České energetické závody státní podnik
o hospodářské činnosti za rok 1991
Praha březen 1992
original contains color illustrations
Obsah Výroba, prodej elektřiny a tepla
7
Zahraniční vztahy
14
Ekonomické výsledky
16
Rozvoj
22
Sociální politika
24
Změny v organizační struktuře ČEZ
26
Úvod
Výroční zpráva státního podniku České energetické závody, Praha za rok 1991 je předkládána v období přípravy zásadní transformace dosavadního organizačního modelu energetiky do právní formy akciové společností. Končí tak definitivně etapa direktivního způsobu řízení a je zahajována nová, která se vyznačuje změnou především vlastnických vztahů. Nové postavení české energetiky předpokládá mj. účast zahraničního kapitálu, jelikož tuzemské zdroje nepostačují na krytí nejnaléhavějších úkolů rozvoje - především odstranění negativních dopadů na životní prostředí. V počátečním stádiu se uvažuje o velmi výrazném majetkovém vlivu státu. Obsahem Výroční zprávy jsou údaje a informace poplatné dosavadnímu způsobu řízení a hodnocení. Tyto údaje však tvoří nezbytný dokumentační souhrn a jsou nutné k tomu, aby bylo vůbec možno provést postupnou transformaci předkládaných údajů, výkazů apod. podle zásad používaných v tržní ekonomice. Cílem této Výroční zprávy je podat základní přehled o hospodářském dění v podniku. Je nutno bohužel konstatovat, že porovnání trendů v časových řadách, které by mělo být především ukazatelem efektivnosti hospodaření podniku, je v řadě případů obtížné, ne-li nemožné. Je to způsobeno množstvím organizačních změn v posledních dvou letech, změnou metodiky účetnictví a výkaznictví a dále i výraznými posuny v cenách vstupů i výstupů.
Výroba, prodej elektřiny a tepla
Výroba, prodej elektřiny a tepla Po změnách v organizačním uspořádání energetiky České republiky, ke kterým došlo k 1.7.1990, má nyní s.p. ČEZ tři skupiny odběratelů elektřiny v ČSFR: - osm rozvodných energetických podniků, - s.p. Slovenský energetický' podnik, - přímé odběratele (především s vlastní závodní elektrárnou). Prodej elektřiny těmto skupinám odběratelů v r. 1991 ukazuje následující tabulka:
Odběratel
el. energie
index
GWh
91/90
REP
44 097
89,2
SEP
3 174
82,7
přímé VO
227
celkem
47 498
88,9
Z tabulky vyplývá, že nejvýznamnějšími odběrateli elektřiny (92,8 % z celkové dodávky) jsou rozvodné energetické podniky. Jednotlivým REP bylo v roce 1991 dodáno:
el. energie REP
GWh
el. výkon (prům.měs.)
index
MW
91/90
index 91/90
PRE
4 042
98,8
596,17
96,8
STE
6 136
90,5
764,42
84,9
JČE
2 854
88,1
371,32
84,8
ZČE
3 195
89,7
426,80
89,1
SČE
5 563
80,9
724,33
78,8
VČE
5 239
92,3
709,53
88,9
JME
7 156
91,2
1040,89
90,6
SME
9 912
87,3
1 317,85
85,4
44 097
89,2
5 951,31
87,0
celkem
Podle údajů REP se odběr elektřiny u hlavních skupin konečných odběratelů vyvíjel takto:
Kategorie spotřeby
odber
index
GWh
90/91
VO + SO
26 780
89,0
MO
16147
103,0
Prodej elektřiny
Výroba, prodej elektřiny a tepla Celkový pokles spotřeby elektřiny, který započal v r. 1990, se v uplynulém roce dále prohloubil a bude zřejmě pokračovat i v r. 1992:
ODBĚR ELEKTRINY V ČR
76
77
78 7»
81
12
83
84
85
88
8?
81
II
90
II
Pokles spotřeby elektřiny se velmi výrazně projevuje také v úrovni a tvaru denního diagramu zatížení. To dokumentuje porovnáni diagramu zatížení průměrného pracovního dne v prosinci 1991 a 1990:
PRŮBĚH ZATÍŽENÍ ES ČR MW Průměr út - pá gsoor
Naměřený výkon přepočtený na SO Hz Prosinec 1990 a 1991
1800 -
1500
1000-
7500
7000 21 22 23 24 1
2
3
«
5
6
7
I
9
10 11 12 13 U
15 IE 17 I I 19 20 21
hodiny
Výroba, prodej elektřiny a tepla Maxima zaíížení za soustavu ČEZ bylo dosaženo dne 21.1.1991 v 7.00 hod. při kmitočtu 50,01 Hz ve výši 9 268 MW, s indexem 91/90 96,6 %. Maxima zatížení ES ČSFR bylo dosaženo dne 6.2.1991 v 7.00 hod. při kmitočtu 49,67 Hz ve výši 13 296 MW, s indexem 91/90 96,6 %. Účast ČEZ na tomto celostátním maximuje 9 217 MW (69,3 % ) . Pokles spotřeby elektřiny byl způsoben především snížením výroby, hlavně v průmyslu a ve stavebnictví, a částečnč také zvyšováním cen elektřiny. Všem skupinám odběratelů s výjimkou domácností byly ceny zvýšeny k 1.12.1990 o 53 % a k 1.4.1991 o 80 % (celkem o 175 % ) . Ceny elektřiny pro domácnosti byly zvýšeny k 1.10.1991 o 70 %. Dodávka tepla pro rozvod ze zdrojů s.p. ČEZ v roce 1991 byla 72 736 TJ, z cizích zdrojů 7 155 TJ, tj. opatřeno a dodáno ze zdrojů celkem 79 891 TJ. Z této dodávky tepla připadlo na obyvatelstvo 29 489 TJ (36,9 % ) , na průmysl a služby 39 600 TJ (49,6 % ) , na vlastní odběry 3 029 TJ (3,8 %) a na ztráty v tepelných sítích 7 773 TJ (9,7 %).
