Obsah OBSAH ....................................................................................................................................... 5 ÚVOD ......................................................................................................................................... 7 2. FINANČNÍ ANALÝZA ........................................................................................................ 8 2.1 Metody finanční analýzy ..................................................................................................... 8 2.1.1 Metoda absolutní ............................................................................................................ 9 Horizontální analýza ............................................................................................................ 9 2.1.2 Metoda relativní.............................................................................................................. 9 Likvidita ............................................................................................................................ 10 Solventnost ........................................................................................................................ 12 Rentabilita.......................................................................................................................... 13 Index finanční páky ........................................................................................................... 14 2.1.3 Bankrotní modely ......................................................................................................... 15 Altmanův koeficient finančního zdraví ............................................................................. 15 2.2 Zdroje finanční analýzy .................................................................................................... 17 2.2.1 Rozvaha ........................................................................................................................ 17 Aktiva celkem .................................................................................................................... 17 Pasiva celkem .................................................................................................................... 19 2.2.2 Výkaz zisku a ztrát ....................................................................................................... 19 3.1 Charakteristika firmy ....................................................................................................... 20 3.2 Základní analýza ............................................................................................................... 21 3.2.1 Analýza SWOT ............................................................................................................ 21 Analýza vnitřního prostředí ............................................................................................... 22 Analýza vnějšího prostředí ................................................................................................ 22 3.2.2 Aplikace analýzy SWOT .............................................................................................. 24 Slabé stránky ..................................................................................................................... 24 Silné stránky ...................................................................................................................... 24 Příležitosti .......................................................................................................................... 25 Rizika ................................................................................................................................. 26
5
3.3 Analýza účetních výkazů .................................................................................................. 27 3.3.1 Horizontální analýza rozvahy ....................................................................................... 28 Horizontální analýza aktiv ................................................................................................. 28 Horizontální analýza pasiv ................................................................................................ 29 3.3.2 Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát ................................................................... 31 3.4 Analýza vybraných poměrových ukazatelů .................................................................... 33 3.4.1 Likvidita ....................................................................................................................... 33 Peněžní likvidita ................................................................................................................ 34 Pohotová likvidita .............................................................................................................. 35 Běžná likvidita ................................................................................................................... 36 3.4.2 Solventnost ................................................................................................................... 37 3.4.3 Rentabilita..................................................................................................................... 39 3.4.4 Index finanční páky ...................................................................................................... 42 3.4.4 Altmanův index finančního zdraví ............................................................................... 43 4. VÝSLEDKY ......................................................................................................................... 45 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................................. 46 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................... 48 7. SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 49 8. SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................... 50 9. PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 51
6
Úvod Hlavním tématem je finanční analýza firmy mého otce. V současné době pracuji ve firmě jako výpomoc v roli obchodního zástupce. Nejen, že mám přehled o její organizační struktuře a fungování firmy, ale zajímalo mě také, jak si firma vede z finančního hlediska a jak splňuje normy ukazatelů finanční analýzy, které jsem měl možnost poznat pouze ze strany teoretické. Důkazem čelení konkurenci, je nejen to, že firma působí na trhu přes 17 let. Hlavním úkolem je provést hlubokou analýzu finanční situace firmy. Použít k tomu moderní nástroje finanční analýzy s cílem komplexně zlepšit postavení na náročném trhu. Finanční analýza poskytuje velkou škálu velmi důležitých informací, ať už pro podnik, či jeho investory. Pomáhá nalézt slabá místa a za pomoci rozboru je eliminovat, či úplně odstranit a v následujících letech takto zapeklitým situacím předcházet. Cílem podniku je nejen vytvářet zisk, ale také dlouhodobě ekonomicky prosperovat trhu a být konkurenceschopný. Velká část podniků při založení firmy nedosahuje zisku a to i v periodě několika let od jejího založení. Pro tyto situace se tvoří Podnikatelský záměr, ve kterém je evidován přehled všech příjmů a výdajů prvních let hospodaření. Cílem podniku je z počátečních ztrát a dluhů vytvořit dlouhodobě prosperující a ziskovou firmu. Jedním z kontrol, zda si firma obstává na trhu a z finančního hlediska se její činnost neoddaluje od původně plánovaných hodnot je Finanční analýza. Cíle
práce
dosahuji
použitím
jednorozměrové
i
vícerozměrové
analýzy.
V jednorozměrové analýze jsou použity klasické charakteristiky likvidy, solventnosti a rentability, ve vícerozměrové pak Altmanův koeficient finančního zdraví firmy a index finanční páky. Další rozbory tvoří SWOT analýza, která analyzuje nejen silné a slabé stránky, ale i příležitosti a ohrožení. V práci se snažím rozebrat finanční situaci firmy za pomocí různých ukazatelů a najít slabá a silná místa. Rozborem se do budoucna mohou slabá místa a rizika eliminovat a silná místa maximálně využít pro budoucí strategii společnosti.
7
2. Finanční analýza Finanční analýza vyjadřuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Představuje ohodnocení minulosti, přítomnosti a doporučená řešení pro budoucí hospodaření. Jejím cílem je rozebrat finanční zdraví podniku, najít silné a slabé stránky. Stránky slabé eliminovat či nejlépe úplně odstranit a silných stránek plně využít k ještě většímu zdraví. Tento proces umožňuje podniku nejen vykazovat zisk, ale především být konkurenčně schopný a neustále se rozvíjet. Ve finanční analýze se tedy nejedná pouze o jevy uplynulých období, ale také o prognózu hospodaření let budoucích. Tyto prognózy vytváří pomocí poměřování jednotlivých údajů mezi sebou, čímž rozšiřuje jejich vypovídací schopnost majetkových a finančních poměrů podniku a na jejích základech lze přijmout různá opatření a využití pro různá budoucí hospodaření.
2.1 Metody finanční analýzy Finanční analýza zahrnuje metody zpracování jednotlivých zdrojů. Podle těchto metod dělíme finanční analýzu na Metodu Metody finanční analýzy
Absolutní
Relativní
Stavové
8
Tokové
2.1.1 Metoda absolutní Vychází z přímo zjištěných údajů z účetních výkazů. Údaje používané v této metodě nemají vztah k jinému jevu. Těmto údajům říkáme Absolutní ukazatele, z nichž je pojmenována také tato metoda. Absolutní ukazatele dále můžeme dělit podle závislosti ukazatele na čase. Stavové uvádějí údaje o stavu k určitému datu, zatímco tokové vyjadřují hodnotu za stanovené časové období. Mezi metody absolutních ukazatelů patří i Horizontální analýza, která se často aplikuje na účetní výkazy.
Horizontální analýza Horizontální analýza je metoda práce s účetními výkazy, ve kterých je na každém významném řádku uveden údaj za běžný rok, rok minulý a další uplynulá období. Touto analýzou se zobrazí pohyb peněžních a finančních prostředků. Identifikuje klíčové okamžiky ve vývoji finanční situace na pozadí události v hospodářském prostředí a v životě podniku. Čím větší je použita časová osa, tím lepší vypovídací schopnost podniku analýza poskytuje.
2.1.2 Metoda relativní Využívá poměřování údajů čerpajících z účetních výkazů. Tyto údaje vypovídají o vztahu dvou různých jevů a jejich číselná hodnota vyjadřuje hodnotu prvního jevu připadající na měrnou jednotku jevu druhého.
