Obsah. Plochy ve stavebnictví

Plochy ve stavebnictví

Vypracoval Remeš, Hejný Č. revize:

7.0

Obsah Obsah ................................................................................................................................... 1 Předmluva ............................................................................................................................. 2 1 Úvod ................................................................................................................................... 3 2 Podlahová plocha obecně .................................................................................................. 4 2.1 Výpočet podlahové plochy pro výpočet výměr stavby (nacenění) .................................... 6 2.2 Výpočet podlahové plochy pro vykázání potřeby materiálu .............................................. 6 2.3 Započítávaná plocha pro placení záloh za energie (služby) ............................................. 7 3 Podlahová plocha v požární bezpečnosti staveb ................................................................ 7 4 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech ............................................................ 7 4.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát .................................................................. 7 4.2 Celková podlahová plocha ............................................................................................... 8 4.3 Podlahová plocha v programu Zelená úsporám ............................................................... 9 5 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy.....................................................................12 6 Pokryvná plocha ................................................................................................................15 7 Užitková plocha .................................................................................................................15 8 Zastavěná plocha ..............................................................................................................15 Poznámka ............................................................................................................................19 Poděkování ..........................................................................................................................19 Zdroje a použitá literatura .....................................................................................................19

Strana 1 - 21



7.0

Předmluva Následující dokument obsahuje poslední verzi textů na téma „Plochy ve stavebnictví“ autorů Josefa Remeše a Lukáše Hejného, které byly v různé podobě i rozsahu uveřejněny na konferencích a v níže uvedených médiích. Po zapracování připomínek a doplnění, upřesnění několika statí poskytujeme tento dokument volně ke stažení v ucelené podobě, za účelem zvýšení informovanosti v řadách laické i odborné veřejnosti. Autoři: Ing. Josef Remeš Ing. Lukáš Hejný

[email protected] [email protected]

www.jremes.cz

I přes veškerou snahu se může stát, že jsme na něco zapomněli nebo máte odlišnou zkušenost. Proto neváhajte a kritiku, ohlasy nebo připomínky směřujte prosím na emailovou adresu:

[email protected]

Seznam konferencí a medií, kde byly dílčí články tématu „Plochy ve stavebnitcví“ publikovány: • REMEŠ, Josef; HEJNÝ, Lukáš. Podlahové plochy ve stavebnictví. In . Juniorstav 2011 : Sborník anotací z 13. odborné konference doktorského studia. Vydání první. Brno : Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2011. s. 28. ISBN 978-80-214-4232-0.

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Podlahové plochy v tepelně technických výpočtech. In . Juniorstav 2011 : Sborník anotací z 13. odborné konference doktorského studia. Vydání první. Brno : Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2011. s. 62. ISBN 978-80-214-4232-0.

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 1. díl - podlahové plochy. Střechy, fasády, izolace. 2011, roč. 18, č. 3, s. 12-13. ISSN 1212-0111.

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 2. díl - Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech. Střechy, fasády, izolace. 2011, roč. 18, č. 4, s. 14-15. ISSN 1212-0111.

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 3. díl - Plochy ostatní. Střechy, fasády, izolace. 2011, roč. 18, č. 5, s. 17-19. ISSN 1212-0111.

• REMEŠ, Josef; HEJNÝ, Lukáš. Plochy ve stavebnictví a nejasnosti s jejich definováním. Materiály pro stavbu. 2011, roč. 17, 8, s. 14-16. ISSN 1213-0311.

• REMEŠ, Josef; VYHNÁLEK, Rudolf. Výměry v Revitu, 1. díl. Autodesk Club [online]. 3.8.2010, -. Dostupný z WWW: .

• REMEŠ, Josef; VYHNÁLEK, Rudolf. Výměry v Revitu, 2. díl. Autodesk Club [online]. 9.8.2010, -. Dostupný z WWW:

Strana 2 - 21



7.0

1 Úvod Pojem plocha se používá pro označení geometrického útvaru v prostoru, ale především pro označení obsahu geometrického obrazce. Ve stavebnictví plochu používáme pro stanovení výměr při výpisu místností, materiálů, pro stanovení ceny nebo v tepelnětechnických výpočtech atd. Často nastávají zajímavé situace, kdy naše legislativa stanovuje podlahové plochy ve dvou různých předpisech různým způsobem (např. v zákoně 107/2006 Sb. a vyhlášce 372/2001 Sb.). Přesné stanovení plochy je často odlišné dle interpretace zákonů, norem, které na plochu odkazují, a tento článek má být takovým malým přehledem, úvodem do této problematiky vztaženým zejména k české legislativě a vycházejícím z pokynů a informací uvedených v předpisech a vyhláškách. Úvodem bychom rádi upozornili na skutečnost, že podlahová plocha je definována v několika různých vyhláškách nebo zákonech, což samo o soběvypovídá o tom, že i státní správa nemá jednotný názor na definici podlahové plochy a není tedy snadné se v této problematice orientovat. V článku nerozvádíme problematiku podlahové plochy bytů, protože popis, které prostory zahrnovat do vybavení bytu a které nikoliv, by vydal na jeden další článek takového rozsahu. Výklad této problematiky tedy přenecháváme právním a státním subjektům či orgánům. Je nutné však upozornit na to, že pravidla pro výpočet podlahové plochy bytu, které jsou uvedeny v zákoně o vlastnictví bytů a vyhlášce pro oceňování bytů a nebytových prostorů, se vzájemně liší. Rádi bychom upozornili, že článek má informativní charakter a nelze jej chápat jako výklad zákonů nebo vyhlášek. Pro úplné definice a náležící souvislosti je nutné nahlédnout do aktuálních podob odkazovaných zdrojů. Pro ulehčení a přehlednost je k tomuto článku připojena i příloha, kde naleznete doslovné citace z vyhlášek a zákonů, ze kterých bylo čerpáno. Druhy nejčastěji používanýchploch ve stavebnictví: • Podlahová plocha • Celková podlahová plocha • Odvodňovaná plocha • Pokryvná plocha • Užitková plocha • Zastavěná plocha

