NUČICKÝ. ZPRAVODAJ Ročník XV ČTVRTLETNÍK Cena 5 Kč

Březen 2006

NUČICKÝ 54 ZPRAVODAJ Ročník XV

ČTVRTLETNÍK

ÚVODNÍK V loňském a předloňském roce jsme, v sérii článků o lidových zvycích a obyčejích provázející život člověka od jara do zimy všemi významnými dny kalendáře, připomněli čtenářům našeho čtvrtletníku tradice, z kterých vyrůstají naše kořeny, a které nás ovlivňují v našem životě, ať si to připouštíme nebo ne. Letošní tuhá zima, s mnoha mrazivými dny po sobě a dlouhým obdobím se sněhovou pokrývkou a právě prožitými vánočními svátky roku 2005, vede k dalšímu zamyšlení. Člověk není ve svém jednání ovlivňován jen svou kulturní tradicí, ale i historií svého národa, státu, ve kterém žije, obce, ve které bydlí a v neposlední řadě i historií vlastní rodiny. Nechci zde moralizovat ani se plést do řemesla vystudovaným historikům, protože mé vzdělání je technického směru, ale přesto bych chtěl upozornit na řadu zajímavých míst v okolí naší obce, které měly na její vývoj vliv, nebo jsou pouze zajímavé a je možné je použít jako cíl některého z jarních krátkých výletů do okolí. Z obcí v sousedství a nejbližším okolí nejvíce ovlivnil osudy Nučic v ranném stádiu rozvoje Svatý Jan pod Skalou. S touto obcí je také spojena první písemná zmínka o Nučicích, kdy naše obec vystoupila z mlžného oparu dávnověkého nevědomí. Jde o darovací listinu knížete Břetislava I. klášteru Na ostrově u Davle, kde jsou Nučice jmenovitě uvedeny mezi darovanými statky. Již podle ústní bájné tradice byly obyvatelé obcí Nučic a Chrustenic ustanoveni jako strážci a ochránci nově vzniklé kaple při bývalé poustevně sv. Ivana ve skalách při potoku Kačák u dneš-

Cena 5 Kč

ních Loděnic. Kapli zde měl nechat postavit již kníže Bořivoj, který prý při lovu postřelil ochočenou laň, která zde žila společně s poustevníkem Ivanem. Ivan měl být podle vyprávění synem chorvatského knížete Gostimila (existují však i legendy, které jej spojují s Uherskem a přičítají mu příbuznost s králem Štěpánem), v každém případě to měl být člověk urozeného původu, na svou dobu vzdělaný, který se vzdal světských radostí a uchýlil se do samoty, aby rozjímal o složitostech lidského bytí. Legendy popisují jeho náročný boj s temnými silami, které se nechtěli smířit s jeho přítomností v jeskyních tamních skal. Až po jeho zázračném setkání se sv. Janem Křtitelem, který mu dal posvěcený kříž, se podařilo zlé síly přemoci a Ivan mohl již dále v klidu poustevničit. Z klidu jej vyrušila návštěva již zmíněného knížete Bořivoje, který až k jeho poustevně pronásledoval poraněnou laň. Bořivoj se cítil provinile a pozval prý Ivana na nedaleký Tetín, kde sídlil a odtud vyjížděl na lovy. Ivan prý Bořivoje a Ludmilu opravdu na Tetíně navštívil, požehnal jim, ale na noc se vrátil do své jeskyně. Na cestu domů dostal slib, že za tři dny jej přijde do jeskyně navštívit z Tetína kněz Kaich a odslouží u něj v jeskyni mši. Brzy na to Ivan zemřel a byl ve své jeskyni pochován. Právě Bořivoj zde měl vystavět kapli, ta pak přešla do držení benediktinského Ostrovského kláštera, který při ní později zřídil své pobočné probošství. Zlom nastal v husitských válkách, kdy Ostrovský klášter u Davle byl husity zcela zničen a mniši přenesli své sídlo do odlehlého koutu mezi skalami, kde byli výborně chráněni, a to právě do dnešního Svatého Jana pod Skalou. Zlomovým rokem byl rok 1517, kdy se mniši s konečnou platností vzdali myšlenky na obnovu kláštera na Ostrově u Davle a i formálně přenesli sídlo do Sv. Jana. Klášter nabyl na významu po roce 1589 za opata Víta Hifflera, kdy zde

V tomto čísle kromě jiného najdete: starostka obce odpovídá na vaše otázky, soutěžní kupón informace o společenských a kulturních událostech v obci, zprávy ze sportu, společenskou rubriku a také křížovku. NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006 1

54

•

byly objeveny ostatky svatého Ivana a stal se hojně navštěvovaným poutním místem. Starý kostelík obnovený nákladem Oldřicha Zajíce z Hazmburka v 15. století již nestačil a proto byl vystavěn za nejvýznamnějšího opata Matěje Ferdinanda Sobka z Bílenberku nový konvent s novým kostelem. Díky zachované smlouvě z 16. září 1657 víme, že stavbou byl pověřen Carlo Lurago. Základní kámen byl položen též tohoto dne, a to za přítomnosti císařského dvora v čele s císařem Leopoldem I. Místo však nebylo pro stavbu mohutného kláštera a velkého chrámu vhodné pro prosakující spodní vody a ve zdech a klenbě se brzy objevily nebezpečné trhliny a stavba musila být opravována. Tyto úpravy pak v dalších letech vedli benediktinští stavitelé Kryštof a následně Kilián Ignác Dientzenhoferové. Stropy sálů vyzdobil malbami Johann Spitzer. O významu místa svědčí i to, že významný generál císaře Rudolfa II. Heřman Kryštof Rosswurm, zde ve skalách nad klášterem na místě setkání sv. Ivana se sv. Janem Křtitel nechal v roce 1602 postavit sousoší, později zastřešené v kapli roku 1714. Klášter se rozvíjel až do druhé poloviny 18. století, za významných opatů Bernarda Slavíka, který nechal vystavět knihovnu kláštera a Eugena Prudíka, který je autorem dějin kláštera a který zemřel při morové epidemii roku 1772. Posledním opatem byl Jan Felix z Ebenholzu, kdy v rámci Josefínských reforem byl roku 1786 klášter zrušen a prodán v dražbě. Pak nastalo v jeho historii sto padesát let úpadku a devastace, jen vždy dočasně přerušené obdobím klidu a nového rozvoje. Po prodeji zde byla manufaktura na zpracování kůží, textilní fabrika zaměstnávající 123 pracovníků. Na čas se začalo blýskat na lepší časy, kdy byl klášter přestavěn na zámecké sídlo rodiny Bergerů. Maxmilián Berger nechal na hřbitově postavit výstavnou pseudogotickou kapli, která sloužila i jako rodinná hrobka. Následně za majitele továrníka Marschnera v roce 1912 byl klášter změněn na lázně a zdejší minerální voda byla dokonce pod názvem Ivanka stáčena do lahví a prodávaná v širokém okolí. Pak následovalo zrušení lázní a objekty sloužily ke školským účelům. Kongregace Bratří škol křesťanských zde

Svatý Jan pod Skalou v roce 1717.

2

•

NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006

provozovala učitelský ústav. Další období, které silně poznamenalo kraj i bývalý klášter, byly 40. a 50. léta. Nejdříve zde byl v roce 1942 zřízen chorobinec a dále se objekty změnily ve vězení a tábor nucených prací, které pak vystřídala škola SNB. Školským účelům slouží objekty kláštera i dnes, kdy zde sídlí Vyšší pedagogická škola církevního provozovatele s internátem studentů. Svatý Jan pod Skalou je malá, ale upravená obec, vyniká neopakovatelnou okolní přírodou Českého Krasu, nemnoho stálých obyvatel se snaží o zlepšení života ve vsi. Působí zde nadace a sdružení občanů, které mají za cíl vylepšení obce a ochranu zde dochovaných památek. Jejich snaha se nemíjí účinkem, neboť v minulých letech byla obec oceněna v soutěži o obec roku. Ze zrušené obecné školy je dnes hotel s restaurací a v sezoně zde lze najít posezení s občerstvením. Výlety z Nučic lze uskutečnit pěšky, na kole, autem nebo vlakem do Loděnic v kombinaci s předchozími způsoby. Mimo pamětihodností v obci lze v bezprostřední blízkosti navštívit i další pamětihodnost a to skanzen historie těžby vápence v kraji, tzv. Solvayovy lomy. Krása kraje a prastaré legendy s ním spojené inspirovaly řadu umělců, např. Karel Hynek Mácha napsal o Sv. Janu jednu ze svých básní, která se stala jeho první otištěnou prací. Ing. Karel Procházka

OTÁZKY PANÍ STAROSTCE 1/ Máme již nového ředitele Základní školy? Od 1. 2. 2006 nastoupila do funkce ředitelky ZŠ a MŠ Nučice nová paní ředitelka, Ing. Petra Šnajberková. Ta obsadila první místo v konkursu na ředitele, který se konal 4. 1. 2006, a na který se dostavilo šest vážných zájemců o tuto funkci. 2/ Bude se opravovat škola? Koncem měsíce ledna jsme obdrželi tuto informaci: „Na základě schváleného rozpočtu České republiky na rok 2006 Vám zasíláme informaci o schválené akci pro Vaši obec v rámci programu 298210 – Obec Nučice-ZŠ a MŠ Nučice-rekonstrukce, přístavba – I. Etapa“ s finančním objemem ve výši 15 mil Kč. Dotace bude poskytnuta, pokud budou splněny požadavky stanovené Vyhláškou Ministerstva financí,…“ I. etapa zahrnuje rekonstrukci a přístavbu nevyhovujícího objektu školní jídelny s kuchyní. Předpokládáme provádění rekonstrukce o hlavních prázdninách tak, aby stavební práce narušily výuku jen minimálně. Věřím, že rodiče žáků ZŠ i MŠ i celý učitelský sbor přivítají postupnou rekonstrukci a přístavbu našeho školského zařízení. Po rekonstrukci budou objekty ZŠ a MŠ odpovídat potřebám náročného školního vzdělávacího procesu jednadvacátého století.

3/ Kdy bude zápis do školky? Zápis dětí do MŠ se bude konat dne 27. 4. 2006 od 15,00 do 17,00 hod v budově MŠ. Informováni budete místním rozhlasem a na vývěskách před ZŠ a OÚ Nučice. 4/ V Nučicích se budou moci děti učit hře na kytaru? Nová paní ředitelka zajistila na den 20. 3. 2006, ve spolupráci se Základní uměleckou školou Unhošť, nábor a zápis žáků na výuku hudebních nástrojů (flétna, kytara, klavír, klarinet, saxofon, klávesy, zpěv). Výuka bude probíhat v učebnách ZŠ Nučice, Kubrova 117 a začne od nového školního roku 2006/2007. 5/ Bude se stavět v Nučicích slibované dětské hřiště? Na výstavbu dětského hřiště máme zatím zpracovánu studii. Předpokládáme umístění na Prokopské návsi, v místech, kde bývají kolotoče o pouti. Hřiště bude oploceno a chráněno zelení. Hrací prvky byly vybrány podle přání našich nejmenších žáčků ZŠ a MŠ Nučice. Poslední školní den před Vánoci jsem navštívila s paní Kopeckou 1.–4. třídu naší ZŠ. Dětem jsme rozdaly prázdné papíry a děti nám namalovaly, co by si přály na dětském hřišti mít umístěno. Za každý návrh jsme děti odměnily balenými cukrátky.

6/ Bude se v Nučicích po stále se vracející zimě pokračovat s úklidem i v okolních ulicích? Předběžně máme přislíbenou účast zatím jednoho pracovníka na veřejně prospěšné práce. Předpokládáme, že nastoupí cca během měsíce dubna letošního roku. 7/ Máme udělat nějaká opatření proti nákaze ptačí chřipkou? Ke dni uzávěrky tohoto čísla Nučického zpravodaje se zatím neprokázal výskyt této nemoci na území České republiky. Občané se nemusí obávat nákazy pokud budou i nadále dodržovat základní hygienická pravidla, budou náležitě tepelně upravovat pokrmy (alespoň na 70 °C) apod. Budou-li mít přesto pochybnosti, doporučujeme se informovat na adrese Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj,, Inspektorát Praha-západ, Na Drahách 21, Dolní Břežany, tel.: 241 910 329, 241 910 330, 607 543 974, 602 370 465, e-mail: www.svscr.cz/files/pt.html. Základní informace můžeme poskytnout i na obecním úřadě.

Obecní úřad přeje všem občanům veselé Velikonoce

ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU SDĚLENÍ OBČANŮM V důsledku výskytu ptačí chřipky v sousedních státech EU si Vám dovolujeme sdělit tuto informaci: náhlé úhyny většího počtu volně žijících ptáků (tímto počtem se rozumí nad 5 ks ptáků v jedné lokalitě) je nutné nahlásit Krajské veterinární správě pro Středočeský kraj, Inspektorát Praha-západ, telefon: 241 910 329, 241 910 330. Mimořádná veterinární opatření vydaná Státní veterinární správou ČR jsou k nahlédnutí na internetových stránkách obce www.mestaobce.cz/nucice.

Informace k vlakové dopravě na trati č. 173 Zastupitelstvo Středočeského kraje dne 19. 12. 2005 rozhodlo o zajištění rozsahu základní dopravní obslužnosti v drážní dopravě pro rok 2006 na území Středočeského kraje. Přijaté usnesení zachovává stávající zajištění dopravní obslužnosti (bez omezení provozu) na železniční trati č. 173 Beroun, Závodí – Rudná u Prahy – Praha Smíchov.

INFORMACE O SVOZU ODPADŮ V OBCI V důsledku nárůstu počtu obyvatel si dovolujeme opět zopakovat informace o svozu odpadů v obci. Směsný komunální odpad Sběr a svoz směsného komunálního odpadu je prováděn každou středu, přičemž sběrná nádoba o objemu 120 litrů musí být označena příslušnou známkou (modrou nebo červenou). Poplatek za svoz tuhého komunálního odpadu činí 480,- Kč za osobu a rok. Svoz PET lahví Svoz PET lahví se provádí poslední středu v měsíci. Fyzická osoba připraví PET lahve v určeném pytli před svoji nemovitost ke svozu ve stanoveném termínu (poslední středa v měsíci). Tento pytel musí být zavázán provázkem, pokud tak neučiníte, nebude vám odpad odvezen. Svoz vytříděného odpadu sklo, papír, plast Uvedené komodity občané přivezou první sobotu v měsíci a ve stanovený čas na svozové místo. Přesný rozpis svozových míst a časů je vyvěšen na úřední desce OÚ Nučice. Svoz nebezpečného odpadu Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční 8. 4. 2006 a 14. 10. 2006. O přesném čase a místě svozu budeme občany včas informovat na místech obvyklých. Svoz velkoobjemového odpadu Svoz velkoobjemového odpadu se uskuteční 15. 4. 2006 a 21. 10. 2006. O přesném čase a místě svozu budeme občany včas informovat na místech obvyklých.


•

3

Upozornění na nutnost výměny občanských průkazů Upozorňujeme občany na nutnost výměny občanských průkazů vydaných do 31. 12. 1996, a to do 31. 12. 2006. Je NUTNÉ vyměnit i občanské průkazy s dobou platnosti – bez omezení. Žádost o občanský průkaz lze podat na Obecním úřadu Nučice.

INFORMACE K CESTOVNÍM PASŮM Pro cestování v rámci Evropské unie od 1. ledna 2006 lze použít všechny vzory cestovních pasů České republiky, pokud jim neskončila doba platnosti. (tj. cestovní pasy ZELENÉ i v barvě burgundská ČERVENÁ).

Obec N u č i c e, okres Praha-západ U S N E S E N Í č. 1/2006 Z veřejného zasedání zastupitelstva obce Nučice konaného dne 22. 2. 2006 I. Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí: 1. zprávu předsedy kontrolního výboru o plnění usnesení zastupitelstva obce č. 5/2005 2. zprávu místostarosty obce Ing. Tichého o činnosti zastupitelstva za období od posledního řádného veřejného zasedání zastupitelstva II. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo: 1. a) zprávu předsedkyně finančního výboru b) zprávu o výsledku finanční kontroly dle zákona 320/2001 Sb., ve smyslu vyhlášky č. 416/2004 Sb., včetně přílohy č. 2 a 4 k vyhlášce 416/2004 Sb. c) závěrečný účet hospodaření za rok 2005 d) rozpočet obce na rok 2006 v celkové výši 51 513 000,- Kč na straně příjmů a výdajů e) rozpočtový výhled na rok 2007 až 2008 v celkové výši pro rok 2007 22 mil. na straně příjmů a výdajů a pro rok 2008 15 mil. na straně příjmů a výdajů.

