EO_06
Obsah přednášky • Skládání transakcí • Rozlišovací axiom
2
Skládání transakcí • Výsledkem úspěšné transakce je P-fakt. • Obráceně, každý původní nový fakt je v P-světě způsoben výsledkem úspěšné transakce. • Jak mohou být tyto fakta vzájemně propojena. • Podívejme se jako příklad na vyrobení jízdního kola. • Je to smontování velkého počtu součástek.
3
Struktura skladby bicyklu • Je třeba rozlišovat mezi „atomickými“ částmi a částmi, které již vznikly smontováním. • Bicykl může být chápán jako stromová struktura částí. • Indikovány jsou i počty součástek.
4
Struktura skladby bicyklu • Vytvoření každé části kola je úspěšným výsledkem buď výrobní transakce, nebo nákupní transakce. • Logická sekvence složené struktury kola vymezuje sekvence, ve kterých jsou tyto transakce prováděny. • Např. nejdříve části P2, P3, P4 atd. a následně P1. • Otázka, v jakém vztahu je transakce, v niž je součástka vyrobena ke každé z transakcí, v nichž je komponenta vyrobena nebo získána. 5
• Vztah částí mezi sebou – využit základní vzor transakce. T2 je uzavřenou transakcí uvnitř T1.
• Ve fázi promise T1, exekutor A1 vykonává dva činy: – exekuce produkčního činu (šedý čtverec) – požadavek (request) na T2 jejímž exekutorem je role aktora A2.
• To zabezpečí, že uvnitř transakce T1 je odstartovaná transakce T2. • Čárkovaná čára ze stavu accept T2 do činu exekuce T1 znamená, že exekuce T1 musí počkat na dokončení T2. 6
Skládání transakcí • Pokračování transakce T1 bude muset počkat až všechny transakce uzavřené uvnitř budou dokončené. • Transakce T1 je inicializovaná externě, tedy rolí aktora z okolí. • Tyto role aktorů tvoří služby, které organizace dodává svému okolí.
7
• Existuje ještě jiná cesta inicializace transakce a tou je samo aktivace (self activation). • Ze stavu requested T1 jsou vykonány dva činy: – promise T2 – request další T1 vykonaný iniciátorem T1 rolí aktora A0.
8
Samo aktivace transakce • Struktura samo aktivace je generickým řešením pro periodické aktivace, stejně jako pro všechny řídící aktivace. • Např. kontrola skladu nakoupených součástek je prováděna jednou měsíčně. • T1 by potom byla transakcí řízení skladu a transakce T2 nákupní transakcí. • Samozřejmě, že může být inicializovaný libovolný počet transakcí T2. 9
Skládání transakcí • Jedná se o strukturu kompozice. • Ve slovním vyjádření to znamená, že každá transakce je uzavřena v nějaké jiné transakci, nebo je transakcí zákazníka organizace, nebo je samo aktivující transakcí. • Stejné struktury se uplatňují jak pro materiální, tak i pro nemateriální produkty, nebo směsi materiálních a nemateriálních produktů.
10
Skládání transakcí
• Komponentní struktura produkčních faktů ve zdravotnictví. 11
Podnikový proces • Kompozice transakcí poskytuje základ pro opodstatněnou (odůvodněnou) definici pojmu podnikový proces, která říká: • Podnikový proces je kolekce příčinně (kauzálně) souvisejících transakčních typů takových, že počáteční krok je buď request vykonaný rolí aktora z okolí, nebo request vykonaný interní rolí aktora samo aktivací. • Každý transakční typ je reprezentovaný kompletním transakčním vzorem. 12
Podnikový proces jako strom transakcí A0
T1
A1
T2
T3
T4
A2
A3
A4
T5
T6
T7
T8
T9
A5
A6
A7
A8
A9
13
Rozlišovací axiom • Rozlišovací axiom říká, že existují, tři různé lidské schopnosti, které hraji role v operacích aktorů. • Tyto schopnosti se nazývají: performa, informa a forma. • Tyto schopnosti se týkají komunikace, vytváření nových věcí, uvažování a zpracování informací.