Strana 3 - 21

Vypracoval


Remeš, Hejný Č. revize:

7.0

2 Podlahová plocha obecně Plocha místností ve stavebních projektech slouží k několika účelům, a to k ověření hygienických požadavků prostorů, stanovení prodejní plochy, dále plochy pro výši otopných nákladů, plochy pro dotacenebo určení spotřeby materiálu naskladbu podlahy. Důležité jeuvědomit si, pro jaký účel bude hodnota výměry sloužit a podle toho zvolit způsob výpočtu podlahové plochy.

Pro výpočet podlahové plochy místnosti platí: 2

• plochu měříme v metrech čtverečních [m ], kterou zaokrouhlíme na dvě desetinná

místa, • podlahová plocha je plocha půdorysného řezu místností a prostorů stavebně

• • •

•

upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí, jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky), do podlahové plochy místností se nezapočítávají nosné sloupy uprostřed místností, plocha dveřních a okenních ústupků, do podlahové plochy místností se započítávají plochy využité k zastavění zařizovacími předměty (např. nábytek, vestavěný nábytek, umyvadlo, vana včetně schodišťového stupně, kuchyňská linka, lednice, plynový a elektrický sporák, kamna nebo jiná otopná tělesa); příčky, které nerozdělují místnosti a nejsou postaveny až ke stropu (např. dělicí příčky v koupelnách opticky oddělující záchodovou mísu od ostatního prostoru, mobilní příčky atd.), u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,

Strana 4 - 21



7.0

• při dvou patrech, která jsou spojeny schodištěm (betonové, ocelové i dřevěné) se

započítává plocha dolního průmětu schodiště. Plocha otvoru v podlaze horní místnosti se nezapočítává. Dveřní a okenní ústupky Pojem dveřní a okenní ústupek není v žádné z vyhlášek jasně definován, ale předpokládá se, že se jedná o plochy vzniklé rozdílem a výplní otvoru, např. parapet okna nebo práh dveří. Na obrázku je zvýrazněno a podbarveno, co by dle názoru autorů mělo být považováno za dveřní a okenní ústupek.

Strana 5 - 21



7.0

Poznámka Při vykazování ploch se lze setkat i s pravidly, směrnicemi, které může definovat investor nebo developer. Toto se týká zejména rozsáhlých objektů (např. administrativní budovy), kdy klienta zajímá více než podlahová plocha plocha pronajímatelná. Pro určování této plochy má každý ze států svou vlastní metodiku, směrnice (BOMA, IPC Code, DIN, GFA, atd.).

2.1 Výpočet podlahové plochy pro výpočet výměr stavby (nacenění) • Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová

plocha: a) arkýřů a lodžií, b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m2 a jsou alespoň 2 m vysoké, c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8, d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích. • Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha

prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem: a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17, b) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10. • V případě místností, které tvoří příslušenství bytu, a jsou společné pro více bytů

nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor.

2.2 Výpočet podlahové plochy pro vykázání potřeby materiálu Je vhodné započítávat do plochy místnosti i plochu dveřních, okenních ústupků a plochu pod dveřnímiprahy (pozor, je možné rozlišovat vykazování plochy u dveří s prahem nebo přechodovou lištou). Hodnotu plochy je vhodné zaokrouhlovat o desetinu nebo setinu m2 nahoru z důvodu rezervy při provádění na stavbě. Část materiálu na stavbě bude chybět vlivem technologického prořezu a vždy je lepší, aby raději 6 dlaždic přebývalo, než aby se dodatečně materiál objednával. Navíc u některých

Strana 6 - 21



7.0

materiálů nemusíte mít zaručeno, že dostanete shodný barevný odstín, jaký měl materiál při prvním odběru. Plochu v místě prahu dveří autoři článku nepovažují za dveřní ústupek. Plocha dveřních ústupků a okenních ústupků by se na základě vyhlášek 372/2001 Sb., 3/2008 Sb. neměla do podlahové plochy započítávat, ale pokud si spočteme např. plochu ústupku u dveří do ocelové lisované zárubně tloušťky 100 mm umístěných v nosné stěně tloušťky 300 mm, tak nám vyjde, že plocha dveřního ústupku je 0,2 m x 1,0 m = 0,2 m2, což při větším počtu dveří může vytvořit nezrovna zanedbatelnou položku pro vykazování. Tato hodnota však nezahrnuje ještě plochu v místě prahu dveří. V současné době se většina dveří u novostaveb navrhuje jako bezprahové a tím se nám plocha pro vykazování potřebného materiálu opět navyšuje. Z těchto důvodů doporučujeme plochu pod prahy, plochu dveřních a okenních ústupků zahrnout do výpočtu plochy pro vykázání potřeby materiálu.

2.3 Započítávaná plocha pro placení záloh za energie (služby) Rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro jednotlivé byty se řídí vyhláškou č.372/2001 Sb. (VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele). Ve vyhlášce je přesně stanoveno započítávání dle plochy, její určení pro jednotlivé případy využívání pomocí koeficientů v příloze (vztažené i na menší výšku místnosti či zkosení).

3 Podlahová plocha v požární bezpečnosti staveb U oboru požární bezpečnosti staveb se podlahové plocha místností označuje písmenem S, jednotkou jsou m2. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). Celková podlahová plocha požárního úseku v m2 se stanoví součtem půdorysných ploch jednotlivých užitných podlaží požárního úseku.

