ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. XI., 7, 8/2011
Duchovní slovo Začnu myšlenkou ţáka španělských piaristů, blah. Josemaria Escriva (zakladatele Opus Dei): „Svatý – bez modlitby? Nevěřím v takovou svatost!“ Proč dnes tato myšlenka? Začínáme prázdniny: tábory, dovolené, rekreace. Ale pamatujme: neexistuje dovolená od P. Boha, od modliteb, od duchovního ţivota! Také během prázdnin pamatujte na nedělní mši sv., na pravidelnou modlitbu, na sv. zpověď. Během vašich výletů a dovolených naplánujte si cestu k nějakému poutnímu místu, navštivte kostel nebo klášter. Ať během prázdnin získáme nové síly k práci doma, v rodině, v zaměstnání a také ve farnosti. Budeme vás doprovázet modlitbou. Vděčni za vše, co jsme společně udělali během škol. roku 2010/11, vám ţehnají piaristé Lukáš, Jacek a Jiří.
tohoto rozhodnutí je naše povolání ke sluţbě, tak jak nás - piaristů - k tomu vychovává Kalasanský. Piaristé skrze svoje charisma a povolání dokázali (a dokazují) spojit zboţnost a vědu, víru a kulturu, a to vše pro lepší budoucnost. Odváţné rozhodnutí o obnovení našeho působení na Moravě (ve Stráţnici, v roce 1994) je zaloţené na naší důvěře Bohu a na věrnosti piaristickému dědictví. Tyto oslavy proţíváme jako vděčnost a závazek: vděčnost za minulost a vděčnost za to, ţe můţeme být piaristy; jsme zavázáni k vytrvalé sluţbě v této zemi.
Ohlednutí za oslavami 380. výročí příchodu piaristů do českých zemí Pár myšlenek z proslovu Generálního představeného Řádu piaristů otce Pedra Aguado: Rozhodnutí sv. Josefa Kalasanského je přítomné v srdci všech piaristů. Proto jsme tady ve Stráţnici; jsme tady, abychom společně proţívali radost z tohoto výročí. Rozhodnutí Kalasanského je důleţitým okamţikem pro celý řád: opouštíme Itálii, protoţe naše přítomnost je důleţitá také na ostatních místech Evropy a světa. Základem Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
O. Pedro Aguado, Generální představený piaristů
-1-
Slova Otce Pedra Aguado pro mladé Mladí! Vaše město, vaše církev, váš národ a celý svět potřebují kněze – piaristy. Hovořím to s pokorou a s přesvědčením: chybí mladí, kteří budou ochotní obětovat svůj ţivot v piaristickém povolání. Ale pokud se odváţíš k tomuto rozhodnutí, můţeš být jistý, ţe bude ono pramenem opravdové radosti! Poděkování Naše komunita chce poděkovat všem farníkům a všem obyvatelům našeho města a našich obcí, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojili do příprav a do průběhu oslav výročí příchodu piaristů do českých zemí. Naši spolubratři a sestry piaristky několikrát vyslovovali svůj obdiv nad organizací a spoluprácí tolika lidí, kteří společně s námi připravili tyto krásné oslavy. Pán Bůh zaplať!
Hlavní celebrant a kazatel P. M. Pojezdný, strahovský opat
Fotogalerie Bohaté fotogalerie najdete na www stránkách farnosti (straznice.farnost.cz); zároveň chceme poděkovat autorům fotek: Michalovi Adamcovi a Vojtěchovi Berčíkovi. Otcové Jacek, Jiří a Lukáš Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Rádi jsme opět viděli ve Stráţnici našeho bývalého faráře O. Jána Kováče (vlevo)
Úmysly apoštolátu modlitby Červenec 1. Aby křesťané přispívali ke zmírnění materiálního a duchovního utrpení nemocných s AIDS, zvláště v nejchudších zemích. 2. Za řeholníky a řeholnice v misiích, aby byli svědky evangelijní radosti a ţivými znameními Kristovy lásky. 3. Za pokřtěné, kteří ţijí ve vlaţném vztahu k Bohu a církvi, aby objevovali, co to znamená „stát se ţivými kameny pro duchovní chrám, rodem vyvoleným a svatým lidem, který patří Bohu jako vlastnictví“. Srpen 1. Aby Světové dny mládeţe v Madridu povzbudily mladé lidi k ukotvení a nalezení ţivota v Kristu. 2. Aby křesťanský Západ veden Duchem Svatým znovu objevil svěţest a nadšení své víry. 3. Abychom byli neustále ţiveni Boţím slovem a nebeským chlebem eucharistie a poznávali, jak velké věci s námi koná ten, který si nás zamiloval a povolal nás ve křtu ze tmy do svého podivuhodného světla.
