Odpadové hospodářství Batelov. Waste management in Batelov

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Odpadové hospodářství – Batelov

Waste management in Batelov

diplomová práce

Studijní program: Stavební inţenýrství Studijní obor: Inţenýrství ţivotního prostředí Vedoucí práce: Ing. Martin Dočkal, Ph.D.

Jiří Tomek

Praha 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci na téma „Odpadové hospodářství – Batelov“ vypracoval samostatně, pouze na základě konzultací s osobami uvedenými v poděkování a publikací a zdrojů uvedených v seznamu literatury. Nemám námitek proti uţití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), pokud bude práce řádně citována.

V Praze, dne ………………

……………………… Jiří Tomek

Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Martinu Dočkalovi Ph.D. za jeho odborné vedení a konzultace při tvorbě této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat panu starostovi městyse Batelov Ing. Jiřímu Doleţalovi a panu Bc. Janu Chábovi ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o. za konzultace a poskytnutí podkladů a informací o Batelově. Za konzultace a poskytnutí podkladů téţ děkuji panu Ing. Valenovi z Energetické agentury Vysočiny. Za pomoc při hledání obce, která by měla zájem o spolupráci, také v neposlední řadě děkuji paní Ing. Kataríně Ruschkové z Odboru ţivotního prostředí Magistrátu města Jihlavy.

Abstrakt: Tato diplomová práce na téma „Odpadové hospodářství – Batelov“ je členěna na dvě kapitoly. V první kapitole je popsán stávající stav odpadového hospodářství městyse Batelov. Je zde uveden seznam odpadů vzniklých na území městyse a vývoj jejich mnoţství v letech 2007 - 2010, dále je zde uveden seznam všech sběrných míst s jejich popisem a fotografiemi a vyhodnocení dotazníku pro obyvatele městyse. Praktická část ve druhé kapitole obsahuje návrhy na zlepšení odpadového hospodářství v Batelově vypracované na základě průzkumu současného stavu z první kapitoly. Druhá kapitola je rozdělena do tří celků, které obsahují návrh optimalizace sběrných míst spolu s návrhem pytlového sběru separovaného odpadu, návrh nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem a doporučení týkající se osvěty obyvatel v třídění odpadu. Abstract: This thesis on the theme „Waste management in Batelov“ is divided into two chapters. In the first chapter is described current state of waste management in Batelov. There is a list of waste generated in the Batelov and development of their amount in 2007 - 2010, there is also a list of all collection sites with their descriptions and photos, and evaluation of questionnaire for inhabitants of Batelov. The practical part in the second chapter contains suggestions for improvement waste management in Batelov based on a survey of the current state in the first charter. The second chapter is divided into three groups, containing the draft optimization of collection sites together with the draft of sack collection of separated waste, the draft treatment of biodegradable waste and recommendations for education population in separation waste. Klíčová slova: Odpadové hospodářství, třídění odpadu, biologicky rozloţitelný odpad, komunitní kompostárna, osvěta obyvatel, Batelov Key words: Waste management, waste separation, biologically degradable waste, community composting, education of the population, Batelov

OBSAH Úvod ..................................................................................................................................8 1

Odpadové hospodářství městyse Batelov – současný stav ...........................................9 1.1

1.1.1

Vymezení zájmové oblasti ............................................................................9

1.1.2

Sídla ...........................................................................................................10

1.1.3

Klimatické poměry ..................................................................................... 11

1.1.4

Dopravní infrastruktura ............................................................................... 11

1.1.5

Chráněná území .......................................................................................... 11

1.1.6

Turistické vyuţití území.............................................................................. 11

1.2

Nakládání s odpady v Batelově ..........................................................................12

1.3

Mnoţství vyprodukovaného odpadu ................................................................... 13

1.3.1

Vývoj mnoţství jednotlivých druhů odpadu v letech 2007 – 2010 ............... 14

1.3.2

Shrnutí k mnoţství vyprodukovaného odpadu ............................................. 19

1.4

Soutěţ obcí v třídění odpadu .............................................................................. 20

1.4.1

Pravidla soutěţe .......................................................................................... 20

1.4.2

Výsledky .................................................................................................... 21

1.5

2

Popis zájmového území .......................................................................................9

Seznam aktuálních sběrných míst ....................................................................... 21

1.5.1

Stanoviště v Batelově .................................................................................. 24

1.5.2

Stanoviště v Bezděčíně ............................................................................... 32

1.5.3

Stanoviště v Lovětíně .................................................................................. 33

1.5.4

Stanoviště v Nové Vsi................................................................................. 34

1.5.5

Stanoviště v Rácově .................................................................................... 35

1.5.6

Shrnutí nedostatků ...................................................................................... 36

1.6

Zaplněnost nádob na sběrných místech .............................................................. 37

1.7

Dotazník pro občany Batelova ...........................................................................39

1.7.1

Vyhodnocení dotazníků .............................................................................. 40

1.7.2

Návrhy občanů na zlepšení ......................................................................... 46

1.7.3

Shrnutí ........................................................................................................ 47

Odpadové hospodářství městyse Batelov – návrhy na zlepšení ................................. 48 2.1

Optimalizace systému sběru odpadu................................................................... 49

2.1.1

Optimalizace stávajících sběrných míst ....................................................... 50

2.1.2

Návrh nových sběrných míst ....................................................................... 58

2.1.3

Shrnutí navrţených změn ............................................................................ 60

2.1.4

Čištění nádob na separovaný odpad ............................................................ 63

2.1.5

Varianty pytlového sběru ............................................................................ 65

2.1.6

Zhodnocení návrhů ..................................................................................... 70

2.2

Nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem ................................................. 71

2.2.1

Varianty sběru BRO.................................................................................... 71

2.2.2

Kompostárna .............................................................................................. 73

2.2.3

Bioplynová stanice...................................................................................... 73

2.2.4

Návrh řešení nakládání s BRO v Batelově ................................................... 74

2.2.5

Zhodnocení návrhů ..................................................................................... 78

2.3

Osvěta obyvatel z hlediska třídění odpadů .......................................................... 78

2.3.1

Soutěţe ....................................................................................................... 80

2.3.2

Článek do místního časopisu, rozhlas .......................................................... 81

Závěr ............................................................................................................................... 82 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................. 84 Seznam zkratek ................................................................................................................ 88 Seznam obrázků ............................................................................................................... 89 Seznam tabulek ................................................................................................................ 90 Seznam grafů ................................................................................................................... 91 Seznam příloh .................................................................................................................. 92

Úvod To, jak je nakládáno s odpady, je dle mého názoru určitá vizitka společnosti. Pokud se za vesnicí nachází černá skládka, vypovídá to hodně o kultuře obyvatel té vesnice. O jejich přístupu ke krajině, k ţivotnímu prostředí, k trvale udrţitelnému rozvoji, k budoucím generacím. Je v zájmu obce, aby na jejím území bylo čisto. Navíc pokud občan odevzdá odpad na místech k tomu určených, stává se podle zákona jeho původcem obec. Je tudíţ na obci, aby své občany co nejvíce motivovala k tomu, aby s odpadem nakládali řádně a odkládali jej tam, kde mají a aby v co největší míře odpad třídili. Obec k tomu navíc zavazuje Plán odpadového hospodářství ČR a příslušného kraje a u větších obcí také Plán odpadového hospodářství původce odpadu. Aby plány byly naplněny, je třeba zvýšit efektivitu třídění odpadu. K tomu by měli dostat občané co nejlepší podmínky ke třídění od obce. Aby odpadové hospodářství obce dobře fungovalo, musí být neustále monitorováno, zlepšováno a přizpůsobováno aktuální situaci. Po oslovení paní ing. Ruschkové z Odboru ţivotního prostředí Magistrátu města Jihlavy a rozeslání nabídky na spolupráci starostům obcí na Vysočině odpověděl pan starosta městyse Batelov, ing. Doleţal, ţe by měli zájem o zlepšení odpadového hospodářství ve své obci. Hlavním zaměřením této práce je zlepšení odpadového hospodářství městyse Batelov. Batelov se nachází v kraji Vysočina, má celkem 2343 obyvatel a spadají pod něj další 4 místní části – Bezdečín, Rácov, Lovětín a Nová Ves. Cílem práce je na základě posouzení současného stavu odpadového hospodářství v Batelově navrhnout zefektivnění sběrné sítě, řešení nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem a v neposlední řadě se také zaměřit na osvětu obyvatel Batelova z hlediska třídění odpadu. V práci jsem vycházel především z podkladů poskytnutých panem Ing. Doleţalem, starostou Batelova, a panem Bc. Chábem ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o., která pro Batelov zajišťuje servis spojený s odpadovým hospodářstvím. Výsledky této práce by měly poukázat na moţnosti zlepšení odpadového hospodářství v Batelově a zhodnotit navrţené varianty řešení z hlediska technické a finanční náročnosti a z hlediska zlepšení komfortu uţivatelů. 8

1 Odpadové hospodářství městyse Batelov

–

současný stav Problematika odpadového hospodářství spadá pod zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. Odpadové hospodářství se v Batelově také řídí Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina. Tento plán vychází z Plánu odpadového hospodářství České republiky a obsahuje řadu cílů, které je třeba naplňovat. Konkrétní cíle budou zmíněny v kapitole 2 spolu s návrhy, jak je realizovat. Dále je připravován projekt Integrovaného systému nakládání s odpady Vysočina, který je v současné době ve schvalovacím řízení [7, 21, 25].

1.1 Popis zájmového území Adresa sídla Městyse Batelov je náměstní Míru 148/35, Batelov, 588 51, IČ: 00285595, DIČ CZ00285595. Jedná se o obec I. typu, kód obce 586 862.

1.1.1

Vymezení zájmové oblasti

Souřadnice městyse Batelov v systému Křovák JTSK [m] jsou y: -684 334, x: -1 137 516. Souřadnice GPS jsou 49°18'47.5"N; 15°23'42.8"E viz obrázek 1-1.

Obrázek 1-1 - Batelov - přehledná mapa ČR

Zdroj: http://geoportal.gov.cz 9

Městys Batelov se nalézá v kraji Vysočina cca 20 km jihozápadně od krajského města Jihlava. Pod městys spadají 4 místní části – Nová Ves, Bezděčín, Rácov a Lovětín (obrázek 1-2). Velikost katastrálního území Batelova je 4 269 ha.

Obrázek 1-2 - Batelov – okolí; 1: 50 000

Zdroj: http://www.sowac-gis.cz/

1.1.2

Sídla

Městys Batelov zahrnuje obec Bateov a 5 místních částí. Jedná se o Novou Ves, Bezděčín, Rácov a Lovětín. Celý městys měl k 1.12.2010 celkem 2 343 obyvatel, z toho 1 168 muţů a 1 175 ţen (tabulka 1-1) [36]. Počet obyvatel Počet všech bydlících obyvatel k 31.12.2010 Počet obyvatel ve věku 0-14 let Počet obyvatel ve věku 15-64 let Počet obyvatel ve věku 65 a více let

celkem 2 343 358 1 608 377

muži 1 168 187 831 150

ženy 1 175 171 777 227

Tabulka 1-1 - Počet obyvatel Batelova

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=586862&cislotab=MOS +ZV01#pozn2

10

Občanská vybavenost je dobrá. V Batelově se nachází mateřská škola a základní škola s vyšším stupněm. Přímo v Batelově je také dostupná lékařská péče, nachází se zde jedna ordinace praktického lékaře pro dospělé, jedna ordinace pro děti a dorost a dále jedna stomatologická a jedna gynekologická ordinace. Je zde také jedna lékárna. Dále se v Batelově nachází kino, kulturní dům, veřejná knihovna, kostel a hřbitov. Veřejná knihovna, kulturní dům a kostel se také nachází v Bezděčíně, Rácove a Nové Vsi. Dále v Batelově podnikalo k 31.12.2010 celkem 339 podnikatelských subjektů [36].

1.1.3

Klimatické poměry

Batelov se nachází v nadmořské výšce 552 m. Území patří do mírně teplého a vlhkého klimatického regionu. Podle měření z let 1961 – 1990 je zde průměrná roční teplota 5 aţ 6°C a ročně zde naprší průměrně 700 mm sráţek [28]. Z hlediska klimatických poměrů je jasné, ţe dochází ke střídání čtyř ročních období. Přes zimu během topné sezóny bude proto obyvatelům, kteří topí pevnými palivy, vznikat další odpad v podobě popela a jeho mnoţství bude nezanedbatelné.

1.1.4

Dopravní infrastruktura

Dopravní obsluţnost je dobrá. Do Batelova zajíţdí linkové autobusy a je zde také vlakové nádraţí. Od Jihlavy do Batelova vede silnice druhé třídy II/639, která dále pokračuje do Bezděčína. Z Batelova do Nové Vsi vede silnice II/134. Rácov a Lovětína jsou přístupné přes silnice III/13421.

1.1.5

Chráněná území

Západně od obce Bezděčín se téměř na hranici územního celku Městyse nachází přírodní rezervace U potoků. Podle kategorizace chráněných území UICN spadá do kategorie IV – Místo výskytu druhu (Habitat). Z hlediska odpadového hospodářství není tato rezervace nijak ohroţena [15].

1.1.6

Turistické využití území

V Batelově se nachází Starý a Nový zámek a ţidovská synagoga. Z Batelova vede zelená turistická trasa na severozápad směrem na Těšenov. Nedaleko Batelova se nachází hrad Roštejn. Do Batelova také na prázdniny v době svého dětství jezdil Karel Havlíček Borovský. V dnešní době je po něm pojmenován kopec jménem Havlíčkův vršek. Z hlediska turistiky jsou velmi důleţité také odpadkové koše rozmístěné po Batelově, viz další kapitola [24, 35]. 11

1.2 Nakládání s odpady v Batelově Svoz komunálního odpadu probíhá odvozovým systémem, domácnosti mají k dispozici nádoby o objemu 110, 120 nebo 240 litrů. Nádoby vyváţí jednou za 14 dní společnost .A.S.A. Dačice s.r.o., která pro Batelov zajišťuje servis spojený s odpadovým hospodářstvím. Odpad je odváţen na skládku v Borku u Dačic. Ročně je za odpad vybírán poplatek 360 Kč za osobu trvale bydlící na území městyse a 360 Kč ročně za jeden rekreační objekt. Celkové náklady na odpady v roce 2010 byly 2 370 765 Kč. Se tříděním odpadu se v Batelově začalo v roce 1995. Od té doby se třídí papír, plast, barevné a čiré sklo a nápojové kartony. V současné době je na území městyse celkem 21 sběrných míst na tříděný odpad. Blíţe jsou všechna sběrná místa popsána v kapitole 1.5. Nádoby na separovaný odpad vyváţí .A.S.A. Dačice s.r.o. Nádoby na plast a papír jsou vyváţeny 1x za 14 dní a nádoby na sklo jsou vyváţeny 1x za měsíc. Jako motivaci ke třídění odpadu jsou děti v místní základní škole zapojeni do Soutěţe s panem Popelou, kterou pořádá firma .A.S.A. Školy v této soutěţi mezi sebou soutěţí v separovaném sběru papíru. Batelovská škola se v ročníku 2010/2011 podle celkového mnoţství papíru umístila na 6. místě z 34 škol s 11 520 kg papíru. V mnoţství papíru na jednoho ţáka se umístila na 13. místě s 54,86 kg papíru na jednoho ţáka. To jsou velice dobré výsledky [2]. O třídění elektroodpadu se v Batelově stará několik firem. Firma Asekol s.r.o. [3] poskytla dva červené kontejnery na elektroodpad, které jsou umístěny na stanovišti pro tříděný odpad na náměstí a nad zdravotním střediskem a zároveň pro Batelov zajišťuje likvidaci televizí, rádií, monitorů, atd. Firma Elektrowin a.s. [12] zajišťuje likvidaci ledniček, praček, mixérů, vrtaček, atd. a v neposlední řadě firma Elektrolamp zajišťuje likvidaci úsporných ţárovek, zářivek, výbojek, atd. Akumulátory lze také odevzdat k likvidaci, většinou si je ale lidé prodávají sami. Výše zmíněný elektroodpad, stejně tak velkoobjemový odpad a nebezpečný odpad lze odevzdat ve sběrném dvoře, který se nalézá na Náměstí Míru v Batelově. Jeho otevírací doba je kaţdou sudou sobotu od 8:00 do 11:00. Ve sběrném dvoře lze odpad odevzdávat zdarma. Zpětný odběr elektrospotřebičů je pro všechny, ostatní odpad smějí ve sběrném dvoře odevzdávat pouze občané Batelova [4, 13]. Na náměstí, u obchodů, v parku a na vlakovém nádraţí jsou odpadkové koše. O ty se stará městys svými vlastními zaměstnanci. Ti koše pravidelně vynáší do velkých nádob, které vyváţí .A.S.A. Dačice s.r.o. 12

Batelov je také zapojen do akce Čistá vysočina, coţ je program, v jehoţ rámci dochází k úklidu komunikací na katastru městyse. V letošním roce proběhl jiţ třetí ročník této akce, v jejímţ rámci se uklízely komunikace a veřejné prostranství na území městyse. Registrovaní účastníci dostali k dispozici pytle na tříděný odpad, třídily se ale pouze plasty a běţný komunální odpad. Pytle s odpadem byly zanechány u silnic, odkud jejich odvoz zdarma zajistila Krajská správa a údrţba silnic kraje Vysočina [22]. Jediný druh odpadu, který se v Batelově nijak organizovaně neřeší, je biologicky rozloţitelný odpad.

1.3 Množství vyprodukovaného odpadu Podle dat poskytnutých firmou .A.S.A. Dačice s.r.o. vzniklo v letech 2007 aţ 2010 v

Kategorie

č.

Kód druhu odpadu

Batelově 17 druhů odpadu, viz tabulka 1-2.

Název druhu odpadu

Množství odpadu v tunách 2007

2008

2009

2010

1 080111 Barvy, laky, organická rozpouštědla

N

2,9810

2,6350

1,1300

1,5620

2 130208 Oleje motorové, převodové…

N

0,6650

0,0750

0,4000

-

3 150101 Papírové a lepenkové obaly

O

-

7,1113

44,4891

22,0133

4 150102 Plastové obaly

O

-

5,0372

6,6274

10,1059

5 150107 Skleněné obaly

O

-

-

11,9374

17,4664

6 150110 Obaly znečištěné nebezpečnými látkami

N

1,0500

0,8050

0,4420

0,0400

7 160103 Pneumatiky

O

3,0990

5,1300

3,1100

2,6700

8 160506 Laboratorní chemikálie a jejich směsi

N

0,0150

-

-

-

9 160601 Olověné akumulátory

N

1,9440

0,0840

0,0840

-

Směsi nebo oddělené frakce betonu, 10 170107 cihel, tašek a keramických

O

-

-

-

14,2800

11 170302 Asfaltové směsi

O

-

28,0800

57,6250

23,8000

12 170605 Stavební materiály obsahující azbest Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č. 13 200132 200131

N

-

8,3400

-

1,1900

N

0,0050

-

0,0050

0,0050

Vyřazené elektrické a elektronické 14 200136 zařízení neuvedené pod

O

0,7700

0,0600

-

-

15 200203 Jiný biologicky nerozloţitelný odpad

O

-

-

-

2,7000

16 200301 Směsný komunální odpad

O 418,6184 4484,8445 406,0210 486,4259

17 200307 Objemný odpad

O

Celkem

37,7200

67,3700

54,8800

58,6600

466,8674 609,5720 586,7509 617,1135 Tabulka 1-2 - Druhy odpadu tříděného v Batelově

Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o. 13

Celkové mnoţství odpadu vzniklého v letech 2007 – 2010 uvádí graf 1-1. Z něj je patrné, ţe v posledních 4 letech k mírnému nárůstu mnoţství odpadu. Mnoţství odpadu se, vyjma roku 2007, pohybuje kolem 600 tun odpadu za rok. Celkové množství odpadu z let 2007 - 2010 600

610

587

617

2008

2009

2010

467

400 200

0 2007

mnoţství odpadu v tunách Graf 1-1 - Celkové množství odpadu z let 2007 – 2010

Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o.

1.3.1

Vývoj množství jednotlivých druhů odpadu v letech 2007 – 2010

Mnoţství všech druhů odpadu, vyprodukovaných na území městyse Batelov, je uvedeno v tabulce 1–2. Tabulka obsahuje data z let 2007 – 2010, která poskytla firma .A.S.A. Dačice s.r.o. Grafické srovnání mnoţství jednotlivých druhů odpadů v uvedených letech je uvedeno v grafech 1-2 aţ 1-16. Grafy jsou uvedeny pro názornost a pro znázornění, zda dochází k poklesu nebo nárůstu mnoţství daného druhu odpadu ve sledovaném období. Z důvodu, aby zůstaly přehledné, v nich není uvedeno mnoţství odpadu číslem. Přesné mnoţství odpadu je uvedeno ve zmíněné tabulce 1–2.

14

[mnoţství odpadu v tunách]

Plastové obaly

Papírové a lepenkové obaly

12

60

9

45

6

30

3

15

0


0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-2 - Plastové obaly

2008

2009

2010

Graf 1-3 - Papírové a lepenkové obaly



Plastové obaly mají kód 150102 a jedná se o ostatní odpad. Z roku 2007 údaj chybí, v dalších letech ale dochází k systematickému nárůstu mnoţství plastu (graf 1-2). Papírové a lepenkové obaly mají kód odpadu 150101 a jedná se o ostatní odpad. Z roku 2007 také údaj chybí, v dalších letech je vývoj mnoţství neustálený, mezi posledními sledovanými roky ale došlo k poklesu mnoţství (graf 1-3). [mnoţství odpadu v tunách]

Skleněné obaly


Směsný komunální odpad

20

600

15

450

10

300

5

150

0

0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-4 - Skleněné obaly

2008

2009

2010

Graf 1-5 - Směsný komunální odpad



Skleněné obaly mají kód odpadu 150107 a jedná se o ostatní odpad. Mezi lety 2007 a 2008 údaj chybí, v letech 2009 a 2010 je patrný nárůst mnoţství skleněných obalů (graf 1-4).

15

Směsný komunální odpad má kód 200301 a jedná se o odpad kategorie ostatní. Z grafu je vidět, ţe ve sledovaném období je mnoţství komunálního odpadu vyrovnané, pohybuje se kolem 450 tun za rok, v posledních 2 letech ale došlo k nárůstu mnoţství (graf 1-5). Barvy, laky, organická rozpouštědla



Oleje motorové, převodové…

4

0,8

3

0,6

2

0,4

1

0,2

0

0,0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-6 - Barvy, laky, organická rozpouštědla

2008

2009

2010

Graf 1-7 - Oleje motorové, převodové...