školce 940, Rudná a od pana Václava Novotného trvale bytem Pražská 4, Nučice 3. a) Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene na uložení plynovodu v ochranném pásmu dráhy tratě Beroun Závodí – Rudná u Prahy, křížení v žkm 15,150 protlakem, mezi obcí Nučice a Správou železniční dopravní cesty, Prvního pluku 367/5, Praha 8 – Karlín. b) Smlouvu o budoucí smlouvě mezi obcí Nučice a ČEZ Distribucí, Vinohradská 325/8, Praha 2 na stavbu nového kabelové vedení NN 0,4 kV pro chaty Nučice V Hlubokém. 4. Prodej pozemků: a) pozemky v chatové oblasti číslo výměra kupující pozemku 788/55 401 m2 Bohumil Klimeš, Mezouň 30 788/159 149 m2 Vlasta Sedláčková, Nučice 0168 788/156 223 m2 manželé Hájkovi, Klimentská 1552/3 Praha 1 788/61 405 m2 Karel Löbl, Zvolenská, Praha 4 788/107 421 m2 Zdeněk Musil, Žufanova, Praha 6 545/16 480 m2 Tereza Nevrklová, Mezipolí 1300/13 st. 487 51 m2 Praha 4 Uvedené pozemky budou prodány dle již uzavřených smluv o smlouvách budoucích v ceně 186 Kč/m2. b) pozemky v zastavěné části obce prodej p.č. 34/4 o výměře 97 m2 (zahrada) a p.č. 34/5 o výměře 78 m2 (zahrada) v k.ú. Nučice u Rudné panu Karlu Horelovi, Tyršova 231, Nučice a paní Haně Kotoučové, Tyršova 67, Nučice Pozemky budou prodány za cenu 11.020 Kč dle znaleckého posudku. c) prodej pozemků č. 1006/17 o výměře 92 m2 a č. 1006/14 o výměře 73 m2 panu Leoši Hovorkovi, trvale bytem Na Strži 43/1203, Praha 4, pozemky budou prodány za cenu dle znaleckého posudku. 5. Pronájem pozemku: p.č. 712/1 a pozemku p.č. 665/3 v k.ú. Nučice u Rudné paní Haně Lounové, trvale bytem Nučice V Hlubokém 018. Za cenu 1000 Kč/rok na dobu určitou. III. Zastupitelstvo pověřilo starostku:

2. Přijetí daru: a) pozemkové parcely č. 369/21, 481/91, 481/164, 481/167, 481/190, 481/195 a 481/199 v k.ú. Nučice u Rudné od pana Zdeňka Černého, trvale bytem Chýnice, Na Týnici 107 b) pozemkové parcely č. 481/26, 481/27, 481/29, 481/ 64, 481/67, 481/57 a 481/58 v k.ú. Nučice u Rudné od pana Bedřicha Novotného trvale bytem Ke

4

•


Podepsat smlouvy dle bodu II. 2a, 2b, 3a, 3b, 4a, 4b, 4c, 5. Zapsáno dne 22. 2. 2005 Ing. Zbyněk Tichý místostarosta obce

Ing. Věra Procházková starostka obce Nučice

Obec N u č i c e, okres Praha-západ U S N E S E N Í č. 5/2005 Z veřejného zasedání zastupitelstva obce Nučice konaného dne 14. 12. 2005

8. Přijetí dotace ve výši 1.100.000 Kč od Státního fondu rozvoje bydlení na vestavbu 2 bytů do půdního prostoru budovy č.p. 43 v ul. Kubrova. III. Zastupitelstvo obce pověřilo starostku:

I. Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí:

1) Podepsat smlouvy dle bodu II. 2), II 4a), 4b), 4c), II 5), II. 6) a II 7)

1. zprávu předsedy kontrolního výboru o plnění usnesení zastupitelstva obce č. 4/2005

2) Zastupovat obec Nučice na valné hromadě společnosti VaK Beroun, konané dne 18. 1. 2006.

2. zprávu místostarosty obce Ing. Tichého o činnosti zastupitelstva za období od posledního řádného veřejného zasedání zastupitelstva

Příloha: Rozpočtové opatření č. 4 dle bodu II. 1.

3. zprávu předsedkyně finanční komise pí. Elišky Sedláčkové

Ing. Zbyněk Tichý místostarosta obce

4. rozhodnutí Finančního úřadu Praha-západ o posečkání platby a penále č.j.: 226112/05/060 980/5161 ze dne 1. 12. 2005

Zapsáno dne 14. 12. 2005 Ing. Věra Procházková starostka obce Nučice

ZPRÁVY ZE ŠKOLY

II. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo: 1. Rozpočtové opatření č. 5, kterým se navýšil rozpočet na částku 4.808.000,- Kč na straně příjmů a výdajů. 2. Koupi stávajících plynových kotlů na vytápění v objektech ZŠ, MŠ a OÚ od firmy ITES Kladno. 3. a) Vyhlášení 2. kola půjček z Fondu rozvoje bydlení obce Nučice. b) Vyhlášení výběrového řízení na přidělení 1 obecního bytu v ul. Kubrova 43, Nučice. 4. Přijetí daru: a) pozemkové parcely č. 481/96 a 481/127 v k.ú. Nučice od pana Karla Kozáka, bytem Prokopská náves 40, Nučice b) pozemkové parcely č. 481/133 a 481/129 v k.ú. Nučice od pana Milana Malého, bytem V zápolí 1251/23, Praha 4 a pana Pavla Malého, bytem Jarníkova 1118/9, Praha 4 c) pozemkové parcely č. 481/99 v k.ú. Nučice od pana Karla Kozáka a paní Jany Kozákové, oba bytem Prokopská náves 40, Nučice 5. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci a podmínkách stavby a provozu „Nučice – vodovodní a kanalizační přípojky“ mezi obcí Nučice a Středočeským krajem. 6. Přijetí daru ve výši 70.000 Kč od pana Tomáše Veleka, Miroslava Kotouče a Jaroslavy Kotoučové na vypracování změny č. 4 územního plánu obce Nučice. 7. Zřizovací listinu školské rady při ZŠ a MŠ Nučice, Kubrova 136, Nučice.

ŠKOLNÍ VÁNOČNÍ AKADEMIE Tradiční VÁNOČNÍ AKADEMII s nastudovaným programem připravila Základní škola Tachlovice. Pro rodiče a ostatní veřejnost ji uvedly v Lidovém domě v Nučicích v pátek 9. prosince 2005 v 18,00 hodin. A jako každým rokem, i tentokrát plný sál diváků odměňoval potleskem jednotlivá vystoupení malých školáků. Učitelky školy Milena Brychtová, Dana Kolková, Romana Hamborská a Iva Svačinová se svou ředitelkou paní Lenkou Galertovou zvolily za téma akademie nekonečný vesmír. Ten je v posledních desetiletích lidstvem stále více poznáván a krůček za krůčkem dobýván. A tak proč ne také dětmi? Proto se do něho vydali malí žáci tachlovické školy – a úspěšně. Dvě děvčata z řady účinkujících popsala svůj zážitek takto: Tereza ŠEDIVÁ ze 3. třídy: „V pátek 9. 12. 2005 měla naše škola školní akademii v Nučicích. Akademie začínala v 18 hodin, ale my jsme měli sraz už v půl. V zákulisí jsme se převlékali na první scénky a já se klepala strachy, když jsem viděla plný sál lidí. Akademii zahájila školka. Děti ze školky přednášely básničky a zpívaly písničky s panem učitelem, který chodí k nám do družiny a učí děti na kytaru. Některé písničky i sám skládá. To se mi moc líbilo. Potom jsme se střídaly my v různých scénkách. První třída přednesla básničky, druhá třída zahrála pohádku O pejskovi a kočičce, třetí třída zahrála pohádku O zatoulaném koťátku a tak podobně. Sourozenci Pelikánovi hráli, jako každý rok, na violoncello a flétny. To bylo také pěkné.


•

5

Nakonec jsme se rozloučili společnou písničkou a přáním všeho pěkného v novém roce. Jako každý rok se mi akademie líbila.“ Veronika SKOUPÁ – 4. třída: „Naše akademie byla na téma VESMÍR, protože VESMÍR je i naše celoroční školní hra, ve které plníme různé úkoly. Když akademie začínala, měla jsem velkou trému. Po první scéně ze mne tréma spadla. Měli jsme na akademii pohádky, básničky, i na tanec došlo. Vůbec nic jsem tam nespletla. Myslím, že se akademie všem líbila. Nejhezčí je, když se obecenstvo k nám přidá. Všichni tleskají, zpívají a smějí se.“

Žáci základní školy v historických soutěžích a projektech V letošním školním roce se žáci devátého ročníku kromě každoroční účasti v dějepisné olympiádě zapojili i do dalších historických projektů. Prvním z nich byly PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ – KOMUNISTICKÉ ČESKOSLOVENSKO, které v rámci projektu Jeden svět organizovala společnost Člověk v tísni. Do projektu se celkem zapojilo 350 základních a středních škol z celé České republiky, naše škola byla jednou ze dvou základních škol okresu Praha - západ, které se zúčastnily. Z nabídky dokumentárních filmů jsme si mohli vybrat jeden dle našeho zájmu a podmínkou zapojení do projektu bylo uspořádat jeho produkci pro žáky spojenou s besedou s pamětníkem komunistického bezpráví. Vybrali jsme film Milana Maryšky Ztráta paměti 2 a koncem listopadu 2005 ho žáci devátého ročníku a osmého ročníku zhlédli. Po projekci následovala beseda s paní Milenou Havlůjovou z Rudné, která poutavě vyprávěla o svých zkušenostech z padesátých let. Videokazeta nám zůstala na škole k dalšímu používání stejně jako publikace s příběhy několika lidí, které nám společnost Člověk v tísni po skončení projektu zaslala. Podle ohlasů mezi žáky soudím, že projekt splnil svůj cíl, protože rozpoutal diskuzi o tomto často opomíjeném úseku československých dějin. S paní Havlůjovou, které zejména patří naše poděkování, jsme se domluvili i na další spolupráci. Dalším projektem, do kterého se žáci zapojili, byla SOUTĚŽ ZE ZNALOSTI O ODBOJI VE 2. SVĚTOVÉ VÁLCE, kterou pro školy organizoval Český svaz bojovníků za svobodu. Na základě propozic soutěže žáci sestavili devítičlenné soutěžní družstvo ve složení Monika Hošťálková, Kristýna Hrdličková, Edita Neumannová, Ladislav Dvořák, Jakub Frisch, Jakub Kaňka, Martin Kratochvíl, Tomáš Motyčák a Petr Rota. Účastníci soutěže nejprve v prvním kole zodpovídali otázky soutěžního testu a v druhém kole psali samostatnou práci na téma českého odboje za války. Nedílnou součástí projektu byly i dvě exkurze, které pro žáky celého devátého ročníku a zájemce o historii z osmé třídy uspořádal a hradil

6

•


okresní výbor ČSBS. V té první jsme navštívili Brno a památník odboje v Kounicových kolejích a ve druhé Terezín. Ve škole jsme také přivítali na besedu účastníka zahraničního odboje, který byl postupně členem čs. pozemní armády v Polsku a na Středním východě a letcem RAF 311. peruť ing. Pavla Vranského. Jemu, panu Miloslavu Morovi z Rudné a paní Marii Tykalové, sekretářce okresního výboru ČSBS Praha - západ patří za organizaci projektu naše poděkování. A jak dopadlo naše družstvo? 5 žáků získalo čestné uznání a knižní odměny za první kolo soutěže, 2 žáci Kristýna Hrdličková a Jakub Frisch čestné uznání a finanční ocenění za samostatné práce ve druhém kole. Celkovou vítězkou se ve druhém kole s výbornou prací o protinacistickém odboji, která je vlastně stylisticky i obsahově vytříbeným osobním vyznáním k dané problematice, stala Edita Neumannová. Její vítěznou práci otiskujeme. Organizátorům obou projektů jsem již děkoval, moje největší poděkování ale patří žákům, jejichž vztah k historii a zájem o ni mi dělá radost. Jiří Janovský

Edita Neumannová PROTINACISTICKÝ ODBOJ V PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA Největší odbojové organizace: Obrana národa – organizace bývalých vojáků Politické ústředí – organizace bývalých politiků Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) – sdružoval intelektuály, pedagogy, odboráře Jindra – sokolská odbojová organizace Na jaře 1940 se všechny tyto organizace spojily v jednu – Ústřední vedení odboje domácího – ÚVOD Výše uvedené organizace pochopitelně nebyly jediné. Po celém protektorátu vznikaly desítky podobných vlasteneckých sdružení. Opatření proti nim byla velmi tvrdá. Lidi, kteří se odboje účastnili, to nedělali pro zoufalou životní situaci, vždyť kdyby mlčeli a pracovali pro říši, neměli by se špatně. Dělali to proto, že se na to bezpráví nemohli dívat, že měli páteř, která jim nedovolovala plazit se před Němci a udávat jim své přátele, aby získali peníze nebo povýšení. Dělali to pro svou vlast, kterou Němci ničili válkou. Věděli, že kdyby zůstali doma, odboj by se bez nich nezhroutil a zároveň by měli relativně slušnou šanci dožít se dalších let. Samozřejmě, že to věděli, ale moc o tom nepřemýšleli. Účast v odboji brali jako svou povinnost, jejich svědomí by jim jinak nedalo klidu. Dělali, co mohli: sabotovali výrobny zbraní i vlaky plné zásob pro Wehrmacht, pomáhali partyzánům nebo rozdávali letáky. Za vše z uvedeného hrozila smrt odbojářům, někdy i jejich rodinám.

Když jsem si pročítala válečné statistiky, zarazilo mě, že v období heydrichiády bylo 700 lidí zabito při domovních raziích. To je pro mě něco nepředstavitelného. Že by do mého domu či bytu, místa, kde jsem vyrůstala a naučila se cítit bezpečně, vtrhla skupina ozbrojenců a před zraky mé rodiny mě zastřelili? Ne, to si neumím představit. A nemyslím si, že to před válkou bylo jinak. Z narůstající německé moci museli mít obavy všichni, ale že se tohle může skutečně stát? To nemohl předvídat nikdo. Moje babička mi vyprávěla o své židovské spolužačce, která po obsazení pohraničí přišla do školy s prohlášením: „Víte, že nás zavřou? Jo, zavřou nás, protože jsme Židi!“, smála se při tom, nedovedla pochopit, že je to míněno vážně. Do roka skončila i se svou rodinou v plynu. Tenkrát jí to muselo připadat jako něco absurdního. Asi jako kdyby k nám do školy někdo přišel a oznámil nám, že všichni, co mají hnědé oči, budou přestěhováni na Sibiř. Proč? Protože tak je to správné a tak by to mělo být. Proti takovému šílenství lidi přece museli protestovat. Neumím si ani představit, jak to muselo být těžké. Když německá říše byla tak mocná, když člověk u nikoho nenašel podporu, když každý, s kým mluvil, mohl být kolaborant a za sebenevinnější poznámku ho mohl udáním poslat na smrt, když se denně na náměstích předčítaly rozsudky smrti. Byli to hrdinové.

OBECNÍ POLICIE OBEC Začátek roku 2006 nezačal moc šťastně. Došlo k vloupání do rodinného domu MUDr. Císařové – rozbité okno, odcizení ze stavby na Krahulově kabel na elektroinstalaci a do třetice ze zaparkovaných vozidel opět na Krahulově odcizená nafta. Z proražené nádrže osobního automobilu vytekla nafta na silnici a tak zasahovali hasiči k odstranění zbytků nafty. Jako každý rok upozorňuji na volný pohyb psů v obci. Ne vždy tito psi patří majitelům z Nučic. Nařídil jsem úklid vraků osobních automobilů, které stály v ulici K lomu a Na trojce. Nezletilý mladý muž z Dobříče bez řidičského oprávnění a občanského průkazu jezdil osobním automobilem bez SPZ po Nučicích. Úklid vraků a tuto jízdu jsem řešil přes rodiče. S přicházejícím lepším počasím se opět bude muset věnovat pozornost znečišťování místních komunikací auty, která jezdí na staveniště rodinných domů. Jako nejhorší stav znečištění byl v ul. Na čtyřce, kde se významnou měrou podílela firma Slávie bytový fond, a.s. Chtěl bych dodat, že každá stavba má mít vlastní WC a před vjezdem na komunikaci každé auto musí mít řádně očištěná kola. Zvětší se i pohyb cizích osob, které na stavbách pracují. Znovu připomínám nenechávejte cenné věci, doklady, kabelky, tašky v zaparkovaných autech venku. Zamykejte své

objekty a nepouštějte si domů lidi, které neznáte a kteří pod jakoukoliv záminkou se budou chtít dostat k Vám do bytu a nebo na Váš pozemek. Při preventivních kontrolách stále zjišťuji, že řada objektů zůstává přes den otevřená. S přibývajícími stavbami začne opět docházet ke krádežím. Tyto stavby nejsou zajištěné a je do nich volný přístup. Pokud by se zlepšila spolupráce s Policií ČR bylo by možné za určitých podmínek to, že strážník by mohl namátkově, nepravidelně kontrolovat tyto stavby i v noci. V polovině ledna strážník odjel do Příbrami na prolongační kurz a další týden složil před komisí Ministerstva vnitra poslední zkoušku. Od začátku roku 2006 přibývají nové povinnosti a pravomoce pro strážníka Obecní a Městské policie. Od 1. července 2006 se dost podstatně změní pravomoce v dopravní službě. Strážníci budou dávat pokuty za vyjmenované přestupky v dopravě, a to do 1.000 Kč, nařízené 1.000 Kč, 2.500 Kč a 5.000 Kč. Přestupky, které musí řešit a za které pokuty uloží anebo nemohou řešit strážníci, ale podléhají nahlašovací povinnosti, se budou odesílat na příslušný správní orgán, kde budou těm, co se jich dopustí udělované tzv. body. V některých případech bude strážník tomu samému řidiči za opakovaný přestupek moci udělit pokutu pouze dvakrát. Pak již nemůže, zde bude situaci řešit správní orgán a hrozí odejmutí řidičského průkazu, u správního deliktu i zákaz činnosti. Zde se u strážníků přibude administrativa. U měření rychlosti vozidel na katastrálním území obce tuto pravomoc využijí převážně tam, kde na to mají prostředky a vybavení. Na závěr bych opět jako vždy poděkoval těm občanům, kteří mi v mé práci pomáhají včasnou a pravdivou informací.

