových laboratoří. „Je to tak trošku science fiction. Ale stačí si vzpomenout na knihy Julesa Verna. Spoustu věcí předvídal dopředu. I ve filmech se setkáte s tímto rozeznáváním lidí. Například ve filmu Minority report či v Gattace. (Viz Výzkumník... str. C4) Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Morava a Slezsko
3.3.2009
Krnovští studenti za úspěch v soutěži pojedou do Bruselu 3.3.2009
Bruntálský a krnovský deník
str. 2 Zpravodajství - Bruntálsko a Krnovsko JIŘÍ KRUŠINA
Studenti Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu Krnov obstáli v soutěži o studijní cestu do Evropského parlamentu. Jejich sportovní projekt rozhýbal a pobavil celou školu. Krnov/ Studentky Barbora Foltýnová, Katka Lašáková a jejich spolužák Adam Martinec se jako tým Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu Krnov (SOŠ DCR) pod vedením učitelky Ziny Dvořákové přihlásili do celostátní soutěže o prestižní zájezd. V soutěži, kterou vyhlásil portál www.dvorek.eu pod patronátem Zuzany Roithové si již v minulém roce vybrali téma „Ve zdravém těle zdravý duch.“ Celá soutěž byla rozdělena do tří kol. V prvním museli studenti vypracovat rešerši zdrojů, které se vztahují ke zvolenému tématu. „V prvním kole jsme získali čtrnáct bodů z dvaceti. Byli jsme trošku zklamaní, ale nic jsme nevzdávali,“ řekla členka týmu Barbora Foltýnová. Druhé kolo měli daleko lepší, jelikož jim rozhovor s odborníkem vynesl plných dvacet bodů. „Pro rozhovor jsme si vybrali dva odborníky. Prvním z nich byl Ivan Foltýn známý krnovský horolezec, který pokořil spoustu světových vrcholů. Druhou námi vybranou osobou byl Krnovák Oldřich Mičan, který přednáší na katedře tělovýchovy a sportu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity,“ sdělila Katka Lašáková. Studentům dopravní školy vyšel skvěle také vlastní projekt „Škola v pohybu.“ Svým spolužákům připravili v půlce února týdenní akci, která útočila na mnohdy nesprávný postoj ke sportu a pohybu. „Na každý den jsme připravili okolo dvaceti letáků, které jsme rozvěsili po celé škole, to znamená ve třech tříposchoďových budovách. V pondělí naši spolužáci srovnávali kalorie spálené běžnými denními činnostmi a kalorie získané dobrotkami v porovnání s běžnou stravou. V úterý se mohli všichni bavit nad kuriozitami, rekordy a vtípky z oblasti sportu,“ uvedl Adam Martinec. Ve středu museli třeťáci zvládnout v hodinách tělocviku netradiční štafety. Ostatní studenti mohli hádat nad snímky rozmístěnými po škole, který z
4