9
Likvidita Likvidita je obvykle chápána jako schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, které je možné použít k úhradě závazků. Likvidita je míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Spočívá v pravděpodobnosti, že platební neschopnost během nastávajícího roku nenastane.1 Tento ukazatel tvoří jednu ze základních podmínek existence podniku. Plně likvidní může být podnik pouze za předpokladu, že vlastní dostatečnou výši peněžních prostředků, kterými dokáže pokrýt své krátkodobé závazky. Rovnice likvidity ukazuje v čitateli, čím je schopen podnik platit a ve jmenovateli je zahrnuto co má aktivy uhradit. Likvidnost vyjadřuje schopnost přeměnit majetek podniku rychle a bez větších ztrát v peněžní prostředky Podle likvidnosti tak dělíme oběžný majetek na tři stupně: 1. stupeň likvidity – finanční majetek v peněžní formě nebo majetek s možností přeměny do peněz. Tvoří jistotu, jakou může firma nabídnout při splácení závazků. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 0,2. Peněžní likvidita (okamžitá) – (Cash ratio) finanční majetek Peněžní likvidita = krátkodobá pasiva 2. stupeň likvidity – tvoří krátkodobé pohledávky s brzkou dobou splatnosti. Pokud podnik potřebuje peníze co nejdříve, může je nabídnout k odprodeji, faktoringu či eskontu. Nevýhodu tvoří ztráta její plné hodnoty.
1
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. 182 s. ISBN 978-80-245-1108-5 str. 61
10
Faktoring je odkup nebo převod krátkodobých pohledávek. Eskont je smlouva o budoucím prodeji pohledávky, zpravidla směnky. Kupec sráží ze směnečné částky úrok (diskont) za dobu od eskontu až po splatnost dané směnky. Vyjadřuje, do jaké míry likvidní aktiva pokrývají nezaplacené dluhy. Podniky dosahující hodnoty tohoto ukazatele v rozmezí 0,5 a 1,0 nebo vyšší, se stávají likvidní. Pohotová likvidita – (Quick ratio) krátkodobá aktiva - zásoby Pohotová likvidita = krátkodobá pasiva 3. Stupeň likvidity – zásoby, které se s větší obtíží a značnou ztrátou proměňují v peněžní prostředky. Tyto zásoby převážně tvoří hotové výrobky, zboží a materiál. Obsahuje volně dostupný kapitál v likvidní formě. Smyslem tohoto ukazatele je ukázat, jak hodně je podnik likvidní při přeměně celého jejího oběžného majetku na hotovost. Minimální doporučená hodnota likvidity je 1,1, ale pro dostatečnou likviditu by měla být hodnota vyšší, jak dva. Běžná likvidita – (Current ratio) zásoby + krátkodobé pohledávky + finanční majetek Běžná likvidita = krátkodobá pasiva Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají dluhy podniku. Respektive vyjadřuje kolika Kč je kryta jedna koruna hodnoty krátkodobých dluhů.
11
Solventnost Představuje bezprostřední platební schopnost podniku, tj. schopnost hradit v určitém termínu, v daném objemu, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny své splatné závazky. 2 Vyjadřuje pravděpodobnost čelení podniku v čas a v plné výši uhrazení dluhů, aniž by se muselo sáhnout na majetek. Vlastní zdroje - Vyjadřuje množství vlastního kapitálu z celkového kapitálu podniku, neboli jakou část celkového kapitálu tvoří vlastní zdroje. Výsledek by neměl být vyšší, jak 35%. vlastní kapitál Vlastní zdroje = celkový kapitál Zadluženost - Vyjadřuje jaká část celkového kapitálu pochází z cizího kapitálu. Výsledek by neměl být vyšší jak 65%. cizí kapitál Zadluženost = celkový kapitál
2
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. 182 s. ISBN 978-80-245-1108-5 str. 62
12
Rentabilita Rentabilita vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Vzhledem k omezenosti finančních prostředků je takový propočet nutný v převážné většině dlouhodobých rozhodnutí, jejichž výsledky se – na rozdíl od krátkodobých – projeví v průběhu více let.3 Představuje výnosnost kapitálu a odpovídá na otázku, jestli je firma zisková. Nejdůležitějším ukazatelem je ukazatel míry zisku. K měření rentability v praxi využíváme tyto druhy ukazatelů rentability: Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return of Assets) hrubý zisk Rentabilita celkového kapitálu = celková aktiva Tento ukazatel nám vyjadřuje, jak podnik efektivně hospodaří s celkovým kapitálem. Podnik umí efektivně využívat cizí zdroje, jestli-že je rentabilita vlastního kapitálu nižší, než rentabilita celkového kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) hrubý zisk Rentabilita vlastního kapitálu = vlastní kapitál
3
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. 182 s. ISBN 978-80-245-1108-5 str. 29
13
Rentabilita cizího kapitálu hrubý zisk Rentabilita cizího kapitálu = cizí kapitál Rentabilita tržeb (Return on Sales – ROS) hrubý zisk Rentabilita tržeb = tržby Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Respektive se jedná o schopnost podniku vyprodukovat určitou hodnotu výnosů na 1Kč tržeb.
Index finanční páky Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší, než rentabilita kapitálu celkového. Pokud při rozboru toto tvrzení neplatí, není použití cizích zdrojů pro majitele podniku efektivní, přestože má podnikatel zájem na tom, aby použitím cizích zdrojů dosáhl vyšší rentability kapitálu vlastního. Zda je poměr rentabilit kapitálů dle norem, lze zjistit na základě ukazatele Index finanční páky, jehož výsledná hodnota by měla být větší, než jedna.4, rentabilita vlastního kapitálu Index finanční páky = rentabilita celkového kapitálu
4
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. 182 s. ISBN 978-80-245-1108-5 str. 46
14
2.1.3 Bankrotní modely Tyto modely pracují se soustavami několika poměrových ukazatelů, jimž přiřazují určité hodnoty, na jejichž základě se vyhodnocuje finanční situace firmy. Na základě výsledků lze pak posoudit finanční situaci podniku, který se může dostat do tří tzv. zón.
Altmanův koeficient finančního zdraví Altmanův koeficient finančního zdraví – známý také pod názvem Altmanovo Z-skóre je soustava několika poměrových ukazatelů, jimiž jsou přiřazeny váhy, a jejichž vážený součet dává skóre, podle kterého se usuzuje, zda je podnik náchylný k finanční tísni a úpadku, nebo je bankrot velice nepravděpodobný, respektive se skóre nachází v šedé zóně, tj. v intervalu, kde nelze jednoznačně rozhodnout o pravděpodobnosti bankrotu. Každý ukazatel má svůj význam s návazností jednoho na druhý. Tato metoda se snaží komplexně zhodnotit finanční situaci firmy. Analýza pracuje s aktivy, kapitálem a tržbami. Rovnice Altmanova koeficientu: Zs = 1,2 ∙ X1 + 1,4 ∙ X2 + 3,3 ∙ X3 + 0,6 ∙ X4 + 1,0 ∙ X5 Kde: krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva X1 =
aktiva celkem čistý kapitál
X2 =
aktiva celkem hrubý zisk
X3 =
pasiva celkem 15
vlastní kapitál X4 =
cizí kapitál tržby
X1 =
pasiva celkem
Hodnoty k porovnání podle Altmana: Z > 3 – finanční situace podniku je stabilní, v budoucnu se neočekávají finanční těžkosti; Z je v rozmezí 1,81 až 2,99 – jde o výsledky vypovídající finanční stav podniku, který v budoucnu s velkou pravděpodobností vyústí do bankrotu. Hodnoty v tomto rozmezí vyjadřují nevyhraněnou finanční situaci. Z < 1,8 – finanční situace podniku označená bankrotem. Altmanův model vznikl v roce 1968 a používá se do dnes, přestože je často zpochybňován v některých českých publikacích. Důvodem pochybností je vznik v určité zemi v určitém období a jeho použití je nevhodné pro české podmínky, protože jsou zde odlišné tržní podmínky a to tvoří výsledky nepřenosnými v prostoru a čase. Tyto nedostatky se podařilo odstranit Ince a Ivanovi Neumaierovi, kteří přišly v roce 1995 s bankrotním modelem IN95, který je obdobou Altmanova Z-skóre s vyšší vypovídací schopností pro podmínky ČR.