Barvy, laky a organická rozpouštědla mají kód 080111 a jedná se o nebezpečný odpad. V letech 2007 – 2009 byl zaznamenán pokles tohoto druhu odpadu, v roce 2010 však došlo opět k mírnému nárůstu (graf 1-6). Oleje motorové a převodové mají kód 130208 a jedná se o nebezpečný odpad. V období let 2007 – 2010 dochází k postupnému sniţování mnoţství tohoto druhu odpadu, v roce 2008 došlo k výraznému poklesu (graf 1-7). Obaly znečištěné nebezpečnými látkami



Pneumatiky

1,2

6,0

0,9

4,5

0,6

3,0

0,3

1,5

0,0

0,0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-8 - Obaly znečištěné nebezpečnými látkami

2008

2009

2010

Graf 1-9 - Pneumatiky



16

Obaly znečištěné nebezpečnými látkami je odpad s kódem 150110 a jedná se o nebezpečný odpad. Z grafu vyplívá, ţe ve sledovaném období let 2007 – 2010 dochází k značnému, celkem konstantnímu, poklesu mnoţství tohoto druhu odpadu (graf 1-8). Pneumatiky mají kód 160103 a jedná se o ostatní odpad. Kromě nárůstu pneumatik v roce 2008 je jejich mnoţství celkem ustálené na cca 3 tunách, v posledním roce 2010 mnoţství pneumatik mírně pokleslo (graf 1-9). [mnoţství odpadu v tunách]

Objemný odpad

Olověné akumulátory

80

2,4

60

1,8

40

1,2

20

0,6

0


0,0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-10 - Objemný odpad

2008

2009

2010

Graf 1-11 - Olověné akumulátory



Objemný odpad má kód 200307 a patří pod ostatní odpad. V letech 2007 aţ 2010 dochází k nepatrnému nárůstu mnoţství objemného odpadu (graf 1-10). Olověné akumulátory mají kód odpadu 160601 a jedná se o nebezpečný odpad. Oproti téměř 2 tunám akumulátoru z roku 2007 dochází v roce 2008 k razantnímu poklesu mnoţství akumulátorů a v roce 2010 jiţ v Batelově nebyly odevzdány jako odpad ţádné akumulátory (graf 1-11).

17


Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek...


Asfaltové směsi 80

16 60 12 40

8

20

4 0

0 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-12 - Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihle, tašek...

2008

2009

2010

Graf 1-13 - Asfaltové směsi



Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel a tašek mají kód 170107 a jedná se o ostatní odpad. Údaje jsou jen z roku 2010 (graf 1-12). Asfaltové směsi mají katalogové číslo 170302 a jedná se o ostatní odpad. Mnoţství asfaltových směsí je v kaţdém roce různé, pravděpodobně podle toho, jak probíhaly opravy místních komunikací (graf 1-13). [mnoţství odpadu v tunách]

Stavební materiály obsahující azbest

Jiná nepoužitá léčiva [mnoţství odpadu neuvedená pod č. 200131 v tunách]

10,0

0,0060

7,5

0,0045

5,0

0,0030

2,5

0,0015

0,0

0,0000 2007

2008

2009

2010

2007

Graf 1-14 - Stavební materiály obsahující azbest

2008

2009

2010

Graf 1-15 - Jiná nepoužitá léčiva neuvedená pod č. 200131



Stavební materiály obsahující azbest mají katalogové číslo 170605 a patří do kategorie nebezpečný odpad. K dispozici je údaj za rok 2008 a 2010. Mnoţství odpadu je v kaţdém roce jiné, pravděpodobně podle toho, jak probíhaly stavební rekonstrukce (graf 1-14).

18

Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č. 200131 mají katalogové číslo 200132 a jedná se o nebezpečný odpad. Jejich mnoţství je ve sledovaném období konstantní, pouze v roce 2008 údaj chybí (graf 1-15). [mnoţství odpadu v tunách]

Jiný biologicky nerozložitelný odpad 3,00 2,25 1,50 0,75 0,00

2007

2008

2009

2010

Zdroj .A.S.A. Graf 1-16 - Jiný biologicky nerozložitelný odpad

Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o. Jiný biologicky nerozloţitelný odpad patří pod katalogové číslo 200203 a do kategorie ostatní odpad. Tento druh odpadu byl společností .A.S.A. Dačice s.r.o. převzat pouze v roce 2010 (graf 1-16).

1.3.2

Shrnutí k množství vyprodukovaného odpadu

Mnoţství jednotlivých druhů odpadu vzniklého na území městyse Batelov se ve sledovaném období 2007 – 2010 v jednotlivých letech dost liší. U některých druhů mnoţství ve sledovaném období klesá, u jiných druhů mnoţství roste, u některých se drţí na stejné úrovni. Důleţitý je vývoj mnoţství tříděných odpadů, jako je plast, papír a sklo. Mnoţství plastových obalů se mezi lety 2008 aţ 2010 zdvojnásobilo. V roce 2008 bylo plastů vyprodukováno 5 tun, v roce 2010 tomu jiţ bylo 10 tun. Z roku 2007 údaj chybí (graf 1-2). U skla jsou k dispozici údaje pouze z let 2009 a 2010. V těchto dvou letech se jeho mnoţství také zvýšilo, a to z cca 12 tun v roce 2009 na téměř 17 a půl tuny v roce 2010 (graf 1-4). Pouze u papíru se dá říci, ţe začíná docházet k poklesu. Z roku 2007 údaj chybí a mezi lety 2008 a 2009 mnoţství ještě rostlo, v roce 2010 však došlo k poklesu ze 44 tun na 22 tun papíru (graf 1-3).

19

Celkové mnoţství komunálního odpadu vyprodukovaného na celém území městyse se za celé 4 roky přibliţně drţí na jedné úrovni, a to kolem 600 tun odpadu ročně. V posledních dvou letech však také došlo k nárůstu mnoţství komunálního odpadu.

1.4 Soutěž obcí v třídění odpadu Soutěţ v třídění odpadů s názvem „My třídíme nejlépe“ pořádá kraj Vysočina ve spolupráci s firmami EKO-KOM, a.s. a ASEKOL, s.r.o. Soutěţe se automaticky účastní všechny obce kraje Vysočina, které jsou zapojeny do systému EKO-KOM. Cílem soutěţe je motivovat občany ke třídění odpadů a zvýšit tak podíl občanů, kteří odpad třídí [34]. Pro zachování moţnosti objektivního srovnávání jsou obce v soutěţi zařazeny do kategorií podle počtu obyvatel. Městys Batelov spadá do kategorie obcí od 2000 obyvatel do 9 999 obyvatel. V této kategorii je spolu s Batelovem celkem 23 obcí [34].

1.4.1

Pravidla soutěže

Soutěţ má část hlavní a vedlejší. V hlavní části se soutěţí v třídění odpadů. Hodnotí se celková výtěţnost sběru tříděného odpadu, efektivita sběru a efektivita sběrné sítě. Jako podkladová data slouţí výkazy o vytříděném, vyuţitém a odstraněném mnoţství a druzích komunálního odpadu, které obce čtvrtletně zasílají společnosti EKO-KOM, a.s. Ve vedlejší části se soutěţí ve výtěţnosti zpětného odběru elektrozařízení. K této části soutěţe pro vyhodnocení poskytne data společnost Asekol, s.r.o. [34]. Umístění v hlavní soutěţi je posuzováno podle počtu dosaţených bodů. Celková výtěţnost sběru papíru, plastů, nápojových kartonů, čirého a barevného skla se hodnotí podle mnoţství vytříděného odpadu na jednoho občana v kg za čtvrtletí. Za kaţdý jeden kilogram obec dostane 10 bodů. Efektivita sběru je posuzována podle poměru mnoţství vytříděného odpadu k mnoţství ostatního komunálního odpadu. Za kaţdé 1 % dostane obec 1 bod, maximálně však dostane 50 bodů za čtvrtletí. Třetí hodnocenou oblastí je efektivita sběrné sítě. Ta je posuzována podle poměru objemu nádob na tříděný odpad ku mnoţství odpadu, který byl přes tyto nádoby vytříděn. V této části se čtvrtletně hodnotí nádoby na plast, papír a sklo. Pokud u papíru bude koeficient v rozmezí 50 – 110 kg/m3, dostane obec za příslušné čtvrtletí 20 bodů, v opačném případě nedostane ţádný. U plastu je bodované rozmezí 17 – 40 kg/m3 a u skla je rozmezí 120 – 360 kg/m3. Maximálně tak obec za čtvrtletí můţe dostat 60 bodů [33].

20

1.4.2

Výsledky

Do ročníku 2011 spadá poslední čtvrtletí roku 2010 a první tři čtvrtletí roku 2011 – začátek soutěţe byl 30.9.2010, konec 30.9.2011. Soutěţ jiţ tedy byla ukončena, celkové výsledky jsou uvedeny v tabulce níţe. [34].

Pořadí Název obce Velká Bíteš 1. Luka nad Jihlavou 2. Pacov 3. Okříšky 4. Ţdírec nad Doubravou 5. Polná 6. Kamenice nad Lipou 7. Golčův Jeníkov 8. Bystřice n. P. 9. 10. Ţirovnice 11. Moravské Budějovice 12. Počátky

Body celkem 1157 876 801 781 730 718 693 661 652 651 598 563

Body Pořadí Název obce celkem 550 13. Brtnice 542 14. Chotěboř 537 15. Přibyslav 535 16. Telč 526 17. Náměšť nad Oslavou 519 18. Světlá nad Sázavou 456 19. Jaroměřice nad Rokytnou 368 20. Batelov 340 21. Ledeč nad Sázavou 298 22. Jemnice 260 23. Třešť

Tabulka 1-3 - Průběžné výsledky soutěže "My třídíme nejlépe“ 2011

Zdroj: http://www.tridime-vysocina.cz/vysledky-souteze/celkem/ V celkovém pořadí v hlavní soutěţi za čtyři soutěţní čtvrtletí se Batelov umístil na 20. místě z celkového počtu 23 obcí v dané kategorii (tabulka 1-3). Z těchto výsledků je zřejmé, ţe v Batelově je ještě velký prostor pro zlepšování. Výsledky je proto třeba chápat pozitivně a jako motivaci do další práce. Aby se Batelov v příštím ročníku soutěţe umístil lépe, je především třeba zefektivnit sběrnou síť a motivovat občany ke třídění odpadu.

1.5 Seznam aktuálních sběrných míst V celém městysi se nachází celkem 21 sběrných míst, z toho v Batelově je 15 sběrných míst jak je vidět na obrázku 1-3. V Bezděčíně a Lovětíně je po jednom sběrném místu, viz obrázek 1-4 a 1-5 a v Nové Vsi a Rácově jsou dvě sběrná místa, viz obrázek 1-6 a 1-7. Na uvedených obrázcích jsou jednotlivá stanoviště vţdy očíslovaná a jsou uvedeny druhy odpadu, na který jsou na stanovišti nádoby.

21

Batelov Legenda:

1

Označení stanoviště

Nádoby na plasty

1

Nádoby na papír

3

12

11

Nádoby na barevné sklo

2 13

Nádoby na čiré sklo

5 14

4

10

7 6

Moţnost dávat do plastu i nápojové kartony

9

Nádoby na eletroodpad

8

Nádoby na komunální odpad 15

Obrázek 1-3 - Rozmístění sběrných míst v Batelově; M 1:10 000

Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní úprava 22

Bezděčín

Lovětín

16 17

Obrázek 1-4 - Rozmístění sběrných míst v Bezděčíně; M 1:10 000

Obrázek 1-5 - Rozmístění sběrných míst v Lovětíně; M 1:10 000

Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní úprava


Nová Ves

Rácov

18 19

21 20 Obrázek 1-7 - Rozmístění sběrných míst v Rácově; M 1:10 000 Obrázek 1-6 - Rozmístění sběrných míst v Nové Vsi; M 1:10 000


Měřítko společné všechny mapy:

Legenda viz předchozí strana 22.

23


Přehled všech sběrných míst je uveden v tabulce v příloze 2 a jejich detailní popis v následujících kapitolách. Předpokládaný počet nádob na tříděný odpad na kaţdém sběrném místě, který je uvedený v příloze, vychází z údajů z MÚ Batelov. Ten ale zřejmě není aktualizovaný, protoţe počet nádob je ve skutečnosti na některých stanovištích jiný. Všechny následující fotografie sběrných míst byly foceny 23. července 2011. Fotografie v plném rozlišení jsou na CD, které tvoří přílohu této diplomové práce.

1.5.1

Stanoviště v Batelově

1.5.1.1 Stanoviště „Za Tratí“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo – zvon, 1x papír 240 l: 1x plast, 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 2x plast, 1x papír – plech, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 2x barevné sklo Na stanovišti chybí: 240 l: 1x plast Na stanovišti je navíc: 1 100l: 1x plast 240 l: 1x barevné sklo Obrázek 1-8 - Stanoviště "Za Tratí"

Zdroj: Vlastní fotografie, datum pořízení: 23.6.11

Na plechové nádobě 1 100 l není ţádný popis, co do ní patří. V době focení byla ale plná papíru, takţe místní jsou pravděpodobně zvyklí, ţe je na papír. Jedna ţlutá nádoba také není označena vůbec, u ní je ale díky barvě jasnější, ţe je na plast. Nádoby na barevné sklo nejsou označeny konzistentně, kaţdá je označena jinak. Označení ostatních nádob je značně vybledlé (viz obrázek 1-8).

24

1.5.1.2 Stanoviště „náměstí Míru“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 3x papír 1x elektro Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x sklo – plech, 3x papír, 1x čiré sklo 1x elektro Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti je navíc: nic

Obrázek 1-9 - Stanoviště "náměstí Míru"


Plechová nádoba je označena pouze nápisem „sklo“, i kdyţ by měla být na barevné sklo, chybí informace, jaké sklo do nádoby přesně patří a jaké ne. Nádoby na papír jsou opět označeny kaţdá jinak. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-9). 1.5.1.3 Stanoviště „Švábovská (za školou)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x barevné sklo 240 l: 2x papír, 1x plast, 2x sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 2x plast, 1x sklo 240 l: 2x papír, 2x sklo Na stanovišti chybí: 240 l: 1x plast Na stanovišti je navíc: 1 100 l: 1x plast

Obrázek 1-10 - Stanoviště "Švábovská (za školou)"


Plechová nádoba by měla být na všechno sklo, nikoliv podle předpokladu pouze na barevné, protoţe na stanovišti chybí nádoba na sklo čiré. Nyní je označena pouze nápisem „sklo“ a není specifikováno, jaké sklo konkrétně do nádoby paří. Nádoby na plast nejsou označeny stejně, do jedné se navíc podle označení smí dávat i nápojové kartony, do druhé ne. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-10). 25

1.5.1.4 Stanoviště „Polní (u transformátoru)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x barevné sklo – zvon 240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon 240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-11 - Stanoviště "Polní (u transformátoru)"


Zvon není podle předpokladu na barevné sklo, ale je na čiré. Na nádobě na barevné sklo chybí víko. Označení ostatních nádob je vybledlé (viz obrázek 1-11). 1.5.1.5 Stanoviště „Nad zdravotním střediskem“ Předpoklad: 1 100 l: 4x papír, 1x plast, 1x tetra pack, 1x sklo 240 l: 2x sklo 1x elektro Ve skutečnosti: 1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x čiré sklo 240 l: 2x barevné sklo 1x elektro Na stanovišti chybí: 1 100 l: 2x papír, 1x tetra pack Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x plast Obrázek 1-12 - Stanoviště "Nad zdravotním střediskem"


Na plast, papír i barevné sklo jsou na stanovišti vţdy dvě nádoby, ale ani v jednom případě nejsou označeny shodně. Jedna ţlutá nádoba není označena vůbec (viz obrázek 1-12).

26

1.5.1.6 Stanoviště „Tkalcovská (u Rácovské)“ Předpoklad: 1 100 l: 2x papír, 1x barevné sklo, 1x plast 240 l: 1x plast, 1x barevné sklo, 1x papír Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x papír, 1x sklo – plech, 2x plast 240 l: 1x papír, 1x čiré sklo Na stanovišti chybí: 1 100 l: 1x papír 240 l: 1x plast Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x plast

Obrázek 1-13 - Stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)"


Plechová nádoba na sklo je označena pouze nápisem „sklo“ bez bliţší specifikace. Zelená nádoba 240 l je označena nápisem čiré sklo, coţ je ale nevhodné z toho důvodu, ţe nádoba je zelená. Dále jedna ţlutá nádoba není označena vůbec, do druhé se podle značení smí dávat plast i kartony. Dvě nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Označení nádob je celkově vybledlé (viz obrázek 1-13). 1.5.1.7 Stanoviště „Nad Potokem (most u mlýna)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast – plech 240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast – plech 240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-14 - Stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)"


Jedna zelená nádoba 240 l je na čiré sklo, proto by druhá zelená nádoba 240 l měla mít označení barevné sklo místo směsné. Nicméně opět platí, ţe na čiré sklo je lepší pouţít bílou nádobu místo zelené (viz obrázek 1-14). 27

Na plechové nádobě na plast není podrobné označení, jaký plast do nádoby patří a jaký ne. Dvě nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Další značení je z části vybledlé. 1.5.1.8 Stanoviště „Ve Vršku (u Svobodů)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon 240 l: 3x plast, 3x papír, 2x čiré sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x barevné sklo, 1x sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-15 - Stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"


Tři nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak. Jedna zelená nádoba je na barevné sklo, druhá je na směsné, i kdyţ by také měla být na sklo barevné (viz obrázek 1-15). 1.5.1.9 Stanoviště „Ve Vršku (u Dolejších)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-16 - Stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)"


Na stanovišti je pouze jedna nádoba, která by měla být na barevné sklo, není však vůbec označena. Pokud by se na ní označení přidávalo, pak by to mělo být sklo směsné, protoţe vedle není nádoba na sklo čiré. Pokud se však zřizuje stanoviště na tříděný odpad, mělo by

28

zahrnovat nádoby na všechny druhy odpadu. Jinak totiţ bude hrozit, ţe do této jedné nádoby budou občané odkládat veškerý netříděný odpad (viz obrázek 1-16). 1.5.1.10 Stanoviště „Na Kopečku (u Rodů)“ Předpoklad: 240 l: 4x plast, 3x papír, 2x barevné sklo, 1x čiré sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x papír 240 l: 2x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x sklo Na stanovišti chybí: 240 l: 2x plast, 2x papír Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x plast, 1x papír

Obrázek 1-17 - Stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)"


Mít na stanovišti tři nádoby na čiré, barevné a směsné sklo je zbytečné. Kdyţ budeme třídit všechno sklo na čiré a barevné, nádoba na směsné sklo bude vţdy prázdná. Ţlutá nádoba 1 100 l je neoznačena, modrá nádoba 240 l je také neoznačena a dvě ţluté nádoby na plast 240 l nejsou označeny shodně (viz obrázek 1-17). 1.5.1.11 Stanoviště „Luční (pod paneláky)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x barevné sklo, 1x čiré sklo – zvon Ve skutečnosti: 1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x sklo – plech 1x čiré sklo – zvon Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x plast

Obrázek 1-18 - Stanoviště "Luční (pod paneláky)"


Plechová nádoba je označená pouze nápisem sklo, chybí specifikace, jaké sklo se do nádoby dávat smí a jaké ne. Jedna ţlutá nádoba na plast není označena (viz obrázek 1-18). 29

1.5.1.12 Stanoviště „Soukenická (za Maryškovými)“ Předpoklad: 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-19 - Stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)"


Tři nádoby na plast nejsou shodně označeny, jedna nádoba na papír je rovněţ jinak označena neţ zbylé dvě. Značení je na všech nádobách celkově vybledlé. Vhodnější by také bylo, aby nádoba na čiré sklo byla bílá (viz obrázek 1-19). 1.5.1.13 Stanoviště „Pod Hřbitovem“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x sklo – zvon 240 l: 1x plast, 2x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x plast, 1x barevné sklo, 1x sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-20 - Stanoviště "Pod Hřbitovem"


Označení nádob je vybledlé, dvě zelené nádoby na sklo by měly být označeny shodně (viz obrázek 1-20).

30

1.5.1.14 Stanoviště „Třešťská (za Besedovými)“ Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x čiré sklo – zvon, 1x sklo – plech Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-21 - Stanoviště "Třešťská (za Besedovými)“


Do nádoby na plast je zde moţné dávat i nápojové kartony. Plechová nádoba by měla být určená na barevné sklo, není však vůbec označena, lze si ji tak snadno splést s nádobou na komunální odpad (viz obrázek 1-21). 1.5.1.15 Stanoviště pro komunální odpad pro chaty „Na Kameničkách“ Předpoklad: 1 100 l: 4x komunální odpad – plech Ve skutečnosti: 1 100 l: 4x komunální odpad – plech Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic:

Obrázek 1-22 - Stanoviště pro komunální odpad pro chaty "Na Kameničkách“


Na tomto stanovišti se nachází 4 plechové nádoby na komunální odpad. Na tříděný odpad zde nejsou ţádné nádoby, avšak i ten v chatové oblasti vzniká, coţ dosvědčuje obsah stávajících nádob. Bylo by proto vhodné zde nádoby na tříděný odpad umístit. Navíc v době focení byla na stanovišti odloţena televize i s dálkovým ovladačem, která patří do sběrného dvora (viz obrázek 1-22). 31

Obrázek 1-23 - Bývalá černá skládka

Zdroj: Vlastní fotografie, datum pořízení: 23.6.11 V minulosti zde navíc byly problémy s černou skládkou (viz obrázek 1-23), která vznikala přímo naproti stanovišti. I z tohoto důvodu je nutné stanoviště vybavit dostatečným počtem nádob na všechny druhy odpadu.

1.5.2

Stanoviště v Bezděčíně Předpoklad: 1 100 l: 1x plast 240 l: 1x čiré sklo, 1x plast, 1x papír Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x neoznačený plech 240 l: 1x papír, 1x plast, 1x sklo Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x neoznačený plech

Obrázek 1-24 - Stanoviště v Bezděčíně


Na stanovišti je místo nádoby na čiré sklo pouze zelená neoznačená nádoba. Navíc je na stanovišti neoznačená plechová nádoba 1 100 l, která takto budí dojem, ţe je na komunální odpad (viz obrázek 1-24). I tak by do této nádoby ale nepatřila světla z auta, která v ní v době focení byla.

32

1.5.3

Stanoviště v Lovětíně Předpoklad: 1 100 l: 1x plast, 1x sklo – plech, 1x papír, 1x sklo – zvon 240 l: 2x sklo, 1x papír Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x neoznačený plech, 1x papír, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo Na stanovišti chybí: 240 l: 1x papír Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-25 - Stanoviště v Lovětíně


Na stanovišti jsou dvě zelené nádoby, jedna je na barevné sklo, druhá na čiré. Plechová nádoba by měla být na barevné sklo, ale není označená (viz obrázek 1-25). Z toho důvodu do ní obyvatelé odkládají směsný odpad všeho druhu, včetně trávy (viz obrázek 1-26).