Prodej tepla
V roce 1991 došlo k poklesu spotřeby elektrické energie v kategorii velkoodběratelů až o 3 323 GWh v ČR (index89 % ) . Oproti roku 1990 poklesl i export do zahraničí o 597 GWh (index 61 %) a dodávka el. energie na SEP o 666 GWh (index 83 % ) . Tyto poklesy byly částečnč kompenzovány nižším importem el. energie z bývalého Sovětského svazu (oproti roku 1990 nižší o 3 140 GWh). Další část snížení se promítlo na výrobu el. energie u s.p. ČEZ, kde výroba dosáhla výše 51 623 GWh, což představuje snížení oproti předcházejícímu roku o 1 540 GWh, z toho na parní elektrárny připadá 939 GWh. Výroba vodních elektráren s.p. ČEZ pro trvalé nepříznivé hydrometeorolo-gické podmínky dosáhla výše 920 GWh, což je méně o 148 GWh než bylo vyrobeno v roce 1990. Menší výroba el. energie o 453 GWh v JE Dukovany (celkem bylo vyrobeno 12 132 GWh) byla vyvolána větším rozsahem plánovaných prostojů.
Výroba elektřiny
Nižší "poptávka" na výrobu el. energie vytvořila dostatečný prostor pro redukci výroby v ekologicky citlivé oblasti v severozápadních Čechách, kde na zdrojích Č E Z poklesla výroba oproti předcházejícímu roku až o 2 589 GWh. Skladba zdrojů ve výrobě el. energie v roce 1991 zůstala stejná, na výrobě el. energie se největší měrou podílely tepelné elektrárny (podíl na celkové výrobě činil 74,72 % ) , dále J E (podíl 23,50 %) a podíl VE je pouze 1,78 %, což znamená oproti roku 1990 pokles o 0,54 %. V rámci útlumového programu parních výroben k 31.12.1991 byl ukončen provoz dalších dvou jednotek : byl vyřazen blok č. 8 v ETI 2 (dosažitelný výkon 103 MW) a blok č. 1 v EPRU 1 (dosažitelný výkon 110 MW). Instalovaný výkon s.p. ČEZ k 31.12.1991 byl 12 329 MW, z toho PE 9 300 MW, VE 1 205 MW, JE 1 760 MW.
Instalovaný výkon a struktura výpadkovosti
Výroba, prodej elektřiny a tepla
STRUKTURA VYPADKOVOSTI PE (% z dos. výkonu)
66,05% POH.VYKON+FORZÍR
•
10,83 % NVDP
•
10,13 % GO+GOR
B0 3,97% POR Využití dosažitelného výkonu PE prakticky zůstalo na úrovni roku 1990, a to z důvodu snížení dosažitelného výkonu po vyřazení bloků v rámci útlumového programu.
DOSAŽITELNÝ VÝKON A JEHO VYUŽITÍ DV
1987
10
využili DV
1989 roky
1990
1991
Výroba, prodej elektřiny a tepla Průbčh dodávek a spotřeb paliva v r. 1'W1 mel v důsledku poklesu (u/emské spotřeby el. energie /hrubá od června netypický průbčh. Zatímco v 1. pololetí byly odběry paliva s.p.ČEZ na úrovni uzavřených hospodářských smluv, ve 3. a 4. čtvrtletí došlo na hnědouhelných elektrárnách k wraznému snížení odběrů paliva v důsledku nižší výroby el. energie v hnědouhelných elektrárnách.
Palivo
V černém uhlí revír OKR kromě 4. čtvrtletí nepotvrdil a nepokryl naše potřeby, takže bylo nutno chybějící objem dovézt z Polska. Oproti r. 1990 byl dovoz proto o 800 k I vyšší. Počet dodavatelů z polské strany byl rozšířen a pro příznivé ovlivnění ceny bylo využito konkurenčních v/tahů dovozů - Kopexu a Wenglokoksu. Zvýšené náklady na dovoz chybějícího černého uhlí byly kompenzovány využitím slev / ceny za nedodržení kvalitativních podmínek zakotvených v HS. Celkem ČEZ získal na dobropisech za hnědé uhlí 201 538 lis. Kčs, za černé uhlí 62 627 lis. Kčs. Optimální a skutečné stavy zásob v roce 1991 Hnědé uhlí (tis. t)
31.12.90
31.3.
30.6.
30.9.