učitelů je na nich zvěčněn za mlada v pohybu či sportu. Ve čtvrtek byli tito učitelé odhaleni a pátek byl věnován anketě, kdy tým zjišťoval, jak se jejich projekt líbil. „Týdenní snažení celému týmu přineslo 39 bodů, čtvrté místo v celostátní soutěži a zájezd do Bruselu. Návštěva Bruselu, Lucemburku i Evropského parlamentu se uskuteční mezi 15. až 20. březnem. Celému týmu děkujeme za reprezentaci školy, blahopřejeme a přejeme šťastnou cestu,“ řekl Zdeněk Klein, ředitel školy. Foto popis| STUDENTI KRNOVSKÉ ŠKOLY navštíví Evropský parlament. Jejich finančně nenáročný projekt skončil v republice na čtvrtém místě a přitom svojí originalitou zaujal stovky spolužáků. Foto autor| Foto: SOŠ DCR Krnov Region| Severní Morava Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zpravodajství - Bruntálsko a Krnovsko; 02 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Zpravodajství - Bruntálsko a Krnovsko; 02 ID| 1aca0417-7cc2-48ce-a315-abe6e48b0f4f
O přírodě v Technickém muzeu 3.3.2009
Horizont
str. 8 Region
ČESLAV GAMROT
PETŘVALD / Nová výstava pod názvem Skrytá příroda v hornické krajině započala ve čtvrtek v Technickém muzeu v Petřvaldě a potrvá do 27. září. Karvinsko díky hlubinné těžbě uhlí po dvě století mění přírodu. Vzniká krajina kontrastů, na dohled Beskyd se rozkládají rozsáhlé plochy zdevastovaného území. Navzdory tomu i zdejší příroda stojí za pozornost. „Před několika lety došlo na Karvinsku k senzačnímu objevu jednoho druhu vážky, který byl padesát let považován za vyhynulý,“ uvedla Ivona Horká z katedry biologie a ekologie Ostravské university, která je spolupořadatelem výstavy a zapůjčila část exponátů. Okres Karviná je zajímavý nejen těžními věžemi, ale také množstvím rybníků a mokřad. Navíc se nachází na migrační trase tažných ptáků. Původně celé území pokrývaly lesy, dnes tu rostou na rozloze 14 procent území, převládají v nich listnaté stromy. Jen v okolí Dolní Lutyně se rozkládá málo osídlená plocha s rozlehlými poli, remízky a lesíky. „Z rostlinných druhů si pozornost jednoznačně zaslouží židovník evropský z čeledi tamaryškových, v naší zemi se vyskytuje pouze na Karvinsku a Frýdeckomístecku,“ tvrdí botanik Muzea Těšínska Miroslav Skarka. Podle jeho názoru je důležitá ochrana také nechráněných přírodních území. „Pokud se krajina rozpadá, vymezený kousek rezervace ho nespasí. Pokud je jeden přírodní druh soustředěn pouze na jednom místě, postupně zdegeneruje,“ popisuje úskalí ochrany přírody Skarka. Za zmínku stojí, že v září 2003 se v orlovském lese objevily stopy po návštěvě medvěda hnědého. Před několika lety se v řece Lučině objevili bobři a jejich výskyt byl zaznamenán i na území městských částí Ostravy Radvanic a Bartovic, stejně jako ve Stonávce nedaleko jejího ústí do Olzy. Ochránci přírody často nacházejí stopy vydry říční, ale zatím chybí důkaz, že se tady usídlila na trvalo. Na Karvinsku žijí rovněž ondatry pižmové, dravec moták pochop a náš nejhojnější had - užovka obojková, která dorůstá délky až 120 cm. Foto popis| PIETNÍ MÍSTO. Sloupová kaplička připomíná smrt italského dělníka, který zahynul při stavbě mostu. Foto popis| POCTA ZAVRAŽDĚNÝM. Památník na počest tří chlapců, které zastřelili němečtí okupanti za pomoc partyzánům. Nejmladšímu bylo pouhých 14 let.