Obrázek 1-26 - Obsah plechové nádoby v Lovětíně


33

1.5.4

Stanoviště v Nové Vsi

1.5.4.1 Stanoviště v Nové Vsi „1“ Předpoklad: 1 100 l: 2x plast, 1x sklo – zvon 240 l: 4x sklo, 2x papír Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x papír Na stanovišti chybí: zbylé nádoby jsou na stanovišti Nová Ves 2 Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-27 - Stanoviště v Nové Vsi "1"


Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo (viz obrázek 1-27). 1.5.4.2 Stanoviště v Nové Vsi „2“ Předpoklad: viz stanoviště Nová Ves 1 Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x plast 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x papír Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-28 - Stanoviště v Nové Vsi "2"


Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo. Označení nádob je vybledlé, nádoba na papír není označena vůbec (viz obrázek 1-28).

34

1.5.5

Stanoviště v Rácově

1.5.5.1 Stanoviště v Rácově Předpoklad: 1 100 l: 1x sklo – zvon 240 l: 3x sklo, 1x papír, 2x plast Ve skutečnosti: 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x papír 240 l: 2x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x plast Na stanovišti chybí: 1 100 l: 240 l: 1x plast, 1x papír Na stanovišti přebývá: 1 100 l: 1x papír 240 l: Obrázek 1-29 - Stanoviště v Rácově


Na stanovišti je opět nevhodně pouţita zelená nádoba na čiré sklo. Na čiré sklo je tak na stanovišti 3x více nádob neţ na barevné (viz obrázek 1-29). 1.5.5.2 Stanoviště v Rácově u Kulturního domu Předpoklad: 240 l: 1x papír Ve skutečnosti: 240 l: 1x papír Na stanovišti chybí: nic Na stanovišti přebývá: nic

Obrázek 1-30 - Stanoviště v Rácově u KD


Na stanovišti je pouze jedna modrá nádoba na papír. Tento stav není ideální, kdyţ se zřizuje stanoviště pro tříděný odpad, měly by na něm být nádoby na všechny druhy odpadu (viz obrázek 1-30).

35

1.5.6

Shrnutí nedostatků

Nejčastější chybou, která se vyskytuje prakticky na kaţdém sběrném místě, je nedostatečné označení nádob. Označení je buď nekonzistentní, tj. více nádob na stejný druh odpadu je označeno různě, nebo je vybledlé a téměř nečitelné. V některých případech označení dokonce zcela chybí. Pokud označení chybí na barevných kontejnerech na plast, papír nebo sklo, dá se ještě vytušit, na jaký druh odpadu nádoba je. Pokud jsou ale bez označení ponechány plechové nádoby, dojde k tomu, ţe se v nich začne hromadit netříděný komunální odpad. Dále se často stává, ţe jsou zelené nádoby pouţívány na čiré sklo, coţ je vzhledem k barvě nádoby nevhodné. Zelené nádoby by měly být pouţívány pouze na barevné sklo, případně na sklo směsné. Na čiré sklo je vhodné pouţívat pouze bílé nádoby. Tak v případě, ţe náhodou označení opět vybledne nebo ho někdo strhne, bude jiţ barva nádoby napovídat, jaký druh skla do ní patří. Zmenší se také riziko, ţe někdo omylem smíchá čiré sklo s barevným. Některá sběrná místa také nezahrnují nádoby na všechny druhy odpadu, který se v Batelově třídí. V Batelově se třídí plast, papír, barevné sklo, čiré sklo a nápojové kartony. Proto by na kaţdém sběrném místě mela být na kaţdý druh odpadu alespoň jedna nádoba. Pokud tomu tak nebude, můţe se stát, ţe občané z dané lokality přestanou odpad, na který bude nádoba chybět, třídit, protoţe kvůli jednomu druhu odpadu se jim nebude chtít chodit k jinému sběrnému místu. V horším případě ho hodí do nádoby na jiný tříděný odpad, a tím její obsah znehodnotí. Některé nádoby na plast jsou označeny oranţovou samolepkou, takţe do nich patří i nápojové kartony, jiné nádoby na plast ale takto označeny nejsou. Občané proto mohou být zmateni, jestli do ţlutých kontejnerů nápojové kartony skutečně patří anebo ne a jestli mají nápojové kartony třídit. V několika případech také není docházková vzdálenost dostatečné krátká, sběrná místa jsou daleko od sebe. Občany to můţe demotivovat ke třídění odpadů, protoţe si řeknou, ţe tak daleko se jim s vytříděným odpadem nevyplatí chodit a všechen odpad raději vyhodí do své popelnice.

36

1.6 Zaplněnost nádob na sběrných místech Po dohodě s panem Chábem ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o. začali od května do

1. Za Tratí plast papír sklo barevné sklo čiré

5 4 4 2

5 5 4 2

5 5 5 4

4 4 4 3

4 4 5 4

5 4 4 4

5 4 4 4

5 5 4 4

5 5 4 4

5 5 4 4

3 4 4 2

4 3 4 3

4 5 4 5

4 5 4 5

4 5 4 5

4 4 4 5

4 5 4 5

5 4 4 4

5 5 5 2

5 5 5 3

5 5 5 3

4 4 5 3

5 5 5 3

4 5 4 5

4 4 5 3

4 4 5 4

4 4 5 4

4 4 5 4

4 4 5 3

5 5 5 3

4 4 5 2

5 5 4 4

5 5 4 5

4 5 4 5

4 5 4 5

4 5 4 5

4 5 4 5

4 4 5 4

4 4 5 3

5 5 4 5

4 5 4 5

legenda:

4 4 4 4

4 4 4 4

4 4 4 4

4 4 4 4

4 4 4 4

5 5 5 2

5 5 4 3

5 5 4 4

4 4 4 4

4 4 4 4

5 5 3 3

5 5 4 4

5 5 3 3

5 5 4 3

4 5 4 3

5 5 5 5

5 5 5 5

5 5 5 5

5 5 5 5

5 5 4 5

4 4 4 4

5 5 4 3

5 5 4 3

4 5 3 3

4 5 3 4

5 5 5 3

5 5 5 4

5 5 5 5

5 5 5 5

5 5 4 4

5 5 4 4

5 5 5 3

5 5 5 3

5 5 5 4

5 5 5 4

5 5 5 2

5 4 4 3

4 4 4 4

5 4 4 3

5 4 4 4

4 4 4 3

5 5 4 3

4 5 4 3

4 5 4 5

listopad

říjen

4 5 4 5

5 5 4 5

4 5 4 5

5 5 4 2

5 5 4 2

5 5 4 2

4 4 4 3

4 4 4 2

4 5 4 4

4 5 4 3

5 5 4 4

5 5 4 4

5 5 4 4

5 5 4 3

18. Nová Ves 1 5 5 5 3

4 5 5 2

4 5 5 3

19. Nová Ves 2

5 5 5 3

5 5 4 4

5 5 5 5

5 5 4 4

20. Rácov náměstí

14. Třešťská 4 4 4 4

5 5 4 5

17. Lovětín

13. Pod Hřbitovem 5 5 4 4

září

16. Bezděčín

12. Soukenická 5 5 4 4

srpen

pouze T KO pro chataře

5 5 5 2

5 5 4 5

4 4 4 4

červenec

červen

květen

listopad

říjen

září

srpen

červenec

5 5 4 4

7. Nad Potokem plast papír sklo barevné sklo čiré

5 5 4 3

11. Luční (pod paneláky)

6. Tkalcovská (u Rácovské) plast papír sklo barevné sklo čiré

5 5 5 2

10. Na kopečku (u Rodů) 4 4 4 5

5. Nad zdravotním střediskem plast papír sklo barevné sklo čiré

5 5 4 3

není oficiální stanoviště komunál

5 4 4 4

4. Polní (u transformátoru) plast papír sklo barevné sklo čiré

5 5 5 4

15. Na Kameničkách

9. Ve vršku (u Dolejších)

3. Švábovská (za školou) plast papír sklo barevné sklo čiré

červen

8. Ve vršku (u Svobodů)

2. Náměstí Míru plast papír sklo barevné sklo čiré

květen

listopad

říjen

září

srpen

červenec

červen

surovina

květen

listopadu roku 2011 zaměstnanci .A.S.A. sledovat zaplněnost nádob na sběrných místech.

5 5 4 3

5 4 4 4

5 5 4 4

5 5 4 3

21. Rácov u KD 5 4 4 3

5 5 4 3

není oficiální stanoviště komunál

zaplněnost nádob na danou surovinu na stanovišti při vyváţení 5 přeplněno 4 zcela zaplněno 3 zaplněno ze tří čtvrtin 2 zaplněno z poloviny 1 zaplněno z jedné čtvrtiny

Tabulka 1-4 - Zaplněnost nádob na sběrných místech (květen – listopad 2011)

Zdroj: .A.S.A. Dačice s.r.o., vlastní úprava 37

Zaplněnost nádob na jednotlivé druhy separovaného odpadu na jednotlivých sběrných místech byla hodnocena v intervalech jednoho měsíce a je přehledně znázorněna v tabulce 1–4. Byly hodnoceny vţdy všechny nádoby na daný druh separovaného odpadu na stanovišti dohromady, tj. kdyţ na stanovišti byly 2 nádoby 1 100 l na plast, hodnota 2 v tabulce znamená, ţe byly např. obě nádoby zaplněny z poloviny, nebo jedna nádoba byla zcela plná a druhá zcela prázdná. Zaplněnost byla hodnocena po čtvrtinách a je rozdělena do pěti stupňů. Stupeň 1 znamená, ţe nádoby byly zaplněny z jedné čtvrtiny. Stupeň 2 značí zaplněnost z poloviny, stupeň 3 značí zaplněnost ze tří čtvrtin a stupeň 4 značí plnou zaplněnost – nádoby byly plné, ale ne přeplněné. Poslední stupeň 5 značí, ţe nádoby přetékaly odpadem, byly přeplněné a bylo by vhodné navýšit jejich objem. Nejlépe z průzkumu vyšlo stanoviště č. 7 Nad Potokem (most u mlýna). Všechny nádoby na tomto stanovišti byly vţdy plné a pro byly hodnoceny stupněm 4. Jejich objem byl tak ideálně a efektivně vyuţit. Naopak nejhorším stanovištěm z pohledu zaplněnosti je stanoviště č. 12 Soukenická (za Maryškovými). Na tomto stanovišti byly nádoby kromě května ve sledovaném období vţdy přeplněné. Dále stanoviště č. 1 Za Tratí a č. 10 Na Kopečku potvrzují předpoklad, ţe přes léto vzniká více separovaného odpadu neţ přes zimu kdy v květnu, červnu a červenci byly nádoby na plast hodnoceny stupněm 5 jako přeplněné a v dalších měsících jiţ přeplněné nebyly. Na stanovišti č. 2 byly přeplněné v celém sledovaném období nádoby na plast, papír byl přeplněn pouze v červenci, srpnu a září. Na stanovišti č. 3 byly přeplněny nádoby na čiré sklo a v 5-ti ze 7 měsíců také na papír. Naopak na stanovišti č. 4 kromě nádob na čiré sklo byly všechny ostatní přeplněny. Na stanovišti č. 5 byly ve všech 7 měsících přeplněny nádoby na barevné sklo, na stanovišti č. 6 to byly nádoby na papír a čiré sklo. Dále na stanovišti č. 8 a č. 11 byly nejvíce přeplněny nádoby na plast a papír, na stanovišti č. 13 to byly nádoby na plast, papír a čiré sklo, na stanovišti č. 16 na papír a čiré sklo, na stanovišti č. 18 na papír a barevné sklo a na stanovištích č. 17, 19 a 20 na plast a papír. Naopak rezerva v objemu nádob je pouze na stanovištích č. 4. Polní (u transformátoru), č. 8 Ve Vršku (u Svobodů), č. 11 Luční (pod paneláky), č. 13 Pod Hřbitovem, č. 14. Třešťská (za Besedovými) a č. 17 v Lovětíně. Ve všech případech se však jedná pouze o nádoby na čiré sklo. Stanoviště č. 9, 15 a 21 nejsou u spol. .A.S.A. vedena jako stanoviště na separovaný opad.

38

1.7 Dotazník pro občany Batelova Pro zjištění názoru občanů Batelova na problematiku odpadového hospodářství byl sestaven dotazník. Dotazník je uveden v příloze 1. Dotazník byl anonymní a obsahoval 15 otázek. Otázky v dotazníku byly jak uzavřené, kdy občané vybírali z předem daných moţností jednu nebo více odpovědí, tak otevřené, kdy mohli občané vyjádřit svůj názor. Výzkum probíhal v červenci 2011 v Batelově, Bezděčíně, Lovětíně, Nové Vsi a v Rácově. Celkem bylo zodpovězeno 55 dotazníků. Dotazník vyšel v časopise Batelovské listy v pouťovém vydání 2011 [5] na straně 5 a 6. Jedná se o informační občasník Batelova, Bezděčína, Lovětína, Nové Vsi a Rácova, který je zdarma roznášen do kaţdé schránky. K dotazníku tak měla přístup kaţdá domácnost, přesto v této formě dotazník vyplnilo a zpět na úřadě Městyse odevzdalo pouze 9 respondentů.

Dále

bylo

moţno

dotazník

vyplnit

online

na

adrese

http://login.oursurvey.biz/1758. Této moţnosti vyuţili celkem 4 respondenti. Takto nízká čísla si lze vysvětlit malým zájmem občanů o odpadové hospodářství Batelova, potaţmo o dění v obci vůbec. Zbylých 42 dotazníků bylo zodpovězeno osobním dotazováním občanů v terénu, viz graf 1-17. Počet vyplněných dotazníků

7% 16%

online v časopise osobně

76%

Graf 1-17 - Počet vyplněných dotazníků

Zdroj: Vlastní výzkum 39

1.7.1

Vyhodnocení dotazníků Rozdělení respondentů podle bydliště

11% 11% Batelov 11%

56%

Nová Ves Bezděčín Rácov

11%

Lovětín

Graf 1-18 - Rozdělení respondentů podle bydliště

Zdroj: Vlastní výzkum Sloţení respondentů jsem volil tak, aby byly rovnoměrně zastoupeny všechny místní části, které pod městys Batelov spadají. 56 % respondentů tak pocházelo z Batelova a z Nové Vsi, Bezděčína, Rácova a Lovětína pocházelo vţdy 11 % respondentů (graf 1-18, tabulka 1-5). Z důvodu relativně malého počtu respondentů budu dále jiţ dotazník vyhodnocovat jako celek za městys Batelov dohromady. Obec

Počet respondentů

Batelov Nová Ves Bezděčín Rácov Lovětín

31 6 6 6 6

celkem

55

Tabulka 1-5 - Rozdělení respondentů podle bydliště


Rozdědelní podle typu bydlení

11%

2%

rodinný dům byt bytovka 87%

Graf 1-19 - Rozdělení podle typu bydlení

Zdroj: Vlastní výzkum Z hlediska produkce odpadu je důleţité, zda respondenti bydlí v rodinném domě nebo bytě. Celkem 87 % respondentů uvedlo, ţe bydlí v rodinném domě, 11 % respondentů bydlí v bytě a 2 % uvedla, ţe bydlí v bytovce (graf 1-19). Počet členů domácností

průměrně celkem

dospělých dětí

3 1

145 31

Tabulka 1-6 - Počet členů domácností

Zdroj: Vlastní výzkum Na čem také závisí produkce odpadu je to, jak je domácnost velká. 1 dotazník reprezentoval vţdy jednu domácnost. Všechny domácnosti dohromady zahrnovaly 145 dospělých členů a 31 dětí. Jedna průměrná domácnost tak má po zaokrouhlení 3 dospělé členy a 1 dítě (tabulka 1-6).

41

Rozdělení podle třídění odpadu 0%

Třídí odpad Netřídí odpad

100%

Graf 1-20 - Počet respondentů, kteří třídí odpad

Zdroj: Vlastní výzkum Všech 100 % respondentů uvedlo, ţe třídí odpad. Pokud to je pravda, je to velice pozitivní zjištění (graf 1-20). Rozdělení podle vlastnictví kompostu

45% 55%

Vlastní kompost Nevlastní kompost

Graf 1-21 - Rozdělení podle vlastnictví kompostu

Zdroj: Vlastní výzkum Nadpoloviční většina obyvatel má svůj vlastní kompost, konkrétně to je 55 % obyvatel. 45 % obyvatel uvedlo, ţe kompost nevlastní a biologicky rozloţitelný odpad vyhazují do popelnice (graf 1-21). 42

6) Jaké složky odpadu třídíte? 95%

100%

82%

76%

80% 60%

40% 20% 0% Papír

Plast

Sklo

Graf 1-22 - Druhy odpadu, který obyvatelé Batelova třídí

Zdroj: Vlastní výzkum V Batelově občané nejvíce třídí plast, činí tak celkem 95 % občanů (graf 1-22). Druhým nejčastěji tříděným druhem odpadu je s 82 % sklo. Papír třídí celkem 76 % občanů. Na tyto tři druhy odpadu jsou zároveň na sběrných místech specielní nádoby. Na dalších místech je elektroodpad, biologicky rozloţitelný odpad (BRO), nápojové kartony a nebezpečný odpad. Pouze několik respondentů uvedlo, ţe třídí tyto odpady, coţ si vysvětluji tím, ţe ostatní zřejmě tuto část otázky zcela přeskočili. Hodnoty se pohybovali pod hranicí 15 % a ze zkušenosti firmy .A.S.A. Dačice s.r.o. lze říci, ţe by měly být daleko větší. Další vyhodnocování těchto druhů odpadu by tedy nebylo reprezentativní. Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu 0%

2% 4% 13%

do 100 m 100 - 200 m 58%

23%

200 - 300 m 300 - 400 m 400 - 500 m 500 m a více

Graf 1-23 - Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu


Rozdělení obyvatel podle vzdálenosti bydliště ke sběrnému místu je následující (graf 123): Nejvíce respondentů má sběrné místo od bydliště vzdáleno do 100 m, jedná se o celých 58 % respondentů. Dále procento respondentů klesá s narůstající vzdáleností, 23 % respondentů má sběrné místo vzdáleno od 100 do 200 m, 13 % respondentů má sběrné místo daleko 200 aţ 300 m, 2 % respondentů mají sběrně místo od bydliště daleko 300 aţ 400 m. 400 aţ 500 m má sběrné místo vzdáleno od bydliště 4 % respondentů. Více neţ 500 m nemá sběrné místo daleko nikdo. Celkem tedy z grafu vyplývá, ţe více neţ 42 % respondentů má sběrné místo od bydliště dál neţ je 100 m. Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím Kompostování 13% Vyhazování do popelnice 16% 51%

Zkrmování

2% Pouţívání mulčovacích sekaček

13% 5%

Jiné Není zahrada

Graf 1-24 - Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím

Zdroj: Vlastní výzkum Z výše uvedeného grafu (graf 1-24) vyplývá, ţe 51 % respondentů trávu ze zahrady a spadané listí kompostuje na svém vlastním kompostu. Na druhém místě v nakládání s trávou a listím podle počtu respondentů je skrmování se 13 % obyvatel. 5 % obyvatel posekanou trávu a spadané listí vyhazuje do popelnice do komunálního odpadu a 2 % respondentů pouţívají mulčovací sekačky. 16 % respondentů uvedlo, ţe s posekanou trávou a spadaným listím nakládá jiným způsobem, neţ který byl nabídnut v moţnostech. Konkrétně 5 respondentů uvedlo, ţe trávu a listí vozí od místního zemědělského druţstva na jejich kompost, případně přímo na pole. Dále dva respondenti uvedli, ţe trávu a listí vozí k sousedovi, další dva respondenti nemají kompost, ale mají vlastní hnojiště, tak trávu a listí likvidují na hnojišti. Poslední dva respondenti uvedli, ţe posekanou trávu a spadané listí vyhazují za dům na mez. 44

Využili byste obecní kompostárnu? 22% 36% Určitě ano 15%

Spíše ano Spíše ne Určitě ne

27%

Graf 1-25 - Využili byste obecní kompostárnu?

Zdroj: Vlastní výzkum Na otázku, zda si respondenti myslí, ţe by vyuţili obecní kompostárnu, pokud by byla k dispozici, odpovědělo 22 % respondentů, ţe určitě ano. 36 % respondentů by kompostárnu určitě nevyuţilo. Zcela jisto si nebylo 42 % respondentů, z toho 15 % se přiklonilo k moţnosti, ţe by kompostárnu spíše vyuţili, 27 % respondentů by kompostárnu spíše nevyuţilo. Celkem se tak vyjádřilo 37 % respondentů pro kompostárnu a 63 % respondentů by kompostárnu nevyuţilo (graf 1-25). Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem 5%

Ano Ne 95%

Graf 1-26 - Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem

Zdroj: Vlastní výzkum Z posledního, výše uvedeného grafu (graf 1-26) vyplývá, ţe celkem 95 % respondentů je spokojeno se stávajícím stavem odpadového hospodářství v Batelově. Pouze 5 % uvedlo, 45

ţe spokojeni nejsou, přičemţ kaţdý z nich uvedl i důvod. Tyto důvody budou rozebrány v následující kapitole. Zároveň i někteří ze spokojených respondentů uvedli svoje nápady a připomínky pro zlepšení. Ty budou také uvedeny v následující kapitole. Otázku 9 „Kolik odpadu přibliţně vyprodukujete za jeden týden, respektive za jeden rok“ jsem nevyhodnocoval, protoţe respondenti nedokázali mnoţství odpadu odhadnout. Na otázku jich odpovědělo pouze cca 20 % s tím, ţe čísla jsou jen velmi hrubým odhadem, ostatní na otázku neodpověděli vůbec. Výsledky vyhodnocení této otázky by tak nebyly reprezentativní. Dále z dotazníku vyplynulo, ţe respondenti chodí s vytříděným odpadem ke sběrným místům průměrně jednou za 12 dní a popelnici si všichni dotázaní nechávají vyváţet jednou za 14 dní. Ve dvou případech respondenti pravidelně produkují více odpadu a interval 14-ti dnů by jim nestačil. Toto se ale řeší druhou popelnicí, ne zkrácením intervalu vyváţení.

