Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta
Diplomová práce
Optimalizace provozu sběrného střediska komunálního odpadu
Zpracovala: Pavlína Pechová Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2006
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Optimalizace provozu sběrného střediska komunálního odpadu vypracovala samostatně a vyznačila jsem veškeré použité prameny a literaturu. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně 19. 5. 2006
Podpis diplomantky…….…………………….
PODĚKOVÁNÍ Velmi ráda bych touto cestou poděkovala doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D za její trpělivost, ochotu, obětavou pomoc, cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli při realizaci této práce.
ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá problematikou sběrných středisek komunálního odpadu. Sběrná střediska, či sběrné dvory jsou vysoce efektivní zařízení, která slouží ke sběru a výkupu vybraných odpadů a vytříděných složek komunálního odpadu, zejména objemného odpadu, nebezpečných složek odpadu, odpadů ze zeleně, stavebního odpadu, kovových odpadů a papíru, případně dalších složek komunálního odpadu. Sběrné dvory mají velký a nesporný význam pro celý systém nakládání s komunálním odpadem. Hlavním zaměřením této práce je návrh nového sběrného střediska komunálního odpadu. Návrh je proveden podle sběrného dvora, který byl vybrán na základě srovnání dvou již existujících sběrných dvorů.
ANNOTATION The thesis deals with the problems of collective yards of communal waste. The collective yards are highly efficient establishments which are in service to the collecting and buyout of selected wastes and sorted components of the communal waste, mainly volumetric waste, dangerous components of waste, waste from the green, spoil, metal wastes and paper, eventually other components of the communal waste. The collective yards have great and indisputable meaning for the whole system of treatment with the communal waste. The main aim of the thesis is the comparison of two efficient collecting yards, evaluation of their operation and resulting proposal of the equipment for the new collecting yard.
OBSAH:
1
ÚVOD.................................................................................................................... 10
2
TEORETICKÁ ČÁST.......................................................................................... 11
2.1
Zákon o odpadech ..................................................................................... 11
2.1.1
Základní pojmy ......................................................................................... 11
2.1.2
Zařazování odpadů .................................................................................... 13
2.1.3
Povinnosti při nakládání s odpady ............................................................. 13
2.1.4
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů ....................................................... 14
2.1.5
Evidence a ohlašování odpadů a zařízení .................................................. 15
2.1.6
Evidence při přepravě nebezpečných odpadů ............................................ 16
2.2
Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady.......................................... 16
2.2.1
Žádost o souhlas k provozování zařízení ................................................... 17
2.2.2
Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady.............................. 18
2.2.3
Technické požadavky na zařízení a seznam odpadů, při jejichž odběru nebo
výkupu je provozovatel zařízení povinen vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil ........................................................................................... 18 2.2.4
Požadavky na shromažďování odpadů ...................................................... 19
2.2.5
Požadavky na skladování odpadů .............................................................. 21
2.2.6
Požadavky na sběr a výkup odpadů .......................................................... 22
2.2.7
Způsob vedení průběžné evidence odpadů................................................ 22
2.2.8
Ohlašování evidence odpadů .................................................................... 23
2.2.9
Způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů .................... 24
2.3
Systém sběru a třídění komunálního odpadu ............................................ 24
2.3.1
Dostupnost sběrného místa....................................................................... 24
2.3.2
Stupeň třídění odpadů .............................................................................. 26
2.3.3
Používaná technologie sběru .................................................................... 26
2.3.4
Způsob sběru............................................................................................. 26
2.4
Přístupy k třídění ...................................................................................... 27
3
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 28
3.1
Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu............................ 28
3.1.1
Mobilní sběr nebezpečných odpadů........................................................... 29
3.1.2
Sběrné dvory............................................................................................ 29
3.2
Srovnání možností sběru a svozu nebezpečných složek komunálních
odpadů ve městech................................................................................................. 30 3.2.1
Základní údaje o městě Hranice ................................................................ 30
3.2.2
Základní údaje o městě Holešov............................................................... 30
3.2.3
Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích........................................ 31
3.2.4
Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově ........................................ 32
3.2.5
Srovnání mobilních sběrů nebezpečných odpadů....................................... 33
3.2.6
Sběrný dvůr v Hranicích ........................................................................... 35
3.2.7
Sběrný dvůr v Holešově ............................................................................ 38
3.2.8
Srovnání sběrných dvorů v Hranicích a Holešově ..................................... 42
3.2.9
Výběr optimálního řešení .......................................................................... 47
4
NÁVRH SBĚRNÉHO STŘEDISKA .................................................................... 48
4.1
Základní údaje o městě Bystřice pod Hostýnem ....................................... 49
4.2
Skladba odpadů v Bystřici pod Hostýnem ................................................ 49
4.2.1
Výtěžnost nebezpečných odpadů ............................................................... 50
4.3
Umístění stavby ........................................................................................ 50
4.3.1
Identifikační údaje .................................................................................... 53
4.3.2
Základní údaje o stavbě............................................................................. 53
4.3.3
Zpevněná plocha ....................................................................................... 53
4.3.4
Oplocení ................................................................................................... 54
4.3.5
Vrátnice .................................................................................................... 54
4.3.6
Sklad........................................................................................................ 55
4.3.7
Inženýrské sítě ......................................................................................... 55
4.3.8
Kontejnery ............................................................................................... 59
4.3.9
Návrh materiálového složení odpadů........................................................ 61
4.3.10
Řešení požární ochrany ............................................................................ 63
4.3.11 Ochrana životního prostředí ...................................................................... 64 4.4
Ekonomické vyhodnocení ......................................................................... 66
4.4.1
Souhrnný rozpočet stavby sběrného střediska ........................................... 66
4.4.2
Rozpočet jednotlivých stavebních objektů................................................. 67
4.5
Vyhodnocení provozu sběrného střediska.................................................. 68
5
ZÁVĚR .................................................................................................................. 71
6
POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................... 72
7
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 74
-7-
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Druhy odpadů, u kterých je povinnost vést evidenci osob
22
Tabulka č. 2: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích
31
Tabulka č. 3: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově
32
Tabulka č. 4: Výtěžnost mobilního sběru nebezpečných odpadů v Hranicích
34
Tabulka č. 5: Výtěžnost mobilního sběru nebezpečných odpadů v Holešově
34
Tabulka č. 6: Odpady odevzdané občany v Hranicích
37
Tabulka č. 7: Odpady odevzdávané ostatními subjekty v Hranicích
38
Tabulka č. 8: Odpady odevzdané občany v Holešově
41
Tabulka č. 9: Odpady odevzdané ostatními subjekty v Holešově
42
Tabulka č. 10: Výtěžnost nebezpečných odpadů na SD v Hranicích
43
Tabulka č. 11: Výtěžnost nebezpečných odpadů na SD v Holešově
43
Tabulka č. 12: Otvírací doba na SD v Hranicích
44
Tabulka č. 13: Otvírací doba na SD v Holešově
44
Tabulka č. 14: Kontejnery a nádoby na SD v Hranicích
45
Tabulka č. 15: Kontejnery a nádoby na SD v Holešově
45
Tabulka č. 16: Srovnání SD Holešov a SD Hranice
47
Tabulka č.17: Skladba nebezpečných odpadů v BpH
49
Tabulka č. 18: Skladba ostatních odpadů v BpH
49
Tabulka č. 19: Výtěžnost nebezpečných odpadů v BpH v roce 2005
50
Tabulka č. 20: Stanovení množství odpadních vod (hydrotechnické výpočty)
56
Tabulka č. 21: Stanovení potřeby vody (dle Směrnice č.9/73 FMLVH)
58
Tabulka č. 22: Bilance potřeby elektrického příkonu:
58
Tabulka č. 23: Kontejnery pro určené druhy odpadů
60
Tabulka č.24: Odpady kategorie „O“ ostatní:
61
Tabulka č. 25: Odpady kategorie „N“ nebezpečný
62
Tabulka č. 26: Otvírací doba na sběrném středisku v BpH
63
-8-
Tabulka č. 27: Normy vztahující se k požární bezpečnosti
64
Tabulka č.28: Náklady na projektové a průzkumné práce
66
Tabulka č. 29: Náklady na stavební objekty
66
Tabulka č. 30: Vedlejší náklady stavby
66
Tabulka č. 31: Ostatní náklady
66
Tabulka č. 32: Náklady na přípravu stavby
67
Tabulka č. 33: Náklady na pořízení kontejnerů
67
Tabulka č. 34: Náklady na zřízení sběrného střediska
68
Tabulka č. 35: Náklady na vrátnici
68
Tabulka č. 36: Souhrnný přehled nákladů
70
SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích v letech 1999 – 2003
32
Graf č. 2: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově v letech 1998 – 2000
33
Graf č. 3: Přehled odpadů na sběrném dvoře v Hranicích v letech 2004 – 2005
36
Graf č. 4: Přehled odpadů na sběrném dvoře v Holešově v letech 2004 – 2005
40
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek č. 1: Současná situace – 1
51
Obrázek č. 2: Současná situace – 2
51
Obrázek č. 3 Současná situace – 3
52
Obrázek č. 4 Současná situace – 4
52
Obrázek č. 5: Vrátnice
55
Obrázek č. 6: Sběrný dvůr komunálního odpadu
69
-9-
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: Mg
megagram
ISOH
informační systém odpadového hospodářství
SD
sběrný dvůr
ADR
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
EVI 8
Program na vedení evidence odpadů
BpH
Bystřice pod Hostýnem
k. ú
katastrální území
NN
nízké napětí
LPF
lesní půdní fond
ZPF
zemědělský půdní fond
- 10 -
1
ÚVOD Odpady dnes již bohužel neodmyslitelně patří k jakékoliv lidské činnosti. Jsou
globálním, celosvětovým problémem, jejich množství neustále roste a zároveň rostou problémy s jejich dalším využitím či zneškodněním. Problematikou odpadů se muselo lidstvo zabývat již od počátků civilizace. V minulosti ovšem lidé produkovali mnohem méně odpadů než dnes a navíc se prakticky vždy jednalo o látky biologicky snadno rozložitelné a tudíž vůči přírodě neškodné, jelikož odpad organického charakteru vždy slouží nějakému organizmu za zdroj výživy nebo jako substrát pro novou půdu. Teprve s rozvojem průmyslu a vzrůstem životní úrovně obyvatelstva značně stouplo množství průmyslových a také komunálních odpadů. Zejména vznik nových druhů odpadů po druhé světové válce a hmotný rozvoj společnosti vedl ke stále se zvětšujícímu množství odpadů. Objevily se materiály odolné vůči biologickému rozkladu a nejrůznější nebezpečné toxické, radioaktivní a jiné odpady, jejichž podíl začal velmi rychle narůstat. Se stále vzrůstajícím zprůmyslňováním všech národohospodářských odvětví, i zemědělství se víceméně uzavřené koloběhy hmoty rozevřely a změnily se v lineární tok s velkou produkcí odpadů. Proto vznikají problémy, co
se vzrůstajícím množstvím
odpadů, v nichž se zvyšuje podíl nebezpečných odpadů. I v komunálních odpadech vzniká podíl nebezpečných odpadů, proto je jejich oddělený sběr, svoz a odstraňování velmi důležitou součástí systému nakládání s odpady v obcích, neboť se jedná o odpad, který může při nesprávné manipulaci a nevhodném způsobu sběru a svozu způsobit vážné škody na životním prostředí. Z tohoto důvodu je významná informovanost a osvěta obyvatel a jejich pozitivní postoj k ochraně životního prostředí a hlavně jejich zainteresovanost při správném nakládání s odpady tj. při jejich sběru, třídění a odstraňování.
- 11 -
2
2.1
TEORETICKÁ ČÁST
Zákon o odpadech Základním zákonem vztahujícím se k nakládání s odpady je zákon 185/2001 Sb. - o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou odpadních vod, odpadů z hornické činnosti, odpadů drahých kovů, radioaktivních odpadů, mrtvých lidských těl včetně mrtvě narozených těl a potratů, částí těl včetně amputovaných končetina orgánů a ostatků, konfiskátů živočišného původu, nezachycených emisí znečišťujících ovzduší, odpadů trhavin, výbušnin a munice a vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží. [8]
2.1.1
Základní pojmy
Zákon o odpadech definuje tyto základní pojmy: Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona o odpadech. V této příloze je uvedeno 16 skupin odpadů pod kódy Q1 – Q16 a jsou to např. zůstatky z výrob a spotřeby, znečištěné materiály, atd. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v již zmíněné příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona o odpadech. V této příloze je uveden seznam nebezpečných vlastností pod kódy H1 – H14. Nebezpečnými vlastnostmi mohou být např. výbušnost, hořlavost, toxicita, infekčnost apod..