Nové centrum pomůže nejen sportovcům 3.3.2009
Moravskoslezský deník
str. 3 Ostrava
ANDREA WANTULOVÁ
Lidé si v něm budou moci nechat diagnostikovat složení vlastního těla či začít řešit obezitu
5
Ostrava/ V České republice naprosto ojedinělé Centrum diagnostiky lidského pohybu vyrostlo na Varenské ulici v Moravské Ostravě. Zařízení spadající pod Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity bude od konce dubna nabízet služby nejen vrcholovým sportovcům a sportovním klubům, ale také široké veřejnosti. „Lidé si zde budou moci po telefonické nebo internetové objednávce nechat diagnostikovat složení vlastního těla, tedy podíl tuků a svalové hmoty, začít řešit problém s obezitou či podváhou nebo monitorovat svůj zdravotní stav,“ vysvětlil vedoucí centra Daniel Jandačka. Unikátnost zařízení spočívá podle jeho dalších slov v tom, že člověk, který sem přijde, absolvuje všechna potřebná vyšetření na jednom místě. „Jiná centra v České republice jsou zaměřena na jednotlivé výzkumy,“ dodal vedoucí. Sportovci si zde budou moci nechat vypracovat také takzvaný Sporttester, který umožňuje správné plánování pohybové aktivity pomocí spiroergometrického vyšetření. Ceny jednotlivých služeb se budou odvíjet od náročnosti vyšetření. Analýza složení těla tak například vyjde na dvě stě padesát korun, Sporttester na devět set korun. Historie nového centra sahá až do roku 2000, kdy docent Vojtěch Gajda založil při Ostravské univerzitě Laboratoř motoriky člověka. Právě z tohoto pracoviště vzniklo dnešní Centrum diagnostiky lidského pohybu, jehož slavnostní otevření proběhne 29. dubna v 11 hodin. Region| Severní Morava
Špičkový vědec a literát Dittmar Chmelař je nevinný 3.3.2009
Moravskoslezský deník
str. 7 Krimi
(per)
ZAZNAMENALI JSME Ostrava/ Nevinen! Takový rozsudek si včera u Krajského soudu v Ostravě vyslechl čtyřiapadesátiletý špičkový český vědec, básník a autor sci-fi příběhů Dittmar Chmelař. Lékař - mikrobilog - se před soud dostal kvůli údajnému zpronevěření většího množství přípravků sloužících k různým vyšetřením. Údajně se tak stalo v době, kdy Chmelař působil jako vedoucí oddělení bakteriologie Zdravotního ústavu Ostrava. Škodu státní zástupce vyčíslil na více než pět milionů korun. Chmelař obžalovaný z trestného činu zpronevěry po celou dobu tvrdil, že je nevinný. Podle něj se všechny specifické přípravky, které se prakticky nedaly téměř nikde udat, spotřebovaly při vyšetření. V evidencích však vládl nepořádek. Vinu se proto někdo pokusil svalit na Chmelaře. Chmelař patří k předním vědcům. Mimo jiné počátkem devadesátých let pracoval jako vedoucí Referenční laboratoře České republiky pro anaerobní bakterie. Po nuceném odchodu ze Zdravotního ústavu Ostrava nastoupil do Laboratoře lékařské mikrobiologie v nemocnici ve Frýdku-Místku. Na svých internetových stránkách, kde informuje o svém dosavadním působení, má také jako obor činnosti uvedenu detekci biologických zbraní hromadného ničení. O mikrobilogii přednáší i na Ostravské univerzitě. Je znám také jako básník a spisovatel. Region| Severní Morava
V Hovorech s... bude Aleš Hudeček 3.3.2009
Moravskoslezský deník
str. 3 Ostrava
(mrš)
Ostrava/ V rámci nového cyklu Hovory s... připravila Galerie výtvarného umění v Ostravě besedu s výtvarníkem Alešem Hudečkem. Akce se koná ve čtvrtek 5. března 2009 od 16 hodin v prostorách badatelny knihovny Galerie výtvarného umění v Ostravě na Poděbradově ulici. Vstup je zdarma. Hudeček (nar. 31. 5. 1973) studoval na SUPŠ v Uherském
6
Hradišti a na katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity. Je členem výtvarné skupiny VY3. Vyučuje malbu na SUŠ, žije v Ostravě. V centru jeho zájmu jsou vedle malby především vizuální média, kresba, psaní hudby a paleozoologie. Zájemci se s jeho tvorbou mohou seznámit od 5. března v Galerii Beseda. Na snímku je ukázka z tvorby Aleše Hudečka, obraz s názvem Černá káva Foto popis| Region| Severní Morava