1.7.2

Návrhy občanů na zlepšení

5 % respondentů nebylo s odpadovým hospodářstvím městyse Batelov spokojeni. Dva z nich jako důvod uvedli špatný harmonogram vyváţení nádob na odpad, a to jak na separovaný, tak na komunální. Zdůvodnili to přeplněnými nádobami, především na sklo a plasty a zápachem vycházejícím z nádob na komunální odpad. Jako důvod zápachu byl uveden rozkládající se biologicky rozloţitelný odpad v nádobách, coţ zároveň poukazuje na špatné třídění. Dále byl vţdy jedním respondentem zmíněn jako nedostatek malý počet sběrných míst spolu s malým počtem nádob na sběrných místech, chybějící místo na odkládání stavebního odpadu a malý počet míst na odkládání psích exkrementů. Pouze jeden respondent byl se současným stavem odpadového hospodářství v Batelově velmi nespokojen, kdyţ uvedl, cituji: „Ani se nedivým, ţe lidé odpad tady v Batelově moc netřídí, protoţe kontejnery jsou neustále přeplněné, není to kam dát, stačí se zajít podívat, fakt krása! To pak i já radši naháţu všechno do popelnice.“ Jeden respondent otázku, zda má nějaké připomínky, pochopil obšírněji a nereagoval jen na odpadové hospodářství. Uvedl celkem úsměvnou odpověď: „Zbytečné mnoţství letáků = šetřit naše lesy, nerozkrádat ČR zlatými padáky a mimořádnými odměnami z rozpočtu státu, řádné tresty papalášům.“ 46

Ostatní respondenti se současným stavem byli spokojeni. Téměř polovina z nich uvedla nějaký svůj podnět či návrh na zlepšení. Nejzajímavější, nebo nejčastěji se opakující návrhy jsou uvedeny v tabulce 7 a jsou vţdy vztaţeny ke konkrétnímu stanovišti, které respondenti uvedli. Stanoviště

Návrh na zlepšení

Za Tratí

Přidání nádob na kartony, biomasu, konzervy, textil. Více nádob na separovaný odpad. Rozdávat méně letáků. Častěji a za stejnou cenu vyváţet popelnice. Více nádob na plast. Více nádob na separovaný odpad, především plast a jejich častější vyváţení, naopak na papír jsou nádoby nevyuţity. Přidání nádob na velké větve a keře. Více nádob na plast. Na podzim poskytnout nádoby na biologicky rozloţitelný odpad. Přidat nádobu na nápojové kartony Více nádob na plast a papír. 2x do roka by mohl být svoz velkoobjemového odpadu. Aktualizovat na nádobách, co se do nich smí dávat a co nesmí. Častěji vyváţet popelnice, přes zimu je moc popela. Přidat nádoby na polystyren. Na podzim přistavit kontejner na trávu a listí. 2x do roka by mohl být svoz velkoobjemového odpadu.

Náměstí Míru Švábovská (za školou) Polní (u transformátoru) Tkalcovská (u Rácovské) Na Kopečku (u Rodů) Luční (pod paneláky) Bezděčín Nová Ves Rácov

Tabulka 1-7 - Návrhy obyvatel na zlepšení

Zdroj: Vlastní výzkum

1.7.3

Shrnutí

Celkem 100 % respondentů uvedlo, ţe třídí odpad, coţ je velice pozitivní zpráva. Někdo sice můţe namítnout, ţe tu existuje ještě hypotetická moţnost, ţe někteří záměrně neuvedli pravdu. V tom případě by se ale respondenti pravděpodobně za netřídění alespoň styděli, kdyţ měli potřebu lhát. Dotazník tak mohl být impulsem pro to, aby se tříděním začali. Další moţností ale je, ţe ti, kteří netřídí ani nebyli ochotní dotazník vyplnit. Plast třídí 95 % respondentů, sklo třídí 82 % respondentů a papír třídí 76 % respondentů. 58 % respondentů uvedlo, ţe má sběrné místo vzdáleno od domova do 100 m. Co se týče biologicky rozloţitelného odpadu, celkem 55 % respondentů uvedlo, ţe má vlastní kompost, ale jen 51 % respondentů uvedlo, ţe trávu ze zahrady a spadané listí kompostuje. Navíc pouze 15 % respondentů uvedlo, ţe třídí biologicky rozloţitelný odpad. Obecní kompostárnu by si však v tuto chvíli přálo pouze 37 % respondentů. 47

2 Odpadové hospodářství městyse Batelov

–

návrhy na zlepšení Při návrhu změn, které povedou ke zlepšení odpadového hospodářství městyse Batelov, budu vycházet z průzkumu stávajícího stavu uvedeného v kapitole 1. Při návrzích se zaměřím za třídění separovaných sloţek odpadu, jako je papír, plast, barevné a čiré sklo a nápojové kartony, biologicky rozloţitelný odpad a motivaci obyvatel ke třídění odpadů. V následujících odstavcích shrnu výsledky všech průzkumů, které budou pouţity jako podklad pro návrhy. Z vývoje mnoţství vyprodukovaného odpadu v Batelově uvedeného v kapitole 1.3 vyplynulo, ţe mezi lety 2007 aţ 2010 došlo k nárůstu mnoţství vytříděného plastu a skla. Pouze u papíru došlo v posledním roce k poklesu jeho mnoţství, v celém sledovaném období ale jeho mnoţství nerovnoměrně kolísá. Dá se tedy říci, ţe do budoucna bude třeba na jednotlivých stanovištích přidat nádoby zejména na plast a sklo. Z průzkumu aktuálních sběrných míst uvedeného v kapitole 1.5 vyplynula především potřeba obnovit označení téměř všech nádob na separovaný odpad, protoţe stávající značení je značně vybledlé a na některých nádobách dokonce zcela chybí, a přidat na většinu stanovišť další bílé nádoby na čiré sklo, aby nemuselo být čiré sklo dáváno do zelených nádob. Na základě dotazníků, který měli občané městyse Batelov moţnost vyplnit, vyplynula potřeba zvýšit počet nádob na separovaný odpad na některých stanovištích a dále potřeba zabývat se nakládáním s biologicky rozloţitelným odpadem. Předchozí výsledy korespondují s průzkumem zaplněnosti nádob na separovaný odpad uvedeného v kapitole 1.6. Jsou tak potvrzeny stanoviště, na kterých je třeba zvětšit objem nádob na konkrétních druhy separovaného odpadu přidáním dalších nádob. Na základě výsledků soutěţe v třídění odpadu, které jsou uvedeny v kapitole 1.4 a v které se Batelov umístil na 20 místě z 23 obcí, vyplynula potřeba zlepšit povědomí obyvatel o třídění opadů a motivovat je k lepšímu třídění.

48

2.1 Optimalizace systému sběru odpadu Při posuzování všech návrhů uvedených níţe je vhodné vzít v potaz také projekt ISNOV – Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina, který je právě ve schvalovacím řízení. Informace k tomuto projektu jsem dostal od pana Ing. Valeny z Energetické agentury Vysočiny. V rámci tohoto projektu je zpracována analýza stávajícího stavu nakládání s komunálními odpady v Kraji Vysočina. Projekt obsahuje, mino jiné, seznamy stávajících skládek, kompostáren, bioplynových stanic a sběrných dvorů v kraji Vysočina spolu s informacemi o jejich kapacitě a moţném vyuţití. Výstupy z projektu budou návrhy několika řešení jak postupovat, aby docházelo i v budoucnu k plnění Plánu odpadového hospodářství kraje. Hlavním výstupem z projektu bude doporučení vybudovat v kraji Vysočina zařízení pro energetické vyuţití odpadů o kapacitě aţ 150 000 tun odpadu za rok. Toto zařízení je plánováno vybudovat do roku 2016. V Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina je jako prostředek k dosaţení poţadované účinnosti sběru odpadu (viz kapitola 2.3 této diplomové práce) uvedena doporučená vybavenost nádobami na separovaný odpad. V roce 2013 by tak na jednu nádobu o objemu 1 100 l mělo připadat v případě papíru 100 osob, v případě plastu 50 osob a v případě skla 360 osob. Zároveň je v Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina uvedena doporučená četnost svozu 26 x ročně v případě papíru a plastu a 52 x ročně v případě skla. Maximální docházková vzdálenost by měla být 140 m [21]. současný počet nádob 1 100 l

240 l

celkový objem nádob

Papírové obaly Plastové obaly Skleněné obaly

13 19 18

18 14 29

18620 24260 26760

celkem

50

61

69640

odpad

teoretický počet osob počet na 1 nádobu (1 100 l) nádob 1 100 l 2010 2013 17 138 100 22 106 50 24 96 360 63

Pozn.: počet obyvatel v roce 2010: 2 343 Tabulka 2-1 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2010 / 2013)

Zdroj: 21, vlastní výzkum Pro srovnání je zde uvedena tabulka 2-1. V roce 2010, kdy v Batelově bylo k trvalému pobytu přihlášené celkem 2 343 osob, dosahoval celkový objem nádob na separovaný odpad 69 640 litrů, z toho připadalo 18 620 l na papír, 24 260 l na plast a 16 760 l na sklo. Po přepočtu těchto objemů vychází na jednu teoretickou nádobu o objemu 1 100 litrů 49

v případě papíru 138 obyvatel, v případě plastu 106 obyvatel a v případě skla potom 96 obyvatel. Z výše uvedeného vyplývá, ţe jedině počet nádob na sklo jiţ nyní splňuje poţadavek maximálního počtu 360 obyvatel na jednu 1 100 l nádobu v roce 2013, kdyţ nyní připadá na jednu takovou nádobu pouze 96 obyvatel. V případě papíru připadalo na jednu 1 100 l nádobu 138 obyvatel, coţ bylo 38 obyvatel nad limitem 100 obyvatel na jednu nádobu pro rok 2013. V případě plastu ale v roce 2010 připadalo na jednu 1 100 l nádobu 106 obyvatel, coţ je více neţ 2 x tolik, kolik je poţadováno pro rok 2013, tj. 50 obyvatel na jednu nádobu. Při zvyšování počtu nádob na stanovištích je třeba vycházet i z průzkumu stávajícího stavu a z aktuální zaplněnosti, je však třeba zvýšit především počet nádob na plasty a papír.

2.1.1

Optimalizace stávajících sběrných míst

V následujících kapitolách se obecně řečeno u stávajících sběrných míst zaměřím především na následující body, které budu u kaţdého stanoviště sledovat, zda jsou v pořádku, a v případě potřeby navrhovat jejich zlepšení: Sjednocení sběrných míst tak, aby na kaţdém místě byly nádoby na všechny druhy odpadu, který se v Batelově bude třídit – plast, papír, barevné sklo, čiré sklo, nápojové kartony. Pouţívání zelených nádob pouze na barevné sklo, nikoliv na čiré. Na čiré sklo pouţívat bílé nádoby. Doplnění označení ţlutých nádob na plasty tak, aby bylo zřejmé, ţe se do nich smí dávat i nápojové kartony. Zvětšení objemu – přidání nových nádob na stanoviště. Změna rozmístění sběrných míst tak aby docházková vzdálenost byla 100 m, maximálně 140 m (zejména zaloţení nových sběrných míst). Sjednocení označení nádob aby se nestalo, ţe nádoby na stejný druh odpadu budou onačeny různě, zároveň obnovení značení, které je vybledlé. Naopak nezabýval jsem se optimalizací svozových tras. Dle informací, které mám k dispozici, jsou jiţ nyní pouţívány ty „nejoptimálnější“.

50

2.1.1.1 Stanoviště „Za tratí“ Stávající stav

Navrhovaný stav

Změna / nové nádoby

1 100 l: 2x plast, 1x papír – 1 100 l: 2x plast, 1x papír – plech, 1x čiré sklo – zvon plech, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 2x barevné sklo 240 l: 2x barevné sklo Tabulka 2-2 - Navrhovaný stav - stanoviště "Za tratí"

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti Za Tratí navrhuji ponechat počet nádob ve stejném počtu jako doposud (viz tabulka 2-2). Plechovou nádobu je třeba výrazně označit tak, aby bylo zřejmé, ţe je na papír. Dvě 240 l zelené nádoby navrhuji označit shodně mezi sebou, protoţe jsou na stejný druh odpadu – barevné sklo. Dále je ještě neoznačena jedna 1 100 l ţlutá nádoba na plast, tu je třeba označit stejně jako druhou ţlutou nádobu. U ţlutých nádob na plast je navíc třeba doplnit označení, ţe do nich patří i nápojové kartony. 2.1.1.2 Stanoviště „náměstí Míru“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x sklo – plech, 3x papír, 1x čiré sklo 1x elektro

1 100 l: 2x plast, 1x sklo – + 1x 1 100 l plast plech, 3x papír, 1x čiré sklo 1x elektro

Tabulka 2-3 - Navrhovaný stav - stanoviště "náměstí Míru"

Zdroj: Vlastní návrh Na tomto stanovišti navrhuji přidat jednu nádobu na plast o objemu 1 100 l (viz tabulka 23). U plechové nádoby na sklo navrhuji doplnit značení, ţe je na barevné sklo, u nádoby na plast doplnit značení, ţe se do nich smí dávat nápojové kartony. U všech ostatních nádob, kromě nádoby na elektro odpad, navrhuji obnovit značení, stávající je dost vybledlé. 2.1.1.3 Stanoviště „Švábovská (za školou)“ Stávající stav

Navrhovaný stav

1 100 l: 2x plast, 1x sklo

1 100 l: 2x plast, 1x barevné + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon sklo, 1x čiré sklo 240 l: 2x papír, 2x barevné sklo

240 l: 2x papír, 2x sklo


Tabulka 2-4 - Navrhovaný stav - stanoviště "Švábovská (za školou)"

Zdroj: Vlastní návrh

51

Na stanoviště Švábovská navrhuji přidat jednu nádobu o objemu 1 100 l na čiré sklo (viz tabulka 2-4). Dále navrhuji na plechovou nádobu 1 100 l přidat označení barevné sklo a na obě ţluté nádoby 1 100 l přidat označení nápojové kartony a na jednu z nich přidat označení plasty, které také chybí. 2.1.1.4 Stanoviště „Polní (u transformátoru)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x čiré sklo – zvon

1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x + 1x 1 100 l barevné sklo barevné sklo, 1x plast + 1x 1 100 l plast 240 l: 3x plast, 2x papír, 1x 240 l: 3x plast, 2x papír, 1x barevné sklo barevné sklo Tabulka 2-5 - Navrhovaný stav - stanoviště "Polní (u transformátoru"

Zdroj: Vlastní návrh Na tomto stanovišti navrhuji vyměnit 240 l nádobu na barevné sklo, která nemá víko, za novou 1 100 l nádobu (viz tabulka 2-5). Značení je třeba obnovit na obou 240 l nádobách na papír a na 3 nádobách na plast. 2.1.1.5 Stanoviště „Nad zdravotním střediskem“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x 1 100 l: 2x papír, 2x plast, 1x + 1x 1 100 l barevné sklo čiré sklo čiré sklo, 1x barevné sklo 240 l: 2x barevné sklo 240 l: 2x barevné sklo 1x elektro 1x elektro Tabulka 2-6 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad zdravotním střediskem"

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti Nad zdravotním střediskem navrhuji obnovit označení u všech nádob, protoţe staré značení je vybledlé a navíc nádoby na stejný druh odpadu jsou označeny různě. Dále navrhuji přidat jednu 1 100 l nádobu na barevné sklo (viz tabulka 2-6). 2.1.1.6 Stanoviště „Tkalcovská (u Rácovské)“ Stávající stav

Navrhovaný stav

1 100 l: 1x papír, 1x sklo – plech, 2x plast

1 100 l: 2x papír, 1x barevné + 1x 1 100 l papír sklo – plech, 2x plast, 1x čiré + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon sklo 240 l: 1x papír, 1x barevné sklo

240 l: 1x papír, 1x čiré sklo


Tabulka 2-7 - Navrhovaný stav - stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)"

Zdroj: Vlastní návrh 52

Na tomto stanovišti navrhuji přidat jednu 1 100 l nádobu na čiré sklo (viz tabulka 2-7). Dále navrhuji přidat označení barevné sklo na plechovou nádobu 1 100 l a změnit označení zelené 240 litrové nádoby z barevného skla na čiré. Dále je třeba dooznačit ţlutou nádobu 1 100 l na plast a 240 l nádobu na papír. 2.1.1.7 Stanoviště „Nad Potokem (most u mlýna)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast – plech 1 100 l: 1x plast – plech 240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x 240 l: 2x papír, 1x čiré sklo, 1x sklo sklo Tabulka 2-8 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)"

Zdroj: Vlastní návrh Na tomto stanovišti navrhuji obnovit značení plechové nádoby na plast, dvou nádob na papír a jednu zelenou nádobu přeznačit ze směsného skla na barevné. Z hlediska objemu nádob je toto stanoviště vyuţíváno velice efektivně, není proto třeba přidávat další nádoby (viz tabulka 2-8). Pouze doporučuji vyměnit zelenou nádobu na čiré sklo za bílou nádobu. 2.1.1.8 Stanoviště „Ve Vršku (u Svobodů)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x čiré sklo – zvon

1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x + 1x 1 100 l plast plast, 1x papír + 1x 1 100 l papír 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x barevné sklo, 1x sklo barevné sklo, 1x sklo Tabulka 2-9 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"

Zdroj: Vlastní návrh Na toto stanoviště navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-9). Dále navrhuji přeznačit 240 l nádobu ze směsného skla na barevné. Dále je třeba doplnit označení nápojové kartony na všechny tři 240 litrové nádoby na plast. Tři nádoby na papír jsou označeny kaţdá jinak, toto navrhuji sjednotit. 2.1.1.9 Stanoviště „Ve Vršku (u Dolejších)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x sklo

-

Nádobu odstranit

Tabulka 2-10 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)"


Toto stanoviště navrhuji zrušit (viz tabulka 2-10). Nádobu je moţné přemístit na stanoviště Ve Vršku (u Svobodů), které je nedaleko. 2.1.1.10 Stanoviště „Na Kopečku (u Rodů)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x papír 1 100 l: 1x plast, 1x papír 240 l: 2x plast, 1x papír, 1x 240 l: 2x plast, 1x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x čiré sklo, 2x barevné sklo sklo Tabulka 2-11 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)"

Zdroj: Vlastní návrh Na tomto stanovišti není nutné přidávat ţádné další nádoby (viz tabulka 2-11). Navrhuji pouze obnovit značení. Na nádobě na směsné sklo navrhuji změnit označení na barevné sklo. 1 100 l ţlutá nádoba není označena vůbec, bude tedy přidat označení plasty a nápojové kartony, na 240 litrové ţluté nádoby je třeba přidat označení nápojové kartony. Dále je třeba označit 240 litrovou nádobu na papír, která má značení strhnuté. 2.1.1.11 Stanoviště „Luční (pod paneláky)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 3x plast, 2x papír, 1x + 1x 1 100 l plast sklo – plech barevné sklo – plech + 1x 1 100 l papír 1x čiré sklo – zvon 1x čiré sklo – zvon Tabulka 2-12 - Navrhovaný stav - stanoviště "Luční (pod paneláky)"

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti Luční (pod paneláky) navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 212). Značení je třeba obnovit na ţlutých nádobách na plast a na plechové nádobě na barevné sklo. 2.1.1.12 Stanoviště „Soukenická (za Maryškovými)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l plast barevné sklo, 1x čiré sklo + 1x 1 100 l papír + 1x 1 100 l barevné sklo + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon 240 l: 3x plast, 3x papír, 1x čiré sklo, 1x barevné sklo -

Tabulka 2-13 - Navrhovaný stav - stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)"


Na stanovišti Soukenická byly všechny nádoby po dobu sledování zaplněnosti přeplněny. Jelikoţ jsou na stanovišti v současné době jiţ osm 240 litrových nádob, přidáním dalších by na stanovišti bylo jiţ nádob příliš. Navrhuji proto všechny nádoby nahradit novými o objemu 1 100 l, jednu novou nádobu na kaţdý druh separovaného odpadu – papír, plast, barevné sklo a čiré sklo (viz tabulka 2-13). Staré 240 litrové nádoby navrhuji ponechat v záloze, kdyby objem nádob opět nebyl dostatečný. 2.1.1.13 Stanoviště „Pod Hřbitovem“ Stávající stav

Navrhovaný stav

1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 2x plast, 2x papír, 1x čiré sklo – zvon barevné sklo, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x plast, 1x barevné 240 l: 1x plast, 1x barevné sklo, 1x sklo sklo, 1x sklo

Změna / nové nádoby + 1x 1 100 l plast + 1x 1 100 l papír + 1x 1 100 l barevné sklo -

Tabulka 2-14 - Navrhovaný stav - stanoviště "Pod Hřbitovem"

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti navrhuji zvýšit počet nádob přidáním nádoby na plast, papír a barevné sklo (viz tabulka 2-14). Ostatní nádoby mají vybledlé značení, proto navrhuji ho obnovit. Na ţluté nádoby je navíc třeba doplnit označení nápojové kartony a jednu 240 l zelenou nádobu je třeba přeznačit ze směsného skla na barevné. 2.1.1.14 Stanoviště „Třešťská (za Besedovými)“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x papír, 1x 1 100 l: 2x plast, 2x papír, 1x + 1x 1 100 l plast čiré sklo – zvon, 1x sklo – čiré sklo – zvon, 1x sklo – + 1x 1 100 l papír plech plech Tabulka 2-15 - Navrhovaný stav - stanoviště "Třešťská (za Besedovými)"

Zdroj: Vlastní návrh Na tomto stanovišti navrhuji přidat 1 100 l nádobu na plast a papír (viz tabulka 2-15). Dále navrhuji správně označit plechovou nádobu označením barevné sklo.

