Říjen 2006
NUČICKÝ 56 ZPRAVODAJ Ročník XV
ČTVRTLETNÍK
ÚVODNÍK Dnešní článek navazuje na seriál o kulturních tradicích a zajímavostech a zvycích našeho kraje a dovolte mi trochu netradiční začátek. Začnu otázkou, která navazuje na duch předchozích článků. „Lze přepisovat historii?“ Jak mě tato otázka napadla? Poslední dobou často slyším z televize nebo čtu v novinách výzvy především sportovních komentátorů „přepište historii“ nebo ten a ten klub „byl jen krůček od přepsání historie“ a pod. Nejdříve se mi tyto výzvy zdály zcela nesmyslné, a pak (přestože jsem si uvědomoval, že se jedná jen o nadnesenou formulaci novinářů) mě začaly dráždit a přivádět k rozčilení. Historii přeci nelze přepisovat! To, co se jednou stalo, už přece nelze změnit. Lze snad doplnit o nová fakta, změnit úhel pohledu nebo se pokusit o nový výklad, ale to vše není přepisování historie. Přesto se v minulosti našlo mnoho lidí, kteří historii přepisovat chtěli. Již ve starověku v Egyptě nebo Římě byl trest pro poražené politické odpůrce, že jejich sochy byly odstraněny a kameníci měli odtesat jejich jména z nápisů na deskách, kam byly dříve, ve snaze uchovat je na věčné časy, vtesány. Většinou se to zcela nezdařilo.
Cena 5 Kč
Dalším přepisovačem historie byla církev v počátcích křesťanství, kdy se snažila vyhladit vše pohanské, a proto byly na místech pohanských svatyní stavěny kostely, svátky pohanské éry překrývány novými křesťanskými, a přesto se z mysli lidí nepodařilo staré tradice odstranit docela. Následně vznikla doba opravovatelů a přepisovačů historie v době relativně nedávné v 19. století. S obdobím vzniku národních států byla velká snaha z historie odstranit nebo alespoň potlačit vše co nezapadalo do nacionální představy vůdčího národa toho kterého státu. Většina z nás si pak ještě živě pamatuje na dobu okolo poloviny minulého století, kdy ve jménu různých ismů, byly opět dějiny přepisovány tak, aby podporovaly ideologii příslušného politického režimu. Všechny tyto deformace v pohledu na historii nás potom bohužel provází i v dalším období života. O dávné minulosti a životě lidí na našem území se proto široká veřejnost téměř nic nedovídá. Ze školních lavic si lidé odnášejí představu, že historie naší země začala příchodem bájného praotce Čecha = nacionální pohled, nebo Bořivojem, Ludmilou a sv. Václavem = počátek křesťanství u nás a s ním spojené první písemné zprávy. Obyčejný průměrný Čech připustí existenci „lovců mamutů“ (v tom jej ovlivňují výborné knížky Eduarda Štorcha s ilustracemi Zdenka Buriana) a pak již následují historičtí přemyslovci 9. století. Mezi tím mají velkou černou díru několik tisíc let.
V tomto čísle kromě jiného najdete: informace z obecního úřadu, zprávy soutěžní kupón o společenských a kulturních událostech v Nučicích, články z historie obce a samozřejmě také křížovku. NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006 1
56
•
Je pravda, že tato černá díra je zakryta málo průhlednou rouškou neznáma, ale musíme si uvědomit, že kraj náhorní planiny nad pražskou kotlinou byl odvěkým sídlištěm lidí, jak dokládá nespočet nalezených pozůstatků po osídlení již od doby kamenné až po raně slovanské osídlení. Původní obyvatele si postupně podrobili Keltové, pak germánské kmeny, které daly naší zemi jméno známé ve světě (Bohemia – země Bójů), a nakonec ovládli kraj Slované, kteří se již nikým vytlačit nenechali. Mezi tím byly naše země často krátkodobě napadány různými nájezdníky jako byli např. Avaři. Žádný z těchto národů nepřišel do liduprázdné krajiny, ale musel si podrobit již obydlené území. Podrobení spočívalo v tom, že většina bojovníků padla během bojů s vetřelci, útočník pak obsadil důležité opěrné body-hradiště a fyzicky likvidoval domácí elitu – knížecí rodinu a rodovou šlechtu-družiníky knížete. Zbytek obyvatel se podrobil a již v další generaci většinou hovořil jazykem dobyvatele a přijal jeho zvyky a tradice buď po dobrém nebo po zlém. Z genetického hlediska jsou našimi předky v určitém poměru všechny národy i se svými kulturními tradicemi, které byly v našem kraji v určitém období dominantními silami. Bohužel nezpochybnitelných zpráv z tohoto velmi dlouhého období máme velmi málo. Nové informace se získávají velmi obtížně a archeologové často přichází k nálezům jako poslední, cenné věci často mizí v soukromých sbírkách (i v zahraničí) a ostatní nejednou končí někde na skládce nebo pod pásy buldozerů. Díky nedostatku nesporných faktů jsme často odkázáni na legendy, mýty a lidové pověsti, které pomáhají dotvořit vysvětlení některých nálezů. Mezi místa, která nás spojují s dobou dávno minulou je například známá Homole v Rudné. Okolo tohoto uměle navršeného kopce se vytvořila celá řada pověstí. Nejčastěji se říká, že je v něm pohřbený nějaký dávný válečník na koni, proto tak veliká mohyla. Moderní průzkumy však nedokázaly, že by v kopci byla nějaká dutina-hrobka. Obdobné legendy se váží k podobným mohylám např. u Libomyšle, nebo u anglického Silbury Hill, nebo polského Krakova. Pravděpodobné vysvětlení přisuzuje místu předkřesťanskou tradici, kdy dávní Slované budovali pahorky s věncem kamenů jako domy mrtvých. Tyto pahorky stály uprostřed posvátných hájů. Odtud by bylo také jedno možné vysvětlení názvu obce Dušníky (místo, kde se uctívaly duše mrtvých). Proto byl na tomto návrší též později postaven křesťanský kostel, aby pomohl zapomenout na pohanskou minulost. Dalším místem, kde se nachází pravděpodobně pozůstatek dávné tradice je obec Zbuzany se svým Menhirem. Menhiry jsou osamoceně svisle stojící kameny často pocházející z horniny, která se v okolí nevyskytuje. Důkazem pokřesťanštění toho místa je znamení kříže, které je na kameni dodatečně vyryto. Lze se jen dohadovat, zda byl původně součástí nějakého dnes už
2
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
zaniklého objektu, snad s počátky až v době kamenné. V posledních dnech proběhla tiskem zpráva, že archeologové našli u Zbuzan pozůstatky po starém sídlišti. Možná, že vše do sebe zapadá, ale my zatím smysl neznáme. Záhadou opředeným místem je i nedaleká lokalita zvaná Krteň, jedná se o osamělou vyvýšeninu s kostelem a hřbitovem mezi Třebonicemi, Zbuzany a Řeporyjemi. Původně zde bylo prý posvátné pohanské místo, snad uctívající boha Krta, který obdobně jako římský Saturn byl bohem slunce, dárcem nové úrody a vítězem nad zimou. Vše toto bylo u našich předků důležité, připomeňme si články o lidové tradici spojené se svátky na konci zimy a počátku jara, slavení dokončení bohaté sklizně a pod. Na Krtni působil v dávnověku velký čaroděj a ve spojitosti se zázračnou studánkou zde zázračně uzdravoval nemocné. K těmto kultovním místům patří v neposlední řadě dnes již neexistující jeskyně Svatého Prokopa, která se nacházela v Prokopském údolí. V 19. století byla bez důkladného průzkumu odtěžena lomem. Osídlení jeskyně nebývalých rozměrů bylo již patrně v době kamenné před 100 000 lety. A i později se jednalo o významné místo vázané na mýty a legendy kraje. Jméno dal jeskyni sv. Prokop, který má významný vztah k Nučicům nejen proto, že léta žil v nedaleké jeskyni, ale i proto, že je považován za patrona rolníků a horníků. Proto je mu zde zasvěcen kostelík a nučická náves nese jeho jméno. Prokop je jedním z patronů Čech, narodil se okolo roku 970 v Chotouni a snad pocházel z urozené rodiny spřízněné s knížecím rodem Slavníkovců. Stal se knězem a později vstoupil do benediktinského řádu v Břevnově. Po změně politických poměrů spojené s vyvražděním rodu Slavníkovců se uchýlil do poustevnického ústranní v již zmíněné jeskyni a následně odešel do nitra hlubokých lesů na Sázavě. Prokopova jeskyně byla dlouhá 115 m a tak patřila k největším krasovým útvarům, přes to, že zde nebyl zpracován vědecký průzkum lokality, existují zprávy o nálezech kostí opracovaných lidmi a nálezy z doby halštatské. Přes sv. Prokopa jsme se opět dostali ke křesťanské tradici, která je stále mezi lidmi živá. Uvědomme si však, že žijeme na území, kde lidé žili nepřetržitě posledních 100 000 let a my jsme formováni jejich tradicí, ať si to připouštíme nebo ne. Poražení přebírali kulturu dobyvatele, ale sami též svou kulturou ovlivňovali duchovní život svých nových pánů. Vše se dělo ve vzájemném spolupůsobení. Naše tradice nevznikla osamoceně, ale v kontextu dlouhodobého vývoje. Buďme na ni hrdí ať pochází od dávných prapředků nebo má novodobou křesťansky tlumočenou formu. Při výletech do okolí si všímejte každé maličkosti, jdete po stopách dávné historie národa. Ing. Karel Procházka mladší
ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU OBEC NUČICE, OKRES PRAHA-ZÁPAD USNESENÍ Č. 4/2006 Z veřejného zasedání zastupitelstva obce Nučice konaného dne 28. 6. 2006
VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ Dne 20. října a 21. října 2006 se konají volby do zastupitelstev obcí. Volební místnost bude umístěna v obřadní síni Obecního úřadu Nučice. A ve dnech voleb otevřena takto: v pátek 20. října 2006 od 14.00 do 22.00 hod. v sobotu 21. října 2006 od 8.00 do 14.00 hod.
I. Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí: 1. zprávu předsedy kontrolního výboru o plnění usnesení zastupitelstva obce č. 2/2006 a 3/2006 2. zprávu místostarosty obce Ing. Tichého o činnosti zastupitelstva za období od posledního řádného veřejného zasedání zastupitelstva
Volební lístky budou občanům doručeny nejpozději 3 dny před zahájením voleb.
NOVÉ CESTOVNÍ PASY II. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo: 1. Rozpočtové opatření č. 1 ve výši 1.256.000,- Kč na straně příjmů a výdajů. 2. Zprávu auditora za rok 2005. 3. Zprávu o hospodaření obce Nučice ke dni 28. 6. 2006. 4. Vyhlášení 1. kola půjček z Fondu rozvoje bydlení obce Nučice. 5. Vyhlášení výběrového řízení na přidělení obecního rodinného domu č. p. 187 do nájmu. 6. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene o zřízení plynového zařízení na p. č. 92/171 v k.ú. Nučice, mezi obcí Nučice a Středočeskou plynárenskou, Novodvorská 803/82, Praha 4. 7. Obecně závaznou vyhlášku č. 1/2006 o místním poplatku z ubytovací kapacity. 8. Počet členů OZ Nučice na další volební období 2006 – 2010 v počtu 7 zastupitelů 9. Výši příspěvku za napojení rodinných domů na inženýrské sítě pro nové lokality v obci Nučice ve výši: a) 7.500,- Kč plynovod b) 16.500,- Kč splašková kanalizace a ČOV c) 20.000,- Kč vodovod a příspěvek ve výši 20 Kč/m2 pozemku u nové stavební parcely, s platností od 1. 7. 2006. 10. Veřejnoprávní smlouvu mezi obcí Nučice a Městským úřadem Hostivice o rozhodování v přestupkovém řízení a ukládání sankcí. 11. Přijetí info bodu na Prokopské návsi do majetku obce Nučice. III. Zastupitelstvo pověřilo starostku:
Matrika Obecního úřadu Nučice oznamuje občanům, že od 1. 9. 2006 již není možné žádat o vydání cestovního pasu na Obecním úřadě Nučice. Žádosti o cestovní pasy je možno podat pouze na Městském úřadě Černošce, Podskalská 19, Praha 2. Správní poplatek za vydání cestovního pasu od 1. 9. 2006 činí 600 Kč, u občanů ve věku od 5 do 15 let 100 Kč.
Do všech typů cestovních dokladů není možné od 1. 9. 2006 zapisovat děti (občany mladší 15 let). Cestovní pasy vydané do 31. 8. 2006 zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou. Je-li v cestovním pasu zapsáno dítě (občan mladší 15 let), může cestovat s rodičem i po 1. 9. 2006, nejdéle však do dovršení 15 let věku dítěte.
OZNÁMENÍ SVOZU VELKOOBJEMOVÉHO A NEBEZPEČNÉHO ODPADU Svoz velkoobjemového odpadu 21. 10. 2006 Svoz nebezpečného odpadu
14. 10. 2006
Přesné časy a místa svozů jsou uveřejněny na vývěskách Obecního úřadu Nučice.
1. K podpisu smlouvy o budoucí smlouvě dle bodu II. 6) 2. K podpisu veřejnoprávní smlouvy dle bodu II. 10) Zapsáno dne 28. 6. 2006 Ing. Zbyněk Tichý místostarosta obce
Ing. Věra Procházková starostka obce Nučice
Zároveň Vám oznamujeme, že obec Nučice a Technické služby Rudná a.s. se dohodli na změně termínu provedení svozu separovaného odpadu (sklo, papír, plasty) z důvodu konání Nučické stezky. Svoz tohoto odpadu tedy bude proveden až 14. 10. 2006.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
3
SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH REALIZOVANÝCH INVESTIČNÍCH AKCÍ V OBCI NUČICE ZA OBDOBÍ 2002–2006 (z příspěvku na veřejné zasedání dne 27. 9. 2006) V období roku 2002 až 2006 se v naší obci podařilo uskutečnit řadu investičních akcí, které postupně zlepšují život a trávení volného času v naší obci. – Podařilo se dokončit výstavbu kanalizace v centrální části obce. – Téměř se zrealizovala plynofikace obce. – Podařilo se opravit havarijní stav střech obecních objektů: 1) Střecha bytového domu v ul. Kubrova 43 2) Střecha objektu sídla obecního úřadu v ul. Kubrova 31 3) Střecha objektu muzea v Báňské ul. – Navíc se vybudovaly v podkroví dva obecní byty v ul. Kubrova 43 – Začalo se s výstavbou hlavního vodovodního řadu a vodovodních odboček v obci (ul. Karlovotýnská, Báňská, U Nádraží, Pod Vinicí) – Pro naše nejmenší občánky se podařilo vybudovat dětské hřiště na Prokopské návsi – Pro děti ze Základní školy a Mateřské školy se zrekonstruovala a přistavěla školní jídelna s kuchyní (od r. 2005 havarijní stav, hrozilo úplné uzavření školní kuchyně). Pro další učebny v přístavbě se podnikají další kroky pro zajištění finančních prostředků pro jejich úplné dokončení (dílny, další odborné učebny) – Zahájila se oprava chodníků v obci, zvláště v ulicích s již položenými sítěmi (Karlovotýnská ul.) – Začala se realizovat úprava zeleně v parcích a umístění laviček v centru obce Za obecní zastupitelstvo starostka obce Ing.Věra Procházková
ODPOVĚĎ NA DOPIS, KTERÝ BYL DORUČEN NA OBECNÍ ÚŘAD DNE 3. 7. 2006.