-2-
Společenská kronika – červen 2011 Do rodiny Boţích dětí ve sv. křtu byli přijati: Aneţka Chovancová, Michaela Vavříková, Ján Dobiš, Adam Březovský, Nikol Březovská, Alfred Sochor, David Kadubec, Michal Kadubec, Lucie Pavlíková, Richard Antonín Dvořák Na společnou cestu ţivotem ve svátosti manţelství se vydali: Lubomír Hort z Hevlínu a Lenka Svobodová ze Stráţnice, Jakub Schiller z Moravan a Miroslava Macháčková z Petrova, Pavel Bartoš z Brna a Radka Polešáková ze Stráţnice Rozloučili se s námi a předešli nás na cestě do ţivota věčného: Květoslava Moţnarová, Josef Buček
Z farnosti Hlavní body jednání stráţnicko– petrovské farní rady 25. března: - pozitivní hodnocení pouti nemocných a fašankového plesu, - prozkoumat moţnost výměny kamen v kostele sv. Martina (nejdříve v čajovně spolča a v sakristii, následně v kostele), - připomínky: a) Pašije (dramatické zpracování ukřiţování P. Jeţíše) plánovat na Květnou neděli (nevhodné na Zelený čtvrtek a Velký pátek – hlavní důvod: liturgické předpisy a náplň těchto dnů), b) spojit Ţivý betlém na Boţí hod a „dětskou“ půlnoční na Štědrý den; připravit společně s dětmi jeden vánoční příběh na „dětskou“ půlnoční (kaţdoročně na Štědrý den); pokud bude taková moţnost, objednávat na Boţí hod vánoční koncerty, - seznámení s průběhem oslav 380. výročí příchodu piaristů (2. a 3. června) – prosba o pomoc a spolupráci,
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- plánování a dopracování důleţitých akcí ve Stráţnici a v Petrově (Velikonoce, pouť mládeţe, „májové“ poboţnosti, 1. sv. přijímání, výročí 1. sv. přijímání, Boţí Tělo apod.). 17. června: - pozitivní hodnocení oslav 380. výročí příchodu piaristů do českých zemí, poděkování všem, kteří jakýmkoliv způsobem se zapojili do těchto oslav, farníkům a občanům patří vřelé poděkování od našich hostů - piaristů a sester piaristek, - při příleţitosti těchto oslav a koncertu O. Martina ze Skalice naše farnost byla dvakrát v televizi během jednoho týdne: zpravodajství TV NOE (výročí piaristů) a slovenská TV LUX (koncert O. Martina), - plánování: Boţí Tělo (příští rok uděláme průvod Boţího Těla po nedělní mši sv., tak aby se ho mohli zúčastnit farníci, kteří z důvodu zaměstnání nemohou být v kostele ve všední den; pak vyhodnotíme, která „varianta“ průvodu Boţího Těla je lepší pro farnost), příprava k přijetí svát. biřmování, stráţnické slavnosti, radějovská pouť, poutní zájezd do Čenstochové, táboráky, stráţnická pouť apod.; to vše bude podrobně popsáno v Na cestu, - 10. září se bude konat pouť našeho děkanátu na Velehrad; z důvodu stráţnického vinobraní se nebude objednávat společná doprava (autobus); je potřeba si zajistit vlastní dopravu. V neděli 11. září se bude konat pouť farnosti na Blatnické hoře (doprava bude zajištěna), - během diskuze zazněly různé poznámky, např.: * pokud chcete dát něco do ohlášek, posílejte to otci Lukášovi do pátku, ohlášky píše v pátek dopoledne (poznámka a prosba otce Lukáše: pokud chcete něco organizovat pro farnost a za farnost, první to nahlaste a domluvte na faře), * zajistit několik kusů nového ministrantského oblečení do kostela sv. Martina, * finanční situace farnosti: nemáme ţádné dluhy, ale sbírky většinou stačí na provoz kostelů a farnosti, provoz
-3-
fary hradí komunita piaristů, všichni oceňujeme dary farníků na opravy kostelů a na provoz farnosti, * přivítáme nové členy úklidových skupin, * projekt vyuţití „horní“ chodby kostela P. Marie na místo konání farních výstav (obrazů, liturgických předmětů, fotografií apod.). Zpracoval: Martin Janík, schválil: otec Lukáš
Farní brigáda během prázdnin Tak jako vloni, také letos, jsme oslovili mládeţ farního spolča a ministrantů s nabídkou hlídaní kostelů a průvodcovské sluţby. Od pátku 1. července do konce prázdnin, od pondělí do soboty, od 9 do 11 hod. a od 14 do 16 hod., bude otevřený kostel P. Marie a na přání turistů bude také otvíraný kostel sv. Martina. Zároveň je to příleţitost pro nás – navštívit na chvilku modlitby P. Jeţíše v našem svatostánku. Vyuţijte tuto nabídku! otec Lukáš
