Prosinec 2005
NUČICKÝ 53 ZPRAVODAJ Ročník XIV
ČTVRTLETNÍK
ÚVODNÍK Letošní relativně teplý podzim nám zatím nepředvedl pravé podzimní počasí. Dlouho trvající babí léto umožňovalo prodloužit si aktivní část roku o několik týdnů. S příchodem listopadu se však přece jen prosadilo typické tzv. „dušičkové“ počasí. Dny se zkrátily a po ránu bývá mlha, přes den drobně mrholí, pofukuje lezavý vítr, toto je ta pravá atmosféra, kterou máme spojenou s dušičkami – svátkem Všech svatých. V tuto dobu se od nepaměti vzpomíná na zemřelé předky. Lidové rituály mají své kořeny až někdy v předkřesťanské době. Na počátku tradice svátku byly zvyky Keltů. Keltský kalendář začínal dnem 1. listopadu a v tento den, kdy končil starý rok a začínal nový, se také setkával svět živých se světem mrtvých. Zapalovaly se plameny ohňů, aby ukázaly cestu duším mrtvých, které mohly dělat dobro, i se mstít za křivdy z doby svého života.Víra v posmrtný život je základem i křesťanské víry. Již v roce 609 byl jeden ze starých pohanských chrámů v Říme zasvěcen všem křesťanským mučedníkům. Další den 2. listopad je pak věnován Památce všech zemřelých. Naši předci nejdříve vzpomínali na své zemřelé blízké jen v rodinném kruhu doma, ale od 14. století se začaly sloužit i veřejně mše v chrámech a svátek se stal oficielní. Prostí lidé věřili, že v tento den duše zemřelých mohou na jeden den opustit očistec a odpočinout si od zde prožívaných muk, a tak jim tuto dobu chtěli zpříjemnit. Hroby zdobili květinami a věnci, zapalovali svíčky a doma chystali studené mléko a v lampách svítili máslem, aby se duše mohla osvěžit. V domácnostech se pak také peklo specielní dušičkové pečivo uvnitř nadívané a posypané mákem.
Cena 5 Kč
Na samém konci podzimu se nachází svátek sv. Martina. Tento den byl v lidové tradici spojován s počátkem zimy a ještě dnes je stále živé úsloví „sv. Martin přijíždí na bílém koni“. Sv. Martin byl římský voják, pak žil jako poustevník a nakonec se stal biskupem. Jeho obrácení na víru způsobilo vidění, které měl v noci po příjezdu do Amiens. V bráně se potkal se žebrákem, kterého mu bylo líto, a tak rozťal svůj plášť a půlku mu dal.V noci se mu zjevil Ježíš oblečený v této polovině pláště. Mladík odešel z armády, nechal se pokřtít a stal se poustevníkem. V roce 371 byl zvolen biskupem v Tours. Celý život zůstal skromný a žil v odříkání, stal se průkopníkem mnišského života. Byl uctíván jako patron vojáků hlavně jízdních dragounů a husarů, ale i řemesel spojených s koňmi jako jsou podkováři a ti co pracují s kůží, koželuzi, rukavičkáři apod. Na sv. Martina obcházeli ve středověku chudí žáci a obecní zaměstnanci domy s koledou. Koledování bylo rozšířené a patřilo ke společenským pravidlům a povinnostem, takže se ho zúčastňovali i církevní osoby.Teprve husité začali koledování stíhat a zakazovat jako ponižující a nadále směli koledovat jen děti. S tímto dnem nebylo spojené jen koledování, ale byl to významný den v životě obecně. K tomuto dni se uzavírali smlouvy, nastupovalo se a odcházelo ze zaměstnání, lidé dostávali za své služby zaplaceno. Proto to byl den veselosti, nezřízeně se pilo a jedlo. Na sv. Martina se poprvé otvíralo mladé víno a pekly se tzv. svatomartinské husy. Peklo se i typické martinské pečivo, podkovovité rohlíky. V řadě míst na tento den připadalo posvícení. Posvícení neboli hody byl další čas, na který se lidé na konci podzimu a na začátku zimy těšili.Vedle jídla a pití přinášela posvícení příležitost ke společenským setkáním a zábavě.
V tomto čísle kromě jiného najdete: rozhovor se starostkou obce, zprávy soutěžní kupón o činnosti organizací v obci, zprávy z kultury, sportu, společenskou rubriku, humor a také čtenářskou soutěž – křížovku o ceny. NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005 1
53
•
Nejdůležitějším dnem posvícení byla neděle většinou před svátkem místního patrona, ale oslavy se většinou konaly několik dní. Lidé se setkávali v rodinách i na veřejnosti, navštěvovali se známí a příbuzní i ze vzdálených vesnic. Výpadek v práci byl tak citelný, že Josef II. v jednom ze svých patentů nařídil konání pouze jednoho posvícení v každé vsi v roce, a to až v období po sv. Havlu, kdy již nebylo tolik polních prací. Posvícení nemají oporu v žádném církevním svátku, jednalo se pouze o lidovou zábavu. Období po žních nenutilo lidi k šetření, všeho bylo dostatek, tehdejší metody v uchovávání potravin byly značně primitivní, a proto lidé zásoby raději konzumovali dokud byly čerstvé, než aby se jim přes zimu zkazily. Každé posvícení sebou neslo období příprav, kdy se uklízelo a shromažďovaly se potřebné suroviny, porážel se dobytek a zpracovávalo maso drůbeže. Pozvat hosty byl úkol pro děti, které obcházely příbuzné a známé se zvacími koláči, zvanými „zváče“. Vrcholem svátků jídla a pití byl nedělní oběd, pak se sedělo a vyprávělo, hodnotil se uplynulý rok a úroda. Večer se konaly zábavy v hospodě s tancem, v pondělí se pokračovalo tzv. pěknou nebo zlatou hodinkou a v úterý byla zábava zvaná sousedská, kdy k muzice na rozdíl od předchozích dnů přicházeli místo mládeže především starší obyvatelé. Dozvuky celého posvícení se protáhly do zábav, které se konaly následující neděli. Z toho je patrné, že naši předci se uměli bavit opravdu skvěle a pracovitý císař pán Josef ve Vídni jen skřípěl zuby. K dalším důležitým svátkům počátku zimy byl svátek sv. Kateřiny (25. listopad). Tradice tzv. kateřinských zábav byla dlouho živá. Tyto zábavy se odehrávaly v režii žen, které se staraly o celý průběh, byl to jeden z posledních svátků před příchodem adventu. Kateřina byla krásná a bohatá křesťanka z Alexandrie, byla moudrá a výřečná, a proto dostala úkol přemluvit císaře, aby přijali křesťanství. Jeho učence se jí podařilo přesvědčit, ale císař se rozlítil a nechal ji upálit, pak drtit kolem, ale nic nepomohlo, nakonec ji musili setnout hlavu mečem. Po té co křesťanství zvítězilo, stala se mučednicí. Pro svou vzdělanost je patronkou učenců a universit, ochránkyně čistoty a klášterů. Z řemesel pomáhá například přadlenám, kolářům, knihařům a mlynářům, řemeslům, která pracují s nástroji, kterými ji mučili. Posledním listopadovým svátkem byl den sv. Ondřeje (30. listopad). Lid k tomu se uchyloval k předpovědím budoucnosti, církev slavila začátek liturgického roku. Ondřej byl rybář u Genezaretského jezera v době Ježíše. Stal se učedníkem Jana Křtitele a Ježíše. Jeho bratrem byl Šimon, později apoštol Petr. Po Kristově ukřižování podnikal dlouhé vysvětlující misijní cesty, kde došel až na Peloponeský poloostrov do města Patrasu. Zde se znelíbil svým jednáním římskému místodržícímu, který jej nechal ukřižovat. Na tento den se v lidové tradici provozovala řada magických úkonů. Bylo to například věštění z předmětů (např. hlína = smrt, hřeben = nemoc, chleba = majetek,
2
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
prsten = svatba) a známé lití olova. Sen, který se v noci zdál, se měl vyplnit. Dívky především zajímalo kdy a za koho se vdají. Nejznámější způsob bylo třesení se stromem a pak se čekalo odkud začal štěkat pes, nebo dívka klepala na kurník a pokud se první ozval kohout, tak se do roka vdala, když to byly slepice, tak ze svatby nebylo nic. Zaručená byla také metoda objevit podobiznu svého vyvoleného, například v odraze světla na hladině studny či v komíně. Starý zvyk byl také házení střevícem, který měl ukázat, zda dívka opustí domov. Věštilo se ale i z kostí, třísek, z papírků pod polštářem apod. Magická moc tohoto času byla veliká. Tímto vyprávěním se uzavřel kruh lidových zvyků během roku. Loni jsme začali dobou adventní a letos jsme se zase k adventu dostali z druhé strany. Opět nás čeká zamyšlení nad uplynulým rokem, co přinesl nového, jak jsme v něm obstáli a zda se můžeme směle ke všem svým činům přihlásit. Dnes jsme si v krátkosti připomněli řadu lidových zvyků a možná, že se nad některými i trochu usmějeme. Dnes nám připadají naivně dětinské, ale lidé, kteří podle nich žili a řídili se jimi, je brali často smrtelně vážně. Čeká nás advent a po něm Vánoce, snažme se aby v našich duších alespoň na chvíli zavládl mír a pohoda, ať platí prastaré přání „pokoj lidem dobré vůle“ i u nás doma a v celé naší obci. Ing. Karel Procházka
OTÁZKY PANÍ STAROSTCE 1) Bude se opravovat veřejné osvětlení v obci? V této době je již veřejné osvětlení i veřejný rozhlas opraven. 2) Bude i v letošním roce ozdoben vánoční strom na návsi? Ano i letos uvažujeme o vytvoření sváteční atmosféry osvícením vzrostlého smrku na návsi, počátkem prosince. 3) Bude jezdit i nadále vlak do Nučic? Trať 173 z Prahy Smíchova do Berouna a zpět bude jezdit pravděpodobně jen do 26. 2. 2006. V rámci úsporných opatření se předpokládá, že jednotlivé spoje budou zkráceny a časově posunuty. Výhledově se uvažuje o zavedení kolovozů v letní sezóně a o víkendech. Jednání o zachování současných spojů a zachování tratě v celém rozsahu stále probíhají. 4) Proč nehraje divadelní spolek ŽUMPA svá představení v Nučicích? Divadelní spolek ŽUMPA odmítl využívat prostory kina k uvádění svých představení. Tento divadelní spolek také odmítl možnost získat dotaci na svůj provoz ve výši cca 30 000,- Kč.
5) Kdy bude znám nový ředitel ZŠ a MŠ Nučice? V současné době je vyhlášen konkurz na ředitele ZŠ a MŠ Nučice. Termín konání konkurzu bude začátkem ledna. Bude – li vybrán vhodný uchazeč, předpokládá se, že nastoupí do funkce ředitele k 1. 2. 2006. 6) Bude se opravovat škola? Mám podanou žádost o dotaci na rekonstrukci a přístavbu ZŠ a MŠ Nučice – I. Etapa (školní jídelna). Velmi složitá jednání stále probíhají . 7) Uvažuje se v obci s výstavbou dětského hřiště? Maminky dětí se nabídly, že provedou úklid na návsi. O této dobrovolné iniciativě je psáno v jednom z následujících příspěvků. Tato nabídka mě velmi mile překvapila a potěšila. Přivítala jsem proto prosbu maminek o vybudování dětského hřiště. Předpokládáme, že tuto výstavbu bude financovat obec za pomoci dotace tak, aby se mohla realizace provést v průběhu příštího roku, tj. v roce 2006. 8) V obci probíhaly veřejně prospěšné práce? Ano, v rámci těchto prací byla vyčištěna strouha v ulici Karlovotýnská, Kubrova, v části ulice Pražská a natřen info bod na návsi u kapličky. Tyto veřejně prospěšné práce se osvědčily a uvažujeme o jejich využívání i v budoucnu.
Obecní úřad Nučice přeje všem spoluobčanům hezké prožití svátků vánočních hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2006 ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU
Děti z Mateřské školky Nučice pod vedením paní učitelky Marcely Kozákové zarecitovaly pásmo krátkých básní, které mělo u všech přítomných rodičů, prarodičů a ostatních známých, kterých bylo tentokrát opravdu mnoho, velký úspěch. Věříme, že na jaře příštího roku bude alespoň tolik nových dětí, jako letos na podzim.
ÚKLID V OBCI Dne 25. 10. 2005 uspořádaly nučické maminky s malými dětmi brigádu, která by se dala nazvat „úklid návsi před nastávající zimou“. Obecní úřad poskytl pytle na plasty i na ostatní odpadky a pracovní rukavice. To, že byl proveden úklid ve středu obce (náves a blízké okolí), neznamená, že byly pytle na odpad prázdné. Naopak, odpadu bylo strašně moc.
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ Dne 22. 10. 2005 se konalo v obřadní síni Obecního úřadu Nučice slavnostní vítání občánků. Paní starostka obce Ing. Věra Procházková společně s matrikářkou Petrou Kopeckou přivítaly šest nových občánků: Daniela Dobrovodského Ondřeje Jandu Kateřinu Novotnou Jana Henycha Ondřeje Pantoflíčka a Barboru Doležalovou
nar. nar. nar. nar. nar. nar.
6. 4. 2005 21. 4. 2005 30. 4. 2005 7. 5. 2005 16. 6. 2005 10. 8. 2005
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
3
b) Dodatek č. 2 mezi Středočeskou plynárenskou a.s. Praha a obcí Nučice k realizaci investiční akce „Plynofikace obce Nučice – dokončení“. III. Zastupitelstvo obce pověřilo starostku: Podepsat smlouvy dle bodu II. 2a, 2b. Příloha: Rozpočtové opatření č. 3 dle bodu II. 1. Zapsáno dne 21. 9. 2005
Tímto děkujeme všem, kteří se na úklidu dne 25. 10. 2005 podíleli a doufáme, že se taková akce ještě někdy zopakuje. Obecní úřad Nučice
INFORMACE K datu vydání tohoto čísla Nučického zpravodaje má obec Nučice informace o změně některých vlakových spojů na trati č. 173. (Praha–Smíchov–Beroun). Ke změně má dojít k 27. 2. 2006. Dle dostupných informací se změní čas odjezdů některých spojů. Změna se bude týkat pravděpodobně i některých vlakových zastávek. Bližší informace otiskneme v dalším čísle Nučického zpravodaje. Doufáme, že informace budou již přesné a budeme mít možnost otisknout již přesný jízdní řád.
U S N E S E N Í č. 4/2005 Z veřejného zasedání zastupitelstva obce Nučice konaného dne 21. 9. 2005 I. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo: 1. zprávu předsedy kontrolního výboru o plnění usnesení zastupitelstva obce č. 2 a č. 3/2005 2. zprávu místostarosty obce Ing. Tichého o činnosti zastupitelstva za období od posledního řádného veřejného zasedání zastupitelstva II. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo: 1. Rozpočtové opatření č. 3, kterým se navýšil rozpočet na částku 2 985 000,- Kč na straně příjmů a výdajů. 2. a) Smlouvu o spolupráci mezi Středočeskou plynárenskou a.s. Praha a obcí Nučice na realizaci výstavby STL plynovodu v ul. Karlovotýnská za ČD v k. ú. Nučice – propojení řadu STP a.s.