4 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech 4.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát V původní ČSN 060210 zrušené roku 2008 se používaly vnitřní rozměry a konstrukční výška. V nové normě ČSN EN 12831 je řečeno, že výběr rozměrů musí být jednoznačně určen a mohou být použity vnitřní, venkovní nebo celkové vnitřní rozměry – viz citovaný článek.

Strana 7 - 21



7.0

ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu: Výběr rozměrů budovy se musí jednoznačně určit. Bez ohledu na výběr, do výpočtu musí být zahrnuty ztráty celkovými vnějšími plochami stěn. Mohou se použít vnitřní, vnější, nebo celkové vnitřní rozměry podle EN ISO 13789, ale volba rozměrů se musí jednoznačně stanovit a dodržet v celém výpočtu. Upozorňuje se, že EN ISO 13789 nezahrnuje výpočtový postup po jednotlivých místnostech.

Z výkladu tedy není jednoznačně dáno, které z rozměrů pro výpočet máme použít, ale obecně se doporučuje používat rozměry vnější, neboť setak automaticky dostáváme na stranu bezpečnější a částečně tak zohledňujeme vliv tepelných vazeb na rozdíl od použití rozměrů vnitřních. Pro použití vnějších rozměrů hovoří požadavek z druhé věty citátu.

Obrázek:Soustava půdorysných rozměrů – vnitřní, vnější a celkové vnitřní

4.2 Celková podlahová plocha Celková podlahová plocha zóny slouží pro výpočet tepelných zisků a stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny. Celková podlahová plocha je dle zákona 406/2006 Sb. podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Celkovou podlahovou plochu definují i technické normalizační informace TNI 73 0329 a TNI 73 0330, které uvádí, že podlahová plocha se uvažuje jako celková vnitřní podle ČSN EN ISO 13789. V případě místně snížené výšky v části místnosti se neuvažuje žádná redukce podlahové plochy a plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice budovy, započte se plocha schodiště přiměřeně.

Strana 8 - 21

Vypracoval



7.0

Pro výpočet celkové podlahové plochy platí: • celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích

patřících do hodnocené vytápěné či ochlazované zóny; • plochu stanovujeme z celkových vnitřních rozměrů; • nezapočítávají se půdorysné plochy obvodových stěn, neobyvatelné sklepy a

oddělené nevytápěné prostory; • započítávají se půdorysné plochy příček; • plocha schodiště se započítává půdorysným průmětem jedenkrát v každém podlaží; • v případě místně snížené výšky v části místnosti se neuvažuje žádná redukce podlahové plochy.

Poznámka:Pro výpočet tepelného toku podlahy na zemině se do plochy podlahy na zemině plocha obvodových stěna započítává.

4.3 Podlahová plocha v programu Zelená úsporám Úvod V posledních měsících je velmi často diskutovaná definice podlahové plochy pro výpočet roční měrné potřeby tepla na vytápění a plochy určující výši dotace v programu Zelená úsporám. Podlahová plocha je definována ve směrnici MŽP č. 9/2009 následovně: Pro potřeby Programu se rozumí: podlahovou plochou celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p).

Definice podlahové plochy uvedené v zák. č. 406/2006 Sb., v TNI 73 0329 a TNI 73 0330, na kterou se Směrnice č. 9/2009 MŽP odkazuje a podle kterých se provádí výpočty roční měrné potřeby tepla na vytápění, jsou uvedeny v předchozí kapitole č. 4.2. Výše uvedené definice podlahové plochy nejsou ve vzájemném rozporu. Problémy se stanovením podlahové plochy dosazované do výpočtu roční měrné potřeby tepla na vytápění a pro stanovení výše dotace nastaly v době, kdy se na oficiálních webových stránkách objevil „Pokyn k Příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009“ (dále jen „Pokyn“).Předem je důležité zmínit, že tento dokument nebyl nikým podepsán ani datován. V dnešní době je tento dokument ze stránek Programu Zelená úsporám již stažen, ale při kontrolách odevzdaných projektů na krajských pracovištích Státního fondu životního prostředí ČR jsou projekty stále posuzovány podle zmiňovaného Pokynu. Závaznost tohoto dokumentu (Pokynu) je pouze v rozsahu výkladu směrnice MŽP č. 9/2009 Sb. a neměl by být upřednostňován před závaznými dokumenty (zákony, vyhlášky,…) a být dokonce v jejich rozporu. Definice podlahové plochy uvedené v Pokynu je v rozporu s výše uvedenými definicemi.

Strana 9 - 21



7.0

Definice podlahových ploch V Pokynu je definována: Jedná se o vytápěnou plochu objektu přímo nebo nepřímo přes okolní místnosti a to bez „neobývaných“ prostorů. „Neobývanými“ prostory se rozumí zejm. garáže, dílny, sklady, prádelny, kočárkárny, sklepní kóje a další suterénní (příp. přízemní) neobývané místnosti, půdní prostory bez obytné vestavby, apod. Do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění se „neobývané“ prostory uvažují jako nevytápěný prostor a do podlahové plochy určené pro dotaci se nezahrnují.“