55

2.1.1.15 Stanoviště pro komunální odpad pro chaty „Na Kameničkách“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 4x komunální odpad – plech

1 100 l: 4x komunální odpad – + 1x 1 100 l plast plech, 1x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l papír barevné sklo, 1x čiré sklo + 1x 1 100 l barevné sklo + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon

Tabulka 2-16 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kameničkách"

Zdroj: Vlastní návrh Stanoviště Na Kameničkách bylo prozatím pouze na komunální odpad pro chataře. Navrhuji stanoviště rozšířit i o nádoby na separovaný odpad – papír, plast, barevné sklo a čiré sklo (viz tabulka 2-16). 2.1.1.16 Stanoviště v Bezděčíně Stávající stav

Navrhovaný stav

1x 1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x barevné sklo plech, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x papír, 1x plast, 1x 240 l: 1x papír, 1x plast, 1x sklo barevné sklo 1 100 l: 1x neoznačený plech

plast,

Změna / nové nádoby + 1x 1 100 l plast + 1x 1 100 l papír + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon -

Tabulka 2-17 - Navrhovaný stav - stanoviště v Bezděčíně

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti v Bezděčíně navrhuji přidat nádoby na plast, papír a čiré sklo (viz tabulka 217). Dále navrhuji obnovit označení u všech ostatních nádob. Na nádobách na plast totiţ chybí označení nápojové kartony, nádoby na sklo nejsou označeny vůbec a nádoba na papír má označení vybledlé. 2.1.1.17 Stanoviště v Lovětíně Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x neoznačený plech, 1x papír, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo

1 100 l: 2x plast, 1x barevné + 1x 1 100 l plast sklo plech, 2x papír, 1x čiré + 1x 1 100 l papír sklo – zvon 240 l: 2x barevné sklo -

Tabulka 2-18 - Navrhovaný stav - stanoviště v Lovětíně

Zdroj: Vlastní návrh V Lovětíně navrhuji přidat na stanoviště nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-18). Dále navrhuji zelenou 240 l nádobu přeznačit z čirého skla na barevné a druhou zelenou nádobu 56

240 l spolu s plechovou nádobou 1 100 l označit na barevné sklo. Na ţlutou nádobu na plast je třeba doplnit označení nápojové kartony. 2.1.1.18 Stanoviště v Nové Vsi „1“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x plast, 1x čiré sklo – zvon 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x papír

1 100 l: 2x plast, 1x čiré sklo – + 1x 1 100 l plast zvon, 1x papír + 1x 1 100 l papír 240 l: 2x barevné sklo, 1x papír

Tabulka 2-19 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "1"

Zdroj: Vlastní návrh Na stanovišti v Nové Vsi „1“ navrhuji přidat nádoby na plast a papír (viz tabulka 2-19). Dále navrhuji přeznačit dvě zelené nádoby 240 l na barevné sklo, jedna z nich má totiţ označení čiré sklo. Na ţlutou nádobu na plast je třeba doplnit značení nápojové kartony. 2.1.1.19 Stanoviště v Nové Vsi „2“ Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 2x plast, 1x papír, 1x + 1x 1 100 l plast čiré sklo – zvon + 1x 1 100 l papír + 1x 1 100 l čiré sklo – zvon 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné 240 l: 1x čiré sklo, 1x barevné sklo, 1x papír sklo, 1x papír 1 100 l: 1x plast

Tabulka 2-20 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "2"

Zdroj: Vlastní návrh Na toto stanoviště navrhuji přidat nádoby na plat, papír a čiré sklo (viz tabulka 2-20). Dále je třeba změnit označení zelené 240 l nádoby na čiré sklo. Obě 240 l zelené nádoby budou nyní na barevné sklo. Na ţlutou nádobu na plasty je třeba doplnit označení nápojové kartony a na modrou 240 l nádobu na papír je třeba obnovit chybějící značení. 2.1.1.20 Stanoviště v Rácově Stávající stav

Navrhovaný stav


1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 1x 1 100 l: 1x čiré sklo – zvon, 2x + 1x 1 100 l plast papír papír, 1x plast + 1x 1 100 l papír 240 l: 2x čiré sklo, 1x barevné 240 l: 3x barevné sklo, 1x plast sklo, 1x plast Tabulka 2-21 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově


57

Na stanovišti v Rácově navrhuji přidat jednu nádobu na plast a jednu nádobu na papír (viz tabulka 2-21). Dále navrhuji na 3 zelené 240 l nádoby dát označení barevné sklo místo čirého, znovu označit nádobu 240 l na papír a na 240 l nádobu na plast přidat označení nápojové kartony. 2.1.1.21 Stanoviště v Rácově u Kulturního domu Stávající stav

Navrhovaný stav


240 l: 1x papír

-

Nádobu odstranit

Tabulka 2-22 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově uKD

Zdroj: Vlastní návrh Toto stanoviště navrhuji zrušit (viz tabulka 2-22). Nádobu je moţné přemístit na náměstí na druhé stanoviště.

2.1.2

Návrh nových sběrných míst

V Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina je doporučena maximální docházková vzdálenost 140 m. Pro názornost jsem na mapě Batelova na obrázku 2-1 černým kruhy znázornil vzdušnou vzdálenost cca 140 m kolem kaţdého sběrného místa. Černé kruhy jsou pouţity pro stávající sběrná místa. Po zhodnocení situace jsem se rozhodl navrhnout dvě další sběrná místa, kolem kterých je vzdálenost znázorněna červenými kruhy. Na kaţdém tomto místě navrhuji umístit po jedné nádobě o objemu 1 100 l na plat, papír a barevné sklo a jeden zvon na čiré sklo. V Bezděčíně, Lovětíně, Nové Vsi a v Rácově ţádné nové stanoviště nenavrhuji.

58

Batelov Legenda:

. Stávající stanoviště – okruh 140 m

. .

.

Nově navrhované stanoviště – okruh 140 m

.

.

. .

.

.

.

. .

.

. .

.

Obrázek 2-1 - Návrh nových sběrných míst v Batelově; M 1:10 000

Zdroj: podklad http://geoportal.gov.cz; vlastní úprava 59

2.1.3

Shrnutí navržených změn

Na stávajících stanovištích navrhuji přidat nádoby na separovaný odpad, dále navrhuji obnovu stávajícího značení a dále stávající počet stanovišť rozšířit dvěma novými stanovišti. V následující tabulce 2-23 uvádím přehled všech sběrných míst a počet nových označení, které bude třeba doplnit. Celkem bude třeba 22 samolepů papíru, 26 plastu, 21 barevného skla, 2 čirého skla a 25 nápojových kartonů. Samolepy navrhuji obnovovat ve dvou vlnách. Tam, kde je v tabulce políčko červeně vybarvené, povaţuji za důleţité značení nádob vyměnit přednostně, jedná se o nádoby, které nejsou v současné době označeny vůbec nebo jsou označeny chybně na jiný druh odpadu. Jedná se o 3 nádoby na papír, 11 na plast, 21 na barevné sklo a na 25 x nápojové kartony. Tyto samolepy by měly být obnoveny v první vlně, ostatní by byly obnoveny ve druhé vlně. V průběhu psaní této práce jiţ obnova značení začala a nádoby jsou jiţ podle potřeby průběţně nově označovány. Označování nádob je vhodné provádět na omyté nádoby a za tepla, tedy nejdříve zase na jaře za vhodných klimatických podmínek. V tabulce je také shrnut navrţený počet nových nádob na jednotlivé druhy odpadu na jednotlivých stanovištích. V souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina na čiré sklo navrhuji nádoby se spodním výsypem typu zvon. Na barevné sklo navrhuji pořizovat nádoby o objemu 1 100 l, protoţe tyto nádoby jsou na barevné sklo v Batelově jiţ pouţívány a změna typu nádob by byla zbytečně nákladná. Nové nádoby navrhuji pořizovat také ve dvou vlnách. Celkem stávající stanoviště navrhuji rozšířit o 13 nádob o objemu 1 100 l na plast, 11 nádob o objemu 1 100 l na papír, 5 nádob o objemu 1 100 l na barevné sklo a 6 nádob typu zvon na čiré sklo. Modře jsou v tabulce tentokrát znázorněny nádoby, které nemusejí být aţ tak akutně doplněny ale výhledově by to bylo také vhodné. Pořízeny by proto mohly být aţ ve druhé vlně. Časem, aţ nádoby o objemu 240 litrů doslouţí, doporučuji je jiţ vţdy nahrazovat nádobami o objemu 1 100 l. Jedna 1 100 l nádoba nahradí aţ 4,5 nádoby o objemu 240 litrů, případně méně neţ 4,5 s tím, ţe zároveň dojde je zvýšení objemu na danou surovinu. Na stanovišti tak bude celkově méně nádob a zároveň jejich objem bude větší. Méně nádob zároveň zabere méně místa a bude působit estetičtěji. Dále celkem navrhuji dvě nová stanoviště. Jejich umístění je vidět na mapě Batelova na obrázku 2-1. Na kaţdém novém stanovišti bude po jedné nádobě na kaţdý druh odpadu. 60

Počet nových označení

Počet nových nádob 1 100 l

stávajících nádob

Kartony

Papír

Barevné sklo

Čiré sklo

Plast + kartony

Papír

Barevné sklo

Čiré sklo zvon

Stanoviště

Plast

č.

1 Za Tratí

2

2

1

3

-

-

-

-

-

2 Náměstí Míru

1

1

3

1

1

1

-

-

-

3 Švábovská (za školou)

2

1

-

1

-

-

-

-

1

4 Polní (u transformátoru)

3

3

2

-

-

1

-

1

-

5 Nad zdravotním střediskem

2

2

2

2

-

-

-

1

-

6 Tkalcovská (u Rácovské)

1

1

1

1

1

-

1

-

1

7 Nad Potokem (most u mlýna)

1

1

2

1

-

-

-

-

-

8 Ve Vršku (u Svobodů)

3

3

3

2

-

1

1

-

-

9 Ve Vršku (u Dolejších)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

10 Na Kopečku (u Rodů)

1

1

1

1

-

-

-

-

-

11 Luční (pod paneláky)

2

2

1

1

-

1

1

-

-

12 Soukenická (za Maryškovými)

-

-

-

-

-

1

1

1

1

13 Pod Hřbitovem

2

2

1

1

-

1

1

1

-

14 Třešťská (za Besedovými)

-

-

-

1

-

1

1

-

-

15 Na Kameničkách (pro chaty)

-

-

-

-

-

1

1

1

1

16 Bezděčín 17 Lovětín

2

2

1

2

-

1

1

-

1

1

1

1

3

-

1

1

-

-

18 Nová Ves 1

1

1

1

2

-

1

1

-

-

19 Nová Ves 2

1

1

1

2

-

1

1

-

1

20 Rácov náměstí

1

1

1

3

-

1

-

-

-

21 Rácov u KD

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Nové stanoviště 1

-

-

-

-

-

1

1

1

1

Nové stanoviště 2

-

-

-

-

-

1

1

1

1

celkem

26

25

22

27

2

15

13

7

8

z toho první vlna (prioritní) z toho druhá vlna (neprioritní)

11

25

3

21

0

10

10

5

6

15

0

19

6

2

5

3

2

2

Tabulka 2-23 - Přehled nových označení stávajích nádob a nových nádob

Zdroj: Vlastní návrh Přesnou cenu obsluhy více nádob na stávajících stanovištích spolu se dvěma novými stanovišti bohuţel nejsem schopen určit, protoţe společnost .A.S.A. Dačice s.r.o. si toto chrání jako obchodní tajemství. Abych tak neposkytl konkurenční výhodu jiné odpadové společnosti, ekonomicky vyhodnotím alespoň cenu za nové nádoby, které navrhuji přidat na stávající, nebo nová stanoviště. Samolepy označení nádob lze získat od společnosti EKO-KOM, a.s. za zvýhodněných podmínek. Výpočet plné ceny by v tomto případě neměl smysl.

61

Druh odpadu Plast + náp. kartony Papír Sklo barevné Sklo čiré celkem

cena za nádobu [Kč]

první vlna počet Cena nádob [Kč]

7 250 7 250 7 250 9 820 -

10 10 5 6 31

druhá vlna počet Cena nádob [Kč]

72 500 72 500 36 250 58 920 240 170

5 3 2 2 12

celkem nádob

celková cena [Kč]

15 13 7 8 43

108 750 94 250 50 750 78 560 332 310

36 250 21 750 14 500 19 640 92 140

Tabulka 2-24 - Odhad ceny nových nádob

Zdroj: Vlastní návrh Cena jedna nádoby o objemu 1 100 l na plast nebo na papír vychází na 7 250 Kč bez DPH [27]. Jednu nádobu typu zvon se spodním výsypem na čiré sklo lze pořídit za 9 812 Kč bez DPH [1]. V první vlně by bylo pořízeno celkem 31 nádob, ve druhé potom celkem 12 nádob. Souhrnná cena za nádoby z první a druhé vlny a celková cena je uvedena v tabulce 2-24. Nádoby pro dvě nová stanoviště jsou zahrnuty do druhé vlny. navrhovaný počet nádob

teoretický počet nádob 1 100 l

2010 138 106 96

1 100 l

240 l

celkový objem nádob

Papírové obaly Plastové obaly Skleněné obaly

24 32 30

15 11 27

30000 37840 39480

27 34 36

celkem

86

53

107320

98

odpad

počet osob na 1 nádobu (1 100 l) 2012 2013 86 68 65

100 50 360

Tabulka 2-25 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2012 / 2013)

Zdroj: 21, vlastní návrh Celková cena vychází za všechny navrţené nové nádoby na 332 310 Kč bez DPH. V tabulce 2-25 je vidět, jak se změní po koupi nových nádob počet osob na 1 nádobu. Nyní spolu se skleněnými obaly splní podmínku pro rok 2013 z Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina také papír a lepenkové obaly. Na jednu nádobu na plast připadá 68 obyvatel, coţ je stále o 16 obyvatel nad limitem 50 obyvatel pro rok 2013. Bylo by proto vhodné na plast do roku 2013 pořídit ještě dalších 12 nádob o objemu 1 100 l na ty stanoviště, na kterých by byly nádoby na plast v době pořizování nejvíce zaplněny. Celkové náklady spojené s odpadovým hospodářstvím v roce 2010 dosáhly 2 370 765 Kč. Na rok 2011 je v rozpočtu obce schváleno na odpadové hospodářství 2 399 500 Kč, 62

k 14.12.2011 bylo utraceno jiţ 2 309 273 Kč. Je třeba počítat s tím, ţe do budoucna náklady ještě porostou, protoţe se předpokládá i průběţný nárůst mnoţství odpadů. Na poplatcích za odpady od obyvatel se vybere řádově méně. V roce 2010 bylo od 2 343 obyvatel a za cca 200 chat dohromady vybráno celkem pouze 129 600 Kč. Pokud bude stávající počet nádob na separovaný odpad v Batelově ještě rozšířen, bude pravděpodobně třeba zváţit, jestli nebude vhodné poplatek za odpady mírně zvýšit. Zvýšení poplatku by ale měla být aţ poslední moţnosti získání dalších potřebných financí.

2.1.4

Čištění nádob na separovaný odpad

Některé nádoby na separovaný odpad jsou celkem znečištěny. Není to ještě krajně nutné, ale je moţnost je nechat vyčistit. Čištění nádob je dobré z hygienických důvodů. Zároveň by se tím i vyřešily připomínky některých občanů, kteří si v dotazníku stěţovali na zápach z kontejnerů. Spokojenost občanů by měla být na prvním místě a čisté nádoby na odpad bez zápachu budou mít na spokojenost i motivaci ke třídění velký vliv. Existují v podstatě dvě moţnosti jak nádoby na odpad nechat vyčistit. Jednou moţností je nádoby svést na jedno místo a pouţít vysokotlaké čištění, viz obrázek 2-2, případně nějaký desinfekční prostředek, jako např. Dezisan [26]. Nejtěţší je vyčistit případné usazeniny uvnitř nádoby, k tomu je potřeba pouţít mechanické pomůcky. Takto se dá vyčistit ve dvou lidech aţ 50 nádob o objemu 1 100 l denně [18]. Ruční čištění je třeba provádět na zpevněné ploše, odpadní vodu s desinfekčním prostředkem je třeba jímat. V Batelově na to nejsou stavebně-technické podmínky, coţ by znamenalo nádoby odvézt, např. do Jihlavy. To by se ekonomicky nevyplatilo, nehledě na to, ţe by v době čištění na stanovištích nebyly ţádné nádoby.

Obrázek 2-2 - Vysokotlaké čištění nádob na odpad

Zdroj: http://infoportaly.cz/karvinsko/karvina/8145-pracovnici-technickych-sluzebkarvina-cisti-kontejnery-na-odpad 63

Druhou moţností je objednat profesionální čištění od odpadové firmy, která čištění provede pomocí speciálního mycího vozu, který do sebe pojme celou nádobu a tam ji vyčistí přímo na místě na ulici. K čištění vůz pouţívá opět tlakový proud vody spolu s desinfekčním prostředkem. Mycí vůz objíţdí stanoviště zároveň se svozovým vozem, který nádobu nejdříve vyprázdní, aby ji následně mycí vůz mohl vyčistit. Voda z mycího vozu je poté odvezena do čistírny odpadních vod. Schéma takového mycího vozu je na obrázku 2-3.

1 - nádrţe na čistú vodu; 2 - nádrţe na znečistenú vodu; 3 - vysokotlakové vodné čerpadlo; 4 - trysky pre vnútorné umývanie; 5 - trysky pro vonkajšie umývanie; 6 - kalové čerpadlo pre odsávanie znečistenej vody; 7 - pištol pre ručné umývanie; 8 - rozvádzač Obrázek 2-3 - Schéma mycího vozu na nádoby na odpad

Zdroj: http://www.hanes-slovakia.sk/branch/index.htm Vůz dokáţe nádobu umýt za cca 60 sekund, záleţí to ale na míře jejího znečištění. Kdyţ bude nádoba více znečištěna, doby mytí lze prodlouţit. Na umytí vnitřku nádoby se spotřebuje cca 40 litrů vody, na vnější mytí potom cca 20 litrů vody. Pro různé dočištění nádob je vozidlo vybaveno také ruční vysokotlakou pistolí [16]. Čištění nádob na odpad pomocí mycího vozidla by mohla zajistit společnost .A.S.A. V Českém Těšíně vyčištění cca 550 nádob vychází na 150 – 200 tisíc korun. Z toho se dá odhadnout, ţe v Batelově by vyčištění 107 nádob nemělo přesáhnout 40 000 korun [10]. Některá města, jako např. Mariánské Lázně, tímto způsobem čistí nádoby na odpad kaţdoročně, najdou se ale i města, která nečistí nádoby vůbec, legislativně to povinné není. Občané to ale jistě ocení. „Je to dobrá věc. Přeci jen člověku se lépe vyhazují odpadky do nádoby, na kterou se nemusíte bát sáhnout. Navíc zmizel ten hrozný zápach, který se z nich

64

šířil. Myslím, ţe by si měla vzít příklad i jiná města v naší republice a nejen ta lázeňská.“ Uvedla jedna občanka Mariánských Lázní v komentáři pro Deník.cz [9].

2.1.5

Varianty pytlového sběru

Pytlový sběr odpadu patří mezi nejúčinnější metody třídění odpadu. Navíc při nových projektech odpadového hospodářství je přímo v Plánu odpadového hospodářství ČR zakotveno, ţe je třeba upřednostňovat odvozové systémy sběru odpadu, a tedy i pytlový sběr, před donáškovými kontejnerovými systémy [25]. Kaţdá domácnost dostane pytle na jednotlivé druhy separovaného odpadu. Pytle mohou mít různou barvu podle toho, na jaký druh odpadu jsou. Jednou za čas potom všechny domácnosti objede svozové vozidlo a pytle připravené před domy odveze [29]. Pytlový sběr je vhodné pouţít v lokalitách s rodinnými domy nebo na menších sídlištích. Pomocí pytlového sběru se dají třídit všechny druhy odpadu, pouze biologicky rozloţitelný odpad je lepší zlikvidovat kompostováním přímo v domácnosti, coţ je efektivnější a méně nákladné. Pytle je moţno buď domácnostem rozdávat zdarma, nebo za symbolický poplatek, případně si je i domácnosti mohou zajišťovat sami [29]. Výhodou pytlového sběru je vysoká účinnost separace odpadu. Na grafu 2-1 je znázorněna závislost čistoty vytříděného odpadu na počtu obyvatel v sídle. Určitá závislost na velikosti sídla je pozorovatelná, ale důleţitější je, ţe hodnoty nad 96 % čistoty odpadu byly dosaţeny pouze odvozovým systémem [29].

65

Graf 2-1 - Čistota vytříděného odpadu

Zdroj: http://hnutiduha.cz/uploads/media/pytle_pro_lepsi_trideni.pdf Další výhodou jsou nízké počáteční náklady na realizaci. Stačí do domácností rozdat pytle a pořídit libovolné nákladní vozidlo na jejich svoz, případně na svoz najmout specializovanou firmu. Ušetří se tak za drahé nádoby na separovaný odpad. Pytle je potom moţno vţdy vysypat na korbu svozového vozidla a měnit je jen v případě potřeby, coţ bude šetřit pytle a další náklady, nebo plný pytel vyměnit za prázdný a odpad odvézt v pytli, coţ urychlí svoz. V porovnání s ostatními systému třídění odpadu z hlediska ceny vychází pytlový systém také velice dobře. Graf 2-2 ukazuje ceny za různé způsoby nakládání s odpadem na příkladu bioodpadu v jedné oblasti Itálie. Z grafu je vidět, ţe odvozový systém, kdy byly nádoby na bioodpad u kaţdého domu, je levnější neţ donáškový systém, při kterém byly nádoby na ulici. Odvozový systém v tomto případě vyšel dokonce i levnější, neţ kdyby se bioodpady netřídily [29].

66

Graf 2-2 - Náklady na odvozný systém

Zdroj: http://hnutiduha.cz/uploads/media/pytle_pro_lepsi_trideni.pdf Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe odvozový systém třídění odpadu, pod který spadá i pytlový sběr, je nejefektivnější a nejlevnější způsob třídění odpadů. Naopak nevýhodou je, ţe domácnost musí vytříděný odpad v pytlích skladovat doma, dokud pro něj nepřijede svozové vozidlo. Několika obcím se ale dokonce podařilo pytlový sběr úspěšně zavést i v místech velkých sídlišť, pro něţ není úplně ideální právě z důvodu chybějících prostor pro skladování pytlů. Jak se ale ukazuje, ani to nemusí být nepřekročitelná překáţka a vţdy záleţí na vůli občanů. Někdo by mohl namítat, ţe pytlový sběr není vhodný pro třídění skla, protoţe sklo můţe pytle poškodit. Zkušenosti obcí z praxe ale i tuto námitku vyvracejí a potvrzují opak [29]. V případech, ţe se v obci odpad doposud netřídil, je proto nejvýhodnější zavést právě pytlový sběr odpadu. 2.1.5.1 Návrh řešení pytlového sběru v Batelově Pokud je v obci jiţ zaveden donáškový systém, je výhodné tento systém nerušit a pytlový sběr zavést jako jeho alternativu, jako doplňkový produkt. Pokud by se systém pytlového sběru měl zavádět, mělo by to být oboustranně výhodné jak pro obec, tak pro občany. Obec bude ze systému prosperovat vyšším mnoţstvím 67

vytříděného odpadu a občané by ze systému měli profitovat slevou na stávajícím poplatku za odpady. Slevu je moţné vypočítat podle mnoţství odpadu, který občané prostřednictvím pytlů vytřídí. Z preventivních důvodů zneuţití pytlů na jiné účely by bylo vhodné pytle opatřit logem městyse, případně by tímto způsobem mohlo dojít i k propagaci a reklamě. Další ochranou proti zneuţití pytlů je způsob jejich rozdávání. Nový pytel by domácnost dostala jen v případě, pokud by starý pytel odevzdala naplněný, tzv. pytel za pytel. Pytle navíc by potom byly za poplatek. Těmito dvěma způsoby by se dle mého názoru zcela předešlo zneuţívání pytlů na jiné účely. Další moţností potom je, aby si občané pytle kupovali sami. V tomto případě by pak jiţ příliš nevadilo, ţe by je pouţili i na jiné účely. Jednou moţností, jak pytlový sběr zavést, je prostřednictvím letáčků oslovit občany, jestli se do systému chtějí zapojit. Poté zájemcům rozdat pytle na separovaný odpad. Občané potom naplněné pytle označí samolepkou se svým jménem a adresou. Tyto údaje slouţí pro evidování mnoţství vytříděného odpadu a také pro kontrolu nesprávného třídění. Jednou za měsíc potom můţe probíhat svoz pytlů, které občané umístí na chodník před své domy. Takto systém pytlového sběru úspěšně zavedli v Turnově v roce 2008 a během prvního roku se do něj zapojilo přes 300 domácností [29]. Pro začátek navrhuji v článku v Batelovských listech informovat občany o moţnosti zapojit se do pytlového systému sběru odpadu. V článku bude popsáno fungování systému, druhy tříděného odpadu i bodové hodnocení a finanční úleva z poplatku, aby byli občané dostatečně motivování se do systému zapojit. Doporučuji totiţ, aby zapojení se do systému bylo dobrovolné. Po článku v časopise doporučuji ještě jednu vlnu informační kampaně ve formě letáku do kaţdé schránky, který bude zahrnovat opět všechny informace o systému. Zavedení systému pytlového sběru je také nutné provést obecně závaznou vyhláškou. Zájemci poté podepíši smlouvu o úlevě na poplatku za odpady, čímţ se do systému zapojí. Při podpisu smlouvy zároveň dostanou pytle na odpad – ţlutý na plast, modrý na papír, zelený na barevné sklo a bílý na čiré sklo. Cena pytlů se můţe pohybovat kolem 3,50 Kč za kus. Vhodné by mohlo být i přidání dalších pytlů na další druhy odpadu – oranţový na nápojové kartony, šedý na konzervy a hnědý na biologicky rozloţitelný odpad. Zájemci by dále mohli získat zdarma nebo za zvýhodněnou cenu lis na PET lahve, který se dá pořídit za 756 Kč [20]. Pokud by bylo třeba hodně šetřit, je moţná varianta, aby si lidé pytle kupovali sami, jako například v Letohradu [29]. Další postup je moţný ve dvou variantách: 68

Varianta A)

Občané budou sami vozit naplněné pytle do sběrného dvora.