31.12.
optimální stav zásob
2 740
1 500
2 430
3 400
2 740
skutečný stav zásob
3 120
1 789
2 680
3 430
2 752
+ 380
+ 298
+ 250
+ 30
+ 12
optimální stav zásob
660
230
500
770
660
skutečný stav zásob
667
249
706
947
728
rozdíl
+ 7
+ 19
+ 206
+ 177
+ 68
rozdíl Černé uhlí
Optimálními stavy zásob se rozumějí takové zásoby, které umožňují ekonomický provoz ES, respektují sezónnost spotřeby a fleňbihtu dodávek a přihlížejí k minimalizaci nákladů na tvorbu zásob. Dodávky tekutých paliv i přes krátkodobé výkyvy byly dostatečné a dodavatelé požadavky výroben, které hospodařily s tekutými palivy velmi opatrně, celkově pokryli. Plně bylo využito (s přihlédnutím ke kapacitě skladovacích nádrží) sezónních cen mazutu. Zásobování plynem proběhlo rovněž bez závad a bez penalizačních opatřeni. Zde se pozitivně odráží dohoda uzavřená mezi ČEZ a ČPP o tolerování odchylek při překročení nebo neodběru plynu a elektřiny. Měrná spotřeba paliva na výrobu elektřiny u klasických elektráren (10,6430 GJ/MWh) klesla o 1,5 % a na dodávku tepla dosáhla výše 1,2458 GJ (index 97,67%).
Měrná spotřeba paliva
Měrná spotřeba paliva JE Dukovany na výrobu elektřiny činí 11,2462 GJ/MWh (index 99,5 % ) , na dodávku el. energie 12,0233 GJ/MWh (index 99,5 % ) .
11
Výroba, prodej elektřiny a tepla
MĚRNÁ SPOTŘEBA PALIVA NA VÝROBU EL. PE 11.3714
110977
1980 1987
Náklady na opravy a údržbu
10 839
roky
10 791*
10 7527
1989
1990
1 0 M 3 0
1991
Náklady na opravy a údrřbu v r. 1991 dosáhly objemu 4 49S mil. Kčs, co? odpovídá rozpočtovým nákladům ve výši 4 494 mii. Kčs schváleným rozpočtovou komisí SP ČEZ.
VÝVOJ NÁKLADŮ NA OPRAVY A ÚDRŽBU V LETECH 1981 - 1991 5OOO
4 OOO
3OOO
2 OOO
1
OOO
1981
1982 1983 19B4 1985 1986 1987 1988 19B9 1990 1991
IH
náklady na GO bloků
^^H
náklady na béžnou udribu a opravy
breŽH náklady na GO společných výrobních zařízeni
12
Výroba, prodej elektřiny a tepla Struktura técbto nákJadú. - náklady na gen. opravy hlavního výrobního zařízení (HVZ) ve výSi 1 482 mi!. Kčs tvoří 44,1 'ŕ i celkových nákladů na údržbu - náklady na GO ostatního zařízení nezávislého na odstávce HVZ ve ř výši 334 mil.Kčs tvoří 7,4 í - náklady na běžné opravy, bčžnou a preventivní údržbu ve výši 2 182 mil. Kčs tvoří 48,5 % z celkových nákladů. Průbčh generálních oprav byl výrazné ovlivňován řadou problémů, čásIcčnč přežívajících ? minulých let. Jednalo se zejména o: - neplném smluvních terminů dodávek ND - nevyhovující kvalitu dodávek ND a montážních prací - nedostatečné kapacity dodavatelských a montážních organizací - rozpad dodavatelské sféry vlivem privatizace a druhotné platební neschopnosti. V oblasti přenosu a rozvodu el. energie probehi r. 1991 z hlediska zabezpečení spolehlivosti dodávky bez větších problémů. Po organizačních zménách v r. 1990, kdy došlo k oddělení přenosové a distribuční soustavy, zůstala v majetku s.p. ČEZ přenosová soustava vymezená zařízeními 400 a 220 kV. Zahrnuje na území Čech a Moravy 29 stanic, 2 504 km vedení 400 kV a 1 552 km vedení 220 kV. V majetku s.p. ČEZ je i 131 km vedení 110 kV, sloužících k vyvedení výkonu z elektráren do stanic přenosové soustavy.
Rozvod elektřiny
V oblasti údržby a oprav přenosové soustavy byly realizovány plánované akce. Z nejvýznamnějších to byla výměna dožité transformační skupiny 400/220 k V 400 M VA za novou s vyšším výkonem 500 MVA v Tr Prosenice. Dále byla zajištěna a uvedena do provozu nová jednotka transformátoru 400/220 kV v Tr Hradec jako náhrada za havarovanou. Byla provedena oprava jednotky transformátoru 400/220 kV 630 MVA zTr Č. Stred a ukončena oprava transformátoru 400/110 kV 250 MVA, který je určen jako havarijní rezerva. Provedly se další výmčny průchodek 400 a 110 kV u transformátorů vvrobených v bývalém SSSR, kde se projevoval jejich zhoršený stav ohrožující celý transformátor. Dále byly prováděny výměny vybraných prvků rozvodu, zejména vypínačů. V průběhu roku 1991 došlo k několika poruchám na vedeních 220 a 400 kV, kromě povětrnostních vlivů se zde projevila zejména nižší kvalita izolátorů Spirelcc z ELP Louny, u kterých došlo v několika případech k přetržení (zejména V 459 Nošovice - H. Životice). Pro rok 1992 je plánováno zahájení výměny těchto izolátorů alternativně i metodou prací pod napětím. Z poruch v rozvodnách došlo 8. 7. 1991 k destrukci vf tlumivky Haefely v 400 k V rozvodně Prosenice s následným zkratem. 12.7.1991 došlo k beznapěťovému stavu 220 k V rozvoden Čechy Střed a tím i napájené 110 kV oblasti. Pochůzkou byl nalezen drát přehozený přes vodič vedení V 209. K rozšíření poruchy přispěla závada v obvodech ochran a automatik. Tato porucha omezila dodávku elektřiny mimo území STE i na hl. město Prahu (284 MW) a způsobila výpadek bloku 8 a 9 v EMĚ. Téhož dne explodoval i napěťový měnič 400 kV sovětské výroby v Čebíně, při poruše a následném lokálním požáru bylo poškozeno zařízení v okolí explodovaného měniče a to odpojovače, podpěrné izolátory, kabeláže a rozvaděče nn. Dne 9.10.1991 v 16.39 došlo při zapínání vedení V 483 ve Slavčticích k vypnutí vypínače vypínacím impulsem z JEDU, kde nastal zkrat ve vlastní spotřebě 6 kV. Vypínač V 483 ale místo definitivního vypnutí opakovaně zapnul a vypnul. Následným vypnutím V 437, V 484, transformátoru T 402 a podélného dělení přípojnic A došlo k rozpojení spolupráce s Rakouskem a přerušení dodávky v napájení oblasti 110 kV.