CHATOVÁ OBLAST V chatové osadě je prozatím klid, zatím nebylo zjištěno viditelné násilné vniknutí do chat. Během pochůzek nebyl zjištěn pohyb cizích závadových osob. Většina cest a komunikací je zledovatělá. Od konce listopadu nebyl vyvážen kontejner na hřebenu z důvodu špatné sjízdnosti komunikací. Kontejner u nádrže se vyváží v termínu, ale přesto se část odpadu opět odkládá vedle. Bylo by vhodné, aby mimo strážníka se také podíval někdo z chatařského výboru, co se do kontejnerů dává. Nestačili by se divit. V době kdy už budete číst tento článek se chatová oblast začne plnit lidmi, hlavně o víkendech. Začne jarní úklid na zahrádkách a tím také problémy pro některé chataře co s odpadem. Znovu začnou problémy se záborem veřejného prostranství – parkování, průjezdnost komunikace. V těchto případech se vždy vyplatily důsledné, nekompromisní, preventivní kontroly a pokud je to možné, budu problémy řešit na místě i za cenu okamžitého nařízení nebo domluvy. Doufám, že sousedských sporů budu muset řešit co nejméně.


•

7

Odpad z černé skládky u Barborky byl z větší části uklizen. Zatím nic nepřibylo, ale to bude otázka jen času, hlavně s přibývajícím lepším počasím. Do konce měsíce března dojde ještě k odstranění některých značkovaných stromů chatařem, který má povolení. Za lepšího počasí bude provedena kontrola stavu na lesních pozemcích patřících obci.

§ 48 – přestupek proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 3 000,00 Kč. § 49 – přestupky proti občanskému soužití

Závěr svého příspěvku věnuji aktuálním přestupkům v jejich plném znění a sankce při jejich spáchání. § 47 přestupky proti veřejnému pořádku 1/ přestupku se dopustí ten, kdo a/ neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci b/ poruší noční klid c/ vzbudí veřejné pohoršení d/ znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení a nebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství e/ úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení f/ poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků a nebo v místech určených k rekreaci nebo turistice g/ poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení h/ neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa 2/ za přestupek podle odst.1 písm.a) až d) lze uložit pokutu do 1 000,00 Kč, za přestupek podle odst. 1 písm. e) a f) pokutu do 3 000,00 Kč, za přestupek podle odst. 1 písm. g) a h) pokuty do 50 000,00 Kč.

1/ přestupku se dopustí ten, kdo a/ jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch b/ jinému z nedbalosti ublíží na zdraví c/ úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním d/ omezuje nebo znemožňuje příslušníkům národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin e/ působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro její etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutí, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav a nebo pro jeho stav manželský nebo rodinný. 2/ za přestupek podle odst. 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000,00 Kč, za přestupek podle odst. 1 b) a c) pokutu do 3 000,00 Kč a za přestupek podle odst. 1 písm. d) a e) pokutu do 5 000,00 Kč. Ladislav Plšek Strážník OP

ORGANIZACE V OBCI

§ 47 b) STŘEDISKO JUNÁKA NUČICE 1/ přestupku se dopustí ten, kdo: a/ odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis b/ úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství c/ neoznačí budovu číslem popisným d/ neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce 2/ za přestupek podle odst. 1 může obec uložit pokutu až do výše 10 000,00 Kč.

8

•


Oddíl skautek zajistil opět tradiční mikulášskou nadílku. Navečer 5. 12. vyšel Mikuláš s anděly a čerty, aby potěšil všechny, kterým naděloval. Respekt z čertů byl značný a tak se slibovalo. Skauti a skautky opět před vánocemi v klubovně vyráběli drobné dárky pro starší a osamělé babičky a dědečky. Tato malá pozornost se skautským kalendářem byla před Vánocemi osobně předána s přáním všeho dobrého v novém roce. Velice nás potěšilo srdečné a mnohde i dojemné přijetí těchto věcí.

V prosinci středisko uspořádalo pro členy v klubovně vánoční besídku s nadílkou, s vánočním pečivem, s občerstvením a vánoční výzdobou. Setkání se všem líbilo. V lednu a v únoru se schůzky oddílů nekonaly, protože v mrazech vytápění velkých prostor naší klubovny by bylo velmi náročné. Scházela se pouze středisková rada, která zjišťovala přípravu dalších akcí na rok 2006. Schůzky dětí jsou obnoveny opět v březnu a rádi přivítáme i další zájemce, chlapce a děvčata, kteří by chtěli skautovat a jet také v létě na tábor. Karel Horel Vedoucí střediska

ČSSD Okresní konference ČSSD Praha-západ se konala 16. února 2006 odpoledne v pražském Lidovém domě. Okresním výkonným výborem ČSSD byly podány informace k volební kampani do letošních parlamentních a komunálních voleb, informace člena ÚVV ČSSD Ing. Františka Koníčka z Jinočan z posledního zasedání ÚVV a zvoleni delegáti a náhradníci na krajskou konferenci a XIII. (mimořádný) sjezd ČSSD. Na něm zasednou Miloslava Vlková, starostka ze Štěchovic a Jaroslav Zelenka z Průhonic. Z nučické organizace se konference účastnili Antonín Arnold a Mgr. Zdeněk Maxmilián z Rudné, který byl v Nučicích přijat za člena. Je reálná naděje a předpoklad, že právě jeho iniciativou bude založena organizace ČSSD i ve městě Rudná. Volební kampaň ČSSD bude vedena pod heslem JISTOTY A PROSPERITA. Je to deset závazků strany občanům České republiky, směřujících ke zvýšení životní úrovně obyvatel zaměstnaností, růstem mezd a celého hospodářství, podporou rodin s dětmi, zlepšením zdravotní péče a školství, bojem proti korupci a soudním průtahům, prosazováním národních zájmů a jiné.

Antonín Arnold Předseda MO ČSSD

Z BARÁČNICKÉ RYCHTY POSLEDNÍ ZVONĚNÍ Závěrem každého kalendářního roku se lidé loučí s tím rokem odcházejícím a vítají nový, další v pořadí, v němž budou žít, pokud Prozřetelnost a Bůh jim to dovolí. Oslavy jsou různé, dle společenského a zájmového rozlišení občanů, a také dle

jejich finančních a materiálních možností. Ale obvykle se bilancuje, co se v průběhu končícího roku událo, jak jsme si vedli v osobním životě i v práci, co se nám úspěšného podařilo, či proč jsme někdy neuspěli. Vždy je toho mnoho, nač vzpomínat a co hodnotit. V oněch minulých prožitých 365 dnech se toho totiž každému z nás denně stalo nepočítaně, i když řada příhod byla jenom drobná a malicherná. Přesto i ty naplňují život každého z nás. A tak se zamýšlíme už nad minulostí, někdy krutou a bolestnou, jindy úspěšnou a úsměvnou, jak toho vše život zákonitě střídavě přináší. Stejně jako příroda přinese bouři a záhy nato se objeví čisté nebe s hřejivými slunečními paprsky. Koncem roku 2005 se naštěstí nučičtí baráčníci rozloučili se starým rokem úsměvně a vesele na setkání, kterému říkají POSLEDNÍ ZVONĚNÍ. Tím odcházející rok vyprovázejí. V něm se pravidelně scházeli, prospěšné věci dělali, sousedsky se navzájem k sobě i svým spoluobčanům chovali. S pozvanými hosty se sešli ve společenské místnosti Tělovýchovné jednoty Sokol Nučice ve čtvrtek 29. prosince 2005 v 17,00 hodin v počtu dvaceti osob. V místnosti svítil vánoční stromeček a stoly nabízely vánoční dobroty upečené starostlivými tetičkami, když setkání zahájil rychtář Jan Klus přivítáním všech. Následoval přípitek nejen odcházejícímu roku, především však členům, kteří činnost spolku uvádějí v život. Vzdělavatel Antonín Arnold právě skončený vánoční čas připomněl verši stejnojmenné básně „V čas vánoční, když voní chvojí…“ Příjemnou atmosféru vytvořil pan Václav Nejedlý z Rudné-Hořelice svým zpěvem a tóny své heligónky. Při tom se hezky zpívalo a tančilo. Rychlé polky střídaly melodie pomalejší, jedny hezčí druhých. Muzikantovy přestávky byly vyplněny převážně humorným vyprávěním. Například tetička Šimková zarecitovala dlouhou básničku o dvanácti koloběžkách, kterou se jako školačka naučila z časopisu „Srdíčko“. Prodával ho s dalšími časopisy, novinami, knížkami a školními potřebami pan Jindřich Horák ve svém nučickém krámku. Ten stával v dnešní Kubrově ulici v proluce mezi budovou radnice a mateřskou školou. To bylo někdy v letech 1935–1950. Krámek potom sloužil pro obecní knihovnu, dále jako klubovna pro Svaz mládeže a v letech 1968–1970 také pro malé junáky – vlčata. Už jako nevyhovující byl zbourán kolem roku 1990. A tetička Šimková projevila svoji paměť bývalé dlouholeté divadelní ochotnice. Zábavný program doplnil dále vzdělavatel Antonín Arnold povídkou Richarda Pecháčka „Osudná záměna balíčků“. V té s balíčkem koupených dámských rukavic putuje přiložený dopis s návodem, jak jich má snoubenka užívat a opatrovat. V obchodě při jejich odeslání však dojde k záměně rukavic za dámské kalhotky, ale průvodní dopis zůstává. Pikantnost je zřejmá. Přidal ještě vlastní písničku s doprovodem harmoniky „Mlýnská láska“ o tom, jak láska mlynáře, stárka a vodníka k hezké služtičce, spolu s žárlivostí mlynářky, zničily tachlovický mlýn. Všichni zamilovaně hleděli, nikdo nepracoval, vody bylo málo a mlýnské kolo stálo.


•

9

A znovu tanec, písničky. Opravdu veselý a příjemný večer, v němž nuda neměla místa, končil velmi rychle, i když to bylo až ve 23,00 hodin. Poděkování patří tetičkám, jež připravily chutné občerstvení. A také obsluze večera, kterou obstarala obětavá rodina správce sportovního areálu pana Jiřího Freudenfelda. S úsměvy a v dobré pohodě si všichni sousedé, tetičky a jejich hosté popřáli především dobré zdraví, štěstí a spokojenost v roce 2006, který už klepal na dveře. V něm se hned v pondělí 2. ledna sešli k prvnímu baráčnickému sezení a v únoru na hodnotícím sezení výročním a volebním. Věří, že činnost bude opět uspokojovat všechny členy, nučické děti s jejich rodiči a další spoluobčany. A také, že mezi ně najdou cestu i někteří z občanů. Budou vítáni! Po skončeném POSLEDNÍM ZVONĚNÍ všichni vykročili do sněhobílé peřiny, která v posledních třech dnech pokryla krajinu. Několikeré celodenní a noční sněžení přineslo sváteční pohledy na jindy špinavé ulice a domovní střechy. Znovu to bylo jako v obrázcích malíře a národního umělce Josefa Lady (1887–1957) z posázavských Hrusic, v jejíž Obci baráčnické byl on čestným členem a jeho strýc František rychtářem. Antonín Arnold Vzdělavatel ZNOVU S EVOU A VAŠKEM Podruhé v loňském roce 2005 se sešli nučičtí baráčníci s dalšími milovníky tance a hezkých písniček z Nučic, Tachlovic a Mezouně v sále sokolovny ve Vysokém Újezdu s oblíbenou známou dvojicí zpěváků EVOU a VAŠKEM z Blanska. Však je i další čtenáři našeho zpravodaje také znají z televizního šotu, kterým nabízí agentura Surf kazety CD a DVD s jejich písničkovým repertoárem pod názvem písně Bílá orchidej. Při těchto skladbách jsme se bavili a tančili nejprve v květnu a nyní znovu v pátek 2. prosince 2005 od 1800 do 2300 hodin. Autobusový zájezd s předprodejem vstupenek organizovaly baráčnice, tetičky Marie Drábová a Drahuška Šimková. Zájem byl mimořádný, neboť nás odjíždělo na zábavu jedenapadesát. Cesta tam i zpět zdarma, až jsme se tomu všichni podivovali. A důvod? Organizátoři této akce, manželé Petráčkovi se svými rodinami z Vysokého Újezdu, vynaložili mnoho úsilí na získání finančních příspěvků od sponzorů, řady štědrých firem, i drobných podnikatelů. A také k přivedení zpěváků do malé obce. Díky těmto všem se jim podařilo připravit pro naplněný sál velmi pěkný večer s hudbou a tancem na žádoucí kulturní úrovni. Umělci vystupovali téměř bez přestávek. Eva a Vašek měli totiž vedle sebe dvojici neméně hudebně zdatnou jich samých. Spolu s nimi zpívali také jejich přátelé a příjemní lidé Inge a Stip z Chorvatska. A my tančili při melodiích a poslouchali slova písní chorvatských. Rytmických a líbivých. Obě skupiny, česká i chorvatská, nabídly

10

•


tančícím párům a posluchačům všechny hudební žánry – lidovky, skladby národní, moderní diskotékové, country písně a další. Spokojeni byli ti, co se v kole stále točili. Sedící návštěvníci si však stěžovali na nízkou teplotu v sále. Mnozí návštěvníci si zakoupili písničky Evy a Vaška na hudebních nosičích. A dalším překvapujícím a příjemným počinem manželů Petráčkových byla pozdější možnost zakoupení DVD či videokazety s nahraným dvouhodinovým programem z tohoto večera. Vše se totiž filmovalo a my se tak můžeme podívat vedle ostatních sami na sebe, jak se při tanci v kole točíme, či jenom do rytmu podupáváme a tělem vibrujeme. Díky za moc hezký večer! Bude-li v budoucnu opakování, z Nučic rádi přijedeme opět! Antonín Arnold STAROČESKÝ BÁL Členové XIV. župy Josefa Jungmanna se sídlem v Nučicích se zúčastnili STAROČESKÉHO BÁLU v Březnici u Příbrami v sobotu 21. ledna 2006. Autobus firmy Spojbus s řidičem Květoslavem Pánkem z Vysokého Újezdu dovezl do Kulturního domu sousedy a tetičky z Nučic, Rudné, Drahelčic a Nenačovic. Šest hodin hrálo trio hudebníků z Písku taneční písně všech žánrů. Společně s námi se bavili baráčníci ze žup v Příbrami, Březových Horách, Písku a Březnici. Sousedská zábava byla zpestřena vystoupením malých mažoretek. Rudenští baráčníci zatančili Českou besedu. Štěstí se k některým nučickým naklonilo i při tahu bohaté tomboly. Ke spokojenosti všech proběhl celý večer. Stejně tak i cesta domů v lehounce poletujících sněhových vločkách s bezpečně jedoucím řidičem. Díky za to! Antonín Arnold VOLEBNÍ SEZENÍ Dva roky od volby konšelstva uplynuly a tetičky a sousedé Obce baráčnické v Nučicích se sešli ve společenské místnosti Tělovýchovné Jednoty Sokol Nučice v sobotu 4. února 2006 ve 14,00 hodin k hodnocení uplynulého volebního období 2004–2005 a zvolení konšelstva nového. Všichni příchozí se podepsali do kroniky, potřásli koženou rukou se zvonečkem a krojované tetičky Hriňová a Drábová připnuly na oděv stužku a nabídly staročeskou poctu – chléb a sůl. Vedle místních přišly delegace ze sousedních obcí XIV. župy Josefa Jungmanna: z Drahelčic, Nenačovic, Rudné – nedostavil se nikdo z Loděnice. Župu zastupoval místorychtář soused Žucha z Drahelčic. Přivítána byla starostka Nučic paní ing. Věra Procházková, starosta Sboru dobrovolných hasičů pan Karel Švestka, Středisko Junáka zastupoval jeho vedoucí bratr Karel Horel. Z Prahy přijel velký příznivec našeho spolku pan Jaroslav Kalát.