Kino slouží nejen k promítání filmů, ale též k žákovským akademiím, které se tradičně konají s velkou účastí jak účinkujících, tak obecenstva. Vzhledem k tomu, že v obci poslední roky probíhá mohutná výstavba rodinných domů, bylo by nehospodárné vynakládat finanční prostředky na výstavbu chodníků. Pokud víte o někom, kdo by chtěl udržovat ulice pro obec, dejte nám prosím vědět, uvítáme každou pomoc. A příště prosím paní Marie N. nezapomeňte na podpis a adresu, za svoje názory a nápady se stydět nemusíte.
NABÍDKA KALENDÁŘŮ NA ROK 2007 Na Obecním úřadě Nučice je možno zakoupit jako již po několikáté za cenu 60,- Kč kalendář na rok 2007 se starými pohlednicemi okolních vesnic.
ZPRÁVY ZE ŠKOLY Školní rok 2006/2007 byl zahájen 4. září. Do školních lavic usedlo 159 žáků. Mateřskou školu navštěvuje 22 dětí. Ve škole máme jedno oddělení školní družiny. V době prázdnin probíhala rekonstrukce školní jídelny, úprava prostranství před budovou Kubrova 136, jedna učebna byla vybavena novým školním nábytkem. V učebně výpočetní techniky je v současné době v provozu 12 funkčních počítačů pro žáky. Do všech objektů naší školy (II.stupeň, I. stupeň, Mat. škola) je zaveden internet. V budově Kubrova 117 byly položeny nové podlahové krytiny. Mateřská škola přivítala děti v nově vymalovaných prostorách.Do první třídy nastoupilo 13 žáků, kteří se budou učit podle metod činnostního učení „TVOŘIVÁ ŠKOLA“. Žáci s hudebním nadáním mohou navštěvovat výuku v ZUŠ při naší ZŠ. V září odjedou děti ze ZŠ a MŠ na školu v přírodě do Sloupu v Čechách. V současné době se všichni těšíme na zahájení provozu v nové moderní školní jídelně. Tímto dojde ke zkvalitnění služeb poskytovaných naší ZŠ a MŠ. Petra Šnajberková ředitelka ZŠ a MŠ
Vážená paní Marie N., jistě jste nedopatřením neuvedla svoji adresu, proto Vám odpovídám touto formou. Dětské hřiště na Prokopské návsi bylo vybudováno na základě četných požadavků maminek s malými dětmi, pro které nebyl v obci prostor pro setkávání a zabavení dětí. Na tuto akci navazuje prostor zvelebování parku, které bude zahájeno v nejbližší době. O pořádek u autobusových čekáren se stará zodpovědná osoba.
4
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
SLAVNOSTNÍ ROZLOUČENÍ S ŽÁKY DEVÁTÝCH TŘÍD Dne 27. 6. 2006 bylo v obřadní místnosti obecního úřadu slavnostní ukončení školního roku 32 žáků deváté třídy za přítomnosti jejich třídní učitelky Mgr. Zuzany
Kramarzové, paní ředitelky Ing. Petry Šnajberkové a starostky obce Ing. Věry Procházkové. Žákům bylo popřáno mnoho úspěchů v dalším osobním i profesním životě. Absolventům naší školy bylo předáno závěrečné vysvědčení z posledního devátého ročníku a pamětní list s malým dárkem. Celá akce měla velmi příjemnou atmosféru, žáci i pedagogové budou jistě rádi vzpomínat na léta strávená ve škole v Nučicích. Tento slavnostní okamžik byl bohatě zdokumentován, zde jsou přiloženy některá fota.
Díky spolupráci a odborné zdatnosti vítězné dodavatelské firmy VCES,a.s., vítěze výběrového řízení z jara loňského roku, starostky obce Ing. Věry Procházkové, generálního projektanta a důsledného stavebního dozoru ATELIER SAEM s.r.o. a přizvaného investičního dozoru Ing. arch. Petra Čečka, a podpory celého zastupitelstva obce včele se starostkou obce, se podařilo zdárně dílo dokončit včas v termínu a stavba splnila i náročné podmínky kolaudačního řízení. Nučická škola se dnes může pyšnit moderním stravovacím provozem s parametry odpovídající normám EU. Ing. Petra Šnajberková ředitelka ZŠ a MŠ Nučice
ŠKOLNÍ JÍDELNA (ŠJ) VE ZKUŠEBNÍM PROVOZU
Ing. Věra procházková, starostka obce
JÍDELNA ZKOLAUDOVÁNA !!!!! S radostí můžeme všem občanům i dětem docházejícím do naší Základní a mateřské školy (ZŠ a MŠ) v Nučicích oznámit, že dne 14. 9. 2006 byl úspěšně zkolaudován přistavovaný a rekonstruovaný objekt školní jídelny s kuchyní. Tato stavba byla financována ze 75 % ze zdrojů mimo obecní rozpočet, z 25 % z obecního rozpočtu. Celkové náklady této I. etapy, „části A“ jsou ve výši 20 mil. Kč. Stavba byla zahájena po obdržení poukazu finančního plnění, tzv. limitky z MF v posledním květnovém týdnu letošního roku. Finanční prostředky získané nad rámec obecního rozpočtu byly získány cílevědomou snahou starostky obce.
Během měsíce září se začne s dalšími činnostmi, které již nebrání provozu školní jídelny. Jedná se především o napojení areálu na dešťovou kanalizaci a provedení zateplené fasády. Tyto práce budou dokončeny do konce letošního roku. Provoz ve školní jídelně předpokládáme zahájit ihned po nabytí právní moci kolaudace a především po zazásobení skladů v posledním týdnu v září. V přistavěné části objektu jídelny jsou v 1. patře objektu připraveny prostory pro budoucí učebny dílen, počítačů, vaření – ruční práce a sociální zařízení. Tyto prostory však potřebují další finanční prostředky, kterých se nám nedostává. Na jejich zajištění se stále pracuje. V I. etapě přístavby a rekonstrukce „části B“, plánované v následujícím roce 2007 počítáme s rozšířením stávající MŠ o 1. třídu tak, abychom uspokojili vzrůstající zájem o umístění našich dětí do MŠ. Tak jako v letošním roce, to však předpokládá zajistit i na rok 2007 opět většinu finančních prostředků ze zdrojů mimo rozpočet obce, který tak obrovské investice nemůže při současném přerozdělování veřejných financí investovat ze svého skromného rozpočtu. Věřím, že se podaří úspěšně pokračovat v budování školního komplexu, který po svém dokončení cca v roce 2008 – 2010 bude odpovídat náročnému vzdělávacímu procesu našich dětí na prahu 21. století. Po dokončení bude celý komplex školní jídelny, sportovní haly s původním objektem ZŠ 2. stupně propojen vstupní halou s šatnami a prostory vedení školy. Naše škola bude otevřena i hendikepovaným dětem, pro které budou vybudovány bezbariérové vstupy. Zvýšená energetická náročnost bude řešena tepelnými čerpadly, jejichž provoz je šetrnější k životnímu prostředí. Na přiloženém fotoseriálu můžete vidět zrychlený postup výstavby. Pro dokreslení plánovaného záměru celé výstavby je přiložena i jednoduchá výsledná situace s popisky.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
5
K
u
au ov br
l.
