Universität Ostrava – Philosophische Fakultät – Lehrstuhl für Germanistik Lehrerfortbildung 2005/2006 Fachdidaktik DaF
Odstraňování gramatických chyb v konverzaci 24.3.2006 Renata Kováčová ISŠ, Na Jízdárně 30
Inhalt: Program Studijní úkoly Výzkum Motivace Podklad Metody Literatura
Program 1. Odstraňování gramatických chyb v konverzaci 2. Teorie k danému tématu a praktická cvičení Vyučování cizím jazykům prošlo v několika desetiletích vývojem, kdy nové vědecké poznatky osvětlují složitost problematiky cizojazyčné výuky a je třeba hledat v této oblasti ponaučení. Za jeden z důležitých aspektů k celkovému zkvalitnění osvojení jazyka je nutno považovat vyučování gramatiky, to znamená osvojení gramatické stavby jazyka, a proto se budu v mé práci a výzkumu zabývat touto problematikou. Nácvik gramatické stavby slouží ke zkvalitnění mluvnických znalostí, ale povinnost osvojit si výčty pravidel, pouček jsou pro svou abstrakci obtížné a nezáživné. Pokud dítě vyrůstá od narození ve dvojjazyčném prostředí, hovoříme o tzv. přirozeném bilingualismu. Jeho primární socializace probíhá v přirozených podmínkách ve dvou jazycích, což nemůže poskytnout žádná výuka cizího jazyka ve škole, která je navíc ohraničena časovým limitem 1-3 hodiny v týdnu. Přesto bych se ráda zmínila, že i při učení ve škole musí učitel zohlednit důležitý poznatek, že zatímco děti v mladším školním věku se učí jazyk hlavně metodou poslechovou, tzv. samovolnou, dochází v pubertě ke zlomu způsobu učení. Dospívající a dospělí se při učení se cizímu jazyku lépe orientují pomocí metody tzv. podrobné, v jejímž středu stojí především osvojování si pravidel, získávání gramatické analýzy. Studenti se velmi často dopouští gramatických chyb v mluveném projevu, ačkoliv gramatické učivo procvičují často pomocí různých cvičení. Proto jsem se během svého výzkumu zaměřila na jiné metody práce v rámci praktického využití mluvnice při komunikaci, konkrétně při učení se jednotlivým konverzačním tématům. V době od 9.1 do 6.3 jsem každou vyučovací hodinu prováděla se skupinou osmi žáků prvního ročníku (15 – 16 let ) výzkum, abych pomocí výsledků porovnala, jakou metodu práce zvolit, aby došlo ke zlepšení ústního projevu při komunikaci a přednesu jednotlivých konverzačních témat. Nejprve studenti vyplnili dotazník, kde se měli vyjádřit, které dovednosti se jim v konverzaci jeví snadnější, které naopak jim činí potíže. Převážná odpověď byla, že se hlavně soustředí na to, co chtějí říct, aby neztratili tzv. „ niť “ , občas si nedokáží vybavit slovní zásobu a už příliš nepřemýšlejí o gramatické správnosti svého projevu. Pokud je opravím, chybu si neuvědomují.