Svíce na stole před konšelstvem byly zapáleny, účastníci sezení vyzváni „K pořádku!“ a rychtář Jan Klus zahájil jednání – všechny přivítal a oznámil program. Povstáním a chvílí ticha bylo vzpomenuto těch členů a nučických občanů, kteří náš svět živých již opustili. S kyticí k pomníku padlých v první světové válce odešly do parku na Prokopskou náves tetičky Drábová a Hriňová. Sezení přišly pozdravit děti z mateřské školy pod vedením vychovatelky paní Marcely Kozákové. Přednesem veršů se představili (na snímku zleva): Filip Kopecký, Eva Nováková, Anička Mrňová, Michal Křivan, Matyáš Kozák a Viktor Klučka. Vystoupení se líbilo a potlesk vyjádřil poděkování všech.

Vzdělavatel Antonín Arnold svůj příspěvek zaměřil na povídku spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který také působil v blízkém Ořechu u Prahy jako kněz. Pod jejím názvem ZVON literárně zpracoval počátky těžby železné rudy v Nučicích s rozvojem vesnice ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Toto téma bylo zvoleno proto, že je tomu letos 160 let, co bylo započato s povrchovým dobýváním železné rudy v místech na Vinici a ve starém lomu u „Čtyřky“. Dále podal přehled činnosti spolku za uplynulé dva roky 2004 a 2005 s konstatováním, že to bylo období pracovně činné a úspěšné. Předpokladem pro to je možnost se pravidelně měsíčně scházet v místnostech

areálu TJ Sokol v průměrném počtu 16 členů z registrovaných 33, ochota správce areálu pana Jiřího Freudenfelda plnit naše přání, porozumění u obecního úřadu, spolupráce se společenskými organizacemi a některými sponzory. Výčet uskutečněných akcí byl početný. Nejen pravidelná sezení, ale i návštěvy sousedních baráčnických obcí XIV. župy, dětský den, oslavy MDŽ, rozloučení se starým rokem posledním zvoněním, autobusové zájezdy, oslavy 130. výročí Českého baráčnictva v Sokolově, společné návštěvy tanečních zábav, staročeských plesů, řady kulturních podniků spolku Topas v sousedních Tachlovicích, kam rádi chodíme, gratulační návštěvy u našich členů a další akce. Konšelstvo oceňuje práci všech tetiček a sousedů a děkuje jim za ni. Rovněž všem, kteří s baráčníky spolupracují a je podporují, jako např. obecní úřad, TJ Sokol, Junák, hasiči a někteří sponzoři. Odstupujícímu rychtáři Janu Klusovi předala tetička Olga Procházková dárkový balíček s přáním dobrého zdraví, spokojeného žití a další úspěšné spolupráce v baráčnickém kolektivu. Čestné členství naší Obce baráčnické bylo uděleno panu Jaroslavu Kalátovi z Prahy za jeho přízeň a podporu spolkové činnosti. Baráčnický slib složila tetička Jaroslava Keprová z Mezouně na rychtářské právo rychtáře Jana Klusa. Vítáme ji do našich řad s přáním, aby se aktivně s námi podílela na všem, co spolek bude podnikat a v baráčnickém kolektivu byla spokojena. Berní zprávu podala tetička Ludmila Vejvodová, slídilka účtů tetička Stáňa Hriňová potvrdila správnost vedení pokladní administrativy a požádala o výprosné (schválení). To bylo uděleno. Kontribuce byla schválena v dosavadní výši 10,- Kč (členský příspěvek). Tetička gratulantka Olga Procházková informovala o návštěvách u našich členů při příležitosti jejich různých jubileí s předáním malé pozornosti nebo dárkového balíčku. Nejstarším naším členem je soused Václav Sedláček (89 let), který pro svůj vysoký věk a zdravotní stav rezignoval na své funkce pantatínka a syndika. Konšelstvo zhodnotilo jeho poctivou a aktivní práci ve spolku, jehož členem je od roku 1974 plných 32 let, a jmenovalo jej dnešním dnem čestným pantatínkem. Nejstarší věkem následují tetičky Blažena Huntierová a Vlasta Kozlová (85 let), Růžena Mračková (84), Božena Kotoučová, Anna Krbcová a soused Miloslav Vaněk (82), Marie Drábová (81), Josef Huntier (80). Nejmladší členkou je padesátnice Blanka Valtrová z Mezouně. Nejdéle jsou ve spolku tetičky Drábová a Rozenkrancová – od roku 1951, tedy plných 55 let, a tetička Pekárnová od roku 1952, tedy 54 let. Počet členů ku konci roku 2005 je 33, z toho 9 mužů a 24 žen. V roce 2005 zemřela tetička Božena Hlásková v Berouně v 86 letech. Byl schválen plán činnosti na další volební období, který předložila tetička Drahomíra Šimková, švandymistr. Hosté pronesli zdravice za své organizace. Tetička Albrechtová, rychtářka z Nenačovic, ocenila příspěvek vzdělavatele o zvonech v Nučicích jako zajímavost,


•

11

kterou takto získala, stejně tak i vzdělavatel z Rudné soused Červený, bratr Horel vyjádřil obdiv nad aktivitou věkem starších baráčníků. Paní starostka ing. Věra Procházková poděkovala za příkladnou baráčnickou činnost v obci a vzájemnou spolupráci. Věří v její další pokračování. Rychtář předal symbol své funkce – rychtářské právo, zástupci župy sousedu Žuchovi k dalšímu řízení jednání. Ten vyhlásil přestávku. K občerstvení byly nabídnuty různé druhy obvyklých nápojů, posvícenské koláčky a chutné párky. A s tím i lístečky do tomboly. Po přestávce jednání pokračovalo vyhlášením volební kandidátky. Všichni na ní uvedení byli zvoleni. Většina zůstává v dosavadních funkcích. Změna nastala ve vedení spolku: rychtářem se stal soused Ján Hriň z Tachlovic, pantatínkem odstupující rychtář Jan Klus a za delegáty do župy zvoleni Jan Klus a Stanislava Hriňová. Syndika přebírá tetička Drahomíra Šimková po sousedu Sedláčkovi. A vzdělavatel po něm ještě zapisovatele. Všichni zvolení složili na rychtářské právo slib pracovat čestně a poctivě ve prospěch celé Obce baráčnické. Nově zvolený rychtář Ján Hriň převzal symbol svého práva a ujal se závěrečného řízení sezení. Poděkoval členům za důvěru, všem za účast a popřál opatrnou cestu domů. To proto, že od dopoledních hodin začalo venku hustě sněžit a výška sněhu na zmrzlém kluzkém povrchu přesáhla deset centimetrů. Poté byla slosována bohatá tombola s osmi desítkami drobných věcných cen. Nebylo snad nikoho, komu by nebylo taženo jeho číslo. Při tom bylo plno veselí, humoru a smíchu, což pokračovalo při písničkách pana Václava Nejedlého z Rudné-Hořelice. Ten hrál se svojí heligonkou s doprovodem zpěvu jednu za druhou. A při nich se moc hezky tančilo. V 19,30 hodin se všichni spokojeně navzájem rozloučili a rozcházeli.

Všem domácím tetičkám a sousedům konšelstvo za přípravu volebního sezení a tomboly děkuje, jakož i za úspěšný průběh, přespolním a hostům za jejich účast, muzikantovi za jeho produkci, panu Jiřímu Freudenfeldovi za stolní obsluhu a výboru TJ Sokol za možnost se v jejich prostorách scházet. Antonín Arnold Vzdělavatel

12

•


REZIGNACE RYCHTÁŘE Na volebním sezení Obce baráčnické v Nučicích v sobotu 4. února 2005 odstoupil z funkce rychtáře soused Jan KLUS po plných 28 letech jejího vykonávání. Převzal ji v roce 1978 po zemřelém rychtáři Karlu Milcovi jako místorychtář. Spolek za tuto dobu provedl léty úspěšnými i těmi méně zdařilými, kdy se on scházel pouze s dalšími čtyřmi členy. Podařilo se mu však s pomocí nově získaných členů zaktivizovat k práci už širší kolektiv, jehož činnost je už po více než deset let prospěšná všem členům. Konšelstvo s ostatními tetičkami a sousedy mu za jeho dlouholetou obětavou a poctivou práci děkují a přejí si, aby v nové funkci pantatínka plně nahradil odstupujícího souseda Sedláčka. Nechť mu dále slouží zdraví a o dobrou spolupráci se budeme starat i my, členové.

UDĚLENÍ ČESTNÉHO ČLENSTVÍ Konšelstvo Obce baráčníků v Nučicích se usneslo udělit čestné členství své organizace panu Jaroslavu KALÁTOVI z Prahy za jeho dlouholetou přízeň a neobyčejnou podporu spolkové činnosti. Listina o tom se vydala dne 4. února 2006 na hodnotícím volebním sezení v Nučicích u příležitosti 80letého životního jubilea pana Kaláta v loňském roce 2005 a 110letého trvání Obce baráčnické v Nučicích v roce letošním 2006. Pan Jaroslav Kalát pravidelně už několik let podporuje činnost spolku finančními příspěvky na pořádané akce, především pro děti, jako je např. dětský den, dětský karneval a jiné. Snad jsou tyto jeho sympatie vedeny také tím, že jeho otec pan Alois Kalát byl dlouhá léta v Nučicích baráčníkem – od 28. července 1933. Funkci berního (pokladníka) ukončil úmrtím dne 1. září 1959. Členem byl tedy plných 26 let.

Pan Kalát je rodákem z Nučic – osady Krahulov a v mládí byl aktivním hráčem české házené ve sportovním oddílu Dělnické tělocvičné jednoty Nučice. Žije sice řadu let v Praze, ale na své rodné Nučice nezapomíná. Má zde přátele, kamarády, často za nimi zajíždí. V letech 1971–77 podporoval intenzivně nučickou kopanou,

finančně se zasloužil o rozšíření majetku Tělovýchovné jednoty Sokol v 80. letech minulého století, pomohl zajistit dostavbu mateřské školy v roce 1989–90 a znovu osazení pamětní desky prezidenta T.G. Masaryka na budovu základní školy v roce 1992. Finančně uhradil několik informačních listů pro místní muzeum a Obec baráčnickou. Zajímavá shoda je také v tom, že čestné členství spolku přijímá jako druhý házenkář. To první přijal také hráč české házené ze stejného oddílu DTJ a starší jeho kamarád, když se vrátil v roce 1945 z německé káznice a pochodu smrti. Byl to již dnes nežijící soused Josef Synek. Pan Kalát za tuto poctu poděkoval, byl tím příjemně překvapen a je tomu nesmírně rád, jak se vyjádřil. Přitom vzpomněl svého otce – baráčníka a svého strýce Augustina Kubra z Krahulova, který byl dokonce nučickým rychtářem a zemřel 5. dubna 1954. Pan Kalát přislíbil podporu nejen nám baráčníkům, ale i obci Nučice. Jeho přáním je vydat knihu o historii Nučic. Celé konšelstvo s ostatními členy přejí panu Kalátovi v této mimořádné slavnostní chvíli především zdraví a spokojenost. Děkují mu, že tuto poctu přijal, děkují mu za vše, co pro spolek udělal a vyslovují přání: „Nechť je ještě mnoho let čestným členem nučických baráčníků!“ Antonín Arnold Vzdělavatel

VÝROČNÍ SCHŮZE HASIČŮ Nučický Sbor dobrovolných hasičů konal svoji výroční schůzi ve společenské místnosti Tělovýchovné jednoty Sokol Nučice v pátek 9. prosince 2005 večer v 19,00 hodin. Dostavilo se dvanáct členů, delegáti sborů z Úhonic, Drahelčic, Rudné, Chotče, Jinočan, Ořecha, Dobříče a starosta Okresního sdružení hasičů Praha-západ Zdeněk Mlejnský. Středisko Junáka zastupoval bratr Ladislav Kříž, Obec baráčnickou člen hasičského sboru Antonín Arnold. Paní starostka Nučic Ing. Procházková svoji neúčast omluvila. Všichni také jednání pozdravili jménem svých organizací a zúčastnili se diskuse k hasičským problémům ve svých sborech i v okresu. Starosta sboru Karel Švestka zahájil jednání, které také vedl. V úvodu připomněl 113. výročí založení hasičů v Nučicích 11. června 1892. Pietně bylo vzpomenuto památky zemřelých členů, jejichž počet se zvýšil v roce 2005 o další dva dlouholeté členy – bratra Jaroslava Šimka, který zemřel 2. května, a bratra Františka Jeřábka, který zemřel 26. září. Oba pracovali s ostatními aktivně a svědomitě, poctivě plnili všechny povinnosti, byli členy požárních družstev, s nimi také soutěžili. Bratr Jeřábek dlouhá léta vykonával funkci pokladníka. S oběma se hasiči při pohřebních obřadech rozloučili. S bratrem Šimkem v tachlovickém kostele a s bratrem Jeřábkem v jeho domě čp. 253 v Nučicích se zastavením před hasičskou zbrojnicí na jeho poslední cestě z obce.

V podaném přehledu činnosti v roce 2005 byl výčet schůzí, návštěv u sousedních sborů v okrsku, účast při akcích ve dnech státních svátků. V soutěži požárních družstev v Jinočanech 28. května bylo nučické družstvo třetí, v oblastní soutěži 4. června, opět v Jinočanech nebyl pro závadu nastartován stroj (stříkačka), v soutěži Florián v Chotči 11. června bylo mužstvo čtvrté a dne 24. září v Praze 5-Zličíně páté. Nejhodnotnějším majetkem sboru je automobil Avie speciál s kompletním vybavením a stříkačka PPS 12. Automobil byl podroben povinné technické kontrole (2 400,- Kč) a náklady na jeho opravu činily 32 707,- Kč. Provedení montáže plynového topení stálo 34 986,- Kč. V závěru své zprávy vyjádřil starosta sboru poděkování těm, kteří se zúčastňovali všech soutěží. Byli to: velitel Jaromír Janda, strojník Josef Světlý, Marek Škrdlant, Pavel Skopec, Martin Novotný, Jiří Machulka, Jan Trenčínský, Tomáš Král a Jaroslav Dekastelo. Členů je 49, z nich přispívajících 17. Administrativu vyřizuje jednatelka sestra Vlasta Švestková. Starosta sboru ve shodě spolupracuje se starostkou obce paní ing. Věrou Procházkovou a pracovnicemi obecního úřadu paní Petrou Kopeckou a paní Lenkou Freudenfeldovou. Zprávu pokladní podal pokladník Marek Škrdlant. Schválení bylo doporučeno revizní komisí a zpráva bez připomínek přijata. Po malém občerstvení následovala diskuse a schůze ukončena ve 21,00 hodin. Antonín Arnold

VÝROČNÍ SCHŮZE ČSBS Základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Rudná konala výroční schůzi v Obecním domě v Rudné v sobotu 10. prosince 2005. Výbor a členové jednali podle programu obvyklého tomuto druhu schůzí s hodnocením činnosti, včetně finančního hospodaření za příslušné období, závěrů a usnesení. Byl také hodnocen styk se školní mládeží, který patří mezi hlavní záměry činnosti organizací ČSBS. Dokud jsou stále ještě mezi členy pamětníci oněch historických mezních dob, kdy se měnila česká společnost, Evropa a svět v minulém století, je jejich povinností předávat


•

13

poznatky, zkušenosti a prožitky dalším generacím, které je v žití přicházejí střídat. Předávat vyprávěním na různých setkáních a besedách, publikovat v tisku. Kromě jiného byla na schůzi kladně hodnocena dobrovolná účast školní mládeže v soutěži vyhlášené ÚVV ČSBS ve znalostech domácího a zahraničního odboje ve druhé světové válce. Soutěž organizoval v Základní škole v Nučicích pan učitel Mgr. Jiří Janovský. Druhé kolo soutěže žádalo po účastnících písemnou práci na zvolené téma odboje. A tak i o navštívených Kounicových kolejích v Brně, kde nacisté vraždili české studenty a vlastence, psali slohové práce dva soutěžící – Martin Kratochvíl a Jakub Kaňka. Obě práce hodnotil pan učitel jako dobré po formální i obsahové stránce. Výbornou práci měla Edita Neumannová na téma Protinacistický odboj a Kristýna Hrdličková na téma Železný odboj (o vojenské jednotce Železo v našem dušnícko-nučickém regionu). Obě tyto práce byly hodnoceny jako osobní vyznání k dané tématice, stylisticky i obsahově vytříbené. O oddílu Železo psal i Tomáš Motyčák. Jeho práce z regionálních dějin byla velmi dobrá po obsahové i formální stránce. Další soutěžní práce měly názvy Terezín, Den D (invaze 6. června 1944 do Normandie), Javoříčko (Němci vypálená osada v Hostýnských vrších 5. května 1945), Odboj (všeobecně o českém odboji za 2. světové války). Toto jsme konstatovali na výroční schůzi. Nučickému panu učiteli jsme vděčni za jeho iniciativu a na schůzi mu poděkovali. Činíme tak i tímto zveřejněním. Spolupráce s mládeží je obsahem i přijatého usnesení MO ČSBS Rudná pro rok 2006. Antonín Arnold Jednatel MO ČSBS Rudná

umělce. V závěru děti přijaly dárek od nučických baráčníků – velké figurky čokoládových Mikulášů, které si na snímku drží v rukou Sabina Smitková a Filip Kopecký.