V Ostravě by měl být unikátní superpočítač 3.3.2009
Moravskoslezský deník
str. 3 Ostrava
BŘETISLAV LAPISZ
Cena projektu se pohybuje kolem dvou miliard korun Ostrava/ Vysoká školy báňská Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Ústav geoniky Akademie věd České republiky se podílejí na projektu, jehož cílem je vybudovat v Ostravě velké a moderní počítačové centrum. Cena projektu se pohybuje kolem dvou miliard korun. Podle Jana Vituly, vrchního ředitele strukturálních fondů na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, by mohly k pořízení počítačového centra výrazně přispět peníze z evropských strukturálních fondů. „V průmyslu, ale i ve společnosti stále narůstá počet složitě řešených operací. S tím souvisí nutnost vytvořit v České republice moderní počítačové centrum, jehož základem budou superpočítače a které umožní inovace v moderních technologiích,“ uvedl Vitula. Podle něj by vybudováním tohoto centra Česká republika vystoupila z konkurenční nevýhody, kterou doposud vůči okolním státům má. Po náročném vyhodnocování doporučilo ministerstvo projekt k další přípravě jako kandidáta na čerpání peněz z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. „Špičkoví odborníci by zde vyvíjeli nové a netradiční výpočetní metody v klíčových oblastech moderní vědy,“ upřesnil dále Vitula. Hlavním přínosem projektu IT4Innovations je podle něj vytvoření jedinečné struktury národního a mezinárodního významu zaměřené na klíčové oblasti vědy a výzkumu. „Výsledky a výstupy práce specializovaných odborníků mohou pomoci ve zvládání krizových situací, jako jsou například povodně nebo dopravní nehody. Superpočítač totiž dokáže kritické momenty vymodelovat,“ uvedl dále Vitula. Podle něj by v novém centru mohly najít uplatnění až dvě stovky odborníků. Vedoucím projektu je děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Ivo Vondrák. Nové počítačové centrum by mohlo zahájit provoz v letech 2012 až 2013. Region| Severní Morava
I v hornické krajině je vidět kus přírody 3.3.2009
Týdeník Havířovsko
str. 5 Kultura
(bud)
PETŘVALD - Muzeum Těšínska a katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě pořádají společnou výstavu Skrytá příroda v hornické krajině. Můžete shlédnout vybrané druhy organismů obývajících toto území a dozvědět se mnoho zajímavých informací nejen o jejich životě, ale i o výzkumu přírody a potřebách její ochrany. „Uhlí v posledních zhruba dvou stech letech vytvářelo osudy přírody a obyvatel tohoto regionu. Místy krajina, převážně v posledních desetiletích, doslova připomínala měsíční krajinu. Přesto i zde můžeme nalézt mnohé přírodní krásy. Rozkládají se tady lesní porosty s krásnými vysokými buky a borovicemi. I takovou tvář může mít Karvinsko,“ informují organizátoři výstavy. Expozici si můžete prohlédnout až do 27. září tohoto roku od úterý do pátku od 9 do 12.30 a od 13 do 17 hodin, v sobotu od 9 do 13 hodin a v neděli od 13 do 17 hodin.
7
2.3. 2009
Tři vernisáže ve Chvalském zámku 2.3.2009
Pražský deník
str. 2 Z metropole
(von)
Chvaly/ Nové městské centrum Prahy 20, kulturní památka Chvalský zámek, ve spolupráci s Národním muzeem připravily vernisáž hned tří výstav věnovaných knižní tématice a knižní vazbě. Zítra od 17 hodin zde bude oficiálně zahájena výstava knižních vazeb a bibliofilií Miroslavy a Lubomíra Krupkových, která potrvá až do 12. dubna. Má kniha je název výstavy studentů Atelieru obalový a knižní design Fakulty umění Ostravské univerzity. Na zámku bude i vernisáž výstavy Elišky Čabalové-Hlaváčové Vyhynulé formy knih, která potrvá do 11. dubna. Region| Střední Čechy
28.2.2009
K soudu míří jeden z největších případů bankovního pirátství v České republice 28.2.2009
Moravskoslezský deník
str. 7 Kriminalita
JAROSLAV PERDOCH