Farní táboráky během prázdnin Od středy 6. července začnou tradiční farní táboráky na hřišti ZŠ Školní ul. Uţ dnes chceme poděkovat všem farníkům, kteří se přihlásili, a vzali si na starost jednotlivé táboráky: 6. července – Modlitby otců, 13. července – Scarabeus, 20. července – orelské děti, 27. července – Majka Matyášová, 3. srpna – neobsazeno (přihlásit se můžete v sakristii), 10. srpna – ministranti, 17. srpna – malá schola, 24. srpna – OREL, 31. srpna – spolčo mládeţe. Táboráky budou začínat v 18 hod. U manţelů Šťastných si vyzvednete špekáčky, chleba, příbory. Pití kaţdá skupinka připraví zvlášť, (pak na faře si můţete vyzvednout peníze za připravené nápoje). Děkujeme panu Polanskému za připravené dřevo. otec Lukáš
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Chrámový sbor na Cantate V sobotu 4. června 2011 se uskutečnil v Luhačovicích jiţ 21. ročník Cantate Přehlídka duchovních písní. Program zahájila dechová hudba Nivničanka, po ní se početným posluchačům představily dětské scholy, muţský sbor ECHO, chrámové sbory z Polska, chrám. sbor CANTATE DOMINO ze Skalice a chrámový sbor ze Stráţnice. Zazpívali jsme oslavnou a současně prosebnou píseň Svatá Aneţko česká (Blahoslav Smišovský), Ave verum (Charles Gounod), Tebe poem (Dmitrij Stefanovič) a na závěr mariánskou píseň Ave Maria, zněj, autor neznámý. Přehlídka, kterou pořádal Orel - ţupa Velehradská, proběhla pod záštitou otce arcibiskupa Jana Graubnera, ústředního duchovního rádce Orla. Její motto v tomto roce - "Světlo ve tmě svítí, tma jej nepohltí" napsal básník Jan Skácel, inspirovaný evangeliem sv. Jana. My, členové stráţnického chrámového sboru, i kdyţ jsme staří, zpíváme rádi. Děkujeme paní Blance Studénkové, naší dirigentce, za velkou trpělivost při zkouškách, nezapomínáme ve svých modlitbách také na našeho, jiţ zesnulého vedoucího, pana učitele Jaroslava Kolaříka, od jehoţ úmrtí uplyne v srpnu jiţ 6 let. Anna Budinská
Rozhovor s paní Marií Svrčinovou: „Zaţila jsem Boţí pomoc.“ Kdyţ jsem začínala dělat rozhovor s nejstarší členkou chrámového sboru paní Marií Svrčinovou, předpokládala jsem, ţe budeme mluvit o zpívání, zkouškách a lidech, kteří chrámovým sborem prošli. Netušila jsem, ţe budu odcházet obdařena upřímnou výpovědí o tom, jak velkou roli v jejím ţivotě hraje víra a úcta k Panně Marii.
-4-
Takové poklady si člověk nemá nechávat pro sebe. Tady je tedy rozhovor přepsán pro Vás. Nejdříve ale malé seznámení pro ty, kteří paní Marii Svrčinovou neznají: loni v listopadu oslavila 90 let ţivota. Je stále aktivní, můţete ji potkat nejen v chrámovém sboru či v kostele, ale i v šatně mateřské školky nebo v tělocvičně…. Vsadím boty, ţe byste jí devadesát netipovali Paní Svrčinová, kdy jste začala se zpíváním? Uţ jako dítě. Chodila jsem do Orla. Paní Hořáková s Bětkou Martinkovou, které nás vedly, si nás postavily do kolečka a nechaly nás zpívat písničku „Víte-li pak, jak sedláček obilíčko seje“. Chodily kolem nás a poslouchaly, jak kdo zpívá. Pak vybraly, které z nás se mohou začít učit zpívat u pana Turzy – coţ byl varhaník a vedoucí chrámového sboru. Tak se mi splnilo moje velké tajné přání. Samozřejmě ze začátku jsme byly jen takový doplněk. Ale jak jsme to braly poctivě! A kdyţ jsme dostaly listy s notami, to bylo něco! Zpívaly jste dohromady s dospělými? Ano. Nás sbor zpíval ve farním kostele. V klášterním kostele byl pan varhaník Kříţ a zpívaly zde slečny Štefaníkovy. (Poznámka pro mladší čtenáře: kostel Panny Marie býval označován jako klášterní, protože v něm působili řeholníci – piaristé. Kostel sv. Martina nese označení farní kostel.) Ke konci II. světové války jsem se chodila učit zpívat k panu učiteli Aloisi Treglerovi. Jeho otec Eduard, hudební skladatel, ţil v Praze. V té době a v následujících letech došlo k veliké změně v celém životě církve, a to se dotklo jistě i života v chrámovém sboru. To ano. Chrámový sbor byl nakonec jen jeden. Postupně, během let, se prostřídali Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