13
Zahraniční vztahy
Zahraniční vztahy ( clkovv w n /
e l e k l r n k ľ u u r ť u . ú n i i 1 2^*~ < >\
podileK podle obchodní h i l a n n
SNS (bývaly SSSR) Itálie
.kdnolbu- MdU -t
ijkin
52.5 GWh 638 4 GWh
Rakousko
36.2 GWh
Švýcarsko
172.2 GWh
Vazbový obchod Švýcarsko
74.2 GWh
Naturální výměna Rakousko
116.2 GWh
Tranzitní ztráty Výměny v rámci CDO aj
65.7 GWh 103.3 GWh
Licence na vývoz byla udělena a splněn.i taklo: Limit celkem 1 <)5(J í jWh. / tohu primy export 875 (i Wh, va/bv 175 f í Wh. Vyvezeno cc-lkem W> (iWh. z loho přímý export 895 (iWh. vazhv 105 (iWh. Příčinou neplnění vazbové pr'.ižky je neuzavření kontraktu s Rakouskem vzhledem k nízkému efekiu. Vrácení elektrické energie na vazbový obchod se Švýcarskem pokračuje ještě v I. čtvrtletí 1992 (vazbové obchody se nekryjí s kalendářním rokem). Na celkovém dovozu elektrické energie ve výši 1 900,1 GWh se podílely jednotlivé státy takto:
SNS (Bývalý SSSR)
921,8 GWh
Vazbový obchod Švýcarsko
105,0 GWh
Naturální výměna Rakousko
166,9 GWh
Tranzitní ztráty
372,6 GWh
Výměny v rámci CDO aj.
333,8 GWh
Dovoz elektřiny z bývalého SSSR byl začátkem října 1991 po dohodě s exportérem zastaven. Podíl ČEZ ve výši 70% na tranzitech přes ČSFR představuje 3 444,1 GWh.
14
Zahraniční vztahy
Vývoz a dovoz elektřiny za rok 1991 podle měření v GWh
POLSKO
NĚMECKO*
MAĎARSKO
15
Ekonomické výsledky
Ekonomické výsledky Počátkem roku 1991 byla zahájena zásadní hospodářská reforma v ČSFR (liberalizace cen, proces privatizace apod.). Tyto všechny okolnosti podstatné ovlivnily také hospodářské výsledky s.p. CEZ, přičemž ke zmenám v organizační skladbč státního podniku během roku 1W1 prakticky nedošlo. Ovšem změny cen vstupů energetických procesů (zejména ceny uhlí a topných plynů, náhradních dílů a služeb pro energetiku) a následné schválené změny cen elektřiny pro odběratele (průmysloví i obyvatelstvo), spolu s podstatným snížením spotřeby elektřiny ve srovnání s předchozími roky (niž.ší prodej REP) ovlivnily výsledky hospodaření. Zvýšene nároky dalšího investičního rozvoje s.p. Č.EZ (především v oblasti budování jaderné elektrárny Temelín a odsíření uhelných elektráren) vedly k úpravě cen elektřiny a tím k stanovení výše ročního plánu zisku .s.p. ve výši 22 452 mil.Kčs, přičemž skutečnost činila 23 393 mil. Kčs. Tržby, náklady
Na výši dosaženého zisku mají největší podíl tržby za elektrickou energii ve výši 47 331 mil. Kčs, celkem tržby a výnosy dosáhly výše 55 746 mil. Kčs, při celkových nákladech 32 353 mil. Kčs. V oblasti tepla, kde se během roku přešlo na individuální ceny podle jednotlivých lokalit, byly tržby ve výši 6 680 mil. Kčs. Dosažené výsledky není možno porovnávat s hodnotami tržeb, nákladů resp. zisku předchozích let, protože cenové změny na stranách vstupů i výstupů jsou příliš zásadní. Výrazné zvýšení průměrné ceny tepla oproti roku 1990 bylo způsobeno přechodem na individuální (lokální) ceny tepla od 1.3.1991. Dodávky tepla pro obyvatelstvo se na celkovém objemu dodávek odběratelům podílely 40,89% a tržby za teplo od obyvatelstva (včetně dotace) činí z celkových tržeb 43,83 %. Struktura nákladů v roce 1991 zachovává obdobnou skladbu jako v předešlých letech, zvyšuje se však podíl nákladů na palivo a nákladů dodavatelských oprav (podíl palivových nákladů vzhledem k růstu cen paliva se zvýšil z 41,5% v roce 1990 na 47,8% v roce 1991). Celková spotřeba paliva byla ovlivněna nižší výrobou na zdrojích, přesto tento pokles nepřevážil vli\ zvýšení cen paliva. Vývoj ceny paliva je naznačen v grafu. CENA PALIVA (Kčs/Gj)
1987
1968
1989
1990
1991