14
Rozlišovací axiom - podstata Koordinace
Lidské schopnosti
Produkce
předkládání dohod (commitments) – jako exekutor vyvolávání dohod – jako adresát
ontologická akce (rozhodnutí, rozsudek)
vyjadřování myšlenky (formulování) rozvíjení myšlenky (interpretování)
infologická akce (reprodukování, dedukce, uvažování, kalkulace – počítání)
pronášení informací (mluvení psaní) vnímání informací (poslouchání, čtení)
datalogická akce (ukládání přenášení, kopírování, rušení, atd.) 15
Schopnost forma • Schopnost forma (lat. form) se týká formy aspektů (stránek) komunikace a informace. • Jedná se o vyslovení a vnímání vět v nějakém jazyce, syntaktická analýza takových vět, schémata kódovaní, přenos dat, ukládání a opětné zpřístupnění datových dokumentů. • Z důvodu pohodlnosti, považujeme schopnost forma také za fyzickou substanci, do které jsou informace zakódovány. 16
Schopnost informa • Tato schopnost se týká obsahu aspektů (stránek) komunikace a informace. • Latinsky „in-form“ znamená, co je uvnitř formy. • Nyní se zabýváme komunikací a informací zatímco plně abstrahujeme od aspektů (stránek) formy. • Zabýváme se takovými věcmi jako je sdílení informací mezi lidmi, pamatování a vybavování vědomostí a uvažování. 17
Schopnost performa • Týká se vyvolání (zapříčinění) vzniku nových originálních věcí, přímo nebo nepřímo komunikací. • Latinsky tato schopnost „per-forma“ znamená přes, skrz formu. • Mluvíme o rozhodnutích, rozsudcích, pevně dotažených do dohod. • Tato schopnost je považována za klíčovou (základní) lidskou schopnost pro dělání businessu jakéhokoli druhu. 18
Komunikace • Protože lidské mysli nemohou být přímo propojeny jeden s druhým, musí být koordinační činy prováděny pomocí komunikace. • Je využita Habermasova teorie komunikace, která poskytuje transparentní vysvětlení, jako komunikace probíhá. • Jádro teorie tvoří předpoklad, že lidé se smaží dosáhnout konsensu (souhlasu) při společném uskutečnění (dosažení) věcí. 19
Komunikace • Podle Habermase při komunikaci (nebo jsou komunikací ovlivněny) hrají roli tři oblasti lidské existence: – objektivní svět (otázky, tvrzení) – subjektivní svět (chvála, omluva) – intersubjektivní nebo sociální svět (požadavky, sliby request, promise).
• Objektivní svět obsahuje všechno, co je mimo subjektu a co má k značnému rozsahu svoji vlastní existenci. 20
Komunikace • Subjektivní svět je jedinečný pro každý samostatný subjekt. • Sociální svět je svět, které subjekty budují a udržují v interakci. • Podle Habermasovy teorie, při vykonávání komunikačního činu, mluvící vznáší tři požadavky platnosti k adresátovi – posluchači, z nichž jeden požadavek platnosti je dominantní.
21
Komunikace • Požadavek na pravdu – objektivní svět, požadavek na spravedlnost – sociální svět, požadavek na upřímnost – subjektivní svět. • Posluchač komunikačního činu má právo zpochybnit (podrobit diskusi) vznesené požadavky. • Čin se stane úspěšným pouze když posluchač akceptuje požadavky (akceptuje dominantní z nich). 22
Souhrn Habermasovy teorie komunikace Konstativa
Regulativa
Expresiva
objektivní svět
požadavek na pravdu
sociální svět
požadavek na spravedlnost
subjektivní svět
požadavek na upřímnost otázka tvrzení
request promise
chvála omluva
23
Komunikace • Konstativa tvoří třídu činů pro niž je dominantní požadavek platnosti požadavek na pravdu, tedy objektivní svět. • Příkladem jsou otázky a tvrzení. • Pokud se ptám na čas, zajímá mě správná odpověď a pokud posluchač prohlásí správný čas, jedná se o požadavek na pravdu.
24
Komunikace • Regulativa jsou činy pro než je dominantní požadavek na spravedlnost – jsou orientovány na sociální svět. • Pokud požádám pekaře o bochník chleba, jsme oba v sociálním světě (pozici). Přijmu pravomoc a odpovědnost pekaře odpovědět na můj požadavek a pekař přijme moji pravomoc a odpovědnost provést můj požadavek. • Oba uznáváme své role. 25
Komunikace • Expresiva tvoří třídu činů pro kterou je dominantní požadavek na upřímnost – orientují se hlavě na subjektivní svět. • Příkladem jsou chvály a omluvy. • Pokud se omlouvám, že jsem narazil do někoho na ulici, můj primární nárok je, že jsem upřímný. • Pokud jsem nenarazil do někoho, nemá moje omluva smysl. 26
Komunikace • V každém druhu komunikace vždy existují nedominantní nároky, které jsou orientované do dvou zbylých světů a jsou méně významně.