Hlavní rozpor mezi definicí uvedenou v Pokynu a předchozími definicemi uvedenými ve Směrnici č. 9/2009 MŹP, zákoně č. 406/2006 Sb, TNI 73 0329 a TNI 73 0330 je v určení vytápěných prostor. Například vytápěné místnosti sušárny nebo prádelny v suterénu bytového nebo rodinného domu, do ketrých je dodávaná energie v podobě tepla, jsou podle Pokynu uvažovány ve výpočtu za nevytápěné místnosti. Ve výsledku může dojít k tomu, že aby byly splněny podmínky procentuální úspory a maximální hodnoty roční měrné potřeby tepla na vytápění pro získání dotací, bude potřeba zateplit dělicí konstrukce mezi prádelnou či sušárnou a obytnými místnostmi, ve skutečnosti tedy mezi vytápěnými místnostmi. Podlahová plocha pro stanovení výše dotace se v řadě případů může lišit od podlahové plochy užívané při výpočtu roční měné potřeby tepla na vytápění. Tato rozdílná hodnota podlahové plochy může způsobit problém při vyplňování krycího listu k podávané žádosti, ve které je pouze uvedena kolonka pro vypsání podlahové plochy uváděné ve výpočtu a zcela chybí kolonka pro podlahovou plochu pro výpočet výše dotace. Rozdílná hodnota podlahových ploch je způsobena např. při užití vícezónového modelu (zóna 1 = byty, zóna 2 = chodby). Obě zóny uvažujme vytápěné, nikoli však se stejnou návrhovou teplotou. V tomto případě se do podlahové plochy pro výpočet roční měrné potřeby tepla na vytápění nezapočítávají plochy dělicích konstrukcí mezi zónami narozdíl do výsledné podlahové plochy pro výši dotace. Podpora je přidělována formou dotace jako fixní částka na m2 podlahové plochy rodinného nebo bytového domu. Dotace jsou poskytnuty na nejvýše 350 m2 podlahové plochy u rodinných domů a na nejvýše 120 m2 v průměru na jednu bytovou jednotku u bytových domů.Při současném zateplování a provádění přístavby nebo nástavby budovy se výše dotace určí na podlahovou plochu budovy včetně přístavby nebo nástavby, nejvýše však na 1,5 násobek podlahové plochy budovy původního tvaru.

Strana 10 - 21



7.0

V Pokynu je dále uvedena definice, jak uvažovat zkosené stropy v podkroví pro stanovení podlahové plochy pro dotaci. Podlahová plocha pro dotaci je uvažována v souladu s Vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. U místnosti se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než je 1 200 mm (viz. obr. 4). Tato místnost zároveň musí mít min. výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou této vymezené podlahové plochy. Ve výpočtu je podlahová plocha uvažována podle obálky vytápěné části budovy.

Tato definice je v rozporu s definicí uvedenou v TNI 73 0329 a TNI 0330, kde se neuvažuje redukce podlahové plochy v případě místní snížené světlé výšky v části místnosti. Závěr Na závěr této kapitoly uvádíme cíl programu Zelená úsporám uvedený v Příloze I ke směrnici MŽP č. 9/2009: Cílem Programu Zelená úsporám (dále jen Program), vyhlášeného Přílohami Směrnice č. 9/2009 Ministerstva životního prostředí (dále jen Směrnice) o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen Fond), je zabezpečení realizace opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) v obytných budovách (rodinných a bytových domech).

Z uvedeného cíle vyplývá, že se jedná o dotace na obytné budovy definované podle vyhl. č. 268/2009 Sb. Velikost podlahové plochy pro výši dotace by tedy měla být vztažena na celý objekt a veškeré vytápěné místnosti. Podlahová plocha pro výši dotaceby neměla býtsnižována o plochy místností („Neobývané“ prostory definované v Pokynu), které jsou ve skutečnosti vytápěnými prostory.

Strana 11 - 21



7.0

5 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy Při návrhu střešních konstrukcí se lze setkat s pojmy odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy nebo účinná nepropustná plocha střechy. Odvodňovaná plochaje půdorysný průmět střešní roviny a je používána v následujících normách: • ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení, • ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí.

Odvodňovaná plocha slouží prostanovení dimenze střešních žlabů a odpadního potrubí. U šikmých střech se dříve velikost odvodňovacích prvků stanovovalaempiricky podle normy ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební, která určovala jakou dimenzi žlabů, potrubí lze pro určitý rozsah odvodňované plochy použít. V roce 2008 tato norma prošla revizí a dostala nový název ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí. V této normě již empirické tabulky nenaleznete a jste odkázáni na normy: • ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových

vod ze střech - Navrhování a výpočet, • ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace. Stručně řečeno, na co dříve stačila jednoduchá tabulka, nyní použijete výpočet, jehož metodika je popsána ve výše zmiňovaných normách.

Strana 12 - 21



7.0

Obrázek: Tabulka pro empirický návrh žlabů podle velikosti odvodňované plochy Účinná plocha střechy je půdorysný průmět odvodňované plochy uváděný v m2, který se vypočte podle 4.3.2 ČSN EN 12056-3. Používá se pro výpočet odtoku dešťových vod dle norem ČSN 75 6760 a ČSN EN 12056-3. Pozor u účinné plochy střechy lze zohlednit vliv účinku větru, pokud národní a místní předpisy nestanovují jinak.

Strana 13 - 21



7.0

6 Pokryvná plocha Pokryvná plocha je plocha používaná pro oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů. Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m2, ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41 vyhlášky 3/2008 Sb.

7 Užitková plocha Přinákupu nemovitosti nebo na realitním trhu je ve spojitosti s bytovou jednotkou často užíván pojem „užitková plocha“. Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu. Definici pojmu vymezuje vyhláška 85/1997 Sb. ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. Upozornění: Ve stavebních předpisech je rozlišována obytná a užitková podlahová plocha bytu, jakožto i podlahová plocha budovy. Tyto předpisy si pojmy přizpůsobují podle účelu jejich použití (stanovení nájemného, ceny, energetické náročnosti stavby atd.), proto je nutné brát v úvahu, že v různých stavebních předpisech mohou mít pojmy různé významy.