Ekonomické výsledky Tvorba zisku
Náklady 1. Mater. nákl. bez odpisů a služby nemat. povahy
Plán
Skutečnost
%
25 500 900
24 615 336
96,5
2 244 900
2 067 075
92,1
16 098 900
15 642 315
97,2
z toho: a) spotřeba materiálu b) spotřeba paliv vč. cenových rozdílů c) opravy a udržování
2 099 500
2 071 943
98,7
d) ostatní mater.náklady
5 057 600
4 834 003
95,6
2. Odpisy ZP
4 002 800
4 044 984
101,1
3. Mzdové a OON
1 705 400
1 710 593
100,3
a) mzdové náklady
1 691 840
1 677 525
99,2
4. Finanční náklady celkem
2 065 500
2 032 554
98,4
462 500
389 577
84,2
1 603 000
1 642 977
102,5
- 18 500
- 50 326
272,0
33 256 100
32 353 141
97,3
0
0
33 256100
32 353 141
97,3
47 194 300
47 330 578
100,3
7 295 645
6 680 474
91,6
z toho:
z toho: a) úroky b) ostat.fin. náklady 5. Komplexní dobropisy 6. Náklady celkem bez vlivu zahraničního obchodu 7. Vliv ZO 8. Náklady celkem
Výkony 1. Tržby za elektřinu 2. Tržby za teplo 3. Ostatní tržby
1 166 055
1 674 760
143,6
4. Tržby celkem
55 656 000
55 685 812
100,1
5. Výkony celkem včetně mimořádných výnosů
55 708 000
55 745 993
100,1
Zisk
22 451 900
23 392 862
104,2
Čistá produkce
26 152 300
27 025 492
103,3
17
Ekonomické výsledky Rozdělení zisku
Ro/dělení zisku s.p.ČEZ je uvedeno v následujícím přehledu: v tis. Kčs Zisk Ost zdroje k rozdělení
plán 22 451 900 X
skutec.
rozdíl
23 392 852
- 940 952
35 444
-
35 444
Celkem k rozdělení
22 451 900
23 428 296
- 976 396
Odvod do SR a rozpočtů měst a obcí
12 446 721
12 95 . 970
- 505 249
Použitelný zisk
10 005 179
í 0 476 326
- 471 147
37 160
38 864
1 704
9 491 019
10 235 125
- 794 106
252 000
191 340
Rozdělení zisku Povinný příděl do FKSP Příděl do rezervního fondu Ost. použití zisku
•
60660
Další příděly. FKSP Fond odměn Rozdělení celkem Překročené rozdělení zisku r. 1991
X
44 554
225 000
222 368
2 632
10 005 179
10 782 251
- 777 072
305 925
• 305 925
X
Nerozdělený zisk r 1990 Nerozdělený zisk r. 1991 celkem
44 554 ! -
305 925 X
0
:
• 305 925 0
Zůstatek rezervního fondu k 31.12.1W1 je 5 3.3* 759 tis. Kčs IW, / kmenového jmční před jeho zvýšením převodem / rezervního fondu). Kmenové jmění bylo v r. 1991 zvýšeno o 5 078 933 lis. Kčs převodem zůstatku rezervního fondu převyšující minimální zůstatek. Financování v provozní i investiční oblasti bylo v roce 1991 neiiativnc ovlivněno především nesouladem potřeb a zdrojů při zajišťování investiční činnosti - nebylo možné, výhledem k restriktivní politice banky, získat žádny dlouhodobý bankovní úvěr. Současné negativné působil zvyšující se stav pohledávek za odbérateli tepla (k 31.12.1991 580 mil. Kčs), elektřiny (805 mil. Kčs), strojírenských a ostatních výrobků (258 mil. Kčs). Zároveň významné vzrostly i ostatní pohledávky, a to především zvýšením objemu záloh poskytnutých investičním dodavatelům, které k 31.12.1991 představovaly 1 954 mil. Kčs. Plynulé profinancování všech potřeb bylo v průběhu celého roku 1991 zajištěno snížením investičních potřeb (odsunem do dalších let), příznivým vývojem tvorby zdrojů a využíváním dočasně volných finančních prostředků v celém s.p. ČEZ - zavedením a provozováním finančního dispečinku. V závčru roku bylo nutné nedostatek zdrojů řešit krátkodobým úvěrem od Citibank a.s. Praha ve výši 1 025 mil. Kčs, splatným do 31.3.1992. Zadluženost k 31.12.1991 představuje v provozní oblasti 1 914956 tis. Kčs. v investiční oblasti 10 497 48.3 tis. Kčs, celkem 12 412 439 tis. Kčs. Celková zadluženost vztažená ke kmenovému jmění státního podniku je k 31.12.1991
18
Ekonomické výsledky Aktiva
Hospodářská bilance 1.1.91
31.12.91
01 Základní prostředky v pořizovací ceně