16
2.2 Zdroje finanční analýzy Pro finanční analýzu je potřeba čerpat velké množství dat z různých informačních zdrojů. Data se čerpají hlavně z účetních výkazů, které tvoří Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát. Z těchto zdrojů je nutno tvořit informace, které slouží k posouzení finančního zdraví podniku a připravuje podklady pro potřebná rozhodnutí vedoucí k zlepšení finanční situace. Tato rozhodnutí musí být založena na zkušenostech, které nelze získat bez analýzy dat.5
2.2.1 Rozvaha Uvádí jednotlivé složky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku a jeho krytí k určitému datu, většinou k poslednímu datu účetního období vyjádřené v penězích
Aktiva celkem Dlouhodobý nehmotný majetek – obsahuje zejména nehmotné výsledky vývoje, patenty, licence, software, TV- spoty a ocenitelná práva. Kromě životnosti delší než jeden rok je limitován i pořizovací cenou vyšší než 60 tis. Kč.6 Dlouhodobý hmotný majetek – tvoří budovy, stavby, pozemky, dopravní prostředky, samostatné movité věci, umělecká díla, jichž pořizovací cena je vyšší než 40 tisíc Kč a doba použitelnosti delší, než jeden rok. Ve finanční analýze se používá netto (zůstatková) hodnota dlouhodobého hmotného majetku, tj. brutto hodnota snížená o opravné položky tzv. oprávky.
5
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007 ISBN 978-80-86929-26-2 str. 33 6
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007 ISBN 978-80-86929-26-2 str. 36
17
Dlouhodobý finanční majetek – představuje specifickou formu dlouhodobého investování volných peněžních prostředků. Podílí se na tvorbě finančních výnosů. Patří sem i ostatní dlouhodobý finanční majetek sloužící k akumulaci dočasně volných finančních prostředků pro překonání svízelné finanční situace.7 Oběžná aktiva – obsahují zásoby (materiál, výrobky, zboží, nedokončená výroba), dlouhodobé a krátkodobé pohledávky (hlavně pohledávky z obchodních vztahů), a krátkodobý finanční majetek (peníze a účty v bankách). Zásoby – tvoří velmi významnou část oběžných aktiv. Lze je charakterizovat jako zboží jednorázové spotřeby. Tvoří ji suroviny, materiál, polotovary vlastní výroby, výrobky a nedokončená výroba. Pohledávky – pohledávkou se rozumí právo věřitele žádat určité plnění na dlužníkovi. Při bezprostřední přímé úhradě pohledávka nevzniká. Je jedním z druhů majetku, a proto je s ní možné nakládat obdobně jako s ostatním majetkem. Zahrnují různé typy, které dělíme podle doby splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé. Dále na pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům a sdružením, pohledávky v podnicích s rozhodujícím podstatným vlivem. V neposlední řadě je lze také dělit podle hlediska splatnosti: do splatnosti a po splatnosti nebo se rozlišují pohledávky překračující splatnost např. o 180 dnů více. 8 Finanční majetek – zahrnuje peníze v hotovosti, účty v bankách a krátkodobý finanční majetek tvořený krátkodobými cennými papíry. Časové rozlišení v aktivech – se týká nákladů příštích období, (např. předem placené nájemné, předplatné), a příjmů příštích období (např. provedené nevyfakturované práce ). 7
Pevný, Petr. Absolventská práce – Finanční analýza firmy VP Centrum elektronika – Václav Pevný Litoměřice 2008 str. 10 8
GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007 ISBN 978-80-86929-26-2 str. 38
18
Pasiva celkem Vlastní kapitál – tvoří vložený kapitál při zakládání podniku nebo kapitál, který si podnik vytvořil během svého hospodaření Cizí zdroje jsou tvořeny rezervami, dluhy s dlouhodobými závazky, krátkodobými závazky, časové rozlišení v pasivech, dlouhodobá a krátkodobá pasiva Časové rozlišení v pasivech - výdaje a výnosy příštích období, dohadné účty pasivní
2.2.2 Výkaz zisku a ztrát Někdy zkráceně Výsledovka ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za sledované a minulé období. Výkaz zisku a ztrát je podle zákona o účetnictví povinnou součástí účetní uzávěrky. Forma Výkazu zisku a ztrát je v ČR upravena, používá se buď ve zkrácené, nebo plné verzi. Zájemce z ní získá základní přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, nákladů v základním členění (materiálové, mzdové, odpisy…) a výši zisku. Výkaz zisku a ztrát konkretizuje, které náklady a výnosy za jednotlivé činnosti se podílely na tvorbě výsledků hospodaření běžného období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Slouží k posouzení schopnosti podniku a zhodnocuje vložený kapitál. Přestože se rozvaha považuje za páteř účetnictví, z účetních výkazů publikovaných ve výroční zprávě je větší významnost přisuzována rozvaze podniku, která sice může v hodnotovém vyjádření komplexně zobrazit kvalitu práce podniku za příslušné období, není však vždy spolehlivým ukazatelem úspěchu podniku a spolehlivou mírou úrovně jeho řízení.9 Vypovídací schopnost u Výkazu zisku a ztrát je nižší, protože se jedná o tokovou veličinu. 9
Pevný, Petr. Absolventská práce – Finanční analýza firmy VP Centrum elektronika – Václav Pevný Litoměřice 2008 str. 12
19
3.1 Charakteristika firmy Firma vznikla v roce 1990 v podobě velkoobchodu v Teplicích, odkud dále expandovala do dalších severočeských měst, až se usadila v Litoměřicích. V roce 1994 byla založena pobočka v Litoměřicích a došlo k následnému zavření velkoobchodu. Od této doby nabrala firma podobu, jakou je známa nyní. Společnost se zabývá prodejem spotřební elektroniky, drobných součástek a příslušenstvím pro AUDIO a VIDEO techniku. Předmět podnikání této firmy je Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /vyjma živností uvedených v příloze. 2-3 zák. č.455/91 Sb./ V současné době firma působí jako prodejce elektronických součástek, auto-hifi příslušenství, kabelů a konektorů. Novým směrem působnosti se stal prodej nových výrobků, který nyní tvoří velmi vysoký podíl tržeb firmy. Firma se nyní specializuje i na úsporné světlené zdroje a LED technologii. Pro prodej a prosazení svých výrobků na trhu nově využívá dva internetové obchody, které ačkoliv jsou oproti jiným obchodům velmi mladé, jsou schopni svou nabídkou konkurovat i větším internetovým obchodům. V tomto směru se firma snaží prosadit své produkty nejen v České republice, ale nabízí také možnost zasílat své produkty do zahraničí – konkrétně na Slovensko. Každým dnem dochází k rozšíření nabídky produktů a zkvalitňování poskytovaných služeb. Organizační strukturu podniku tvoří majitel, který řídí celý chod firmy a prodavačka, starající se o nabídku produktů zákazníkům v kamenné pobočce a občasná výpomoc členů rodiny.
20
3.2 Základní analýza 3.2.1 Analýza SWOT Analýza SWOT představuje analýzu vnitřního a vnějšího prostředí podniku. Účelem je posoudit vnitřní předpoklady a vnější příležitosti vymezené vlastnostmi trhu. Zkratka SWOT je tvořena čtyřmi slovy: Strengths - Silné stránky Weaknesses – Slabé stránky Opportunities – Příležitosti Threats – Ohrožení
21
Analýza vnitřního prostředí Obsahuje analýzu vnitropodnikových faktorů, které souvisejí s hospodářskou činností firmy a dají se ovlivnit. Jde především o personální situaci, finanční postavení, úroveň technologií, skladovací kapacita. Analýzou poznáváme silné a slabé stránky firmy a způsoby jejich ovlivňování. (Tvoří část analýzy SWOT - SW.)
SW ANALÝZA (Strengths and Weaknesses analysis) Touto analýzou dochází k hodnocení vlivu vnějších činitelů, prováděné se záměrem stanovit cíle organizace. Výsledky ovlivňují zásadním způsobem další rozhodovací procesy spojené s řízením marketingové činnosti – stanovení cílů, rozmístění zdrojů a každodenní činnost podniku. Při této analýze jsou nejvíce důležité tyto ukazatelé:
finance,
výzkum a vývoj,
výroba,
lidské zdroje,
image firmy.