Na začátku výzkumu vyplnili písemný test, který byl zaměřen na gramatickou stavbu jazyka v souvislosti s konverzačními tématy, které jsme probírali (Familie, Tagesablauf und Hobbys, Unsere Deutschstunde). Testy byly zaměřeny na znalost slovní zásoby, z gramatické stavby jazyka na koncovky přivlastňovacích zájmen, předložky, minulý čas sloves a skladbu věty. Výsledky testů v porovnání s výsledky na konci výzkumu uvedu na závěr práce. Rovněž při ústním projevu jsem značila počet chyb v oblasti gramatiky u jednotlivých studentů, abych mohla porovnat, zda-li došlo ke změně na konci výzkumu. Studijní úkoly Při ústním projevu daného tématu jsem zaznamenala, že studenti nejvíce chybují ve skladbě věty, v koncovkách přivlastňovacích zájmen, v určování pádů a předložek, také u příčestí minulého daného slovesa. Ve svém výzkumu jsem se proto zaměřila na procvičování těchto oblastí. Po celou dobu výzkumu jsme se zabývali opakováním výše uvedených témat.Dospěla jsem k názoru, že zvolím jiný způsob práce, který by ve své podstatě vyhovoval spíše při učení na ZŠ, přesto se ukázalo, že tento způsob učení může učitel uplatnit i na SŠ, zejména při práci v nižších ročnících. Učení prostřednictvím vizuálního vjemu jako jsou např. různá zobrazení, významnou složku tvoří používání barev, také stříhání a lepení. Kladou-li se na studenty nadměrné požadavky, vysvětluje-li se předmět příliš abstraktně, nedovolí, aby si žáci k němu vytvořili kladný vnitřní postoj. I starší žáci neztrácí prvek hravosti, zvídavost má svůj význam. Průběh výzkumu Během výzkumu jsem posunula těžiště nácviku nejen v komunikativních dovednostech, ale v různých konkrétních operacích s hotovými slovními tvary a syntaktickými konstrukcemi, a to ve spojení s konkrétní vizualizací, neboť vizuální vjem je důležitou podporou pro uchování poznatků v paměti. Tato forma učení se také ukázala být pro studenty zábavná, podpořila jejich emocionální aspekt a aktivitu. Do vyučovacích hodin NJ – konverzace si měli nosit výkresy, barevné fixy, lepidlo, nůžky. Studenti si vyrobili z výkresu tabulky – skloňování přivlastňovacích zájmen v jednotném i množném čísle, koncovky označili barevně, na levou stranu tabulky si vypsali pádové otázky v českém jazyce. Pod tabulku napsali barevně větu – přivlastňovací zájmena se skloňují v jednotném čísle jako člen neurčitý, v množném čísle jako člen určitý. Na opačnou stranu tabulky vypsali odlišnými barvami předložky s druhým pádem, se třetím pádem a se třetím a se čtvrtým pádem a se čtvrtým pádem, tužkou jejich český
význam. V téže hodině jsem přidala prezentační cvičení, zaměřená na procvičení druhého pádu německých substantiv ve spojení s přivlastňovacími zájmeny. Na tabuli napsali podstatná jména, např. der Freund, die Tochter, atd. Při nácviku pracovali s tabulkou. Během výzkumu jsem probírala se studenty tatáž témata (výše uvedená). Zvolila jsem jinou metodu práce, která nespočívala pouze v přečtení textu, rozšíření slovní zásoby a učení se textu. Nejprve jsem studenty vyzvala, ať si každý přečte text potichu a zvolí si vlastní tempo čtení. Každý student napsal na tabuli slovní zásobu, která jim činí největší potíže se zapamatováním. Poté četli text nahlas a překládali. K tomuto tématu jsem rovněž zvolila obdobný text z učebnice, ke kterému je k dispozici magnetofonová nahrávka. Familie Herrmann möchte mit den Freunden ins Wochenendhaus fahren. Sag mal, Peter, ich habe gehört, du fährst ins Wochenendhaus. Fährt noch jemand mit? Natürlich, das weiβ ich ganz genau. Meine Eltern und Herr Novak. Wer ist das? Das ist der Freund unseres Vaters. Und noch Martina. Das ist die Freundin unserer Mutter. Sie möchte noch ein Hündchen ihres Sohns mitnehmen …, atd. Práce s tabulkou umožnila studentům zvládnout učivo v konkrétnější podobě, v abstraktní podobě bylo pro mnohé hůře přijatelné. Obdobným způsobem probíhal nácvik v dalších vyučovacích hodinách. Na další tabulku si studenti vypsali slovesa s odlučitelnou předponou, při nichž nejvíce při komunikaci chybují. Např. sloveso fernsehen – fern odstřihli a za větu ich sehe abend nalepili předponu fern. Nešlo jen o prosté memorování gramatických tabulek, ale o zapojení požadavku integrace hry a učení. Uvedu příklad dalšího procvičování gramatického učiva, konkrétně minulého času sloves ve spojení s vhodným pádem. Eine Ehe schlieβen = čtvrtý pád v NJ, oženit se s kým, čím = sedmý pád v ČJ. Studenti vypsali na kartu další slovesa, která se odlišují oproti českému jazyku v pádě a předložce. Předložky a pády v německém jazyce zdůraznili odlišnou barvou. Ráda bych zdůraznila poznatek, že při učení se cizímu jazyku se nedá pochopitelně mateřský jazyk odloučit, ale je vhodné v rozumné míře neustále srovnávat struktury cizího jazyka se strukturou mateřského jazyka. S každým učením se cizího jazyka se u každého trochu vnímavého studenta nutně vyvíjí i jiný vztah k mateřštině.