Muž z Ostravy chtěl z účtů nic netušících studentů odčerpat přes tři miliony korun. Ostrava/ Krajský soud v Ostravě převzal v těchto dnech obžalobu v jednom z největších případů bankovního pirátství u nás. Hlavním aktérem je Lumír Herič (30 let) z Ostravy. Státní zástupce tvrdí, že se zmocnil citlivých dat několika desítek klientů České spořitelny, konkrétně se jednalo o bezpečnostní a identifikační údaje používané v internetovém bankovnictví. Oběťmi byli vesměs studenti, kteří z veřejných počítačů dvou fakult Vysoké školy báňské–Technické univerzity a Ostravské univerzity prováděli bankovní operace na svých účtech. Žalobce tvrdí, že Herič do počítačů instaloval speciální program, který zaznamenával stisky kláves. Výsledky si později stáhl na své počítače, analyzoval je, a získal tak veškeré potřebné informace o nic netušících klientech. Z jejich účtů pak přes internetové bankovnictví odeslal více než osmi set elektronických příkazů k úhradě na osm různých účtů. Počínal si přitom velmi rafinovaně. Využíval volně přístupného internetového WiFi připojení, u kterého nelze zjistit konkrétního odesílatele. Celkem se jednalo o částku přesahující 3,2 milionu korun. Transakcím se podařilo zabránit jen díky bezpečnostnímu režimu České spořitelny. Přesto ze čtyř účtů peníze skutečně odešly, banka je ale obratem zajistila a vrátila zpět majitelům. I na základě tohoto případu spořitelna svá bezpečnostní kritéria ještě zpřísnila a internetové operace podmínila potvrzením hesla zaslaného formou SMS na mobilní telefon. Herič se v současné době skrývá na neznámém místě. Pokud se jej nepodaří zadržet před zahájením hlavního líčení, které by mohlo začít za několik měsíců, bude souzen jako uprchlý. Samotné vyšetřování trvalo řadu měsíců. Stopy kriminalisty přivedly až k Lumíru Heričovi. Ve chvíli, kdy se jej chystali zatknout a obvinit, však utekl. Herič čelí obvinění z trestných činů padělání a pozměňování peněz, podvodu a poškození a zneužití záznamu na nosiči informací. Hrozímu deset až patnáct let vězení. Foto popis| LUMÍR HERIČ. Foto autor| Foto: PČR Foto popis| NEBEZPEČÍ. Lidé by měli pečlivě zvážit, z jakých počítačů se připojují k internetovému bankovnictví. Existují totiž programy, které zaznamenávají stisky kláves a dokážou odhalit klientská čísla a hesla k účtům. Foto autor| Foto: Deník/Pavel Sonnek
8
Region| Severní Morava
26.2.2009
Výstava ukáže skrytou přírodu 26.2.2009
Mladá fronta DNES
str. 4 Kraj Moravskoslezský
(baď)
Petřvald - Ukázky přírody, kterou nezničila těžba uhlí ani jiný průmysl, připomíná výstava, která dnes začíná v Technickém muzeu v Petřvaldě. Společná výstava Muzea Těšínska a Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity představuje například fotografie, mapy, herbáře či vycpaniny zvířat. Výstava potrvá do 27. září 2009. Foto autor| FOTO:MAFA - ALEXANDR SATINSKÝ Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Morava a Slezsko
25.2.2009
Rezidenčnímu developmentu chybí pobídky pro investory 25.2.2009
Konstrukce
str. 58 Ekonomika staveb a development Vítězslav Fejfar
Jaký je potenciál rezidenčního developmentu v Beskydech a Jeseníkách? Mají tyto oblasti ležící v Moravskoslezském kraji ještě co nabídnout developerům, obyčejným lidem nebo podnikatelům? Co brzdí jejich další rozvoj? Předkládáme pouze část otázek, na které se snažili odpovědět účastníci setkání Stavebního fóra, které se konalo v nových prostorách hotelu Park Inn v Ostravě. „Pokud se zaměříme na rezidenční development, je jasné, že v tomto směru jsou na tom Beskydy podstatně lépe než Jeseníky. I když je pravdou, že i v Beskydech se nacházejí lokality, které se zdají být z hlediska developmentu zanedbané,“ vysvětlil Pavel Bednář z Ostravské univerzity výsledky výzkumu, který se svými kolegy prováděl v obou sledovaných lokalitách. Podle něj jsou pro lidi v Beskydech nejatraktivnějšími oblastmi obce Čeladná a Malenovice. Nejnižší atraktivitu má Bílá. V Jeseníkách si vedou nejlépe Ludvíkov a Dolní Moravice, ale zdaleka nedosahují takového zájmu o nové