4
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Ing. Zbyněk Tichý místostarosta obce
Ing. Věra Procházková starostka obce Nučice
KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA STŘEDNÍ ČECHY si Vás dovoluje pozvat na 1. komorový JARMARK Projekt s názvem „1. komorový JARMARK“, který se uskuteční v druhé polovině ledna 2006, je určen podnikatelům – členům Hospodářské komory ČR. Ti budou mít možnost setkat se v jeden den v prostorách sídla úřadu HK ČR v Praze. Hospodářská komora ČR se rozhodla uspořádat akci, která by našim firmám pomohla přímo a prakticky v jejich činnosti. Firmy ze všech regionů i napříč všemi obory budou mít díky Jarmarku možnost představit svoji činnost před ostatními, tedy nejen před konkurencí, ale také před potenciálními partnery. Přítomní zástupci členských firem se budou moci přesvědčit, jakým způsobem se prezentuje jejich konkurence, stejně jako navázat zajímavé kontakty. 1. komorový jarmark nabízí zájemcům zdarma prostor v budově Hospodářské komory, za mírný poplatek potom technické zázemí, stoly a stojany na propagační materiály. Firmám bude nabídnuta adjustace ukázek v konferenčním sále, prezentace projekcí v počítačové učebně, také je možné zajistit prezentaci na velkoplošných obrazovkách. Podnikatelé budou mít možnost využít k vlastnímu jednání koutky s občerstvením, kde zůstanou nerušeni okolním děním. Hospodářská komora se chce také touto akcí otevřít a lépe představit svým členům, nabídnout jim své služby, představit lidi, kteří za konkrétními produkty komory stojí. Již samotný výběr firem, které musí splňovat jedinou podmínku, a sice, být členem Hospodářské komory, je částečnou zárukou serióznosti projektu. Tajemník úřadu Hospodářské komory ČR Vladimír Šiška k tomuto projektu dodává: „Při dnešním dobrovolném členství v Hospodářské komoře ČR jsou našimi členy ti podnikatelé, kteří si uvědomují potřebu společného prosazování zájmů podnikatelské obce. Tyto subjekty
si zaslouží, aby jim podnikatelská samospráva v rámci jejich členství nabídla pomoc při jejich rozvoji. To se již samozřejmě děje, členství v HK ČR je zohledňováno u každé akce, každého produktu HK ČR. Tentokrát jsme ale připravili akci určenou výhradně členům. Závaznou přihlášku zájemci naleznou na: http://dotaznik.komora.cz/jarmark/. Uzávěrka přihlášek je 23. prosince 2005. Na závěr bychom Vás chtěli upozornit na naši novou adresu: Krajská hospodářská komora Střední Čechy Oblastní kancelář Praha – západ Pražská 24 252 10 Mníšek pod Brdy Tel: 318 590 711
[email protected] www.hkpz.cz Informační místo pro podnikatele RM Praha – západ Pražská 24 252 10 Mníšek pod Brdy Tel: 318 590 712
[email protected]
OBECNÍ POLICIE OBEC Koncem října a začátkem listopadu za přítomnosti revírníka lesů ČR proběhlo značkování dřevin v lokalitách Na trojce a Na čtyřce. Obecní úřad byl informován kdo bude toto dřevo těžit a čas, který na to má. Je nám také známo, že na těžbu dřeva byly uzavřeny platné smlouvy. Případné dotazy vám může sdělit strážník OP, který byl přítomen u značkování stromů a uzavírání smluv. Strážník také provede namátkovou kontrolu těžby. Závěrečnou kontrolu a vyúčtování těžby provede revírník lesů ČR. Znovu upozorňuji občany na volné pobíhání psů na veřejném prostranství a místních komunikacích. V jednom případě, kdy byl majitel na dovolené, psi utekli z objektu ven, kde ohrožovali kolemjdoucí občany a bránili silničnímu provozu. Z tohoto důvodu byli psi odvezeni do útulku Bouchalka. Po návratu z dovolené si majitel psy musel převzít v útulku a jejich pobyt samozřejmě uhradit. Poté musel ještě uhradit pokutu na Obecním úřadě. V letošním roce byla dána pokuta za jízdu na motorce mladíkovi, který ještě nevlastnil řidičský průkaz. Byla a je věnována pozornost parkování vozidel a to nejen na Prokopské návsi. Provádí se kontroly na staveništích obytných domů a to nejen na ukládání odpadu, ale také na chování osob, které na stavbách pracují a pohybují se v obci. Začátkem listopadu skončily veřejně prospěšné práce v délce
250 hodin, práce byly převážně zaměřeny na čištění struh a různé pomocné práce. Při preventivních kontrolách je věnována pozornost také pohybu cizích závadových osob. Svůj čas věnuji v určitých dnech i dohledu na školní mládež, jak se chová v době poledních přestávek a v době odjezdu domů. Tento čas, který musím tomu věnovat, je na úkor jiných pochůzek. Zde se jedná převážně o děti, které do obce dojíždějí. Poházené odpadky po zemi, i když poblíž jsou odpadkové koše, poničená zastávka autobusu na návsi, házení kamenů do rybníku, ale i na kachny. Poslední byl případ několika žáků, kteří ve středu 9. 11. 2005 okolo 15:00 hod. koupili v prodejně potravin dvě plata vajíček, které po sobě házeli. Jména viníků jsou známa a tato rádoby recese – znečištění veřejného prostranství – bude řešena za přítomnosti Mgr. Mrázové. Přiblížil se konec roku 2005, začne zimní období, zde upozorňuji na úklid chodníků od sněhu a jejich posyp. I přesto, že v tomto roce na katastru obce bylo spácháno minimum trestných činů a přestupků, některé trestné činy – kdy šlo o vniknutí do objektů domů a staveb jsou alarmující i způsobem jak k nim došlo. V ulici Na čtyřku došlo k vniknutí na pozemek za účelem odcizení stavebního stroje, byl přiotráven pes, který byl útočníkem ještě surově zbit, následky tohoto útoku byly tak velké, že zvíře muselo být utraceno. Znovu opakuji a varuji – i včasná informace o některých zahraničních dělnících a jejich chování může pomoci tomu, že se některým situacím dá předejít ve spolupráci s Policií ČR. Strážník OP v prvních měsících roku 2006 bude absolvovat poslední prolongační kurz k výkonu svého zaměstnání. Na závěr bych chtěl poděkovat těm občanům, kteří mi při výkonu mého povolání pomáhají. Přeji všem šťastné a klidné prožití vánočních svátků v kruhu svých nejbližších a veselé prožití konce starého roku 2005.
CHATOVÁ OBLAST Chatařská sezona skončila. Většina chatařů se již odstěhovala a do chatové osady pouze dojíždí a provádí úklid na zahrádkách. Během chatařské sezony došlo v době, kdy byl zvýšený počet chatařů v osadě, ke krádežím. Dvě chaty zloději navštívili dvakráte. Většina vykradených chat je objasněna a pachatele, kteří se do nich vloupali, zadržela policie ČR. Nebydleli daleko. Při obchůzkách jsem v několika případech upozornil majitele chat na věci, které nechávají venku a tím lákají zloděje ke snadnému odcizení. Zábory veřejného prostranství, které byly a jsou povoleny jsou v současné době na slušné úrovni. Zde se vyplatila důsledná kontrola na místě, pohovor s chataři a vzápětí zjištění zda podmínky, které byly dány jsou dodrženy. Sousedské spory byly až na dva vyřízeny na místě. Zbylé jsou ještě v řešení. V letošním roce 2005 jich bylo méně než v loňském roce 2004. Ke sporům mezi sousedy vždy docházelo a bude do-
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
5
cházet znovu. Někdy je zarážející i motiv. Zde se projevují negativní lidské vlastnosti – neovladatelnost, závist, pomluvy a různé naschvály, které si lidé dokáží mezi sebou dělat. Během obchůzek se věnuje pozornost pohybu cizích závadových osob. Zde je dobrá každá včasná informace od chatařů, kterou se dozvím. Některé informace, které získám a jsou hodnověrné se dají předat policii ČR a slouží ke zjištění současného stavu v chatové osadě. V zimních a jarních měsících se opět budou provádět namátkové kontroly zaměřené na strážní službu. Stav kolem kontejnerů se o něco zlepšil. Ale není co chválit. Do kontejnerů se sype listí, ukládají kusy dřeva, větví a také zbytky tašek, cihel a dokonce i role pletiva. Jsou i případy, že v kontejneru je místo k uložení, ale nač odpad dát dovnitř, když ho mohu dát vedle. A tak se vedle kontejnerů objevují televize, lednice, matrace, starý nábytek, koberce, záchodová mísa a umyvadlo. Bylo by vhodné na jaře 2006 opravit některé úseky komunikací, které nejsou v dobrém stavu. Zde by určitě pomohla lepší spolupráce mezi chatovým výborem a Obecním úřadem. Ladislav Plšek Strážník OP Nučice
aby se přišli podívat a poslechnout si koledy v podání žáků naší školy. Od poloviny měsíce října zahájilo svou činnost na naší škole centrum volného času Bilbo. Každou středu probíhá v budově školních dílen zájmový kroužek „Kresba, malba, keramika.“ Po skončení Školy v přírodě, tj. od poloviny listopadu, zahájí svou činnost kroužek „Práce na PC.“ V poslední době se, bohužel, množí případy, kdy žáci naší školy po skončení vyučování nebo v poledních přestávkách nevyužívají svůj volný čas tak, jak by měli. Objevily se případy znečišťování obce, vandalského chování. Koncem prvního pololetí proběhne konkurs na ředitele nučické školy tak, aby nový ředitel se mohl ujmout své funkce od začátku 2. pololetí školního roku 2005–2006. A to jistě přinese opět změnu rozvrhu hodin pro žáky i mnoho dalších změn v práci pedagogů. Doufáme všichni, že všechny změny budou už jenom k lepšímu a umožní všem pedagogickým pracovníkům, aby se v klidu začali zabývat tvorbou nového školního vzdělávacího programu pro nučickou školu. Hezké prožití vánočních svátků přejí všem čtenářům Nučického zpravodaje zaměstnanci i žáci ZŠ a MŠ Nučice.
ZPRÁVY ZE ŠKOLY ORGANIZACE V OBCI V září letošního roku zasedlo do lavic nučické školy 163 žáků, 49 na prvním stupni a 114 na druhém. Na prvním stupni byly spojeny ročníky 1. a 3. do jedné třídy a 2. a 4. do třídy druhé. Z důvodu nedostatečného prostoru jsme tentokrát 5.ročník umístili v hlavní školní budově. Po počátečních zmatcích, spojených vždy se zahájením školního roku, jsme se všichni těšili, že se situace zklidní a zaběhneme se, jak my učitelé, tak i všichni žáci do každodenního školního života. Tehdy, zcela neočekávaně, podala paní učitelka Kerzelová žádost o rozvázání pracovního poměru. A zmatky nastaly nanovo. Částečně jsme změnili rozvrh hodin i úvazky pedagogů. Šťastná náhoda nám přivedla do cesty mladého kolegu – pana učitele Davida Draxlera. Nyní snad už máme většinu nepříjemností za sebou a čekají nás jen ty příjemnější okamžiky. 7. listopadu odjeli naši žáci 5., 6. a 7. ročníku na školu v přírodě do Orlických hor. Vzhledem k příznivému počasí letošního podzimu se pobyt dětí na horách vydařil. A co dále připravujeme? V hodinách hudební výchovy, pod vedením učitelek Jansové, Tůmové a Ciprové děti začínají nacvičovat tradiční vánoční pásmo koled, básní a říkanek, se kterým se pochlubí 21. prosince v nučické kapli. Začátek představení bude v 16:00 a v 17:00 hodin. Současně bude probíhat v hlavní školní budově výstava žákovských prací, tematicky zaměřená na zimu a Vánoce. Samozřejmě zveme všechny rodiče i nučické občany,
6
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
STŘEDISKO JUNÁKA NUČICE Po skončení prázdnin se v polovině září opět rozběhla činnost oddílů a střediska. Chlapci a děvčata se schází v klubovně k pravidelným schůzkám, vzpomínají na letní tábor, hrají různé hry a soutěže. Během prázdnin v rámci otevření místního muzea, které bylo zpřístupněno na žádost několika skupin z Prahy, si tito návštěvníci prohlédli také skautskou klubovnu a byli seznámeni se skautskou činností našeho střediska. Výzdoba a úprava klubovny, včetně fotodokumentace, se návštěvníkům velmi líbila. Před blížící se zimou byla v prostorách u klubovny posekána tráva a byl proveden úklid. Také bylo připraveno dřevo pro zimní vytápění klubovny. Na prosinec připravuje l. oddíl děvčat opět mikulášskou nadílku, o kterou je mezi rodiči v obci velký zájem. Středisko připravuje každoročně pro chlapce a děvčata vánoční setkání pod stromečkem s nadílkou. Schůzky se konají jedenkrát v týdnu. Zájemci se mohou přihlásit u vedoucích v klubovně nebo u některého člena střediska (K. Horel, I. Růžičková). Karel Horel vedoucí střediska
Na závěr roku skautské středisko Junáka Nučice děkuje touto cestou všem rodičům a příznivcům za pomoc, pochopení a podporu v roce 2005 a doufá v zachování přízně i v roce následujícím. Všem občanům naší obce přejeme příjemné prožití vánočních svátků a hodně pevného zdraví do nového roku 2006. Skauti střediska Nučice
Z BARÁČNICKÉ RYCHTY ZÁJEZD DO LITOMĚŘIC Obec baráčníků Nučice uspořádala, jako každým rokem, tak i letos, v sobotu 17. září 2005 autobusový zájezd do Litoměřic na výstavu ZAHRADA ČECH. Autobus poskytla firma Spojbus paní Jany Barnatové z Prahy s naším spolehlivým řidičem panem Květou Pánkem z Vysokého Újezdu. Náklady s dopravou uhradil Obecní úřad Nučice. Všem děkujeme. Autobus byl plně obsazen účastníky z Nučic a doplněn některými občany z Vysokého Újezdu, Mezouně a Tachlovic v počtu 53 osob, včetně dvanácti našich členů. Výstavní areál nabízel jak plody podzimu, tj. nepřeberné množství ovoce, zeleniny, květin, různého osiva, cibulovin, léčivých a aromatických rostlin, ovocných dřevin a rozličných sazenic, tak také zemědělského nářadí ručního i strojního charakteru, drobných potřeb pro zahrádkáře, a snad všechno, nač lze jen pomyslet. Výstavní expozice a stánky nabízely rozličný sortiment výrobků všeho druhu. Vybrat si bylo možno i zboží kosmetické, drogistické, bižuterii, léčiva, obuv, oděvy, textil a jiné. Výstava je vždy rozsáhlý trh. I letos byli všichni účastníci spokojeni. BĚŽECKÝ ZÁVOD V sobotu 2. října 2005 se konal na hřišti TJ Sokol Nučice 28. ročník běžeckého závodu mimo dráhu NUČICKÁ STEZKA. Tělovýchovná jednota byla spolupořadatelem s místním Obecním úřadem, Základní a mateřskou školou Nučice. Naši členové se podíleli takto: tetičky Olga Procházková a Ludmila Vejvodová ohřívaly párky a poskytovaly závodníkům občerstvení, soused Antonín Arnold komentoval místním rozhlasem průběh sportovního dopoledne. STÁTNÍ SVÁTEK V předvečer státního svátku 28. října jsme se zúčastnili pietního aktu položením vlastní kytice k pomníku padlých v první světové válce (1914–18) v parku na Prokopské návsi. Výročí vzniku ČSR před 87 lety (28. X. 1918) jsme si připomenuli společně se starostkou Nučic paní Ing. Věrou Procházkovou, delegací Sboru dobrovolných hasičů