Analýza vnějšího prostředí Ovlivňuje faktory působící vně firmy a ovlivňující její činnost málo kontrolovatelným způsobem. Jde především o ekonomické, klimatické, kulturní, politickoprávní,
přírodní,
technologické.
Analýzu
vnějšího
prostředí
můžeme
dělit
na
Makroprostředí a Analýzu trhu: Makroprostředí - Vlastnostmi makroprostředí a jeho vývojových tendencí, vyvozujeme rizika a příležitosti, které z makroprostředí pro firmu plynou. Základní metodou této analýzy je část analýzy SWOT - analýza OT
Od 6.
OT ANALÝZA (Opportunities and Threats analysis) Analýza příležitostí a ohrožení dalšího rozvoje firmy umožňuje rozlišit atraktivní příležitosti, které skrývá trh a které mohou podniku přinést výhody nad ostatními účastníky ekonomické soutěže. Současně také nutí k zamyšlení nad problémy, kterým bude firma čelit v budoucnosti. Zdrojem informací pro analýzu makroprostředí mohou být především sekundární informace získané výzkumem „od stolu“ (statistiky, studie, zprávy, rešerše) Z tohoto hlediska firmu zajímá kupní síla, která závisí na skutečných příjmech spotřebitelů, úrovni cen, výši úspor a výše úvěrů, které byly spotřebitelům poskytnuty. Tyto věci mohou být ovlivnitelné několika vlivy:
Demografické vlivy – zabývající se složením obyvatelstva a charakteristikou jeho počtu, hustoty, osídlení, věku, pohlaví, rasy, zaměstnáním a ostatních statistických údajů. Demografické prostředí má pro marketing velký význam, protože se týká lidí, kteří tvoří trhy.
Ekonomické prostředí zahrnuje vlastnosti, které ovlivňují kupní sílu spotřebitele a strukturu jeho výdajů. Kupní síla závisí na běžných příjmech, daních, cenách, úsporách a úvěrech.
Konkurence má velmi velký vliv na systém a firma musí vědět o svých konkurentech. Další vědomosti by měly tvořit informace o strategii a cílu a v neposlední řadě jejich přednosti a slabiny.
Sociální a kulturní vlivy působí na prostředí, ve kterém lidé vyrůstají a formuje jejich základní přesvědčení, hodnoty a normy.
Politické a právní vlivy zahrnují zákony. Vláda vytváří kontrolní instituce a úřady, které zabezpečují provádění zákonů.
Technologické vlivy mění konkurenční prostředí, trhy. Přichází na trh s novými výrobky, nebo vznikají nové průmyslové odvětví.
Analýza trhu je činnost týkající se vývoje oboru, v němž firma podniká a na němž firma vyvíjí svou činnost (cílového segmentu). Jedná se především o analýzu tržních subjektů, zákazníků, zprostředkovatelů, ovlivňovatelů (cílovou skupinu), konkurence, dodavatelů, orgánů státní a veřejné správy, se kterými firma přímo komunikuje a veřejnosti, podle které se bezprostředně vytváří image firmy. Od 6.
Ovlivňovatelé se dají členit na:
zprostředkovatelé a distributoři,
dodavatelé,
trh,
zákazníci,
konkurence.
3.2.2 Aplikace analýzy SWOT Slabé stránky nevhodné umístění pobočky firmy vysoké náklady na prodej zboží vysoké náklady na provoz firmy výnosy jsou tvořeny z velkého množství malých zakázek příliš častá obměna sortimentu zviditelnění dodavatelů vyšší reklamou Slabé stránky by se měli komplexně řešit. Při konkrétní aplikaci bych firmě doporučil poohlédnout se po novém prodejním místě ve stejné ulici nebo na hlavní třídě města nebo si pronajmout výlohu viditelnou na hlavní třídě. Novým prostorem s levnějším nájmem by se minimalizovaly náklady. K vyšší minimalizaci by se dalo přistoupit upuštěním prodejny na hlavní třídě a soustředění se více na internetový prodej, kde jsou náklady na provoz podstatně nižší. Malé zakázky by bylo třeba vyplnit zakázkami většího charakteru k finanční stabilitě firmy. Obměna sortimentu je dána některými dodavateli, kteří často obměňují portfolio svých výrobků a aktualizace je pro firmu časově náročná.
Silné stránky nezávislost na jednom dodavateli Od 6.
přehled o konkurenci know-how v oblasti internetu (místa umístění reklam a zboží) široké spektrum služeb (opravy elektroniky) přizpůsobení služeb a produktů poptávce vysoké nasazení vyhovět přáním zákazníků pozice na první stránce ve vyhledávači www.seznam.cz flexibilita sortimentu Silné stránky tvoří stabilitu firmy. Velkým plusem pro firmu je nezávislost na jednom dodavateli, což v případě selhání nepřímo ovlivní chod firmy. Internet je trh s velkou kapacitou výrobků a služeb. Není tedy výjimkou výskyt konkurence. Spolu s internetem firma působí také v poskytování oprav elektroniky, které jsou nezbytnou součástí služeb a v případě reklamace minimalizují tyto služby náklady na její vyřízení. Velmi dobrou taktikou bylo investování do pozice umístění ve vyhledávacích serverech, kde díky své pozici na prvních stránkách firma dosahuje vysoké návštěvnosti a to ji přivádí spousty zákazníků. Součástí systému jsou statistiky a hodnotící systémy návštěvnosti a prodejnosti výrobků, pomocí kterých lze odhalit poklesy či nárůsty prodeje.
Příležitosti možnost rychlého využití nabídek z důvodů výběru u více dodavatelů internet poskytuje inzertní servery pro velké zakázky identifikace tržních míst a zaplnění je svými produkty zvýšení prodeje kabelů z důvodu nástupu digitálního vysílání zvýšení prodeje úsporných žárovek z důvodu navýšení cen elektrické energie Vzhledem k přístupu velkému množství výrobků má firma možnost pokrýt velký podíl trhu. Pro získání velkých zakázek je možné se registrovat za, vzhledem k možnostem výnosu, zanedbatelné částky. Doba, kdy lidé obměňují staré systémy analogového vysílání za nové, stále trvá a firma by malou reklamou do místních nebo inzertních novin mohla využít služeb nastavování a prodejem televizní techniky. Současně také na zákazníky působí reklamní kampaň na úsporu elektrické energie. Vzhledem k tomu, že část sortimentu firmy tvoří i žárovky, bylo by dobré se na období posledních a prvních měsíců roku plně soustředit na prodej tohoto sortimentu.
Od 6.
Rizika vysoká závislost na elektrické energii nevyzvednutí objednávky zákazníkem narůstají firmě náklady výpadky systémů prostory pro rozšiřující se sortiment mohou být nedostačující v případě příležitosti velké zakázky, zastavení peněz nezaplacením nemožnost vyhovění zákazníkovi z důvodu nedodání požadovaného množství zboží od dodavatele vstup konkurence na trh se stejným zbožím za nižší ceny jednodušší přístup koncových zákazníků k firemním dodavatelům Všechny systémy počínající stroji na opravu, přes počítačovou techniku firmy, jsou závislé na dodávce elektrické energie. V případě výpadku se firma může jevit jako uzavřená. Eliminací tohoto rizika může být tvorba záložních systému elektrické energie. Pro pokrytí poptávky po velkém množství zboží a pro lepší odbyt z důvodu držení zboží skladem, je potřeba rozšířit skladové prostory. Nejlepším východiskem by bylo pronajmutí nevyužitých garáží naproti prodejně. Zamezení rizika nezaplacení velkých zakázek lze vyřešit platbou předem nebo zálohovou fakturou. Bohužel vstupu konkurence na trh s nižšími cenami nelze zamezit, ale je možné jim konkurovat, ovšem s nižšími zisky. Totéž se týká možnosti jednoduchého vyhledání dodavatele firmy koncovým zákazníkem. Investicí dodavatelské firmy do reklamy pro zviditelnění v internetových vyhledávačích může dodavateli přinést nové zákazníky, o které tato firma naopak může přijít. V tomto případě je potřeba neustále monitorovat konkurenci a prodejnost některých svých hlavních výrobků.