27
Komunikace • Koordinačním činy způsobují primárně komunikační činy v kategorii regulativa, protože uzavření slibu (commitment) jsou typické činy, které mohou být jedině oprávněné, pokud jsou založené na intersubjektivních nebo sociálních hodnotách a normách. • Konstativami se budeme zabývat pouze nepřímo. • Expresiva budeme spíše ignorovat.
28
Koordinační činy • Existují tedy tři druhy komunikačních činů, které odpovídají třem lidských schopnostem nebo abstraktním úrovním: performativní čin, informativní čin a formativní čin. • Abychom dostali koordinační čin od P (performer) k A (adresát), P musí vystavit svůj závazek v performativním činu, adresovaný A a A musí u sebe vyvolat odpovídající závazek, aby adekvátně odpověděl. 29
Performa • Tento čin je částí performativní výměny mezi P a A. Většinou je to také jediný čin v této výměně. • Další dodatečné činy jsou vytvářeny pouze pro objasnění vzájemného sociálního porozumění koordinačního činu, konkrétně jeho záměru (intension). • Tomuto se říká podmínka performa pro úspěšnou koordinaci.
30
Informa • Jedinou cestou jak vyjevit své závazky a učinit je známé pro A je pro P vyjádřit je prostřednictvím schopnosti informa, které je následované pobídkou v mysli A ekvivalentní myšlenkou prostřednictvím informa schopnosti. • P to prování pomocí informativní výměny s A. • Taková výměna se skládá z informativních činů, které směřují k dosažená intelektuálního porozumění koordinačního činu mezi P a A. 31
Informa • Existují alespoň dva infomativní činy. • V prvním činu je P řečník a A je poskuchač a P informuje A o obsahu koordinačního činu. • Ve druhém činu A je řečník a P posluchač a A potvrzuje P, že intelektuálně porozuměl koordinačnímu činu. • Pokud P nedostatečně specifikuje závazek v prvním informativním činu, může být více informativních činů. 32
Informa • Bod společného intelektuálního porozumění koordnnačního činu se nazývá podmínka informa pro úspěšný koordinační čin.
33
Forma • Vyjádření myšlenek může být pouze provedeno jejich formulací ve větách v daném jazyce a ve stejné době jejich pronesením ve formě mluvení nebo psaní. • Stejná úvaha platí pro rozvinutí myšlenek v mysli A. • To samozřejmě vyžaduje, že existuje něco, co je vnímáno např. prostřednictvím poslechu nebo čtení. 34
Forma • Tato úroveň komunikace je úroveň forma. • Jedná se o signifikantní porozuměni což znamená, že P používá jazyk, který zná A, a že A je schopen rozpoznat, co je pozorovatelné jako prohlášení v tom jazyce. • Signifikantním porozuměním dospějeme do formativní výměny. • Formativní výměna se skládá alespoň ze dvou formativních činů. 35
Forma • První je, že P pronese větu k A a další je potvrzení A o vnímání této věty. • Existuje formativní výměna potřebná pro každý informativní čin. • Každý informativní čin má svůj obsah, který pronesen a vnímán. • Dospění k signifikantnímu porozumění koordinačního činu se pro úspěšnou koordinaci nazývá podmínka forma. 36
Fyzická výměna • Na nejnižší úrovni je fyzická výměna nutná pro prostředí ve kterém prohlášení P jsou zakódovány a transportovány k A – záležitost (tele)komunikační technologie. • Předpokládáme, že podmínka správného fyzického přenosu je obsažena ve forma podmínce. • Předpokládáme, že mezi P a A jsou přenášena data. 37
Proces vykonání koordinačního činu
38
Standardní notace koordinačního činu Jan
žádá
Marii
vykonavatel záměr adresát (intension)
členství #387 začalo existovat
12/04/2012
fakt
čas
propozice / proposition
• V tomto případě je C-čin úspěšný, je-li podmínka performa uspokojena, to znamená, že Jan se cítí zavázán jako vykonavatel koordinačního činu a Marie se cítí zavázána jako adresát. • Uspokojení podmínky performa implicitně uspokojuje podmínku informa.