První stupeň Základní školy Tachlovice v tentýž den, v pátek 17. prosince v 18,00 hodin, uvedl v nučickém Lidovém domě VÁNOČNÍ AKADEMII. Základní škola v Nučicích, opět již tradičně, k atmosféře Vánoc také přispěla. V poslední den před vánočním školním volnem, ve středu 21. prosince 2005, zpívali žáci vánoční koledy v kapli sv. Prokopa v 16,00 a 17,00 hodin. Prostorem kaple a návsí kolem ní se nesla zvěst, že už přišla Tichá noc a Narodil se Kristus Pán. Kde? Hlehle, támhle v Betlémě. Nesem vám noviny, zpívaly děti o této události.

ATMOSFÉRA VÁNOC 2005 Vánoční svátky koncem každého roku si přejeme prožívat v klidu a pohodě u svátečního stolu se svými rodinnými příslušníky a přáteli, s ozářeným stromečkem a dárečky pod ním. Posíláme blahopřejné pohlednice a nově pak SMS přání svými mobilními telefony. A toužíme také po Vánocích bílých, se sněhovými vločkami a mrazivými květy na oknech. K tomu nás trochu přiblížila polovina měsíce prosince se sněžením. Sníh však nevydržel a Vánoce byly bez něho. Vánoční atmosféra v naší obci byla nastolena rozsvíceným vánočním stromem na Prokopské návsi. S předzvěstí Vánoc se přihlásily i děti. Mateřská škola v Nučicích připravila pro rodiče a pozvané hosty MIKULÁŠSKOU BESÍDKU v pátek 17. prosince 2005 v 16,00 hodin. Děti přednesly říkanky, krátké básničky, zazpívaly, zatančily, zahrály si na zvířátka. Hezkým sólem na flétnu udivil malý Viktor Klučka. Vystoupení s nimi nacvičily vychovatelky Hana Trojanová a Marcela Kozáková. Hudebně a tanečně pomohl učitel hudby Petr Kavka. Potlesk rodičů odměňoval malé

14

•


Tradiční byla rovněž VÝSTAVA DĚTSKÝCH PRACÍ na téma „Vánoce“ ve školní budově v tentýž den odpoledne. Návštěvníkům byly přiblíženy staročeské vánoční koledy v kresbách a ručních pracích. Příjemná byla i možnost teplého občerstvení. Když pak nastal Štědrý večer v soboru 24. prosince a rodiny se připravovaly usednout k sváteční večeři, místní rozhlas přinesl s melodií vánočních koled také slova starostky obce paní ing. Věry Procházkové. Popřála všem klidné sváteční dny a do nastávajícího roku 2006 dobré zdraví, štěstí, spokojenost a úspěch ve všem konání. Taková byla atmosféra vánočního období roku 2005 v naší obci. Antonín Arnold

ŘIDIČI OPATRNĚ! Stále a stále se opakuje toto varování na adresu řidičů. A bude třeba je neustále připomínat a zdůrazňovat. Nejen pro již zkušené veterány silnic, ale především další, kteří se v mladičkém věku vydávají se svými motorovými stroji na cesty a dálnice lemované různými dopravními značkami. Ty přikazují, zakazují, omezují a varují, upozorňují na různá nebezpečí a nabádají ke zvýšené pozornosti a opatrnosti. Toho zřejmě nebylo dbáno ve dvou případech, které zde uvádíme. V pondělí ráno 28. listopadu 2005 se objevil na mostě nad Radotínským potokem na konci slepé ulice U kladenky v Nučicích – na Krahulově starší osobní automobil značky Lada 2105. Předním i zadním kolem své levé strany bylo vozidlo mimo vozovku a sedělo svým spodkem na betonovém okraji mostu. Je záhadou, jak se do této pozice dostalo. Měl řidič při noční jízdě do polí v těle alkohol? Či bylo vozidlo odcizeno a takto dojelo? Svítilo vůbec v noci, že se dostalo mimo most? Štěstí, že řidič z něho v noci nevystoupil svojí levou stranou vozidla, to by vstoupil do čtyř metrové výšky pod ním. Údajně bylo vozidlo z obce Drahelčice. Autorem této informace bylo spatřeno téhož dne odpoledne při jízdě v Rudné-Hořelici.

masu lokomotivy nedostal. Nehodu šetřila Česká policie a České dráhy. Členové Hasičského záchranného sboru České dráhy uvolnili kolejiště až ve 13,00 hodin. Pak vlak s dvěma desítkami prázdných nákladních vagónů dojel do nádraží v Nučicích a mohla být obnovena doprava osobními motorovými vlaky.

Antonín Arnold

KARLŠTEJN Pokračování z č. 53

Kulisa národního hnutí, nebo skvost středověké architektury?

V sobotu ráno 4. března 2006 vjel na nechráněném přejezdu v Jinočanské ulici v Rudné – Dušníkách, severně od naší obce Nučice, řidič staršího osobního automobilu značky Mazda do cesty projíždějícímu nákladnímu vlaku. Řidič jel ze silnice Karlovotýnské do ulice Jinočanské. Nechráněný přejezd je označen dopravní výstražnou značkou STOP. Snad ji řidič nerespektoval, snad při brzdění auta dostal smyk. V noci totiž napadlo asi 5 cm sněhu, a tak mohl být povrch vozovky kluzký. V každém případě měl velké štěstí, že zůstal nezraněn. Vlaky v tomto místě, kdy přetínají vozovku, jedou minimální rychlostí. A tak díky tomu, a také rychlé reakci strojvedoucího mohutné dieselelektrické lokomotivy, byl automobil zachycen pouze za přední část a tlačen. Vláčen byl asi 60 metrů, takže se celý před železnou

Původní záměr obnovení Karlštejna byl pozdržen s ohledem na finanční problémy země. Při jednáních zemského sněmu byla dána přednost podpoře budování jiných důležitých staveb (Národní divadlo, Národní muzeum, dostavba chrámu svatého Víta). Výstupy českých i německých zastupitelů často vnášely do debat o zachování kulturního dědictví politické a nacionalistické zájmy. Zpracováním plánů rekonstrukce byl již dříve pověřen přední vídeňský odborník profesor Fridrich Schmidt, který plány celkové rekonstrukce předložil ke schválení již v dubnu 1870. Komise konzervátorů vídeňské Centrální komise jeho návrh přijala s nadšením. V českém tisku naopak nalezneme podrážděnou reakci označující Schmidtovu práci za projekt „ryzího Němce“, který zná jen německou gotiku a pro přestavbu hradu, který „ani v nejmenším není provanut duchem německým“, je velmi špatnou volbou. (Pokrok, 19. 7. 1870, č. 193, s. 2) Schmidtovým nejdůležitějším spolupracovníkem se stal český architekt Josef Mocker, kterého rovněž pověřil uměleckým vedením stavby. Mocker žijící v té době v Praze měl k místu mnohem blíže, a tak Schmidta v dopisech do Vídně informoval o průběhu rekonstrukce.


•

15

Obnova kulturních památek byla v době, o níž hovoříme, ovlivněna uměleckým hnutím, jemuž dnes říkáme purismus. U historických staveb nebylo usilováno pouze o to, aby nedocházelo k jejich chátrání, nýbrž architekti měli tendenci očistit (latinské purus znamená čistý) budovu od nánosů předchozích uměleckých slohů, případně dostavět jejich chybějící části tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal její původní podobě. V mnohých případech dochází dokonce k dokončování záměru zakladatelů stavby, jenž nebyl v minulosti z rozličných důvodů zrealizován. Jako příklad se nabízí dostavby gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem či pražského chrámu svatého Víta. Popisovaná koncepce velmi podezřele koresponduje s myšlenkou nacionalistických hnutí 19. století vybírat si z historie období zlatých věků, na nichž je možné pomocí mýtizace vystavět „novou“ polečenskou identitu. Odpověď dvou výše zmíněných architektů na velmi nejasnou otázku po prvotní gotické tváři hradu Karlštejna můžeme dnes posoudit sami. Ze vzájemné korespondence i pečlivě zpracovávané dokumentace vyplývá, že během průzkumných a stavebních prací došlo několikrát k proměně původních plánů. Nálezy dřevěných článků vedly Josefa Schulze k názoru, že střechy Velké věže, císařského paláce i kaple svatého Kříže byly posazeny na dřevěném podsebití. Josef Mocker byl však s objevováním nových poznatků čím dál více přesvědčen o tom, že nálezy dokládají spíše existenci původního hrázděného zdiva, ovšem jeho interpretace se do nově přepracovaných náčrtů nepromítla. Svého učitele Schmidta naopak přesvědčil v otázce osazovaní karlštejnských střech. Ačkoli byl na Karlštejn za tímto účelem dříve navezen jiný materiál, doložil nálezem v jihovýchodním nároží velké věže, že původní krytinou byla břidlice a jeho názor se posléze zrealizoval.Volné pole působnosti při obnovách hradu získal tehdy již do mnoha jiných rekonstrukcí zapojený Mocker v březnu 1892, kdy byl po Schmidtově smrti jmenován ředitelem stavby. Při rekonstrukci budovy purkrabství poté bez problémů prosadil svůj předchozí plán a nechal zde vystavět hrázděné patro s dekorativními cihlovými výplněmi. Obětí jeho snažení se však stala obě křídla přiléhající k této stavbě a rovněž byla demolována mladší severní brána hradu. Dokončovací práce na vnějších prostorách hradu vrcholí roku 1897, krátce před Mockerovou smrtí (1899), v době kdy je jeho dílo pozitivně hodnoceno většinou odborníků a laickou veřejností oslavováno. Naše poslední zastavení na Karlštejně se odehraje v srpnu roku 1895, kdy bychom zde mohli spatřit pána s hustým plnovousem, jak si podezřívavě prohlíží jednotlivé prvky hradní architektury. Jedná se o největšího znalce českých hradů své doby Augusta Sedláčka, který po této návštěvě adresuje Centrální komisi pro stavební památky rozhořčený dopis: „... se zbytky rudolfínské rustiky (bosáž, omítková napodobenina kamenných kvádrů – pozn. D. V.), se zachází bezohledně, vše je nalíčeno bíle a uvnitř jsou zničeny stopy změn 16. století. Zdá se, že jde o rekonstrukci stavu v letech

16

•


1350–1360 (…) podepsaný (…) toto počínání pokládá za zvrácené a tento pocit sdílí jistě i část veřejnosti, která se chce potěšit starobylostí a ne v praxi provedenými teoriemi.“ Odpověď příslušného úřadu ubezpečovala historika o oprávněnosti stavebního postupu, který se prý vždy opíral přesně o to, co bylo na hradě nalezeno. Čas kritiky měl však teprve přijít. První články upozorňující na necitlivý přístup k nástěnným malbám se objevily roku 1901 a polemiky s restaurátorskými principy purismu je brzy následovaly. Diskuze je stále živá, jak jinak totiž chápat důvod, proč nebyl hrad Karlštejn oproti jiným památkám na našem území přijat pod ochranu světové organizace UNESCO?

Hrad Karlštejn po přestavbě, pohlednice z počátku 20. století, soukromá sbírka autora. Výběr z použité literatury: Menclová, D.: Restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy památkové péče, 1947, s. 73–121; Vilímková, M.: Karlštejn. Stavebně historický průzkum. I. etapa. Texty archivních dokladů ke stavebnímu vývoji hradu, Praha 1975, (nepublikovaný rukopis uložený v PÚSČ); Rak, J.: Bývali Čechové. České historické mýty a stereotypy, Praha 1994; Chudárek, Z.: Josef Mocker a restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy památkové péče, 2001, č. 2, s. 28–34; Líbal, D.: Josef Mocker, architekt – restaurátor, in: Zprávy památkové péče, 2001, č. 2, s. 21–23. David Venclík

VÝLET NA HRAD (Z mého junáckého deníku – 14 let.) Neděle 2. června 1946: V deset hodin se oddíl nučických junáků vydal na hrad Karlštejn. Celý den bylo pod mrakem, jen pršet. My jsme se počasí nezalekli a šli. Šli jsme přes Březnou a dále po silnici.

Do hradu jsme přišli asi půl hodiny po poledni. Prohlédli jsme si hradní studni a hrad. Na nádvoří dělali dělníci jeviště pro představení „Noc na Karlštejně“. Místnosti hradu se mi velice líbily. Nyní se smějeme starým zbraním a dělovým koulím, které na hrad vrhali z okolních kopců Švédové. S těmi starodávnými puškami a děly bylo také umění střílet. Stanul jsem na místě našich předků, kudy šly dějiny české vlasti. Měli jsme štěstí, když jsme vešli do hradu, začalo pršet, když jsme z hradu vyšli, přestalo pršet. Na nádvoří jsem si koupil pohlednice a československé známky s razítkem HRAD KARLŠTEJN – 2. VI. 1946. V jednom z mnoha výklenků naši skupinu fotografoval Jarda Košťál. Pod hradem jsme se v restauraci U Karla IV. najedli a šli domů. Za Kuchařem nás svezl domů pan Strnad v nákladním autě. Doma jsem byl v pět hodin. Nesnesitelně mě bolela levá noha. (Fotografie se Jardovi Košťálovi nepovedla, takže je v deníku pro ni prázdné místo.) Antonín Arnold – David

MEZOUŇ V MINULOSTI Zahledět se do minulosti je vždy pro vnímavé lidi zajímavé a poučné. Zvláště, jde-li o místa jejich současného žití, jejich bydliště, nebo o místa, kde působili jejich předkové. Vedle regionálních publikací jsou nejrůznější druhy výstav obvyklým způsobem tohoto seznamování se s minulostí. Sousední obec Mezouň takovou výstavu pro své občany a další zájemce z okolí připravila v prostorách místního obecního úřadu. Byla otevřena ve dnech 10. a 11. prosince 2005 a potom ještě prodloužena v době vánoční. Její název zněl MEZOUŇ V HISTORICKÉ FOTOGRAFII a výtěžek z dobrovolného vstupného byl věnován neziskové organizaci „Pomocné tlapky“. Ta se zabývá výcvikem asistenčních psů pro tělesně postižené a nevidomé. Výstavu připravil mladý kronikář obce Daniel Kokrda s pomocí slečny Petry Gardavské u příležitosti 980 let Mezouně. Tuto letitost dokládala také tam vystavená dokumentace s názvem „Historie obce Mezouně od dob nejstarších po současnost – 1025 až 1975“. To bylo tehdy obci 950 let a písemné pojednání o ní a její historii zpracoval tehdejší vynikající kronikář obce, bývalý důlní měřič a vášnivý sběratel všeho, co souviselo s minulostí i současností obce, důchodce pan Alois Bláha (1895–1979). Jemu byla také tato výstava věnována. Obecní kroniku vedl od roku 1964 a zanechal po sobě velkolepé fotografické a písemné dílo kronik se třiceti přílohami. Všechny přílohy a kroniky byly vystaveny s možností návštěvníků v nich listovat, prohlížet si fotografie a číst zápisy. Každá z nich byla tematicky zaměřená a vypovídala o určitých událostech v obci a činnosti jejích obyvatel. Např.