Od 6.
3.3 Analýza účetních výkazů Analýza účetních výkazů vychází z analýzy poměrovými ukazateli. Především Výkaz zisku a ztrát plní funkci zdroje dat pro finanční analýzu. Analyzovat můžeme jak aktiva, tak pasiva, kde aktiva jsou tvořena oběžnými aktivy a dlouhodobým majetkem. Pasiva jsou nositeli vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Pokud budeme porovnávat aktiva a pasiva, jejich celková hodnota se musí vždy shodovat. Nositelem přehledu výnosů a nákladů se stává Výkaz zisku a ztrát, ve kterém lze sledovat výsledky z provozní, mimořádné a finanční činnosti. Tyto účetní výkazy vykazují stav majetku firmy k 31. 12. každého roku Nesmíme opomenout, že rozvaha vyjadřuje stavové veličiny, což jsou veličiny vztahující se k 31. 12. každého roku. Zatímco Výkaz zisku a ztrát patří mezi veličiny tokové, které vyjadřují zisk na majetek za celý rok. Tímto se vypovídací schopnost výsledku analýzy snižuje. Abychom mohli oba účetní výkazy porovnávat, slouží nám k tomu Horizontální analýza, která ukazuje jednotlivý vývoj v analyzovaných letech. Další věcí, na kterou bychom neměli zapomenout, je vývoj historických cen. Každé zboží, každý majetek i finanční prostředky firmy mění svou hodnotu, což se v účetních výkazech nikterak neprojevuje. Neposlední důležitou věcí je doba vzniku jednotlivých vzorců analýz. Některé analýzy vznikly na jiném, než na našem kontinentu, kde může být i jiná ekonomika. Doba, ve které vznikly, mohla být z ekonomického hlediska jiná a tak jejich vypovídací schopnost v dnešní době může být z tohoto důvodu také snížena.
Od 6.
3.3.1 Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýza aktiv Vývoj aktiv společnosti VP Centrum elektronika – Václav Pevný je ve sledovaném období zpočátku velmi kolísavý, avšak v posledních letech aktiva stoupají a to každoročním nárůstem zásob, což mělo za následek navýšení této účetní hodnoty až o necelých 50% ročně. Tabulka č. 1: Horizontální analýza vybraných aktiv období 2002 - 2007 %
03/ 02
04/ 03
05/ 04
06/ 05
07/ 06
CELKOVÁ AKTIVA
3
-3
2
21
10
Oběžná aktiva
5
-4
3
36
16
Zásoby
-1
-10
7
49
43
pohledávky
3
1
-1
186
-22
Finanční majetek
558
-48
81
-68
356
Hmotný majetek
0
0
0
0
0
Krátkodobé
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ Firma byla v roce 2002 poškozena povodní a její sklady v obci Křešice byly vytopeny až do výšky 2m a to se projevilo obrovským snížením stavu zásob. Touto škodnou událostí firma přišla o zásoby v hodnotě 2 mil. Kč. Až do roku 2005 se výkyvy jednotlivých hodnot nikterak neliší od let předešlých. Dle hodnot aktiv by se dalo spekulovat o odrazu ode dna.
Od 6.
Graf č. 1: Horizontální analýza vývoje aktiv
„Zdroj: tabulka č. 1“ Významný vzestup hodnot se začal projevovat až v roce 2006, kdy stoupla hodnota oběžných aktiv o celých 36% a to z důvodu navýšení skladových zásob až o 49%. Bohužel v tomto případě to také vypadá, že spolu s navýšením zásob došlo i k navýšení krátkodobých pohledávek a to až o 189%. Firma rozšiřovala svůj sortiment a investovala skoro všechen svůj získaný finanční majetek do nového sortimentu. Tento tah je vidět na konci účetního období, kde hodnota finančního majetku klesla o 68%. Rostoucí trend nadále pokračoval i v roce 2007, kdy stále docházelo k navyšování stavu zásob. Dalším krokem firmy byla přeměna části krátkodobých pohledávek do formy peněžních prostředků, které ve výsledku zlepšili i peněžní likviditu firmy. Firmě se podařilo tento rok o snížení pohledávek o 22% a ještě při tom dokázala vytvořit nárůst zásob o 43%. Finanční majetek dosahoval v tomto roce nejvyšší hodnoty za celé sledované období. Za povšimnutí stojí také Hmotný majetek, který se po celou dobu neměnil. Z tohoto výsledku je patrné i to, že vše, co firma vlastnila před několika lety vlastní i do současnosti a prostory a ostatní majetek, který používá je majetkem pouze pronajatým.
Horizontální analýza pasiv Od 6.
Je také samozřejmé, že s přirůstajícími hodnotami AKTIV musí stoupat i hodnota PASIV, protože z účetního hlediska je jasně dáno, že AKTIVA = PASIVA. Tabulka č. 2: Horizontální analýza vybraných pasiv období 2002 - 2007 %
03/ 02
04/ 03
05/ 04
06/ 05
07/ 06
CELKOVÁ PASIVA
3
-3
2
21
10
Vlastní kapitál
-92
222
-26
134
-107
Hospodaření let minulých
1481
-92
222
-26
134
Hospodařeni běžného období
-198
-120
-138
-478
-288
Cizí zdroje
-29
6
-3
34
-8
Krátkodobé závazky
-38
9
-4
99
-32
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ Pasiva spíše kolísají, než aby se zlepšovala. Přestože byly sklady firmy v roce 2002 zasaženy celorepublikovou povodní a firma tak přišla o velkou část svého majetku a zásob, rok 2003 začal, jako by firma použila dopingovou injekci. Cizí zdroje klesly o 29% a následným navýšením vlastního kapitálu o celých 92% došlo k vylepšením účetních hodnot. Změny ve zbytku sledovacího období jsou kolísavé a za celou dobu nedochází k významnému výkyvu hodnot ani jednoho z ukazatelů. V roce 2006 se ovšem hodnota cizích zdrojů vyšplhala zpět na starou kolej až do výše 5 028 tis. Kč a s ní došlo i k nárůstu celkových pasiv až o 21%. Příčinou všeho bylo navýšení krátkodobých závazků o 99% oproti letům minulým. Jak je možné vidět v grafu na hodnotách posledního roku, byl pro firmu z celého období tím nejlepším. Přestože celková pasiva firmy narostla na nejvyšší hodnotu sledovaného období, tak nárůst vlastního kapitálu byl v tomto roce tak velký, že se účetní hodnoty v tento rok, jako v jediný, dostala do plusových hodnot. Současně s nárůstem vlastního kapitálu také klesly cizí zdroje o 8%, jako důsledek splacení některých krátkodobých závazků.
Graf č. 2: Horizontální analýza vývoje pasiv
Od 6.
„Zdroj: tabulka č. 2“ Pokud by firma pokračovala stejným tempem, jako poslední rok sledovaného období, v budoucnu by na tom nemusela být tak špatně, jako nyní.