8 Zastavěná plocha Zastavěná plocha v projektech je často magické číslo, které si občas různé subjekty upravují k obrazu svému. Tyto účelné úpravy se liší dle potřeby. Jednou je potřeba míti zastavěnou plochu nižší za účelem zjednodušení stavebního řízení, někdy naopak vyhovuje číslo vyšší za účelem výhodnějšího zhodnocení stavby atd. Tomuto laborování nahrávají i předpisy a zákony, které nestanovují žádné specifické příklady a nereagují na vývoj konstrukčních systémů poslední doby. Zastavěná plocha a způsob jejího výpočtu je popsán v normě ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů a katastrální vyhlášce 26/2007 Sb. Pro pochopení problematiky si uveďme, co předpisy o zastavěné ploše říkají: Zastavěná plocha v ČSN 73 4055 Zastavěná plocha je plocha půdorysného řezu vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejích částí); v I. podlaží se měří nad podnoží

Strana 15 - 21



7.0

Poznámky • Z pohledu legislativy se zastavěnou plochou rozumí pozemky fyzicky zastavěné

budovami i nádvoří k nim náležející. Stavební plocha je evidována v katastru nemovitostí jako stavební parcela další parcely tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. • Zastavěná plocha a nádvoří jsou pozemky, na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků a japanů) a nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství. Je součtem zastavěných ploch jednotlivých budov na pozemku. • Podle ustanovení § 2, odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění se rozumí zastavěným stavebním pozemkem takový pozemek, který je evidován v katastru nemovitostí jako stavební parcela další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Další informace a pokyny pro stanovení zastavěné plochy naleznete i v oceňovací vyhlášce 3/2008 Sb.: Pokyny pro stanovení zastavěné plochy stavby (3/2008 Sb. oceňovací vyhláška) • Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty

vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. • Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. • Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. Pokyny pro stanovení zastavěné plochy podlaží (3/2008 Sb. oceňovací vyhláška) • Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního

líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. • Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. • Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

Strana 18 - 21

Vypracoval



7.0

Výpočet zastavěné plochy a právní odpovědnost Doložení výpočtu zastavěné plochy stavebního objektu má být dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, má být součástí technické zprávy a dokumentace předkládané stavebníkem stavebnímu úřadu. Odpovědnost za výpočet zastavěné plochy nese projektant a v případě pochybností, sporů lze přizvat znalce.

Poznámka Podlahovou, užitkovou a jiné plochy definuje např. i Vyhláška hl. m. Prahy 26/1999, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, autoři se však rozhodli již tak rozsáhlý článek nezahlcovat výklady pojmů z městských vyhlášek.

Poděkování Rádi bychom poděkovali následujícím osobám za věcné připomínky k jednotlivým částem článku: • JUDr. Pavla Schödelbauerová (podlahová plocha obecně, zastavěná plocha), • Doc. Ing. Dr. Zbyněk Svoboda (podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech), • Ing. Jiří Šála CSc. (podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech), • Ing. Danuše Čuprová, CSc. (připomínky a recenze k článku), • Ing. arch. Zdena Umlášková.

Zdroje a použitá literatura • 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení

zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 Sb.), • 26/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. února 2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška); (Změna: 164/2009 Sb.), • 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (Změna: 273/1994 Sb., 280/1996 Sb., 97/1999 Sb., 103/2000 Sb., 229/2001 Sb., 451/2001 Sb., 320/2002 Sb., 437/2003 Sb., 171/2005 Sb., 179/2005 Sb., 296/2007 Sb., 345/2009 Sb.),

Strana 19 - 21



7.0

• 107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování

• • • •

•

• • • • • • • • • • • • • • •

• •

nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964; Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Změna: 150/2009 Sb., 148/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov, 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června o oceňování majetku a o změně některých zákonů (Změny: 121/2000 Sb.; 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.; 296/2007 Sb.), 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby, 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, 406/2000 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií (Změna: 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. (část), 223/2009 Sb.), 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území; (Změna: 269/2009 Sb.; Změna: 22/2010 Sb.), 526/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (5.1994); Změna Z1 (2.1999); Zrušena (9.2008), ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení (1.1999), ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební (7. 12. 1987), ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (3.2008); Změna: Z1 (11.2008), ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009), ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů (1.1963), ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003), ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003), ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu (3.2005); Oprava: Opr.1 (8.2005), ČSN EN ISO 13789 Tepelné chování budov - Měrné tepelné toky prostupem tepla a větráním - Výpočtová metoda (2.2009), TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy (2.2009); Oprava: Opr.1 (4.2009), TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy (6.2009), Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu Zelená úsporám,

Strana 20 - 21



7.0

• Pokyn k Příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009, • Nový stavební zákon a související předpisy (Metodická pomůcka pro stavební úřady

Zlínského kraje 2010), • Podlahová, obytná a užitková (užitná) plocha bytu nebo domu (Marie Báčová, • • • • •

Informační centrum ČKAIT) Doc. Ing. Dr. Zbyněk Svoboda - Blog Stavební fyzika (http://blog.kdata.cz/stavebnifyzika/), JUDr. Pavla Schödelbauerová - Byty: jak na výpočet plochy?- Stavební fórum (http://www.stavebni-forum.cz), i-EKIS - Internetové energetické konsultační a informační středisko (http://www.iekis.cz/), MOJEREALITY.COM (http://www.mojereality.com/), Stavební klub (http://www.stavebniklub.cz/).

Strana 21 - 21

Plochy ve stavebnictví - Příloha

Vypracoval Remeš, Hejný

Tento dokument je přílohou k článku „Plochy ve stavebnictví“ a obsahuje přehled definicí, výkladů podlahových ploch, včetně odkazů na citované zdroje.