Protože víme, že je zájem občanů o výstavbu v obci, bude v nejbližší době uskutečněn den otevřených dveří a oficiální slavnostní otevření školní jídelny ZŠ a MŠ v Nučicích. O konané akci budete všichni včas informováni. Již dnes se jistě všichni těšíme na slavnostní setkání při příležitosti zahájení provozu školní jídelny. Jste všichni srdečně vítáni. Ing. Věra Procházková starostka obce Nučice
6
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
OBECNÍ POLICIE CHATOVÁ OBLAST Blíží se konec srpna a do současné doby zatím nebylo zjištěno násilné vniknutí do chat a jejich vykrádání. Nemusel být řešen žádný vážnější sousedský spor. Ty mírnější jsem vyřešil buď hned, nebo v co nejkratší době. Jednalo se většinou opět o různé maličkosti. Zatím nebyl zjištěn žádný neoprávněný zábor veřejného prostranství. Parkování vozidel zatím také probíhá bez problémů. To se také týká průjezdnosti přístupových komunikací k chatám. Pozornost byla a je věnována pohybu cizích závadových osob v chatové oblasti. Přístupové komunikace jsou tradičně ve špatném stavu. V podzimních měsících by bylo vhodné na některých místech odstranit suché nebo vyvrácené stromy. Z řad chatařů oproti minulým letům je zájem o tyto stromy minimální. Na černé skládce u Barborky je stav nezměněn, zatím je zde odpadu méně, ale vše se může změnit v době ukončení chatařské sezóny. Přistavěné kontejnery na domácí odpad jsou stále plné a odpad se ukládá vedle nich. Někteří chataři hází do kontejnerů věci, které tam evidentně nepatří, např. posekaná tráva, listí, větve, stavební suť, železo, ale nechybí samozřejmě i velkoobjemový odpad. Koncem října bude opět v chatové oblasti na určených místech přistaven kontejner na velkoobjemový odpad. O přesném datu a čase budou chataři včas informováni na vývěskách. Po ukončení chatařské sezóny zůstanou v chatové osadě pouze občané, kteří zde trvale bydlí. Nadále budu samozřejmě provádět pravidelné kontroly.
OBEC Blíží se konec prázdnin a opět začne nový školní rok. Proto se opět budu muset opět zaměřit na chování žáků Základní školy a to hlavně v době jejich polední přestávky. Tím se budu snažit předcházet znečišťování veřejného prostranství a okolí zastávek autobusů. V některých ulicích v obci byly vyměněny dopravní značky. Pravidelně také provádím kontrolu Radotínského potoka a to od vyústění ČOV Rudná až po ČOV Nučice. Kontroly této lokality budu provádět i nadále. Stále také provádím kontroly v lokalitách, kde probíhá výstavba rodinných domků. Zde kontroluji pořádek na staveništích, pálení plastů, znečišťování přístupových cest a likvidaci odpadů. Během obchůzek v obci se zaměřuji na pohyb cizích osob. Převážně se zatím jedná o stavební dělníky. Byl řešen i jeden problém na staveništi pod IV. Mladíci si pletli silnici se závodní dráhou. Těm, kteří mají zájem o těžbu dřeva na lesních pozemcích Lesů ČR a obce sděluji, že začátkem října budeme
revírník pan Patera a já provádět značení stromů a s případnými zájemci budeme sepisovat smlouvy na těžbu dřeva. Poté budu samozřejmě těžbu dřeva kontrolovat. V srpnu došlo k vypáčení skříněk u kina a také otočeny značky STOP u přejezdu na Krahulově. V ulici pod Vinicí se neznámý ostrostřelec bavil střelbou ze vzduchovky na pozemek souseda. Brok jsem z pergoly vyndal a uschoval pro případné vyšetřování. Na závěr bych opět chtěl upozornit občany, aby lépe zajišťovali svůj soukromý majetek a to nejen na stavbách. Chci poděkovat občanům, kteří mi v mé práci pomáhají včasnou a pravdivou informací. Ladislav Plšek Strážník OP Nučice
ORGANIZACE V OBCI Z BARÁČNICKÉ RYCHTY BARÁČNICKÁ VÝROČÍ Významné výročí si připomenuli nučičtí baráčníci se svojí XIV. župou Josefa Jungmanna se sídlem v Nučicích. Slavili letos 110 let svého trvání a jejich župa výročí 75. Slavnostní sedění se konalo v sále Sokolského domu v Rudné v sobotu 17. června 2006 od 14,30 hodin spolu s připomenutím také 75 let od založení Obce baráčnické v Rudné. Sál Sokolského domu se stolem konšelstva, opatřeným rychtářskými symboly (právem rychtáře, domečkem, svícemi) a hrnečky se zobrazenými staročeskými motivy, přivítal členy baráčnických obcí z Drahelčic, Loděnice, Nenačovic, Nučic a Rudné, spolu s pozvanými zástupci společenských organizací a některých občanů. Dostavil se rovněž delegát Veleobce baráčnické z Prahy soused Tichý, starostka města Rudná PhDr. Jana Kozáková, Český svaz bojovníků za svobodu zastupoval jeho předseda Miloslav Mora, sokolskou organizaci Ing. M. Novák, hasiče přítel Kolařík, zahrádkáře pan Machulka a tachlovické občanské sdružení Topas jeho vedoucí Ing. Vladimíra Horáková. Všichni později pronesli zdravice s oceněním činnosti baráčníků a obdivem k jejich práci. Z nučické Obce baráčnické byli účastníky členové: tetičky Drábová, Duchoslavová, Hriňová, Keprová, Lofová, Procházková, Šilhanová, Šimková, Vejvodová, a sousedé Arnold, Hriň a Klus. Z nučických občanů přišla paní Vlková. Při vstupu do sálu všichni přijali poctu v podobě podaného chleba se solí a na kroj a oděv jim byla připjata upomínková stužka.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
7
Sezení vedl župní rychtář Karel Sedlačík z Rudné. Přivítal přítomné a seznámil s programem. Pietně bylo vzpomenuto všech zemřelých členů a kytici k pomníku padlých odnesly tetičky Míková a Kučerová. Velmi hezké bylo vystoupení dětí ze základní školy, které pod vedením svých dvou učitelek pásmem českých národních a lidových písní poskytly mimořádný kulturní zážitek všem přítomným a navodily příjemnou atmosféru v sále. Tu ještě umocnilo perfektní zatančení České besedy rudenskými baráčníky. Hezké melodie skladby a tanečníci v krojích – vše to bylo velmi působivé spolu s krojovanými členy pěti baráčnických obcí XIV. župy, a to nejen pro pozvané hosty a další občany. V projevech zástupců baráčnických obcí, kteří hodnotili práci desítek let trvání svých spolků, byla zvýrazněna pozitivní činnost, vlastenectví, češství, pomoc humanitární a sousedská, snaha o pěstování přátelství a udržování kladných lidských vztahů mezi členy svých organizací i navzájem mezi občany vůbec. Oceněna byla práce všech členů minulých i současných. Vzpomenuto bylo i jmen některých z nich, co obětavě vykonávali různé konšelské funkce. A z těch současných to byli nučičtí členové Drahomíra Šimková a Jan Klus – těm bylo za jejich dlouholeté působení v konšelstvu nučické Obce baráčnické i XIV. župy poděkováno s předáním dárkového balíčku. Zprávu o činnosti župy přednesl její rychtář Karel Sedlačík a vzdělavatel OB Rudná Augustin Červený, o historii nučické, 110 let staré OB, hovořil vzdělavatel Antonín Arnold, činnost OB v Rudné (Dušníkách a Hořelici) hodnotil rychtář OB Drahelčice Jaroslav Odlas, který řadu let stál v čele konšelstva XIV. župy. Hodnocení všech řečníků byla dokumentována také vystavenými diplomy, čestnými uznáními, kronikami, knihami zápisů a fotografiemi.
byl svěřen tak krásný úkol stát se matkou praporu naší XIV. župy Josefa Jungmanna se sídlem v Nučicích, čehož si budu vážit, a jako nevyššího symbolu župy jej ctít a chránit!“ Prapor byl obohacen ještě stuhami z Veleobce a z OB Drahelčice. Kmotrou praporu byla další nučická baráčnice, tetička Marie Drábová. Vysvěcení provedl úhonický farář Josef Moulík modlitbou a čtením kapitoly evangelia.