„Wer fremde Sprache nicht kennt, weiss nichts von seiner
eigenen¨ (J. W. Goethe: Maximen und Reflexionen, Leipzig 1988, S. 91) Jako domácí přípravu měli studenti vytvořit na uvedená slovesa věty v minulém čase. Např.: Mein Freund Peter hat vor einem Jahr geheiratet. Weiβt du nicht, wen er geheiratet hat? Doch, er hat Christine, meine Cousine geheiratet.
Písemné úkoly jsme pak četli, neustále opakovali, a tak se u studentů volně odbourávali obavy z volně mluveného projevu. V hodinách konverzace při ústním projevu studenti spíše přemýšlí o obsahu, nezabývají se příliš gramatickou správností slova. Takovými a obdobnými cvičeními jsem se snažila navodit „mluvnický návyk“. Před nácvikem studenti často při tématu Familie vyjadřovali větu např. - Mein Bruder hat mit der Mitschülerin geheiratet. Po opakovaném neustálém nácviku přestali užívat předložku mit. Po celou dobu výzkumu jsme se zabývali jen tématy, která jsem uvedla na začátku práce. Nácvik vedlejších vět opět probíhal v souvislosti s tématem, konkrétně Tagesablauf. Studenti měli za úkol zrekonstruovat text tak, aby základ textu tvořily účelové věty, nejprve v českém jazyce. Např.: Vstávám v 6 hodin, abych přišla včas do školy. Někdy provedu ranní rozcvičku, abych se lépe cítil, ale většinou nemám čas, atd. Studenti si zapsali do tabulky barevně stavbu vedlejších vět. Zdůraznili spojku damit – proč, za jakým účelem. Ve vyučovací hodině jsme věty překládali, při opakovaném čtení vět se zvyšovala rychlost čtení, posilování pamětních mechanismů vedlo k automatickému užívání mluvnických prostředků. Při přednesu konverzačních témat studenti zároveň používali tabulky, slovní zásobu, která jim činila větší potíže, si směli zapsat na tabuli. Tabulky ulehčily studentům lépe porozumět učivu. Zvolili jsme systém kartotéčních lístků, systém je výhodný zejména proto, že umožňuje snadnou manipulaci s informacemi. Konkrétní informace jsou lépe pochopeny. Je třeba dbát také na to, aby příliš mnoho zobrazení neoslabilo abstraktní myšlení. Také příliš barevnosti může pozornost studenta odvrátit od základního problému. Jinak barevná zobrazení jsou vnímána příjemněji než černobílá zobrazení. K rozšíření a upevnění slovní zásoby jsem také zavedla systém vhodného zobrazení. Studenti vypsali novou slovní zásobu na karty do sloupců. U slovní zásoby, která jim činila obzvlášť potíže si ji osvojit, měli dolepit vhodný obrazový materiál (z časopisů, atd.) Odlišnými barvami zvýraznili členy pro rod mužský, ženský a střední. Při skloňování podstatných jmen často dříve chybovali hlavně proto, že si neosvojili člen. Několikerým opakováním čtení z karty došlo k lepšímu zafixování. Co se týče stavby věty vypsali si libovolně z textu jako příklad několik vět a souvětí. Různými barvami si měli za úkol vyznačit nositele děje, děj. Jednotnou barvou měli zakroužkovat všechny spojky souřadné, jinou jednotnou barvou spojky podřadné. S vykřičníkem uvedli větu, že ve větě hlavní stojí určité sloveso vždy na druhém místě. Studenti měli za úkol přinést vystřižený obrázek vhodný k tématu Tagesablauf. K osobám zakreslili tzv. „bubliny“, do nichž zapsali věty, které uvedené osoby zřejmě říkají. Určitá mimika a gesta zobrazených osob způsobují oživení tématu, také projevy studentů byly spontánnější. Tím, že jsme v průběhu konverzačních hodin s jazykovým materiálem „experimentovali“, studenti neměli přehnané obavy z vlastního vyjadřování.