87 647
89 698
02 Oprávky k základním prostředkům
- 42 428
-45 990
03 Základní prostředky v zůst. cené
45 219
43 708
04 Investice a přijaté splátkové listy
16460
25 412
6
27
61 685
69147
07 Peněžní prostředky
1 428
1 581
08 Zásoby paliva na skladě
2 935
4 141
09 Ostatní zásoby
1 519
1 769
10 Pohledávky za odběrateli
1 121
4 320
11 Ostatní oběžný majetek
386
22
12 Oběžný majetek celkem
7 389
11 833
05 Nehmotné investice 06 Investiční majetek celkem
13 Odvody a příděly
23 734
14 Celkem aktiva
69 074
104 714
1.1.91
31.12.91
Pasíva 52 665
58 467
Rezervní fond
133
5 339
Účelové fondy
70
74
305
2 182
Základní kapitál
Rezervy a ostatní čas. rozlišení Dotace a ost. doplnění zdrojů Nerozdělený zisk min. roku
35 306
Zisk
306 23 393
Vlastní kapitál celkem
53 479
89 796
Stávající půjčky - investiční
11354
10 497
2 348
1934
13 702
12 431
853
169
- provozní Dlouhodobý cizí kapitál celkem Invest, a neinvest. dodavatelé Vystavené splátkové listy Ostatní krátkodobé závazky Krátkodobý cizí kapitál celkem Celkem pasiva
45
76
995
2 242
1 893
2 487
69 074
104 714 19
Ekonomické výsledky
STRUKTURA MAJETKU A KAPITÁLU (v %)
nehmotné Investice
•
0 03 85 35
vŕcné investice finanční
investice
0 00
penétni prostředky
1 95
pohledávky
5 33
celkové
zásoby
n
položky
7 30 časového rozlišeni
0 00
základni kapitál rezervy zisk
Aktiva Nehmotné investice Věcné investice Finanční investice A. Investiční majetek Peněžní prostředky Pohledávky celkové
20
a položky
tondy
kapitál
dlouhodobý
cizí
kapitál
% 0,03 85,36 0,00
6 68
cas rozlišeni
clu
Pasíva Základní kapitál
2
% 72,20
Rezervy a rez. fondy
6,68
Zisk a pol. čas. rozliš.
2,70
C. Vlastní kapitál
81,58
1,95
Krátkodobý cizí kapitál
4,51
5,33
Dlouhodobý cizí kapitál
13,91
D. Cizí kapitál závazky
18,42
7,30 0,03 14,61 100,00
C + D
70
a Si
85,39
Položky čas. rozlišení
A + B
a rezervní
krátkodobý
Zásoby
B. Oběžný majetek
72 20
100,00
Ekonomické výsledky
Cash - flow za rok 1991 (mil. Kčs) Zisk
23 393
Odvody SR Disponibilní zisk
- 12 952 10 441
Odpisy
4045
Zvýšení rezerv
1 877
Snížení nákladů příštích období (EDU)
365
Zvýšení závazků (vůči SR a ostatní)
1 289
Nové úvěry: investiční
1694
provozní
1067
Zdroje
celkem
Investice: fakturace
20 778 5 039
splátky a zálohy dodavatelům
7 622
splátky úvěrů
2 551
snížení závazků vůči dodavatelům celkem
379 15 591
Zvýšení nehmotných aktiv Zvýšení zásob z toho:
palivo
Zvýšení pohledávek Snížení záv. vůči neinv.dod. Splátky provozních úvěrů
21 1 456 (1 206) 1 294 324 1 323
Splátky úvěrů v zahr. měně
126
Výsledkové mzdy (FO).FKSP
301
Saldo ost. zdrojů a potřeb z rozdělení zisku
156
Zvýšení bank.peněz a cenin
186
P o t ř e b y celkem
20 778
Ze zisku a odpisů bylo vytvořeno celkem 14486 mil. Kčs, z toho na investice byle použito 15 591 mil. Kčs, a to především na stavby: - ETE IV. A. stavba - přípravné práce - 227 mil. Kčs - ETE IV. B. stavba - 1 . a 2. výr. blok - 7 189 mil. Kčs - Přenosová soustava - 774 mil. Kčs - PVE Dlouhé Stránč - 708 mil. Kčs - Odsíření celkem - 347 mil. Kčs, z toho EPOČ 265 mil. Kčs
21
Rozvoj
Rozvoj Ro/voj státního podniku CEZ v roce 1W1 probíhal v duchu opuštěni principů direktivního plánovitého řízení. Došlo k výraznému posíleni samostatnosti a odpovědnosti jednotlivých odštěpných závodů. 1'loha centra se soustředila na rozvoj staveb sysle move ho charakteru, výrazně byla posílena úloha finančních nástrojů řízení. Mimořádný význam má skutečnost, že důslednou restriktivní investiční politikou se přes vysoký nárůst cen investic v důsledku cenové liberalizace podařilo udržel i v roce l ( ' ( 'l vyrovnanou platební bilanci.