Obsah 1 Podlahová plocha obecně .................................................................................................. 2 1.1 Podlahová plocha (72/1994 Sb.)...................................................................................... 2 1.2 Podlahová plocha (107/2006 Sb.) .................................................................................... 3 1.3 Podlahová plocha (148/2007 Sb.) .................................................................................... 4 1.4 Podlahová plocha (151/1997 Sb.) .................................................................................... 4 1.5 Podlahová plocha (268/2009 Sb.) .................................................................................... 4 1.6 Podlahová plocha (372/2001 Sb.) .................................................................................... 4 2 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech ............................................................ 5 2.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát .................................................................. 5 2.2 Celková podlahová plocha (406/2006)............................................................................. 5 2.3 Podlahová plocha (TNI 73 0329) ..................................................................................... 6 2.4 Podlahová plocha (TNI 73 0330) ..................................................................................... 6 2.5 Podlahová plocha (Příloha č.I/1 k Směrnici MŽP 9/2009) ................................................ 7 2.6 Podlahová plocha (Pokyn k Příloze č.I/1 k Směrnice MŽP 9/2009) .................................. 7 3 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy...................................................................... 8 4 Pokryvná plocha ................................................................................................................11 5 Užitná plocha.....................................................................................................................11 6 Zastavěná plocha ..............................................................................................................12 7 Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí.....................................................................19 8 Přesah stavby na sousední pozemek ................................................................................19

Strana 1 - 22



1 Podlahová plocha obecně 1.1 Podlahová plocha (72/1994 Sb.) Obecná ustanovení §1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy. (2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona. (3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1. (4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a jeden samostatný nebytový prostor. §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy. b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu^1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu, d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"), e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn

Strana 2 - 22



v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství^1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny), h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona, i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu, j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru, k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu. Zdroj: 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (Změna: 273/1994 Sb., 280/1996 Sb., 97/1999 Sb., 103/2000 Sb., 229/2001 Sb., 451/2001 Sb., 320/2002 Sb., 437/2003 Sb., 171/2005 Sb., 179/2005 Sb., 296/2007 Sb., 345/2009 Sb.)

1.2 Podlahová plocha (107/2006 Sb.) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí d) podlahovou plochou bytu součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho příslušenství1), a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. 1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku. Zdroj: 107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964; Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Změna: 150/2009 Sb.

Strana 3 - 22



Poznámka: Pokud pronajímatel zvyšuje nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., je třeba provést nový výpočet započitatelné podlahové plochy. V ostatních případech platí to, co vyplývá z nájemní smlouvy resp. evidenčního listu.

1.3 Podlahová plocha (148/2007 Sb.) §2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: l) systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu, Zdroj: 148/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov

1.4 Podlahová plocha (151/1997 Sb.) § 8 Oceňování bytu a nebytového prostoru (5) Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru. Zdroj: 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června o oceňování majetku a o změně některých zákonů (Změny: 121/2000 Sb.; 237/2004 Sb.; 257/2004 Sb.; 296/2007 Sb.)

1.5 Podlahová plocha (268/2009 Sb.) § 3 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m, Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

1.6 Podlahová plocha (372/2001 Sb.) §1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.

Strana 4 - 22


§2


Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce, f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce, Zdroj: 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele

2 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech 2.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát Výběr rozměrů budovy se musí jednoznačně určit. Bez ohledu na výběr, do výpočtu musí být zahrnuty ztráty celkovými vnějšími plochami stěn. Mohou se použít vnitřní, vnější, nebo celkové vnitřní rozměry podle EN ISO 13789, ale volba rozměrů se musí jednoznačně stanovit a dodržet v celém výpočtu. Upozornění - EN ISO 13789 nezahrnuje výpočtový postup po jednotlivých místnostech. Zdroj: ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu (3.2005); Oprava: Opr.1 (8.2005).

2.2 Celková podlahová plocha (406/2006) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor,

Strana 5 - 22



Zdroj: 406/2000 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií (Změna: 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. (část), 223/2009 Sb.).

2.3 Podlahová plocha (TNI 73 0329) 2.2 Započtení podlahových ploch

2.2.1 Podlahová plocha se uvažuje, jako celková vnitřní, podle ČSN EN ISO 13789 (obrázek 2). 2.2.2 Neuvažuje se žádná redukce podlahové plochy v případě místně snížené výšky v části místnosti. 2.2.3 Plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice budovy, započte se plocha schodiště přiměřeně. Zdroj: TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy (2.2009); Oprava: Opr.1 (4.2009).

2.4 Podlahová plocha (TNI 73 0330) 3.1 Započtení ploch konstrukcí a podlahových ploch 3.1.2 Podlahová plocha se uvažuje, jako celková vnitřní podle ČSN EN ISO 13789). Neuvažuje se žádná redukce podlahové plochy v případě místně snížené výšky v části místnosti. 3.1.3 Plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice budovy, započte se plocha schodiště přiměřeně. Zdroj: TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy (6.2009)

Strana 6 - 22



2.5 Podlahová plocha (Příloha č.I/1 k Směrnici MŽP 9/2009) Pro potřeby Programu se rozumí: podlahovou plochou celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p), ve znění pozdějších předpisů; Postup při současném zateplení a rozšíření podlahové plochy (ve smyslu zákona 406/2006 Sb., § 2, písm. p): Pokud vlastník rodinného a bytového domu v budově vedle jejího zateplení zároveň rozšiřuje podlahovou plochu ve smyslu zákona 406/2006 Sb, § 2, písm. p), vztahují se měrné roční potřeby tepla na vytápění a výše dotace k podlahové ploše následujícím způsobem: - hodnota měrné roční potřeby tepla na vytápění před realizací opatření se počítá na podlahovou plochu budovy původního stavu - hodnota měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci opatření se počítá na podlahovou plochu budovy předpokládaného nového stavu - výše dotace se určí na podlahovou plochu budovy předpokládaného nového stavu, nejvýše však na 1,5násobek podlahové plochy budovy původního stavu Pokud vlastník rodinného domu realizuje samostatnou přístavbu obsahující minimálně jednu samostatnou bytovou jednotku, může při dosažení pasivního standardu žádat o dotaci z oblasti podpory B. Pokud v tomto případě zároveň žádá dotaci na zateplení původní budovy, podlahová plocha přístavby, ani její potřeba tepla na vytápění se nezapočítává do výpočtů pro podporu z oblasti A. Zdroj: Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu Zelená úsporám