- 12 -
Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nakládání s odpady je jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování, - shromažďování odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, - skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm, - sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění, - výkup odpadů je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu, - úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností, - využívání odpadů – činnosti uvedené v příloze č. 3 k zákonu o odpadech. Tato příloha uvádí způsob využívání odpadů pod kódy R1 – R13. Způsoby využití mohou být např. využití způsobem jako paliva, recyklace, regenerace atd.. Zařízení je technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby. Původce odpadů je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném, obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. Oprávněná osoba je každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) nebo zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). [8]
- 13 -
2.1.2
Zařazování odpadů
Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařazovat tyto odpady podle Katalogu odpadů a především rozlišovat kategorii nebezpečný odpad a ostatní odpad. Zařazení odpadů se děje na základě vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postupu při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). [8] Katalog je utříděn podle původu vzniku odpadů a pak podle složení (tzv. smíšený systém). Odpady jsou označeny šestimístným katalogovým číslem a tak zatříděny do skupin (první dvojčíslí), do podskupin (druhé dvojčíslí) a podle druhu odpadu (poslední dvojčíslí). Nebezpečný odpad je označen symbolem „*“. Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné (označené *) označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“, ale pokud by byly znečištěny nebo by obsahovaly nějakou nebezpečnou látku nebo měly nejméně jednu nebezpečnou vlastnost, pak se označují jako „O/N“. Odpadům uvedeným v Seznamu nebezpečných odpadů se vždy přiřazuje kategorie „N“. [1]
2.1.3
Povinnosti při nakládání s odpady
Každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a pokud nelze zabránit vzniku odpadu, musí být přednostně využit, případně odstraněn způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Přednost má materiálové využití před jiným způsobem využití. Ředění nebo mísení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno, až na vyjímečné případy uvedené v zákoně. Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit označení nebezpečných odpadů buď nápisem „nebezpečný odpad“ nebo grafickým symbolem, a zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu. Všechna zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení a také s jeho provozním řádem (obsah provozního řádu stanovuje
- 14 -
vyhláška MŽP 383/2001 Sb.). Na základě tohoto souhlasu je vydáno kolaudační rozhodnutí, jelikož uvedená zařízení jsou stavby podléhající povolování podle stavebního zákona. Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množstvím větším než 100 Mg nebezpečeného odpadu za rok, jsou povinni zajišťovat odborné nakládání
s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby =
odpadového hospodáře. Odpadový hospodář zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, zejména při výkonu jejich kontrolní činnosti. [8]
2.1.4
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen:
a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií, b) zajistit přednostní využití odpadů, c) ustanovit odpadového hospodáře, d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí, e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem, f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek, g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou zákonem a to po dobu nejméně 5 let,
- 15 -
k) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil, k plnění této povinnosti je oprávněn vyžadovat k nahlédnutí jejich osobní průkazy totožnosti. Bez ověření totožnosti tento odpad neodebere ani nevykoupí. Při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. [8]
2.1.5
Evidence a ohlašování odpadů a zařízení
Původci odpadů a oprávněné osoby, kteří nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Pokud není zákonem nebo prováděcím právním předpisem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci, povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let.
[8]
- 16 -
2.1.6
Evidence při přepravě nebezpečných odpadů
Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů se nevede při vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny. Odesílatel odpadu je povinen: a) přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list, b) zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení, c) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu. Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí. Odesílatel odpadu a příjemce odpadu jsou povinni archivovat evidenci po dobu nejméně 5 let. [8]
2.2
Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadu ošetřuje
vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších novel. Pro účely sběrného dvora jsou důležité především tyto části: a) žádost o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) a žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, b) technické požadavky na zařízení a seznam odpadů, při jejichž odběru nebo výkupu je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil,
- 17 -
c) podrobnosti nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními, d) způsob vedení evidence odpadů a ohlašování odpadů. [10]
2.2.1
Žádost o souhlas k provozování zařízení
Žádost o udělení souhlasu k provozování zařízení obsahuje: a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou, jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou, b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, c) označení a adresu všech provozoven, kde je využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů provozován, d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele, e) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele, f) jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti, má-li žadatel povinnost určit odpadového hospodáře, g) název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení, h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno, i) popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, j) způsob skladování odpadů v zařízení, k) návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhům odpadů, l) plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení, m) pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení, doklad o souladu zařízení se zvláštními právními předpisy (stavební zákon), n) návrh provozního řádu a návrh na zavedení provozního deníku. [10]
- 18 -
2.2.2
Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady
Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady obsahuje: a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou, b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele, d) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele, e) jméno a příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti pokud žadatel má povinnost určit odpadového hospodáře, f) seznam nebezpečných odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok a místa a způsoby nakládání s nimi. [10]
2.2.3
Technické požadavky na zařízení a seznam odpadů,
při jejichž odběru nebo výkupu je provozovatel zařízení povinen vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil Zařízení musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí (např. zákon o ovzduší nebo vodní zákon) a musí být provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování přístupových cest a jeho okolí využívanými, odstraňovanými, sbíranými nebo vykupovanými odpady. Každé zařízení musí být vybaveno: a) doprovodnými zařízeními (manipulační a skladovací prostory, technické prostředky umožňující příjem odpadů b) monitorovacím systémem předpokládaných dopadů provozu zařízení na jednotlivé složky životního prostředí včetně pracovního prostředí odpovídajícím typu zařízení a druhům odpadů, se kterými je v něm nakládáno,
- 19 -
c) technickým vybavením anebo organizačním opatřením zabraňujícím přístupu nepovolaných osob, d) informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace: 1. název zařízení, 2. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení sbírány nebo vykupovány, 3. obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li provozovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li provozovatel fyzickou osobou, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele, 4. správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení, 5. provozní doba zařízení. Při přejímce odpadů do zařízení provádí provozovatel kontrolu dokumentace, vizuální kontrolu odpadu, zaznamená potřebné údaje týkající se množství a charakteristiky odpadu, tzn. kód, kategorii a hmotnost odpadu, totožnost dodavatele, vydá písemné potvrzení o dodávce přijatého odpadu. Při provozu zařízení musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem k jeho obsluze. [10]
2.2.4
Požadavky na shromažďování odpadů
Jako shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů mohou sloužit zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže, které splňují technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů touto vyhláškou a které splňují požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky: a) odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů,
- 20 -
b) zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li určeny pouze pro odpady inertní, c) odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny, d) v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží, e) shromažďovací prostředky pro komunální odpad musí odpovídat příslušným technickým normám, f) svým provedením samy o sobě nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před druhotnou prašností, zejména u pevných odpadů vzniklých při spalování nebezpečných odpadů ve spalovnách odpadů a odpadů s obsahem azbestu, g) zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí, h) umožní svým provedením bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění, zejména u odpadů ze zdravotnických zařízení. Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky. V
blízkosti
shromažďovacího
prostředku
nebezpečného
odpadu
nebo
shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. Shromažďovací prostředek může být vyprázdněn pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání se shromažďovaným druhem odpadu nebo může sám být přepravním obalem nebo může být umístěn nebo vyprázdněn do skladu jako skladovací prostředek nebo umístěn či vyprázdněn do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nebo do zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů. Po vyprázdnění musí umožňovat čištění a desinfekci.
- 21 -
Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona o odpadech, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis, se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů. [10]
2.2.5
Požadavky na skladování odpadů
Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují technické požadavky kladené na sklady odpadů vyhláškou, požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí a které byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy. Sklady, jejich části a skladovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky: a) musí být vzájemně oddělené a utěsněné tak, aby bylo zabráněno míšení jednotlivých druhů odpadů a zabráněno jejich úniku do okolního prostředí, b) svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů, c) sklady nebezpečných odpadů musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, d) musí umožnit snadnou a bezpečnou manipulaci s odpady ve vnějších a vnitřních prostorech, e) místa, na nichž jsou odpady skladovány v přímém kontaktu s terénem nebo podlahou (bez využití skladovacích prostředků), musí svým technickým zabezpečením odpovídat těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování skladovaných odpadů. Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných. Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A. [10]
- 22 -
2.2.6
Požadavky na sběr a výkup odpadů
Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen vést evidenci osob, od kterých odebral nebo vykoupil následující druhy odpadů podle Katalogu odpadů:
Tabulka č. 1: Druhy odpadů, u kterých je povinnost vést evidenci osob Kód druhu odpadu 17 04 01 17 04 02 17 04 03 17 04 04 17 04 06 17 04 07 17 04 11
Název druhu odpadu měď, bronz, mosaz hliník olovo zinek cín směsi kovů (17 04 01 - 06) kabely
Evidence osob obsahuje druh a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů, jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo pobytu a číslo občanského průkazu, nebo jiný průkaz totožnosti každé z osob, od které byly odpady odebrány nebo vykoupeny. [10]
2.2.7
Způsob vedení průběžné evidence odpadů
Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Tato průběžná evidence obsahuje: a) množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu), b) způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), c) množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma,
- 23 -
bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba, identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno), d) množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat, včetně identifikačních údajů fyzických osob, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno), e) datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. [10]
2.2.8
Ohlašování evidence odpadů
Původci odpadů a oprávněné osoby, na které se vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce. Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu. V případě mobilních provozoven se ohlašování provádí okresnímu úřadu příslušnému podle místa nakládání s odpadem. Okresní úřady kontrolují úplnost a správnost hlášení obdržených od oprávněných osob, doplňují chybějící údaje a bez provádění sumarizace, tj. v původní obdržené verzi, zasílají hlášení ministerstvu. [10]
- 24 -
2.2.9
Způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných
odpadů Účastníci přepravy nebezpečných odpadů vedou evidenci o přepravě nebezpečných odpadů. Evidence o přepravě nebezpečných odpadů se vede pro každou přepravu samostatně. [10]
2.3
Systém sběru a třídění komunálního odpadu Obecně lze systémy sběru a třídění komunálních odpadů rozdělit podle různých
kritérií. Nejčastěji se používá dělení dle: 1. dostupnosti sběrného místa, 2. stupně třídění odpadů, 3. používané technologie sběru, 4. způsobu sběru. [7]
2.3.1
Dostupnost sběrného místa
Podle dostupnosti sběrného místa rozdělujeme způsoby na odvozový (nádoby jsou umístěny před jednotlivými domy nebo je odpad z jednotlivých domácností dáván v den svozu před dům), donáškový (občan nosí vytříděné složky na určená místa a překonává přitom vzdálenost v desítkách až stovkách metrů) a sběrný dvůr (místo určené obcí ke sběru více složek, slouží pro větší spádovou oblast). [7]
Odvozový způsob sběru U odvozového způsobu je
podmínkou třídit domácí odpad v domácnosti a
shromažďovat ho do jednotlivých nádob s donáškovou vzdáleností 30 – 50 m. Tento způsob se používá jak ve starší zástavbě městských čtvrtí, tak i na sídlištích a v zástavbě rodinných domů. Tříděný odpad se shromažďuje na sběrných místech v označených nádobách o objemu 80 až 240 l, v sídlištní zástavbě 1100 l. [2]
- 25 -
V zástavbě rodinných domků lze instalovat vzhledem k nízké výtěžnosti surovin sběrové nádoby větších objemů do hnízd pro 2 – 5 rodinných domků společně. V sídlištní zástavbě je doporučený počet na 1 kontejnerové hnízdo v odvozovém způsobu cca 200 obyvatel (tj. cca 80 bytových jednotek). [7] Tento způsob vyžaduje více nádob, větší pracnost, více odvozů, ale provozní náklady vztažené na účinnost tříděného sběru jsou nižší než u donáškového způsobu. [2]
Donáškový způsob sběru Donáškový sběr je charakterizován sběrným místem (tzv. hnízdem) vybaveným více nádobami pro tříděný odpad a donáškovou vzdáleností 100 – 150 m popř. i větší. Sběrná místa se zřizují na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy, škol apod. Jsou to zpevněná místa a podle počtu nádob zaujímají plochu 25 – 40 m2. Donáškovým sběrem se sbírají starý papír a lepenka, obaly skleněné, kovové, plastové, textil, léky s prošlou lhůtou, baterie, objemný odpad, odpad ze zeleně, elektrošrot apod. U nás se takto sbírají PET láhve, sklo, papír, tetrapakové obaly a textil. Donáškovým sběrem se zachycuje tříděný odpad především ve větších sídlech. Z hlediska obyvatel je tento způsob méně pohodlný, přesto se ho u nás pro sběr tříděných složek domácích odpadů nejvíce využívá (87 % obcí). [2]
Sběrné dvory Sběrné dvory mají velký a nesporný význam pro celý systém nakládání s komunálním odpadem. Sběrný dvůr je obdobou donáškového sběru. Pro sběr využitelných složek je většinou jen doplňkový. Jako hlavní systém tříděného sběru může být použit v malých obcích, aby byla docházková vzdálenost únosná pro občana. [7] Sběrný dvůr je zařízení, které slouží ke sběru a výkupu vybraných odpadů a vytříděných složek komunálního odpadu, zejména
objemného odpadu, nebezpečných
složek odpadu, odpadů ze zeleně, stavebního odpadu, kovových odpadů a papíru, případně dalších složek komunálního odpadu. Sběrné dvory se zřizují v místech s vyšší hustotou obyvatelstva s ohledem na současný systém sběru komunálního odpadu. Měl by být občanům snadno dostupný a dojezdová vzdálenost do sběrného dvora by neměla přesáhnout 5 – 10 km. Ideální je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km při řidší zástavbě. Výhodné je umístění sběrného dvora v městské průmyslové zóně. Sběrný dvůr může společně zřídit a využívat i několik obcí.