a účastí našich členů baráčníků ve čtvrtek 27. října 2005 v 15:00 hodin. HUDEBNÍ RECITÁL V neděli 13. listopadu 2005 ve 14:00 hodin pořádal spolek TOPAS Tachlovice opět již tradiční RECITÁL JIŘÍHO ŠKVÁRY, zpěváka populárních a lidových písní. Také tachlovického rodáka, který se do své vesničky vždy takto rád vracívá a svým vystoupením přináší posluchačům líbivé písničky, melodie, ale i vtipné vyprávění. Celé tříhodinové setkání bylo plné pohody, příjemného poslechu a posezení u kávy, čaje, vína, posvícenských koláčků a dalšího občerstvení, o což se pořadatelé dovedou vždy postarat. Byla možnost si zatančit a v tombole zajímavou maličkost vyhrát. Nechyběli ani nučičtí baráčníci, kterých do Tachlovic zašla plná desítka. Poslechli jsme si hezké písničky a vyprávění příjemně vystupujícího zpěváka. Nevelká společenská místnost v budově tachlovického obecního úřadu byla zcela zaplněna. Za hezké odpoledne dík ženám ze spolku TOPAS a sympatickému interpretovi Jiřímu Škvárovi. Antonín Arnold vzdělavatel
ČSSD Okresní konference ČSSD Praha-západ se konala v pražském Lidovém domě v sobotu 5. listopadu 2005 za účasti 35 delegátů ze 14 místních organizací okresu. Z nučické organizace byl účastníkem Antonín Arnold. Konference projednala obvyklé zprávy o činnosti svých funkcionářů, tj. předsedy OVV Miloslavy Vlkové ze Štěchovic a předsedy okresní revizní komise Ing. Petra Seredycze z Jinočan. Obě jmenované osoby byly opět zvoleny do těchto funkcí na další volební období. Předneseny byly rovněž zprávy o činnosti poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a člena ÚVV ČSSD Ing. Františka Koníčka z Jinočan a poslance Evropského parlamentu Dr. Libora Roučka. V krajské konferenci jsou navrženi pro volbu do PS PČR z jinočanské místní organizace Ing. František Koníček a Ing. Lukáš Dobiáš, z Průhonic pak Jaroslav Zelenka. Diskuse poukázala na různé nedostatky při řízení práce nejen stranické, ale i vládní v čele s ČSSD, hlavně však na problémy místních organizací v našem okrese. Byla vyslovena řada návrhů a námětů na zlepšení tohoto stavu. Rovněž jednomyslně byl přijat návrh na podporu současného premiéra Jiřího Paroubka do funkce předsedy strany na příštím sjezdu. Byl zvolen nový OVV ČSSD Praha-západ a delegáti pro středočeskou krajskou konferenci.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
7
Závěr tvořila výzva všem členům a organizacím uplatňovat volební program strany jak při práci v obecních zastupitelstvech, tak i uvnitř místních organizací, neboť veřejnost očekává, že ČSSD bude garantovat prosperitu a životní jistoty pro všechny obyvatele. Antonín Arnold předseda MO ČSSD
KULTURA CHCI VRÁTIT ŠKOLNÉ! Školního humoru je nepřeberné množství. Přinášejí nám ho naše děti ze svých tříd, když líčí příhody se spolužáky a svými kantory. V literatuře vzpomeňme na humoristu Jaroslava Žáka (1906–1960), který čerpal náměty hlavně ze středoškolského života. Jeho prózy „Študáci a kantoři“ byly použity ke známým filmům „Škola základ života.“ Zfilmována byla jeho knížka „Cesta do hlubin študákovy duše“ (1938). Oba úspěšné filmy stále ještě uvádí televize. Do žánru školního humoru kantorů a vychytralého absolventa školní docházky se podívala režie nučického ochotnického souboru ŽUMPA (Žebravé umělecké panoptikum) hrou maďarského autora Frigyes Karinthy (1887–1938). Z jeho humoristické sbírky ze školního prostředí „Prosím, pane profesore,“ byla vybrána a nastudována krátká půlhodinová aktovka, proti původní předloze kratičko upravená. Obsahem je marná snaha domoci se vrácení školného s názvem CHCI VRÁTIT ŠKOLNÉ! Dříve bychom se takovému tématu s úsměvem podivovali, když vzdělání všeho druhu bylo bezplatné. Současná realita je už trochu jiná a přibližuje se námětu hry. Nelze se proto divit, když zchudlý občan Wasserkopf (výborně představovaný Martinem Kozákem) přišel na nápad … „nemohu se uplatnit ve společnosti, nemám práci, bydlení, peníze, – nemám nic, protože mě škola na standardní život nepřipravila. Ať mi tedy vrátí školné!“ Žádost ve škole vehementně uplatňoval. Aby se takového otrapy ředitel školy (Josef Magula) zbavil, rozhodl o jeho přezkoušení profesorským sborem s tím, že všechny předměty m u s í absolvovat úspěšně, aby mu škola nemusela vracet nějaké peníze. Nelogické otázky s ještě horšími odpověďmi byly vždy hodnoceny kladně a klasifikovány výborně u profesorek fyziky (Dana Barochová), zeměpisu (Zuzana Kramarzová) a u profesorů dějepisu (Jakub Pilař) a chemie (Jiří Janovský). Školné se tedy vracet nebude! Žadatel o školné zuří! Udivující zvrat přineslo hodnocení profesorky matematiky (Iveta Legátová) jako nedostatečné. Ona tak překvapivě porušila dohodu profesorského sboru. Školné
8
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
se bude vracet! Žadatel jásá – nic ho ve škole nenaučili! Ředitel se s ostatními zkoušejícími chytá za hlavu. Tu se však znovu ozývá matematička s otázkou, jakou finanční náhradu žadatel žádá? Ten bleskurychle spočítá všechno možné i nemožné s obdivuhodnou přesností. Částka dosahuje několika desítek tisíc. Chytrá profesorka považuje tento početní výkon za perfektní. Tím je také zkouška z matematiky opravena na výbornou. Školné se vracet nebude! Žadatel dupe, skáče do výšky, přesvědčuje všechny o nesprávnosti jejich rozhodnutí – zuří! A závěr? Na podvodníka se vrhla mohutná postava školníka (Martin Beneš), ostatní kantoři se přidají a pan Wasserkopf dostane ran nepočítaných. Nakonec je z ředitelny vyhozen. Opona se zavírá. Potlesk plného sálu ve Vysokém Újezdě v pátek večer 30. září 2005 provázel hru i děkovačku ochotníků, s nimiž spolupracovala výtvarnice Šárka Zavázalová a u pokladny s dobrovolným vstupným Alena Magulová. Jistě všichni byli spokojeni. My diváci, určitě! Antonín Arnold
DIVADLO MÁM STÁLE RÁDA Léta běží … vzpomínky zůstávají. Ráda vzpomínám na léta našeho ochotnického souboru Lidového divadla TJ Sokol Nučice. Zcela určitě si řada občanů pamatuje na různá divadelní představení. Věřte, že jich nebylo málo. Já jsem docházela do souboru více jak dvacet let. Byla jsem šťastná, že jsem v tak vynikajícím kolektivu. Byla to báječná parta lidí, kteří milovali divadlo a měli k sobě navzájem velmi hezký přátelský vztah. Divadlo se hrávalo v Nučicích v restauraci „Na Staré.“ Při rekonstrukci Lidového domu v roce 1960–62 se vybudovalo jeviště, propadliště s úpravou pro orchestr a také zešikmené hlediště. Na řadě prací se podíleli členové souboru. Ti zde odpracovali stovky hodin v akci Z (zdarma, brigádně). Prvním představením na novém jevišti v Lidovém domě byl „Strakonický dudák“ Josefa Kajetána Tyla dne 7. května 1962, kterého se zúčastnila i národní umělkyně Otýlie Beníšková. Jí samotné a divákům se představení velmi líbilo. Kulisy, které jsou nezbytné pro vytvoření každé divadelní scény, nám darovalo Národní divadlo v Praze. Některé kostýmy jsme měli z filmového Barrandova, z Hudebního divadla v Karlíně, z Kladenského divadla. Jinak jsme si je obstarávali z Divadelní půjčovny v Praze na Ovocném trhu, a to velmi levně. Jezdili jsme po různých přehlídkách a soutěžích, kde jsme uváděli námi nastudované hry. Byli jsme např. v Nymburce, v Praze Braníku, ve Žlebech, v Kostelci nad Černými lesy, Žebráku a v Sedlčanech. V této době nám nesmírně vycházel vstříc nučický místní národní výbor.
Hradil dopravu a často nás někteří poslanci na zájezdu doprovázeli. Na úspěšně předvedených hrách se podíleli všichni. Velkou zásluhu o to však měl pan František Bláha, který nejen že velmi pěkně hrál a zpíval, ale v režijní práci dovedl obsadit herce do rolí, které jim vždy padly. Ochotnické divadlo měl rád, hrál již od mládí. Chci za sebe i za všechny ostatní, kteří z našeho kolektivu ještě žijí, popřát Františkovi dobré zdraví v jeho blížící se osmdesátce. Díky za vše, co pro nučické divadlo udělal. Nemohu nevzpomenout na Jindřicha Vlasáka, který také výborně hrál a režíroval, dále na Jiřinu a Karla Haladových a Jarinu Vlasákovou. Všichni byli hudebně velmi talentovaní. Určitě jejich zásluhou měly naše operety ten správný ráz. Také nám velmi pomáhal technický personál – pánové Pepa Kuna, Pepa Veselý a Míla Pekárna, který upravoval kulisy. Zmiňuji také paní Milušku Doksanskou, ta měla na starosti nápovědu. Však také na všechna naše představení chodili a jezdili lidé hojně i z okolních vesnic – z Tachlovic, Dobříče, Mezouně, Vysokého Újezdu, Rudné a Loděnice. Velmi ráda vzpomínám na našeho komika Fandu Hofmana a na jeho báječného Švejka. O legraci v této hře nebyla nouze. Možná, že si někdo z tehdejších diváků pamatuje na scénu, kdy jsem já, paní Műlerová, chtěla odvézt Švejka na vozíku. Nemohla jsem ho zdvihnout, vozík ujel a Fanda byl na zemi. Sem tam se někdo zasmál. Zkusila jsem to znovu a vozík opět ujel. To už se hlediště smálo. A já jsem mu řekla: “Jestli mi nepomůžeš, tak se na tebe vykašlu!“ Samozřejmě jsem to řekla jadrněji, ale to nemohu napsat. Konečně mi pomohl a já ho odvezla „Na Bělehrad!“ V zákulisí jsem mu vyhubovala, ale on udělal tak ztrápený obličej, že jsem se nakonec dala do smíchu.
si boty prohlédnout, hned jsem si je obula. Po skončeném představení a fotografování jsem se nemohla přezout, protože byly špinavé a plné sazí, takže jsem v nich musela jít domů. Umíte si jistě představit, jak jsem vypadala! Nejraději jsme hráli o vánočních svátcích. Tolik jsme se všichni na to těšili. Byli jsme mladí, zdraví, plni elánu do této práce. Přicházeli jsme vždy do perfektně uklizené a vytopené klubovny v Lidovém domě, o což se starala paní Božka Jeřábková s manželem Františkem. Oni nám také zajišťovali různé občerstvení – kávu, čaj, pivo, limonádu, grog apod. Lidový dům dnes jistě se smutkem vzpomíná na vše, co se tam dříve odbývalo. Vždyť byl postaven občany pro šíření osvěty a kultury, pro pobavení návštěvníků, dříve i pro tělovýchovnou činnost. Myslím, že by tak měl být zachován s úctou k těm, kteří se o jeho stavbu zasloužili. A já chci s velkým odstupem času poděkovat všem, kdož nám v létech naší divadelní činnosti zachovávali přízeň a svoji účastí na všech představeních nás podporovali. S tím také přeji hezké prožití svátků vánočních a hodně zdraví do Nového roku 2006 všem občanům. Drahomíra Šimková
PRODEJNÍ VÝSTAVA PERNÍČKŮ PANÍ D. JEŘÁBKOVÉ Z NUČIC ZŠ Řeporyje 18. – 20. 11. 2005 Slovo perník v nás budí různé představy. Starším lidem se vybaví perníkové srdce či husar, panáček, miminko, holubička, koník nebo drobné perníčky na vánočním stromku. Těm mladším .... doufám alespoň to srdce nebo perníková chaloupka. Tradice pečení medových perníčku se v posledních letech opět vrací do mnoha domácností.
Další perlička se vyskytla při Tylově hře „Tvrdohlavá žena.“ Měla jsem si obstarat vyšší šněrovací boty, jaké dříve nosily snad selky. Slíbil mi je Jarda Janda. Samozřejmě přišel na poslední chvíli, když už se zvonilo. Pohvizdoval si s boty přes rameno. Neměla jsem čas
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
9
Nazdobené perníčky paní D. Jeřábkové tak byly pro mnohé návštěvníky prodejní výstavy zajímavou podívanou i inspirací. Kdo přišel, mohl spatřit i zakoupit krásně zdobená srdíčka, figurky všech možných tvarů, pantoflíčky, chaloupky, betlémy a mnoho dalšího. Perníčková výstava připomněla blížící se vánoční svátky. Již nyní navodila příjemnou atmosféru pro všechny návštěvníky nejen z Neporyj, ale i z naší obce Nučice.
s hlubokými údolími, kaňony, kráterem Nevado de Toluca a modrými jezery. Nafotografoval některé poklady mayských měst s impozantními stavbami, s jejich chrámy i lidmi. Na vystavených snímcích bylo možno vidět např. Pyramidu měsíce a Pyramidu slunce v Teotihuacánu, architektonicky honosný chrám v Cuidad de México, v němž měla svůj svatební obřad vynikající československá gymnastka Věra Čáslavská, zbytek chrámu boha Quetzalquetha v Atlanti Tule, počátek obětní cesty do studny smrti tzv. Chrám bojovníků, výspu mayské civilizace Yucatán, pyramidy v deštných pralesích. Obrovský cypřiš v El Tule patří k největší biomase na světě. Neopakovatelný obraz poskytli plameňáci „růžoví tanečníci“, zvláštní pak potomek starých ještěrů jako posel z pravěku – ještěrka Iguana (leguán), kouzelný pohled na východ slunce nad Sierra del Chiapas, peřeje modré vody Agua Azul. Další barevná fota dokumentovala cestu expedice MUDr. Linharta. Opomenuti nebyli ani lidé z vesnic státu Chiapas. Jsou milí a při prodeji upomínkových dárků, jídla a ovoce zvyklí diskutovat o ceně. Nejsou však nijak vlezlí. Krasavicemi jsou mexické ženy. A děti? Projevují se jako všechny jiné při setkání s turisty.