2.6 Podlahová plocha (Pokyn k Příloze č.I/1 k Směrnice MŽP 9/2009) Ze Směrnice: Podlahovou plochou se pro potřeby Programu rozumí celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p). Pozn.: Celková vnitřní podlahová plocha se rozumí od vnitřních stran obvodových stěn včetně plochy pod vnitřními stěnami a příčkami. Podlahová plocha prostorů, které procházejí přes více podlaží (např. schodiště), se započítává v každém podlaží.

Strana 7 - 22



Pokud se v objektu nacházejí prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení (komerční a jiné využití) a objekt splňuje podmínku, že více jak 50% plochy je určeno pro bydlení, nahlíží se na tyto prostory ve vztahu k podlahové ploše také jako na prostory pro bydlení. VÝKLAD Jedná se o vytápěnou plochu objektu přímo nebo nepřímo přes okolní místnosti a to bez „neobývaných“ prostorů. „Neobývanými“ prostory se rozumí zejm. garáže, dílny, sklady, prádelny, kočárkárny, sklepní kóje a další suterénní (příp. přízemní) neobývané místnosti, půdní prostory bez obytné vestavby, apod. Do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění se „neobývané“ prostory uvažují jako nevytápěný prostor a do podlahové plochy určené pro dotaci se nezahrnují. OSTATNÍ UJEDNÁNÍ: Jak uvažovat zkosené stropy v podkroví Podlahová plocha pro dotaci je uvažována v souladu s Vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. U místnosti se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než je 1 200 mm (viz. obr. 4). Tato místnost zároveň musí mít min. výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou této vymezené podlahové plochy. Ve výpočtu je podlahová plocha uvažována podle obálky vytápěné části budovy.

3 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení Příloha G (informativní) G.13 Vnější odvodňovací prvky se doporučuje umísťovat mimo půdorys objektu. Při návrhu se vychází ze zásad ČSN 73 6760 a ČSN 73 3610. G.20 Návrh dešťového odpadního potrubí závisí na velikostí odvodňované plochy, na tvaru odvodňovacích prvků, specifické vydatnosti deště v daném místě stavby a na součiniteli odtoku. Dimenzování dešťového odpadního potrubí se řídí ustanoveními ČSN 73 6760. Zdroj: ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení (1.1999)

ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí F.6 Klempířské konstrukce pro odvodnění střech F.6.2 Při návrhu klempířských konstrukcí pro odvodnění střech se zohlední především množství odváděných dešťových vod, klimatické poměry, zatížení sněhem, způsob odvodu

Strana 8 - 22



srážkových vod od objektu, riziko zanášení a zamrzání. Množství odváděných dešťových vod se stanoví podle příslušných technických norem 1). 1) ČSN EN 12056-3 Zdroj: ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (3.2008); Změna: Z1 (11.2008)

ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace 6.8.1 Výpočet odtoku desťových vod Pro určení odtoku desťových vod Qr v l/s z odvodňované plochy se používá rovnice: Qr = i . A. C kde i je intenzita deště, která se pro střehy a plochy ohrožující budovu zaplavením uvažujehodnotou i = 0,03 l/s.m2; pro ostatní plochy se intenzita deště uvažuje hodnotou podle ČSN 75 6101; A půdorysný průmět odvodňované plochy nebo účinná plocha střechy vypočtená podle 4.3.2 ČSN EN 12056-3:2001 v m2; C součinitel odtoku dešťových vod, bez rozměru, podle tabulky 9. Zdroj: ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003)

ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3 4 Výpočty odtoku dešťových vod 4.1 Odtok dešťových vod Hodnota odtoku dešťových vod, které nutno za stálých podmínek odvádět ze střechy, se počítá podle rovnice (1): Q=r.A.C (1) kde Q je odtok dešťových vod, v litrech za sekundu (l/s); r je intenzita deště, v litrech za sekundu na metr čtverečný (l/(s.m2)), pozn.: v ČR označována jako i; A účinná plocha střechy, v metrech čtverečných (m2); C součinitel odtoku, bez rozměru (C = 1,0 pokud národní a místní předpisy nebo zvyklosti nestanovují jinak). 4.3 Účiná plocha střechy A 4.3.1 Při výpočtu účinné plochy střechy se nezohledňuje vliv účinku větru, pokudnárodní a místní předpisy nebo zvyklosti nestanovují jinak. 4.3.2 Kde se nezohledňuje účinek větru, počítá se účinná plocha střechy podle rovnice (2): A = LR . BR (2) kde A je účinná plocha střechy, v metrech čtverečných (m2); LR délka okapu, v metrech (m);

Strana 9 - 22

Vypracoval


BR

půdorysný průmět střechy od (viz obrázek 1), v metrech (m).

střešního

Remeš, Hejný

žlabu

po

hřeben

střechy

4.3.3 Tam, kde se zohledňuje účinek větru, počítá se účinná plocha střechy v souladu s metodikou podle tabulky 3. 4.3.4 Tam, kde se účinek větru zohledňuje ve výpočtech dešťového odtoku a kde déšť je větrem hnán proti stěně a může odtékat na střechu či do střešního žabu, připočítává se 50 % plochy stěny k účinné ploše střechy.