- 26 -
Velikost sběrného dvoru závisí na funkci, kterou má plnit a na finančních možnostech. Plocha dvora se pohybuje mezi 500 – 3000 m2, vždy se musí počítat s prostorem na bezpečnou manipulaci s kontejnery. Zároveň musí být plocha vybavena inženýrskou sítí a především předepsaným stavebním a technickým vybavením s ohledem na nebezpečný odpad. Sběrný dvůr je stavbou podle stavebního zákona a podléhá územnímu a stavebnímu řízení. Vlastní provozování podléhá dozoru podle zákona o odpadech a vyžaduje provozní řád. [2] Sběrné dvory se zřizují v oblastech pro 2000 – 20000 obyvatel. Menší obce mohou zřídit v centru oblasti jeden společný dvůr, sloužící občanům dotčených obcí. Ve městech může být umístěno několik sběrných dvorů v blízkosti hustěji osídlených částí měst. Sběrné dvory lze doplnit sítí stálých sběrných míst, na která jsou kladeny nižší nároky než při zřizování a provozování sběrných dvorů. [7]
2.3.2
Stupeň třídění odpadů
Stupeň třídění odpadů zahrnuje sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícedruhového odpadu (např. spalitelný odpad, duté a ploché obaly apod.) a sběr jednodruhového odpadu (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plasty, sklo apod.). [7]
2.3.3
Používaná technologie sběru
Podle používané technologie sběru lze rozdělit sběr do nádob s horním výsypem, nádob se spodním výsypem, kontejnerů větších objemů (např. vanové), podzemních kontejnerů, boxů, pytlů a beznádobový sběr. [7]
2.3.4
Způsob sběru
Způsob sběru může být stacionární (donáška odpadů na stabilní sběrná místa) nebo mobilní (např. sběr nebezpečných složek). [7]
- 27 -
2.4
Přístupy k třídění V ČR v současnosti můžeme rozlišit následující přístupy k třídění komunálního
odpadu [4]: - samostatné třídění ve větších městech (popř. i s přilehlými obcemi), - společné třídění v rámci obcí a malých sídel formou sdružení, - vytváření svozové oblasti obhospodařované jednou odpadářskou firmou. Rozdíly mezi nimi jsou dány zejména výší vkládaných investic a přepravními vzdálenostmi. Na třídění musí navazovat nám dosud chybějící infrastruktura, tj. dostatečné kapacity dotřiďovacích zařízení, úpraven odpadů, kompostáren i zpracovatelských firem. Na tato zařízení bude potřeba investic za 10 až 14 miliard Kč. [6]
- 28 -
3
PRAKTICKÁ ČÁST Cílem této práce je návrh nového sběrného střediska komunálních odpadů
v Bystřici pod Hostýnem, kde v současné době zatím takovéto středisko chybí. Návrh, jak by mohlo dané středisko odpadů vypadat, provádím na základě srovnání dvou již existujících sběrných dvorů. Prvním sběrným dvorem je sběrný dvůr v Hranicích, který založila společnost EKOLTES Hranice, a. s. a druhým je sběrný dvůr v Holešově, který založila společnost Technické služby Holešov, s. r. o. Zaměřuji se na efektivnost zřízení sběrných dvorů. Srovnávám zejména množství převzatých nebezpečných odpadů na tyto sběrné dvory s množstvím převzatých odpadů při mobilních sběrech nebezpečných odpadů, které byly prováděny dvakrát ročně, v době, kdy nebyly na území těchto měst sběrné dvory ještě zřízeny. Zjišťuji množství odpadů převzatých jak z mobilních sběrů, tak sběrnými dvory a přepočítávám tyto hodnoty na množství odevzdaných odpadů na jednoho obyvatele. Dále srovnávám výtěžnost nebezpečných odpadů a některých nejvíce vybíraných odpadů v jednotlivých letech. Srovnáním již zmíněných sběrných dvorů jsem vybrala sběrný dvůr v Holešově, který bude podle mého názoru optimálním řešením pro návrh nového sběrného střediska komunálních odpadů v Bystřici pod Hostýnem.
3.1
Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu V praxi existují pro sběr objemných a nebezpečných složek komunálních odpadů
v obcích pouze dvě možnosti – mobilní sběry a sběry prostřednictvím sběrných dvorů. Obce a města mají ze zákona povinnost zajistit na svém území sběrná místa, kde mají občané obce možnost odkládat nebezpečný odpad. Nebezpečné složky komunálního odpadu, kterými je mnoho druhů chemikálií, oleje, barviva, baterie, akumulátory, zářivky, obaly znečištěné nebezpečnými látkami, vyřazená elektrozařízení z domácností a jiné, produkují občané trvale žijící na území obce, přechodně pobývající chataři či chalupáři, a mnohdy rovněž drobní živnostníci, kteří nenakládají se svými odpady v souladu se zákonem. Při nedostatečné informovanosti nebo možnosti uložit odpad na místo určené obcí někteří z vyjmenovaných odpad odhodí do nejbližšího kontejneru, v nejhorším případě do
- 29 -
lesa. Zájmem každé obce je nejen dostát platné legislativě, ale zároveň umožnit občanům bez extrémní námahy chovat se společensky uvědoměle. [3]
3.1.1
Mobilní sběr nebezpečných odpadů
Podle zákona o odpadech je povinností obce při nakládání s komunálním odpadem určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Tento systém může být v případě potřeby doplněn pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech. [8]
3.1.2
Sběrné dvory
Sběrné dvory jsou vysoce efektivní zařízení pro sběr vybraných složek komunálních odpadů. Sběrný dvůr nahrazuje mobilní sběry odpadů a ve velké míře zabraňuje vzniku černých skládek. Mezi výhody sběrných dvorů patří zejména pravidelná provozní doba, obsluha a téměř neomezená kapacita pro odkládání odpadů. [5]
- 30 -
3.2
Srovnání možností sběru a svozu nebezpečných složek
komunálních odpadů ve městech Pro srovnání možností sběru a svozu nebezpečných složek komunálních odpadů jsem si vybrala dvě města v blízkosti mého bydliště. Jedná se o město Hranice a o město Holešov. V obou těchto městech je zřízen sběrný dvůr. Zaměřuji se na skladbu a množství odpadů od občanů v době, kdy na území těchto měst nebyly ještě zřízeny sběrné dvory a následně toto množství porovnávám se skladbou a množstvím odpadů od občanů v době, kdy již na území těchto měst byl provozován sběrný dvůr.
3.2.1
Základní údaje o městě Hranice
Hranice jsou obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Mají statut města s počtem 9 městských částí (Hranice město, Lhotka, Velká, Drahotuše, Rybáře, Valšovice, Slavíč, Středolesí, Uhřínov). Město Hranice se nachází v olomouckém kraji, v okrese Přerov. Katastrální výměra včetně území integrovaných obcí činí 5 251 ha. Podle statistických údajů k 31. 12. 2004 žije na území města Hranic 19 568 obyvatel, z toho v produktivním věku je 12 431 obyvatel. Průměrný věk obyvatel činí 35,1 let.
3.2.2
Základní údaje o městě Holešov
Holešov je obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Má statut města a má 6 městských částí (Holešov město, Količín, Všetuly, Žopy, Dobrotice, Tučapy). Město Holešov leží ve zlínském kraji, okrese Kroměříž. Svými téměř třinácti tisíci obyvateli je druhým největším městem okresu Kroměříž. Leží na rozhraní Hané a Valašska s Hostýnskými vrchy v pozadí, nedaleko významných kulturních center východní a střední Moravy – Zlína, Přerova a Kroměříže. Jeho katastrální výměra činí 3 408 ha. Počet obyvatel k datu 31. 12. 2004 je 12 394, z toho v produktivním věku 7 657. Průměrný věk obyvatel činí 37,1 let.
- 31 -
3.2.3
Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích
Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu se v Hranicích prováděl dvakrát ročně. Při tomto sběru bylo v letech 1999 až 2003 vybráno množství nebezpečných složek komunálního odpadu, které je uvedeno v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích Název odpadu Oleje Plastový obal znečištěný Kovový obal znečištěný Skleněný obal znečištěný Směs obal. mat. znečištěný Elektrotechnický odpad Pneumatiky bez disku Pneumatiky s diskem Olověný akumulátor Galvanický článek Fotochemikálie Brzdová kapalina Barva, lepidlo, pryskyřice Rozpouštědla Léky Lednice Asfalt s obsahem dehtu Nádobka od spreje Olejové filtry, sorbety Kyseliny Pesticidy Zářivky Odpady celkem
r. 1999 0,400 3,720 8,183 0 0 0 1,974 0 5,975 0,165 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20,42
Množství odpadu v Mg r. 2000 r. 2001 r. 2002 0,455 0,520 0,550 1,550 1,385 1,453 9,874 4,400 3,948 0 1,135 2,580 0,473 0 0 6,99 5,40 10,97 1,862 1,044 4,183 0,599 0,033 1,053 4,595 1,700 1,510 0,188 0,047 1,033 0 0 0,120 0 0 0,038 1,850 2,560 6,840 0,540 0,150 1,310 0,059 0 0,167 2,77 4,30 10,97 0 0,460 0 0,080 0 0 0,053 0 0 0 0 0 0 0 0 0,059 0,068 0,115 31,99 23,21 46,84
r. 2003 1,395 0,600 3,902 1,636 0 18,721 4,261 1,13 3,858 0,128 0,069 0 5,080 0,481 0,106 13,015 0 0 0,412 0,101 0,625 0,085 55,61
- 32 -
Graf č. 1: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Hranicích v letech 1999 - 2003
množství odpadů v (Mg)
60 50 40 30
nebezpečný odpad
20 10 0 1999
2000
2001
2002
2003
roky
3.2.4
Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově
Mobilní sběr nebezpečných složek komunálního odpadu byl v tomto městě organizován také dvakrát ročně. Množství odpadů, které bylo vybráno v letech 1998 až 2000, uvádím v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově Katalog.č. dle vyhl. 337/97 Sb.
150199 160601 130202 200124 200123 celkem
150102 150104 160601 160602 200109 200118 200119
Množství odpadu v Mg
Název odpadu 1998 Odpad druhově blíže neurčený/plasty škodlivinami Sekundární článek, olověný akumulátor Nechlorovaný motorový, převodový olej Elektrotechnický odpad Zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků
1999 Plastový obal Kovový obal Sekundární olověný akumulátor Nikl-kadmiový akumulátor Olej anebo tuk Léky Pesticidy
se
0,061 5,090 0,212 6,041 1,143 12,547
0,128 0,718 10,024 0,080 0,632 0,012 0,071
- 33 -
200120 200121 200123 200124 Celkem
Monočlánky Zářivky Zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků Elektrotechnický odpad
0,014 0,009 1,131 5,529 18,348
2000 Plastový obal Kovový obal Ostatní izolační materiály Sklo Olej a/nebo tuk Barva, lepidlo, pryskyřice Kyselina Léky Pesticidy Akumulátory a monočlánky Zářivky Zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků Elektrotechnický odpad
150102 150104 170602 200102 200109 200112 200114 200118 200119 200120 200121 200123 200124 Celkem
0,423 0,899 0,890 0,020 1,434 0,051 0,001 0,017 0,028 10,491 0,007 2,104 5,512 21,877
Graf č. 2: Mobilní sběr nebezpečných odpadů v Holešově v letech 1998 - 2000
množství odpadů (v Mg)
25 20 15 10
nebezpečný odpad
5 0 1998
1999
2000
roky
3.2.5
Srovnání mobilních sběrů nebezpečných odpadů
V obou městech je mobilní sběr nebezpečných odpadů prováděn i po uvedení sběrných dvorů do provozu v nezměněném režimu opět dvakrát ročně.
- 34 -
V Hranicích je mobilní sběr nebezpečných odpadů na základě požadavku města zajišťován společností EKOLTES Hranice, a.s. Tyto odpady se ovšem neevidují v rámci sběrného dvoru, zneškodňují se přímo předáním oprávněné osobě. Odpady, které jsou v Holešově vysbírány během těchto mobilních sběrů, jsou odváženy na sběrný dvůr, kde jsou důsledně roztříděny obsluhou do náležitých kontejnerů. Tyto odpady jsou evidovány na sběrném dvoře jako odpady od občanů. Tím pádem se již nerozlišuje, kolik odpadu bylo v rámci mobilního sběru a kolik odpadu bylo odevzdáno přímo na sběrném dvoře.
Výtěžnost sběru Výtěžnost sběru je výtěžnost vytříděných nebezpečných složek komunálních odpadů vztažené na průměrného obyvatele v měřeném území (kg/obyvatel/rok) v daném čase. [7] U nás je nebezpečných odpadů v komunálním odpadu asi 0,60 až 4,00 kg/obyv./rok, po započítání všech nebezpečných odpadů (skupina 15 a 16) je to asi 2,60 – 6,00 kg/obyv./rok. Údaje ISHO uvádějí 2,4 kg/obyv. v r. 2000 a 3,7 kg/obyv. v r. 2001. [2]
Tabulka č. 4: Výtěžnost mobilního sběru nebezpečných odpadů v Hranicích Mobilní sběr - Hranice Roky 1999 2000 2001 2002 Množství odpadu (v kg/obyv./rok) 1,02 1,61 1,18 2,39 Pozn.: Počet obyvatel v jednotlivých letech uvádím v příloze č. 1.
2003 2,84
Tabulka č. 5: Výtěžnost mobilního sběru nebezpečných odpadů v Holešově Mobilní sběr – HOLEŠOV Roky 1998 1999 2000 Množství odpadu (v kg/obyv./rok) 0,99 1,46 1,74 Pozn.: Počet obyvatel v jednotlivých letech uvádím v příloze č. 1.
V letech, která mohu mezi sebou porovnat (tj. 1999 a 2000) je vidět, že v roce 1999 bylo v Hranicích vybráno 1,02 kg/obyv./rok, což je o 0,44 kg nebezpečných odpadů na osobu méně než ve stejném roce v Holešově. V roce 2000 se situace v Hranicích zlepšila, bylo zde vybráno 1,61 kg/obyv./rok což je jen o 0,13 kg méně než ve stejném roce
- 35 -
v Holešově. Množství nebezpečných složek komunálních odpadů však stále nedosahují průměrných hodnot uváděných pro ČR (např. pro rok 2000 - 2,4 kg/obyv./rok). To, že výtěžnost sběru odpadů vztažené na jednoho obyvatele stále stoupá je pozitivní ukazatel, a myslím, že se může počítat s dalším zvyšováním množství nebezpečných odpadů vybraných od jednoho obyvatele. Je zřejmé, že vybraná množství stále neodpovídají skutečné spotřebě výrobků, které se po použití stávají nebezpečným odpadem. A je otázkou, kde tyto odpady končí.