3.3.2 Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Rozvaha není jediný účetní výkaz, u kterého se dá provést Horizontální analýza. Dalším velmi důležitým účetním výkazem a zároveň součástí účetní uzávěrky tvoří Výkaz zisku a ztrát, někdy nazývaná také jako Výsledovka. Často sledovanými parametry Výsledovky jsou Tržby za prodej zboží a Hospodářský výsledek před zdaněním. Tabulka č. 3: Horizontální analýza vybraných ukazatelů Výkazu zisku a ztrát 03/ 02
04/ 03
05/ 04
06/ 05
07/ 06
Tržby za prodej zboží
-8,0
-15,2
-13,2
5,5
48,9
Náklady vynaložené na prodej zboží
-8,0
-15,2
-13,2
-27,5
78,3
Hospodářský výsledek před zdaněním
91,7
-121,7
-7,2
-133,9
157,2
%
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ Určitě za povšimnutí stojí celkový vývoj tržeb za prodej zboží. Od počátku sledovaného období se hodnota snižovala z 965 tis. Kč při ročním poklesu tržeb mezi Od 6.
jednotlivými lety ve výši kolem 10% a její stagnace přišla až v roce 2006, kdy naopak začala hodnota opět, sice nepatrně, ale stoupat. Důsledek vzrůstu může být postupný ústup konkurence v oboru působení. Zvyšování tržeb dochází i přesto, že v okolí působnosti podniku stále narůstají supermarkety a hypermarkety, které ačkoli prodávají spíše větší elektroniku, jako jsou domácí spotřebiče, mají zboží podobné firmě jako příslušenství. V posledním roce tvořily tržby největší hodnotu za celé sledované období. Firma investovala do tiskových reklam, které sice neměly až tak vysoký úspěch, který se očekával, ale firma se díky ní dostala do pozornosti více obyvatelům, což mohlo nést větší přínos firmě do budoucna. Graf č. 3: Horizontální analýza výsledovky
„Zdroj: tabulka č. 3“ V roce 2002 byla vykazována ztráta 1 719 tis. Kč, ale situace se podařila dostat během tří dalších let do nižších hodnot, přestože se firma až do roku 2006 nedostala do kladných hodnot. V roce 2006 došlo k opětovnému poklesu hospodářského výsledku a to až o 133%, což vedlo u Hospodářského výsledku ke ztrátě 795 tis. Kč. Rok 2007 přinesl nárůst Hospodářského výsledku o 157% na hodnotu 465 tis. Kč. Důsledek tohoto vzrůstu bylo využití internetu k rozšíření svého portfolia produktů a podílu na trhu. Nárůst byl způsoben dvěma vlivy:
Od 6.
První tvořil objevení vhodného a rychlého využití služeb katalogového vyhledávače Seznam.cz a Zboží.cz, kde se firmě v posledním čtvrtletí roku podařilo získat velké množství zakázek. Druhým vlivem bylo navázání spolupráce se zahraničním dodavatelem elektro příslušenství a součástek. Tato firma byla přímým prodejcem velkého množství výrobců, čímž se jí podařilo dostat na trh zboží ještě za nižší cenu, než v té době nabízela konkurence na českém trhu. Této nabídky firma využila k dosažení vyššího výnosu. Výsledkem těchto dvou vlivů byl nárůst celkového Hospodářského výsledku.
3.4 Analýza vybraných poměrových ukazatelů 3.4.1 Likvidita Likvidita je pro podnik ukazatelem velmi důležitým. Pokud firma není likvidní, její věřitelé nebudou chtít do firmy investovat, protože pokud by se firma ocitla ve finanční tísni, nebyla by schopna pokrýt své závazky a věřitelé by tak přišli o své investované peníze. Likvidita je rozdělena podle složitosti získání peněz z oběžných aktiv. Od 6.
Tabulka č. 4: Přehled likvidity 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Běžná likvidita
0,56
0,95
0,83
0,89
0,61
1,04
Pohotová likvidita
0,08
0,17
0,14
0,16
0,18
0,24
Peněžní likvidita
0,00
0,04
0,02
0,04
0,01
0,04
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“
Peněžní likvidita U peněžní lividity se podle výsledného grafu nedá o likviditě vůbec mluvit. Hodnoty za celé sledované období stále jenom kolísaly. Příčinu může tvořit to, že firma se snaží nedržet si peněžní prostředky a investuje hlavně do svých zásob. Pokud by se firma dosatala do alespoň doporučených hodnot, hodnoty grafu by byly výše, než je červená čára.
Graf č. 4:Vývoj peněžní likvidity
Od 6.
„Zdroj: tabulka č. 4“ Důvodem pro takové konání může být snaha rozšířit sortiment, ovšem tento krok vedoucí ke snížení peněžních prostředků, by se firmě v případě finančních problémů nemusel vyplatit a mohl by vést ještě k většímu nárůstu dluhů.
Pohotová likvidita U pohotové likvidity vycházíme z poměru krátkodobých pohledávek společně s finančním majetkem a krátkodobých pasiv. Doporučená výsledná hodnota je stanovena v rozmezí hodnot 0,5 a 1.
Graf č. 5:Vývoj pohotové likvidity
Od 6.
„Zdroj: tabulka č. 4“ Z hlediska pohotové likvidity je vidět, že od roku 2004 díky vzrůstu finančního majetku hodnoty stoupají po celé sledované období. Bohužel i přes stoupání nedosáhly minima pohotové likvidity. Pokud by hodnoty dosahovaly doporučených hodnot, pohybovali by se mezi červeně vyznačenými čarami – tedy mezi hodnotami 0,5 a 1,00.
Běžná likvidita Běžná likvidita vyjadřuje poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Z tohoto hlediska vychází tato likvidita nejlépe a dosahuje ze všech ukazatelů likvidity nejlepších výsledků. Minimální doporučenou výslednou hodnotou pro tento ukazatel je jedna. Této úrovně bylo dosaženo až v posledním roce. Horní hranici likvidity by, podle doporučených hodnot literatury, měla tvořit hodnota dvě, které ovšem firma v celém sledovaném období zdaleka nedosáhla.
Graf č. 6:Vývoj pohotové likvidity
Od 6.
„Zdroj: tabulka č. 4“ Při pohledu na ukazatele běžné likvidity je vidět, že firma v této části svou likviditou vůbec neoslňuje i přesto, že poslední rok se těsně vešel do doporučené minimální hodnoty označené spodní červenou čarou na hodnotě 1,1. Pokud by firma dokázala zvýšit hodnotu peněžních prostředků vymožením krátkodobých pohledávek, byla by v dalších letech v likvidní normě.
3.4.2 Solventnost Tabulka č. 5: Přehled solventnosti 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Kapitálový poměr
-0,34
-0,04
-0,12
-0,09
-0,16
0,01
Vlastní zdroje
-0,46
-0,04
-0,12
-0,09
-0,17
0,01
1,37
0,95
1,03
0,99
1,09
0,91
Zadluženost
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ I tato tabulka nám nepřinesla žádné příznivé hodnoty. Na grafech kapitálového poměru a vlastních zdrojů je jasně vidět, že firma se topí v dluzích a v případě, že by šla do konkurzu, nebyla by schopna vyrovnat své závazky vůči okolí. Vlastní majetek disponující ve formě hospodářského výsledku je, v tomto případě až na rok 2007, v ostatních letech záporný. Od 6.
Graf č. 7:Vývoj kapitálového poměru
„Zdroj: tabulka č. 5“ Rok 2007 byl pro firmu ze všech let nejpřínosnější a to jen z důvodu hodnot kladných, i když velmi nízkých. Graf č. 8:Vývoj vlastních zdrojů
„Zdroj: tabulka č. 5“ Na posledním grafu (grafu zadluženosti) se dá vypozorovat, že v roce 2002 na tom byla společnost hodně špatně. Hodnota zadluženosti po celé sledované období sice, ale nepatrně klesala až na hodnotu 0,91. Viditelný nárůst zadluženosti byl v roce 2006, z důvodu nárůstu cizicích zdrojů. Avšak i přesto z tohoto grafu vyplývá, že firma je silně Od 6.
zadlužena a hodnota cizího kapitálu ve formě závazků v celkovém jmění tvoří 99% celkového kapitálu. Pokud by firma do budoucna snižovala stav cizího kapitálu a hodnotu zadluženosti stáhla ještě minimálně o 1/3, splňoval by tento ukazatel normu, která říká, že by hodnota zadluženosti měla být menší hodnoty 0,65. Graf č. 9 :Vývoj zadluženosti
„Zdroj: tabulka č. 5“
3.4.3 Rentabilita Tabulka č. 6: Přehled rentability %
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rentabilita celkového kapitálu
0
41
0
3
-10
17
Rentabilita vlastního kapitálu
94
-1102
69
-35
57
1447
Rentabilita tržeb
0
178
0
18
-66
83
Rentabilita cizího kapitálu
0
43
0
3
-9
18
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ Od 6.