Lenka Procházková
V MEXIKU PŘED FOTOGRAFIÍ Spojené státy mexické se svými téměř 80 milióny obyvatel se rozkládají v jižní části Severní Ameriky a jsou pro nás Evropany velmi vzdálené. Až na opačné straně zeměkoule. Země starých indiánských kultur, národa vzdělaných a hrdých Mayů a Aztéků, která se stala v letech 1519–1522 terčem španělských výbojů, vedených proslulým dobrodruhem Hernandem Cortézem a dalšími španělskými dobyvateli.Tehdy si hrstka válečníků se svými koňmi a střelnými zbraněmi, což Aztéčané neznali, podrobila nejvyspělejší civilizaci té doby v těchto končinách. Zlaté bohatství země způsobilo zánik vyspělé civilizace, jejíž stavební dokonalosti se obdivují turisté, kteří dnes Mexiko navštíví. Ze svých cest přinášejí pro nás ostatní své poznatky a postřehy, především však obrázky – filmy a fotografie. Ty mohli zájemci vidět v Tachlovicích. Občanské sdružení TOPAS Tachlovice (Tachlovičtí občané a přátelé sobě) uspořádalo v budově místního obecního úřadu výstavu fotografií MUDr.Karla LINHARTA z Jinočan pod názvem MEXIKO aneb JAK SE DĚLÁ EXPEDICE. Vernisáž se konala v sobotu 3. září 2005 v 17:00 hodin za přítomnosti autora, kterého přivítala vedoucí spolku Ing.Vladimíra Horáková. Autor se podělil s účastníky výstavy o získané dojmy z cesty do tohoto velkého státu s velkým množstvím pyramid, stavebně honosných chrámů, zajímavé flóry i fauny, vysokých hor
10
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Autora výstavy, kladenského rodáka a jinočanského občana, vesměs všichni známe a řada občanů z Nučic a okolí se k němu obrací o pomoc při svých zdravotních problémech. Navštívil už řadu zemí v různých světadílech. Při lékařské činnosti, kdy má svoji ordinaci v Jinočanech a v obecním zastupitelstvu zastává funkci místostarosty s mandátem oddávat, je od roku 1997 odborným asistentem fakultní nemocnice v pražském Motole s povinností přednášet, zkoušet a vychovávat mladé mediky, stává se pro něho cestování a fotografování nezbytnou relaxací, odpočinkem a dalšího poznání. Však také o přípravě a náročnosti takovéto expedice účastníkům vernisáže vyprávěl. Interiér výstavní místnosti byl vhodně doplněn pískem, rozličnými druhy kaktusů, slunečnicemi a kukuřicí. Otevřeno bylo ještě v neděli 4. a 11. a v sobotu 10. září. Fotografie si prohlédli i žáci tachlovické a nučické základní školy, rovněž s výkladem autora. Mnoho návštěvníků sem zavítalo v neděli 4. září při celodenním motoristickém podniku Tachlovický trojúhelník.
Kulturní akce aktivního spolku Topas byla zdařilá a pro návštěvníky zajímavá a poučná. Ač vzdáleni od těchto fotografovaných míst, přece jenom byli v Mexiku. Díky, pane doktore, díky organizátoři! Antonín Arnold
KARLŠTEJN Kulisa národního hnutí, nebo skvost středověké architektury? Při zimní procházce mohou naše kroky zabloudit na nedaleký Karlštejn. Slunce se bude opírat o jeho světlé stěny svými paprsky a nás může působivé nasvícení třírozměrné dispozice hradu přivést třeba k přemítání o osudech této stavby. V první řadě je nutné tok našich představ usměrnit v náhledu, že by Vlastimil Brodský jakožto důstojně vyhlížející otec vlasti v Podskalského zdařilé komedii Noc na Karlštejně mohl pronášet Vrchlickým vymyšlenou větu: „Zde dýchám v srdci svého národa. Zde jsem mezi svými!“ na hradě, který by vyhlížel stejně jako ten, v němž kdysi přebývala jeho předloha panovník 14. věku Karel IV. Hrad prošel v sedmi staletích své kamenné existence mnoha úpravami, přičemž poslední velká rekonstrukce z konce 19. století z nich byla nejrazantnější. Nahlédněme tedy do mladší historie Karlštejna a pokusme se vylíčit okolnosti této poslední velké proměny hradu a snad i postihnout pohled tehdejší doby na významnou historickou památku, který také ovlivnil postup a podobu záchranných prací. Pokud bychom hrad navštívili někdy kolem roku 1848, možná bychom se tam setkali právě s Janem Borovičkou z Mníšku pod Brdy a společně s ním si po dlouhé cestě postěžovali: „Máme rozličné popisy hradu Karlsteina v hojnosti však nejvíce v němčině sepsané, českých obšírných, pohřešujeme. Již ta okolnost jest pro českého cestovatele nemilá, že při návštěvě hradu německý popis s vyobrazením Karlsteina, jako upomínku té návštěvy, jemu zámecký strážník ku koupi nabízí; žádáli se však český, ten posud schází.“ (Česká včela, č. 21, 14. 3. 1848, s. 82–83) Nelze s ním než souhlasit, neboť pátráme-li dnes po spisech o hradě pocházejících z 19. století, zjistíme, že ty nejstarší a nejpočetnější nesou v titulu německý název „Karlštejn“. České pojmenování „Karlův Týn“, nalezneme u většiny českých autorů. Jedná se ovšem o novotvar, s nímž se poprvé setkáváme až v textech z první poloviny 19. století, a jeho vznik je důkazem sice důkladné, ovšem mnohdy marné snahy českých buditelů zbavit národní jazyk německých výrazů. Nedostatek potřebné česky psané literatury i upomínkových tisků však nebyl jediným problémem památky, jež se podle slov významného českého archeologa
a znalce–středověkého výtvarného umění Jana Erazima Vocela vyrovná „nejvýznamnějším starodávným hradům netoliko České země, nýbrž i mocnářství Rakouského ano střední Evropy vůbec“. (Památky archeologické, III. díl, 5. roč., 1858, s. 67–74) Stavba začala, navzdory opravě probíhající mezi léty 1837–1838 a 1839–1841 i dalším drobnějším úpravám, nebezpečně chátrat. Od počátku šedesátých let 19. století byl hrad navštěvován v mnohem větší míře než předtím, svůj podíl na tom mělo vybudování nové západní železniční dráhy i rozmach českého národního hnutí. Karlštejn se stal pro český živel jedním ze zdrojů národního sebeurčení, hmatatelným znamením „někdejšího lesku a slávy státu koruny české“. V této době bychom sem možná společně s ostatními stoupali svižným krokem oblečeni v sokolském stejnokroji a poté upozorňovali na to, že ,,obyvatelé předhradí i úředníci (…) využívají neuctivě posvátného prostoru stavby, ba za své stáje a chlévy. V rytířských síních složena jest sláma a seno, v audienčním sále Karla IV. se suší prádlo, a vedlejší komnata jest komorou pana vrátného. Z pěkného obydlí v předhradí, kde ondy bydlel český purkrabí (…) vylámány jsou z krásných gotických oken kamenné kříže, ozdoby gotické jsou zazděny a zasazená tam obyčejná okna. Ale aby vše bylo v souměru, nachází se před hlavním vchodem do hradu veliké hnojiště!“ (Národní listy, 21. 9. 1862, č. 223, r. 2 , s. 1) Navíc zde došlo díky posunu nepevného vápencového podloží k výraznému popraskání stěn Velké věže a poškození do ní vedoucího schodiště.
Nutnost oprav si uvědomovala rovněž politická reprezentace země. Již roku 1858 se české místodržitelství obrátilo s žádostí o podporu na vídeňskou Centrální komisi pro stavební památky, ovšem bezvýsledně. Zemský výbor poslal roku 1863 obdobnou prosbu císaři, ovšem ta byla pro změnu zamítnuta ministerstvem vnitra. Zemský sněm schválil roku 1866 zvláštní adresu vyzývající rakouského císaře Františka Josefa I. „co dědičného krále této (české – pozn. D. V.) země,“ aby svůj nejmilostivější zrak ráčil obrátit k hradu Karlštejnu a „…ráčiž především naříditi, aby se zdělal nevyhnutelně potřebný návrh jednotného plánu opravního a aby pak na základě tohoto
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
11
plánu také skutečně provedeno bylo důkladné opravení…“ Nestor české politiky a největší dějepisná autorita té doby, František Palacký, vyslovil ve sněmovní debatě předcházející sepsání adresy důležitý projev, v němž upozornil na skutečnost, že hrad Karlštejn byl až do 17. století společným vlastnictvím panovníka i české země, což bylo podle něj zapříčiněno jeho výjimečným posláním uchovávat ve svých útrobách korunovační klenoty českých zemí. Nezabývejme se nyní otázkou, kdy a jak dlouho česká koruna ve skutečnosti přebývala ve zdech karlštejnské pevnosti, či z jakého důvodu byl vlastně hrad postaven, a spíše si všimněme dalšího motivu vedoucího české poslance ke snaze dát hradu podobu, kterou míval v době největší slávy zemí Koruny české. Téhož roku byl totiž šestatřicetiletý rakouský panovník vyzván další adresou zemského sněmu ke korunovaci insigniemi českých králů. Korunovační ceremonie se měla stát symbolickým aktem uznání práv českého státu. Posvátné místo, kde byl podle tradice ukrýván jeden ze symbolů země, jenž měl při korunovaci brzy sehrát veledůležitou úlohu, však nemohlo a nesmělo do budoucna budit dojem zanedbávaného hradu. Odpověď Františka Josefa I. na obě adresy byla k radosti české veřejnosti kladná, ovšem vývoj šel nakonec zcela jinou cestou. Na císařovu hlavu byla vložena uherská svatoštěpánská koruna a české korunovační klenoty zasvěcené svatému Václavovi nebyly již nikdy k žádnému korunovačnímu obřadu využity. Hrad Karlštejn si musel na svou opravu počkat ještě dlouhých 21 let, neboť jeho rekonstrukce byla zahájena až na jaře roku 1887. Výběr z použité literatury: Menclová, D.: Restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy památkové péče, 1947, s. 73–121.; Vilímková, M.: Karlštejn. Stavebně historický průzkum. I. etapa. Texty archivních dokladů ke stavebnímu vývoji hradu, Praha 1975, (nepublikovaný rukopis uložený v PÚSČ).; Rak, J.: Bývali Čechové. České historické mýty a stereotypy, Praha 1994; Chudárek, Z.: Josef Mocker a restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy památkové péče, 2001, č. 2, s. 28–34.; Líbal, D.: Josef Mocker, architekt – restaurátor, in: Zprávy památkové péče, 2001, č. 2, s. 21–23.
Azyl nám poskytl TJ Sokol Nučice. Klubovnu na hřišti jsme provoněli větvemi z jedlí, jalovců a tůjí, vánočními františky a svařeným vínem. I s dětmi se nás sešlo asi 30 a všichni jsme vyráběli, tvořili, zdobili a žasli, jaké krásné věnce nám vznikají pod rukama. Číslovka „jedna“ v nadpisu není náhodná. Pevně věříme, že toto tvůrčí setkání by mohlo být opravdu prvním v řadě podobných akcí. Nejenom průběh roku se všemi jeho svátky nám nabízí spoustu příležitostí k setkání, popovídání a mnohdy i k výrobě nějakých hezkých drobností a nejenom pro maminky s malými dětmi. Opravdu si moc přejeme, aby se Nučice staly místem, kde spolu lidé nejen bydlí, ale i žijí a baví se.
David Venclík Přejeme Vám všem krásné Vánoce.
1. PŘEDVÁNOČNÍ WORKSHOP Už několikrát před začátkem adventu jsme se sešli a vyrobili jsme si adventní věnec. I letos jsme plánovali a přemýšleli kde a kdy a koho ještě pozvat a zpříjemnit si první vánoční přípravy. Nakonec jsme se rozhodli pro poslední předadventní pátek, 18. listopadu, a vzešla nám z toho moc příjemná akce.
12
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Helena Míšková Martina Nováková
AUSTRALSKÉ VÁNOCE Nučická rodačka a bývalá občanka paní Antonie VESELÁ – SMETANOVÁ, která bydlí již řadu let v Austrálii poblíž města Melbourne v jihovýchodní části tohoto
klokaního světadílu (město Warragul), píše ve svém příspěvku našim čtenářům o tom, jak se na opačné straně zeměkoule slaví Vánoce. Dětství a mládí prožila v domě čp. 22 v Kubrově ulici, kde měl její tatínek řeznictví. Australské vánoce se od českých velmi liší. Především klimatem, kdy v celé Austrálii je letní období. Na jižní polokouli je v té době letní slunovrat, čili nejdelší dny v roce s horkým počasím. Není výjimkou ani 40 stupňů ve stínu. Pro Středoevropana, jakým jsem i já, postrádají vánoce kouzlo domova provoněného pečením cukroví a zvláštní poezií, kdy je venku sníh, mrzne a brzo se stmívá. Toto vše nám zde připomíná jenom písnička „Já sním o vánocích bílých…“ V prosincových předvánočních dnech se v domácnostech zdobí stromeček a některé domy bývají osvícené různými výjevy s jakousi vánoční tématikou: saněmi taženými losím spřežením, postavami tří králů, propagační figurou Santa Clause, která se stala v komercionalizovaném světě symbolem Vánoc. A z USA se vyvezla do celého světa. Takže není žádný Ježíšek, žádné vánoční stromy na náměstích. Vyzdobené jsou však ulice, obchody a úřady. Pořádají se také večerní koncerty pod širým nebem při svíčkách se zpěvy vánočních koled. Australské hospodyňky nepropadají šílenství z velkého úklidu v domácnostech a z pečení vánočního cukroví. Příprava Vánoc spočívá pouze v nakupování dárků. Je to také období, kdy končí školní rok, začínají letní prázdniny a dovolené s odjezdem někam k moři, kde se potom slaví Silvestr v plavkách. Křesťanům začínají vánoce půlnoční mší svatou v kostele 24. prosince. Následuje 25. prosinec, který je pro všechny tak zvaným „vánočním dnem.“ Nadělovat přijíždí Santa Claus v noci se svým sobím spřežením. Krbem vnikne do pokoje, v němž umístí pod stromeček dárky. Kromě toho si děti u svých postelí připravují punčochy, do nichž jim Santa nadělí různé sladkosti a drobnosti. Děti připraví jeho sobům v pokoji u stromečku mléko a mrkev. A hned druhý den ráno po probuzení si běží pro nadílku.