3.2.6
Sběrný dvůr v Hranicích
Sběrný dvůr (SD) byl uveden do provozu v květnu roku 2004. Sběr a výkup odpadů je prováděn na základě smlouvy provozovatele s městem Hranice. Součástí sběrného dvoru je i mobilní sběr ostatních a nebezpečných odpadů. Provozovatelem a současně vlastníkem zařízení je společnost EKOLTES Hranice, a. s. Situaci sběrného dvoru v Hranicích uvádím v příloze č. 2. Kapacita zařízení je 85 Mg, z toho 80 Mg ostatních a 5 Mg nebezpečných odpadů. Na volné ploše lze skladovat cca 60 Mg ostatních odpadů a na kryté skladovací ploše lze umístit cca 5 Mg nebezpečných odpadů a cca 20 Mg ostatních odpadů. V seznamu druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, můžeme nalézt 136 druhů odpadů s katalogovým číslem, kategorií odpadu a jeho názvem. Seznam odpadů přijímaných na SD uvádím v příloze č. 3.
Situace v jednotlivých letech Přehled o množství a kategoriích odpadů přijímaných na SD v jednotlivých letech, uvádím v příloze č. 4. Zde uvádím graf, kde jsou zobrazeny odpady přijaté na sběrný dvůr v Hranicích a vývoj jejich množství.
- 36 -
Graf č. 3: Přehled odpadů na sběrném dvoře v Hranicích v letech 2004 – 2005
400
množství odpadů (v Mg)
350 300 250 nebezpečné odpady ostatní odpady
200 150 100 50 0 r.2004
r.2005
V roce 2004 bylo ze široké škály katalogových odpadů vybráno 45 druhů odpadů s různým katalogovým číslem. Těchto 45 druhů vybraných odpadů se skládá z 21 položek nebezpečných odpadů a 24 položek odpadů ostatních. Přestože zastoupení kategorií nebezpečný a ostatní odpad je téměř shodný, v hmotnostních jednotkách je tomu již jinak. Nebezpečné odpady s hmotností 45,2125 Mg zahrnují 15,79 % všech vybraných odpadů a ostatní odpady s hmotností 241,1548 Mg zastupují 84,21 % všech odpadů. Porovnáním množství jednotlivých druhů odpadů zjistím ty odpady, které se na sběrném dvoře odevzdávaly v největších množstvích. Z ostatních odpadů se na sběrném dvoře odevzdával nejvíce stavební a demoliční odpad, objemný odpad, složky komunálního odpadu a např. pneumatiky. Z nebezpečných odpadů se odevzdávalo nejvíce ledniček, elektrických a elektronických zařízení (tzn. televize, PC atd.) a obalů znečištěných nebezpečnými látkami. V dalším roce, tedy v roce 2005 bylo vybráno již 52 druhů odpadů, z toho 24 položek náleží nebezpečným odpadům s hmotností 69,854 Mg, což odpovídá 16,39 % z celkového množství a 28 položek pak představuje odpad ostatní s hmotností 356,385 Mg, která přestavuje 83,61 %. Odpady, kterých se vybralo v prvním roce provozu SD (r. 2004) největší množství v obou kategoriích – nebezpečný i ostatní odpad, se s menšími obměnami, spíše jen
- 37 -
v pozicích a množstvích než v jiných druzích odpadů, objevují i v dalším roce (r. 2005). Z ostatních odpadů jsou to opět demoliční a stavební odpady a objemný odpad, z nebezpečných pak ledničky, elektrická a elektronická zařízení a obaly znečištěné nebezpečnými látkami. V následující tabulce je uveden podíl odpadů odevzdaných občany města a místních částí z celkového množství přijatých odpadů na sběrném dvoře.
Tabulka č. 6: Odpady odevzdané občany v Hranicích r . 2004 Kategorie odpadu
odpady celkem za SD (v Mg)
z toho odpady od občanů (v Mg)
z toho odpady od občanů (v %)
45,213
41,114
90,9
Ostatní
241,155
170,021
70,5
Odpady celkem
286,337
211,135
73,7
Nebezpečný
r. 2005 Nebezpečný
69,854
66,752
95,6
Ostatní
356,309
317,607
89,2
Odpady celkem
426,163
384,359
90,2
Množství odpadů přijatých od občanů se ročně zvyšuje. Tento stav se týká obou kategorií. Podíl odpadů převzatých od občanů se meziročně zvýšil u kategorie nebezpečný o 4,7 % a u kategorie ostatní dokonce o 18,7 %. Z uvedených čísel je patrné, že občané si na provoz SD zvykli a využívají tuto pohodlnou možnost odložení nebezpečných složek komunálního odpadu nebo objemného odpadu čím dál častěji. Výtěžnost sběru nebezpečných složek komunálního odpadu je větší než při mobilním sběru nebezpečných odpadů. Tento fakt lze přičíst právě možnosti odevzdat odpad kdykoliv během roku a v relativně vyhovující provozní době SD.
- 38 -
Tabulka č. 7: Odpady odevzdávané ostatními subjekty v Hranicích r . 2004 Kategorie odpadu
odpady celkem za SD (v Mg)
Nebezpečný
z toho odpady ostatních subjektů (v Mg)
z toho odpady od ostatních subjektů (v %)
45,213
4,099
9,1
Ostatní
241,155
71,133
29,5
Odpady celkem
286,337
75,232
26,3
r. 2005 Nebezpečný
69,854
3,102
4,4
Ostatní
356,309
38,702
10,8
Odpady celkem
426,163
41,804
9,8
Množství odpadů odevzdaných ostatními subjekty se snížilo u nebezpečných odpadů asi o 1 Mg, u ostatních odpadů o více než 32 Mg. Z těchto čísel lze naopak vidět, že ostatní subjekty, tedy podnikatelé, živnostníci a občané mající trvalé bydliště jinde než v Hranicích nebo v místních částech nejsou žádným způsobem motivováni k tomu, aby jimi vyprodukovaný odpad odkládali na SD. Tahle situace je ale spíše chybou nedostatečně fungující represivní složky úřadů, kompetentních ke kontrole především podnikatelů a živnostníků.
3.2.7
Sběrný dvůr v Holešově
Sběrný dvůr v Holešově se nachází na okraji tohoto města. Jeho provozovatelem i vlastníkem jsou Technické služby Holešov, s.r.o. SD byl uveden do provozu v roce 2001, letos je tedy provozován již šestým rokem. Součástí sběrného dvoru je i mobilní sběr ostatních a nebezpečných odpadů. Mobilní sběr odpadů je určen pro občany, živnostníky a střední podnikatele. Provádí se na základě uzavřených smluv o odvozu odpadů. Situaci sběrného dvoru v Holešově uvádím v příloze č. 5. Maximální kapacita zařízení je asi 65 Mg odpadů, z toho 48 Mg ostatních a 17 Mg nebezpečných odpadů. Maximální kapacita skladu je 18 Mg skladovaných ostatních a 2
- 39 -
Mg skladovaných nebezpečných odpadů. Maximální kapacita volné plochy je 30 Mg ostatních a 15 Mg nebezpečných odpadů. Přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno je uveden v příloze provozního řádu tohoto zařízení. Je v něm uvedeno celkem 137 položek, které mohou občané v tomto zařízení odevzdávat. Seznam se téměř neliší se seznamem SD v Hranicích, který uvádím v příloze č. 3. V Holešově jsou navíc přijímány tyto dva druhy odpadů: ze skupiny 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky: 03 01 05 Piliny hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod č. 030104, a ze skupiny 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené: 16 02 13* Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedené pod č. 160209 až 160212. Odpad, který zde nevybírají a v Hranicích na SD ano je pouze jeden a to ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady: 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod č. 170901, 170902, 170903.
Situace v jednotlivých letech Množství odpadů přijímaných na SD v jednotlivých letech uvádím v příloze č. 6. Zde uvádím graf, kde je zobrazeno množství odpadů v letech a vývoj jejich množství.
- 40 -
Graf č. 4: Přehled odpadů na sběrném dvoře v Holešově v letech 2004 – 2005
1200 množství odpadů (v Mg)
1000 800 Nebezpečné odpady Ostatní odpady
600 400 200 0 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005
V průběhu provozování SD se množství odpadů přijatých na tomto dvoře neustále zvyšuje. V roce 2005 je množství přijatých odpadů více než čtyřikrát větší než v prvním roce provozování SD. Jak je patrné z grafu, daleko více jsou přijímány ostatní odpady než nebezpečné. Zvyšuje se i podíl ostatních odpadů na celkovém vybraném množství odpadů, z 87,65 % ostatních odpadů z celkového množství v roce 2001 na 94,32 % v roce 2005. Dále se zvyšuje počet vybíraných druhů odpadů. U ostatních odpadů to byly v prvních dvou letech pouze 3 položky z Katalogu odpadů, v roce 2003 5 položek, v roce 2004 4 položky a v roce 2005 již 9 položek těchto odpadů. Nebezpečné odpady přijímané na sběrný dvůr jsou druhově rozmanitější. I u těchto odpadů se počet druhů ročně zvyšuje, v roce 2001 to bylo 10 položek, v roce 2002 13 položek, v roce 2003 17 položek, v roce 2004 se počet položek snížil na 14, ale v roce 2005 došlo opět ke zvýšení na 17 položek z Katalogu odpadů. Vzhledem k neustálým změnám ve způsobu evidování odpadů na SD, jsou k dispozici záznamy o množství odpadů přijatých od občanů od roku 2003.
- 41 -
Tabulka č. 8: Odpady odevzdané občany v Holešově r. 2003 Kategorie odpadu
odpady celkem za SD (v Mg)
z toho odpady od občanů (v Mg)
z toho odpady od občanů (v %)
49,321
41,454
84,1
Ostatní
692,684
689,532
99,6
Odpady celkem
742,005
730,986
98,5
Nebezpečný
r. 2004 Nebezpečný
48,225
39,694
82,3
Ostatní
896,125
708,664
79,1
Odpady celkem
944,350
748,358
79,3
r. 2005 Nebezpečný
62,877
44,572
70,9
Ostatní
1044,296
707,288
67,7
Odpady celkem
1107,173
751,860
67,9
V Holešově se množství odpadů přijatých od občanů ročně zvyšuje. U nebezpečných odpadů dochází v roce 2004 ke snížení oproti předcházejícímu roku, ale v dalším roce dochází opět ke zvýšení. Snížení množství nebezpečných odpadů se týká všech odpadů přijatých na sběrný dvůr, tedy nejen odpadů přijatých od občanů. Množství přijatých ostatních odpadů se zvyšuje, ale u ostatních odpadů přijatých od občanů se v roce 2005 došlo k nepatrnému snížení. Dá se říci, že množství odpadů přijímaných od občanů mají kolísavý charakter.
- 42 -
Tabulka č. 9: Odpady odevzdané ostatními subjekty v Holešově r. 2003 Kategorie odpadu
odpady celkem za SD (v Mg)
z toho odpady od ostatních subjektů (v Mg)
z toho odpady od ostatních subjektů (v %)
49,321
7,867
15,9
Ostatní
692,684
3,152
0,4
Odpady celkem
742,005
11,019
1,5
Nebezpečný
r. 2004 Nebezpečný
48,225
8,531
17,7
Ostatní
896,125
187,461
20,9
Odpady celkem
944,350
195,992
20,7
r. 2005 Nebezpečný
62,877
18,305
29,1
Ostatní
1044,296
337,008
32,3
Odpady celkem
1107,173
355,313
32,1
Množství odpadů odevzdaných ostatními subjekty na SD v Holešově se ročně zvyšuje. Situace v Holešově je tedy lepší než v Hranicích. Podnikatelé a živnostníci jsou lépe motivováni k tomu, aby svůj vyprodukovaný odpad odkládali na místo, k tomu určené.
3.2.8
Srovnání sběrných dvorů v Hranicích a Holešově Občané, kteří odevzdávají odpad na těchto sběrných dvorech a prokáží se
občanským průkazem, že mají trvalé bydliště v Hranicích nebo v Holešově nebo v místních částech nemusí platit provozovateli poplatek. Tento poplatek za ně hradí města a to na základě faktur, vystavených provozovatelem pravidelně na konci každého měsíce. Občané Hranic, kteří neprokáží, že mají trvalé bydliště v Hranicích nebo místních částech a občané Holešova, kteří neprokáží, že mají trvalé bydliště v Holešově nebo v místních
- 43 -
částech, jsou povinni zaplatit poplatek za odpad dle stanoveného ceníku na těchto sběrných dvorech.
Výtěžnost sběru nebezpečných odpadů na SD U nás je nebezpečných odpadů v komunálním odpadu asi 0,60 až 4,00 kg/obyv./rok, po započítání všech nebezpečených odpadů (skupina 15 a 16) je to asi 2,60 – 6,00 kg/obyv./rok. Údaje ISHO uvádějí 2,4 kg/obyv. v r. 2000 a 3,7 kg/obyv. v r. 2001. [2]
Tabulka č. 10: Výtěžnost nebezpečných odpadů na SD v Hranicích Sběrný dvůr HRANICE Roky 2004 2005 Množství odpadu (v kg/obyv./rok) 2,1 3,4 Pozn.: K množství odpadů v r. 2004 se musí přičíst množství NO z mobilního sběru a to 1,1 kg/obyv./rok. Tedy celkem za r. 2004 3,2 kg/obyv./rok.