Strana 10 - 22



Zdroj: ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003)

4 Pokryvná plocha § 42 Oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů zjednodušeným způsobem (2) Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m2, ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41. Zdroj: 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 Sb.)

5 Užitná plocha § 2 Vymezení některých pojmů pro účely této vyhlášky (1) Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu4) (dále jen "užitková plocha bytu"). 4)

§ 4 výnosu Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČR, Ministerstva financí SR a Státní banky československé č. 78/1991 Sb., o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu, (uveřejněného pod č. 3 ve Finančním zpravodaji č. 2-3/1991). Zdroj: 85/1997 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů

Strana 11 - 22



6 Zastavěná plocha Zastavěná plocha – plocha půdorysného řezu vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejích částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. U objektů nezakrytých nebo poloodkrytých je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí v rovině upraveného terénu. Zdroj: ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů (I. Názvosloví)

Zastavěná plocha v katastrální vyhlášce § 5 Budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla (1) Budovy a vodní díla se evidují a) v souboru popisných informací údaji o budově a vodním díle (§ 9 odst. 1), b) v souboru geodetických informací 1. průmětem vnějšího obvodu budovy, který odpovídá průniku vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislému průmětu vnějšího obvodu budovy na terén (dále jen "obvod budovy"); zobrazení budov v katastrální mapě se řídí ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek - Kreslení a značky, nebo 2. průmětem obvodu vodního díla podle zvláštního právního předpisu19). § 6 Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí (1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě. (2) Přesnost geometrického a polohového určení katastrálních území a nemovitostí vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů uvedených v bodu 13 přílohy, nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodu 15 přílohy. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

Strana 12 - 22



(3) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je určeno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence. § 77 Výpočetní práce (1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a z podrobných bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn a) ve stanovených prostorech souřadnicemi v S-JTSK, b) v ostatních prostorech souřadnicemi v S-JTSK, popřípadě pravoúhlými souřadnicemi v místním systému. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru. (2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí a) ze souřadnic S-JTSK lomových bodů s kódem kvality 3 nebo 4 a souřadnic lomových bodů, které jsou vloženými body na přímých hranicích, bez ohledu na jejich kód kvality; způsob určení výměry se označí kódem 2, b) jiným číselným způsobem, tj. z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označí kódem 1, c) ze souřadnic lomových bodů, z nichž nejméně jeden lomový bod, který není vloženým bodem na přímé hranici, má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označí kódem 0, nebo d) graficky 1. planimetrováním, 2. výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo 3. výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné deformaci mapového listu; způsob určení výměry se označí kódem 0. Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí. (3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Oddělovanou část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové parcely měla být menší než 0,50 m2. Vzniklý díl se v geometrickém plánu označí písmenem malé abecedy a jeho výměra se uvede v m2 na dvě desetinná místa. (4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy.

Strana 13 - 22



(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

Příloha: Technické podrobnosti pro správu katastru 13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů 13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6. 13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md. 13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem = √2 × . 13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi. 13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md. 13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

= ×

, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako odmocnina 2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

Strana 14 - 22



13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy. Kód kvality 3 4 5

Základní střední souřadnicová chyba mxy 0,14 m 0,26 m 0,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. 14. Zásady a kritéria určení výměr 14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní výměry v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2. 14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2,

Strana 15 - 22



b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než 1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha, 2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha, c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní, d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu. 14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru. 14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6. 14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou. 14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2, b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7, c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné, d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu. 14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2. Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se 1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává, 2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

Strana 16 - 22



b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu. 14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 písm. d). 14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely) 3 4

Mezní odchylka v m2

5

1,2 . √ + 12

6 7 8

2 0,4 . √ + 4 0,3 . √ + 3 0,8 . √ + 8

2,0 . √ + 20

P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

Strana 17 - 22



14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm. d)] se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6. 14.11 Hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce

= ∙ + − 1, kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n2 je počet nových parcel a dílů ve skupině, b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více dílů, vypočtená hodnota se nenásobí. 14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr podle bodu 14.9 nepoužijí. Zdroj: 26/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. února 2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška); Změna: 164/2009 Sb.

Strana 18 - 22



7 Přesah stavby na sousední pozemek § 23 Obecné požadavky na umisťování staveb (2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. § 25 Vzájemné odstupy staveb (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. § 26 Výjimky Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 písm. a), § 24a odst. 3 písm. a), § 25 odst. 2 až 7. Zdroj: 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území; (Změna: 269/2009 Sb.; Změna: 22/2010 Sb.)

8 Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí 3/2008 Sb. oceňovací vyhláška – Příloha 1 Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. 1. Délky • Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za

správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11. • Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny. • Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry. 2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

Strana 19 - 22



• Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty

vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. • Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. • Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. 3. Měření podlaží • Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m. • Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé

výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití. • Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží. • Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím. 3.1. Výšky podlaží • Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a

rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení. • V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. • Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních. • Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží. 3.2. Zastavěná plocha podlaží

Strana 20 - 22



• Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního

líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. • Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. • Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha • (1) Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů

stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U poloodkrytých případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu. • Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová

plocha: a) arkýřů a lodžií, b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m2 a jsou alespoň 2 m vysoké, c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8, d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích. • Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha

prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem: a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17, b) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.

Strana 21 - 22



• V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo

nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor. • Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků. Zdroj: 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 Sb.) – Příloha 1

Strana 22 - 22

Obsah. Plochy ve stavebnictví

Recommend Documents