K svátečnímu obědu se schází u stolu celá rodina, včetně prarodičů, vnoučat a dalších členů. Podle počasí usednou buďto ke stolu v domě nebo venku na zahradě. Konzumují se různě upravená masa, zvláště nadívaný pečený krocan, šunka, různé druhy salátů, hodně ovoce, oříšky … Samozřejmě také rozličné pití. Vánoční pečivo se v domácnostech nepeče, kupuje se vánoční puding, vánoční dort a dort Pavlova (dort pouze z vaječného bílku a mouky, ozdobený ovocem a šlehačkou). Naše česká rodina – čtyři dospělí a tři vnoučata ve věku 11, 10 a 6 let, zasedne ke štědré večeři kolem 18:00 hodiny v jídelně ozdobené smrkovými větvičkami. Na stole je falešná rybí polévka s osmaženou houstičkou, smažená ryba (nikoliv kapr), bramborový salát, jablkový závin, v mísách vánoční cukroví – vanilkové rohlíčky a pracinky však upéct musím, dále ovoce a oříšky. Stromeček je schovaný v ložnici, ten nám přinese Ježíšek až z Prahy. Po jídle zazvoní za dveřmi zvoneček a mým vnoučatům zasvítí oči. To už je tady Ježíšek z Prahy, honem tedy do vedlejší místnosti, kde svítí stromeček s dárky pod ním. Děti je rozdělují, rozbalují, vzájemně si blahopřejeme, líbáme se a za dárky děkujeme. Já potom to množství obalů uklízím. Jsem ráda, že děti stále na českého Ježíška věří a každý rok se na vánoce těší. Moje první australské vánoce jsem prožila na farmě rodičů mé snachy 25.prosince při teplotě 36 stupňů ve stínu. Nepohnul se ani lísteček. Nečekaně se přihnal vítr o velké síle, který dokonce odnesl kurník. Náhlý horký vítr přinášel změnu počasí. Stolovalo se pod širým nebem. Ve velkém vedru se odkládala jedna část oděvu za druhým, až muži zůstali pouze v trenýrkách a ženy v tričkách. Vrátím se ještě do předvánočního času. Tady nechodí Mikuláš nadělovat, jako u nás v Čechách. Ale česká menšina, organizovaná v melbournském Sokole, pořádá vždy pro děti mikulášskou nadílku. Mezi děti přijde hezky ustrojený Mikuláš s andělem a čertem, rozdá dárky (od rodičů) a pohoštění od Sokola. Děti se potom pochlubí, co které z nich umí. Moje vnoučata vloni zazpívala „Měla babka čtyry jabka…“ a „Šla Nanynka do zelí…“ Některé děti měly krásné české kroje a zpívaly české koledy. Nálada byla báječná a všem se nám toto odpoledne líbilo. Takové jsou vánoce a čas kolem nich s českou odlišností u nás v Austrálii, které sem zavál osud z našich drahých Čech. Jejich kouzlo českého domova nám však vždy připomínají staré vánoční zvyky, koledy, fotografie, kalendáře, kouzelné obrázky zasněžené krajiny mistra Lady, lístky a dopisy z Čech. Přeji Vám všem v Nučicích prožít letošní vánoční svátky v klidu a štěstí se svými blízkými. To nechť Vás také provází po celý příští rok 2006! Táňa Veselá-Smetanová Victoria – Austrálie
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
13
ŽELEZNÉ POHOŘÍ (dokončení z minulého čísla) Dokončení článku z minulého čísla Nučického zpravodaje, v němž byl zveřejněn text z knihy Vladimíra HIPMANA „OBJEVITELÉ HLUBIN“. Autor pod názvem ŽELEZNÉ POHOŘÍ přibližuje čtenáři osobu měřiče a geologa Františka HERDY, nálezce železné rudy na Nučicku v roce 1845, tedy před sto šedesáti roky, právě v onom období šťastného nálezu. To prochází krajinou kolem řek Vltavy a Berounky, sbírá různé kameny, kreslí náčrtky a neustále hledá… Text takto pokračuje: Minulo jaro i léto, minul zlatavý podzim a přišla zima roku 1845. Kutací práce na cechu sv. Prokopa ukázaly marnost díla. Byl to bezvýznamný výskyt ocelku, jakých je v kraji několik. Herda však o tom ještě mlčel. Věřil, že najde pro fűrstenberské železárny tučnější sousto, než je trochu toho ocelku. A tak jednoho dne, kdy pole ležela pod sněhovým popraškem a od Dušník vál ostrý severák, přišel směnmistr na svých toulkách až k nučickému lomu na silniční štěrk. Lom se zakousl do pahorku Vinice a teď v zimě svítil podivnou barvou široko do zasněžené krajiny. Nedaleko cesty do Dušník byl lom ztichlý a opuštěný. Herdu přilákala do lomu jeho zvláštní hnědá barva. Vešel do opuštěného a rozlehlého prostoru a zdvihl úlomek horniny. Pozorně prohlížel a malým kladívkem, které stále nosil sebou, ho oklepával. Rezivě hnědý vryp po úhozu mu ukázal, že úlomek není ledajaký kámen, ale limonit, dobrá ž e l e z n á ruda. Také jeho hnědý povrch přesvědčil Herdu, že našel knížecím železárnám železnou rudu, která se lehko taví a železo z ní je kujné a vláčné.
Železné doly Nučické české Montanní společnosti. Důl Vinice (pohled od východu). Směnmistr se rozhlédl po mlčící stěně lomu a rozběhl se k ní jako malý chlapec. Vyběhl po suti vzhůru až k patě skály a s dětskou zvědavostí si prohlédl její povrch. „… ale ti lidé se zbláznili,“ zvolal do ticha, „dávat na silnici krásný hnědel. To je čiré šílenství…!“
14
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Pak procházel lomem a nedbal na to, že mráz mu hryže prsty a uši a zima leze pod starý kabát. Sledoval uložení vrstev a složení horniny. Ztuhlými prsty si načrtl místo lomu a úklon vrstev a pak honem dál jako honicí pes za stopovanou kořistí. Nešel zpět k Hlubočepům, ale směřoval k císařské silnici vedoucí do Berouna, tam kam směřovalo ložisko železné rudy. Několik malých výchozů hnědele ho vedlo. Šel cestou necestou v navlhlém sněhu. Konečně zahlédl další plochou rozlehlou skalku, která se svým rozrytým povrchem černala v zasněžených polích. „Druhý mocný výchoz!“ vykřikl radostně a na nedokonalém náčrtku dokončil profil nučického rudného ložiska. Herda se tu toulal plné dva dny. Přespal na lavici v nučické hospodě a večer se vracel do Hlubočep. „Je tam nejméně padesát miliónů centů rudy…,“ říkal si v duchu, „a jak odhaduji, ten hnědel má asi šestatřicet dílů čistého železa…!“ Pak si obřadně sedl a napsal Mayerovi zprávu. Líčil v ní putování a poznatky, a když ji dopsal a znovu přečetl, podepsal se jako nejponíženější knížecí služebník, doufající v důvěru knížecí jasnosti. „Odjedu na horní správu do Nového Jáchymova!“ oznámil horníkům. „Myslím, že to tady opustíme, protože v okolí je rudy daleko více…“ Druhý den stál v uctivém pozoru před ředitelem Mayerem. Předložil mu zprávu o objevu a podal i ústní vysvětlení. „Herdo,“ usmíval se blahosklonně ředitel, „můžete mít radost. Vím, že se k takové práci dobře hodíte, ale musíte se změnit, protože ložisko rudy nevisí na každém stromě a jako směnmistr jste byl v Hlubočepích moc špatný! Vraťte se zpět a zastavte tam práce. A ještě něco! Buďte ujištěn, že knížecí jasnost na vás nezapomene!“ Knížecí jasnost skutečně nezapomněla a darovala nálezci Herdovi 1 800 zlatých jako odměnu. Ale co to bylo platné, když se celý dar rozběhl na dluhy a milému směnmistrovi opět foukal vítr do kapes. Když si knížepán zajistil dolové míry kolem Nučic, jmenoval Mayer Herdu správcem malého dolu u Lán. Jestliže Herda neměl nic z nálezného, ani Fűrstenberg neměl mnoho z nálezu. Zpráva o nučickém ložisku se rozeběhla po celé říši a křivoklátskému pánovi vyvstal nepřítel. Marná byla Mayerova snaha získat u Hořelic a Nučic co nejvíce důlních měr. Celé ložisko nemohl zajistit pro panské hutě. A tak zanedlouho větší část ložiska obsadilo podnikatelské družstvo pánů Kleinů, Lennyho a Novotného. Pro bratry Kleinovy bylo hračkou vynaložit třeba i 40 tisíc zlatých na kutací práce, protože byli podnikateli drah a majitelé uhelných a rudných dolů a vizmberských železáren. Před takovými mocnými chytráky byla v koncích i Mayerova vynalézavost. Že se na rudné ložisko u Nučic položil stín kapitalistického vykořisťování, to byla těžká rána pro hutní podnikání křivoklátského pána. Velmi brzo se na Kladně rozhořely vysoké pece vytápěné koksem,
tavící nučickou rudu a vytékající železo bylo mnohem levnější než železo z hutí králodvorských nebo novojáchymovských železáren. A jak to dopadlo s objevitelem zdroje středočeského železářství? Jako tenkrát s každým jiným! Za několik let po nálezu stěžuje si správa na jeho chování a jen z milosti ho nechává ve službách panství. František H e r d a byl z uhelného dolu u Lán přeložen jako horní správce na důl Rohan v Jesenném v severovýchodních Čechách, kde sloužil od roku 1855 až do roku 1857. Tady také 4. dubna 1862 zemřel.
Toto vše připomenula nučická starostka u pomníku padlých v první světové válce (1914–1918) v parku na Prokopské návsi po položení květů v předvečer státního svátku ve čtvrtek 27. října 2005 v 15:00 hodin odpoledne. Památce našich zemřelých spoluobčanů se přišli poklonit a květiny položit také zástupci Obce baráčnické Marie Drábová a Antonín Arnold. Účastna byla rovněž delegace Sboru dobrovolných hasičů tvořená starostou sboru Karlem Švestkou a Karlem Slabochem. Pietního aktu se ještě zúčastnily baráčnice Libuše Šilhanová, Drahomíra Šimková, Ludmila Vejvodová a občanka Marie Arnoldová.
Připravil Antonín Arnold
STÁTNÍ SVÁTEK 28. října Každým rokem koncem října při státním svátku České republiky si připomínáme její vznik jako Republiky československé před 87 lety dne 28. října 1918. O její vznik se zasloužili: především pozdější její prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Moravák, a jeho spolupracovníci Dr. Edvard Beneš, Čech a pozdější druhý prezident republiky, a Slovák Milan Rastislav Štefánik. Bohužel, ten při cestě z ciziny domů do nové republiky havaroval se svým letadlem u Bratislavy. Tito politici s lidem českým a slovenským, staletí utlačovaným Rakušany a Maďary, válkou zbídačeným a revoluční náladou prostoupeným, byli aktéry politického převratu 28. října 1918. Bojová vystoupení a hrdinství našich zahraničních vojáků, legionářů ruských, italských a francouzských, významně podpořilo politické požadavky našich státníků při jednání velmocí o nové uspořádání Evropy. Republika prošla léty úspěšnými i některými velmi těžkými, aby se po rozdělení Čechů a Slováků do dvou samostatných států dnem 1. ledna 1993 dožila letošního 87. výročí.
Takto bylo vzpomenuto tragického válečného osudu pětadvaceti nučických občanů. Přítomní se zamyslili nad historií naší republiky a sice skromně, ale důstojně oslavili letošní státní svátek 28. říjen. Antonín Arnold
800 LET DOBŘÍČE Je vždy vhodné oslavit některá výročí. Přímo povinností však je zvlášť mimořádně a slavnostně upozornit na významná data v historii lidských osobností, lidí žijících, ale také obcí, měst, podniků a činů lidského konání. Té se zhostilo obecní zastupitelstvo sousední obce DOBŘÍČ se ctí a chválou, vyjádřenou občany jak účastí, tak i názory a sděleními v návštěvní knize účastníků výstavy o historii a životě jejích obyvatel. Nevelká obec DOBŘÍČ v našem okrese Praha-západ (255 obyvatel a 104 domů) oslavila svých 800 let od první písemné zmínky o ní (1205–2005). V teplém, slunném a bezvětrném dopoledni dne 24. září 2005 byly vztyčeny před obnovenou fasádou budovy obecního úřadu na stožárech vlajky České republiky, Evropské unie a obce
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
15
Dobříče. V 10:00 hodin přistoupil k mikrofonu starosta obce Josef Kozák, aby přivítal účastníky této pro obec slavné události. Je domněnka, že obec vznikla již dříve, avšak první písemné svědectví o existenci Dobříče je z roku 1205. Podle něho tehdy vladyka Nostislav daroval benediktinskému klášteru na Ostrovu u Davle dvorec Dobříč, který představoval čtyři lány rolí spolu se sadem, neboli štěpnicí, a přilehlým lesem. Majetek patřil jistému Dobříkovi, tedy dvůr Dobříkův. (K tomuto klášteru na Ostrově ve Skalách u Davle patřila v té době také naše tehdejší osada Nučice.) Přítomní byli seznámeni s programem celého dne: soutěžemi pro děti, fotbalovým zápasem „starých gard“, večerní taneční zábavou s tombolou a výstavou o historii a životě obce. Symbolem obce se stává také její znak a vlajka, které starosta Kozák představil. Heraldická společnost vytvořila návrh, který vychází z historického sepětí obce s benediktinským klášterem Ostrov u Davle a s kdysi převažující pracovní náplní místních občanů. Jde o zlatou hlavici opatské berly a o hlavu jednorožce v horní červené polovině znaku. Ve spodní modré polovině pak dvě kladiva připomínají práci v lomu a kamenný klín mezi nimi již vytěžený mramor. Modrá barva symbolizuje Radotínský potok. Znak čerpá symboly z historie vesnice, kterou účastníkům shromáždění stručně přiblížil kronikář obce Zdeněk Louda. Významným počinem je dále vydaná publikace s názvem „Dobříč 800 let 1205–2005“, jejíž autorkou je Dana Opleštilová, která rovněž má za sebou zdařilé autorství historie městečka Rudná v roce 2002. Brožovaný svazek obsahuje 109 číslovaných stran a 43 barevných fotografií. Pojednává o současné obci a její historii, pohnutém osudu ostrovského kláštera (v poslední čtvrtině 13. století vojsky „braniborů“ vydrancován a zpustošen), životě v obci, zajímavých místech, stručně o letech první světové války (1914–18), událostech první republiky (1918–39), době okupace a druhé světové války (1939–45). Je zde také několikrát připomínána i naše obec Nučice, do jejíž měšťanské školy mládež z Dobříče docházela. Kdeže ty časy jsou! V současné době mladí používají moderní jízdní kola a autobus. Nučické železorudné doly také poskytovaly práci dobříčským havířům.