osídlení jako výše jmenované beskydské obce. „Hledali jsme faktory, které způsobují tak veliké rozdíly v nové výstavbě. Důležitým faktorem pro růst je přítomnost alespoň dvacetitisícového města. Plocha obce musí mít dostatečný počet zastavitelného území. Důležitá je rovněž poloha komunikací I. třídy nebo dálnice, přítomnost sportovního zařízení, mateřské a základní školy a v neposlední řadě nějaký výrazný fyzickogeografický rys. Pokud obec splňuje tyto podmínky, má velkou šanci úspěšně se rozvíjet,“ dodal Bednář. CESTOVNÍ RUCH - INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST Další z problémů, které brání těmto atraktivním horským oblastem v rozvoji cestovního ruchu, přiblížil Tomáš Kulman, člen správní rady společnosti KPMG Česká republika, s. r. o. „Cestovní ruch v ČR je na všech úrovních stále podceněn, a to i přesto, že je prokázáno, že se podílí na celkovém HDP 12-14 %. Neexistuje jeho dlouhodobá koncepce a vztah dosavadních vlád k této problematice je stále přezíravý. Neexistují například pobídky pro investory, což je za hranicemi zcela normální. Cestovní ruch má rovněž prokazatelný vliv na další průmyslová odvětví. Jeho rozvoj přitom stále ve větší míře spočívá na regionech, obcích a soukromých
9
subjektech. Dlouhodobě tomuto oboru chybí dostatek dat použitelných k nejrůznějším analýzám a záměrům,“ upozornil Kulman. Podle něj lze konstatovat, že nejlukrativnějšími segmenty cestovního ruchu jsou kongresová turistika, lázeňství a wellnes a golfová turistika. „U kongresové turistiky je přínos 2-4x vyšší, alespoň co se týká doby pobytu a útraty. Kvůli moderním technologiím ale i toto odvětví zaznamenává jistý pokles. V ČR existuje 36 lázeňských lokalit a přibývají další. V tomto odvětví roste počet lidí, kteří si pobyty platí sami. Roste rovněž počet golfových hřišť. Na začátku roku 2008 jich bylo evidováno přes osmdesát a nyní jich už bude přes devadesát. Roste počet hráčů. Hřiště a golfové resorty jsou prokazatelně atraktivitami nad regionálního významu a mnohdy suplují i ostatní segmenty turistického ruchu. Navíc na sebe váží velmi bonitní klientelu,“ dodal Kulman. Dodal ale také, že kritériem úspěšného rozvoje v žádném případě není pouze nutnost zaměřit se na jeden z těchto nejvýnosnějších segmentů. V řadě míst stačí zaměřit se například na agroturistiku, historii nebo často stačí, když obec o víkendu žije alespoň jednou funkční kavárnou nebo cukrárnou. Podle starosty jesenického Rýmařova Petra Kloudy ale není vše tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Bojujeme s trvalým odlivem obyvatel, vysokou nezaměstnaností, nízkými platy. Jsme diskriminováni v přerozdělování financí ze státního rozpočtu. Máme málo volných ploch k zástavbě a navíc bojujeme s ochranáři, kteří nechtějí o nějakém rozvoji vůbec slyšet,“ nechal se slyšet starosta devítitisícového Rýmařova. Debatu oživila rovněž Michaela Macháčová z Úřadu Regionální rady, která všem přítomným nastínila možnosti získání finančních prostředků z EU na své projekty v oblasti cestovního ruchu, a stranou nezůstala ani prezentace architekta Kamila Mrvy ze stejnojmenného ateliéru, který představil několik realizovaných nízkoenergetických dřevostaveb, na které se jeho firma specializuje. *** The residential develompment is missing the stimulus for investors The article outlines a discussion meeting with the topic on residential development in Beskydy and Jeseníky. According to debaters, Beskydy has a significantly better position in this area. The area of Jeseníky has been less attractive for developers so far. Its bigger potential has been paradoxically hindered by the presence of the protected landscape area. Foto popis| Podle Ing. Tomáše Kulmana (stojící) ze společnosti KPMG, s. r. o., je cestovní ruch v ČR stále na všech úrovních podceňován. Foto popis| Mgr. Pavel Bednář, Ph.D., představil lokality, o které je mezi lidmi enormní zájem.