STRUKTURA INVESTIC
PB * VE
teplárenství
t?ulWs.l
ostatní
přenos soustava
1868
roky
tooo
1S91
Finančně i věcnč nejnáročnější stavbou ČEZ je jaderná elektrárna Temelín. Přes určitá omezení daná finančními zdroji byly dokončeny stavební práce podmiňující rozvinutí montáží nejdůležitčjších technologických zařízení. V souvislosti s problémy se zabezpečením některých dodávek a prací i v souvislosti s připravovanými úpravami technického řešení však dále narůstá dosavadní skluz výstavby. K ověření technického řešení a ekonomických parametrů JE Temelín v nových hospodářských a politických podmínkách zadaly České energetické závody renomované americké firmě Halliburton NUS provedení auditu elektrárny, jehož cílem bylo zejména ověřit, zda elektrárna může vyhovět západním standardům poloviny devadesátých let a získat provozní povolení. Výsledky auditu jsou v současné době vyhodnocovány, na jejich základě připravují ČEZ potřebné úpravy technického řešení a organizačního zajišIční výstavby elektrárny. Na základě expertíz zahraničních firem potvrzených následně i šetřením firmy Halliburton NUS byla v roce 1991 zahájena např. příprava nového systému řízení elektrárny, hodnocení nabídek dodavatelů je nyní v záverečné fázi. V souladu s přijatou strategickou linií ČEZ pokračovaly v roce 1991 práce na průběžné modernizaci jaderné elektrárny Dukovany; cílem těchto opatření je udržet a zvýšit dosaženou bezpečnost a spolehlivostní úroveň teto elektrárny.
22
Rozvoj Nejvýznamnější investicí klasické energetiky byla v roce 1991 pokračující výstavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, která vstoupila do rozhodujícího stadia montážních prací. Rozvinutí stavby vytváří dobré podmínky pro její dokončení ve stanoveném termínu. Mimořádný význam pro budoucí spolupráci ČEZ má probíhající výstavba vedení 400 kV do SRN. V roce 1991 byla zahájena první stavba nové koncipovaného odsiřovacího programu ČEZ - výstavba odsiřovací jednotky na 5. bloku elektrárny Počerady. Vzhledem k prudce se měnícím hospodářským podmínkám bylo stánovení nového rozvojového programu klíčovým úkolem Českých energetických závodů v roce 1991. Vzhledem ke skluzu ve vydání rozhodujících legislativních aktů (zejména zákona o ochraně ovzduší a prováděcích předpisů k němu, ale i zákona o odpadech a zákona o životním prostředí) a jejich změnám oproti původně navrhovaným textům bylo však nutno rozvojovou koncepci upravovat. Práce jsou dokončovány počátkem roku 1992.
Příprava Staveb a hlavní rozvojové trendy
Připravený program snižování emisí škodlivin z uhelných elektráren je tvořen kombinací odstavení bloků, výstavby odsiřovacích jednotek, použití fluidních kotlů i záměny paliva za méněsirnaté druhy. V průběhu roku 1991 byl připraven k podpisu kontrakt na dodávku odsíření na bloku 6. elektrárny Počerady a do závěrečné fáze hodnocení nabídek dovedena příprava výstavby odsiřovacího zařízení pro elektrárnu Prunéřov I. Ve spolupráci se Světovou bankou byla připravena poptávka na dodávku odsíření elektrárny Prunéřov II, která bude zčásti financována úvěrem Světové banky v rámci půjčky ENERGY 1. Pro přípravu programu snižování emisí z uhelných elektráren je dále využíváno prostředků z programu PHARE Evropských společenství, programu TPD vlády Spojených států amerických i součinnosti japonských vládních a soukromých institucí. Ve spolupráci se Světovou bankou budou financovány i investice do přenosové soustavy související s odstavením některých bloků pracujících do soustavy 220 kV. V souvislosti s blížícím se vyčerpáním skladovací kapacity meziskladu vyhořelého paliva v elektrárně Jaslovské Bohunice bylo v roce 1991 provedeno výběrové řízení na dodávku meziskladu v jaderné elektrárně Dukovany. Výstavba tohoto zařízení bude zahájena v roce 1992. Jako alternativní řešení dalšího rozvoje české energetiky pro počátek nového století byla sledována výstavba nového jaderného zdroje. ČEZ v konsorciu se SEP a EGP provedl předběžné poptávkové řízení pro tuto elektrárnu. Bylo získáno 6 předběžných nabídek (ABB, Westinghouse, Mitsubishi, Framatom, Siemens, Atomenergoexport). Ve vyhodnocení nabídek bude pokračováno v roce 1992.
23
Sociální politika
Sociální politika Za období roku 1 Wl nastoupilo du s.p. CEZ celkem 5 52ť> zamčstnanců a 7 l;V) zaměstnanců v (omto období ukončilo pracovní poměr. Náborem ze škol bylo získáno 622 zaměstnanců, ostalním náborem trhu pracovních sil 4 904 zaměstnanců. Z důvodu odchodu do důchodu odešlo 6()9 zaměstnanců, výpovědí ze strany zaměstnance 1 153 zaměstnanců a / organizačních změn 705 zaměstnanců. V roce 1W1 byl ve s.p. ČEZ zaměstnán průměrný počet 31 112 zaměstnanců. K 31.12.1W1 byla věková struktura následující: Věk
Počet zaměstnanců
%
15 -30 let
7 944
26.0
31 45 let
14 131
46,2
46 - 60 let
7 754
25.4
nad 60 let
725
2,4
30 554
100,0
Celkem
Z tohoto počtu je v dělnických profesích zaměstnáno 21 987 pracovníků a v technicko- hospodářských funkcích 9 125 pracovníků, \ tom 23671 mužů a 7 441 žen. Kvalifikace
V roce 1W1 nedošlo k významnější změní v kvalifikační struktuře. Významněji se mění formy zvyšování kvalifikace zaměstnanců, především značným rozšířením výuky jazyků (zejména angličtiny a nčmčiny). V současné době navštěvuje jazykové kursy zajišťované podnikem 2 232 zamčstnanců, z toho kursy angličtiny 1 293 a kursv němčiny 888 zaměstnanců a ostatní jazykové kursy 51 zaměstnanců. Programy pro zvyšování kvalifikace jsou koncipovány pro jednotlivé profesní skupiny. Nadále probíhají kursy zaměřené na užilí výpočetní techniky, nově jsou organizovány kursy pro manažerskou činnost pracovníků různých řídících úrovni i pro perspektivní pracovníky. Značný rozsah vzdělávacích činností je zaměřen na získávání znalostí nových legislativních předpisů. Ke zvyšování kvalifikace jsou zajíš ľovány zahraniční stáže a studijní pobyty, kterých se zúčastnilo v roce 1991 212 zaměstnanců. Celkově bylo na zvyšování kvalifikace v s.p. ČEZ vynaloženo 18,5 mil. Kčs.