I když v hodinách konverzace jde především o samostatný souvislý projev, popřípadě rozhovor, rozvíjení gramaticky správného projevu podpořilo procvičování gramatických struktur, přičemž jsem vždy vycházela z daného textu tématu. Jako další příklad procvičování přivlastňovacích zájmen bylo vyhledávání zájmen v určité textové pasáži a tatáž převést spolu s podstatným jménem do množného čísla v tomtéž pádě. Další procvičování textu spočívalo v tom, že studenti měli na kartičky opsat libovolný odstavec textu dle výběru, v němž slovesa, členy záměrně napsali jen zčásti slova. Kartičky si mezi sebou rozdali a navzájem doplnili. Opravy pak provedli v porovnání s vlastním textem. Každý student pak poskytl teoretický výklad v podobě minimalizovaného vysvětlení. Žáky jsem postupně vedla od řízeného manipulování s písemným materiálem k volné konverzaci. I při konverzaci studenti uplatňovali obrazovou názornost při přednesu používali všechny tabulky, zobrazení. Výstup před ostatními studenty je pro některé stresující. K tématu si nejprve žák sám připravil otázky, napsal na tabuli a vyzval ostatní k odpovědi. Sám odpovědi hodnotil a opravoval. (např.: Was machst du am Wochenende? Was für aktive Hobbys kennst du? atd. ) Motivace Pojem učení je spojen s představami získávání schopností, přičemž na tomto procesu se podílí mnoho faktorů, jako je např. inteligence, motivace, koncentrace, aj. Oblast motivace je důležitou součástí vyučování. Jen učení se zpaměti slovíčkům a gramatickým pravidlům vede často k tomu, že studenti ztratí zájem o učení zcela. Motivací se rozumí hravější forma učení, která je pro studenty bližší a udrží jejich pozornost. Snažila jsem se v hodinách konverzace více využívat jako opěrný bod vizuální podněty, které ulehčily studentům lépe se orientovat. Ale je třeba znát taktéž hranice používání obrazového materiálu, neboť ani tento nemůže nahradit řeč a komunikaci. Při stanovení cíle je třeba zohlednit náročnost tématu, individuální schopnosti a možnosti studentů. Ale pokud jsou informace přijímány více smyslovými orgány, je učení vždy efektivnější.
„Motivace ve vyučování znamená probuzení a zohlednění učebních požadavků žáků“. ( H. Schröder: Učení a výuka ve vyučování, Mnichov 1996, S. 131) Podklad Jako stěžejní během výzkumu bylo časté opakování a vizualizace. Zaměřila jsem se také na práci s chybami, a to konkrétně na mou reakci při ústním
projevu žáka. Žák znejistěl, pokud jsem chyby neustále opravovala. Chyby jsem si během projevu studenta poznačila. Pak si student zaznamenal chybná slova, popřípadě věty a sám zdůvodnil chybu. Zdůvodnění chyby ovšem dostal jako domácí přípravu písemně, což určitě přispělo k lepšímu zapamatování. (např. Am Wochenende ich fahre mit meine Schwester ins Gebirge – student zdůvodnil chybný slovosled ve větě, u přivlastňovacího zájmena, pád, číslo a pravidlo, které má uvedeno v tabulce. Takovéto korigování chyb mělo větší efekt než bezprostřední opravy při komunikaci.