varhaníci – pan Kříţ a pan Mališka, také paní Kříţová v klášterním kostele. Byl tedy už jen jeden sbor, ale dva kostely, ve kterých byly slouženy mše sv. Proto byly časy svátečních mší svatých stanoveny tak, abychom stíhali přejít. Například u Panny Marie byla na Štědrý den Půlnoční, ve farním kostele Jitřní a v obou kostelích hrubé mše svaté. To jsme se nazpívali! Na Velikonoce se chodívalo při Vzkříšení na Bílou sobotu průvodem – z klášterního kostela přes Novou a Německou ulici. Z farního se šlo k věţi, odtud Pánskou ulicí a zpět okolo Hraček. Totéţ bývalo na Boţí tělo. Ve čtvrtek se slavilo ve farním kostele, v neděli v klášterním. Všechny slavnosti samozřejmě doprovázel chrámový sbor a dechovka. A nebylo toho na vás někdy až moc? Vůbec ne! Byly jsme mladinké a zpívaly bychom nejraději ještě víc! My jsme si zpívaly i na ulici! Jen spánek, ten nám občas chyběl… Podle čeho jste zpívaly? Z kníţek, které nám sbormistr rozdal. Kdyţ jsme po válce začaly tušit, ţe je něco neblahého ve vzduchu, a ţe bychom o ně mohly přijít, začaly jsme si písničky opisovat. Tak se některé kusy zachovaly, i kdyţ hodně notových záznamů přišlo vniveč. Opisovaly jste si písničky? I s notami? No samozřejmě. A které písničky jste zpívala nejraděj? Všechny . Ale obzvlášť mariánské. Na kaţdé májové poboţnosti zpívala děvčata z chrámového sboru. Kdyţ jsem byla malá, bývaly májové poboţnosti vzadu v kostele u sochy Panny Marie Lurdské, která je teď v kapličce. Vzpomínám si, ţe jsme na májové jako děti chodívaly bosky. Pater Vrána stál u sochy Panny Marie a velice poutavě nám vyprávěl všelijaké příhody. Seděly jsme jako pěny, poslouchaly jsme ho a byly jsme velice šťastné. Následovaly samozřejmě modlitby a
-5-
litanie, dvě aţ tři písničky, které Panně Marii od srdce zpíval celý kostel. Je vidět, že na to vzpomínáte s láskou. Máte k Panně Marii bližší vztah? Panna Maria mě ochraňuje celý ţivot. Já jsem tak ráda, ţe ji mám! Opravdu. Pořád cítím, ţe je se mnou. Pomohla Vám někdy, když jste ji prosila? Mnohokrát. Povím vám, co se mi stalo, kdyţ mi bylo 16 let. Rodiče mě tenkrát dali na Valašsko, abych se naučila vařit. Dostala jsem se do domu velkého asi jako Černý orel. Právě se to tam zařizovalo. Bydleli tam starší rodiče se svým svobodným synem. Měl asi 35 let. Byl vysoké, mohutné postavy. Měla jsem u nich pracovat. Na spaní mi vykázali plácek u schodů na půdu. Bála jsem se tam, neměla jsem tam ani dveře. Syn s matkou si stále něco šuškali. Dali mi práci na ţebříku, abych vyskládala ovoce nahoru na štelář. On stál pode mnou, sahal mi na nohy a já jsem se ho hrozně bála. Tušila jsem, ţe má zlé úmysly. Od své maminky jsem byla daleko, bála jsem se promluvit. A tak jsem volala o pomoc k Panně Marii. Klečela jsem u té pryčny, co jsem na ní spávala a vroucně jsem prosila, ať mi Panna Maria pomůţe. Za pár dní jel ten člověk někam na kole. Kdyţ sjíţděl z kopce, spadl a zlomil si nohu. Od té doby jsem měla pokoj. Vím, ţe mě Panna Maria vyslyšela. Projelo mi to celým tělem, kdyţ jsem to zaţila. Když člověk na vlastní kůži zažije takovou pomoc, nemá pochybnosti, že to byla vyslyšená prosba. Já pevně věřím v Boţí pomoc. Mám jí proţité tolik, ţe i kdyby mi sto lidí vykládalo, ţe Bůh není, já pevně věřím. Zaţila jsem to tak hmatatelně! Poslouchejte další příběh, co se mi stal. Jela jsem kdysi s tatínkem do vinohrada. Vezli jsme tam s kravama hnůj. Tatínek hnůj vyloţil, zůstal tam pracovat a já se s kravama vracela domů. Neţ jsem vyjela, otec ještě nakládal na vůz otépky. Šel kolem stařeček Tomšej – jeho syn byl za pacholka u patera Tichého. Postavil se mi před krávy a modlil Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