Autorka informovala o své práci na knize, o svých návštěvách v obci u starosty, kronikáře a mnoha občanů. Všichni jí ochotně věnovali svůj čas, vyprávěli, vzpomínali, jak se dříve za jejich mládí v obci žilo a co se zde událo. Za tuto jejich pomoc a poskytnuté fotografie poděkovala. Potom všichni tři – autorka se starostou Josefem Kozákem a kronikářem Zdeňkem Loudou, publikaci slavnostně pokřtili a šampaňským připili. Zájemci si ji ihned mohli zakoupit za 250,- Kč. Součástí příjemného dopoledne byla i polní mše, spíše promluva do lidské duše, na travnaté ploše před obecním úřadem. Tu sloužil páter Angel Scarani z Prahy-Stodůlek. Pokřtil také vystavený zvon. Obci jej daroval v roce 1921 básník Josef Topol. Byl odlit zvonařem Juliem Heroldem v roce 1869 v Chomutově (tehdy Komotau). Snad bude v budoucnu zvonit v kapličce, o jejíž stavbě dobříčtí uvažují. Ta původní, která stávala před bytovým domem státního statku, byla zbourána v roce 1958, když někdy v letech 1948–50 přestala církevnímu účelu sloužit a byl v ní uložen hasičský inventář. Historii obce a lidí v ní žijících dokumentovala výstava s množstvím fotografií, písemných dokumentů, kronik obecních a spolkových, uchovaných předmětů z obchodu, zemědělství, kulturního dění. Ta byla přístupna v prvním poschodí budovy obecního úřadu. Těšila se velkému zájmu s mnoha pochvalnými zápisy v knize návštěvníků. Na deseti panelech byla informace o vlastní obci, práci hornické a zemědělské, činnosti kulturní a sportovní, o školství, o zálibě rybářské a myslivecké ve sdružení „Višňovka“. Ke koupi se nabízela nejen publikace o obci, ale také skleněné pivní půllitry se znakem a letopočtem výročí Dobříče. Nechyběly ani barevné pohlednice obce. Slavnostní den byl zakončen večerní taneční zábavou s hudbou berounské skupiny „Vodáci“. Bohatá tombola s více než osmdesáti cenami, včetně malého selátka, navíc výhercům zpříjemnila jejich účast. Oslavy se s některými nučickými občany účastnila také starostka Ing. Věra Procházková a autor tohoto článku. Výstavu si prohlédly i pracovnice Obecního úřadu Nučice Petra Kopecká a Lenka Freudenfeldová (viz snímek). S nimi také žáci nučické a tachlovické školy se svými pedagogy. Všichni ocenili zdařilý počin dobříčského obecního zastupitelstva takto vzpomenout významné události své obce, jakož i pečlivé práce organizátorů výstavy. Z Nučic přejme sousední Dobříči další dobré roky pro její obyvatele! Antonín Arnold
PODĚKOVÁNÍ A BLAHOPŘÁNÍ VÁCLAVE, DĚKUJEME! Na prvním podzimním sezení naší Obce baráčnické v pondělí 3. září 2005 jsme všichni s rozpaky a lítostí vyslechli sdělení rychtáře Jana Klusa o tom, že náš dlou-
16
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
holetý pantatínek a syndik Václav SEDLÁČEK rezignuje na své funkce z důvodů zdravotních a vysokého věku. Už mezi nás nepřišel a administrativu poslal. Cítili jsme se jaksi nedobře, protože jsme ho vídali vždy sedět v čele stolu s ostatními konšeli, vyslechli jím pořízený zápis z předchozího sezení, také závěrečné hodnocení jednání, připomínky a rady. Ty plynuly z jeho životní moudrosti. Za dosavadních 89 let získal zkušeností bezpočet. Vždyť se narodil v roce 1916, v polovině první světové války (l9l4-l8), ještě v císařství rakousko-uherském. Vyrůstal v kapitalismu první Československé republiky, prožil její okupaci německými uchvatiteli, pracoval v lidově-demokratickém a socialistickém zřízení jak v dělnickém zaměstnání, tak i se svými spoluobčany ve spolku požárníků-hasičů. Znovu navrácené kapitalistické společenské zřízení prožívá už jako důchodce, ale společensky stále aktivní. Především v našem baráčnickém spolku se cítil velmi dobře. Obětavě pracoval v různých funkcích také ve XIV. župě a dokonce i v konšelstvu pražské Veleobce. Všech sezení a akcí se zúčastňoval pravidelně, obětavě navštěvoval i sousední obce naší župy, slavnostní zasedání a podniky blízkých i vzdálenějších obcí a žup. Odtud nám přinášel informace a poznatky. Častokrát byla jeho práce veřejně oceněna. Vše toto jsme si s ním znovu připomenuli při návštěvě u příležitosti jeho 89.narozenin v neděli l4.listopadu 2005. Zástupci naší OB v čele s rychtářem Janem Klusem mu za jeho činnost poděkovali a popřáli, aby zdraví ještě přijatelně sloužilo. Jsme mu za mnoho vděčni. Především však za jeho sousedské a přátelské jednání s námi se všemi, za pohodu, kterou svojí přítomností vytvářel, za slova a rady zkušeného člověka, za jeho upřímnost a poctivost. Václave, věříme, že mezi nás ještě přijdeš, pokud se Tvoje zdravíčko trochu zlepší. A pokud ne, pak za to, že jsi s námi v baráčnickém spolku pobýval, pracoval a poskytoval upřímné rady, moc a moc děkujeme všichni! Antonín Arnold vzdělavatel
PANE KALÁTE, BLAHOPŘEJEME! Naše nučická baráčnická obec má svého velkého příznivce, nučického rodáka z Krahulova, pana Jaroslava KALÁTA z Prahy, nakladatele a vydavatele knižních publikací v nakladatelství Riopress Praha. Pravidelně podporuje naši činnost finančními příspěvky na pořádané akce, především pro děti, jako je dětský karneval, dětský den a jiné. Jeho otec pan Alois Kalát byl dlouholetým aktivním baráčníkem a náš spolek i vesnici Nučice opustil nenávratně dne 1. září 1959 při zastávání funkce berního (pokladníka). V kronice je jeho památka věrně zachována.
U příležitosti letošního listopadového významného životního jubilea 80-ti let pana Jaroslava KALÁTA jsme mu, podle jeho slov, připravili příjemné a neočekávané překvapení. Využili jsme totiž jeho přítomnosti v Nučicích, kde se účastnil setkání bývalých hráčů české házené dřívějších oddílů DTJ (Dělnické tělocvičné jednoty) a Sokol Nučice v restaurantu U PLŽE v sobotu 22. října 2005. Po jejich společném fotografování před budovou se náhle objevily staročeské kroje tetiček Marie Drábové a Stáni Hriňové, svéráz tetičky Drahušky Šimkové s kyticí. Soused Jenda Hriň přinášel velký hnědý džbán s na něm zobrazeným baráčnickým domečkem, ornamenty, velkou osmdesátkou a věnováním od nučických baráčníků. Předání těchto dárků s blahopřáním, především dobrého zdraví, a poděkováním za velkou přízeň se uskutečnilo před pětadvacítkou Jaroslavových přátel a kamarádů v teplém dni, jemuž sluneční paprsky přidaly na kráse, jak dokumentuje i foto paní Renaty Fišerové z Rudné. Připomeňme si také, že pan Jaroslav KALÁT byl v létech dospívání v Nučicích aktivním sportovcem. Hrával v české házené o sedmi hráčích posledního obránce (beka) v oddílu DTJ Nučice. Se svými spoluhráči dosáhl řady úspěchů, hrál např. semifinále Čech a Moravy. Byl rovněž stále iniciativním a velmi schopným organizátorem. Vyjednával zápasy, korespondoval, psal články do novin. Díky jemu se nučičtí kluci – mladíci dostávali na hřiště neznámých soupeřů a tito zase do Nučic na hřiště za Lidový dům. A tak i jeho zásluhou prožívali hezká nedělní odpoledne za Lidovým domem vedle aktivních házenkářů i nemalé počty věrných diváků, včetně rodičů hráčů a jejich dívčích fanynek. V házené odehrál přes tisícovku zápasů. V roce 1946 nastoupil v Děčíně do redakce deníku Mladá fronta jako sportovní redaktor. Jemu vlastní organizátorské schopnosti a novinářský talent dovedl využít a rozvinout na sportovních stránkách novin a časopisů, ale také v klubové řídící práci. Jako sekretář fotbalového oddílu v Kovohutích Děčín pracoval do roku 1961. Potom odešel s rodinou definitivně do Prahy a až do roku 1989 zastával funkci místopředsedy fotbalové Slavie. Tam ještě v roce 1990 pracoval jako vedoucí propagace a založil
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
17
své nakladatelství. V něm samozřejmě mají své místo i publikace sportovní, včetně fotbalových historií různých klubů, slavných letenských eS, národního mužstva. Také nučická tělovýchovná jednota Sokol zásluhou pana Kaláta a rovněž člena organizace rozšířila svůj majetek a vylepšila prostředí sportovního areálu. Realizací jeho návrhů byly postaveny šatny hráčů na východní straně sportoviště, zřízeny čtyři tenisové kurty a upraveno fotbalové hřiště. Další rozsáhlý stavební záměr už nebyl v Nučicích realizován. Velká sportovní hala s řadou doprovodných služeb pak byla postavena v Praze-Hostivaři. On také sponzoroval (finančně podporoval) místní oddíl kopané tak, že ze IV. třídy nučičtí každým rokem postupovali výš a výš, až do krajského přeboru. A tak v Nučicích viděli diváci fotbalové umění již starších, ale stále nad ostatní vynikajících bývalých i ligových hráčů, jakými byli např. Dobiáš, Pauřík, Nedvídek, Ryba, Šídlo a jiní. To bylo v letech 1971–77. A také on přivedl do Nučic první zahraniční fotbalisty. Dne 13. června 1971 zde hrál švýcarský klub Grashoppers Zűrich a za týden nato 20. června západoněmecký Frankfurt-Main. Nezapomněl ani na rodné Nučice. Svým vlivem dopomohl k dostavbě mateřské školy v roce 1989–90. Zajistil rovněž znovu osazení pamětní desky prvního prezidenta ČSR T.G.Masaryka na hlavní školní budovu v Kubrově ulici, když ta původní byla někdy v padesátých letech minulého století odstraněna a již nebyla nalezena. Prostřednictvím nučické TJ Sokol poskytl finanční zdroje. Tato nová deska autora J.V.Duška z Tábora byla odhalena 1. září 1992. Nezapomněl a nezapomíná. Stále navštěvuje své přátele a kamarády v rodné obci, je členem nučické tělovýchovné jednoty, sponzoruje každoroční setkání bývalých házenkářských spoluhráčů, sympatizuje s nučickými baráčníky a nezapomíná ani na mladé skauty – junáky. Za to vše nučičtí baráčníci panu Jaroslavu KALÁTOVI děkují a znovu opakují již osobně vyjádřené blahopřání k dobrému zdraví, rodinné i stále ještě pracovní pohodě, životnímu optimismu a spokojenosti.
B 2:1. Remizovali s Tuchoměřicemi 2:2. Na jejich osmi porážkách se podílely: Choteč B poměrem 10:3 Středokluky B 3:1, Vonoklasy B 5:1, Hostivice B 4:1, Velké Přílepy 4:2, Drahelčice 3:1, Horoměřice 5:1, Zbuzany B 6:3. Sezóna byla velmi špatná. Útočníci neproměňují vyložené gólové šance a navíc mužstvo dostává velmi problematické a jednoduché góly. Smůla se lepila na kopačky v podobě nastřelených brankových tyčí a nevyužitých střeleckých příležitostí. V závěru soutěže nastal sice obrat k lepšímu, přišel však pozdě. Nepomohlo ani po šesti vstřelených gólech Romanem Kozákem a Kamilem Novotným, čtyř daných Mirkem Sýkorou a tří pak Radkem Zíkou. Někteří další hráči se podíleli pouze jedním úspěchem během podzimní sezóny. Cesta ke zlepšení bude v zintenzivněním zimních tréninků v hale tělocvičny každý čtvrtek od 18,00 hodin a také účastí oddílu na zimním turnaji na umělé trávě v Praze-Stodůlkách.
Antonín Arnold vzdělavatel
Radek Zíka za oddíl kopané
SPORT
Ukončení podzimní části soutěže v kopané ve IV. třídě skupiny C okresu Praha-západ, ročníku 2005–06 nedopadl pro fotbalisty oddílu TJ Sokola Nučice dobře. Skončili na třetím místě od konce tabulky, tedy na jedenáctém stupínku s rekordním počtem 48 obdržených branek. Z dvanácti utkání vyhráli pouze tři – s předposlední Kněževsí 3:1, s poslední Jenčí B 4:3 a Červeným Újezdem
•
Tým
Skóre
Body
1. Drahelčice
22:15
27
2. Choteč B
38:25
25
3. Vonoklasy B
34:22
24
4. Tuchoměřice B
28:14
21
5. Středokluky B
30:19
20
6. Zbuzany B
23:15
20
7. Hostivice B
28:20
18
8. Horoměřice
26:39
15
9. Červený Újezd B
27:24
13
10. Velké Přílepy
26:32
12
11. NUČICE
24:48
10
12. Kněževes
20:35
7
13. Jeneč
18:36
2
28. ROČNÍK NUČICKÉ STEZKY KOPANÁ
18
Tabulka podzimní části soutěže
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
NUČICKÁ STEZKA, běh mimo dráhu s tratěmi o délce 1,0 km, 1,9 km 6,1 km dosáhl letos již 28. ročníku. Organizátoři – obec Nučice ve spolupráci s Tělovýchovnou jednotou Sokol a se Základní školou Nučice ji připravili na sobotu 1. října 2005. Ředitelkou závodu byla nučická starostka paní Ing. Věra Procházková, technickým ředitelem zástupce ředitele školy paní učitelka Vladislava Mrázová, hlavním rozhodčím Paed Dr. Ladislav Kašpar, v lékařské pohotovosti byl
pan MUDr. Karel Linhart z Jinočan, bezpečnost střežila policie ČR z Hostivic s naším obecním strážníkem panem Ladislavem Plškem. Všichni závodníci se však na silnicích bez omezeného provozu v Nučicích, Dobříči i Tachlovicích, kudy vedla trať závodu, chovali naprosto ukázněně. V 9:00 hodin se na první start mladších žáků a žákyň na 1,0 km postavila vždy pouze dvojice závodníků. Z děvčat to byly nučické Lenka Šnajdrová a Kateřina Kantorová. V kategorii starších žáků a žákyň také na 1,0 km startovalo nejvíce školáků z Rudné, z nučické základní školy pak Tomáš Motyčák, Ondřej Hrudka a Jakub Rus. Za TJ Sokol Nučice startovali potom už jen v běhu žen na 1,9 km Lenka Galertová a v běhu mužů do 30 let Lukáš Zíka. Absolutním vítězem se stal Jan Kreisinger z jednoty SK Čtyři Dvory časem 18:29,1 minuty, stejným jako v loňském roce. V průběhu dopoledne se do sportovního areálu dostavil také senátor z našeho volebního obvodu pan Jiří Oberfalzer a starostka Černošic paní Helena Langšadlová. Zúčastnili se také předávání cen vždy první trojici v každé soutěžní kategorii.