Obsluha sběrného dvora od nich pytle převezme, zváţí je a zaznamená mnoţství vytříděného odpadu spolu se jménem a adresou. Poté vystaví potvrzení o převzetí daného mnoţství odpadu. Občané dostanou kopii potvrzení a nové prázdné pytle – po jednom na kaţdý druh odpadu. Pokud bude odpad špatně vytříděný, dostanou občané okamţitou zpětnou vazbu, aby pro příště jiţ třídili správně. Odpad v pytlích bude předán odpadové firmě. Tato varianta by pro občany byla méně komfortní a pohodlná, ale zato výrazně levnější neţ varianta B. Pokud by si občané nové pytle platili sami, byla by prakticky zadarmo. Odpovědná osoba za evidenci mnoţství odpadu a koordinaci celého pytlového sběru bude obsluha sběrného dvora. Varianta B)

Občané spolu s popelnicí na komunální odpad tak, jak jsou zvyklí,

dají před dům i pytle s vytříděným odpadem. Svoz pytlů bude realizovaný při kaţdém druhém svozu komunálního odpadu. Nové pytle si občané vyzvednou na úřadě městyse, dostanou jich tam vţdy několik do zásoby, aby nemuseli chodit na úřad příliš často. Spolu s novými pytli dostanou také kartičky s čárovými kódy, které vţdy připevní na naplněné pytle a tím umoţní jejich identifikaci pro evidenci mnoţství vytříděného odpadu pro účely soutěţe a pro kontrolu správného třídění. Zpětnou vazbu o případném špatném třídění dostanou občané vţdy, kdyţ si půjdou pro nové pytle na úřad. Tato varianta bude nákladnější, ale z hlediska komfortu bude pro občany pohodlnější. Stejně jako ve variantě A bude třeba určit odpovědnou osobu za evidenci mnoţství odpadu a koordinaci činností s tím souvisejících. Podle vytříděného mnoţství odpadu potom kaţdý rok dojde k vypočítání slevy na poplatku za odpady. Při stanovování bonusu je moţno se inspirovat u jiných obcí, v Novém Boru dostanou občané slevu z poplatku 1,50 Kč za 1 kg plastů a 0,40 Kč za kilogram papíru. V Letohradu zase bonus počítají podle bodů – občan tam získá slevu 5 Kč za kaţdý bod, přičemţ za 10 Kg papíru získá 2 body, za 110 litrový pytel platu získá 4 body a za 80 litrový pytel nápojových kartonů získá 3 body [29]. Navrhuji pouţít bodový systém, jako pouţívají v Letohradu. Body za odpad budou stálé a neměnné, měnit se bude moci pouze výše slevy za jeden bod podle aktuální situace na trhu. Navíc bych zavedl, ţe v případě špatného třídění by nárok na bonus zanikal.

69

Občané zapojení do pytlového sběru by navíc mohli mezi sebou soutěţit v mnoţství vytříděného odpadu o ceny. Podrobněji se tímto budu zabývat v kapitole 2.3.1. Systém je třeba neustále průběţně vyhodnocovat a operativně reagovat na připomínky občanů. Po půl roce dojde k celkovému vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu a pokračování. V kaţdém dalším čísle Batelovských listů by zároveň bylo vhodné uvést průběţné výsledky pytlového sběru a upozornit na to, ţe do systému je moţné se stále zapojovat.

2.1.6

Zhodnocení návrhů

Optimalizaci stávajících sběrných míst navrhuji provést ve dvou vlnách. V kaţdé vlně dojde k obnově označení starých nádob na separovaný odpad a doplnění stanovišť o nové nádoby. V druhé vlně navíc dojde k rozšíření počtu stanovišť o dvě nová. Cena za nové nádoby v první etapě je 253 020 Kč bez DPH, v druhé etapě budou pořízeny nové nádoby za 97 280 Kč. Zároveň navrhuji zavést alternativu k systému sběrných míst v podobě pytlového sběru. Náklady na zavedení pytlové sběru by byly minimální, zvlášť pokud bude proveden podle návrhu ve variantě A z předchozí kapitoly. Podle počtu zapojených občanů a mnoţství vytříděného odpadu by se navíc dalo po půl roce, případně po roce provozu zváţit, zda bude stále nutné realizovat i etapu 2 rozšíření stávajících sběrných míst. Pokud by se zapojil dostatek občanů, myslím si, ţe by to nebylo jiţ nutné. Další variantou je počat i s etapou 1 rozšíření stávajících sběrných míst na výsledky zavedení pytlového sběru. Pokud by se nástup pytlového sběru podařil a občané by se ve velké míře začali zapojovat, nebylo by rozšiřování nutné a postačila by pouze obnova stávajícího značení. Pravděpodobnější ale je, ţe do pytlového sběru se občané budou zapojovat postupně a pomaleji a některá stanoviště jsou přeplněná jiţ v současné době. Zvýšení počtu nádob na separovaný odpad se pravděpodobně zcela vyhnout nepůjde. Pokud by se uvaţovalo o vyčištění stávajících nádob na separovaný odpad, doporučuji zvolit čištění mycím vozidlem, které bude logisticky méně náročné neţ ruční čištění a cenově by mělo vyjít levněji. Navrţené změny v sobě obsahují i nemalé investice. V případě jejich realizace je proto vhodné také zváţit, jestli nebude třeba přistoupit k navýšení poplatku za odpady. Toto ale vţdy bude velmi nepopulární krok, ke kterému by mělo dojít aţ v posledním případě.

70

2.2 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Celkové mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu na jednoho občana by mohlo být aţ 180 kg ročně. Toto mnoţství zahrnuje veškerý biologicky rozloţitelný odpad, tj. odpad z domácností, zahrad, veřejných ploch, parků, atd. V současné době je dále vyuţíváno pouze přibliţně 30 % tohoto mnoţství a zbytek končí na skládkách. Přitom komunální odpad obsahuje aţ 50 % biologicky rozloţitelných odpadů [19, 29]. Biologicky rozloţitelný odpad (dále jen BRO) a biologicky rozloţitelný komunální odpad (dále jen BRKO) je moţné skládkovat spolu s komunálním odpadem nebo je moţné ho spalovat, většinou opět spolu s komunálním odpadem. Další moţností je BRO recyklovat – zpracovat ho např. v kompostárně nebo bioplynové stanici. Na skládku je totiţ moţno uloţit jen omezené mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu. Podle Plánu odpadového hospodářství ČR je třeba podíl BRKO ukládaného na skládku sníţit do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % hmotnosti z celkového mnoţství BRKO vzniklého v roce 1995. Proto je třeba biologicky rozloţitelný odpad řešit samostatně a zajistit moţnost jeho třídění a zpracování [25]. Ze směrné části Integrovaného systému nakládání s odpady Vysočina vyplývá, ţe v kraji Vysočina se nachází celkem 16 kompostáren a 2 bioplynové stanice. Celková jejich kapacita je 79 100 tun BRKO ročně. Z průměrného mnoţství BRKO na jednoho občana a počtu občanů v kraji Vysočina vychází potřebná kapacita na 93 000 tun za rok. Je tedy třeba ještě vybudovat nová zařízení o kapacitě aţ 30 000 tun BRKO. Z dotazníku vyplynulo, ţe celkem 45 % respondentů nemá vlastní kompost. Kdyţ se odečtou respondenti, kteří biologicky rozloţitelný odpad buď vozí k sousedovi nebo skrmují, zbude cca 20 % respondentů, kteří s BRO nakládají špatně, tj. vyhazují ho např. za dům či do lesa. Dále celkem 85 % respondentů netřídí v domácnosti biologický odpad. Na druhou stranu pouze 37 % respondentů uvedlo, ţe by chtěli vyuţívat obecní kompostárnu.

2.2.1

Varianty sběru BRO

V současné době vidím 5 moţnosti, jak nakládat s biologicky rozloţitelným odpadem a jak zajistit jeho třídění a zpracování. Jedná se o přistavení velkoobjemových kontejnerů několikrát do roka na určité místo, sběr do nádob na BRO na stávajících stanovištích, sběr

71

ve sběrném dvoře, odvozový systém kdy budou nádoby, popř. pytle, na BRO v kaţdé domácnosti a domácní kompostování [31]: 1. První moţností je pravidelně, řekněme 2x do roka, přistavit na určitá místa velkoobjemový kontejner na BRO. Pokud by byla u kontejnerů přítomna i obsluha, bylo by moţné zajistit další roztřídění BRO podle jeho typu. Výhodou jsou celkem nízké náklady, nevýhodou ovšem to, ţe během roku vzniklý BRO stejně pravděpodobně skončí v komunálním odpadu. 2. Druhou moţností je BRO třídit do nádob, které se umístí na stávající sběrná místa. Tato varianta má výhodu v tom, ţe občané jiţ na stávající sběrná místa jsou zvyklí. Nevýhodou je vyšší cena na pořízení nádob a jejich obsluhu a vyváţení. 3. Třetí moţností je sběr BRO ve sběrném dvoře. Občané by vytříděný biologicky rozloţitelný odpad sami nosili do sběrného dvora, kde by ho předávali obsluze. Tato varianta je finančně nenákladná. 4. Další, čtvrtou, variantou je odvozový systém, kdy vytříděný BRO občané v určený den umísí před dům a svozové auto ho odveze. Z hlediska pohodlí občanů je tato varianta výhodná, z hlediska ceny je ale výhodná nejméně, z uvedených variant vyjde nejdráţ. 5. Poslední pátou variantou je domácí kompostování, případně zkrmování domácími zvířaty. Tato varianta je nejlepší jak z hlediska pohodlí občanů – s BRO nemusejí nikam chodit, protoţe kompost mají doma na zahradě, tak z hlediska finanční náročností – obce to nestojí prakticky nic. Nevýhodou je, ţe ne kaţdý má doma zahradu a prostor vhodný pro kompost. Vytříděný odpad se dále zpracuje buď v kompostárně, nebo v bioplynové stanici. Při třídění BRO je třeba specifikovat, jaké druhy odpadu jsou pro to vhodné. Vhodným odpadem ke kompostování je rostlinná hmota, papírové ubrousky a sáčky, ovoce, zelenina, slupky… BRO, který je třeba drtit, jsou větve, křoví, klacky, kořeny… Nevhodným odpadem, který by ve vytříděném BRO neměl skončit, je papír, který je třeba třídit zvlášť, dále textil a další vedlejší produkty ţivočišného původu a produkty, které spadají pod veterinární zákon – např. zbytky syrového masa z kuchyně nebo mrtvá zvířata. Dále do BRO samozřejmě nepatří nerozloţitelné druhy odpadu, jako plast, kovy, sklo, apod. [6]. Zpracování biologicky rozloţitelného odpadu v kompostárnách a bioplynových stanicích by však nemělo zahrnovat ty bio odpady, které by jinak byly kompostovány přímo na 72

domácím kompostu, ale pouze ty biologické odpady, které by se na domácí kompost nedostaly a skončily by v komunálním odpadu. Domácí kompostování by mělo stále zůstat prioritou [29].

2.2.2

Kompostárna

Existují v podstatě tři druhy kompostáren – komunitní kompostárna, malá kompostárna a klasická kompostárna. Komunitní kompostárna se povaţuje za zařízení pro prevenci vzniku odpadu – jsou na ni kladeny daleko menší poţadavky, neţ na ostatní typy kompostáren. BRO se nikam nevozí a kompostuje se tam, kde vzniká. Stejně tak vyrobený kompost se spotřebovává v místě, např. na hnojení obecních prostor. Komunitní kompostování má tu nevýhodu, ţe na komunitním kompostu nemohou být zpracovány kaly z čistíren odpadních vod a odpady od jiných subjektů neţ je daná obce a její obyvatelé [31, 32]. Malá kompostárna je taková kompostárna, která má kapacitu do 150 tun zpracovaného BRO ročně. Výhodou oproti komunitní kompostárně je moţnost zpracování biologicky rozloţitelného odpadu i od jiných subjektů neţ jen od mateřské obce. Takováto kompostárna můţe zpracovávat BRO i od podnikatelských subjektů nebo od okolních obcí. Její činnost je ale omezena limitem 150 tun zpracovaného bioodpadu ročně [32]. Na klasickou kompostárnu jsou kladeny nejpřísnější legislativní poţadavky, ale zato můţe zpracovat libovolné mnoţství biologicky rozloţitelných odpadů od libovolných původců a slouţí tak celému okolnímu regionu Tyto kompostárny zpracovávají bioodpad za pouţití nejlepších dostupných technologií a zařízení. Díky tomu mohou vyrobit kvalitní kompost i z méně kvalitních bioodpadů [32]. V okolí Batelova se nacházejí 3 kompostárny. Jedna na okraji Pelhřimova, druhá ve Vyskytné u Jihlavy, obě jsou ve vzdálenosti cca 22 km od Batelova. Třetí kopostárna je v Borku u Dačic vzdáleném cca 33 km. Vyuţívat je moţné kompostárnu u Pelhřimova a kompostárnu v Borku u Dačic.

2.2.3

Bioplynová stanice

V bioplynové stanici se anaerobní digescí vyrábí z BRO bioplyn, pomocí kterého se dále v kogeneračních jednotkách vyrábí elektrická energie a teplo. Odpadním produktem při anaerobní digesci je digestát, který se pouţívá ke hnojení. Bioplynové stanice vyţadují neustálý přísun BRO, aby nedošlo k přerušení procesu výroby bioplynu. Bioplynové 73

stanice se dají rozdělit na zemědělské a komunální. Zemědělské stanice zpracovávají kejdu a dále rostliny, které si sami pro tento účel pěstují. Komunální stanice potom zpracovávají všechen vhodný biologicky rozloţitelný odpad [32]. V Rácově je záměrem postavit malou bioplynovou stanici, která bude provozovaná místním zemědělským druţstvem Rácov. Oznámení o stavbě bylo zveřejněno 13.11.2008. Ve stanici se bude zpracovávat hnůj vyprodukovaný v zemědělském druţstvu a cíleně pěstované rostliny, počítá se i s příleţitostným zpracováním travních hmot. Celkové mnoţství surovin bude cca 16,4 tun za rok. Instalovaný elektrický výkon bude min. 250 kW, předpokládaná roční výroba elektřiny bude cca 1 986 228 kWh/rok [23].

2.2.4

Návrh řešení nakládání s BRO v Batelově

V Batelově navrhuji v první řadě podporovat domácí kompostování, coţ je nejlepší způsob jak nakládat s BRO. Podpora je moţná např. formou dotace na domácí kompostéry pro občany. Ceny kompostérů se pohybují podle velikosti přibliţně od 1 000 Kč do 5 000 Kč, viz www.heureka.cz, a na jejich nákup můţe získat dotaci i obec. Odpad tak bude zpracován přímo v místě jeho vzniku, čímţ odpadají náklady na dopravu. Náklady na zpracování jsou rovněţ prakticky nulové. Obec tedy kromě počáteční investice do podpory domácího kompostování nebude muset vynakládat ţádné další finanční prostředky. Domácí kompostování je tak nejlevnější způsob nakládání s BRO a zároveň způsob nejvíce šetrný k přírodě a ţivotnímu prostředí. Moţnost vytříděný BRO odevzdat ve sběrném dvoře by se dále zavedla pro občany, kteří doma nemohou, nebo nechtějí, mít vlastní kompost. Na BRO by bylo moţné občanům rozdat pytle a zapojit tak tento druh odpadu do pytlového sběru, viz kapitola 2.1.5. Pokud se systém na třídění biologicky rozloţitelných odpadů zavede, je třeba odhadnout, kolik BRO občané Batelova vytřídí. Toto mnoţství zkusím odhadnout na základě zkušebního sběru BRO v Tišnově a jeho vyhodnocení. V Tišnově probíhal zkušební sběr BRO jeden rok formou odvozového systému se sběrnou nádobou v kaţdé domácnosti. Do systému bylo zapojeno cca 700 obyvatel a během jednoho roku bylo vytříděno celkem 77 360 kg BRO. Na jednoho obyvatele tak připadá 120,5 kg vytříděného BRO za rok, respektive 2,58 kg za týden [6]. V případě, ţe by stejné výtěţnosti bylo dosaţeno i v Batelově, jednalo by se o průměrné mnoţství 282 332 kg BRO za předpokladu zapojení všech obyvatel městyse. Mnoţství BRO podle počtu zapojených občanů do jeho třídění je v tabulce 2-26. 74

zapojenost Tišnov Batelov zapojenost 10% zapojenost 25% zapojenost 50% zapojenost 75% zapojenost 100%

700 obyvatel -

234 586 1172 1757 2343

obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel

množství BRO za týden [kg] 1 806 100 % snížení o 25 % 604 453 1 511 1 133 3 022 2 267 4 534 3 400 6 045 4 534

množství BRO za rok [kg] 77 360 100 % snížení o 25 % 28 233 21 175 70 583 52 937 141 166 105 874 211 749 158 811 282 332 211 749

Tabulka 2-26 - Odhad množství BRO

Zdroj: 6, vlastní návrh 282 332 kg BRO za rok činí 58 % ze 486 426 kg komunálního odpadu vyprodukovaného v roce 2010. To je více neţ odhad 50 % z mnoţství komunálního odpadu. I kdyţ se dá předpokládat, ţe v roce 2011 bude opět komunálního odpadu o něco více, mnoţství BRO v Batelově bude pravděpodobně menší. Z těchto důvodu uvedený odhad mnoţství BRO sníţím ještě o 25 %. Po sníţení bude BRO tvořit 43 % z celkového mnoţství komunálního odpadu v roce 2010. Tento odhad je jiţ moţné povaţovat za realistický. Dále je třeba počítat s tím, ţe se do systému pravděpodobně nezapojí 100 % obyvatel. Dále tedy budu počítat s tím, ţe by do budoucna zapojenost mohla dosáhnout 25 % obyvatel, tj. mnoţství BRO za 1 rok bude dosahovat 50 tun, respektive 1 tuny týdně. BRO z obecních ploch, jako je tráva, by bylo teoreticky moţné zpracovávat v bioplynové stanici v Rácově. Záleţí ale na domluvě s místním zemědělským druţstvem, jestli příjem tohoto druhu BRO do své bioplynové stanice umoţní. V případě, ţe bude veškerý vytříděný biologicky rozloţitelný odpad odváţen do kompostárny v Pelhřimově, je třeba počítat s dopravou cca 22 km. Za předpokladu produkce 50 tun BRO ročně a 1 tuny BRO týdně by bylo moţné odpad do kompostárny v Pelhřimově vozit jednou za 3 týdny. Cena dopravy 3 tun materiálu se můţe pohybovat kolem 19 Kč/km a nakládka a vykládka za 50 Kč/15 min [30]. V tomto případě by odvoz BRO do kompostárny v Pelhřimově vyšel za 618 Kč za předpokladu 1h nakládání. Za 1 rok by bylo třeba celkem 16-ti cest, náklady na odvoz BRO by tak dosáhly 9 888 Kč. Dále je třeba počítat s cenou za převzetí BRO v kompostárně, která se můţe pohybovat kolem 400 Kč/t, tj. 20 000 Kč ročně. Celkové náklady na zneškodnění BRO by se tedy pohybovaly kolem 30 000 Kč za jeden rok.

75

Značná bude ale úspora na poplatcích za skládkování, protoţe se vlivem třídění BRO sníţí mnoţství komunálního odpadu. Úspora za skládkování můţe dosáhnout aţ 600 – 1 000 Kč za 1 tunu odpadu, tj. 30 000 – 50 000 Kč [14]. 2.2.4.1 Komunitní kompostárna Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon 185/2001 Sb. říká, ţe: „Obec můţe ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob vyuţití zeleného kompostu k údrţbě a obnově veřejné zeleně na území obce.“ Vzhledem k předpokládanému maximálnímu mnoţství 50 tun biologicky rozloţitelného odpadu ročně bude vhodné navrhnout malou komunitní kompostárnu, která má limit právě 50 tun odpadu ročně. Na tuto kompostárnu jsou kladeny nejmenší poţadavky z hlediska vybavenosti. Nutné bude především vybudování kompostovací plochy o rozměrech cca 15 x 33 m, coţ je 495 m2. Plocha nemusí být zpevněná, postačí její zhutnění, které umoţní pojezd techniky. Kompostovací plochu je také nutné oplotit. Pro práci v kompostárně je vhodný kolový malotraktor s příslušenstvím jako je přívěs, štěpkovač, překopávač a síto na prosévání kompostu. Malotraktor musí umoţňovat pomalou jízdu rychlostí 0,1 – 2 km/h, tj. musí být vybaven superredukční převodovkou. Malotraktor bude parkovat mimo kompostárnu a bude jej moţno vyuţívat i na jiné účely. Příklad malé kompostárny je uveden na obrázku 2-4 [14].