Sociálni oblast, zdravotní péče
V sociální oblasti se podnik zaměřil na dosažení co největšího efektu pro co nejvyšší počet zamčstnanců při současných omezených zdrojích na tuto činnost. Nejvýznačnějším přínosem v roce 1991 oproti předešlým letům je prodloužení dovolené ojeden týden pro všechny zamčstnance. Rozšířena byla dále i možnost čerpání placeného volna nad zákonný nárok např. na péči o dítě zejména osamělých zaměstnanců, na osobní překážky v práci a na hledání nového praco\"ního místa. V oblasti zdravotní péče zajišťuje zaměstnavatel pro všechny zaměstnance bezplatnou základní zdravotní péči v závodních zařízeních a pravidelné sledování zdravotního stavu zamčstnanců víccsmčnnčho provozu a zaměstnanců, kteř: dosáhli tzv. kritického věku (ženy 45, muži 50 let). Pro rekreaci zamčstnanců jsou využívána střediska Energetik a Prométheus. Zimní sezónou počínaje byl v útvaru Energotour vytvořen "dispečink" volné kapacity obou středisek, který umožnil optimální využití
24
Sociální politika kapacity. Dále je zamčstnancům a rodinným příslušníkům přispíváno i na rekreaci v jiných zařízeních. V oblasti zahraniční rekreace zorganizoval Energotour letecký zájezd na Sicílii a pobytovou rekreaci s leteckou dopravou v Řecku (Nea Makni). Pro zaměstnance je zajišťováno stravování, přitom je zvláštní pozornost věnována zamčstnancům nepřetržitých provozů. Podnik využívá maximální hranici příspěvků na stravování. Účast zaměstnanců na závodním stravování se dlouhodobě pohybuje kolem 42 %.
25
Změny v organizační struktuře ČEZ
Změny v organizační struktuře ČEZ, Praha od 1.1.1990 Reorganizace v rámci s.p. ČEZ, Praha
Vyčleněné organizace ze s.p.ČEZ, Praha
1.4.1990 Z Opravárenské základny ČEZ (OZE), Teplice vytvořeny odštěpné závody: - Teplická strojírna (TES), Teplice - Energomontáže (EGM), Liberec
1.7.1990 Z Ostravsko-karvinských el. (OKE), Ostrava vyčleněn a vytvořen odštěpný závod: - Elektrárna Dětmarovice (EDE), Dětmarovice
Ze s.p. ČEZ, Praha se vyčlenily organizace - Pražské energetické závody, Praha - Středočeské energetické závody, Praha - Jihočeské energetické závody, České Budějovice - Západočeské energetické závody, Plzeň - Severočeské energetické závody, Děčín - Východočeské energetické závody, Hradec Králové - Jihomoravské energetické závody, Brno - Severomoravské energetické závody, Ostrava
1.10.1990 Z Elektráren vých. Čech (EVČ), Opatovice vytvořeny odštěpné závody: - Elektrárny Poříčí (EPO), Trutnov - Elektrárny Opatovice (ÉOP), Opatovice - Elektrárna Chvaletice (ECH), Chvaletice
1.12.1990 Z Elektráren Únor. vítězství (EÚV), Počerady vytvořeny odštěpné závody: - Elektrárna Ledvice (ELE), pilina - Elektrárna Počerady (EPOC), Počerady Z Jihomoravských elektr. (EJM), Brno vyčleněn a vytvořen odštěpný závod: - Elektrárna Hodonín (EHO), Hodonín Z Energetických strojíren (ESB), Brno vytvořeny odštěpné závody: - Energetické strojírny (ESB), Brno - Energodílny (EGD), Velké Meziříčí
1.1.1991 Ze s.p. ČEZ, Praha se vyčlenily organizace: - Severočeské teplárny (SČT), Most - Energostroj (EGO), Chvaletice Z odšt. závodu Jihomoravské el. (EJM), Brno se vyčlenila: - Teplárna Otrokovice Z odšt. závodu Ostr.-karv. el. (OKE), Ostrava se vyčlenila: - Teplárna Karviná
1.7.1991 Z Energetických strojíren (ESB), Brno vyčleněn a vytvořen odštěpný závod: - Energostrojírny (ESPA), Pardubice 26
Vydal Odbor účetnictví ředitelství státního podniku Českých energetických závodů Jungmannova 29, l i l 48 Praha 1 ve spolupráci se Střediskem edičním a DTP ČEZ - Energotechnika Vytisklo oddělení reprografie Vyšlo v březnu 1992. Stran 28.