Tabulka č. 11: Výtěžnost nebezpečných odpadů na SD v Holešově Sběrný dvůr HOLEŠOV Roky 2003 2004 2005 Množství odpadu (v kg/obyv./rok) 3,3 3,2 3,6
Z hodnot uvedených v tabulkách je zřejmé, že výtěžnost sběru nebezpečných složek komunálních odpadů je vyšší než při mobilním sběru nebezpečných odpadů, jehož výtěžnost je uvedena výše v kapitole 3.2.5.
Odpady, pro něž je SD určen Druhy odpadů, pro něž je určen SD v Hranicích, jsou uvedeny v seznamu odpadů a téměř se neliší se seznamem druhů odpadů na SD v Holešově, jak je již zmíněno v kapitole 3.2.7.
Kapacita SD V Hranicích je kapacita zařízení větší o 20 Mg odpadů než v Holešově, z toho je kapacita o 32 Mg větší pro ostatní odpady, ale menší o 12 Mg pro odpady nebezpečné. Tento fakt lze přičíst tomu, že Hranice jsou městem s větší rozlohou i vyšším počtem obyvatel, proto je kapacita SD v tomto městě větší.
- 44 -
Provozní doba SD Tabulka č. 12: Otvírací doba na SD v Hranicích Dny pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
Otvírací doba zavřeno 9:00 - 17:00 9:00 - 17:00 7:00 - 14:30 7:00 - 14:30 8:00 - 12:00 zavřeno
Tabulka č. 13: Otvírací doba na SD v Holešově Dny pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
Otvírací doba zavřeno 6:30 - 16:30 6:30 - 17:30 6:30 - 11:30 6:30 - 16:30 7:00 - 12:00 zavřeno
Provoz SD musí být plně přizpůsoben potřebám klientely. To znamená, že pro osoby právnické je třeba zajistit provoz dvoru ve všední dny minimálně po celou pracovní dobu a pro osoby soukromé je třeba zajistit provoz dvoru mimo jejich pracovní dobu, ale i v sobotu popřípadě i v neděli. V Holešově je podle mého názoru otvírací doba uzpůsobena potřebám klientů lépe než v Hranicích. Otvírací doba je delší. Je zde otevřeno tři dny v týdnu do pozdních odpoledních hodin, v Hranicích je to pouze dva dny v týdnu.
Technické vybavení Oba jmenované sběrné dvory jsou umístěny takovým způsobem, aby k nim byl dobrý přístup pro klienty, oba jsou uzamykatelné a oplocené, čímž se znemožňuje přístup nepovolaným osobám. Oba jsou vybaveny osvětlením. Zvenčí jsou vybaveny informačními tabulemi, kde jsou uvedeny tyto informace: 1. název zařízení, 2. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení sbírány nebo vykupovány, podmínky výkupu,
- 45 -
3. identifikační údaje provozovatele, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele, 4. správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení, 5. provozní doba zařízení. Tabulka č. 14: Kontejnery a nádoby na SD v Hranicích Počet kusů 3 2 2 6 2 3 4 2 6 1 12 40 1
Označení kontejneru velkoobjemový kontejner, 6m3 velkoobjemový kontejner, 6m3 velkoobjemový kontejner, 6m3 plastový kontejner. 1100 l plastová nádoba, 120 l plastová nádoba, 500 l kovové sudy, 200l záchytná vana s roštem, 205 l kanystry záchytná vana plastové sudy, objem 60 l Σ kontejnerů a nádob váha průmyslová sklopná TRANSPORTA – váživost do 200 kg
Druh odpadu objemný odpad stavební suť bioodpad papír, plasty, sklo bílé, barevné baterie baterie nebezpečný odpad pro případný únik odpadů ze sudů tekutý nebezpečný odpad pro případný únik odpadů z kanystrů tekuté nebezpečné odpady k přejímce odpadů v budově skladu
Tabulka č. 15: Kontejnery a nádoby na SD v Holešově Počet kusů 3 1 2 3 1 1 3 2 1 1 1 1 3 22 2 1 1 1
1
Označení kontejneru Druh odpadu velkoobjemový kontejner, 6m3 objemný odpad velkoobjemový kontejner, 6m3 stavební suť velkoobjemový kontejner, 6m3 bioodpad 3 velkoobjemový kontejner, 6m železo velkoobjemový kontejner, 6m3 pneumatiky velkoobjemový kontejner, 6m3 barvy plastový kontejner, 1100 l papír, plasty, sklo plastová nádoba, 120 l baterie plastová nádoba sorbent plastová nádoba, 500 l obaly znečištěné nebezp. látkami sud kovový, 200 l olej a tuk záchytná vana pro případný únik odpadů kontejner, 3 m3 kovy Σ kontejnerů a nádob ve vlastnictví SD velkoobjemový kontejner, m3 papír směsný, noviny – dodavatelsky, není ve vlastnictví SD unimobuňka vyřazená elektrozařízení váha typ VŠ 200 - nosnost 200 kg k přejímce odpadů v budově skladu váha TRANSPORTA A 12 42 – pouze pro interní vážení nosnost 200 kg váha typ MT 106021 nosnost 1000 kg k přejímce odpadů v budově skladu lis na PET lahve k lisování
- 46 -
Software pro evidenci odpadů Oba sběrné dvory využívají program EVI 8 od společnosti INISOFT, s.r.o.. Program EVI 8 vychází ze zákona č. 185/2001 Sb. a k němu příslušných prováděcích vyhlášek MŽP č. 376/2001 Sb. a 384/2001 Sb. Umožňuje podnikatelům a firmám průběžné vedení evidence odpadů pro původce, při sběru, výkupu, skladování a úpravě odpadů, na zařízeních ke zneškodňování odpadů a při přepravě nebezpečných odpadů. Umožňuje tisknout ve smyslu vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. a jejich příloh vyplněné formuláře Hlášení o produkci a nakládání s odpady, Roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru, formulář Komunální odpady vč. odděleně sbíraných složek těchto odpadů, Průběžnou evidenci odpadů, Evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů a Údaje o zařízení. Dále umožňuje tisknout podklady pro hlášení statistickému úřadu ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., Identifikační listy nebezpečných odpadů s vyplněnými kódy ADR a vytvářet výkazy pro autorizovanou společnost EKO-KOM a.s. Program obsahuje všechny potřebné číselníky, tj. katalog odpadů, číselník základních územních jednotek (NUTS 5), číselník okresů (NUTS 4), číselník obcí s PSČ aj. V programu je rovněž obsaženo kompletní znění zákona č. 185/2001 Sb. a příslušných prováděcích vyhlášek MŽP 376/2001 Sb. a 381-384/2001 Sb. včetně příloh. Evidence odpadů, přepravy NO atd. se v programu EVI 8 zaznamenává chronologicky. Podle typu programu lze vytvořit evidenci za jeden provoz, za více provozů nebo více organizacím. Program EVI 8 disponuje pro sledování a vyhodnocování toku odpadů řadou přehledů a tiskových sestav ve více alternativách dle zvoleného kritéria (např. kód a kategorie odpadu, kód nakládání, vybraná organizace apod.). Všechny přehledy a tiskové sestavy v evidenci odpadů obsahují vždy údaje za nastavené časové období. [13] V Hranicích je sběrný dvůr tímto programem vybaven. Obsluha provádí záznam o převzetí odpadu od původce do Deníku příjmu odpadů od občanů, tento záznam občan podepíše. Evidence přijatých odpadů je vedena v rozsahu druh odpadu, datum příjmu, název (jméno) původce, přijaté množství. Deník příjmu slouží jako podklad k měsíční fakturaci za odstranění odpadů. Data evidovaná v Deníku příjmu odpadů a na dokladech o zaplacení převede obsluha sběrného dvoru do elektronické podoby. V Holešově na sběrném dvoře tento program nainstalován není, množství přijatých odpadů je zaznamenáno obsluhou do Podkladu k průběžné evidenci, kde je evidence
- 47 -
odpadů vedena v rozsahu kód odpadu, datum příjmu, název (jméno) původce, přijaté množství. Podklad k průběžné evidenci je pak předán podnikovému ekologovi, který zajišťuje evidenci odpadů do PC. Tato evidence pak slouží jako podklad k měsíční fakturaci za odstranění odpadů.
3.2.9
Výběr optimálního řešení
Tabulka č. 16: Srovnání SD Holešov a SD Hranice Statistické údaje
Hranice
Bystřice pod Hostýnem
19 568
12 394
8 737
52 510 000
34 080 000
45 440 000
2004
2001
-
počet obyvatel katastrální výměra (v m2)
Holešov
Sběrný dvůr rok zřízení kapacita (v Mg)
85
plocha (v m2) počet kontejnerů
80 „O“
65
5 „N“
48 „O“
-
17 „N“
cca 670
cca 1 200
cca 650
40
22
-
Myslím, že pro návrh nového sběrného střediska v Bystřici pod Hostýnem bude vhodnější SD v Holešově. SD v Hranicích je nové, moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady. Přestože byl zřízen teprve nedávno, příliš se neliší svým provozem ani vybavením od SD v Holešově. A protože se Bystřice pod Hostýnem blíží svým počtem obyvatel i ploše, na které má být sběrné středisko zřízeno, více městu Holešov vybrala jsem právě SD v tomto městě. Z podobné plochy lze usuzovat, že i kapacita sběrného střediska v Bystřici pod Hostýnem bude podobná jako v Holešově.
- 48 -
4
NÁVRH SBĚRNÉHO STŘEDISKA Ve městech, kde sběrná střediska doposud chybí, je nejvýhodnější využít stávající
nevyužité plochy či pozemky firem, které se starají o odpadové hospodářství v daném městě. Ve většině případů jsou to právě tyto firmy, kdo sběrná střediska zřizuje. Pokud je celá stavba umístěna na pozemku této firmy, znamená to, že stavba nemá žádné prostorové nároky na další okolní nebo cizí pozemky. V areálu firmy se nemusí složitě řešit napojení na infrastrukturu, protože sběrné středisko bude plně technicky napojeno na infrastrukturu stávajícího areálu – elektrická energie, voda, kanalizace. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí umístit sběrný dvůr do stávajícího areálu firmy je rozhodnutím, které lze podepřít i ekonomickými důvody, neboť uvedená vybavenost areálu znamená úsporu investičních nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jinou lokalitu, která by byla situována na jiných pozemcích než firemních. Další z možností, jak problém sběrného dvora v obci vyřešit levněji, je využití kapacity výkupny sběrných surovin. Výkupny jsou zařízení, která jsou schválena k provozu jako zařízení pro sběr a výkup odpadů, tzn. splňují stejné parametry jako sběrné dvory. Tato zařízení jsou ve většině případů vybavena sklady nebezpečných odpadů, a disponují dostatečně velkou kapacitou a plochou pro odkládání odpadů. Výkupny disponují obsluhou a mají pravidelnou provozní dobu. Všechny tyto skutečnosti odpovídají potřebám sběrných dvorů. [9] Předmětem mé diplomové práce je návrh sběrného střediska komunálního odpadu a jeho nebezpečných složek v Bystřici pod Hostýnem. Sběrné středisko odpadů v Bystřici pod Hostýnem bude určeno pro občany města a přilehlých obcí, kde nakládání s odpady spadá pod toto město. V blízkém okolí je ovšem více vesnic, jejichž občané mají blízkou dojezdovou vzdálenost. Navrhuji tedy, aby i tito občané z okolních vesnic měli možnost bezplatně odevzdávat komunální odpady a nebezpečné složky těchto odpadů na sběrném dvoře, který bude zřízen. Dosáhne se tím daleko vyšší výtěžnosti a vytříděnosti odpadů. Praxe ze sběrných dvorů v Holešově a v Hranicích dokazují, že pokud nemají občané možnost odevzdat odpad bezplatně, sběrný dvůr nenavštěvují a tím se nedosáhne kýžených výsledků, tedy maximální výtěžnost sběru. Dále dojde k pozitivnímu nárůstu množství vybíraných odpadů a jejich druhového složení.
- 49 -
4.1
Základní údaje o městě Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem je obcí s rozšířenou působností. Má statut města se čtyřmi
městskými částmi: Rychlov, Bílavsko, Sovadina a Hlinsko pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem se nachází ve zlínském kraji, v okrese Kroměříž. Jeho katastrální výměra činí 4 544 ha. Podle statistických údajů k 31. 12. 2005 žije na území města Bystřice pod Hostýnem 8 737 obyvatel, z toho v produktivním věku 4 975 obyvatel. Průměrný věk je 50 let.