Historie dolů od jejich vzniku do uzavření (jedná se o železorudné šachty v Nučicích, v nichž pracovali také lidé z Mezouně), Historie obce Mezouň, Mezouň ve fotografii, Obecní zastupitelstvo a MNV Mezouň, JZD Přátelství Mezouň a Kuchař, VII. Všesokolský slet v Praze v roce 1920, Junácký poddíl 1968, 75 let požárního sboru, První družstevní dožínky, Sbor pro občanské záležitosti a další. Toto kronikářské dílo pana Aloise Bláhy bylo v roce 1975 oceněno v celostátní soutěži kronikářů a ukázka této jeho práce byla vystavena v Národním muzeu v Praze. Z materiálů jím shromážděných a uchovaných bylo možno všechno toto archivované bohatství znovu nabídnout občanům k nahlédnutí. Současný mladý kronikář toho všeho k uspořádání výstavy využil. Na více než deseti panelech byla témata minulého všedního i společenského života lidí, průmyslového a zemědělského podnikání, snímky hospodářských i občanských staveb. Vše dokumentováno zajímavými fotografiemi a popisy. Návštěvníci viděli např. nejstarší fotografii obchodu smíšeným zbožím V. Koníčka na Letníku z roku 1905, Haklovu populární kapelu z roku 1903 s trumpetistou panem Kozákem a klarinetistou panem Haladou, obou hudebníků z Nučic, borové máje v roce 1956, dožínkovou slavnost v letech 1912, 1945 a 1959, dosekávání posledního obilí na poli v roce 1945. Poučný byl popis práce a fotografie z těžby keramických jílů v obci a mezouňské hrnčírny Na Marjánce z roku 1894, stejně jako hrnčírna Františka Žáčka. Vzpomínám si, že jsme šli hromadně celá školní třída nučické měšťanky na exkurzi do Vysokého Újezdu Na Marjánku, abychom poznali výrobu hliněných nádob. To bylo někdy v letech 1942–44. Na hrnčířském kruhu si někteří z nás mohli zkusit vyrobit vázičku či jednoduchý hrneček. Nučické doly jsou obsahem nejen samostatné přílohy ke kronice obce, ale na panelu se objevily také skupinové fotografie havířů na dole č. X v Nučicích v roce 1908 a 1920. Zemědělství připomínaly obrázky mezouňských statků s koňmi ve dvorech, podnikání zemědělského družstva ve druhé polovině minulého století.


•

17

Spolky reprezentovala fota hasičského sboru – svěcení stříkačky 3. 7. 1949 tachlovickým páterem Matějem Tůmou, založení sboru 18. 6. 1899 a jeho pozdější kulaté oslavy. Dalším spolkem jsou současní junáci-skauti z dob svého vzniku 6. 6. 1968, fotbalový klub SK Mezouň z roku 1928 a zaniklý po dvaceti letech v roce 1948, v minulosti také organizace mladých – Český svaz mládeže. Zajímavá informace byla o kamenném kříži Na vyhlídce ve východní části obce, kolem kterého chodíme a jezdíme v automobilech. Od poloviny 18. století zde stával na okraji vesnice křížek dřevěný, který byl v roce 1910 nahrazen dnešním kamenným. Dřevěný kříž byl spálen a popel z něho vložen do základů kříže nového. Vichřice v zimě roku 1994 kříž povalila a v dubnu téhož roku byl znovu postaven Františkem Benešem a Miroslavem Polánským jejich vlastními silami a finančními prostředky. Výstavu navštívili rovněž žáci devátého ročníku nučické základní školy s panem učitelem Draxlerem. Ta bývala zájemcům zpřístupněna i mimo návštěvní dny ochotou paní Jany Jelínkové z obecního úřadu (na snímku s autorem článku). K dispozici byl i prodej pohlednic obce, včetně snímku leteckého. MEZOUŇ V HISTORICKÉ FOTOGRAFII byla výstava vkusně koncipovaná a uspořádaná, s bohatostí shromážděného materiálu, ukázkou kronik a výkladem mladého kronikáře Daniela Kokrdy. Ten má pro tuto svoji práci velmi pěkný vzor ve svém předchůdci panu Bláhovi. Nyní je pouze na něm, jak bude dál pokračovat. Elán a chuť mu nechybí, což prokázal tímto kulturním počinem.

Antonín Arnold

ZVEME VÁS DO KINA V měsíci DUBNU 2006 uvede nučické kino filmy, na něž vás zveme: 9. dubna (neděle) VAN HELSING – americký epicko-akční dobrodružný film, v němž legendární lovec přízraků přijíždí na tajný pokyn do záhadné Transylvánie, kde příšery se západem slunce nabývají podob nejrůznějších nočních můr. V boji proti hraběti Draculovi se staví po bok neohrožené Anny a zbavuje její rodinu po generace trvající kletby. 16. dubna (neděle) ELIZABETHTOWN – americký romantický příběh, v němž hrdina filmu kvůli fatální chybě přijde o prestižní práci a dokonalou přítelkyni. Když je mu nejhůř a jede do svého rodného městečka Elizabethtownu, narazí na sympatickou letušku Claire, která je doslova ztělesněný optimismus. Ta Drewovi dokáže, že štěstí lze nalézt i tehdy, kdy to vůbec nečekáte. 23. dubna (neděle) SHREK 2 – nová americká animovaná komedie navazuje na první část Shreka. Oslík

18

•


a princezna Fiona se vydávají vstříc novým dobrodružstvím, při nichž se setkají s mnoha populárními postavami z pohádek. Film je v českém znění. 30. dubna (neděle) STAR WARS – EPIZODA 3. Antonín Arnold vedoucí kina

NUČICE V LITERATUŘE V současnosti se jméno naší obce objevilo hned ve dvou vydaných publikacích, které jsou na knižním trhu. A tak zájemci o život v Nučicích v minulosti i současnosti mají možnost tyto knihy získat. První publikací je výpravná kniha, především plná barevných fotografií, o obcích a městech, kulturních a církevních památkách, pamětihodnostech, hradech, zámcích a stavbách ve Středočeském kraji. Najdeme zde také fotografie mimořádných a populárních osobností, jako např. v našem regionu hokejisty Jaromíra Jágra, zpěvačky Lucie Bílé, malíře Cyrila Boudy, operní pěvkyně Evy Urbanové, herečky Olgy Scheinpflugové, spisovatele Oty Pavla a Bohumila Hrabala a dalších. Kniha má název STŘEDOČESKÝ KRAJ – VÍTEJTE! a sleduje získání zájmu tuzemských i zahraničních turistů o náš kraj. Je tištěna na křídovém papíře s krátkými informacemi o zobrazovaných místech a osobách vedle češtiny také v jazyce německém a anglickém. Pouze však jenom jedna fotografie důlního vozíku před nučickým muzeem na str. 291 upozorňuje na dřívější dobývání železné rudy na Nučicku a na obrazy nučického rodáka a malíře Arnošta Paderlíka. Z našeho blízkého okolí je zde informace o Rudné, automuzeu Praga ve Zbuzanech, hradu v Červeném Újezdu, Loretě v Hájku, zmíněno je Kladno, Unhošť, Hostivice, Buštěhrad, Lidice, hrad Okoř, Beroun, Králův Dvůr, hrady Žebrák, Točník, Křivoklát a Karlův Týn. Objevuje se tu Mořina a její lomy, Koněpruské jeskyně, Muzeum hornictví v Chrustenicích, obce Mořinka, Srbsko, Tetín, Svatý Jan pod Skalou a mnohá další místa. Kniha je velmi výpravná a tomu odpovídá i její cena 490,- Kč, přestože se na financování podílelo množství velkých podniků jako sponzorů. Je možno ji zakoupit nejblíže v Rudné v prodejně Foto-minilab u paní Renaty Fišerové (fotografie a příjem sázek). Znovu již po několikáté je vydávána kniha povídek, příběhů a postřehů z prostředí mysliveckého působení lesního inženýra a profesora Františka FRICE (1911 v Praze – 1975 v Hranicích na Moravě). Ten velmi dobře znal okolí Nučic. Do vesnice od svého mládí často zajížděl ke své příbuzné paní Slabochové do statku č. 30. Říše živočišstva jej zajímala už od dětství a stala se jeho

koníčkem i povoláním. Často se toulal po proláklinách vzniklých důlní těžbou v místech na Trojce, na Čtyřce, v lomech krahulovských a za Vinicí. Tam poznával život ptáků, zajíců a divokých králíků, koroptví a bažantů, malých myšek a krtečků. A své bystré pozorování dovedl mistrně vsadit do svých povídek. Divocí králíci, rejdící v nučických lomech, mu připomínali důlní šotky. A tak je v jedné povídce pojmenoval permoníky. Nejpopulárnější snad je právě znovu vydávaná hrst příběhů z přírody, uvedená pod názvem MYSLIVECKOU STEZKOU s vlastními kresbičkami autora. A právě v ní, kromě jiného, jsou jeho zážitky, postřehy a dojmy z přírody kolem Nučic v kamenitých i mírně lesnatých lomech a jejich proláklinách. Kniha je připsána jeho nučickým přátelům, s nimiž se toulal a ve volných chvílích rozmlouval, slovy: „Nučickým havířům Robertu Feltovi in memoriam a Františku Skuhrovcovi ve vděčné vzpomínce na nezapomenutelné toulky za pestrými stehlíky připisuji tuto knížku – František Fric“. Vyšla v roce 1959. Knihu je možno objednat na adrese Knihkupectví Myslivost, Seifertova 81, 130 00 Praha 3 korespondenčním lístkem nebo elektronicky na adrese www.myslivost.cz. Její cena je 189,- Kč. (O spisovali Františku Fricovi a jeho díle informoval Nučický zpravodaj v čísle 33 na stránkách 15–16 a 24.) Antonín Arnold

KULTURA Vážená redakce, v posledním čísle časopisu Nučický zpravodaj byl otištěn rozhovor s paní starostkou, v němž jí kdosi (pod rozhovorem nepodepsaný) klade otázku, proč ochotnický divadelní soubor „ŽUMPA“ nehraje svá představení v Nučicích. Na to paní starostka odpovídá, že ŽUMPA v Nučicích hrát odmítla a dokonce odmítla i nabídku na dotaci ve výši 30 000 Kč. Z tohoto vyjádření by čtenáři mohli nabýt dojmu, že OÚ v Nučicích je k našemu divadlu vstřícný a že my tuto vstřícnost odmítáme. Rádi bychom proto nabídli čtenářům i naše stanovisko. Nemůžeme tak bohužel učinit na stránkách Nučického zpravodaje, neboť zde vládne tuhá cenzura a náš článek by nebyl otištěn. Prosíme proto redakci Života v Rudné, aby náš ohlas uveřejnila. Již od počátku nástupu paní starostky do funkce byly drobné problémy, např. jsme museli písemně na obecní úřad hlásit termíny a hodiny zkoušek. Skutečné potíže však nastaly až po 30. říjnu 2004 (sobota). Ten den jsme dostali od vedoucího kina informaci, že paní starostka hodlá objekt skladiště kulis komerčně využít a všechny kulisy budou v následujícím týdnu vyvezeny a zlikvidová-

ny. Kulisy tam zůstaly po bývalých ochotnících a nebyly využívány asi 40 let, což se na jejich stavu samozřejmě podepsalo. Přesto jsme si řekli, že by byla škoda nechat je zlikvidovat úplně všechny, že by se z nich snad dalo něco zachránit. Proto jsme následující den (neděle) s vědomím vedoucího kina a za jeho přítomnosti některé alespoň trochu použitelné kulisy odvezli. O této skutečnosti jsem hned následující den (pondělí 10. 11.) informoval paní starostku. Tehdy proti tomu nic nenamítala, dokonce řekla, že je ráda, že se alespoň část kulis zachová. Poté se nedělo nic až do 15. 12. 2004, kdy přišel z OÚ dopis, v němž jsme byli obviněni z odvozu kulis bez vědomí obce a způsobení škody ve výši 30 000 Kč. Po tomto nečekaném vývoji situace jsem žádal paní starostku o vysvětlení. Dozvěděl jsem se, že OÚ měl uzavřenou smlouvu s firmou z Mělníka, která si měla údajně kulisy odvézt, opravit je, půjčovat nám je zdarma na představení a ještě za to zaplatit 30 000 Kč. Vědom si stavu kulis, chtěl jsem onu podivuhodnou smlouvu vidět. To mi však nebylo dopřáno dodnes. A protože podle našich informací kulisy ani nebyly majetkem OÚ Nučice, ale TJ Sokol Nučice, požádal jsem předsedu Sokola o souhlas s jejich darováním ŽUMPĚ. Tento souhlas jsem na OÚ donesl, leč paní starostka trvala na tom, že kulisy jsou majetkem OÚ. Požádal jsem tehdy o doložení této skutečnosti, ale nestalo se. Stejný průběh mělo i jednání obecního zastupitelstva dne 31. 1. 2005, kam jsem byl přizván. Přestože se situace vyvíjela takto, v Nučicích jsme opravdu už kvůli našim divákům chtěli hrát. Proto jsme OÚ nabídli začátkem února roku 2005 dohodu o využívání prostor Lidového domu k našim představením a zkouškám a jako výraz naší dobré vůle ještě částku 5 000 Kč jako náš příspěvek na provoz kina v Nučicích. Na tento dopis dlouho nepřicházela žádná odpověď, až asi po měsíci, a to zamítavá. Už se v ní nepsalo ani o vzniklé škodě ani o vrácení kulis, ale kupodivu teď naopak o tom, že OÚ si přeje, abychom kulisy z objektu odvezli všechny. V tu chvíli jsme už definitivně pochopili, že obecní úřad si nepřeje, abychom v Nučicích hráli a bude nám i v budoucnu pravděpodobně v této činnosti pod nejrůznějšími záminkami bránit. Obrátili jsme se proto na Vysoký Újezd, kde nám ochotně vyšli vstříc. Tak proto nehrajeme naše představení v Nučicích. Jestli se situace v budoucnu změní a obecní úřad nám bezproblémové vystupování umožní, rádi se na prkna nučického Lidového domu opět vrátíme. Zbývá ještě stručné vysvětlení v úvodu zmíněné třicetitisícové dotace: a) šlo o dotaci poskytovanou Krajským úřadem b) náš soubor žádné dotace přijímat nemůže, neboť se jedná pouze o ryze dobrovolný spolek a nemáme statut právnické osoby c) dotaci bychom tedy nedostali my, ale dostal by ji na své konto Obecní úřad v Nučicích


•

19

Pokud byste se chtěli seznámit s celou dokumentací tohoto případu, najdete ji na našich internetových stránkách www.zumpa.webzdarma.cz Tento článek vyjadřuje názor všech členů našeho ochotnického spolku. Za soubor „ŽUMPA“ Josef Magula

Odpověď na „Příspěvek od sousedů“ – zveřejněno v měsíčníku Život v Rudné č. 2/2006 a také v tomto čísle Nučického zpravodaje. Většina občanů obce Nučice pravděpodobně vůbec nerozumí vzájemným rozbrojům a nevraživostem mezi OÚ Nučice a divadelním spolkem a ani neví proč k nim dochází. Příčina všech těchto problémů je v silně váznoucí komunikaci mezi oběma subjekty, ze které poté plynou četná nedorozumění a zbytečně unáhlené právní kroky, nebo také protiprávní kroky. Zde zdůrazňujeme, že následující řádky se distancují od jakýchkoli lží, polopravd, osobních útoků a nevraživostí, neuvádějí žádné domněnky ani vlastní názory, nepoužívají hodnotící soudy, ale zveřejňují pouze nesporná fakta. 1/ Ve vyjádření ze dne 21. 3. 2005, adresovaném obecnímu zastupitelstvu členy divadelního sdružení, je uvedeno, citace: „nebudeme tedy ani zkoušky ani představení v objektu nučického kina provozovat“.