Rentabilita celkového kapitálu dosahuje velmi kolísavých hodnot. Velkou měrou k tomu napomáhá záporný hospodářský výsledek i záporná hodnota kapitálu. Nejvyšší hodnota v roce 2003 znamenala pokrytí hodnoty 1Kč vlastního kapitálu 0,40 Kč tržeb. Vývoj v tomto ohledu se nedá na budoucí období předurčit, protože hodnota kolísala celé sledované období. Graf č. 10 :Vývoj rentability celkového kapitálu
„Zdroj: tabulka č. 6“ Rok 2002 nikterak nevyjímal svými hodnotami. Ovšem rok 2003 byl v důsledku nízké a v některých případech záporné hodnoty kapitálu velký propad, což se v roce 2004 podařilo napravit a dostat do minimální hodnoty, kolem které se rentabilita pohybovala během dalších dvou let. Revolučním rokem se stal rok 2007, který se z těchto hodnot opravdu vyjímá. Nejen, že všechny čerpající hodnoty pro tento ukazatel byly v kladné hodnotě oproti letům minulým, ale hodnota Hospodářského výsledku dosahovala skoro sedmnácti násobku hodnoty vlastního kapitálu. Vlivem nárůstu hospodářského výsledku je vstup firmy do trhu na internetu, kde se jí podařilo získat spousty nových zakázek, které vedly k takto velkému navýšení hospodářskému výsledku oproti letům minulým. Graf č. 11 :Vývoj rentability vlastního kapitálu Od 6.
„Zdroj: tabulka č. 6“ Jako doporoučení následujících let by firma měla zvýšit svůj vlastní kapitál a ještě navýšit hospodářský výsledek, což by se jí při použití správné strategie mohlo podařit, protože internet nabízí velké množství možností výdělku a poptávka po zboží je stále vyšší, než nabídka. Důkaz vlivu internetu na firmu je vidět ve všech ukazatelých rentability, kde vlivem navýšení Hospodářského výsledku jsou právě vyšší výnosy prodejem zboží na internetu. Graf č. 12 :Vývoj rentability tržeb
„Zdroj: tabulka č. 6“ Od 6.
Hodnoty grafu jsou opět velice kolísavé. Tentokrát jsou hlavní příčinou takové to fluktuace velké rozdíly v hospodářském výsledku. Roky 2003 a 2007 jsou z jisté míry velice rentabilní. Ovšem roky 2004, 2005 a 2006 ničím neoslňují. Graf č. 13 :Vývoj rentability cizího kapitálu
„Zdroj: tabulka č. 6“ Pokud by firma dosahovala ve všech letech podobných hodnot rentability kapitálu jako v roce 2003 a 2007, mohla by na tom být celkově lépe. Zbylé hodnoty se pohybují v rozmezí 10% kolem nuly. Postupným nárůstem, jako poslední rok sledovaného období, by se firma dostala do příznivějších hodnot.
3.4.4 Index finanční páky Tabulka č. 7: Index finanční páky 2002
2003
2004
2005
2006
2007
0,9
- 11,0
0,7
- 0,4
0,6
14,5
kapitálu
-
0,4
-
0,0
- 0,1
0,2
Index finanční páky
-
- 26,8
-
- 11,2
- 5,8
86,6
Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkového
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“
Od 6.
Ukazatel Indexu finanční páky vykazoval v roce 2002 a 2004 záporné hodnoty kapitálu a tak nebylo možné ukazatele vypočítat. Zaměřit se tedy můžeme pouze na zbylé 4 roky, kde roky 2003, 2005 a 2006 vykazovaly výsledné záporné hodnoty indexu finanční páky. Zbývající rok 2007 je z tohoto ukazatele velmi vysoký, protože firma v tomto roce měla Vlastní jmění v hodnotě 59 tis. Kč a její hrubý zisk dosahoval 854 tis. Kč. Tím se rentabilita vlastního kapitálu vyšplhala na tak vysokou hodnotu, že při poměru s rentabilitou celkového kapitálu, dosáhl Index finanční páky těchto vysokých hodnot. Přitom doporučená minimální hodnota ukazatele je jedna.
3.4.4 Altmanův index finančního zdraví Tabulka č. 8: Hodnoty Altmanova Z-skóre 2002
2003
2004
2005
2006
2007
-0,46
-0,03
-0,12
-0,07
-0,42
0,03
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
aktiva
-0,43
0,41
-0,08
0,03
-0,10
0,17
X4=vlastní jmění / cizí zdroje
-0,34
-0,04
-0,12
-0,09
-0,16
0,01
0,26
0,23
0,20
0,17
0,15
0,20
X1=pracovní kapitál / celková aktiva X2=čistý zisk / celková aktiva X3=hospodářský výsledek / celková
X5=tržby / celková aktiva
„Zdroj: výpočet z účetních výkazů“ Bylo by divné, kdyby po předchozích analýzách, které vykazovaly nízké hodnoty ukazující špatnou finanční situaci firmy, tyto hodnoty ukazovaly silnou finanční situaci. Jelikož jsou všechny hodnoty velmi kolísavé, nelze z těchto ukazatelů ani vytvořit prognózu, která by nám říkala, zda v příštím roce dojde k nárůstu, či bude nadále finanční situace pokračovat tímto stylem. V roce 2003 se firma dostala díky hospodářskému výsledku v hodnotě 1 576 tis. Kč a splacením některých krátkodobých závazků na nejvyšší hodnotu sledovaného období. Od 6.
Tabulka č. 9: Altmanův index 2002
2003
2004
2005
2006
2007
1,2X1
-0,55
-0,04
-0,14
-0,08
-0,51
0,03
1,4X2
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3,3X3
-1,42
1,36
-0,28
0,10
-0,32
0,55
0,6X4
-0,20
-0,02
-0,07
-0,05
-0,09
0,01
1,0X5
0,26
0,23
0,20
0,17
0,15
0,20
-1,92
1,52
-0,29
0,14
-0,78
0,79
Altmanův Index
„Zdroj: tabulka č. 9“ Od roku 2004 Altmanův koeficient klesl k nule. V roce 2004 klesl dokonce do hodnot záporných, avšak rok 2007 by mohl znamenat pro firmu dobrý start do budoucna. Jelikož firma za celé sledované období nevykazovala dostačující hodnoty pro silnou finanční situaci, ale ani hodnoty pro situaci nevyhraněnou, která začíná na hodnotě 1,2, z tohoto pohledu je firma jasným kandidátem bankrotu skoro po celou dobu hospodaření. Graf č. 14 :Vývoj Altmanova koeficientu
„Zdroj: tabulka č. 9“
Od 6.