4.2
Skladba odpadů v Bystřici pod Hostýnem V Bystřici pod Hostýnem probíhá dvakrát ročně sběr nebezpečných odpadů a
dvakrát ročně sběr objemného odpadu. V roce 2005 bylo vybráno množství odpadů, které uvádím v následujících tabulkách. Tabulka č.17: Skladba nebezpečných odpadů v BpH Katalog. č. Název odpadu Množství (v Mg) 150110 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek 4,225 200114 Kyseliny 0,030 200119 Pesticidy 0,091 200121 Zářivky 0,029 200123 Ledničky 6,42 200126 Olej a tuk neuvedený pod č. 20 01 25 0,212 200132 Jiná nepoužitelná léčiva neuved. pod č. 0,161 200133 Baterie a akumulátory 3,719 200135 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 7,171 Nebezpečné odpady z mobilního sběru celkem: 22,058
Tabulka č. 18: Skladba ostatních odpadů v BpH Katalog. č. Název odpadu Množství (v Mg) 160103 Pneumatiky 2,13 170504 Zemina a kamení neuvedené pod č. 17 05 03 119,87 170904 Směsné stavební a demoliční odpady 15,71 200307 Objemný odpad 980,55 Ostatní odpady z mobilního sběru celkem: 1118,26
- 50 -
4.2.1
Výtěžnost nebezpečných odpadů
Tabulka č. 19: Výtěžnost nebezpečných odpadů v BpH v roce 2005 Výtěžnost Množství odpadu (v t) (v kg/obyv./rok) Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek 4,225 0,484 Kyseliny 0,030 0,003 Pesticidy 0,091 0,010 Zářivky 0,029 0,003 Ledničky 6,420 0,735 Olej a tuk neuvedený pod č. 20 01 25 0,212 0,024 Jiná nepoužitelná léčiva neuved. pod č. 0,161 0,018 Baterie a akumulátory 3,719 0,426 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 7,171 0,821 Celkem 22,058 2,525 Název odpadu
Výtěžnost mobilního sběru nebezpečných odpadů v Bystřici pod Hostýnem dosahuje hodnoty 2,525 kg/obyv./rok. Tato hodnota je celkem příznivá, přesto však není dosaženo takové výtěžnosti, jako na SD v Holešově, kde ve stejném roce dosahovala výtěžnost sběru nebezpečných odpadů od občanů hodnoty 3,6 kg/obyv./rok. Zřízením sběrného střediska odpadů dojde k pozitivnímu nárůstu této hodnoty.
4.3
Umístění stavby Stavba sběrného dvoru se bude nacházet ve městě Bystřice pod Hostýnem. Ve
městě není v současné době žádný sběrný dvůr komunálního a jiného odpadu, kam by producenti tohoto odpadu mohli vzniklý odpad odložit. Město ve spolupráci s Technickými službami Bystřice pod Hostýnem, s.r.o., hodlá v blízké budoucnosti zřídit sběrný dvůr proto, aby bylo umožněno producentům vzniklý odpad zákonně uložit na místo k tomu určené. Zde odložený odpad ve třídění dle katalogu odpadů jako odpad komunální a jiný a odpad stavební s charakterem odpadu nebezpečného a odpadu ostatního, bude uložen v souladu s výše uvedenými předpisy a bude s ním dále dle těchto a dalších předpisů zákonně nakládáno. Shromážděný odpad bude dle svého třídění odvážen na skládky odpadu přesného určení, do spaloven k využití na výrobu tepla, k recyklaci, k využití v průmyslu apod. Takovéto nakládání s odpady ve městě podstatně zlepší životní prostředí
- 51 -
jako celek, neboť bude vytvořena možnost zákonného odložení a následné zneškodnění výše uvedeného odpadu. Sběrné středisko bude situováno na území bývalé prodejny plynových láhví. Stávající stav pozemku je možné vidět na následujících obrázcích.
Obrázek č. 1: Současná situace - 1
Obrázek č. 2: Současná situace - 2
- 52 -
Obrázek č. 3 Současná situace - 3
Obrázek č. 4 Současná situace - 4
Katastrální plán obce s vyznačeným místem pro sběrné středisko uvádím v příloze č. 7. Pozemek je majetkem Technických služeb Bystřice pod Hostýnem s.r.o., což je výhodou především z hlediska majetkoprávního a ušetření investičních nákladů, které by se musely vynaložit na nákup pozemku. Situaci sběrného střediska uvádím v příloze č. 8. Sběrné středisko bude sestávat z oplocené zpevněné plochy, na které bude rozmístěno vybavení sběrny – typové kontejnery, kryté eko-kontejnery pro nebezpečný odpad a provozní objekt s kanceláří a hygienickým zázemím pro obsluhu dvora. Příjezd do dvora bude zajištěn po místní komunikaci.
- 53 -
4.3.1
Identifikační údaje
Název stavby: Sběrné středisko tříděného odpadu v Bystřici pod Hostýnem Místo stavby: k.ú.Bystřice pod Hostýnem kraj Zlínský parcela č. 2613/40
4.3.2
Základní údaje o stavbě
Celková zastavěná (zpevněná) plocha:
650 m2
Celková plocha provozního objektu:
14,8 m2
Celkový počet kontejnerů:
28 ks
Celková kapacita kontejnerů:
70 m3
4.3.3
Zpevněná plocha
Zpevněná manipulační plocha nepravidelného půdorysného tvaru o ploše 650 m2 je navržena s asfaltobetonovým povrchem. Vzorový řez skladbou zpevněné plochy uvádím v příloze č. 9. Konstrukce zpevněné plochy bude navržena pro pojezd nákladních automobilů zajišťujících odvoz odpadů. Odvod dešťových vod ze zpevněné plochy bude zajištěn vyspádováním plochy k silničním vpustím. Dešťová voda bude svedena do stávající jednotné kanalizace. Konstrukce zpevněné (pojížděné) plochy: - upravený a zhutněný povrch - geotextilie 300 g/m2 - štěrkodrť 200 mm - obalové kamenivo OKJ 80 mm - asfaltový beton ABJ III. 40 mm.
- 54 -
4.3.4
Oplocení
Celý areál sběrného střediska bude oplocen. Oplocení je z drátěného pletiva s potahem PVC do ocelových sloupků na výšku 2 m. Celková délka oplocení je 78,4 m. Pěší i vozidla zajišťující obsluhu sběrného střediska a odvoz kontejnerů mají zajištěn přístup z příjezdové komunikace otvíravou, dvoukřídlou branou, umístěnou na západní části pozemku. Na druhém konci v severovýchodní části je dvůr propojen branou s areálem Technických služeb Bystřice pod Hostýnem, s.r.o. Brána musí být uzamykatelná, bude opatřena zástrčí pro zafixování krajních poloh. Brána bude opatřena informační tabulí s označením Sběrného střediska, adresou provozovatele, otvíracími hodinami a seznamem přijímaných odpadů, včetně jejich zatřídění dle Katalogu odpadů.
4.3.5
Vrátnice
Objekt kanceláře a zázemí obsluhy může tvořit typový montovaný obytný kontejner, vyrobený na zakázku. Může být použit např. kontejner firmy Meva, který má následující parametry: Velikost: 6058mm x 2438mm x 2800mm. Výměra jednotlivých místností: zádveří: 2,0 m2 WC, sprcha: 2,4 m2 kancelář: 8,6 m2. Prefabrikovaný kontejner se dá položit na zpevněný asfaltový povrch. Není třeba vytvářet základy, podklad bude pouze vyrovnán do vodorovné roviny.
- 55 -
Obrázek č. 5: Vrátnice
4.3.6
Sklad
Uzavřené sklady nebezpečných odpadů navrhuji řešit pomocí mobilních ekoskladů, v nichž mohou být umístěny nádoby na tekutý odpad, nádoby na nebezpečné kapaliny, nádoby na hořlaviny, nádoby na baterie, nádoby na tuhý nebezpečný odpad, kontejnery na zářivky, nádoba na medicinální odpad, dvouplášťová nádoba na tekutý nebezpečný odpad, nádoba na tekuté nebezpečné kapaliny, nádoba na hořlaviny, sudy na nebezpečné látky. Dalším prostorem, který bude využit jako sklad, jsou stávající garáže o ploše cca 53 m2, kde se budou skladovat vyřazená elektronická zařízení, vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, popř. jiné druhy odpadů.
4.3.7
Inženýrské sítě
Napojení sběrného dvora na inženýrské sítě, tedy přípojka vody a přípojka NN bude napojena na stávající objekt, nezbytná bude přípojka kanalizace, se zaústěním do jednotné kanalizace.
PŘÍPOJKA KANALIZACE Vrátnice, kterou popisuji v kap. 2.7.5 bude vybavena kompletním sociálním zařízením, což znamená, že musí být napojena na pitnou vodu. Odpad ze sociálního
- 56 -
zařízení musí být napojen na veřejnou kanalizaci města. Objekt vrátnice musí být odkanalizován splaškovou kanalizací do veřejné kanalizační sítě města. Napojení bude provedeno v těsné blízkosti vrátnice.
Kanalizace splašková Vody splaškové (dle ČSN EN 12056-1-5 tzv.“černé“) budou z objektu svedeny hlavním ležatým kanalizačním svodem vedeným v zemi, napojeným před provozním objektem do přípojky jednotné městské kanalizace. Hlavní ležaté splaškové svody budou vedeny v jednotném sklonu a provedeny z plastových PVC hrdlovaných tvrdých trub. Zařizovací předměty objektu vrátnice budou součástí dodávky typového kontejneru. Jedná se celkem o jedno umyvadlo, jedno WC a sprchový kout.
Tabulka č. 20: Stanovení množství odpadních vod (hydrotechnické výpočty): Množství odpadních vod Průměrné denní množství Maximální denní množství Maximální hodinové množství Celková roční množství odpadních vod
Označení Qp Qm Qh Qr
Výpočet Hodnota Jednotka Qp = q x n 0,080 m3.den-1 Qm = Qp x kd 0,108 m3.den-1 Qh = (Qm x kh)/12 0,016 m3 h-1 Qr = Qp x 365 29,200 m3.r1
kde: Qp
- průměrná denní potřeba vody,
q
- specifická potřeba vody - potřeba vody, připadající na základní spotřební jednotku (osoba, lůžko apod.). Udává se v l/jednotka.den. Rozumí se včetně ztrát v rozvodu vody až ke spotřebiteli (uvažovány jsou ztráty ve výši asi 20 %). Pro provozovny místního významu kde se voda nepoužívá k výrobě se počítá 80 l/pracovník/den,[11]
n
- počet pracovníků,
Qm
- maximální denní potřeba vody,
kd
- součinitel denní nerovnoměrnosti, pro obce 5 - 20 000 obyvatel kd = 1,35,
Qh
- maximální hodinová potřeba vody,
kh
- součinitel hodinové nerovnoměrnosti, kh = 1,8 Množství odpadních splaškových vod odpovídá přibližnému množství vody pro
sociální účely.
- 57 -
Kanalizace dešťová Vody dešťové a srážkové (dle ČSN EN 12056-1-5 tzv.“šedé“) ze zpevněných ploch budou svedeny dvěma uličními vpustěmi do kanalizace. Na zpevněné ploše nedochází ke kontaminaci dešťových vod ropnými látkami, nedochází zde k parkování vozidel, ani k otevřené manipulaci s tekutými odpady. Provoz vozidel je omezen pouze na přívoz a odvoz kontejnerů. Z tohoto důvodu nebudou dešťové vody ze zpevněné plochy čištěny v odlučovači ropných látek.
Objem dešťových odpadních vod Pro určení odtoku dešťových vod Qd v l/s z odvodňované plochy se používá rovnice [12]: Qd = i . A . C kde i
- intenzita deště, která se pro střechy a plochy ohrožující budovu zaplavením uvažuje hodnotou i = 0,03 l/s.m2,
A
- půdorysný průmět odvodňované plochy v m2,
C
- součinitel odtoku dešťových vod, bez rozměru (pro asfaltové a betonové plochy se sklonem povrchu 1 % až 5 % = 0,8)
Qd = 0,03 . 650 . 0,8 = 15,6 l/s
PŘÍPOJKA VODOVODNÍ Vnitřní rozvod pitné vody bude napojen přípojkou ze stávajícího objektu vodoměrné šachty. Potrubí vnitřního vodovodu bude rozvedeno k jednotlivým výtokům zařizovacích předmětů v koupelně provozního objektu. Jedná se o jedno umyvadlo, WC a sprchu. Na samostatný přívod studené vody bude napojen i zásobníkový nástěnný elektrický ohřívač vody. Přívod studené vody do ohřívače bude opatřen kompletní sestavou pojistných a zabezpečovacích armatur v souladu s ČSN 060830. Od ohřívače bude teplá voda rozvedena k umyvadlu a sprše. Po montáži bude nový vodovod prohlédnut, propláchnut, vydezinfikován a dle podmínek výrobce potrubí (ČSN 736660) zkušebně odtlakován. O zkoušce bude vyhotoven zápis.
- 58 -
Tabulka č. 21: Stanovení potřeby vody (dle Směrnice č.9/73 FMLVH) : Potřeba vody Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Maximální hodinová potřeba Celková roční potřeba Z toho denní potřeba teplé vody dle ČSN 060320 Roční potřeba teplé vody
Označení Qp Qm Qh Qr
výpočet Hodnota Jednotka qxn 80 l . den-1 Qp x kd 108 l.den-1 (Qm x kh)/12 16 l.h-1 Qp x 365 29,20 m3.r1 40 14,6
l.den-1 m3.r1
kde: Qp
- průměrná denní potřeba vody,
q
- specifická potřeba vody - potřeba vody, připadající na základní spotřební jednotku (osoba, lůžko apod.). Udává se v l/jednotka.den. Rozumí se včetně ztrát v rozvodu vody až ke spotřebiteli (uvažovány jsou ztráty ve výši asi 20 %). Pro provozovny místního významu kde se voda nepoužívá k výrobě se počítá 80 l/pracovník/den,[11]
n
- počet pracovníků,
Qm
- maximální denní potřeba vody,
kd
- součinitel denní nerovnoměrnosti, pro obce 5 - 20 000 obyvatel kd = 1,35,
Qh
- maximální hodinová potřeba vody,
kh
- součinitel hodinové nerovnoměrnosti, kh = 1,8
PŘÍPOJKA ELEKTRICKÉ ENERGIE Napojení bude provedeno kabelovou přípojkou ze stávajícího objektu areálu, kde se přípojka napojí na místní elektroinstalaci.