se, aby se mi nic nestalo. Pamatuji si dokonce, ţe mi i bič vzal a dělal kříţ. Potom jsem se vydala na cestu. Procházela jsem podél Píţového. Byl tam takový sráz. Nevím, co mě to napadlo, ale vylezla jsem si na něj. V ruce jsem měla opratě od krav a krávy s vozem jely pode mnou. Najednou jsem zakopla a spadla přímo pod vůz! Vůz odjel a já jsem vstala zcela v pořádku. Šel tam jakýsi strýc a celý vylekaný mě pořád znovu a znovu převracel, protoţe nevěřil, ţe jsem zůstala celá. Nestalo se mi nic. Modlíte se ráda? Kaţdý den se modlím – ráno i večer čtvrthodinku. Nevynechám ani jednou. Vţdyť mám tolik za co prosit i děkovat! Mám ve svém pokojíku sošku Panny Marie i Pána Jeţíše – je po mých rodičích. U nich se modlívám: „Pane, Boţe, na nebesích…“ a podívám se přes okno na nebe, aby Pán Bůh věděl, ţe to jemu patří. A kdyţ je člověk vyslyšený, to je pak pěkného děkování! Moji milí v nebi mi pomáhají celý ţivot. Kdyţ někdo z rodiny odjíţdí, vyprovázím ho s modlitbou, aby se v pořádku vrátil. Hluboce a upřímně lituji ty, kteří nemají víru. Musí to být strašné, kdyţ se nemají o koho opřít. Vraťme se ještě k lidem kolem chrámového sboru. Určitě všichni dobře pamatujeme pana učitele Kolaříka… Ano, ten náš chrámový sbor roky vedl jako varhaník. Po roce 1992 nás vedl aţ do své smrti jen jako sbormistr. Jako varhaník i dirigent s nadšením nacvičoval a svědomitě vedl zpěváky. Byl to velice hodný člověk. A koho z kněží vzpomenete? Vzpomínám si na P. Vladimíra Tomečka. To byl muzikant. Pozorně sledoval i texty, takţe kdyţ se mu na některých pohřebních písničkách něco nelíbilo, upravil nám slova. Pater Vojtěch Faldík nám přinesl ke zpívání nějaké svoje písničky. Pater Jaroslav Jošek nám dal k nácviku nádherné Ţaloby „Lide můj, co jsem ti učinil…“, které se pravidelně zpívají na Velký pátek. Pater Jozef Čelovský
-6-
nám věnoval staroslověnskou píseň „Tebe poem“ Zpěvem se zabýváte už 80 let. Zpíváte si pořád se stejnou chutí? Pořád, a obzvlášť ráda zpívám s našimi dětmi. Dokonce, i kdyţ spím, zní mi v hlavě písničky. Zkuste vybrat aspoň kousek z některé zvláště pro Vás milé… Kdyţ putovaly v r. 1947 po naší vlasti ostatky sv. Vojtěcha, nacvičil s námi p. Mališka nádhernou mariánskou píseň. Zpívali jsme ji v orelských krojích. Tedy úryvek z ní: „…Matičko svatá, při nás stůj, jsme věrné děti Tvoje. U Syna svého oroduj, Velkého, Lásky zdroje. Tys naše radost, naše slast, s Jeţíšem, milým Synem. Vy oba chraňte naši vlast, ať v bouři nezahynem. Kéţ naše drahá česká zem klidem a mírem vzkvétá. A její sláva a její moc k výšinám hvězdným ať vzlétá.“ Zpíval to tenkrát celý sbor a já jsem do toho měla sólo. Dala jsem do toho celé srdce. Na závěr mi to nedá a musím se zeptat na něco zcela odlišného, než bylo téma rozhovoru. Paní Svrčinová, loni na podzim Vám bylo 90 let. Ale nechce se tomu ani věřit, protože vypadáte o 20 let mladší. Jak to děláte? Ţiju a pracuju. Nic jiného. Celý ţivot jsem byla venku – ve vinohradech. Doma bylo hospodářství, dělala jsem v druţstvu. Pořád venku. Na čerstvém vzduchu. Modlitba a práce - to je moje medicína. Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám, abyste ještě hodně dlouho zpívala s vděčností Pánu Bohu. -hc-
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Příspěvky farníků Mísa plná koláčků - vzpomínka na P. Otto Tichého S oslavami stráţnické farnosti při příleţitosti 380. výročí příchodu piaristů do českých zemí se mně připomenula jedna dávná příhoda na posledního stráţnického piaristu z poválečného období, na kterou rád vzpomínám. Není těţké uhádnout, ţe se jedná o pana faráře a rektora piaristické koleje P. Otto Tichého, kterého jiţ dříve dokonale popsal pan kostelník Fr. Polster. Rád bych tímto střípkem vzpomínky přispěl i já k pohledu na tohoto laskavého člověka, jehoţ řád slavil své výročí. Bylo krátce po skončení druhé světové války a jiţ v polovině května se obnovilo školní vyučování, coţ nám školákům, přestoţe jsme tehdy jiţ od Vánoc nechodili do školy, nebylo moc po chuti. Ve stráţnickém gymnáziu byl zřízen polní lazaret, a tak třídy byly rozmístněny různě po městě. My primáni a s námi i sekundáni jsme byli s pochopením pana faráře umístněni na faře kostela P. Marie, tehdy na faře piaristické koleje. Na rozdíl od nás měl pan farář určitě velkou radost, ţe pomohl dobré věci a ţe fara oţila rozjařenými deseti a jedenáctiletými dětmi. Kaţdé ráno před začátkem vyučování stál před otevřenými vchodovými dveřmi a většinu z nás popoháněl, abychom se necourali. Těch rozumnějších se poptal, co nás ten den čeká a někdy nás i trochu prozkoušel. Jak byla třída tehdy vybavena a v jakých prostorách, nás vůbec nezajímalo, vţdyť pár týdnů po přechodu fronty jsme byli spíše odborníci na válečné boje, neţ na to, kde se