Výsledková listina 28. ročníku Nučické stezky Mladší žáci v běhu na 1,0 km 1. Martin Řežábek
ZŠ Weberova
04:58,4
2. Jiří David
ZŠ Londýnská, P-5
05:06,4
Mladší žákyně v běhu na 1,0 km 1. Lenka Šnajdrová
ZŠ Nučice
06:59,4
2. Kateřina Kantorová
ZŠ Nučice
07:03,9
Starší žáci v běhu na 1,0 km 1. Michal Chovanec
ZŠ Rudná
03:56,1
2. Tomáš Motyčák
ZŠ Nučice
04:05,4
3. Marek Štrébl
ZŠ Rudná
04:06,7
4. David Pohlot
ZŠ Rudná
04:10,2
5. Michal Řežábek
ÚSK Praha
04:16,9
6. David Šubrt
ZŠ Rudná
04:27
7. Ondřej Hrudka
ZŠ Nučice
04:30,9
8. Jakub Rus
ZŠ Nučice
04:37,9
9. Adam Kašpar
ZŠ Dubeč
05:28,9
Starší žákyně v běhu na 1,0 km
Závodníkům přálo teplé počasí se sluníčkem, obdrželi zdarma občerstvení a poslouchali hudbu a písničky zpěvačky Hany Lounové z Nučic. Průběh dopoledne komentoval místním rozhlasem Antonín Arnold. Na reklamě a sponzorování závodu se podílely organizace: Jung CZ, SMP Construction, a.s., PE-servis, Král a Kurz – Zahradnické práce, firma Vernerová, STON-ZO, Stavební geologie Geosan, Slavia bytový fond, Tomáš Jansa, INOS RICHTER, Spojbus, VaK Beroun, Česká spořitelna a.s. a pojišťovna Kooperativa. Organizační výbor 28.ročníku NUČICKÉ STEZKY děkuje všem, kteří se na úspěšném sportovním odpoledni podíleli a přispěli sponzorskými dary . Organizační výbor Nučické stezky
1. Kristýna Smetanová
AC Třešť
04:27,9
2. Katka Pavlicová
ŠSK Újezd n. Lesy
04:34,6
3. Veronika Snopková
ZŠ Rudná
04:42,1
4. Eliška Váňová
ZŠ Rudná
04:44,3
5. Veronika Štréblová
ZŠ Rudná
05:19,6
6. Tereza Pelikánová
ZŠ Tachlovice
05:59,5
7. Aneta Kozlíková
ZŠ Chýně
06:05,0
Ženy v běhu na 1,9 km 1. Radka Holubová
AC Tepo Kladno
07:05,7
2. Iva Milesová
AC Kovošrot Praha
07:12,5
3. Mirka Petronjuková
AC Kovošrot Praha
07:21,6
4. Monika Doležalová
AC Česká Lípa
07:29,5
5. Petra Grycová
AC Kovošrot Praha
07:52,5
6. Pavla Suchanová
Kovo Praha
08:45,4
7. Lenka Galertová
TJ Sokol Nučice
11:04,5
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
19
Muži v kategorii do 50 let 1. Zdeněk Dúbravčík
AC Mariánské Lázně 20:03,5
2. Viktor Petronjuk
ČZU Praha
20:21,4
3. Josef Poduška
AC Tepo Kladno
20:22,6
4. Jiří Klesnil
AC Tepo Kladno
23:21,2
5. Petr Řežábek
USK Praha
29:09,3
Muži v kategorii nad 50 let
Hlavní závod v běhu na 6,1 km Muži v kategorii do 30 let
1. Jiří Čivný
Slovan Liberec
22:32,7
2. Josef Stolařík
AC OH Praha
23:04,9
3. Jiří Westrmaier
SK Westrmaier
23:54,4
4. Karel Hasa
Generaly Bj.
24:16,2
5. Jan Rock
AC OH Praha
25:33,2
6. Milan Košař 1. Jan Kreisinger
SK Čtyři Dvory
18:29,1
2. Tomáš Krutský
Slovan Liberec
19:02,6
7. Miloslav Fiedler
30:33,1 MVČR Praha
34:43,8
Ženy vytrvalkyně na 6,1 km
3. Jaroslav Urbánek AC Brno
19:24,3
4. Radek Stolařík
PSK Olymp Praha
20:16,8
1. Radka Holubová
AC Tepo Kladno
22:55,2
5. Alex Petronjuk
AC Kovošrot
22:16,0
2. Iva Milesová
AC Kovošrot Praha
23:47,5
6. Ladislav Čejka
AC Kovošrot Pr.
22:54,5
3. Monika Doležalová AC Česká Lípa
24:09,8
7. Jan Kadlec
Dobříč
28:14,5
4. Mirka Petronjuková AC Kovošrot Praha
25:05,3
8. Michal Chovanec Rudná
28:16,4
5. Petra Grycová
AC Kovošrot Praha
25:39,7
9. Václav Kadlec
28:22,0
6. Pavla Suchanová
Kovo Praha
28:35,6
Dobříč
10. Michal Procházka Antihad Cycling Team 29:28,7 11. Zdeněk Stupka
Dobříč
30:51,6
12. Lukáš Zíka
Sokol Nučice
32:12,8
13. David Pohlot
Rudná
32:16,5
14. David Šubrt
Rudná
32:28,4
Muži v kategorii do 40 let 1. Pavel Faschingbauer AC Kroměříž
18:29,6
2. Jan Bláha
Sokol Č. Budějovice 18:58,2
3. Michael Nejedlý
AC Tepo Kladno
19:22,5
4. Josef Procházka
AC Česká Lípa
21:07,9
5. Jiří Rosol
Eko Beroun
21:23,0
6. Richard Vaculka
AC Prostějov
21:29,8
7. Petr Suchánek
AC Obora Hvězda
22:17,9
8. p. Rychetský
HH Smíchov
22:28,7
9. Petr Štěpánek
Přírodověda
26:39,2
MK Kladno
27:55,6
10. Pavel Kratina
20
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Absolutní pořadí 28. ročníku Nučické stezky 1. Jan Kreisinger
SK Čtyři Dvory
2. Pavel Faschingbauer AC Kroměříž 3. Jan Bláha
18:29,1 18:29,6
Sokol Č.Budějovice 18:58,2
PO HŘIŠTÍCH PLZEŇSKA U příležitosti letošního osmdesátiletí, co se v Nučicích začala hrát házená o sedmi hráčích (1925–2005), vydalo se několik bývalých hráčů tohoto sportovního odvětví na Plzeňsko, podívat se na současná hřiště svých dávných soupeřů. Na nich hrávali totiž před šedesáti roky. A tak vzpomínky, i trocha nostalgie stárnoucích pánů, byly namístě. Vzpomínky totiž ani po tolika letech nevyprchaly. Oni toužili znovu stanout na hřištích svého mládí, kde prožívali hezké a dnes možno říci i slavné herní okamžiky v dresu Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ). To jim ještě nohy běhaly jako srncům a srdce bila touhou po vítězství. Skupinu tvořili (zprava na snímku ze hřiště v Dobřívi: Jaroslav Kalát (80 let), bývalý obránce – jeho automobilem se jelo, František Bláha (79), vynikající brankář, další hráč Ladislav Kříž (76), Josef Kuna (78), bývalý výborný útočník s točícími zadovkami na soupeřovu branku a Antonín Arnold (73), sympatizant házenkářů s nezbytným fotoaparátem. Cesta byla vykonána v sobotu 15. října 2005.
Cesta vedla dále do Dobřívi a Litohlav, které hrají I. ligu Národní házené, dále přes Plzeň a Hrádek u Rokycan do Újezdu, který je nyní součástí města Plzně. Nučičtí cestovatelé viděli celé utkání II.ligy Národní házené mezi místním „Béčkem“, které je na 3. místě v tabulce se 170 vstřelenými góly a prvními Řevnicemi. Hezké utkání, plné nečekaných zvratů, mimořádných okamžiků, bravurních házenkářských zákroků i udivující rychlostí některých útočníků, bylo pro diváky opravdovou pochoutkou. Vyrovnané utkání skončilo spravedlivě nerozhodně 19:19. O přestávce byly losovány vstupenky o věcné ceny a štěstí se usmálo i na nučické návštěvníky. Poté byl zahájen další zápas I. ligy Národní házené mezi domácí TJ Plzeň Újezd A, která je v tabulce na 2.místě, s poslední v tabulce TJ Avia Čakovice. Také toto utkání začalo ve velkém stylu, jak se u prvoligových hráčů předpokládá. V jeho průběhu však nučičtí už nastoupili zpáteční cestu k domovu. Cestou po hřištích Plzeňska, kde se stále „česká“, nyní uváděná jako „národní“, házená stále v řadě míst hraje (Nýřany, Přeštice, Příchovice, Ejpovice, Litohlavy a další), si bývalí nučičtí házenkáři oživili své vzpomínky a poznali také změnu pravidel hry. Míč se smí držet v ruce déle, než dříve, snad až 5 vteřin, trestných hodů na branku je také více, většina hřišť je s asfaltovým povrchem. Hraje se bez kopaček, v lehčí obuvi, ale často s chrániči kolen. Hra se zrychlila a diváci vidí mnohem více gólů, nežli kdysi. Zážitky z cesty, uskutečněné v teplém slunném počasí po házenkářských hřištích Plzeňska se vzpomínkami na hezká léta sportovního mládí před šedesáti roky, byly velmi příjemné. Za týden na srazu svých sportovních přátel v Nučicích bude o čem povídat. Antonín Arnold
SETKÁNÍ V 80. JUBILEU
První dopolední zastávkou byl Osek u Rokycan. Štěstí jim přálo! Na hřišti právě probíhalo utkání starších žáků s hostující Dobříví. Zápas měl jednostranný průběh. Domácí prohráli vysoko snad 27:8! Od jednoho diváka a starého pamětníka bylo zjištěno, že házenkářský klub ve Volduchách, kam také dříve nučičtí zajížděli, přestal hrát házenou v roce 1957 a dnes se tam hraje kopaná. Ve Šťáhlavech to bylo náhodné setkání se dvěma staršími házenkáři, kteří proti DTJ Nučice hrávali, jak sami potvrdili. Byli to pánové Pešl a Tolar, z nichž posledně jmenovaný dokonce sepsal historii házené v jejich obci.
Rok uplynul jako voda a bývalí hráči české házené tehdejších oddílů Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) a Sokola se znovu setkali v sobotu 22. října 2005 v Nučicích. A opět v restaurantu U Plže v 10:00 hodin dopoledne v počtu 23, včetně nučické starostky paní Ing.Věry Procházkové, která s radostí přijala pozvání k účasti. Po zdravici se podělila s účastníky o zážitky ze své dřívější činnosti v lehké atletice a pozemním hokeji. Sympatizuje s takovýmto druhem setkávání se s přáteli, a to nejen mezi sportovci. Stejně jako před rokem, i toto setkání bylo přátelské, kamarádské, plné vzpomínek a vzájemné rozpravy všech, dnes již lidí v důchodovém věku. Vždyť ty vzpomínky se vrací do doby před šedesáti roky. Tehdy byli kluci mladí, plni energie a sportovního zápalu vítězit pro čest svých klubových barev na házenkářských hřištích.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
21
Zvláště to za Lidovým domem pamatuje mnoho. Vítězství i prohry, radost i smutek nejen ve tvářích aktérů házenkářského zápolení, ale i jejich stálých početných diváků. Až do vnitřní obce doléhalo vždy hlasité povzbuzování a radostné výkřiky při vstřelení gólu nučickým hráčem. A bylo nač vzpomínat právě v letošním roce, který je jubilejní v tom, že házená v Nučicích byla založena právě před 80 lety, v roce 1925. Shodně s tím se právě v onom roce narodil v Nučicích sponzor všech házenkářských srazů a v mládí házenkářský obránce Jaroslav Kalát z Prahy. Však mu také jeho kamarádi s blahopřáním předali dárkový koš. A on, jako milovník železničních tratí a drah nejen v Čechách, se u příležitosti svého významného životního jubilea projel ve starém dřevěném železničním voze pro osobní přepravu lidí, taženém kouřící parní lokomotivou, z Hostivaře přes smíchovské nádraží, se zastávkou na nádraží v NUČICÍCH, do Berouna a zpět tratí kolem řeky Berounky přes Srbsko, Karlštejn a Radotín do Hostivaře. Z Nučic jej tímto vlakem, který vezl na stovku jeho kamarádů a starších sportovních přátel, především bývalých ligových fotbalistů z jemu blízké Slavie, doprovázeli nučičtí Zdeněk Veselý a Antonín Arnold v sobotu 12. listopadu 2005. To byl totiž pro něho překvapivý dar jeho vděčných synů Jaroslava a Jirky.
Příjemné posezení, vyprávění, prohlížení fotoalb a vzpomínání nad dnes již letitými obrázky doplnilo chutné občerstvení a výtečný oběd z kuchyně restaurantu U Plže. Společná fotografie účastníků setkání z kamery paní Renaty Fišerové z Rudné bude všem připomínat tento den. A zvláštní zážitek? Za jejich přítomnosti předali krojovaní nučičtí baráčníci svému velkému příznivci panu Jaroslavu Kalátovi s blahopřáním velký hliněný džbán s ornamenty. Teplý slunný den byl překrásnou kulisou tohoto letošního setkání, které zkrásnily červenobílé barvy baráčnických krojů, úsměvy a dobrá nálada všech přítomných. Věřme, že se všichni v tento čas v příštím roce 2006 opět společně shledáme! Antonín Arnold
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA ZIMNÍ MĚSÍCE Na vánoce dlouhý noce, zimní spánek v přírodě, kupuj dárky obezřetně, nic neponech náhodě. Leden bílý, pole sílí, praví staré přísloví. O letošní černé zimě, kdo to ještě vysloví? Potom přijde měsíc únor, Hromnice prodlouží den, fantastický obraz květů na oknech je vykreslen. To si mrazík trochu pohrál, studený vyfoukl dech, nepozorně stačí šlápnout, už se leží na zádech.
Setkání v Nučicích zahájil jeden ze svolavatelů František Bláha, historii nučické házené znovu oživil kronikář Ladislav Kříž a vedoucí redakční rady Nučického zpravodaje Antonín Arnold informoval o publikovaném článku, kterým si házená v obci připomíná 80 let. Všichni účastníci také toto číslo 52 obdrželi od obecního úřadu. Nakladatel a vydavatel knih Jarka Kalát všechny podaroval několika výtisky a kalendáři s Ladovými obrázky na rok 2006 ze své publikační činnosti. Bylo rovněž vzpomenuto všech, kteří se s námi již nikdy nemohou sejít, včetně příznivce a kamaráda Jaroslava Šimka. Ten zemřel v letošním roce 2. května 2005. Svoji neúčast pro vážné zdravotní důvody omluvili František Jůda a Václav Sedláček. Jim byl zaslán pozdrav s našimi podpisy.