24.2.2009
O prestižní postavení mezi vysokými školami usiluje Ostravská univerzita 24.2.2009
ČT 1
str. 10 18:00 Události v regionech - Ostrava
Martin MUSIAL, moderátor -------------------O prestižní postavení mezi vysokými školami, které vzdělávají budoucí ortotiky a protetiky, usiluje Ostravská univerzita. Pokud se jí podaří získat mezinárodní osvědčení, bude teprve šestou školou na světě, která ho vlastní. Absolventi oboru zaměřeného na výrobu umělých náhrad lidských končetin by pak našli uplatnění v celém světě. Zatím se mohou o práci ucházet jen v zemích Evropské unie. Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------Mít jistotu při chůzi, nevyhýbat se schodům, pohodlně vstát ze židle. To je sen všech, kteří přišli o nohu. Stejný osud potkal Marcelu Hokynářovou z Orlové. Lékaři v její noze objevili zhoubný nádor, museli ji amputovat. Pacientka dostala svou první protézu. Dnes už ale užívá náhradu nesrovnatelně kvalitnější řízenou umělou inteligencí. Marcela HOKYNÁŘOVÁ -------------------U těch starých pomůcek se to muselo fyzicky ovládat a hodně to bylo hlavně v terénu náročné i na psychiku a neustálé hlídání se, abyste třeba neupadla, aby se vám ta noha nepodlomila.
10
Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------A právě výrobě a vývoji těchto pomůcek se věnují studenti oboru ortotik, protetik, který na Ostravské univerzitě vznikl jako první v České republice. Jan PETERKA, student -------------------Je to určitě dobrý pocit pomoci lidem, když víte, že se pacient opět postaví na nohy. Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------Nejnovější poznatky, třeba právě o takzvané inteligentní noze, předávají studentům i zahraniční odborníci. Magnus LILJA, švédská univerzita Jönköping -------------------Osobně znám člověka ve Spojených státech, kterému tato protéza umožňuje bez problém pilotovat letadlo. osoba -------------------Já bych to nazval jedním slovem - fenomenální. Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------Ostravská univerzita se teď snaží pro tento obor získat mezinárodní certifikát, který by školu posunul za hranice Evropy. Jarmila KRISTINÍKOVÁ, tajemnice katedry rehabilitace -------------------Pokud bychom ten certifikát získali, tak naši studenti byli zaměstnavatelní v rámci celého světa. Karolína KUBEŠOVÁ, studentka -------------------Nejlépe, pokud možno, práce v zahraničí kdyby bylo, protože vím, že v zahraničí, nebo co jsem se doslechla, je tedy ten obor velice moderní. Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------Statistiky jsou neúprosné. Před 9 lety jen kvůli cukrovce podstoupilo amputaci nohy v České republice 5800 lidí. V roce 2007 jich bylo ještě o 2 tisíce více. Milan PUSTKA, pedagog Ostravské univerzity -------------------Tím, že populace stárne, jsou čím dál větší chyby na lidském těle, ten obor určitě stoupá na svém významu. Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka -------------------Nejbližší vysokoškolské pracoviště, které celosvětové osvědčení pro tento obor získalo, je v Německu a směrem na východ v Hongkongu. Drahomíra Račáková, Česká televize, Ostrava.
11