-7-
máme učit. Přesto nás v naší třídě, která sousedila s pokojem, či kanceláří pana faráře, zaujalo tzv. servírovací okénko spojující tyto dvě místnosti. Byl to vděčný objekt našeho zájmu a rádi a s velkou zvědavostí jsme otevírali dvířka a nakukovali do prázdné prostory, či jsme tam občas schovali někomu sešit nebo psací potřeby. Jednoho rána jsme však při pravidelné prohlídce okénka zjistili, ţe je tam mísa s hromadou koláčků. Přestoţe to vypadalo velmi lákavě, neodváţili jsme se toho dotknout a jen jsme to mlsně obdivovali. Samozřejmě ţe jsme na to upozornili hned prvního vyučujícího, který se chvilku zamyslel a pak rozhodl, ţe pan farář to má nachystáno asi pro nějakou návštěvu, ale vţdyť my jsme taky návštěva, tak si pochutnáme. Vzal mísu a nezbylo nic. Kaţdého jistě napadne, ţe to pan farář nachystal pro nás, ale my jsme to v našich desetiletých mozcích chápali úplně jinak a hrozně jsme se radovali, kdyţ o velkou přestávku pan farář láteřil na chodbě, ţe mu někdo snědl koláčky. Přitom sliboval velkou pomstu, aţ ty hříšníky dopadne. Brzy jsme to však i my pochopili, protoţe příští týden se tam objevila zase mísa, tentokrát se štrůdlem, a tak se tam občas objevila nějaká pochutina aţ do poloviny července, kdy tehdy končil školní rok. Moţná to z dnešního hlediska vypadá jako pouhá vzpomínka na dobrý skutek. Ovšem ten dobrý skutek nebyl tak jednoduchý. Byla to snaha nejen potěšit, ale i trochu uspokojit děcka, která aţ na malou výjimku místních, z velké většiny dojíţděla do školy ze širokého okolí, od Horňácka aţ po Ostroţsko a Rohatecko. A spojení tehdy bylo velmi špatné. Kdoví, kdy musela vstávat a jak cestovat. Toho si byl pan farář asi plně vědom. Avšak zřejmě nejdůleţitější bylo v těch těţkých poválečných podmínkách sehnat potřebné potraviny. Vţdyť všechno, ať jiţ za války, či po ní, bylo ve vázaném prodejním systému na lístky. A tak si asi pan farář i se svými kněţími na faře museli často hodně
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
odříci a v neposlední řádě něco sehnat i u ochotných farníků. Myslím si, ţe je to taky jeden z důkazů piaristického poslání. Tomeček Miroslav
Dluţní úpis Čas se pomalu přeloupnul do léta, kdyţ nám přišlo zatoulané přání k velikonočním svátkům. Je od mého bratrance, který je i s rodinou na roční pracovní stáţi v nemocnici ve státě Minnesota. Vlastně jde spíš o krátkou, ale hlubokou zkušenost, o kterou se s námi Ondřej podělil. Mně se hodně dotkla a vpila se mi do duše. Třeba osloví í někoho z Vás. Bavil jsem se s pacientem o cvičení. Řekl mi: „Já se kaţdý den vzbudím v 5:30 h, 45 minut studuju Bibli, pak 45 minut cvičím.“ A sám začal mluvit o víře. Díval se mi dlouze do očí. „Doktore, lidé věří v různé věci, instituce. Já věřím v Jeţíše Krista. V toho Krista, jak píše svatý Pavel v listu Kolosanům, myslím v druhé kapitole: „On smazal dluţní úpis, který byl proti nám. Zrušil jej tím, ţe jej přibil na kříţ.“ A pokračoval: „To byl papír, na kterém bylo napsáno jméno Timothy Nelson. To byl můj papír.“ Tak jsem v pracovní době pochopil kousek velikonočního tajemství. Hana S.
Informace Radějovská pouť Srdečně Vás zveme na radějovskou pouť v úterý, 5. července, na slavnost sv. Cyrila a Metoděje. Poutní mše sv. začne v 10.30 hod. Celebrovat a kázat bude stráţnický rodák P. Petr BULVAS, farář a děkan v Holešově. Po mši sv. jste srdečně zváni na tradiční poutní pohoštění. Sbírka při mši sv. bude věnovaná na opravu interiéru radějovského kostela.