Po ukončení všech slavnostních aktů se navzájem sousedsky besedovalo, zpívalo a tančilo za doprovodu hudby a zpěvu našeho přítele Jiřího Škváry, zpěváka lidových a populárních písní z Prahy a rodáka ze sousedních Tachlovic. Velké poděkování patří rudenským baráčníkům, kteří sál ke slavnosti připravili, župnímu konšelstvu v čele s rychtářem Karlem Sedlačíkem, delegaci z Veleobce, panu faráři Josefu Moulíkovi, zpěvákovi Jiřímu Škvárovi, organizaci Sokol v Rudné a všem členům i vzácným hostům, kteří se tohoto slavnostního odpoledne zúčastnili. Významná výročí byla důstojně oslavena v sousedské a přátelské atmosféře, což je povzbudivé pro další shromažďování se k zajímavým činnostem v našich baráčnických spolcích. V tradici našich předchůdců jsme odhodláni pokračovat s přihlédnutím k měnícímu se životu a podmínkám v současné společnosti. Antonín Arnold Vzdělavatel
EVA A VAŠEK POTŘETÍ
Druhou částí slavnostního odpoledne bylo vysvěcení župního praporu. Tomu předcházel nástup a slavnostní pochod baráčnických praporů z Drahelčic, Loděnice, Nenačovic, Nučic a Rudné, v čele s praporem Veleobce. Matkou praporu se stala Stanislava Hriňová z OB Nučice, která vázání stuhy se svým jménem a datem na praporovou žerď doprovázela slovy: „Jsem potěšena, že mi
8
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
Opět, již potřetí, setkali se nučičtí baráčníci a další občané s velmi oblíbenou dvojicí zpěváků z Blanska, EVOU a VAŠKEM. A opět v sále ve Vysokém Újezdu v pátek 14. července 2006 v 18,00 hodin. HUDEBNÍ VEČER pořádal tamní obecní úřad a sponzoři. Tetička místorychtářka Marie Drábová zajistila v předprodeji pětatřicet vstupenek po 60,- Kč. Organizátoři pro nás obstarali zdarma dovoz autobusem z naší obce a opět odvoz domů, za což jsme moc vděčni a děkujeme. Dík
a ocenění také aktivitě rodině Petráčkovým z Vysokého Újezdu, jejichž osobní styk s oběma zpěváky umožňuje jejich vystoupení v malé obci našeho sousedství. Jako vždy, byl i tentokrát večer s Evou a Vaškem přijat s velkými sympatiemi a potleskem. Auplaus je provázel celý večer, včetně hodinového prodloužení do 23,00 hodin. Škoda, že takováto zábava obvykle končí vždy, když je nálada přítomných „v tom nejlepším“, nohy roztančených tanečníků se nechtějí zastavit a tančící páry se rozejít. Nelze se tomu divit. Vždyť všechny taneční písničky, slova i melodie, produkované oběma protagonisty, jsou líbivé a uchvacující. A při nich je radost držet se s partnerem a kouzlit na parketu varianty různých tanců rychlých i těch plouživých. A neodolá se ani tomu, aby se v kole při tanci i u stolu nezpívalo společně s Evou a Vaškem. Hudební večer, pro většinu také taneční, poskytl všem příležitost prožít a protančit pět hodin v příjemné atmosféře, kterou svými hlasy a hudebními nástroji vytvořili Eva a Vašek z Blanska. Rádi jsme je tu opět, již potřetí, poslouchali. Těšíme se na ně znovu, snad v příštím roce. Zatím si jejich nahrávky na hudebních nosičích CD a DVD, zakoupených na tomto večeru, budeme doma přehrávat a na hezký večer s nimi vzpomínat. Antonín Arnold vzdělavatel
110 LET OB NUČICE 75 LET XIV. ŽUPY Uchování starých českých tradic, zvyků a obyčejů, hezkých národních krojů, různých tradičních slavností velikonočních, májových, dožínkových a posvícenských, lidových zábav a jiných zvyklostí, je hlavním posláním Vlastenecko-dobročinného sdružení Obcí baráčnických s jejich prezentací v životě dnešní společnosti. Také pěstování vzájemného dobrého přátelství mezi členy spolku a ostatními občany, lásky k rodině, místu v němž žijí a krásné české vlasti, to je rovněž prvořadý úkol baráčnických organizací. Stejně jako jiné dobrovolné spolky, i baráčníci pocítili proti minulosti pokles a úbytek svých členů. A tak zůstávají převážně lidé staršího věku, kteří nalézají uspokojení svých zájmů právě v této činnosti, k níž se rádi scházejí a na tzv. „sezeních“ si povídají, kulturně se vzdělávají a pobaví se často zpěvem i tancem. Jsou však také ochotni udělat něco užitečného pro své spoluobčany, především děti. Pro ně jsou připravovány dětské karnevaly, dětské dny, mikulášské a vánoční nadílky při školních besídkách, pro důchodce a další občany pak organizovány vlastivědné zájezdy, staročeské bály a taneční zábavy, besedy a jiné. Obec baráčnická v Nučicích si letos připomíná již 110 let svého trvání. Je to už dlouhé období, v němž se v činnosti spolku mnohé událo. Zákonitě přicházela
období úspěšná i kritická. To poslední bylo v polovině 90. let minulého století, kdy se rychtář scházel pouze s dalšími čtyřmi členy. Podařilo se však s pomocí nově získaných zájemců zaktivizovat k práci už širší kolektiv, jehož činnost je v posledním desetiletí velmi úspěšná. Je chvályhodné, že v této době je práce čtyřiatřiceti členů, v nichž převažují ženy počtem 25 nad devíti muži, mimořádně aktivní, jak bylo také konstatováno na hodnotícím volebním sezení v sobotu 4. února 2006. Na něm byl zvolen nový rychtář Ján Hriň z Tachlovic (65 let), když odstoupil po 28 letech vedení spolku rychtář Jan Klus (77 let) do funkce pantatínka. Za ono stoleté období se v této funkci vystřídalo 18 rychtářů. Kde však jsou počátky toho všeho? Činnost spolku, jeho funkcionářů a členů, obsahuje v kůži vázaná kniha, dar knihaře a čestného souseda Josefa Synka, když se šťastně vrátil v květnu roku 1945 po skončení druhé světové války z německých káznic a pochodu smrti. Listujíc v této kronice, dozvídáme se celou historii baráčnického společenství v Nučicích. V letech 1893–95 stávala v hostinci pana Antonína Novotného v Nučicích stolní společnost CHMEL. Pro svůj název byla u lidí spíše k posměchu. Konala však skutky dobré a prospěšné, podporujíc hlavně chudá dítka, vdovy, školu, sirotky apod. V roce 1895 poznali její členové v Praze rozvíjející se národní uvědomění, reprezentované také baráčnictvem, oficiálně uznaným v roce 1895, když regule, neboli stanovy, byly schváleny c.k. místodržitelstvím v Praze výnosem č. 151197 ze dne 26. srpna 1895. Na Národopisné výstavě českoslovanské viděli výstavní vesnici, doklady o činnosti baráčníků s úřadem rychtářským a předvádění staročeských zvyků. Neoficiální baráčnická činnost se dokládá od roku 1873, kdy se stolní společnost v hostinci U Šleitrů v Kolíně začala nazývat „Svobodná obec baráčnická“. Tomuto hostinci se lidově říkalo „Baráček“. Odtud ten název. Neznamenalo to však, že člen musil být majitelem nějakého domu. Od samého počátku šlo o spolek nepolitický, složený ze všech společenských vrstev obyvatelstva. Ten pomáhal podporovat nejen své členy z prostředků získaných pořádáním zábav, plesů, sbírek apod. Získaný silný dojem v Praze vedl nučické nadšence k činu. Dne 22. listopadu 1896, v den svaté Cecílie, bylo zvoleno za účasti sedmatřiceti členů první konšelstvo Obce baráčníků v Nučicích s rychtářem Františkem Šmídem, místorychtářem Matějem Plesnivým a pantatínkem Václavem Kozákem, starostou Nučic. Bylo usneseno vybírati zápisné 50 krejcarů a měsíční kontribuci 10 krejcarů v rakouské měně. V účetní knize je uvedena jako první položka příjem 4 zlaté 25 krejcarů „z dobrovolné sbírky od stolní společnosti Chmel z hostince Ant. Novotnýho na zařízení spolku“. Do konšelstva pražské Veleobce byl vybrán člen Josef Paur. O rok později bylo na valné hromadě dne 17. dubna 1897 rozšířeno konšelstvo o krčmáře Matěje Černého, v jehož hostinci byla zřízena baráčnická rychta, která sloužila desítky let až do demolice celého domu v osmdesátých letech 20. století.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
