Občanské právo Občanský zákoník • dědění
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková.
Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Občanský zákoník Obsah občanského zákoníku Dědické právo Dědění majetku Vydědění Dědění ze závěti Dědění ze zákona Dědické skupiny Otázky ke zkoušení Použité zdroje
Občanský zákoník je vedle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod základním pramen občanského práva (č. 40/1964 Sb. – mnohokrát novelizován). Další prameny – speciální předpisy, např. obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním…
Obsah občanského zákoníku obecná ustanovení věcná práva odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení
dědění závazkové právo
Dědické právo http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast7.aspx
• dědické právo je souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelé fyzické osoby na její právní nástupce, dědice • dědit mohou osoby fyzické i právnické • nabytí vlastnictví zděděného majetku potvrzuje soud, který také provádí vypořádání, jestliže se dědicové nedohodnou • vlastnické právo přechází na dědice již dnem smrti zůstavitele, ne až dnem právní moci soudního rozhodnutí • pokud nedědí žádný dědic, připadá pozůstalost státu
Dědické právo • se zděděným majetkem dědicové přejímají i zůstavitelovy dluhy, ale pouze do výše hodnoty zděděného majetku • dědic může dědictví odmítnout, ale nelze je odmítnout pouze zčásti nebo s výhradami, popř. s podmínkami • prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat • totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá • nedědí ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, členům jeho rodiny nebo jeho rodičům → dědická nezpůsobilost. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel odpustil.
Dědění majetku Majetek lze zdědit:
a) ze závěti b) ze zákona c) z obou těchto důvodů současně – tj. část majetku se dědí ze závěti a část ze zákona (např. když zůstavitel nepořídil závěť o celém svém majetku, nebo ji pořídil, ale závěť je částečně neplatná). • Nepořídí-li zůstavitel závěť, nastává dědění ze zákona. • Nenabude-li dědictví ani žádný dědic ze zákona, nastává tzv. odúmrť, to znamená, že dědictví připadne státu.
Vydědění Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže: a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život. Vydědění musí být písemné – v listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění.
Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona • Závěť = poslední vůle; písemný dokument, jednostranný projev vůle. • Při jejím sepsání musí být dodrženy určité náležitosti, jinak je neplatná. Závět musí obsahovat: 1. den, měsíc a rok, kdy byla podepsána 2. kdo má být dědicem 3. dědický podíl (když je více dědiců) – pokud nejsou podíly určeny, platí, že jsou stejné 4. konkrétní majetek, který má zdědit.
Dědění ze závěti Forma závěti: a) notářský zápis b) holografní závěť – vlastnoručně napsaná a podepsaná c) alografní závěť - v jiné písemné formě (psací stroj, počítač) za přítomnosti svědků • Sepsaná závěť nabývá účinnosti až po smrti zůstavitele. Do té doby může zůstavitel svoji již napsanou závěť zrušit jejím odvoláním, které musí mít stejné náležitosti jako sama závěť. • Může také zničit listinu, na které je závět sepsána, později napsaná závěť ruší předcházející.
Dědění ze závěti • Dědici ze závěti mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. • Ze zásady, že dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona, platí výjimka pro neopominutelné dědice (potomky zůstavitele). • Nezletilí potomci musí dědit celý podíl, který jim náleží při dědění ze zákona, zletilí potomci musí dědit alespoň polovinu zákonného podílu. • Pokud by závěť tomuto odporovala, je v této části neplatná (pokud nedošlo k platnému vydědění).
Dědění ze zákona přichází v úvahu, když zůstavitel závěť nezanechá nebo je závěť neplatná, když dědicové ze závěti dědictví odmítnou, anebo jsou k dědění nezpůsobilí.
• Dědici ze zákona mohou být pouze fyzické osoby. • V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. • Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. • Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti.
Dědění ze zákona • Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
• Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. • Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. • Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.
Dědické skupiny 1. dědická skupina • potomci zůstavitele • pozůstalý manžel
2.dědická skupina • pozůstalý manžel • rodiče zůstavitele • spolužijící osoby
3. dědická skupina • spolužijící osoby • sourozenci
4. dědická skupina • prarodiče zůstavitele
Otázky ke zkoušení 1. Kdo může být podle českého práva dědicem?
2. Jaké jsou způsoby dědění majetku? 3. V jaké formě je možné napsat závěť? 4. Z jakého důvodu je možné potomky vydědit? 5. Odpovídají dědicové za zůstavitelovy dluhy?
Použité zdroje • http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/
• http://www.univerzita-online.cz/pravo/ • RYSKA, R. Právo pro střední školy. 6. vydání. Praha: Fortuna 2009. ISBN 978-80-7373-010-9
• ŠÍMA, A., SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2006. ISBN 80-7179-500-3 • při práci jsem použila i studijní materiály získané v rámci DVPP a své vlastní poznámky