4. Výsledky Citovaná práce se v obecné rovině zabývala analýzou finanční situací firmy VP Centrum elektronika – Václav Pevný. Pro provedení analýzy mi byly poskytnuty účetní výkazy firmy, jako jsou Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát. Nejprve jsem se věnoval horizontální analýze těchto výkazů. V aktivech došlo během sledovaného období postupnému nárůstu oběžných aktiv zvyšováním zásob a v posledních letech i nárůstu finančního majetku, který v posledních dvou letech začal nabírat slušného nárůstu. Pasiva vykazovala ze začátku velmi špatné hodnoty, ovšem poslední dva roky došlo k celkovému zlepšení pomocí snížení cizích zdrojů a nárůstu vlastního kapitálu. I ve výsledku výsledovky je zřetelné, že vývoj firmy jde směrem vzhůru. Na tuto analýzu navazuje analýza poměrových ukazatelů zahrnující ukazatele likvidity, solventnosti, rentability a index finanční páky. Všechny hodnoty likvidity byly hluboko pod doporučené minimum i přes to, že hodnoty v čase vzrůstaly. Kapitálový poměr a vlastní zdroje vykazovaly velice nízkých hodnot z důvodu žádného nebo velmi nízkého vlastního kapitálu. Jediným příznivým ukazatelem se stává zadluženost, která postupně klesá k doporučeným hodnotám, což dává najevo, že podnik v počátcích své působnosti využíval převážně cizí kapitál. Rentabilita kapitálu firmy byla značně kolísavá. Tyto výkyvy nebylo možné porovnat z důvodu neposkytnutí více informací. Nakonec jako důkaz předešlého tvrzení vystupuje i Altmanův index finančního zdraví, který prokázal, že firma je po celou dobu sledovaného období v situaci bankrotu a za celou sledovanou dobu se nedokázala dostat alespoň do nevyhraněné finanční situace. Z tohoto hlediska je zřejmé, že firma je jasným kandidátem bankrotu. Ovšem pokud by se firmě dařilo zvyšovat aktiva, majetek a snižovat cizí kapitál a závazky, což se firmě v roce 2007 vzhledem k předešlým letům celkem dařilo, byla by na tom z hlediska finanční analýzy mnohem lépe.
Od 6.
Závěry a doporučení Závěr práce se zaměřuje na finanční a ekonomickou analýzu firmy VP Centrum elektronika – Václav Pevný. Oproti Absolventské práci se podařilo jako zdroj použít novější výkazy a tím bylo dosaženo i lepší vypovídací schopnosti a aktuálnosti jevů. Konkrétně se jedná o období od r. 2002 do r. 2007 Analýzou SWOT jsem analyzoval silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Rozebrání těchto ukazatelů se podařilo najít silná místa, která by šla ještě i vylepšit, nebo využít příležitostí. Ovšem slabých míst a rizik stále není málo. Horizontální analýzy Rozvahy a Výkazu zisku a ztrát zobrazily v grafu i tabulce nárůsty hlavně v posledních dvou letech. Při porovnání jednotlivých argumentů jsem došel k závěru, že firma není likvidní a po celé sledované období má značné množství nezaplacených pohledávek. Ještě větší množství nezaplacených krátkodobých závazků nekleslo pod hodnoty v prvním sledovaném roce. Svou solventností nikterak neoslňuje a do kladných hodnot se firma dostala až v posledním roce. Velmi důležitým a výrazným jevem bylo v posledním roce nárůst Hospodářského výsledku, díky kterému stoupla i rentabilita. Zda je to další z výkyvů či dobré znamení pro vývoj firmy je možné zjistit až v dalších letech. Přínosné vlivy na rozvoj firmy v tomto sledovaném období mají: digitalizace televizního vysílání zvýšila obrat firmy reklamní kampaň firmy ČEZ zvýšila prodej úsporných žárovek proniknutí na internetový trh flexibilita a přizpůsobení sortimentu poptávce Mimo významných vlivů tvoří i vlivy ovlivňující prosperitu firmy. Firma se snažila zůstat na hlavní třídě i za cenu, že nebude přímo na ulici. Bohužel z tohoto hlediska byla „dotlačena“ do kouta a byla přinucena přistoupit na vyšší nájemné v prostorech, které nejsou tak atraktivní, jako prostory na viditelném místě. Jedinou výhodu tvoří nově zrekonstruované a velké prostory, které se dají využít jako sklad. Tato změna je patrná na snížení tržeb od roku 2003. Výklad hospodářských výkazů, které byly základem finanční analýzy, ztížila i častá výměna účetních ve firmě. Jako doporučení vyplývající z analýzy bych uvedl:
Od 6.
zaměření se na stálé zboží, ze kterého by firma mohla vytvořit svůj vlastní katalog a nabízet produkty i větším odběratelům ve větším množství, aby se nestala situace, kdy zákazníci budou chtít produkt, který už není v sortimentu. najmout si daňového poradce a s jeho pomocí zlikvidovat nedostatky v evidenci jednotlivých položek po předchozích účetních pokračovat na analýze cizích zdrojů a snažit se o další snížení jejich hodnoty rozbor svých krátkodobých závazků, zlikvidovat ty, které jsou promlčeny. (Podle Občanského zákoníku běží promlčecí lhůta tři roky a podle Obchodního zákoníku čtyři roky po dni splatnosti.) hlubší analýza pohledávek s cílem jejich minimalizace. Vymáhání za pomocí specializované firmy nebo je prodat formou faktoringu. přeměnit narůstající množství zásob v peníze, které by mohly být použity k navýšení vlastního kapitálu snížit krátkodobé závazky vedoucí k navýšení likvidity vyhledání zahraničního dodavatele, za pomoci kterého by firma mohla na trh proniknout zbožím, po kterém je na českém trhu poptávka. požádat o podnikatelský úvěr na nákup vlastního prostoru sloužící pro prodej a skladování produktů. V budoucích letech by díky tomu mohlo dojít ke snížení provozních nákladů
Od 6.
6. Seznam použité literatury 1. GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1108-5 2. GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007 ISBN 978-80-86929-26-2 3. Internetový portál Finance pro firmy a podnikatele http://firmy.finance.cz/financovani/informace/financni-analyza/ 4. Pevný, Petr. Absolventská práce – Finanční analýza firmy VP Centrum elektronika – Václav Pevný Litoměřice 2008 5. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2 6. Výroční zprávy společnosti VP Centrum – Václav Pevný za období 2002 – 2007
Od 6.
7. Seznam tabulek Tabulka č. 1: Horizontální analýza vybraných aktiv období 2002 - 2007 .......................... 28 Tabulka č. 2: Horizontální analýza vybraných pasiv období 2002 - 2007 ......................... 30 Tabulka č. 3: Horizontální analýza vybraných ukazatelů Výkazu zisku a ztrát ............... 31 Tabulka č. 4: Přehled likvidity ............................................................................................... 34 Tabulka č. 5: Přehled solventnosti ......................................................................................... 37 Tabulka č. 6: Přehled rentability ........................................................................................... 39 Tabulka č. 7: Index finanční páky ......................................................................................... 42 Tabulka č. 8: Hodnoty Altmanova Z-skóre .......................................................................... 43 Tabulka č. 9: Altmanův index ................................................................................................ 44
Od 6.
8. Seznam grafů Graf č. 1: Horizontální analýza vývoje aktiv ........................................................................ 29 Graf č. 2: Horizontální analýza vývoje pasiv ........................................................................ 30 Graf č. 3: Horizontální analýza výsledovky .......................................................................... 32 Graf č. 4:Vývoj peněžní likvidity ........................................................................................... 34 Graf č. 5:Vývoj pohotové likvidity ......................................................................................... 35 Graf č. 6:Vývoj pohotové likvidity ......................................................................................... 36 Graf č. 7:Vývoj kapitálového poměru ................................................................................... 38 Graf č. 8:Vývoj vlastních zdrojů ............................................................................................ 38 Graf č. 9 :Vývoj zadluženosti ................................................................................................. 39 Graf č. 10 :Vývoj rentability celkového kapitálu ................................................................. 40 Graf č. 11 :Vývoj rentability vlastního kapitálu ................................................................... 40 Graf č. 12 :Vývoj rentability tržeb ......................................................................................... 41 Graf č. 13 :Vývoj rentability cizího kapitálu ........................................................................ 42 Graf č. 14 :Vývoj Altmanova koeficientu .............................................................................. 44
Od 6.
9. Přílohy Příloha č. 1 – Rozvaha - Aktiva v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007 Příloha č. 2 - Rozvaha - Pasiva v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007 Příloha č. 3 - Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007 Příloha č. 4 - Horizontální analýza aktiv v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007 Příloha č. 5 - Horizontální analýza pasiv v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007 Příloha č. 6 - Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 - 2007
Od 6.