9
Veřejná, osvětová a vlastenecká činnost tvořila hlavní náplň aktivity baráčníků. Např. 19. května 1898 na oslavě Palackého hovořil řídící učitel a člen spolku Josef Pinkas, 27. listopadu téhož roku pan Hrubý z Prahy přednášel o vzniku a zrušení roboty, 14. října 1899 zavítal do Nučic vlastenecký kněz František Štěpán Pajer z dolnorakouských Korutan, v roce 1912 pokrokový učitel Arnošt Paderlík přednášel o Janu Husovi. Z výtěžků pořádaných podniků podporoval spolek chudé místní občany, vdovy, sirotky, živelnou pohromou postižené, školu, hasiče. Tato dobročinnost neustala ani v letech dalších. V současnosti zvýšená životní úroveň lidí a nesrovnatelně lepší podmínky proti minulosti již tuto podporu nevyžadují. Léta první světové války 1914–18 vedla k útlumu činnosti. Mladí i starší odcházeli na frontu a ti nejstarší občané měli doma plno starostí s hospodářstvím a obživou sebe a svých rodin. Až převratem, koncem války a vznikem Československé republiky, se práce baráčníků opět plně rozvinula. Veleobec baráčníků v Praze vydala pokyny obcím, jak dále pracovat národně a sousedsky. Opět byly pořádány kulturní akce a staročeské společenské zábavy, finančními příspěvky podporovány české menšiny v pohraničí, školy, místní chudí, ústav slepců, Jedličkův ústav pro tělesně postižené, ústav hluchoněmých. 25-leté trvání slavila nučická Obec baráčnická s rychtářem Ladislavem Zemanem v roce 1922 spolu se seděním III. župy, do níž patřila. Nučičtí pomohli založit baráčnické spolky ve svém okolí – v Loděnici, Hořelici, Tachlovicích, Vysokém Újezdu, Dušníkách, Jinočanech a Drahelčicích. Nučice se staly rovněž sídlem IV. okrsku III. župy Veleobce a od 12. července 1931 i sídlem XIV. župy. Ustavující župní sedění se konalo v nedělním odpoledni toho dne v Loděnici za účasti delegací baráčníků z Loděnice, Nučic, Tachlovic, Hořelice, Dušníků a Vysokého Újezdu. Rychtářem byl zvolen nučický řezník František Veselý. A o měsíc později, v neděli 24. srpna 1931, byl vysloven a župním konšelstvem přijat návrh, aby župa přijala jméno významného českého buditele, jazykozpytce a literárního vědce z Berounska – Hudlic, Josefa Jungmanna. Jako důkaz vděku za dlouholetou činnost nučických baráčníků a úspěch při zakládání dalších spolků v řadě vesnic svého okolí, byly Nučice určeny za sídlo XIV. župy a jsou jím dodnes. Doba se mění a většinou negativně zasahuje do letitých organizací, především menším zájmem o příslušnou činnost s úbytkem členstva. Vždyť například před půl stoletím, v roce 1953, měla župa osm Obcí s 1308 členy. V současné době má XIV. župa pět Obcí – Drahelčice, Loděnice, Nenačovice, Nučice a Rudná, s počtem 130 členů. Kulatá výročí svého trvání slaví župa společně s nučickou Obcí baráčnickou - naposledy letos 17. června (OB Nučice 110 let a XIV. župa 75 let). 40-leté trvání charakterizovalo odhalení pamětní desky prvnímu prezidentovi ČSR T. G. Masarykovi na budově nučické školy dne 23. července 1936. Na tu byly dány peníze střádané na pořízení spolkového praporu. Skutek ten se setkal s velkým pochopením a mimořádně hojnou
10
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
účastí na slavnosti. Přišla však druhá světová válka a německá okupace, což v oněch letech 1939–45 značně omezilo činnost spolku. V této těžké době řídil spolek ve funkci rychtáře Augustin Kubr, a to od roku 1935 do roku 1947. Do německé káznice byl uvržen soused Josef Synek, který však přežil pochod smrti a šťastně se vrátil 25. května 1945. Většina sousedů se zúčastnila revolučního vystoupení českého lidu v květnu 1945 v jednotce Vojenského oddílu ŽELEZO. Po dobu německé okupace uschovaná deska prvního prezidenta sousedem Holmanem v důlním podzemí nučických šachet byla opět vrácena na původní místo na budovu školy slavnostním způsobem 24. června 1945. V padesátých letech však násilně odstraněna, baráčníkům nevrácena a pravděpodobně zničena. Nová deska, připomínající prvního prezidenta ČSR, byla instalována zásluhou pana Jaroslava Kaláta z Prahy, nučického rodáka, a Tělovýchovnou jednotou Sokol Nučice dne 1. září 1992. Pan Kalát je velkým příznivcem a podporovatelem činnosti nučických baráčníků, kteří mu z vděčnosti udělili čestné členství na svém volebním sedění dne 4. února 2006. Půl století trvání Obce baráčnické bylo oslaveno v roce 1946 v již svobodné Československé republice (rychtář Augustin Kubr). Konal se bál, staročeské máje, dožínky, Kateřinské posvícení, vánoční dětská nadílka. Radost a optimismus byly všeobecné a chuť do spolkového života veliká.
Obnova poválečného života a zvelebování obce si žádaly pomoc každé poctivé ruky. Baráčníci pomáhali na úpravě veřejných prostranství, výstavbě obecních zařízení, v zemědělství, v kulturním dění, podporovali mateřskou školku a základní školu. Zúčastňovali se ve svých krojích všech společenských akcí a oslav státních výročí. Slavné byly staročeské máje v květnu 1958 a slavnost rozvinutí spolkového praporu dne 6. července 1958. Matkou bohatě vyšívaného praporu s obrazem hradu Karlštejna a nápisem „Pevně při sobě stůjme, šťastný domov budujme!“ byla tetička Josefa Lívancová. Od roku 1959 vedl spolek obětavě, zodpovědně a s velkým zápalem pro činnost baráčnickou, rychtář Karel Milec plných devatenáct let – zemřel 9. dubna 1978. Po něm nastoupil soused Jan Klus, který rychtářskou funkci na vlastní žádost odevzdal letos v únoru Jánu Hriňovi. Vykonával ji dvacet osm let.
Také bilance činnosti byla radostná: podporování potřebných, škol, práce zdarma pro obec, pomoc v zemědělství, staročeské slavnosti, poznávací zájezdy, návštěvy divadel, památných míst, účast na občanských výročích a slavnostech, státních svátcích, památných dnech apod. Poslední staročeské máje s tancem České besedy se konaly v roce 1984 na Prokopském náměstí v provedení chlapců a děvčat Socialistického svazu mládeže. Výstava k 90. leté činnosti byla otevřena v roce 1986 v klubovně Pionýrské organizace proti budově radnice (dnes je tu restaurant U Plže). Stého výročí bylo vzpomenuto výstavou archivních materiálů, spolkových předmětů, fotografií a krojů v nučickém místním muzeu v květnu a červenci 1996, uspořádáním koncertu kapely Tachlovanka z Tachlovic v Lidovém domě v říjnu a slavnostním sezením s uvedením tance české besedy souborem Veleobce baráčnické z Prahy a taneční zábavou rovněž v říjnu 1996 na sále hostince Na Staré v Nučicích. Spolu s tím slavila XIV.župa svých 65 let.