2/ Na den 14. 10. 2005 byli pozváni dva členové divadelního spolku(písemná pozvánka byla doručena na pracoviště i do místa bydliště, mluvčí spolku byl vyzván k jednání i telefonicky), starostka obce a pracovník mikroregionu k sepsání žádosti o dotaci ve výši 30.000,- Kč (viz bod 7) z vyhlášeného programu: „Kultura“, s termínem podání do 30. 10. 2005 a čerpáním této dotace pouze pro aktivity divadelního spolku. Členové divadelního spolku se nedostavili. 3/ Dne 10. 11. 2004 (středa) v ranních hodinách byla podepsána smlouva mezi obcí, zastoupená starostkou obce, jako objednatelem a panem J. Mejsnarem, jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy bylo vyklizení prostoru skladu kulis a rekvizit v kině v Nučicích a poskytnutí všech vyklizených věcí z tohoto skladu zhotoviteli za odvoz a za možnost čerpat vybrané služby objednatelem v celkové hodnotě 30.000,- Kč. Dále se majitel fir-

20

•


my zavázal půjčovat opravené kulisy divadelnímu spolku dle jeho potřeb. Vyklizení skladu bylo přesně specifikováno: citace smlouvy: „Vyklizena bude přístavba kina – sklad kulis s garážovými vraty, přiléhající k zákulisí kina v Nučicích“. Dále se zhotovitel zavázal uvedený sklad zcela vyklidit, přičemž byl zodpovědný i za likvidaci odpadu a neupotřebitelných věcí z tohoto skladu. Smlouva nebyla realizována, dne 10. 11. 2004 v dopoledních hodinách po otevření skladu bylo zjištěno zcizení předmětu této smlouvy. 4/ Na základě jednání zastupitelstva obce Nučice ze dne 1. 12. 2004 byl vyzván dne 13. 12. 2004 zástupce divadelního spolku Žumpa, aby podal vysvětlení k odvozu kulis z Lidového domu(kina) Nučice. Na čí pokyn provedli odvoz divadelních kulis, zda měli k svému jednání souhlas vlastníka. Dále byl mluvčí spolku vyzván k předložení seznamu kulis a věcí, které nechal odvézt. Požadované dokumenty nebyly majiteli (obci Nučice) dodnes předloženy. 5/ Majitelem divadelních kulis (kulisy vyřazené z Národního divadla) byla původně Česká obec sokolská(ČOS), následně Tělovýchovná jednota Sokol Nučice. Podpisem hospodářské smlouvy ze dne 25. 9. 1980 mezi Tělovýchovnou jednotou Sokol Nučice a Osvětovou besedou Nučice došlo k převodu vlastnictví národního majetku (dle § 349 hospodářského zákoníku) z předávající organizace: Tělovýchovná jednota Sokol Nučice na přejímající organizaci: Osvětová beseda při MNV Nučice za úplatu v dohodnuté ceně. Nedílnou součástí této smlouvy je smlouva o převodu a soupis inventáře. 6/ Obecní zastupitelstvo na svém pracovním jednání dne 2. 3. 2005 bylo seznámeno s písemným návrhem divadelního sdružení ŽUMPA. Bylo však konstatováno, že informace podané písemnou formou neodpovídají tomu, co bylo sděleno na pracovním jednání zastupitelstva obce Nučice dne 2. 2. 2005. Zastupitelstvo obce Nučice proto i nadále trvalo na vyklizení zbylých rekvizit z přístavku u kina. Toto vyklizení mělo být provedeno nejpozději do 15. 4. 2005. Nebylo provedeno! 7/ O dotaci na provoz divadla bylo možno požádat na základě žádosti podané ve stanoveném termínu (do 30. 10. 2005).Tato nabídka byla divadelnímu spolku Žumpa učiněna, (viz bod 2). Krajský úřad z podaných žádostí dle určitého klíče vybere žádosti, kterým dotaci poskytne. Pro udělení dotace nebyla rozhodující právní forma subjektu, mohla žádat i fyzická osoba.

Tato dotace má přesná pravidla a nelze ji čerpat na jiný účel, než na který byla přidělena. Jinak totiž hrozí při následné kontrole vrácení celé výše poskytnuté dotace a navíc penále a pokuta z neoprávněného čerpání. Uvedenou problematikou se na svém pracovním jednání obecní zastupitelstvo obce Nučice dne 8. 3. 2006 zabývalo a pověřilo starostku obce reagovat na článek uveřejněný v Životě v Rudné. Ing. Věra Procházková, starostka obce

SPOLEČENSKÝ ŽIVOT V NUČICÍCH V minulém čísle Nučického zpravodaje jsme psaly o tom, že si přejeme, aby se Nučice staly místem společenského života. Bydlíme v Nučicích, vychováváme tady svoje děti, a rády bychom, aby vyrůstaly v čistém a bezpečném prostředí, ve kterém se lidé setkávají a společně tráví volný čas. Na dětská hřiště a na kroužky jezdíme do okolních obcí nebo do Prahy. Když chceme relaxovat my, dospělí, tak kromě sportovního vyžití máme omezené možnosti využití volného času a společného setkávání v místě bydliště. Víme, že to není problém jen Nučic, ale i dalších obcí v okolí velkých měst, že jsou vlastně takovou periferií, kam se jezdí jen bydlet. A taky víme, že leckde se snaží tento problém řešit. Začaly jsme tím, že jsme se na konci října sešly a s dalšími maminkami a dětmi uklidily nejviditelnější část obce. Pak následovala další akce, už v hojnějším počtu. Před začátkem adventu jsme si společně vyrobily adventní věnce a děti vyráběly vánoční řetězy. Činnosti, které většinou děláme doma, dostaly úplně jiný rozměr tím, že jsme se dokázaly sejít. Dne 11. února letošního roku jsme uspořádaly „Pohádkový karneval“. Obec Nučice poskytla finanční příspěvek, vedení ZŠ a MŠ Nučice nám umožnilo karneval uspořádat ve školní jídelně a rodiče dětí přispěli dárky do tomboly. Myslíme si, že se karnevalové odpoledne vydařilo a že děti i rodiče byli spokojeni. Protože tyto akce měly úspěch a chceme pořádat další, rozhodly jsme se založit občanské sdružení PROKOP, které bude mít právní subjektivitu a tak pořádání podobných akcí bude určitě jednodušší. V nejbližší době se na Vás těšíme na velikonoční dílně dne 16. dubna 2006, na jarním úklidu obce a při pálení svatojánského ohně. Podle početné účasti na těchto akcích a přístupu všech oslovených soudíme, že nejsme sami, kdo si přeje, aby se Nučice staly místem, kde se hezky žije. Těšíme se na každého, kdo se mezi nás přijde podívat.

DĚTSKÝ KARNEVAL Několik nučických mladých maminek ve spolupráci s místní Obcí baráčnickou a s finanční podporou Obecního úřadu uspořádalo pro děti hezké odpoledne v sobotu 11. února 2006 ve 14.00 hodin. Prostor školní jídelny se zaplnil malými caparty v nejrůznějších oblečcích pohádkových postaviček. Muzika spustila a maškarní rej začal. O hudební doprovod se postaral pan Hrušovský ve slušivém černém širáku. Mikrofonem řídil také činnost dětí a jejich soutěže. Děti byly v neustálém rytmickém pohybu. Tančily s balónky mezi obličeji dvojic, tvořily molekuly o různém početním skupenství, korzovaly ve dvojicích. A při písničce „Jede, jede, mašinka …“ utvořily za zeleným hastrmanem vlak tvořený padesátkou malých účastníků dětského karnevalu. Jak bývá zvykem na takových akcích, nechyběla ani tombola. Sice dětská, ale bohatá počtem cen. A tak k perníčkům od paní Dany Jeřábkové při vstupu do karnevalového prostoru každý získal losováním tomboly další drobnost. Velmi obtížnou úlohu měla baráčnická porota tetiček Drábové, Hriňové, Procházkové, Šilhanové, Vejvodové a novopečeného rychtáře Jána Hrini. Jak vybrat z toho množství princezen, víl, rytířů, kočiček, motýlů, čarodějů, pirátů a dalších figurek ty nejpůsobivější masky? Vždyť všechny byly hezké. Výběr jim maličko usnadnil příkaz organizátorů diskvalifikovat vodníka (p. Arnold). První místo získali dva malí tygříci, druhá byla princeznička, třetí princ Honzíka Plecitého, čtvrtý motýl Emanuel. A k tomu sladké dorty. Po dvě hodiny se děti karnevalově bavily se svými rodiči. Všichni byli jistě spokojeni, včetně aktivních maminek – paní Kopecké, Jandové, Novákové, Míškové. Byla to již jejich druhá akce po té první vánoční. Úspěch je určitě povzbudí do nadcházející činnosti jimi zakládaného občanského sdružení, které ponese název PROKOP. Jeho cílem bude osvětově, kulturně a občansky působit a pozitivně ovlivňovat život občanů Nučic. Antonín Arnold

Helena Míšková Martina Nováková Lucie Jandová Petra Kopecká


•

21

INZERCE

Strojní čištění kanalizace!

22

•


CESTOVÁNÍ Den nezávislosti a Karel Havlíček Borovský u Michiganského jezera, aneb několik postřehů o americkém vlastenectví a české Americe. „Vždyť to není žádný pořádný národ ti Američané, je to jen směs lidí, kteří přišli v minulosti z Evropy!“ – rovněž z Asie, nebo také Afriky, sluší se k tomuto často se objevujícímu názoru doplnit. Historie nám dokládá, že takto se osidlování Nového světa skutečně událo, ovšem tento pohled nám plně neobjasní skutečnou povahu amerického národa. Chybí mu sice hluboké dějinné kořeny, ale projevy sounáležitosti jeho členů se skupinou jsou pro Evropana udivující a mnohdy ne zcela pochopitelné. Ne každý z nás totiž máme před svým domem stožár, na kterém vlaje státní vlajka, náš prezident nenosí obvykle v klopě malý odznáček s národními barvami a při státní hymně se nedotýká dlaní místa na hrudi, pod nímž mu tluče hrdé vlastenecké srdce. A ani v „Den nezávislosti“ a odluky od Habsburské monarchie (28. 10.) nejsou naše veřejná prostranství vyzdobena lvy na červeném poli či trikolórami, nebe není pokryto pestrobarevnými ohňostroji, které ohlušují naše uši a ozařují naše ulice rozličnými odstíny. My nemíváme pocit výjimečnosti chvíle, který by v nás měla atmosféra každého svátku vyvolat. Jsme potěšeni volným dnem, víme, že lidé položí k soše svatého Václava, či k pomníku padlým v naší obci věnce s tříbarevnou stuhou. Večer se státníci společně s dnes již nepříliš masovými spolky sejdou v Pantheonu Národního muzea, aby vzpomněli slavné historické postavy a ve Vladislavském sále budou předána státní vyznamenání, která ocení významné současníky. Autor tohoto článku zažil 4. července 2004 oslavy Dne nezávislosti v americkém městečku Wisconsin Dells, kde pracoval v místním zábavním parku plném horských drah a motokár s mnoha studenty z východní a střední Evropy, a byl společně s nimi překvapen velkolepostí oslav a po celé čtyři měsíce pobytu zvláštností toho místa. Nový svět byl a stále je útočištěm a vysněnou zemí hojnosti mnoha přistěhovalců, kteří náležejí k rozličným etnikům, udržují různé kultury a zvyky, uctívají jiné bohy, nosí klobouk, basebalovou čepici, židovskou jarmulku, rastafariánskou pokrývku hlavy či arabský šátek. Jejich soužití nikdy nebylo a stále není bez problémů, nicméně příslušnost k americkému národu je pro všechny jeho členy pevným pojítkem a velikou hodnotou. Nejde o národ založený na stejném původu ani jazyce, ale na občanské příslušnosti k USA, tedy na takzvaném občanském principu. „Američané jsou hlupáci, co se stále jen cpou hamburgery, pijí coca colu, konzumují plytké pořady svých několika desítek televizních kanálů a nevědí ani jak se jmenuje jejich hlavní město, natož aby tušili, kde vůbec leží Česká republika.“ Zhruba tak zní další z obvyklých

postojů hodnotících inteligenci a životní styl obyvatel USA. Řada takových lidí skutečně existuje, ale musíme si přiznat, že podobné najdeme i u nás. Člověk se však v USA setká s pestrým spektrem různých lidí a model typického Američana je rázem zproblematizován. Výmluvná pro mě byla kupříkladu návštěva chicagské univerzity, která dala světu 75 nositelů Nobelových cen, což ji v tomto ohledu řadí, po starodávné univerzitě v Cambridge, na druhé místo mezi všemi vysokými školami. Za zmínku také stojí skutečnost, že právě na tomto místě provedl tým vědců pod vedením Enrica Fermiho 2. 12. 1942 první nepřetržitou nukleární řetězovou reakci. Čtenáře by mohlo zajímat, co vlastně vědí Američané o našem státě. Většina z těch, nimiž jsem se během svého zdejšího pobytu setkal, Českou republiku znala. Pravda, téměř všichni se divili, že už se nejmenujeme Československo, nicméně až na jeden případ nás všichni správně umístili do střední Evropy (pouze jeden mladík předpokládal, že Čechy leží kdesi na jihu USA). Jiní byli překvapeni, když jsem jim vysvětlil, odkud pochází jejich oblíbené pivo „Pilzner“ (mimochodem zde jedno z nejdražších). Vyhlášený nápoj mě také přiblížil k dalšímu z nezapomenutelných zážitků. Když jsem v internetové kavárně dlouze rozmýšlel, kterou z mnoha značek místního piva ochutnat, dal se se mnou do řeči jakýsi muž ve sportovním oblečení. Hovořili jsme spolu nejen obecně o České republice, ale také o Václavu Havlovi, Praze, Židovském městě, Golemovi, holocaustu, Krakově, nebo o filmu Schindlerův seznam. Ten pozoruhodný pán totiž střední Evropu několikrát navštívil a opravdu si ji oblíbil. Doporučil mi objednat si v kavárně mexické pivo, které má podobnou chuť jako český Budvar a nedal jinak, než že mi ho musí zaplatit. V České republice prý poznal mnoho příjemných lidí a přál by si, abych si i já odnesl podobné dojmy z jeho vlasti. Při loučení jsme si vyměnili vizitky a já až později s úžasem zjistit, že ten báječný znalec českého piva a obdivovatel Prahy je pastorem luteránské církve. Starší dáma, která nás ve svém volném čase vyučovala anglické konverzaci, nám zase vyprávěla, že zná naši zemi z televizních dokumentů. Velmi dobře jsme se spřátelili a jejím fordem později místo původně plánovaných lekcí projížděli pamětihodnosti Wisconsinu a hledali pozůstatky místních indiánských dějin. Legrační bylo, když se nás jednou zdvořile zeptala na zdraví svého oblíbeného českého „labouristického“(!) politika Lecha Walesy. Dokonce i pouliční bluesová dvojice, bavící několikahlavé publikum na jedné klidné křižovatce města Wisconsin Dells, nám doložila, že Česká republika není Američanům neznámá. Při písni Johnyho Cashe „I’ve Been Everywhere“ (Byl jsem všude...) se zpěvák zeptal posluchačů, odkud pocházejí, a poté místa, která od nich slyšel, zakomponoval do jednoduchého textu: „Byl jsem všude… byl jsem ve Washingtonu… Ohiu… Dallasu… Mexiku... atd.“ Po odeznění první sloky jsme na něj zavolali „Prague“. Rázem se mu rozzářily oči a začal zpívat: „I’ve been ewerywhere… I’ve been in Wenceslas square!“ („Byl jsem všude... byl jsem na Václavském náměstí!“)


•

23

Zajímavou stopou domova v Novém světě pro nás byla také socha Karla Havlíčka Borovského, vystavěná českou menšinou v centru Chicaga. Několik kroků od něj jsme poté nalezli pomník polského vědce Mikuláše Koperníka, na něhož by mohl kamenný Borovský se svou břitkostí pokřikovat jeden ze svých epigramů: „Ty krakovská obec země neodvislá, vyběhni na kopec, sic tě spláchne Visla.“ Jedna paní z Minnesoty se před námi jiného dne chlubila znalostí tří českých slov. Brzy jsme zjistili, že patří k potomkům českých osadníků, kteří zde kdysi založili českou osadu „New Prague“ (Nová Praha), kde bydlí v ulici s názvem „Mala Strana.“ Její předek zde prý kdysi poskytl „Antoninu Dvozakovi“ při jeho cestách po USA ubytování, za což mu český hudební skladatel věnoval jednu ze svých symfonií (bližší informace se nám bohužel nepodařilo zjistit). Paní se jmenovala Marry a českou zdrobnělinu svého jména vyslovovala „Maršinka.“ Dokonce nám popisovala, jak celé město každoročně slaví tradiční staročeské „dorzhinky,“ tedy dožínky, při nichž jsou prý všechny ženy oblečeny v kroji. Cestou z Wisconsinu do Jižní Dakoty jsme díky špatnému úsudku navigátora zvolili nesprávnou dálnici, a tak jsme se nad ránem řítili ze východu na západ o dobrých 150 mil severněji, nežli jsme potřebovali. Znenadání se před námi objevil ukazatel s nápisem „Nová Praha – 20 mil,“ ovšem my ho kvůli zpoždění raději nechali za sebou. Před námi byla ještě dlouhá cesta a spousty jiných pozoruhodných míst, lidí a situací, které člověku něco dají a díky nimž se mění naše představy. A to je na cestování právě nejkrásnější. David Venclík

SPOLEČENSKÁ RUBRIKA NAROZENÍ Manželům Renátě a Danielovi Király se dne 14. 11. 2005 narodil syn Dominik a manželům Kristině a Robertovi Zodetovým se dne 16. 12. 2005 narodila dcera Agáta.