-8-
Stráţnická pouť Pátek, 12. 8. modlitbu růţence povede skupinka Modlitby matek (18 hod.) mši sv. budou slouţit bratři kapucíni ze Slovenska; po mši sv. se na Zahradě u sv. Martina bude konat koncert skupiny Kapucíni, Sobota, 13. 8. modlitbu růţence povede farní spolčo mládeţe (18 hod.), hlavním celebrantem a kazatelem večerní mše sv. bude místoděkan našeho děkanátu a vnorovský farář otec Josef Jelínek; po mši sv. se bude konat světelný průvod a poboţnost k P. M. Stráţnické, Neděle, 14. srpna modlitbu růţence před hlavní mší sv. povede skupinka Focolare, hlavním celebrantem a kazatelem při mši sv. (10.30 hod.) bude děkan našeho děkanátu a veselský farář Mons. Václav Vrba, po mši sv. se bude konat poutní pohoštění, odpoledne (15 hod.) se bude konat poţehnání a pak Vás zveme na poutní odpoledne na Zahradě u sv. Martina. Uţ dnes Vás prosíme o pomoc při pouti (stavění podia, pohoštění, odpolední program na zahradě apod.); podrobnosti budou během ohlášek. otec Lukáš
Úklid kostela Panny Marie Červenec Sobota 2.7. - skupina č. Sobota 9.7. - skupina č. Sobota 16.7. - skupina č. Sobota 23.7. - skupina č. Sobota 30.7. - skupina č.
4 - Sochorová E. 5 - Gajdová L. 6 - Stehlíková J. 7 - Benešová B. 8 - Rybecká A.
Srpen Sobota 6.8. - generální úklid před poutí skupina č. 9 - Hrachovská B., č.10 Šašinková M.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Sobota 11.8. - skupina č. 11 - Sochor M. Sobota 20.8. - skupina č. 12 - Kurucová L. Sobota 27.8. - skupina č. 1 - Adamcová M. Úklid je kaţdou sobotu od 7:30 hod.
Úklid kostela sv. Martina Úklidů kostela sv. Martina bude o prázdninách vzhledem k počtu mší sv. méně. Sobota 2. 7. - skupina č. 10 (Rybecká M.) V termínu, který bude ohlášen dle úprav v kostele – skupiny č. 11 (Martinková) a č. 12 (Kučerová B.) Sobota 30. 7. - skupina č. 13 (Houšťová P.) Sobota 27. 8. - skupina č. 1 (Schuszlerová)
Orel připravuje výstavu Letos slaví naše jednota 100 let své existence ve Stráţnici a v rámci oslav připravujeme výstavu v městském muzeu. Chci proto poprosit všechny, kdo vlastní dokumenty, fotografie či předměty vztahující se k činnosti naší jednoty, zdali by je mohli pro účel výstavy zapůjčit nebo poskytnout pro zkopírování. Milan Horák, starosta jednoty
Tip redakce Zveme Vás, abyste se stali poutníky. Léto, čas prázdnin, je jakoby předurčené k putování. Nemyslíme jen dělání výletů, účast na zájezdech, táborech, odjezdy na chaty a k vodě... Myslíme cesty, při kterých dobře vnímáme cestu i to, co je okolo, ty, kdo jdou s námi, i ty, které potkáváme. Cestu s povznášejícím cílem. To vše spěchajícím uniká. Teď budeme mít čas. Zkusme být poutníky a hledat krásná místa s duchovním bohatstvím. Všem jsou dobře známá místa jako Velehrad, Hostýn, Blatnice, ale určitě najdeme i jiná…. napište nám na konci prázdnin, jaký kostel, kapličku, kříţ či jiné místo jste na svých prázdninových toulkách potkali. Foto uvítáme. Přejeme kaţdému z Vás srdce poutníka. -ju-
Krásné prázdniny! -9-
Orel jednota Stráţnice nabízí na školní rok 2011/2012 následující aktivity: Demiţónek mladší děti 3-6 let, vedoucí: Marie Vajčnerová, Pavla Vašíčková, Kamila Polášková,Tamara Kubálková starší děti 6-15 let, vedoucí: Jiří Rybecký, Jana Bělochová Zahajovací schůzka bude 9. 9. 2011 v 16:00 hod. na Orlovně. Zkoušky jsou kaţdý pátek od 16 hod. Maţoretky pro 1. a 2. stupeň ZŠ, vedoucí Dobra Hutařová. Taneční krouţek pro děti: mladší od 5 do 10 let starší od 11 let vedoucí Eliška Horáková, Marta Jendrichovská Astronomický a foto krouţek, pro ţáky od 6 tř. ZŠ Florbal pro 2. st. ZŠ Kondiční cvičení pro seniory Cvičení rodičů s dětmi pondělí 17:00-18:00 hod. Volejbal pro mládeţ pondělí od 18:00 hod. Fotbal ţáci ZŠ, vedoucí Zdeněk Čech, Tomáš Adamec Tenis pro 2. st. ZŠ, vedoucí Jan Rambousek Lakros pro ţáky od 9. tříd ZŠ, vedoucí Martin Neumann ThaiBox pro kluky od 15 let, vedoucí Miroslav Smetana Další informace, včetně zahajovacích schůzek budou zveřejněny na našich stránkách www.orelstr.cz Zkoušky na vystoupení v rámci Stráţnického kulturního léta se uskuteční pro mladší Demiţónek 8. 