„Učitelé, když budou přívětiví a laskaví a nebudou žáky od sebe odpuzovat žádnou drsností, nýbrž vábit je k sobě otcovským smýšlením, chováním i slovy, když jim budou doporučovat učení, na něž se dávají, pro výbornost, příjemnost a snadnost. Když pochválí časem pilnější žáky (maličkým rozdělujíce také ovoce, ořechy, cukr, atd. ). Věci samy vábí mládež, jsou-li přednášeny podle chápavosti věku a jasně, zvláště když se přimísí něco vtipného nebo aspoň méně vážného, avšak vždy příjemného. Neboť to znamená spojovat příjemné s užitečným.“ ( J. A. Komenský 1948, S. 115 ) Bylo vhodné volit i písemnou formu domácí přípravy pro hodiny konverzace. Např. příprava práce pro spolužáky nebo z určité pasáže textu převést osobní zájmena do třetího pádu,všechna podstatná jména uvést ve druhém pádě, a podobně. Metody Po celou dobu výzkumu jsem sledovala, zda-li dochází ke zlepšení u projevu žáků s ohledem na gramatické chyby, zda-li byl splněn podstatný úkol, a to zmírnění, odstranění chyb. K porovnání výsledků jsem si zaznamenala počet chyb při ústním projevu studenta na konci výzkumu, poté jsem je zároveň vyzvala k vyplnění písemných testů, které byly shodné s testy prováděnými na začátku výzkumu, opět zaměřeny na gramatická pravidla, která činila studentům největší potíže, a to v souvislosti s textem daného tématu. Také během výzkumu jsem zadávala studentům krátké ověřující testy, a to hlavně pro kontrolu domácí přípravy. Výsledné testy byly zaměřeny na úkoly se stručnou odpovědí – tj. uvedení určitého slova či několika slov. Tyto testy splňovaly především požadavek odpovědí na otázky, to znamená porozumění danému textu. Pro znalost slovní zásoby jsem zvolila test přiřazovací - vhodný člen studenti přiřadili k podstatným jménům.
der die das die
Hobbys Cousine Brüder Lesen atd.
Při doplňkových úlohách měli například dosadit do vět příčestí minulé, přivlastňovací zájmeno ve správném gramatickém tvaru, pro skladbu věty jsem volila test výběru správných odpovědí – ze čtyř možných vět vybírali jednu, test kognitivní – pro ověření znalostí předložek překládali do cizího jazyka části textu. Z uvedeného vyplývá, že byl zjištěn rozdíl v počtu správných řešení při zadávání obsahově stejných testů. Sečetla jsem počet chybných odpovědí v jednotlivých oblastech u všech studentů na začátku výzkumu a porovnala s výsledky testů, které studenti vyplnili na konci výzkumu.
přivlastňovací zájmena Předložky příčestí minulé slovní zásoba skladba věty
počet chybných odpovědí na zač. výzkumu na kon. výzkumu 36% 24% 28% 16% 12% 9% 26% 17% 34% 22%
Taktéž u ústního projevu došlo ke zlepšení, což napovídá tabulka. Rozdíl, který dosáhla stejná skupina studentů je uveden pomocí počtu chyb v jisté oblasti na začátku a na konci výzkumu. studenti 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Počet chyb na zač.v. 14 17 21 13 19 13 14 19
na kon.v 9 12 14 9 18 8 6 11
Rozdíl mezi opakovanými měřeními obsahově stejných testů ukazuje, že příčinou neprospěchu u některých studentů může být nevhodné korigování chyb, malá optická názornost a přílišné se učení zpaměti. Ve svém výzkumu jsem dala při práci se studenty přednost důležitým aspektům
jako jsou konkrétnost, představivost, barevnost, jež byly použity ve vzájemné interakci, jelikož informace zůstává nezajímavá, pokud není ve smysluplném spojení s jinou konkrétní informací. Studenti si pak vybaví informaci podstatně více a srozumitelněji. Karty, tabulky, zobrazení ulehčí žákům studium. Každé učení se dalšímu tématu a jeho procvičování bude vyžadovat delší časový úsek, ale čas a námaha s tímto spojena se určitě vyplatí. Nesmíme zapomenout, že cizí jazyk studují studenti nejen pilní a nadaní, ale také studenti, kteří jazyk studují spíše z povinnosti, ale právě u těchto studentů by měla být alespoň částečně probuzena chuť a vůle ke studiu.
Literatura Janoušek, J.: Metody sociální psychologie, Praha: SPN 1996 www.google.de/piaget-wikipedia/Kognitive Entwicklung 12. 1. 2006 Zajícová, P.: Didaktik der Fremdsprache Deutsch. Einführung in die Fachdidaktik des Deutschen als Fremdsprache. Ostrava: Ostravská univerzita 2002 Janíková, V: Methodik und Didaktik des Unterrichts Deutsch als Fremdsprache im Überblick, Brno 2001 Sperber H. G.: Mnemotechniken im FSU, München 1989