Tabulka č. 22: Bilance potřeby elektrického příkonu: instalovaný příkon [kW]
Potřeba elektrické energie Elektrické vytápění - přímotopné Ohřev užitkové vody - akumulační Osvětlení Přenosné elektrospotřebiče Součet Soudobost Maximální současný příkon Spotřeba elektrické energie za rok
vnitřní venkovní
4,00 4,40 2,20 3,00 0,50 14,10 0,60 15,00 5.475,00
- 59 -
Areál bude zásobován elektrickou energií ze stávajícího objektu garáže. Připojení se provede kabelovým přívodem z přípojkové skříně s elektroměrem umístěné na fasádě budovy k provoznímu objektu obsluhy sběrného dvora. Z rozvaděče v zádveří provozního objektu
bude
napojené
osvětlení
kanceláře,
zásuvkový
obvod
pro
přenosné
elektrospotřebiče, elektrický přímotopný konvektor pro vytápění místnosti a elektrický akumulační zásobník pro ohřev užitkové vody. Osvětlení místnosti bude provedeno zářivkovými svítidly, spínat se bude vypínačem u vstupních dveří. Z rozvaděče bude také připojené venkovní osvětlení prostoru sběrného dvora tříděného odpadu, které se bude spínat automaticky pomocí soumrakového spínače.
VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ Vedení pro venkovní osvětlení bude provedeno kabelovým přívodem ke třem stožárům, rozmístěným po obvodu dvora souběžně s oplocením. Osvětlení bude spínáno automaticky pomocí soumrakového spínače. Stožáry budou paticové ocelové typu SB výšky 6,6 m, s jednoramenným výložníkem, s výbojkovým svítidlem.
ZÁSADY ŘEŠENÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU Navržené elektrické zařízení bude odpovídat prostředí a kvalifikaci obsluhy. Elektromontážní práce budou provedené podle platných předpisů a norem. Práce budou provádět pracovníci s kvalifikací podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Před uvedením zařízení do provozu a předáním do užívání bude provedena výchozí revize podle ČSN 33 2000-6-61.
4.3.8
Kontejnery
Na oplocené zpevněné ploše navrhuji 4 sklolaminátové kontejnery o obsahu 1,1m3 pro bílé a barevné sklo, papír a plasty, 1 plastový kontejner o obsahu 1,1 m3 na textil. Dále zde navrhuji 6 vanových ocelovoplechových kontejnerů o kapacitě cca 6 m3, z toho 4 otevřené a 2 s víky a 2 ocelovoplechové kontejnery o kapacitě cca 9 m3, pro velkoobjemový odpad, stavební suť, zeleň, lepenku a papír. Dále zde budou umístěny 2 mobilní
eko-sklady,
které
jsou
opatřeny
roštovou
podlahou
a
bezpečnostní
záchytnou vanou. Jeden bude sloužit jako sklad odpadu s obsahem škodlivin pevných, tedy
- 60 -
nádoba na baterie, nádoba na tuhý nebezpečný odpad, kontejner na zářivky a nádoba na medicinální odpad. Druhý bude sloužit jako sklad odpadu s obsahem škodlivin kapalných, tedy sudy na nebezpečný odpad. Mezi dvěma EKO-sklady je volná plocha cca 10 m2 pro skladování pneumatik. Zařízení bude vybaveno průmyslovou váhou pro kontrolu a registraci množství přivezeného odpadu, umístěnou u vstupu do sběrného dvora a dalšími dvěma váhami, umístěnými v mobilních ekoskladech.
Situaci, jak budou kontejnery
rozmístěny, uvádím v příloze č.10. Jde o různé typy plastových nebo kovových kontejnerů. Příklady kontejnerů uvádím v příloze č. 11. Vybrané kontejnery jsou od firmy MEVATEC. Kontejnery budou ve sběrném středisku rozmístěny takovým způsobem, aby bylo pravidelně rozloženo požární zatížení sběrného střediska. Množství kontejnerů nemusí být konečné, v průběhu provozu se mohou kontejnery dle potřeby a dle finančních možností dále doplňovat. Tabulka č. 23: Kontejnery pro určené druhy odpadů Počet kusů Označení kontejneru sklolaminátové kontejnery, 1100 l 4 1
plastový kontejner, 1100 l
4
kovové sudy, 200 l
6
plastové sudy na nebezpečný odpad víkem, 60 l
1 1 1 1
plastová nádoba, 500 l kovový kontejner, 500 l nádoba na tuhý nebezpečný odpad, 800 l, kontejner, 500 l
4
ocelovoplechové kontejnery AVIA – otevřené 9 m3
25
ocelovoplechové kontejnery AVIA – otevřené 6 m3 ocelovoplechové kontejnery AVIA – s víky 6 m3 Σ kontejnerů a nádob
2
váha typ VŠ 200 - nosnost 200 kg
1 1
váha typ MT 106021 nosnost 1000 kg ruční přepravní vozík (rudl)
2 2
Druh odpadu papír, plast, sklo bílé, barevné textil barvy a laky, olej a tuk, motorové oleje, pesticidy, kyseliny, zásady baterie baterie obaly znečištěné zářivky objemný odpad, stavební suť, bioodpad, železo barvy, asfaltové směsi papír k přejímce odpadů v mobilních eko-skladech k přejímce odpadů manipulační prostředek
- 61 -
4.3.9
Návrh materiálového složení odpadů
Sběrné středisko odpadů bude shromažďovat komunální a jiný odpad od producentů těchto odpadů z města a okolních obcí. Odpad budou přivážet producenti odpadů a to jak fyzické, tak i právnické osoby. Provoz sběrného střediska se bude řídit provozním řádem. Seznam druhů odpadů, který bude možné do sběrného střediska vozit včetně provozní doby a sazebníku poplatků bude viditelně vyvěšen u vjezdové brány do střediska. Jak již bylo zmíněno výše, občané mohou odpad na sběrném středisku odevzdávat zdarma. Živnostníci a podnikatelé ovšem budou za odkládání odpadu platit. Ceník musí být viditelně vyvěšen Vzor takového seznamu druhů odpadů a sazebníku poplatků uvádím zde: Dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů: Tabulka č.24: Odpady kategorie „O“ ostatní: Katalogové číslo 15 01 01 15 01 02 15 01 07
16 01 03
17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 02 17 04 02 17 04 05 17 04 07 17 04 11 17 08 02 20 01 01 20 01 02 20 01 10 20 01 11 20 01 25 20 01 28
Název odpadu Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Skleněné obaly z osobních aut z osob. aut s diskem Pneumatiky z nákladních aut z nákl. aut s diskem traktorové Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Dřevo Sklo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Hliník Železo a ocel Směsné kovy Kabely neuvedené pod 17 04 10 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 170801 Papír a lepenka Sklo Oděvy Textilní materiály Jedlý olej a tuk Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice
Sazebník poplatků (v Kč/kg) občané firmy zdarma 3,50 zdarma 3,50 zdarma 3,50 4 ks zdarma 20 Kč/ks 20 Kč/ks 40 Kč/ks 110 Kč//ks 120 Kč/ks 150 Kč/ks 150 Kč/ks 300 Kč/ks 300 Kč/ks zdarma 2,50 zdarma 2,50 zdarma 2,50 zdarma 2,50 zdarma 3,50 zdarma 3,50 zdarma
13,50
výkup výkup výkup výkup
0 0 0 0
zdarma
2,5
zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma
0 1 3,50 3,50 6 12
- 62 -
20 01 32 20 01 34 20 01 38 20 01 39 20 01 40 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 07
neuvedené pod č. 200127 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod č. 200131 Baterie a akumulátory neuvedené pod č. 200133 Dřevo neuvedené pod č. 200137 Plasty Kovy Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Objemný odpad
zdarma
15
zdarma
30
zdarma zdarma výkup zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma
2,50 11 0 2,50 2,50 2,50 2 2,50
Tabulka č. 25: Odpady kategorie „N“ nebezpečný Katalogové číslo 13 02 06 13 02 08 15 01 10
15 02 02 17 03 01 20 01 13 20 01 14 20 01 15 20 01 17 20 01 19 20 01 21 20 01 23 20 01 26 20 01 27 20 01 29
20 01 33
20 01 35 20 01 37
Název odpadu Syntetické motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Asfaltové směsi obsahující dehet Rozpouštědla Kyseliny Zásady Fotochemikálie Pesticidy Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky Olej a tuk neuvedený pod č. 200125 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky Detergenty obsahující nebezpečné látky Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 160601 - olověné akumulátory,160602-niklkadmiové baterie a akumulátory, nebo pod číslem 160603-baterie obsahující rtuť a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 200121 a 200123 Dřevo obsahující nebezpečné látky
Sazebník poplatků (v Kč/kg) občané firmy zdarma
6
zdarma
6
zdarma
14,50
zdarma
15,50
zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma
13,50 11 11 11 11 20 15 Kč/ks
zdarma
10
zdarma
8
zdarma
12
zdarma
15 30
zdarma monočlánky 7 zdarma
10
zdarma
6
- 63 -
Výše specifikované druhy odpadů, které bude možné shromažďovat ve sběrném středisku odpadů budou ukládány do příslušných kontejnerů různých velikostí, sběrných nádob, popř. pytlů, nebo na vymezených plochách. Odpad charakterizovaný jako nebezpečný bude uložen do takzvaných eko-skladů, které jsou uzamykatelné. Úložné kontejnery, nádoby, pytle apod. budou příslušně označeny tak, jak zákon stanovuje. Obsluha střediska prohlédne každý nově přivezený odpad, provede jeho druhové zatřídění, stanoví jeho objem – váhu, příslušný poplatek a určí, kam bude odpad ve sběrném středisku uložen. Provozovatel sběrného střediska odpadů bude v závislosti na vyčerpání úložné kapacity druhů odpadů tyto kontinuálně odvážet k dalšímu nakládání s odpadem – odvoz na příslušné skládky dle druhu odpadu - nebezpečný, ostatní k technickému zneškodnění, k recyklaci, kompostování, spálení s využitím tepla apod.
Otvírací doba sběrného střediska Jak již bylo zmíněno v kapitole 3.2.8, musí být provoz střediska přizpůsoben potřebám klientely. Navrhuji tedy, aby bylo sběrné středisko odpadů otevřeno přes týden do pozdních odpoledních hodin, tak aby otvírací doba vyhovovala právnickým i fyzickým osobám a minimálně jeden den o víkendu. V následující tabulce uvádím možnou variantu otvírací doby. Tabulka č. 26: Otvírací doba na sběrném středisku v BpH Dny Otvírací doba pondělí zavřeno úterý 9:00 – 18:00 středa 9:00 – 18:00 čtvrtek 9:00 – 18:00 pátek 9:00 – 18:00 sobota 9:00 – 15:00 neděle zavřeno
4.3.10
Řešení požární ochrany
Požární ochrana musí být řešena samostatnou technickou zprávou požární ochrany. Koncepce požární ochrany je řešena z hlediska požární bezpečnosti s ohledem na normy uvedené v následující tabulce.
- 64 -
Tabulka č. 27: Normy vztahující se k požární bezpečnosti Označení normy ČSN 73 0802 ČSN 73 0804 ČSN 73 0818 ČSN 73 0821 ČSN 73 0824 ČSN 73 0872 ČSN 73 0873 ČSN 73 0875 vyhláška MV č. 246/2001 NV 11/2002 Sb., ČSN-ISO 3864 a ČSN 01 0812 ČSN 73 0804 ČSN 332000-3
4.3.11
Název normy Nevýrobní objekty Výrobní objekty Obsazení objektů osobami Požární odolnost stavebních konstrukcí Výhřevnost hořlavých látek Ochrana stavebních objektů proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením Požární vodovody Navrhování elektrické požární signalizace Požárně bezpečnostní řešení Rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek Přenosné hasicí přístroje Posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními
Ochrana životního prostředí
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V lokalitě areálu, kde je sběrné středisko umístěno, nejsou žádné zájmy ochrany přírody. Stavba samotná nijak krajinu neovlivní, nemá negativní vliv na životní prostředí. Dojde k výsadbě nové zeleně. Předpoklad je cca 16 stromů podél nového oplocení.
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou svedeny dvěma uličními vpustěmi do stávající kanalizace. Na zpevněné ploše nedochází ke kontaminaci dešťových vod ropnými látkami, nedochází zde k parkování vozidel, ani k otevřené manipulaci s tekutými odpady. Provoz vozidel je omezen pouze na odvoz kontejnerů. Z tohoto důvodu nebudou dešťové vody ze zpevněné plochy čištěny v odlučovači ropných látek. Manipulace s tekutými odpady bude prováděna výhradně v mobilním eko-skladu s vlastní záchytnou havarijní vanou.
- 65 -
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Dle zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů a dle vyhlášky 381/2001 Sb., Katalog odpadů. Odpad vznikající při realizaci stavby bude předán na základě smluvního vztahu s investorem ke zneškodnění organizaci nebo organizacím, které jsou k tomuto vybaveny a oprávněny. O vzniku a původu odpadů je investorem a uživatelem vedena evidence v souladu s platnou legislativou. Sběrné středisko tříděného odpadu bude provozováno v souladu se schváleným provozním řádem. Odpady, které budou shromažďovány při provozu sběrného střediska, budou ukládány v příslušném třídění a podle platných předpisů bude zajištěno jejich zneškodnění. Na dodržování kázně správného třídění a ukládání bude dbát obsluha sběrného střediska a zodpovědnost ponese provozovatel střediska.