VÝROČÍ: 50 let – Pavel Syrový, Vladimír Vaněk, Jaroslava Henychová, Jiří Gürtler, Vladimír Koucký 55 let – Daniela Grežová, Alena Lumbertová, Karel Dlouhý, JUDr. Aleš Novák 65 let – Bohumil Trojan, Bohumil Zíka 70 let – Vlastimil Trenčínský, Jiří Svoboda, Ludmila Vejvodová

24

•


75 let – Olga Nekolná, Zdeněk Jindra 80 let – František Bláha, Antonín Smitka 83 let – Jiří Hrbek, Karel Fous, Miloslav Vaněk 85 let – Božena Neubauerová, Vlasta Duchoslavová

ÚMRTÍ 31. 12. 2005 Anna Kottnauerová 5. 1. 2006

Marie Koucká

27. 1. 2006

Zdeňka Poslušná

1. 2. 2006

Karel Vaněk

ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ

Správné znění tajenky z čísla 53 Nučického zpravodaje zní: „Nedostaneš jinou roli“. V tomto kole jsme obdrželi od občanů 14 odpovědí, všechny byly správné. Z došlých odpovědí vylosovaly děti z Mateřské školky Nučice Evička Nováková, Deniska Dolanová a Lucka Komárková tři výherce: paní Zdeňku Selementovou, paní Sylvii Kunovou a pana Martina Trojana. Výherci tohoto soutěžního kola obdrží poukázku na nákup knih dle vlastního výběru v berounských knihkupectvích ve výši 500,00 Kč. Paní Zdeňka Selementová od nás obdrží navíc ještě hodnotný dárek – knihu Středočeský kraj, protože byla jedinou úspěšnou a zároveň vylosovanou luštitelkou ve všech číslech Nučického zpravodaje za rok 2005. (O této knize se můžete dočíst v článku Nučice v literatuře od pana Antonína Arnolda) Správné odpovědi z Nučického zpravodaje č. 54 můžete posílat nebo nosit na Obecní úřad Nučice nejpozději do 15. května 2006. Upozorňujeme, že odpovědi musí být opatřeny soutěžním kupónem, jinak nebudou do slosování zařazeny. Teď se pustíme do luštění dalšího soutěžního úkolu.

Škola produkuje množství lidí, kteří umějí číst, ale nevědí (pokračování slavného výroku anglického básníka Roberta Calverley Trevelyana najdete v tajence)

☺

MPZ LETADEL LIBYE

CHEM. ZN. HLINÍKU

KÓD NĚMECKÉ MARKY

ILUZIONISTŮV KOUSEK

ZAHRADA

OPAK SVĚTLA

AVŠAK

RADA OBRANY STÁTU (ZKR.) BÝV. RUSKÝ PANOVNÍK

LYŽE (ZAST.)

ŘÍMSKÝCH 1104 ZKR. KLUBU ANGAŽ. NESTRANÍKŮ

CHEM. ZN. ARZENU

ŠLUPKA

ZESÍLENÝ ZÁPOR

PRÁSK

V DOLNÍ ČÁSTI

KOŽEŠINOVÁ ŠÁLA

10. DEN MAYSKÉHO MĚSÍCE

NEJVĚTŠÍ ČESKÝ AUTOBAZAR

INICIÁLY HERCE VYDRY

USTOUPENÍ

ČÁSTEČKA

RODINNÉ DOMKY

MYSLIVECKÁ ZARÁŽKA

PÍSMENO L

CHEM. ZN. CERU

ČÁST DVEŘÍ

UNYLÝ

MEGAPASCAL

ČESKÝ DIVADELNÍK

ČÁST MOLEKULY

KLOUDNĚ

SLOVENSKÁ ČÍSLOVKA

KÓD ALBÁNIE

Nápověda: OC AARA

☺

ODKUD LÍNÝ ČLOVĚK SPZ LOUN

NĚMECKY DĚDEČEK

PRÁCE

FRANCOUZ. PŘÍSTAV

STARÝ

SPZ OKRESU OLOMOUC

TĚSNÉ (O ŠATECH)

FILIPÍNSKÁ SOPKA CHEM.ZN. ZLATA SLOVENSKÝ LITERÁT

STANICE TECH. KONTROLY

SPZ PRAHY

ANGLICKY TY

OSETÍ

PATŘÍCÍ EMČE

POPULÁRNÍ HUDBA

PŘEDLOŽKA

LATINSKÁ DVOJHLÁSKA

KONZERV. KOUŘEM STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ (ZKR.) POZORNÉ

LEVÝ PŘÍTOK RÝNA SÍDLO BOHŮ

MEGATUNA SRKAT POROST NA KŮŽI 1. LATINSKÝ PŘEKLAD BIBLE

ŘÍMSKY 1001

OPÁLENÍ

SETINA HEKTARU

PÍSMENO N

2. část tajenky

RANNÍ NOVINY ŘÍMSKY 505 CHEM. ZN. NIELSBOHRIA

ODDĚLENÍ NEMOCNICE

VRSTVA PRVOHOR

KTERAK ROVNĚŽ

DOKÁZAT MPZ NIZOZEMSKA PARTNER PANENKY BARBIE

SPZ ZNOJMO

POVEL KOČÍHO

PAPOUŠEK SLAMĚNÝ KLOBOUK

PÍSMENO N

VODA

SPZ OKR. MĚLNÍK

INICIÁLY KRÁSNOHORSKÉ

SPZ OSTRAVY

SPOJKA

SVĚTLE HNĚDÁ BARVA POŽÍVATI TEKUTINU

3. část tajenky SVAZEK SLOVENSKÝ SOUHLAS

ŘÍMSKY 4

ZKR. SLOVENSKÉHO NÁR. POVSTÁNÍ

EGYPTSKÝ PANOVNÍK

AUTOMATIZOVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ - ZKR.

NEMLÁTIT

PRAVĚK LETADLO (DĚTSKY) STARÉ VZTAŽNÉ ZÁJMENO

TNOUT

OTCOVA SESTRA

MUŽSKÉ JMÉNO

LÍC

PAPOUŠEK

SPZ PLZEŇ MĚSTO

CEPOVÁNÍ

DOMÁCKY BRIGITA

INDICKÝ FILM

CHEM. ZN. VÁPNÍKU

OBYDLÍ VČEL (MN.Č.)

1. část tajenky

BABYLONSKÁ BOHYNĚ ZEMĚ

ANGLICKY TAKÉ

HORSKÉ JEZÍRKO

HRÁZ

PŘEŘEKNUTÍ

ŽENSKÉ JMÉNO

ODKÁZÁNÍ

TÁTA

HLUBOKÉ ŽENSKÉ HLASY

VÁNOČNÍ RYBA

ŘÍMSKY 999

OPICE

PLOŠINA V IRSKU

ČÁSTI PEKÁREN

ZKR. UMĚLÉ INTELIG.

SOUČÁST ODĚVU

HLÍNA NA KOŘENECH ROSTLIN

SLOV. KDYŽ

MPZ SLOVENSKA

KONTRABAS

ZKR. OLYMPIJSKÉHO VÝBORU

ZNAČKA VYSAVAČŮ STUPEŇ CITLIVOSTI FILMU

OPIČÍ A SICE

CHEM. ZN. TELURU

NAPLNITI TEKUTINOU

MPZ LIBANONU

SPZ SOKOLOV

MPZ LICHTENŠTEJNSKA

INICIÁLY JANÁČKA

CHEM. ZN. RADONU

TREZOR

ANGLICKY SÝKORKA

SLOVNÍ ZÁVAZEK

AMER. ZPRAVOD. AGENT.

CIZÍ ZN. AUTA

OTCOVÉ (KNIŽNĚ)

ČÁST VOZU


•

25

SPORT MISTR ČR JUNIOR TRIAL Téměř nikdo z nučických občanů neví, kromě několika z Krahulova, že v naší obci máme spoluobčana – sportovce, který je již č t y ř n á s o b n ý m Mistrem Juniorem České republiky v letech 2002 – 2005 v atraktivní motocyklové disciplině s názvem TRIAL. Je jím dvacetiletý sympatický a usměvavý mladík Lukáš PETRÁČEK. Oči se mu rozzáří, když začne vyprávět o tom svém sportu – jízdě s motocyklem po velkých balvanech a skalách, skocích přes prolákliny, až dech se tají, výjezdech do nepředstavitelně strmých skalních útvarů a stejně tak obtížných sjezdech z nich. Laikovi se nechce věřit, že toto je možno lidským uměním, cvikem, vůlí a odvahou dokázat. A přece to každoročně předvádí náš krahulovský spoluobčan už osm let. Protože je tímto sportem nesmírně nadšen, dokáže perfektně ovládat stroj na němž sedí, s nímž jezdí a po kamenech skáče, a jak se říká, adrenalin zvyšuje jeho odvahu, dostavily se i pěkné úspěchy. Vedle poctivé přípravy fyzické i psychické se k tomu předpokládá také talent. Ten zřejmě Lukášovi nechybí, stejně jako i vytrvalost v náročném tréninku. Proto má také u domu, v němž bydlí se svými rodiči, velké kusy vápencových kvádrů a kamenů rozličných tvarů a velikostí, na nichž nacvičuje skoky se svým motocyklem. Výsledkem tohoto snažení jsou mnohá ocenění. Vitrina v jeho pokojíku je plná pohárů z řady soutěží. Včetně poháru největšího a zatím i nejcennějšího, který nese kovovou destičku s nápisem „Trial 2005 – 1. místo MČR Junior – Lukáš PETRÁČEK“.

Co je to však trial? Je to motocyklová disciplína, v rámci které jezdci překonávají více či méně náročné přírodní a umělé překážky. Na nich se prokazuje odvaha, vytrvalost, zručnost a pravidelný výkon každého z nich. Jezdí se na okruhu rozděleného na sekce. V každé z nich jsou závodníci hodnoceni, za chyby se udělují trestné body. Stanovený časový limit se musí dodržet.

26

•


Podle výkonnosti a věku jsou jezdci rozděleni do různých kategorií. Na dotaz, jak se Lukáš Petráček k tomuto neobvyklému, náročnému a odvážnému sportu dostal, s nadšením vypráví svůj příběh, který začal v jeho jedenácti letech. To se byl podívat se svým tatínkem na závodech trial v Kostelci nad Orlicí. Nejenže se mu to líbilo, ale závod a jeho atmosféra jej plně pohltily. Dokonce se tam se zapůjčenou motorkou i projel, a už nemluvil o ničem jiném. Láska k motorům ho potom dovedla i k současnému zaměstnání automechanika. Lukáš pokračuje: „Můj zájem a přání mít takovou motorku, na níž jsem se svezl, splnil tatínek v roce 1997, kdy mi ji koupil. Byla italské značky Bela 50. Půl roku jsem se na ní učil jezdit, trápil jsem se, i se mi dařilo. V září toho roku jsme se s tátou přihlásili na první závody do Břežan u Pačejova. A já začátečník, kupodivu neskončil poslední. To mě nesmírně povzbudilo a inspirovalo k tréninku po celou zimu. Premiéra mi nastala v roce 1998 se silnějším strojem španělské značky Gas-Gas 250. Nervozita mě ovládala, neuměl jsem se soustředit, chytal jsem trestné body a neubránil se ani nepříjemným pádům. Skončil jsem v nejlehčí kategorii C na sedmém místě. V nastalém zimním období jsem poctivě trénoval a v roce 1998 jsem ve stejné kategorii obsadil už lepší čtvrté místo. A měl jsem za sebou také první výlet na závody do Evropy, sice jenom jako mechanik, ale zkušeností jsem nasbíral hodně.

V předchozím roce 2005 začal jezdit s novou silnější motorkou značky Montesa s motorem čtyřtaktním. Ta byla krátký čas jako jediná v naší republice. Sezóna byla pro něho všelijaká, ukončil ji však na 6. místě a znovu, již po čtvrté, získal MISTRA ČR v juniorech 2005. Lukáš na závěr svého povídání: „Nyní je pekelná zima, a tak se připravuji na letošní soutěže zatím pouze fyzicky a psychicky, protože s motorkou se skákat po kamenech pokrytých sněhem nedá. Budu se snažit získat titul nejvyšší – Mistra České republiky. Za své úspěchy děkuji svým rodičům, kteří mě všestranně podporují a investují do mě nemalé finanční prostředky. Díky také taťkovi, který má se mnou svatou trpělivost, doprovází mě na závody, povzbuzuje a pomáhá mi, jak může.“ Mladý Lukáš PETRÁČEK je cílevědomý. Ví, že jenom poctivým a náročným tréninkem může sáhnout na metu nejvyšší, mistrovské ocenění dospělých závodníků. Jistě mu k tomu budou naši čtenáři, příznivci motocyklového sportu, držet palce a přát úspěch. Vždyť také tím, čeho už dosáhl, propaguje i naši obec Nučice. Díky za to! I za jeho vyprávění. Úspěšný motocyklový talent žije mezi námi konečně poznán. Věřme, že se s ním a jeho skákavou motorkou uvidíme i na letošním červnovém dětském dnu, jak slíbil, pokud nebude někde jinde závodně zdolávat skalní balvany. Vyprávění zaznamenal Antonín Arnold

Pro sezónu 2000 mi rodiče připravili překvapení. Pod vánočním stromečkem se objevila nová motorka opět značky Gas-Gas a licence na mistrovství Evropy. Poctivě jsem začal naplno trénovat a výsledek se dostavil. První závody, první místa. V červnu jsem byl i na mistrovství Evropy ve Francii a umístil se na bronzovém stupínku. V kategorii C jsem byl první a navíc získal i ocenění TALENT ROKU 2000. Stejně tomu bylo i v roce následujícím. První místo v kategorii C a přestup výše, do kategorie B. Bylo zrušeno udílení Talentu roku.“ Lukáš radostně líčí další průběh své, zatím stále úspěšné, sportovní činnosti. Závodní sezónu roku 2002 začal s novou motorkou španělské značky Montesa s motorem Honda 250. Soutěžil už ve vyšší kategorii B, skončil pátý. Získal však titul MISTR ČR JUNIOR 2002. To ho nesmírně potěšilo a povzbudilo. Přišly však zdravotní problémy, operace nohy. Naštěstí se vše rychle hojilo. Náplastí na protrpěnou bolest mu byl dárek od rodičů – opět nová motorka. Jak patrno z Lukášova vyprávění, za závodní sezónu je stroj silně opotřebovaný. I přes zdravotní smůlu jej však koncem roku čekalo hezké třetí místo v kategorii B a opět juniorský mistr ČR. Do sezóny roku 2004 nastoupil v druhé nejtěžší kategorii A. V ní skončil na 8. místě s titulem MISTR ČR JUNIOR 2004. V závěru roku byl přijat nový soutěžní řád, který sloučil dvě nejtěžší kategorie v jednu.

KOPANÁ Hráči oddílu kopané Tělovýchovné jednoty Sokol Nučice (IV. třída okresu Praha-západ) se v zimních měsících lednu a únoru 2006 zúčastnili turnaje na umělé trávě v Praze-Stodůlkách na hřišti ZŠ Klausova. Dosáhli těchto výsledků: s Chotčí 2:2, s Dobřichovicemi 0:0 a se Stodůlkami A rovněž remizovali 2:2. Stodůlecké „béčko“ porazili 3:1 a také nad Hvozdnicí zvítězili 2:1. Prohráli však vysoko s Motorletem 9:2 a se Zlatým tygrem 4:0. Turnaj přispěl k udržení hráčské kondice v zimní fotbalové přestávce. Jistě se to projeví pozitivně v jarní části mistrovské soutěže. Ta začíná na domácím hřišti 27. března 2006 se soupeřem z Velkých Přílep. Ještě před tím, 18. března, prověří jejich formu fotbalisté z Vysokého Újezdu na nučickém hřišti. Tímto utkáním se s ním také seznámí, protože všechna jarní mistrovská utkání soutěže okresu Beroun budou hrát v Nučicích, včetně zápasů žákovského družstva. Jejich hřiště ve Vysokém Újezdu bude totiž v té době rekonstruováno. Přejeme jim, aby nučická zelená tráva byla pro jejich kopačky šťastná a vedla je k vítězství nad všemi soupeři. Radek Zíka Vedoucí oddílu kopané


•

27

INZERCE

ZAHRADNICTVÍ KRÁL A KURZ Kolovečská 1938, Praha 5, 155 00 tel.: 235 090 050 Po – Pá 900 – 1800, So 800 – 1200 široký sortiment okrasných dřevin hnojiva, přípravky k ochraně rostlin velký výběr květin pro vaše balkony květináče, truhlíky, keramika alpinky a trvalky zem, substráty cibuloviny, hlízy

Inzeráty přijímá pracovnice obecního úřadu a budou zveřejňovány za tyto poplatky:

inzerce občanů (nabídka, koupě, prodej, apod.) 20,- Kč, inzerce podnikatelů 100,- Kč za podaný inzerát. Inzerce nabídky volných pracovních míst je zveřejňována zdarma. NUČICKÝ ZPRAVODAJ vydává obec Nučice Řídí redakční rada ve složení: A. Arnold, L. Kříž, D. Venclík, Ing. Věra Procházková, D. Mrňa – tel. 311 670 123. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Tiskne: Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o., Kubrova 27, Nučice. 28 NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006 Povoleno Ministerstvem kultury, MK ČR E 12549, z 19. 7. 2001

•

NUČICKÝ. ZPRAVODAJ Ročník XV ČTVRTLETNÍK Cena 5 Kč

Recommend Documents