75 let trvání nučické Obce baráčnické bylo vzpomenuto v neděli 20. června 1971 za přítomnosti nučického rodáka, profesora, malíře a sochaře, národního umělce Arnošta Paderlíka. Společně se konalo dopolední slavnostní zasedání se XIV. župou Josefa Jungmanna, jejíhož čtyřicetiletého trvání bylo rovněž vzpomenuto. Krojovaný průvod prošel Nučicemi na hřiště TJ Sokol, kde účastnické soubory tančily českou a moravskou besedu, děti z Pionýrské organizace recitovaly a zpívaly, kapela Františka Hoffmana vyhrávala na hřišti i na veselici v sále hostince Na Staré. Počasí bylo teplé a účast veliká. Důstojné oslavy letošních 110 let trvání Obce baráčnické v Nučicích a 75 let od založení XIV. župy Josefa Jungmanna se sídlem v Nučicích se konaly letos, 17. června 2006 v Rudné. Baráčníci všech pěti Obcí XIV. župy tam svoji činnost bilancovali s radostí, protože všichni aktivně a činorodě pracují. Rychtářem župy je soused Karel Sedlačík z Rudné, rovněž rychtář místní organizace. Členové z Rudné při každé vhodné příležitosti vystupují s tancem Česká beseda. Letos např. na staročeském plese v Březnici u Příbrami, v únoru na volebním sezení župy v Loděnici a v červnu na oslavě letošních baráčnických výročí v Rudné. Nučičtí baráčníci v dobré shodě spolupracují s místními organizacemi při pořádání dětského dne, dětského karnevalu, podporují mikulášské nadílky dětí v mateřské
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
11
škole, pochopení nalézají u obecního úřadu (starostka Ing. Věra Procházková), navštěvují kulturní podniky aktivního občanského sdružení TOPAS v sousedních Tachlovicích a nově vzniklého občanského sdružení PROKOP v Nučicích, často jezdí tančit do pražské Vlachovky, zúčastňují se zájezdů a pravidelně měsíčně se scházejí v počtu 15 – 20 osob. Nezapomínají na životní jubilea svých členů. Návštěvy na baráčnických slavnostech v různých místech Čech jsou také v jejich programu (např. oslava 130 let baráčníků v České republice 26. června 2004 ve městě Sokolově). Vlastní rychtu nemají, a tak se scházejí ve společenské místnosti místní TJ Sokol. A jsou za to moc vděčni. Více než stoletou historii nučických baráčníků vytvářely desítky jejich členů. Pomáhali v dřívějších obtížných podmínkách šířit a udržovat české národní uvědomění a peněžními podporami zmírňovat nelehké sociální postavení některých svých spoluobčanů. Později aktivně přispívali k rozvoji své obce a k vytváření dobrých sousedských vztahů. Nelze všechny jmenovat. Nutno se však zmínit o kronikářích Josefu Arnoldovi, Ireně Klocové a Drahomíře Šimkové, a zapisovatelích (škrabácích) Josefu Končelovi a Václavu Sedláčkovi, bez jejichž práce písmáků by nebylo možno tento článek čtenářům předložit. Budiž jim touto formou poděkováno, jakož i všem členům, kteří vlastenecké tradice v baráčnickém společenství udržovali a sousedské soužití vzájemně pěstovali. Současní pokračovatelé mají nač navazovat a v dnešní moderní době nápaditě rozvíjet. Antonín Arnold vzdělavatel OB Nučice
STŘEDISKO JUNÁKA NUČICE
Během června a července členové střediska pomáhali při opravě skautské chaty u Nového Jáchymova (okr. Beroun), kde má středisko k dispozici svoji místnost a může jí využívat po celý rok. V klubovně chce středisko zahájit svoji činnost až po ukončení oprav, které se na budově v rámci údržby provádějí. Při opětovném zahájení činnosti bychom rádi v klubovně a v oddílech uvítali více dětí. Přihlášky přijímá K. Horel (tel: 311 670 762 večer), I. Růžičková (tel.: 311 670 762), L. Kříž, P. Pilař. Karel Horel vedoucí střediska
SDRUŽENÍ PROKOP Svatojánská slavnost Sešli jsme se 24. června, v den, kdy naši předkové slavili svátek svatého Jana Křtitele a zároveň vrcholilo období letního slunovratu. Byly to významné dny v životě našich předků, doprovázené vždy mnoha magickými obřady. Sbíralo se svatojánské koření, dívky si pletly věnečky s bylin, pálily se ohně, věřilo se v kouzelnou moc bylin a v to, že se otvírá země a vydává své poklady. Všichni toužili nalézt alespoň jednou kouzelný květ kapradí. Chtěli jsme navázat na tyto tradice a oslavit svatojánský den s dětmi. Při procházce rozkvetlou letní přírodou jsme sbírali voňavé byliny. Na Čtyřce již bylo vše připraveno k zapálení ohně. Děti hledaly v nazdobeném lesíku poklady, pletly věnečky z nasbíraných bylin. Opékali jsme si buřty a jablíčka a popíjeli domácí bezinkovou šťávu. Strávili jsme příjemné letní odpoledne.
V neděli 4. června 2006 se členové našeho střediska účastnili dětského dne na hřišti TJ Sokol Nučice. Skauti našeho střediska tak jako každý rok zajišťovali jednotlivé soutěžní disciplíny pro dětské účastníky. Každou disciplínu měl na starosti jeden skaut, který na příslušný lístek razítkem potvrzoval její splnění. Velký zájem byl opět o střelbu ze vzduchovky, kterou zajišťoval vedoucí střediska Karel Horel. Skautský vedoucí Pavel Pilař na závěr dne zajistil v jižní části areálu ohníček, u kterého si děti opékaly špekáčky. V letošním roce se o prázdninách nekonal klasický letní stanový tábor pro malé množství přihlášek mladších dětí. Starší skauti a raveři využili pronájem chaty v Krušných horách odkud podnikali výlety na různá památná místa a užívali si prázdninového volna. Je škoda, že se stanový tábor neuskutečnil. Materiální a organizační zajištění středisko mělo připravené.