39
Koordinační čin • To vyžaduje, že Jan jasně a zřetelně vyjasnil Marii co je záměr a co je propozice koordinačního činu. • K dosažení toho je třeba alespoň jeden informativní čin, ve kterém Jan informuje Marii o záměru a propozici a jeden čin ve kterém Marie potvrzuje Janovi, že rozuměla záměru a propozici. • Marie to vyjádří např. pokynutím hlavy.
40
Koordinační čin • Uspokojení podmínky informa předem předpokládá uspokojení podmínky forma. • Slova pronesená Janem je mluvená řeč jazykem, kterému Marie rozumí. • Jakmile Marie vyslechla (bez přerušení) Janovu větu, je podmínka forma uspokojena – potvrzeno mlčky Marií.
41
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (1) Z: Dobrý den. Co si přejete pane Novák. (2) K: Chci si vybrat peníze z mého účtu. (3) Z: Předpokládám, že z vašeho běžného účtu. (4) K: Ano, to chci. (5) Z: Kolik si chcete vybrat? (6) K: Dvacet tisíc Kč. (7) < Z vyplňuje formulář > (8) Z: Zde se prosím podepište. (9) < K podepisuje formulář > (10) Z: Chvilku strpení. (11) < Z bere bankovky ze zásuvky> (12) < Z pokládá bankovky před zákazníka> (13) Z: Zde jsou vaše peníze, pane Novák. (14) K: Děkuji. 42
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (1) Z: Dobrý den. Co si přejete pane Novák. Expresivum – ignorováno. (2) K: Chci si vybrat peníze z mého účtu. Performativní čin: záměr: request propozice:
(3) Z: Předpokládám, že z vašeho běžného účtu. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (4) K: Ano, to chci. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (5) Z: Kolik si chcete vybrat? Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (6) K: Dvacet tisíc Kč. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. 43
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem • Jak záměr, tak propozice performativního činu v řádku (2) jsou v tomto bodě plně známé: request je považován že bude úspěšně vykonán. • Od tohoto okamžiku označujeme propozici: Částka 50 liber je vybrána z běžného účtu #123456789 P.
44
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (7) < Z vyplňuje formulář > Formativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) (8) Z: Zde se prosím podepište. Informativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) (9) < K podepisuje formulář > Formativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) a dělá ho zaznamenaní schopný. (10) Z: Chvilku strpení. Performativní čin: záměr: promise propozice: P. (11) < Z bere bankovky ze zásuvky> Materiální čin vztažený k produkčnímu činu. (12) < Z pokládá bankovky před zákazníka> Materiální čin vztažený k produkčnímu činu. 45
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (13) Z: Zde jsou vaše peníze, pane Novák. Performativní čin: záměr: state propozice: P. (14) K: Děkuji. Performativní čin: záměr: accept propozice: P
46
Produkce • Podobné rozlišení mezi třemi úrovněmi abstrakce můžeme udělat také na straně produkce. • Schopnost forma se bude týkat schopnosti zabývat se zaznamenanými informačními pokožkami – daty nebo dokumenty. • Příklady P-činů týkající se dat nebo dokumentů jsou ukládání (na medium), kopírování, přenos a rušení.
47
Produkce • Všeobecně budeme tyto činy nazývat datalogické činy. • Transakce s datalogickými činy se nazývají datalogické transakce.
48
Vývoj informačního systému • Dva problémy při vývoji IS: (Langefors) – infologický problém (oblast) – datalogický problém (oblast)
• Infologický problém – jak definovat informace, které bude poskytovat IS, aby uspokojily potřeby uživatelů. • Datalogický problém - jak organizovat množiny dat a hardware aby se dal implementovat IS. 49
Vývoj informačního systému • Rozlišením mezi daty a informacemi je objasněn problém se kterým se vývojáři IS setkávali v 1960’s. • Závěry: – data neobsahují informace (jak se tehdy předpokládalo) – Informace je něco, co je vytvořeno, když jsou data někým interpretována.
50
Vývoj informačního systému • Slabým místem infologického přístupu k IS bylo stanovení uživatelských potřeb. • Přes mnohé snahy, stále přetrvává „strategie číšníka“ při stanovování potřeb uživatele. • Jak analýza, tak nedostatek vhodných vědomostí pro stanovení potřeb uživatele, aby mohly být stanoveny objektivnější cestou než „strategií číšníka“.
51
Schopnost informa • Schopnost informa na straně produkce je schopnost uvažovat, počítat, odvozovat atd., stejně jako reprodukovat zapamatované vědomosti. • Tyto činy se společně nazývají infologické činy a transakce ve kterých figurují jako P-činy jsou infologické transakce.