Obrázek 2-4 - Malá komunitní kompostárna

Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ViewFile.aspx?docid=92828 76

V případě většího zájmu obyvatel o třídění BRO doporučuji vybrat takovou lokalitu, kde půjde malá komunitní kompostárna případně rozšířit na střední kompostárnu. Ta by při kapacitě 75 – 150 t zpracovaného BRO ročně zabrala plochu o velikosti cca 20,5 x 57 m2. Při výběru lokality pro komunitní kompostárnu je třeba také vzít v úvahu především stávající i připravovaný územní plán. Dále je nutné dbát na přírodní poměry, aby kompostárna nezasahovala do ochranných pásem zdrojů pitné vody a vodních toků. Od zdrojů pitné vody by měla být vzdálena minimálně 100 m, od ostatní povrchové vody minimálně 50 m. Kompostárna by také neměla být umístěna do záplavového území a pozemek by neměl mít sklon vyšší neţ 3°. V chráněných územích smí být komunitní kompostárna vybudována jen na zvláštní povolení, nesmí být však, jako jiné stavby, na území národních přírodních a přírodních rezervací a v první zóně národního parku a chráněné krajinné oblasti [14]. Náklady na vybudování malé kompostárny se pohybují u kompostáren s nezpevněnou plochou v rozmezí 1 000 – 1 500 Kč/m2. Technické vybavení průměrně vychází na 1 400 – 1 600 Kč/m2. Provozní náklady se pohybují v rozmezí od 400 do 800 Kč za 1 tunu kompostu, u malých kompostáren mohou náklady na provoz začínat uţ na 180 Kč za 1 tunu kompostu [14]. V případě výše uvedené malé komunitní kompostárny o ploše 495 m2 by se celkové náklady na stavbu mohly pohybovat v rozmezí 1 188 000 – 1 534 500 Kč. U stavby kompostárny je ale moţné dosáhnout na dotaci, která můţe tvořit aţ 90 % celkových nákladů. V případě vyuţití dotace by se cena, kterou by musela doplatit obec, pohybovala v rozmezí 118 800 – 153 450 Kč. Roční náklady na provoz by odhadem neměly přesáhnout 20 000 Kč. V současné době dochází i při produkci kompostu v klasických kompostárnách ke ztrátě cca 1000-1500 Kč/t. Proto je třeba v případě realizace klasické kompostárny hledat cesty, jak tuto ztrátu kompenzovat, např. různými dalšími dotačními programy. V případě bioplynové stanice jsou ceny výkupu energií příznivější neţ ceny kompostu a stanice tak dokáţou vydělávat. Komunitní kompostárna ale není koncipována tak, aby vytvářela zisk, ale jako zařízení pro prevenci vzniku odpadu [21]. Výnosy z kompostárny tak nebudou v podstatě ţádné, protoţe vyprodukovaný kompost se bude muset spotřebovat na hnojení veřejné zeleně. Je třeba ale opět započítat úsporu za poplatky za skládkování v rozmezí aţ 600 – 1 000 Kč za 1 tunu odpadu, tj. 30 000 – 50 000 Kč [14]. 77

2.2.5

Zhodnocení návrhů

V první řadě doporučuji podporovat domácí zpracování biologicky rozloţitelných odpadů. Dále, pokud to bude moţné, doporučuji se domluvit se Zemědělským druţstvem Rácov na vyuţívání jejich bioplynové stanice. Tato varianta by byla nejméně nákladná a splnila by účel ekologicky zpracovat biologicky rozloţitelný odpad z veřejné zeleně. Není ale jisté, zda zemědělské druţstvo vyjde Batelovu vstříc. V opačném případě navrhuji odpad spolu s vytříděným odpadem, který občané odevzdají ve sběrném dvoře, vozit do kompostárny v Pelhřimově, případně jako druhou moţnost navrhuji vybudovat vlastní komunitní kompostárnu. Podle hrubých finančních odhadů by v případě produkce 50 tun BRO ročně cena transportu do Pelhřimovské kompostárny mohla vycházet na 30 000 Kč ročně. Vlastní komunitní kompostárna by v případě získání dotace stála cca 110 000 – 150 000 Kč, roční provoz by vycházel za cca 20 000 Kč. Záleţí na mnoţství vytříděného BRO, ale pokud by se uvedené předpoklady o mnoţství 50 t BRO ročně vyplnily, jiţ po roce a půl by se vyplatil provoz vlastní komunitní kompostárny. Nejprve proto doporučuji vyuţívat kompostárnu v Pelhřimově a po půl roce vození odpadu do Plehřimova navrhuji zhodnotit dosavadní průběh třídění BRO. V případě, ţe si lidé zvyknout třídit BRO a jeho mnoţství bude větší a cesty do Pelhřimova se jiţ nevyplatí, doporučuji zváţit moţnost stavby vlastní komunitní kompostárny. V případě rozhodnutí o realizaci kompostárny doporučuji sledovat výzvy v Operačním programu ţivotního prostředí např. na webové adrese www.opzp.cz. Na budování kompostárny lze totiţ získat dotaci ve výši aţ 90 % nákladů.

2.3 Osvěta obyvatel z hlediska třídění odpadů Podle Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina by v roce 2013 měla účinnost sběru separovaného odpadu dosáhnout v případě papíru a lepenky 17 kg/obyv.rok, v případě plastu 9 kg/obyv.rok a v případě skla 6 kg/obyv.rok [21]. Pro srovnání, v roce 2010 ţilo v Batelově celkem 2 343 obyvatel, coţ při produkci 22 013 kg papíru a lepenky, 10 106 kg plastu a 17 466 kg skla tvoří účinnost sběru na jednoho obyvatele za rok u papíru a lepenky 9 kg, u plastových obalů 4 kg a u skla 7 kg (viz tabulka 2-27). Pouze účinnost sběru skla byla jiţ v roce 2010 nad limitem doporučeným pro rok 2013. U papíru a plastu je třeba účinnost téměř zdvojnásobit. 78

odpad

množství [kg] 2010

účinnost [kg/obyv.rok] 2010 2013

Papírové a lepenkové obaly

22013

9

17

Plastové obaly Skleněné obaly

10105 17466

4 7

9 6

Pozn.: počet obyvatel v roce 2010: 2 343 Tabulka 2-27 - Účinnost sběru separovaného odpadu (2010 / 2013)

Zdroj: 21, vlastní výzkum Z výše uvedeného plyne, ţe je třeba zvýšit účinnost především u třídění papíru a plastů. Z hlediska motivace je ale lepší takto nerozlišovat a motivovat ke třídění zcela obecně. Občané by se totiţ jinak mohli tak zaměřit na třídění plastů a papíru, ţe by to mohlo být na úkor skla, coţ by ve výsledku nebylo dobré. Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 1.2, děti ve škole jsou zapojeni do Soutěţe s panem Popelou a soutěţí s ostatními školami v mnoţství separovaného papíru, který donesou do školy. To je výborná věc motivující jak děti, tak jejich rodiče ke třídění. Děti se pro věc nechají nadchnout, zvláště kdyţ se jedná o soutěţ a svým aktivním přístupem motivují zároveň své rodiče, kteří jim ochotně se tříděním odpadu pomáhají. Dalším úkolem v osvětě obyvatel tedy bude se zaměřit také na ostatní obyvatele, kteří nemají děti ve škole a ty také motivovat ke třídění. Další motivací ke třídění odpadu je soutěţ s názvem „My třídíme nejlépe“, kterou pořádá kraj Vysočina. Více k této soutěţi je řečeno v kapitole 1.4. V této soutěţi ale mezi sebou soutěţí obce. Občany by to mohlo motivovat, aby tříděním „bojovali“ za obec, já bych to spíše ale viděl tak, ţe samotná motivace ze soutěţe padá více na obce neţ a obyvatele. Obec by tedy měla být touto soutěţí motivována k tomu, aby sama motivovala své občany ke třídění. Naopak demotivujícím prvkem můţe být nepořádek kolem sběrných míst, neustále přeplněné nádoby na odpad a zápach linoucí se z nich. Demotivující také je, kdyţ jsou občané špatně informováni a nevědí, kam mohou vytříděný odpad odkládat. Proto je třeba se tohoto vyvarovat, protoţe jinak by motivační kampaň byla takto z druhé strany nabourávána a nebyla by tak účinná. Zrovna tak demotivující je, kdyţ kolem obce budou černé skládky. Černou skládku můţe zaloţit jen jeden nezodpovědný občan, to ale můţe strhnout lavinu dalších. Většina lidí by 79

totiţ černou skládku sama nikdy nezaloţila, ale platí, ţe si řeknou, ţe černá skládka tam uţ stejně je a ta moje PET lahev navíc se nepozná. Proto je třeba důsledně proti černým skládkám bojovat, a kdyţ se někde nějaká vyskytne, okamţitě ji odstranit. Můţe to sice vypadat jako boj s větrnými mlýny, ale dokud se nezmění myšlení obyvatel tak není jiná moţnost neţ investovat prostředky do sanací těchto černých skládek. Vhodným způsobem motivace občanů jsou tedy různé soutěţe v třídění odpadů spolu s články v místních periodicích. Motivací ke třídění biologicky rozloţitelných odpadů můţe být příspěvek na nákup domácího kompostéru. V případě pytlového sběru bude motivací sleva na poplatku za odpady, která bude záviset na mnoţství vytříděného odpadu. K tomuto účelu lze získat i různé dotace. Dalším způsobem osvěty a propagace je spolupráce se společností EKO-KOM a.s. a vyuţití jejich materiálů.

2.3.1

Soutěže

Jako motivaci ke třídění odpadů je vhodné uspořádat různé soutěţe přímo pro občany. Například je moţné občanům rozdat tašky na tříděný odpad. Tašky je moţné rozdávat přímo v terénu obyvatelům, vhodné by bylo tašky rozdat do poštovních schránek. Určité mnoţství by bylo ponecháno na úřadě městyse, kde by si tašky mohli občané sami vyzvednout. Občané by do tašek třídili odpad, který by potom sami vyhazovali do klasických nádob na separovaný odpad. Soutěţ by probíhala tím způsobem, ţe by se občané vyfotili, jak do tašek třídí a fotografie by odeslali na úřad městyse. Porota nebo losování by potom určily vítěznou fotografii, která by získala odměnu. Stejnou soutěţ v současné době pořádají v Karviné, kde se inspirovali systémem zavedeným v Ostravě. Tam do tašek prý třídilo aţ 88 % domácností, které je dostalo, coţ byl velký úspěch [17]. Já bych se ale obával, ţe někteří občané by mohli výše uvedenou soutěţ pojmout nárazově a po naplnění tašek separovaným odpadem a vyfocení se s nimi, by mohli v třídění polevit. Proto bych doporučoval spíše soutěţ dlouhodobějšího charakteru, během které by občané získali trvalejší návyky třídit odpad. Pokud by byl zaveden pytlový sběr podle varianty A z kapitoly 2.1.5, občané by mohli soutěţit přímo v mnoţství vytříděného odpadu. Soutěţ by tak byla více objektivní a občany by motivovala k neustálému třídění, ne jen k naplnění jedné tašky a vyfocení se s ní. Pokud bude zaveden pytlový sběr odpadu tak by bylo vhodné kromě finanční úlevy na poplatku za odpady pro zapojené občany uspořádat i soutěţ v mnoţství vytříděného odpadu. Mohlo by se soutěţit ve vedlejších kategoriích ve vytříděném mnoţství za 80

jednotlivé druhy odpadu a v hlavní kategorii za celkové mnoţství vytříděného odpadu. Mnoţství vytříděného odpadu by vţdy zaznamenala obsluha sběrného dvora při převzetí odpadu, případně by se mnoţství zaznamenávalo podle čárových kódů připevněných na pytle v případě, ţe by se zavedl svoz pytlů, viz kapitola 2.1.5. Kaţdého půl roku by došlo k vyhodnocení a nejúspěšnější by byli odměněni. Vhodnými cenami by mohly být volné vstupenky do místního kina případně sleva na nákup v místním obchodě.

2.3.2

Článek do místního časopisu, rozhlas

Kaţdá změna, ke které v odpadovém hospodářství dojde, by měla být řádně publikována a propagována, aby se o ní co nejvíce občanů dozvědělo. Jedině tak mohou občané ocenit snahu městyse Batelov k neustálému zlepšování, ale především jedině tak mohou začít nové moţnosti naplno vyuţívat. Ideální prostředek k tomuto je místní rozhlas, kterým by všechny podstatné provedené změny měly být oznámeny, a také místní občasník Batelovské listy, v kterém vychází zajímavé články o dění v obci. V následující kapitole a v příloze 4 jsou uvedeny některé z moţných podob článku. V článku v příloze jsou popsány všechny druhy odpadu, který se v Batelově můţe třídit. K otištění materiálu uvedených v článku bude třeba ještě získat souhlas společnosti EKO-KOM, a.s. V místním rozhlase by mělo být oznámeno především to, ţe do ţlutých nádob na plasty je také moţno dávat nápojové kartony. Tato moţnost tu byla uţ dříve, ale ukázalo se, ţe jelikoţ ţluté nádoby nebyly správně označeny oranţovými samolepy, občané o tom nevěděli a domnívali se, ţe nápojové kartony se třídit nemohou. 2.3.2.1 Článek: Třídění odpadu v Batelově – nápojové kartony patří do žlutých nádob V současné době dochází k obnově označení nádob na separovaný odpad. Ţluté nádoby na plasty jsou nyní nově všechny označeny oranţovými samolepkami „nápojové kartony“. Do všech ţlutých nádob je nyní moţné odkládat sešlápnuté nápojové kartony, jako jsou krabice od dţusů, vína, mléka a mléčných výrobků. Na ostatních nádobách na sběrných stanovištích bylo označení ve špatném stavu také obnoveno. V Batelově se nyní třídí následující druhy odpadu: Plast: patří do ţlutých nádob Nápojové kartony: patří také do ţlutých nádob Papír: patří do modrých nádob Barevné sklo: patří do zelených nádob Čiré sklo: patří do bílých nádob 81

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Závěr Odpadové hospodářství v Batelově je v dobrém stavu. Na komunální odpad má kaţdá domácnost vlastní nádobu a svoz probíhá jednou za 14 dní. Na separovaný odpad je v celém městysi celkem 21 stanovišť. Na těchto stanovištích je moţné třídit papír, plast, nápojové kartony, barevné sklo a čiré sklo. Svoz těchto surovin probíhá jednou za 14 dní v případě plastu a papíru a jednou za měsíc v případě barevného i čirého skla. V roce 2010 bylo vyprodukováno v Batelově celkem cca 486 tun komunálního odpadu a cca 22 tun papíru, 10 tun plastu a 17 tun skla. Na ostatní druhy odpadu je v Batelově k dispozici malý sběrný dvůr. Z průzkumu aktuálního stavu všech stanovišť vyplynuly nejčastější nedostatky. Je to vybledlé označení druhu separovaného odpadu na nádobách, chybějící označení nápojových kartonů na ţlutých nádobách a pouţívání zelených nádob na čiré sklo. Z průzkumu zaplněnosti nádob vyplynuly stanoviště, které jsou svojí kapacitou nedostatečné a nádoby na nich jsou přeplněné. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, ţe 100 % respondentů třídí odpad. 76 % respondentů uvedlo, ţe třídí papír, 95 % respondentů uvedlo, ţe třídí plast a 82 % respondentů třídí sklo. 58 % respondentů uvedlo, ţe sběrné místo má do vzdálenosti 100 m od domova. Toto jsou dobré výsledky, přesto je tu však prostor pro zlepšování. V návrhové části této práce jsou uvedeny moţnosti, které povedou ke zlepšení stávajícího stavu odpadového hospodářství v Batelově. Jako nejlepší vychází moţnost rozšíření stávajících sběrných míst spolu se zavedením doplňkového pytlového sběru separovaného odpadu, stavba malé komunitní kompostárny a spuštění kampaně zaměřené na osvětu obyvatel v třídění odpadu. Současná sběrná místa navrhuji rozšířit zvýšením počtu nádob na jednotlivých místech jednak z důvodu jejich nedostatečné kapacity a jednak z potřeby plnit Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina, který určuje maximální počet obyvatel na jednu 1 100 l nádobu. Nádoby o objemu 240 litrů, které budou v budoucnu vyřazeny, navrhuji nahrazovat jiţ pouze nádobami o objemu 1 100 litrů. Zvýší se tak kapacita stanoviště a zároveň se postupně sjednotí typ všech nádob a jejich svoz bude jednoduší.

82

Dále navrhuji na většině stávajících nádob obnovit jejich nedostatečné označení a na ţluté nádoby na plast je třeba doplnit oranţové označení nápojových kratonů. Obnova značení nádob jiţ začala v průběhu pasní této práce a průběţně se jiţ tento nedostatek odstraňuje. Lepení samolepů na nádoby je ale moţné pouze na čisté nádoby a za tepla a vhodných klimatických podmínek, proto je vhodné pokračovat zase aţ na jaře. Současné nádoby na separovaný odpad je také moţno nechat vyčistit mycím vozidlem. Mycí vozidlo jede hned za svozovým a po vyprázdnění nádoby ji hned na místě vyčistí. Nádoby tak není třeba nikam vozit, čímţ se sniţují náklady na mytí. Doplňkový pytlový sběr odpadu navrhuji zavést z důvodu zvýšení efektivity třídění odpadů. Tímto systémem je vhodné třídit papír a plast, je však moţné zváţit třídění i dalších druhů odpadu. Do systému by se občané mohli zapojovat dobrovolně, k čemuţ by je motivovala sleva na poplatku za odpady, která by se odvíjela od mnoţství odpadů, které by občané pomocí pytlů vytřídili. Pytle s vytříděným odpadem by občané sami vozili do sběrného dvora, čímţ by se pro Batelov sníţili náklady na zavedení tohoto systému na minimum. Biologicky rozloţitelný odpad v Batelově doposud není tříděn a z velké části končí v komunálním odpadu a následně na skládce. Pouze 55 % respondentů v dotazníku uvedlo, ţe má vlastní domácí kompost. Jako vhodné řešení nakládání s BRKO navrhuji podporu domácího kompostování a stavbu malé komunitní kompostárny. Domácí kompostování by mělo být prioritní, protoţe BRKO tak není třeba nikam vozit a je vyuţit přímo v místě vzniku za téměř ţádných nákladů. Aţ se občané naučí BRKO více třídit, navrhuji vybudovat komunitní kompostárnu, která by slouţila i pro BRKO z veřejných prostor. Varianta komunitní kompostárny vychází výhledově ekonomicky výrazně výhodněji neţ vození BRKO do klasické kompostárny, nebo jeho ukládání na skládku. Jiţ do roka a půl by se díky úspoře za dopravu a poplatky za ukládání měla komunitní kompostárna vyplatit. Dále navrhuji spustit osvětovou kampaň na třídění odpadů v podobě pravidelných článků v časopise Batelovské listy. Další moţností motivace je realizování soutěţe v mnoţství odpadu, který občané vytřídí v pytlovém sběru. Všechny změny, ke kterým v odpadovém hospodářství doje, je také nutné řádně komunikovat občanům. Jedině tak jich začnou vyuţívat a tím jejich zavádění dostane smysl. Ostatně spokojenost občanů je důvodem realizace a zavádění veškerých změn k lepšímu.

83

Seznam použitých zdrojů [1] AB store : vybavení pro vaši firmu [online]. c1998-2009 [cit. 2011-12-13]. Polyethylenové

kontejnery

se

spodním

výsypem.

Dostupné

z

WWW:

. [2] Asa-group.com [online]. c2009-2011 [cit. 2011-12-13]. Soutěţ s panem Popelou – konečné

výsledky.

Dostupné

z

WWW:

republika/Soutez/Konecne-vysledky.asa>. [3] Asekol [online]. c2008 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . [4] Asekol [online]. c2008 [cit. 2011-12-13]. Sběrné dvory. Dostupné z WWW: . [5] Batelovské listy [online]. léto 2011 [cit. 2011-12-13]. Pouťové vydání 2011. Dostupné z

WWW:

. [6] Biom.cz : biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich vyuţití [online]. 25.5.2011 [cit. 2011-12-13]. Nakládání s bioodpady v obcích. Dostupné z WWW: . [7] Česko. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 71, s. 4074-4113. Dostupný také z WWW: . [8] Česko. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 97, s.

3828-3831.

Dostupný

také

z

WWW:

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4943>. [9] Deník.cz [online]. 19.5.2011 14:36 [cit. 2011-12-13]. Mariánské Lázně čistí nádoby na odpad. Dostupné z WWW: . 84

[10] Deník.cz [online]. 7.8.2011 8:45 [cit. 2011-12-13]. V Těšíně letos nově čistí od

kontejnery

špíny.

Dostupné

z

WWW:

. [11] Eko-kom, a.s. [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Krátce o třídění. Dostupné z WWW: . [12]

Elektrowin

[online].

c2011

[cit.

Dostupné

2011-12-13].

z

WWW:

. [13] Elektrowin [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Místo zpětného odběru. Dostupné z WWW:

odberu.html/500400000002834-1-mestys-batelov--sd_batelov>. [14] ENVIprojekt s.r.o. [online]. 12/2008 [cit. 2011-12-13]. Typový projekt komunitní kompostárny.

Dostupné

z

WWW:

zlinsky.cz/ViewFile.aspx?docid=92828>. [15] Geoportal [online]. c2010-2011 [cit. 2011-12-13]. Národní geoportal INSPIRE. Dostupné z WWW: . [16] Hanes [online]. c2002-2011 [cit. 2011-12-13]. Umývačka odpadových nádob. Dostupné z WWW: . [17] Infoportály.cz : Internetové noviny Moravskoslezského kraje [online]. 23.11.2011 [cit. 2011-12-13]. Karvinské domácnosti dostávají na odpad speciální tašky. Dostupné z WWW: . [18] Infoportály.cz : Internetové noviny Moravskoslezského kraje [online]. 27.9.2011 [cit. 2011-12-13]. Pracovníci Technických sluţeb Karviná čistí kontejnery na odpad. Dostupné z WWW: . [19] KOM(2008) 811 : Zelená kniha o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii [online].

3.12.2008

[cit.

2011-12-13].

Dostupné

z

WWW:

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0811:FIN:CS:PDF>.

85

[20] Kovona System, a.s. : Internetový obchod s produkty společnosti Kovona System [online]. c2007 [cit. 2011-12-13]. Lis na pet láhve Ecopress. Dostupné z WWW: . [21] Kraj Vysočina : Koncepční materiály Kraje Vysočina [online]. 2.6.2006 [cit. 2011-1213]. Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (POH KV). Dostupné z WWW: . [22] Kraj Vysočina : Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2.3.2011 [cit. 2011-12-13]. Čistá Vysočina 2011 - úklid veřejných prostranství a okolí silnic kraje Vysočina.

Dostupné

z

WWW:

vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4032986>. [23] Malá zemědělská bioplynová stanice Rácov [online]. 2008 [cit. 2011-12-13]. Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení podle přílohy č. 3 zák. 100/2001 Sb. Dostupné z WWW: . [24]

Mapy.cz

[online].

C1996-2011

[cit.

2011-12-13].

Dostupný

z

WWW:

. [25] Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. c2008-2011 [cit. 2011-12-13]. Plán odpadového

hospodářství

ČR.

Dostupné

z

WWW:

. [26] Mytí a desinfekce nádob na odpad [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Dezinfekční prostředek

DEZISAN.