22
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Vánice a metelice v únorový každý čas, budou s námi dnem i nocí – neopustí nás. Březnové sluníčko hřeje? Ne, ještě to od nohou zebe! Nepříjemný stud nás zlobí a pod nehty leze. Jaké bude letos jaro první březen ukáže. Svetr ještě neodkládej! – chladno ti to dokáže. Antonín Arnold
S M Ě JE M E SE O SILVEST RU 2 0 0 5 „Vy byste tancoval docela pěkně, pane Horáčku, kdyby vám v tom nebránily dvě věci“ – „A které pak, slečno Olinko?“ – „Vaše nohy.“ Povídá pan Kratochvíl při tanci jisté příliš dekorativní slečně: „Vy máte, madam, oči jako studánka, hluboké jako moře a jiskřivé jako bouřka při dešti.“ – „Hm,“ odtuší krasavice, „to jsou samý řeči o vodě, co kdybyste raději objednal láhev vína?“
Mladíček vyzval k tanci jednu elegantní dámu. Ta se na něho podívala a posměšně pravila: „Děkuji, ale s dítětem netančím.“ Mladíka to nevyvedlo z míry a pohotově odpověděl: „Promiňte, netušil jsem, že jste v jiném stavu.“ „Pane Špičáku,“ praví po ošetření stomatolog, „mohl byste teď udělat něco pro mne vy?“ – „Samozřejmě,“ přikyvuje přeochotný pacient, „co by to mělo být?“ – „Potřeboval bych, abyste teď hodně hlasitě a hlavně bolestivě řval. Čekárna je totiž plná … a já bych chtěl odpoledne stihnout fotbal.“ V minulých dnech se dožil jeden lékař sta let. Ptali se ho, čím to, že se dožil tak vysokého věku. Doktor řekl: „Málo jsem jedl, střídmě pil … a nikdy jsem neužíval ani jeden z léků, které jsem předepisoval jiným.“ „Paní žalobkyně, váš manžel tvrdí, že k vám byl stále pozorný. Dokonce vám prý nosíval snídani do postele. Proč se tedy chcete za každou cenu rozvést?“ – „Vážený soude, to mluví pravdu, ale tu snídani mi nosíval do postele každé ráno ve čtyři hodiny!“ Pan Zvoníček navštívil se synem zoologickou zahradu a při návštěvě ohrady s vlky vidí, jak jeho syn plivnul na vlka. Nedá mu to a ptá se, proč to udělal. „Protože sežral Karkulku,“ odpoví synek. Jednou jde tatínek s malým Petříčkem na vycházku a v lese vidí užovku, jak se svléká z kůže. Čiperný Petřík hned prohodí poznámku: „Tati, támhleten had dělá striptýz stejně jako naše maminka v nočním baru.“ – „Kdepak, Petříku, ten had striptýz nedělá, ten si jen svléká kůži a to naše maminka neumí.“ „Už vím, proč máš tak smutné oči,“ říká zajíc jelenovi. „Co ty o tom víš?“ – „Vím,“ nato zajíc, „dnes jsem to slyšel od myslivců. Říkali, že život s parohy není nikdy lehký.“ Malý Pepík popadl udici a honem k řece, která teče hned za zahradou. Když slunce skoro zapadlo, maminka na něho volá, aby šel večeřet. „Hned přijdu, jen co chytím ještě čtyry kapry,“ odpovídá chlapec. „A kolik jich už máš?“ – „Zatím ani jednoho.“ Motorista, ignorujíc dopravní značku, zastaví při okraji silnice a uštěpačně volá na rybáře sedícího nedaleko u řeky: „Tak co, berou, berou?“ Rybář pootočí hlavu a křičí: „Berou, berou …od rána tady vzali dopraváci pět řidičských průkazů, ten váš bude šestý!“ Blondýnka jede na kole, policista na ni křičí: „Okamžitě slezte, nesvítí vám světlo, musíte ten bicykl vést.“ – „To už jsem zkoušela,“ namítá zlatovláska, „ale ono nesvítí, ani když to kolo vedu.“ Diskuse na křižovatce: „Pane řidiči, odkdypak se jezdí na červenou?“ – „Pane strážmistře, já opravdu chtěl zastavit, ale vůbec mi to nebrzdí.“ – „Takže ani brzdy nemáte v pořádku. To bude další pokuta!“ Ale to se již ozývá manželka: „Odpusťte mu to, pane komisaři, když je takhle opilý, tak ani neví, co povídá.“ Motorizovaný pytlák vyjíždí z lesa, na zadním sedadle má pohozeného jelena. Zastaví ho hajný a táže se: „Prach a broky, co je tohle?“ – „Pes.“ – „Pes s parohama?!“ hřímá dál fořt. „A co má být? Já se o soukromý život svého čokla nezajímám.“ Mladík vejde do cukrárny a ptá se prodavačky:“Máte perníkové srdce s nápisem Jsi jediná?“ – „Ano, máme.“ – „Tak mi dejte třináct kousků.“ Vedoucí cukrárny poučuje praktikanta: „Musíš pozorněji sledovat zákazníky. Jeden z nich řekl, že si bere pět zákusků, ale vzal si jich šest.“ – „V pořádku, šéfe, já jsem mu jich naúčtoval sedm.“ Trampové se stěží doplazili od vlaku do osady, padnou na palandu a dobrý tram Jarda zapláče: „To byla ale cesta, já ani necejtím nohy!“ A kamarádi svorně zvolají: „Zato my jo, koukej mazat si je umejt!“ Načapá fešnou trampku fešný restituovaný majitel lesíka. „Co tu děláte?“ spustí na ni. „Sem je vstup zakázán! Jestli vás tady chytnu po druhý, vyhrnu vám sukýnku a naplácám na zadeček.“ Slečna se zapýří a povídá: „Ale já už tady jsem po druhý …“
Je hrozné vedro, vlak se pomalu loudá k Plzni. V koutě u okna sedí tramp a podřimuje. Vlak zastaví, průvodčí seskočí a volá: „Plzéééň!“ Tramp se těžce probere z dřímoty a povídá:“Pane vrchní, dejte sem hned dvě!“ „Potřebovala bych jeden váleček na nudle,“ žádá zákaznice. „Jakou velikost?“ ptá se prodavačka. „No, muž má číslo klobouku padesát devět.“
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
23
OD POSLEDNÍHO VYDÁNÍ NUČICKÉHO ZPRAVODAJE OSLAVILI VÝROČÍ TITO OBČANÉ:
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
50 let – Zdeněk Berezněv, Karel Ženíšek, Ota Houba, Jiří Prek, Oldřiška Mračková, Václava Doušová, Marie Vaňková,
Správné znění tajenky z čísla 52 Nučického zpravodaje zní: „Ponížení a pokorní“.
55 let – Vladimír Jirka, Ladislav Třešňák
V tomto kole soutěže jsme obdrželi od občanů 8 odpovědí, a všechny správné.
60 let – Josef Lachman, Eva Zíková 65 let – Anna Trenčínská, Zdeněk Křížek, Olga Králová 70 let – Václav Morava, Václav Vondra 75 let – Václava Šmídová 80 let – Josef Huntier, Mária Burgrová 81 let – Marie Drábová, Milena Doušová 83 let – Blažena Vlková 84 let – Růžena Mračková 85 let – Karel Procházka 88 let – Marie Koucká 89 let – Václav Sedláček
Z těchto došlých odpovědí vylosovaly děti z Mateřské školky Nučice Pavel Václavík, Lukáš Machulka společně s paní učitelkou Hanou Trojanovou tři výherce: paní Zdeňku Selementovou, slečnu Moniku Šmídovou a paní Ivanu Šmídovou. Výherci tohoto soutěžního kola obdrží poukázku na nákup knih dle vlastního výběru v berounských knihkupectvích ve výši 400,00 Kč. Správné odpovědi tohoto čísla Nučického zpravodaje můžete posílat nebo nosit na Obecní úřad Nučice nejpozději do 15. 2. 2006.
ÚMRTÍ S velkým zármutkem Vám oznamujeme, že dne 31. 8. 2005 zemřel pan Oldřich Dus a dne 26. 9. 2005 zemřel dlouholetý občan Nučic pan František Jeřábek. Čest jejich památce.
Upozorňujeme, že odpovědi musí být opatřeny soutěžním kupónem, jinak nebudou do slosování zařazeny. Teď se ale pustíme do luštění dalšího soutěžního úkolu.
Redakční rada Nučického zpravodaje přeje všem čtenářům veselé Vánoce a šťastný nový rok. 24
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Varuj se specializace: jestliže se jednou osvědčíš v úloze ukřivděného, nikdy už (pokračování výroku W. L. Brudzińského nadete v tajence). Nápověda: ŠA, APAL, NDAI MPZ ANGLICKY PENŽNÍ POUKÁZKA JAMAJKY NEBO
PRÁCE
ODDLENÍ NEMOCNICE
STAROECKÝ BAJKÁ
SKÁCENÁ
ÁST SPORÁKU SLOUŽÍCÍ K PEENÍ
ZKR. LIBERECKÝCH VÝSTAVNÍCH TRH
ADRESNÍ ZKRATKA
MEZINÁRODNÍ KÓD SRÍ LANKY
SETINA HEKTARU
CITOSLOVCE ZAVRENÍ
TÁTA
PÍSMENO M
PLETENÁ ÁST OBLEENÍ
ZNAKA VYSAVA
MILO
VODNÍ KVTINY E
UBYTOVÁNÍ NA VOD
ZAKIKNUTÝ LOVK
ŽENSKÉ JMÉNO
LETNA
BELGICKÁ
ÍNSKÉ ETNIKUM
NMECKY DDEEK
CITOSLOVCE SYENÍ
DRUHÉ TRÁVY SVAZEK
KOST V HRUDNÍKU
ZBABLEC RADA OBRANY S TÁTU (ZKR.)
TŽKOST
OTISK
BÝVALÝ RUSKÝ PANOVNÍK
VOLIÉRA
CHEM. ZN. NIELSBOHRIA
CHVÁSTAL
OPORA
ESKÝ DIVADELNÍ KRITIK
2. díl tajenky
CIGARETA (SLANGOV)
SPZ ROKYCAN
INICIÁLY PILAROVÉ
KONTRABAS
ÚKAZY
ZKRATKA ITALSKÉ MNY
NOCLEHY HOROLEZC
BABYLÓNSKÝ BH MORU A ZKÁZY
DVOJKOVÉ ÍSLICE
KAZY VE DEV
KOREJSKÁ DYNASTIE
MALÁ EDITA
NEVLASTNITI
OSETÍ
OHONY HLAVNÍ MSTO NORSKA
ZDNÍ SLOVENSKY JISKRA
ANGLICKÝ DUB
INICIÁLY SPISOV. OSTROVSKÉHO
TEN I ONEN
SPZ ZNOJMO
VLNNÁ LÁTKA SE SMYKAMI
ESKÝ ELEKTROTECHNIK CHEM. ZN. INDIA
MO
POLOTUHÁ HMOTA NA PEIVO
MPZ KONGA
DOMÁCKY AUTOMOB. JOSEF ZNAKA
PÍSEMNÉ OSVDENÍ
OBUV (NÁ.)
SLONÍ ZUB
KOKRŠPANL
SYN ADAMA A EVY
MLÁD KAVKY
SPZ OSTRAVA
SPZ LIBEREC
ZDRHOVADLO
NELÍTOSTNÁ
ZESÍLENÝ ZÁPOR
DRAŽBA
CÍRKEVNÍ ZKR.
UKLIDNIT
ANGLICKÝ SOUHLAS
ZNENADÁNÍ VYHLÉDNOUT (DTSKY)
REAKCE
SLOVENSKÁ PEDLOŽKA
VELMI KRÁTKÉ VLNY
ANGLICKY HAVRAN RUEJ TYP (ZAST.)
LATINSKY Z
ESPERANTSKY VLK
LESY SPZ PRAHY
PROUTNÉ NÁDOBY
MUŽSKÉ JMÉNO
1. díl tajenky
PÍSMENO L
BOXERSKÁ PORÁŽKA
MOSKÝ KORÝŠ
3. díl tajenky NMECKÝ LEN URITÝ
SPZ OSTRAVY
ÍMSKY 999
AVŠAK
PARK
MAJÍCÍ VELKÉ UŠI
SBOR MINISTR
ADOVÁ URITÁ ÍSLOVKA
OZNAENÍ S. LETADEL
SPZ PLZE
DRUHY NÁPOJ
OMÁMENO
BLOK STÁT
RUSKÝ REVOLUCIONÁ
ESKÝ KERAMIK
OSTROV V ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVECH
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
25
Tiskárna
Gemmapress, spol. s r.o. nabízí tisk
letáků, brožur, vizitek, tiskopisů a dalších tiskovin dle vašich požadavků Kubrova 27, 252 16 Nučice Tel.: 311 670 872, 737 239 555 E-mail:
[email protected] www.gemmapress.cz 26
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
Kaufland, provozovatel velkoplošných hypermarket se širokou nabídkou potravináského i nepotravináského zboží za nejvýhodnjší cenové nabídky.
Pro filiálku Praha Stodlky hledáme :
- vedoucí smny pokladen - specialisty pro prodej ovoce, zeleniny - pokladní, prodavae /ky i na zkrácené pracovní úvazky - hlavní pokladní, pokladní zamené na kontrolu cen - spolupracovníky úklidu a zabezpeení
Nabízíme práci v mladém a cílevdomém kolektivu s možností profesionálního rstu v rámci velké spolenosti, odpovídající mzdové ohodnocení a nadstandardní sociální výhody, pro nevyuené dkladné proškolení. Požadujeme: asovou flexibilitu, bezúhonnost, vyuení v oboru a praxe vítána. Žádáme uchazee , aby se v pípad zájmu dostavili každý všední den od 8:00 do 14:00 hod. na adresu: Kaufland R v.o.s., Pod Hranicí 1304/17, Praha 5 – Stodlky.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
•
27
INZERCE Klimatizace za zvýhodněnou cenu 15.000 Kč Allianz poji‰Èovna, a.s. PETR DVO¤ÁK Beroun, Wagnerovo nám. 970
Vítejte v regionu s levnûj‰ím povinn˘m ruãením
POVINNÉ RUâENÍ 2006 Základní limit 18/35 mil. Kã (bez bonusÛ) -
obsah obsah obsah obsah obsah
do 1000 ccm 1001-1350 ccm 1351-1850 ccm 1851-2500 ccm nad 2500 ccm
- 2 - 3 - 5 - 8 - 11
928 615 120 092 454
Kã Kã Kã Kã Kã
* ceny bez DPH
Ocenění pro každou firmu. Mercedes-Benz Vito - Van of the Year 2005.
SLEVY - bonus od jin˘ch poji‰Èoven - 10% na firemní vozidlo - 10% od 40 let vûku
Provozní doba kanceláfie
Dodávka roku 2005
záruka 2 + 1 rok
klimatizace za 15.000 Kč*
pohon 4 x 4
výhodný leasing
celopozinkovaná karoserie
Nejlepší může být jen jeden. Tento rok získalo titul “Van of the Year” Vito. Díky mimořádné variabilitě, pokročilé bezpečnostní výbavě, hospodárnosti a vyso-
PO - PÁ 8.30–12.00 hod., 13.00–17.30 hod. Tel.: 311 622 469, mobil: 603 441 841 E-mail:
[email protected]
kému komfortu měla porota rozhodování jednoduché. V sériové výbavě ESP®, BAS, ABS a ASR,
airbag, elektronický bezpečnostní klíč a další. Cena již od 465.000 Kč.* Výhodný Mercedes-Benz Leasing s prodlouženou zárukou 2+1 rok (celkem 3 roky nebo 100.000 km). Pohon všech kol 4 x 4 k objednání již tuto zimu.
M 3000, a. s., Šaldova 36, 186 00 Praha 8 – Karlín, tel.: 222 896 111, www.m3000as.cz, e-mail:
[email protected] Vito M3000 Nucice 1
14.10.2005 15:35:12
ZAHRADNICTVÍ KRÁL A KURZ Kolovečská 1938, Praha 5, 155 00 tel.: 235 090 050 Po – Pá 900 – 1800, So 800 – 1200 široký sortiment okrasných dřevin vánoční stromky kontejnrové i řezané adventní věnce i svícny velký výběr vánočních ozdob hnojiva, přípravky k ochraně rostlin květináče, truhlíky, keramika zem, substráty
Inzeráty přijímá pracovnice obecního úřadu a budou zveřejňovány za tyto poplatky:
inzerce občanů (nabídka, koupě, prodej, apod.) 20,- Kč, inzerce podnikatelů 100,- Kč za podaný inzerát. Inzerce nabídky volných pracovních míst je zveřejňována zdarma. NUČICKÝ ZPRAVODAJ vydává obec Nučice Řídí redakční rada ve složení: A. Arnold, L. Kříž, D. Venclík, Ing. Věra Procházková, D. Mrňa – tel. 311 670 123. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Tiskne: Gemmapress, Kubrova 27, Nučice. 28 NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005 Povoleno Ministerstvem kultury, MK ČR E 12549, z 19. 7. 2001
•