OCHRANA OVZDUŠÍ Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů. Při realizaci sběrného střediska nebude nic spalováno a ani žádná škodlivina nebude vypouštěna do ovzduší. Při provozu sběrného střediska nebude docházet k znečišťování ovzduší. Provozní objekt bude vytápěn v zimních měsících elektrickými přímotopnými panely. Umístění sběrného střediska od obytné zóny, jeho kapotáž zelení a jeho správné provozování vylučují ohrožení ovzduší před znečištěním.
CHEMICKÉ LÁTKY V prostorách sběrného střediska se budou shromažďovat pouze látky povolené schváleným provozním řádem, a to řádně zabezpečeny v odpovídajících kontejnerech. K zabezpečení proti úniku tekutých odpadů v případě havárie, je navržen eko-sklad se záchytnou havarijní vanou.
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, OCHRANA LPF Ochrana LPF nepřichází v úvahu, neboť stavba je situována ve stávajícím areálu firmy, kde pozemky nemají tento charakter.
- 66 -
OCHRANA ZPF Ochrana ZPF nepřichází v úvahu neboť stavba je situována ve stávajícím areálu firmy, kde pozemky nemají tento charakter.
4.4 Ekonomické vyhodnocení Investiční náklady na zřízení sběrného střediska se dělí na náklady na projektové a průzkumné práce, náklady na stavební objekty a náklady na zařízení sběrného střediska. Investiční náklady uvedené níže jsou pouze orientační, jejich výše se v průběhu stavebních prací může lišit. Jedná se tedy o předběžné sestavení nákladů stavby.
4.4.1
Souhrnný rozpočet stavby sběrného střediska
Tabulka č.28: Náklady na projektové a průzkumné práce Projektové a průzkumné práce geodetické zaměření projekt stavby pro stavební povolení autorský dozor náklady celkem
Kč 25.000 85.000 10.000 120.000
Tabulka č. 29: Náklady na stavební objekty Stavební objekty sběrné středisko komunálního odpadu vrátnice kontejnery + váhy náklady celkem
Kč 416.690 419.000 601.800 1.444.990
Tabulka č. 30: Vedlejší náklady stavby Vedlejší náklady stavby 5 % ze: sběrný dvůr + vrátnice
Kč 42.000
Tabulka č. 31: Ostatní náklady Ostatní náklady geodetické zaměření stavby po realizaci
Kč 10.000
- 67 -
Tabulka č. 32: Náklady na přípravu stavby Náklady na přípravu stavby studie firmy, která bude stavbu provádět inženýrská činnost provozní řád revize el. energie poplatky – stavební povolení aj. náklady na přípravu stavby celkem
Σ nákladů celkem (tab. 28 – 32):
4.4.2
Kč 20.000 25.000 25.000 3.000 2.000 75.000
1.691.990 Kč
Rozpočet jednotlivých stavebních objektů
Tabulka č. 33: Náklady na pořízení kontejnerů Počet kusů 4 1 2
Označení kontejneru sklolaminátové kontejnery objem 1100 l, typ 0056 (papír, plast, sklo – bílé,barevné)
plastový kontejner na textil objem 1100 l, typ 0026 mobilní eko-sklady, typ 0046 nádoba na tekutý nebezpečný odpad, objem 1000 l, typ 1 5707 4 kovové sudy, objem 200 l plastové sudy na nebezpečný odpad s odnímatelným 6 víkem, objem 60 l 1 plastová nádoba na baterie objem 500 l, typ 6033 1 kovový kontejner na baterie, objem 500 l, typ 1254 1 nádoba na tuhý nebezpečný odpad, obj. 800 l, typ 1258 1 kontejner na zářivky, objem 500 l, typ 0061 ocelovoplechové kontejnery AVIA – 4 otevřené 9 m3 ocelovoplechové kontejnery AVIA – 2 otevřené 6 m3 ocelovoplechové kontejnery AVIA – 2 s víky 6 m3 Celkem za kontejnery: 2 váha, typ VŠ 200, nosnost max. 200 kg 1 váha, typ MT 106021, nosnost max. 1000 kg 1 ruční přepravní vozík Celkem za váhy a manipulační prostředky:
Kč/jednotka
Kč/celkem
10.000
40.000
8.000 76.990
8.000 153.980
26.990
26.990
1.000
4.000
1.000
6.000
6.490 14.990 15.600 5.990
6.490 14.990 15.600 5.990
33.490
133.960
28.900
57.800
41.500
83.000
10.000 18.000 7.000
556.800 20.000 18.000 7.000 45.000
- 68 -
Tabulka č. 34: Náklady na zřízení sběrného střediska Popis práce odstranění původní zpevněné asfaltové vrstvy a 1. podkladních vrstev – odvezení na trvalou skládku vč. poplatků za skládku odkopávky – vytvoření nové pláně, odvoz výkopu 2. na skládku 3. kanalizace přemístění stávajícího stožáru venkovního osvětlení 4. na nové stanoviště 5. výškové urovnání pláně 6. položení geotextilie na pláň 7. štěrkodrť 8. obalové kamenivo oplocení z drátěného pletiva s potahem PVC do 9. ocelových sloupků na výšku 2 m 10. brána 6 x 2 m 11. betonové konstrukce B 20 vytvoření patek plotu 12. informační tabule 13. kácení stromů 14. výsadba nových dřevin Celkem:
jednotka Kč/jednotka Kč/celkem 60 m3
1.500
90.000
100 m3
250
25.000
33 m
2.500
82.500
3 ks
10.000
30.000
650 m2 650 m2 650 m2 650 m2
20 28 25 30
13.000 18.200 16.250 19.500
78,4 m
850
66.640
2 ks 4 ks 1 ks 4 ks 16 ks
45.000 2.850 35.000 500 450
90.000 11.400 35.000 2.000 7.200 416.690
Tabulka č. 35: Náklady na vrátnici Popis práce výroba doprava montáž a dokončovací práce Napojení na sítě 4. přípojka vody 5. kanalizace 10. kabelová přípojka Náklady na vrátnici celkem: 1. 2. 3.
jednotka Kč/jednotka Kč/celkem 1 ks 320.000 320.000 15.000 20.000 20 m 12 m 1
1.400 2.500 6.000
28.000 30.000 6.000 419.000
4.5 Vyhodnocení provozu sběrného střediska Z environmentálního hlediska bude mít provoz sběrného střediska komunálních odpadů v Bystřici pod Hostýnem bezesporu pozitivní vliv na celkový systém nakládání s odpady v daném městě. Jak je patrné z obrázků č. 1 – 4, současný stav není právě ideální. Po rekonstrukci pozemku určeného pro zřízení sběrného střediska by mohla situace odpovídat následujícímu obrázku.
- 69 -
Obrázek č. 6: Sběrný dvůr komunálního odpadu
Přestože je v tomto městě zřízena skládka komunálního odpadu a město pravidelně pořádá mobilní sběr jak velkoobjemového odpadu tak nebezpečných složek odpadů, existuje zde určitý problém s divokými skládkami. Zřízením sběrného střediska a vhodným informováním a motivováním občanů může dojít k zamezení problémů s těmito divokými skládkami. Občané již nebudou muset čekat půl roku na mobilní sběr, ale využijí pohodlnou možnost, odevzdat svůj odpad, kdykoliv během roku na sběrném středisku, které jim vyjde vstříc svou otevírací dobou a také tím, že občané zde budou moci odevzdat svůj odpad bezplatně. Předpokládám, že se zvýší druhová rozmanitost vybíraných druhů odpadů, nebudou přijímány pouze vyřazená elektrická a elektronická zařízení, ledničky a obaly obsahující zbytky nebezpečných látek (právě tyto odpady jsou při mobilním sběru nebezpečných odpadů nejvíce zastoupeny), objeví se zde i odpady, které dříve při mobilních sběrech vybírány nebyly (např. motorové, převodové a mazací oleje, absorpční činidla, rozpouštědla, zásady, barvy, tiskařské barvy, lepidla aj.). Tím, že dojde ke zvýšení skladby tříděných odpadů, se dosáhne pozitivního vlivu na životní prostředí, občané budou více třídit svůj odpad, nebude docházet k možnému ukládání těchto odpadů na skládku, kam ostatně vůbec nepatří, a celkově se může snížit množství odpadů ukládaných na místní skládku. Z technického ani technologického hlediska není zřízení sběrného střediska nijak zvlášť náročnou záležitostí. Sběrné středisko musí být umístněno na zpevněné ploše, musí být oploceno, vybaveno osvětlením a informační tabulí, na které jsou uvedeny všechny náležitosti stanovené zákonem. Odpad přijímaný do tohoto zařízení je ukládán do
- 70 -
jednotlivých nádob a kontejnerů. Tyto nádoby a kontejnery jsou běžně dostupné na našem trhu. Nákup všech kontejnerů nemusí být proveden jednorázově. Počet kontejnerů na sběrném středisku může být postupně doplňován podle potřeb vyplývajících z provozu zařízení. Z ekonomického hlediska je zřízení sběrného střediska poměrně náročnou záležitostí. Na financování se budou společně podílet Technické služby Bystřice pod Hostýnem s.r.o. i město Bystřice pod Hostýnem. Jak vyplývá z tabulek č. 28 – 32 v kapitole 4.4.1 celková částka potřebná ke zřízení sběrného střediska činí 1.691.990 Kč. Zde uvádím souhrnný přehled jednotlivých nákladů na tuto stavbu. Tabulka č. 36: Souhrnný přehled nákladů Náklady projektové a průzkumné práce stavební objekty vedlejší náklady stavby ostatní náklady náklady na přípravu stavby Σ nákladů celkem
Kč 120.000 1.444.990 42.000 10.000 75.000 1.691.990
- 71 -
5
ZÁVĚR Předmětem mé diplomové práce byl návrh nového sběrného střediska komunálních
odpadů v Bystřici pod Hostýnem, kde doposud žádné takové zařízení není. V úvodní části této práce jsem popsala legislativu vztahující se k odpadovému hospodářství a zejména k zařízením určeným ke sběru a výkupu vybraných odpadů a vytříděných složek komunálního odpadu. Následně jsem se zabývala systémem sběru a třídění komunálního odpadu. Zde jsem uvedla, že sběrné dvory jsou obdobou donáškového sběru a pro celý systém nakládání s komunálními odpady jsou pouze doplňkovou formou sběru, přesto velmi přínosnou pro oblast životního prostředí. Pro návrh nového sběrného střediska komunálních odpadů jsem využila informací ze sběrného dvora v Holešově, který jsem vybrala na základě srovnání se sběrným dvorem v Hranicích. Návrh sběrného střediska jsem provedla formou technické zprávy a dále jsem provedla předběžnou kalkulaci nákladů na zřízení sběrného střediska, přičemž jsem dospěla k částce 1.691.990 Kč.. Práce bude podkladem pro rozhodování města Bystřice pod Hostýnem a Technické služby Bystřice pod Hostýnem, s.r.o. při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady na území města a místních částí. Předpokládám, že by mohla být základem pro pořizování technického vybavení sběrného střediska
- 72 -
6
POUŽITÁ LITERATURA
[1] FILIP, J. a kol.: Odpadové hospodářství, MZLU v Brně, 2002. ISBN 80-7157- 608-5 [2] FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J.: Komunální odpad a skládkování, ES MZLU v Brně, Brno 2003,128 s., ISBN 80-7157-712-X [3] JEŽKOVÁ, R. Nebezpečné odpady. In Odpady. č. 3 (březen 2006), ročník XVI, s.7-8. ISSN 1210-4922 [4] KOTOULOVÁ, Z., VRBOVÁ, M. Ztráty z třídění se snižují. In Odpady č. 7 – 8 (červenec – srpen 2000), s. 15 – 16. ISSN 1210-4922. [5] STRNAD, P. Zřizování a provozování komunálních sběrných dvorů. In Odpady. č. 10 (říjen 2004), ročník XIV, s. 17. ISSN 1210-4922 [6] VÁŇA, J. Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v ČR. CZ BIOM. 15. 1. 2002. http://www.enviweb.cz/?xsec=odpady&part=článek&a=6e85444&id [7] VRBOVÁ, M. a kol., Hospodaření s odpady v obcích, EKO-KOM, a. s., PRAHA 2003. 184 s. ISBN 80-239-0743-3
ZÁKONY, VYHLÁŠKY A SMĚRNICE: [8] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších novel [9] Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) [10] Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady [3] [11] Směrnice č. 9/1973 Ú.v. ze dne 20. července 1973 ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů
NORMY: [12] ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace, Praha: ČNI 2002
- 73 -
FIREMNÍ MATERIÁLY: [13] Inisoft s.r.o. Software pro odpady a ekologii, Uživatelská příručka programu EVI verze 8.x pro Windows 9x/ME/NT/2000, Liberec 2003 [14] Materiály společnosti EKOLTES Hranice, a.s. [15] Materiály společnosti MEVATEC [16] Materiály společnosti Technické služby Holešov, s. r. o. [17] http//www.holesov.cz [18] http//www.mesto-hranice.cz/ [19] www.mubph.cz
- 74 -
7
SEZNAM PŘÍLOH
1. Počet obyvatel Holešova a Hranic 2. Podrobná situace sběrného dvoru v Hranicích 3. Seznam odpadů dle Katalogu odpadů povolených na sběrném dvoře v Hranicích 4. Odpady přijímané v jednotlivých letech na sběrném dvoře v Hranicích 5. Situace sběrného dvoru v Holešově 6. Odpady přijímané v jednotlivých letech na sběrném dvoře v Holešově 7. Katastrální mapa obce s vyznačeným místem pro sběrný dvůr 8. Situace navrhovaného sběrného střediska 9. Vzorový řez zpevněnou plochou 10. Rozmístění kontejnerů 11. Příklady kontejnerů