52
Schopnost performa • Schopnost performa se týká zřízení nových originálních věcí jako vytvoření materiálního produktu nebo učinění rozhodnutí. • Protože tyto činy jsou v jádru doing business (na straně produkce), nazývají se klíčové nebo ontologické produkční činy. • Tyto ontologické transakce spolu se zúčastněnými (ontologickými) aktory tvoří ontologii podniku.
53
Vzájemné vazby • Infologické transakce jsou považovány za záležitost realizace ontologických transakcí, protože jejich jediný efekt je reprodukce nebo odvození znalostí, které jsou potřebné ontologickými aktory. • Podobně datalogické transakce jsou považovány za záležitost realizace infologických transakcí, protože jejich funkcí je starat se o ukládání a načítání, kopírování a přenos dokumentů obsahující informace potřebné infologickými aktory.
54
Volley club analysis T1/rq
One can become member of the tennis club Volley by sending a letter to the club by postal mail. In the letter one has to mention one’s surname and first name, birth date, sex, telephone number, and postal mail address (street, house number, zip code, and town). Adam, the administrator of Volley, empties the mailbox daily and checks whether the information provided is complete. If not, he makes a telephone call to the sender in order to complete the data. Once a letter is complete, Adam writes an incoming mail number and the date on the letter, records the letter in the letter book, and puts it in a folder.
T1/pm
Every Wednesday evening, Adam takes the folder to Eve, the secretary of Volley. He also takes the member register with him. If Eve decides that an applicant can become member of Volley, she stamps ‘new member’ on the letter and writes the date below it. She then hands the letter to Adam in order to add the new member to the member register. This is a book with numbered lines. Each new member is entered on a new line. The line number is the number by which the new member is referenced in the administration.
55
Volley club analysis T1/rq
One can become member of the tennis club Volley by sending a letter to the club by postal mail. In the letter one has to mention one’s surname and first name, birth date, sex, telephone number, and postal mail address (street, house number, zip code, and town). Adam, the administrator of Volley, empties the mailbox daily and checks whether the information provided is complete. If not, he makes a telephone call to the sender in order to complete the data. Once a letter is complete, Adam writes an incoming mail number and the date on the letter, records the letter in the letter book, and puts it in a folder.
T1/pm
Every Wednesday evening, Adam takes the folder to Eve, the secretary of Volley. He also takes the member register with him. If Eve decides that an applicant can become member of Volley, she stamps ‘new member’ on the letter and writes the date below it. She then hands the letter to Adam in order to add the new member to the member register. This is a book with numbered lines. Each new member is entered on a new line. The line number is the number by which the new member is referenced in the administration.
56
Volley club analysis Next, Eve calculates the fee that the new member has to pay for the remaining part of the calendar year. She asks Adam for the annual fee, as decided at the general assembly, which Adam has recorded on a sheet of paper in this files. Then, she asks Adam to write down the amount in the member register.
T1/dc
T2/rq
T2/st T1/st
If Eve does not allow an applicant to become member (e.g. because he or she is too young or because the maximum number of members has been reached), Adam will send a letter in which he explains why the applicant cannot (yet) become member of Volley. If all applications are processed, Adam takes the letters and the member register home and prepares an invoice to all new members for the payment of the first fee. He sends these invoices by postal mail. Payments have to be performed by bank transfers. As soon as a bank statement is received, Adam prints a card on which the member number, the starting date, the name, the date of birth, the sex, and the residence are mentioned. The card is sent to the new member by postal mail. 57
Volley club analysis Next, Eve calculates the fee that the new member has to pay for the remaining part of the calendar year. She asks Adam for the annual fee, as decided at the general assembly, which Adam has recorded on a sheet of paper in this files. Then, she asks Adam to write down the amount in the member register.
T1/dc
T2/rq
T2/st T1/st
If Eve does not allow an applicant to become member (e.g. because he or she is too young or because the maximum number of members has been reached), Adam will send a letter in which he explains why the applicant cannot (yet) become member of Volley. If all applications are processed, Adam takes the letters and the member register home and prepares an invoice to all new members for the payment of the first fee. He sends these invoices by postal mail. Payments have to be performed by bank transfers. As soon as a bank statement is received, Adam prints a card on which the member number, the starting date, the name, the date of birth, the sex, and the residence are mentioned. The card is sent to the new member by postal mail. 58