Dostupné

z

WWW:

. [27] Obalcentrum [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Ceník nádob a kontejnerů na komunální

a

tříděný

odpad.

Dostupné

centrum.cz/ceniky/plastove_nadoby_na_odpad.pdf>.

86

z

WWW:

[28] Portál ČHMÚ [online]. 2011 [cit. 2011-12-13]. Mapy charakteristik klimatu. Dostupné

z

WWW:

. [29] Pytle pro lepší třídění [online]. prosinec 2009 [cit. 2011-12-13]. Odvozný a pytlový systém

tříděného

sběru

odpadu

v

praxi.

Dostupné

z

WWW:

. [30] Stavebniny Formel [online]. 2011 [cit. 2011-12-13]. Doprava. Dostupné z WWW: . [31] Studie nakládání s biologicky rozloţitelným odpadem v Olomouckém kraji [online]. březen

2009

[cit.

2011-12-13].

Dostupné

z

WWW:

olomoucky.cz/clanky/dokumenty/782/studie-nakladani-s-brko.doc>. [32] Tretiruka.cz [online]. 30.04.2010 07:42 [cit. 2011-12-13]. Bioodpad je problém nebo výzva?

Více

zde:

http://www.tretiruka.cz/news/bioodpad-je-problem-nebo-vyzva-/.

Dostupné z WWW: .¨ [33] Třídění odpadů v kraji Vysočina [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Pravidla soutěţí. Dostupné z WWW: . [34] Třídění odpadů v kraji Vysočina [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Soutět "My třídíme nejlépe". Dostupné z WWW: . [35] Turistika.cz : pro větší záţitek z cesty i výletu [online]. c2007-2011 [cit. 2011-12-13]. Batelov. Dostupné z WWW: . [36] VDB : Veřejná databáze ČSÚ [online]. 13.12.2011 14:57 [cit. 2011-12-13]. Vybrané statistické

údaje

za

obec.

Dostupné

z

WWW:

.

87

Seznam zkratek BRO – biologicky rozloţitelný odpad BRKO – biologicky rozloţitelný komunální odpad

88

Seznam obrázků Obrázek 1-1 - Batelov - přehledná mapa ČR ......................................................................9 Obrázek 1-2 - Batelov – okolí; 1: 50 000 ..........................................................................10 Obrázek 1-3 - Rozmístění sběrných míst v Batelově; M 1:10 000..................................... 22 Obrázek 1-4 - Rozmístění sběrných míst v Bezděčíně; M 1:10 000 .................................. 23 Obrázek 1-5 - Rozmístění sběrných míst v Lovětíně; M 1:10 000..................................... 23 Obrázek 1-6 - Rozmístění sběrných míst v Nové Vsi; M 1:10 000 .................................... 23 Obrázek 1-7 - Rozmístění sběrných míst v Rácově; M 1:10 000 ....................................... 23 Obrázek 1-8 - Stanoviště "Za Tratí" ................................................................................. 24 Obrázek 1-9 - Stanoviště "náměstí Míru" ......................................................................... 25 Obrázek 1-10 - Stanoviště "Švábovská (za školou)" ......................................................... 25 Obrázek 1-11 - Stanoviště "Polní (u transformátoru)"....................................................... 26 Obrázek 1-12 - Stanoviště "Nad zdravotním střediskem" ................................................. 26 Obrázek 1-13 - Stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)" ..................................................... 27 Obrázek 1-14 - Stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)" .............................................. 27 Obrázek 1-15 - Stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)" ......................................................... 28 Obrázek 1-16 - Stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)" ........................................................ 28 Obrázek 1-17 - Stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)" .......................................................... 29 Obrázek 1-18 - Stanoviště "Luční (pod paneláky)" ........................................................... 29 Obrázek 1-19 - Stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)"............................................. 30 Obrázek 1-20 - Stanoviště "Pod Hřbitovem" .................................................................... 30 Obrázek 1-21 - Stanoviště "Třešťská (za Besedovými)“ ................................................... 31 Obrázek 1-22 - Stanoviště pro komunální odpad pro chaty "Na Kameničkách“ ................ 31 Obrázek 1-23 - Bývalá černá skládka ............................................................................... 32 Obrázek 1-24 - Stanoviště v Bezděčíně ............................................................................ 32 Obrázek 1-25 - Stanoviště v Lovětíně............................................................................... 33 Obrázek 1-26 - Obsah plechové nádoby v Lovětíně .......................................................... 33 Obrázek 1-27 - Stanoviště v Nové Vsi "1"........................................................................ 34 Obrázek 1-28 - Stanoviště v Nové Vsi "2"........................................................................ 34 Obrázek 1-29 - Stanoviště v Rácově ................................................................................. 35 Obrázek 1-30 - Stanoviště v Rácově u KD ....................................................................... 35 Obrázek 2-1 - Návrh nových sběrných míst v Batelově; M 1:10 000 ................................ 59 Obrázek 2-2 - Vysokotlaké čištění nádob na odpad .......................................................... 63 Obrázek 2-3 - Schéma mycího vozu na nádoby na odpad ................................................. 64 Obrázek 2-4 - Malá komunitní kompostárna .................................................................... 76

89

Seznam tabulek Tabulka 1-1 - Počet obyvatel Batelova ............................................................................. 10 Tabulka 1-2 - Druhy odpadu tříděného v Batelově ........................................................... 13 Tabulka 1-3 - Průběţné výsledky soutěţe "My třídíme nejlépe“ 2011 .............................. 21 Tabulka 1-4 - Zaplněnost nádob na sběrných místech (květen – listopad 2011) ................ 37 Tabulka 1-5 - Rozdělení respondentů podle bydliště ........................................................ 40 Tabulka 1-6 - Počet členů domácností .............................................................................. 41 Tabulka 1-7 - Návrhy obyvatel na zlepšení....................................................................... 47 Tabulka 2-1 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2010 / 2013) ......................................49 Tabulka 2-2 - Navrhovaný stav - stanoviště "Za tratí" ...................................................... 51 Tabulka 2-3 - Navrhovaný stav - stanoviště "náměstí Míru" ............................................. 51 Tabulka 2-4 - Navrhovaný stav - stanoviště "Švábovská (za školou)" ............................... 51 Tabulka 2-5 - Navrhovaný stav - stanoviště "Polní (u transformátoru" ............................. 52 Tabulka 2-6 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad zdravotním střediskem" ....................... 52 Tabulka 2-7 - Navrhovaný stav - stanoviště "Tkalcovská (u Rácovské)" .......................... 52 Tabulka 2-8 - Navrhovaný stav - stanoviště "Nad Potokem (most u mlýna)" .................... 53 Tabulka 2-9 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Svobodů)"............................... 53 Tabulka 2-10 - Navrhovaný stav - stanoviště "Ve Vršku (u Dolejších)" ............................ 53 Tabulka 2-11 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kopečku (u Rodů)".............................. 54 Tabulka 2-12 - Navrhovaný stav - stanoviště "Luční (pod paneláky)"............................... 54 Tabulka 2-13 - Navrhovaný stav - stanoviště "Soukenická (za Maryškovými)" ................ 54 Tabulka 2-14 - Navrhovaný stav - stanoviště "Pod Hřbitovem" ........................................ 55 Tabulka 2-15 - Navrhovaný stav - stanoviště "Třešťská (za Besedovými)" ....................... 55 Tabulka 2-16 - Navrhovaný stav - stanoviště "Na Kameničkách" ..................................... 56 Tabulka 2-17 - Navrhovaný stav - stanoviště v Bezděčíně ................................................ 56 Tabulka 2-18 - Navrhovaný stav - stanoviště v Lovětíně .................................................. 56 Tabulka 2-19 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "1" ...........................................57 Tabulka 2-20 - Navrhovaný stav - stanoviště v Nové Vsi "2" ...........................................57 Tabulka 2-21 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově .................................................... 57 Tabulka 2-22 - Navrhovaný stav - stanoviště v Rácově uKD ...........................................58 Tabulka 2-23 - Přehled nových označení stávajích nádob a nových nádob........................ 61 Tabulka 2-24 - Odhad ceny nových nádob ....................................................................... 62 Tabulka 2-25 - Počet osob na jednu 1 100 l nádobu (2012 / 2013) .................................... 62 Tabulka 2-26 - Odhad mnoţství BRO .............................................................................. 75 Tabulka 2-27 - Účinnost sběru separovaného odpadu (2010 / 2013) ................................. 79

90

Seznam grafů Graf 1-1 - Celkové mnoţství odpadu z let 2007 – 2010 .................................................... 14 Graf 1-2 - Plastové obaly ................................................................................................. 15 Graf 1-3 - Papírové a lepenkové obaly ............................................................................. 15 Graf 1-4 - Skleněné obaly ................................................................................................ 15 Graf 1-5 - Směsný komunální odpad ................................................................................ 15 Graf 1-6 - Barvy, laky, organická rozpouštědla ................................................................ 16 Graf 1-7 - Oleje motorové, převodové... ...........................................................................16 Graf 1-8 - Obaly znečištěné nebezpečnými látkami .......................................................... 16 Graf 1-9 - Pneumatiky......................................................................................................16 Graf 1-10 - Objemný odpad ............................................................................................. 17 Graf 1-11 - Olověné akumulátory..................................................................................... 17 Graf 1-12 - Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihle, tašek... ......................................... 18 Graf 1-13 - Asfaltové směsi ............................................................................................. 18 Graf 1-14 - Stavební materiály obsahující azbest .............................................................. 18 Graf 1-15 - Jiná nepouţitá léčiva neuvedená pod č. 200131.............................................. 18 Graf 1-16 - Jiný biologicky nerozloţitelný odpad ............................................................. 19 Graf 1-17 - Počet vyplněných dotazníků ..........................................................................39 Graf 1-18 - Rozdělení respondentů podle bydliště ............................................................ 40 Graf 1-19 - Rozdělení podle typu bydlení ......................................................................... 41 Graf 1-20 - Počet respondentů, kteří třídí odpad ............................................................... 42 Graf 1-21 - Rozdělení podle vlastnictví kompostu ............................................................ 42 Graf 1-22 - Druhy odpadu, který obyvatelé Batelova třídí ................................................ 43 Graf 1-23 - Rozdělení podle vzdálenosti ke sběrnému místu............................................. 43 Graf 1-24 - Nakládání s trávou ze zahrady a spadaným listím...........................................44 Graf 1-25 - Vyuţili byste obecní kompostárnu? ............................................................... 45 Graf 1-26 - Celková spokojenost obyvatel se stávajícím stavem ....................................... 45 Graf 2-1 - Čistota vytříděného odpadu ............................................................................. 66 Graf 2-2 - Náklady na odvozný systém............................................................................. 67

91

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník „Průzkum odpadového hospodářství městyse Batelov“ Příloha 2: Přehled sběrných míst – aktuální stav Příloha 3: Přehled sběrných míst – navrhovaný stav Příloha 4: Článek pro Batelovské listy Příloha 5: CD s elektronickou verzí diplomové práce a fotografiemi v původní velikosti

92

Příloha 1: Dotazník

PRŮZKUM ODPADOVÉHO HODPODÁŘSTVÍ MĚSTYSE BATELOV Dobrý den, jmenuji se Jiří Tomek. Jsem studentem 5. ročníku oboru Inţenýrství ţivotního prostředí na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Ve své diplomové práci se zabývám tématem „Odpadové hospodářství městyse Batelov“. Dovoluji si Vás oslovit a zároveň poţádat o spolupráci při vyplňování níţe uvedeného dotazníku, který je samozřejmě anonymní. Výsledek výzkumu bude uveden pouze v mé diplomové práci. Vyplněný dotazník prosím odevzdejte na Úřadu městyse Batelov. Předem děkuji za spolupráci! 1. Bydlíte v: (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Batelov b) Nová Ves

c) Bezděčín

2. Bydlíte v: (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Rodinný dům b) Byt

c) Jiné …………

3. Kolik členů má Vaše domácnost? (vyplňte číslem) a) Počet dospělých členů …………

b) Počet dětí …………

d) Rácov

e) Lovětín

4. Třídíte odpad? (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Ano b) Ne 5. Máte svůj vlastní kompost? (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Ano b) Ne 6. Jaké složky odpadu třídíte? (můţete zakrouţkovat více odpovědí) a) Papír b) Plast c) Sklo d) Nápojové kartony e) Elektroodpad f) Biologicky rozloţitelný odpad g) Nebezpečný odpad h) Další …………………………………………………………………………………………………………… 7. Jak daleko máte od bydliště nejbližší sběrné místo? (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Do 100 m b) 100 - 200 m c) 200 - 300 m d) 300 - 400 m e) 400 - 500 m f) 500 m a více 8. Kde se Vaše nejbližší sběrné místo nalézá? (doplňte název ulice nebo místní části) ……………………………………………………………………………………………………………………………… 9. Kolik odpadu přibližně vyprodukujete? (pokud to dokáţete odhadnout, vyplňte mnoţství v kg) - za jeden typický týden a) Papír …… kg b) Plast …… kg c) Sklo……… kg d) Nápojové kartony …… kg e) Biologicky rozloţitelný odpad …… kg f) Další …………………… kg. - za jeden rok a) Nebezpečný odpad …… kg b) Elektroodpad …… kg c) Velkoobjemový odpad …… kg 10. Trávu ze zahrady a spadané listí: (můţete zakrouţkovat více odpovědí) a) Kompostujete b) Vyhazujete do popelnice c) Zkrmujete d) Pouţíváte mulčovací sekačky e) Jiné ……………………………………………………… 11. Využili byste obecní kompostárnu? (zakrouţkujte jednu odpověď) a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne

d) Určitě ne

12. Jak často chodíte s vytříděným odpadem ke kontejnerům? (zapište časový interval) …………………………… 13. Jak často si necháváte vyvážet popelnici? (zapište časový interval) ………………………………………………... 14. Jste spokojeni s odpadovým hospodářstvím městyse Batelov? a) Ano b) Ne (uveďte prosím důvod) ………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… 15. Máte nějaké připomínky, nápady, návrhy pro zlepšení? (pokud ano, prosím vypište) ……………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………

Děkuji za Váš čas věnovaný dotazníku! Vyplnění dotazník prosím odevzdejte na Úřadu Městyse Batelov. Dotazník je také moţno vyplnit on-line na adrese http://login.oursurvey.biz/1758


Příloha 2: Přehled sběrných míst – aktuální stav Počet nádob č. Lokalita

Druh odpadu Objem nádoby [l]

Batelov (celkem)

Směsný 1100

Papír

Plast

Čiré sklo

Barevné sklo

Sklo

Kartony

Elektro

nádoba Počet nádob teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real 4 4 9 15 17 12 13 11 16 14 2 2 5 4 3 6 6 1 9 9 1 0 1 5 4 6 1 0 1 0 2 2 1100

240

1 Za Tratí

1

2

2 Náměstí Míru

1

1


1

2


1

1

2


1

2


1

1


240

1

1

3

3

1 3


1100

3

1 3

4

2

2

1

3

1100

240

zvon

1 1

1100

1

1

2

2

2

2

1

1

2

2

1

3

3

2

1


1

2

1

1

1

1

1 1

1 1

2

1 1

12 Soukenická (za Maryškovými) 13 Pod Hřbitovem 4

4

2

3

3

1

1

1 1

1

1

1

1

1

1

1

3

1

1

1

1

1 1

1

1

1

3

1

1

1

1

1

1

1

1 1 1

1

1 2

1

1

1 1

1

1

1

1

1

1

1100

2

1 1

1 3

2 2

1

1

zvon

1

2

1

240

2

1 1

1100

1

1

1

2

1

1

1

1

4


1

18 Nová Ves 1 19 Nová Ves 2 20 Rácov náměstí 21 Rácov u KD

1

1

2

1

1

1 1

1

2

1 1

1 1

1

1 1

1

1

1 1

1

2

1

1

1

2

1

1 1

4

1

1

3

1

1

4 5 13 19 20 14 14 13 22 18 2 2 6 9 3 9 6 1 9 13 1 0 2 6 13 7 4 0 1 0 2 2 teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real teor real 1100

1100

Směsný

Celkový rozdíl (real - teor)

zvon

1


Celkem nádob

1

1


14 Třešťská (za Besedovými) 15 Na Kameničkách (pro chaty)

240

240

1100

240

1100

Papír

Plast

240

zvon

1100

Čiré sklo

240

zvon

1100

240

Barevné sklo

zvon

Sklo

Kartony

nádoba Elektro

1100

1100

1100

240

1100

240

1100

240

zvon

1100

240

zvon

1100

240

zvon

1100

nádoba

1

6

-6

-1

-4

0

3

6

-5

4

-1

4

-6

-4

-1

0

legenda:

počet nádob:

typ nádob:

teor počet nádob podle údajů z MÚ Batelov real skutečný očet nádob na stanovišti celkový rozdíl (real - teor):

druhy tříděného odpadu:

daná dádoba se na místě nemá nacházet / nenachází

komunální odpad

3

plastové nádoby na plast, papír, sklo

plasty

2

nádoby na elektroodpad

papír

4

plechové nádoby 1100 l

čiré sklo

0

teoretický počet souhlasí se skutečným

1

nádoba typu zvon

barevné sklo

-2

ve skutečnosti je na místě méně nádob

1

plastová nádoba na plast do které patří i tetra pack

sklo

3

ve skutečnosti je na místě více nádob

3

alespoň jedna nádoba není vůbec označena

kartony elektroodpad

předpokládaný celkový počet nádob na 1 100 l: 42

předpokládaný celkový počet zvonů: 8

předpokládaný celkový počet nádob na 240 l: 70

skutečný celkový počet nádob na 1 100 l: 46

skutečný celkový počet zvonů: 9

skutečný celkový počet nádob na 240 l: 61

Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 3: Přehled sběrných míst – navrhovaný stav Počet nádob č. Lokalita

Druh odpadu Objem nádoby [l]

Směsný 1100

Počet nádob nav real 4 4

Papír

Plast 1100

240

1100

240

1100

240

nav real

nav real

nav real

nav real

nav real

nav real

18

11

11

23

15

1 Za Tratí

2

2

1

1

2 Náměstí Míru

2

1

3

3


2

2


1


2

2

2

2


2

2

2

1


1

1


1

Batelov (celkem)

Čiré sklo

9

12

3

3

3

3

1

14

2

2

1

2

Barevné sklo zvon

4

1100

240

nav real

nav real

nav real

10

6

11

15

9

1

1

2

2

1

zvon nav real 0

0

1100

240

nav real

nav real

0

5

1

2

2

1

2

2

1

1

1

2

2

3

3

1

1

Sklo

1

1 1 1

1

2

1

1

1

1

2

2

1

1

1

1

1

1

1


3

2

12 Soukenická (za Maryškovými)

1

13 Pod Hřbitovem

2

1

2 1

1

2 2

1 1

18 Nová Ves 1 19 Nová Ves 2

2 2

1 1

20 Rácov náměstí 21 Rácov u KD

1

4

4


1

2

2

1

1

1

1

1

2

1

1

1

1

0

nav real 0

0

2

2 1

1

1

1

1 1

2

1

1

2 1

3

1

1 2

1

1

1

1

2 1

1

1 1

1

1 1

1

1 1 1

1

1 1 1

1

1

1 1

1

1

1 1

1

1 2

1

1 2

1

1

1

1

1 1

1 1

1 1

1

2 2

1 1

2

1

1

3

1

1

1

1

1

1 2

1

1

3

1

1

1 1

1 1

1 4 5 nav real

32 19 nav real

11 14 nav real

24 13 nav real

15 18 nav real

2 2 nav real

1100

1100

240

1100

240

1100

Směsný

Celkový rozdíl (real - teor)

0

nádoba nav real

2

1 1

nav real

1100

1


Celkem nádob

6

Elektro

1

1


14 Třešťská (za Besedovými) 15 Na Kameničkách (pro chaty)

0

zvon

Kartony

Papír

Plast

2 9 nav real

15 9 nav real

13 1 nav real

240

zvon

1100

Čiré sklo

25 13 nav real

0 0 nav real

0 6 nav real

240

zvon

1100

0 7 nav real

0 0 nav real

240

zvon

Barevné sklo

Sklo

0 0 nav real

2 2 nav real

1100 Kartony

nádoba Elektro

1100

1100

240

1100

240

1100

240

zvon

1100

240

zvon

1100

240

zvon

1100

nádoba

-1

13

-3

11

-3

0

-7

6

12

12

0

-6

-7

0

0

0

legenda:

počet nádob:

typ nádob:

nav navrhovaný počet nádob na stanovišti real skutečný očet nádob na stanovišti celkový rozdíl (real - teor):

druhy tříděného odpadu:

daná dádoba se na místě nemá nacházet / nenachází

komunální odpad

3

plastové nádoby na plast, papír, sklo

plasty

2

nádoby na elektroodpad

papír

4

plechové nádoby 1100 l

čiré sklo

0

navrhovaný počet souhlasí se současným

1

nádoba typu zvon

barevné sklo

-2

navrhovaný počet je menší neţ součastný

1

plastová nádoba na plast do které patří i tetra pack

sklo

3

navrhovaný počet je větší neţ současný

3

alespoň jedna nádoba není vůbec označena

kartony elektroodpad

skutečný celkový počet nádob na 1 100 l: 46 navrhovaný celkový počet nádob na 1 100 l: 75

skutečný celkový počet zvonů: 9 navrhovaný celkový počet zvonů: 15

skutečný celkový počet nádob na 240 l: 61 navrhovaný celkový počet nádob na 240 l: 53


Příloha 4: Článek pro Batelovské listy

Jak na třídění odpadu aneb jaký odpad patří do jaké nádoby

PLASTY

Do ţluté nádoby označené samolepkou plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboţí, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren je moţné vhazovat v menších kusech. Do ţlutých nádob ale nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od ţíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

Všechny ţluté nádoby na plast jsou navíc označeny oranţovou nálepkou nápojové kartony. Patří do nich také sešlápnuté krabice od dţusů, vína, mléka a mléčných výrobků. Tyto kartony nesmí být silně znečištěny zbytky potravin.

NÁPOJOVÉ KARTONY

Naopak sem nepatří „měkké“ sáčky od kávy a potravin v prášku.

PAPÍR

Do modrých nádob na papír patří časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy, obálky s fóliovými okýnky. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku. Vhazovat je moţné i papír s kancelářskými sponkami, ty se během zpracování samy oddělí. Do modrých nádob nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Nepatří sem také pouţité dětské pleny, ty patří do popelnice.

Čiré sklo patří do bílých nádob a barevné sklo patří do zelených nádob. Do nádob na sklo patří například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Do barevného skla patří také tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit!

BAREVNÉ A ČIRÉ SKLO

Nepatří sem keramika, porcelán, autosklo, zrcadla nebo například drátované sklo, zlacené či pokovené sklo. Zálohované skleněné obaly patří zpět do obchodu.

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Zdroj: 11, vlastní úprava

Odpadové hospodářství Batelov. Waste management in Batelov

Recommend Documents