7. 2011 od 16:00 a pro starší Demiţónek 15. 7. 2011 od 16:00 hod. na Orlovně. Prázdninové táboráky pod vedením Orla se konají ve středu 20. 7. 2011 a 24. 8. 2011 od 18:00 hod. v prostoru hřiště ZŠ Školní. Závody kol a koloběţek budou v neděli 24. 7. 2011 od 15:00 hod. ve Starém městě. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 10 -
OKÉNKO DO FARNÍ CHARITY INFORMACE Z PEČOVATELSKÉ SLUŢBY Tak jako v loňském roce, tak i letos se nám snad podaří koupit auto pro pečovatelskou sluţbu. Ford Focus po aktivní sluţbě s pečovatelkami se totiţ hlásí do důchodu a my ho rádi nahradíme malým, sviţným, zdravým, nehltavým autem. Na nákup auta máme peníze z benefičního divadla, přispěla nám také fy Karel Kaňák. Hlavní část finančních prostředků má být hrazena z letošní tříkrálové sbírky. Zatím však stále čekáme na schválení tohoto záměru. Věříme, ţe se komise v Olomouci jiţ brzy sejde a my Vám budeme moci představit nové auto jiţ v příštím čísle Na cestu. Děkujeme všem, kteří chápou smysl naší práce a podporují nás finančně, materiálně, dávají svůj čas nebo své umění. Hroznolhoťáci nám při květnovém benefičním představení zase dokázali, ţe mají nejen srdce na pravém místě, ale dokáţou se i dobře dívat kolem sebe a příjemným humorem poukázat na různé drobnosti našeho ţivota.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
JEŠTĚ K POSTNÍ ALMUŢNĚ... Dle našeho slibu Vám přinášíme souhrnné údaje o letošní Postní almuţně. Celkový výnos za všechny farnosti činil 49.971 Kč. Celkem bylo odevzdáno 292 schránek a v anketě na rozdělení financí hlasovalo 205 farníků. Nejvíce hlasů dostal úmysl na rozdělení výtěţku dle rozhodnutí charity (35,6%) a pro lidi nemocné a s postiţením (21 %), na dalších místech byly návrhy na humanitární pomoc (12,2%) a pro matky s dětmi v tísni (11,2). V souladu s výsledky ankety a na základě aktuálních potřeb bylo Radou charity (se souhlasem otce Lukáše a veselského pana děkana) schváleno 24.000 Kč na nákup kompenzačních pomůcek, 9.900 Kč na podporu chráněných dílen - zakoupení strojní řezačky na textil, zbývajících 16.071 Kč bude pouţito na humanitární pomoc a ve prospěch matek s dětmi v tísni.
MÁTE PŘEBYTKY OVOCE? Díky sponzorské vstřícnosti pana Lţičaře jsme v uplynulém měsíci zprovoznili nové chráněné minipracoviště pro zpracování ovoce. V těchto dnech zkoušíme sušení ovoce, počítáme také s výrobou marmelád. Tyto práce by měly být pouze doplňkové, pro podporu našich dílen. Budete-li mít jakýkoliv přebytek ovoce (meruňky, broskve, trnky, jablka apod.), ozvěte se! T. 739524381. Výsledek pak uvidíte v naší prodejně. Děkujeme.
- 11 -
Nejen pro děti PRO PRÁZDNINOVOU DLOUHOU CHVÍLI
Něco pro zasmání: Na golfu Dominikán, františkán a jezuita se domluvili, že si zahrají golf. Když ale přišli na golfové hřiště, zjistili, že je už obsazené nevidomými. Dominikán se hned začal modlit: "Děkuji ti, Bože, že i oni si mohou zahrát!" Františkán se bil v prsa, neodvažoval se ani pozvednout oči vzhůru a jen tiše zašeptal: "Pane, jak jsem byl špatný a zkažený! Vždyť jsem myslel jen na sebe!" Jezuita obrátil oči v sloup a utrousil: "Dobrá, Bože, uznávám, že i nevidomí mají právo se občas pobavit. Ale uznej zase ty, že by si příště klidně mohli zahrát v noci!"
Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti. Vychází 25. 6. 2011 náklad 700 kusů Tisk: Tiskárna Sukupovi Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele. nebo zaslat na e-mail :
[email protected] webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz Děkujeme všem přispěvatelům.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 12 -