12
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
Za sdružení Prokop Martina Nováková
Milí malí a velcí Jsme rádi, že akce, které pro vás připravujeme, měly u Vás a vašich dětí úspěch. Těšíme se na Vás i při podzimních setkáních. Na 3. 11. chystáme podzimní dílnu, na které budeme vyrábět lampiony, vyzkoušíme si výrobu svíček a ozdobných dýní. Na 10. 11. se uvidíme na svatomartinské procházce s vyrobenými lampiony a 24. 11. již na druhém předvánočním workshopu při zdobení adventních věnců. Přijďte i Vy mezi nás. Za sdružení Prokop Helena Míšková
SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ Všimli si toho všichni a mnohdy to k našemu nemalému údivu vzbudilo i negativní ohlasy. Na Prokopské návsi propukl stavební ruch a prostor za parkem, jehož podoba a určení mi vždy bylo tak trochu záhadou, se začal velmi výrazně měnit. Stavělo se dětské hřiště pro větší i menší děti i pro maminky s těmi nejmenšími, zařízení, které v Nučicích opravdu citelně chybělo. Za měsíc bylo hotovo a 18. července se konalo slavnostní otevření. Po přivítání všech návštěvníků a projevu paní starostky už nic nebránilo přestřižení pásky a děti, vybavené malým dárečkem, mohly vtrhnout na herní atrakce. Počasí přálo a atmosféru příjemně dotvořila i hudba, čehož příkladně využili dědečkové a babičky uživatelů hřiště a to k tanci ve stínu vzrostlých lip. Myslím, že slavnostní otevření dětského hřiště v Nučicích proběhlo velmi příjemně a byla to docela povedená akcička. Co je ale mnohem podstatnější je to, že hřiště ani o prázdninách nikdy nezelo prázdnotou a v posledních dnech, kdy nás již bohužel opustil čas letošních dovolených a my se i s dětmi vracíme do našich hnízd, hřiště skoro praská ve švech. Těší nás to moc a nezastírám, že i z toho důvodu, že hlasů, které pochybovaly o potřebnosti a užitečnosti kvalitního, vzhledného a nutno přiznat, že i poměrně nákladného hřiště, bylo až dost. Hladce a samo však zpravidla nejde téměř nic. A proto je třeba poděkovat všem, kteří mají zásluhu na tom, že se dobrá věc podařila – obci Nučice a zejména paní starostce Procházkové, která celý záměr od počátku podpořila a zajistila přístup k dotačním titulům, díky nimž bylo částečně možné akci financovat, ale také rodičům a nučickým občanům, kteří přiložili ruku k dílu při samotné výstavbě. Ale samozřejmě i děvčatům ze sdružení Prokop za přípravu slavnostního otevření a v neposlední řadě panu Hrušovskému, jehož hudební podpora je zárukou úspěchu každé společenské události. A na závěr taková malá prosba. Hřiště je jednou z mála pěkných a nových věcí v Nučicích. Je kvalitní a vydrží toho hodně, určitě ale ne všechno. Mějte to, prosím, na paměti. Za sdružení Prokop Ladislav Míšek
Úryvek ze slavnostního projevu paní starostky Ing. Věry Procházkové, který přečetla při příležitosti otevření dětského hřiště dne 18. 7. 2006 na Prokopské návsi. Všechny Vás zde srdečně vítám a jsem ráda, že můžeme dnes 18. 7. 2006 všichni společně zahájit provoz dětského hřiště na Prokopské návsi v Nučicích.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
13
Toto dětské hřiště pro děti předškolního a mladšího školního věku nám zde dlouho chybělo. Vzniklo ve spolupráci Obecního úřadu Nučice, Základní školy a Mateřské školy Nučice, občanského sdružení Prokop, za podpory většiny občanů naší obce. Podařilo se nám z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci programu „Podpora obnovy venkova“ zajistit dotaci ve výši 270 000 Kč. Tyto prostředky pokryly část nákladů na herní prvky. Zbývající částku na herní prvky a zemní práce hradila obec ze svého rozpočtu. Herní prvky z masivního olšového dřeva vyrobila firma Tomovy parky. Zemní práce, úpravu zeleně a okolí provedla firma LandArt. Jednotlivé hrací prvky byly zvoleny dle přání dětí z našeho 1. stupně Základní školy. Své představy a přání děti vyjádřily kresbou, jak by mělo hřiště vypadat. Podle kreseb ze dne 20. 12. 2005 pak byly navrženy jednotlivé hrací prvky. Rozmístění prvků a doplnění bylo provedeno dle přání maminek z Občanského sdružení Prokop a v souladu s dopadovými zónami jednotlivých herních prvků dle požadavků firmy Tomovy prvky. Například byla realizována dvousedačková houpačka a hřiště bylo doplněno o dvě nástěnky u vstupních branek do hřiště. Na výstavbě dětského hřiště se podílela i řada brigádníků. Tato spoluúčast občanů na výstavbě hřiště je jednou z podmínek pro získání finančních prostředků. Ve všední dny vypomohli brigádnicky např. pan Karel Slaboch a student Michal Procházka. V sobotu v den pracovního volna přišlo pět tatínků: p. Ladislav Míšek, p. Martin Kopecký, p. Marek Sčobák, p. Vlastimil Plecitý a pan Tomáš Vintr. Brigádníkům Obecní úřad Nučice poskytl nápoje a občerstvení. Na závěr mi dovolte poděkovat firmě LandArt i firmě Tomovy parky za vybudování tohoto pěkného dětského hřiště. Poděkování patří i členům a příznivcům Občanského sdružení Prokop – paní Heleně Míškové, panu Ladislavu Míškovi a paní Martině Novákové, kteří se velkou měrou podíleli na zdárném průběhu výstavby. Občanské Sdružení se také zavázalo ke spoluúčasti na provozování tohoto dětského hřiště. Velké poděkování patří i dříve jmenovaným brigádníkům. V neposlední řadě také děkuji členům obecního zastupitelstva, kteří svým rozhodnutím podpořili výstavbu dětského hřiště. Touto cestou také děkuji jménem obecního zastupitelstva Nučice, ale i jménem všech občanů Ministerstvu pro místní rozvoj za poskytnutí části finančních prostředků. Našim dětem přeji, ať se jim zde líbí, ať se na hřiště rády vracejí, ať jsou na hřišti vždy spokojené. Tyto děti jsou první, pro které se podařilo i na základě přání maminek ve spolupráci s obcí vybudovat takové odpočinkové místo ke hrám i rekreaci. Všem zde přítomným dětem, rodičům, občanům obce, ale i hostům přeji v tento slavnostní den pěkné počasí, ale hlavně příjemné zážitky z dnešního dne. Hodně zábavy, veselí, spokojenosti z příjemně prožitého podvečera dne 18. 7. 2006 při slavnostním otevření dětského hřiště na Prokopské návsi v Nučicích.
14
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
Z HISTORIE SMUTNÉ VÝROČÍ Dvaadevadesát let nás dělí od roku 1914, kdy na svatou Annu mobilizační vyhlášky povolávaly záložníky do rakousko-uherské armády. Druhý den nato, v úterý 27. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku slabšímu slovanskému Srbsku. Byla to první jiskra, která zapálila velký požár v celé Evropě. Bojovalo se na všech světových stranách. Toto střetnutí na válečných polích bylo nazváno Velkou válkou 1914 až 1918. (Za dalších dvacet let jí překonala druhá, ještě větší a krvavější, trvající šest let – 1939 až 1945. A začala také na podzim, po sklizni obilí, když 1. září 1939 přepadlo Německo sousední Polsko, tedy před sedmašedesáti lety.) Tehdy do té první rukovalo tisíce Čechů, aby pak na frontách proti Rusku, Francii, Itálii a Anglii pokládali své životy za imperiální zájmy evropských mocností Rakousko-Uherka a Pruska. Z naší obce to bylo 25 občanů. My si je připomínáme jejich jmény na pomníku v parku na Prokopské návsi. Tragicky se naplnil jejich osud a oni se z oné Velké války zpět do Nučic a 28. října 1918 vzniklé Československé republiky již nikdy nevrátili. K pomníku jsou při různých příležitostech kladeny květiny a mrtvých s pietou vzpomínáno. Bude tomu tak opět letos u příležitosti státního svátku České republiky 28. října. Tehdejší válečná jatka jsou popisována v románech českých i zahraničních autorů, většinou přímých účastníků, filmově zpracována a lidovou tvořivostí v písních zachována. Připomeňme si tuto historickou událost jednou takovou lidovou písničkou z boje českých chlapců v rakouských uniformách na jihu Evropy s tehdejší nepřátelskou Itálií, která vstoupila do války proti Rakousko-Uhersku 23. května 1915. Má název VÁLKA V ITÁLII:
Sluníčko již v dáli za hory zapadá, do tábora táhne řada nesmírná, z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny, tak začala válka na Itálii. Sotva jsem na stráži půl hodiny stál, talijánský útok právě započal, šteluňky nám hořely, kamarádi padali, smutná byla podívaná na ty raněný.
„1000 LET OBCE NUČICE“, která byla vydána v roce 1971 u příležitosti oslav milénia obce. Byla zpracována a vytištěna před více než třiceti roky. Mnohé by bylo možno dnes doplnit, rozšířit, zajímavě čtenáři podat. Tehdy si autorský kolektiv – zleva na snímku v místnosti budovy radnice v pátek 2. července 1971 Ing. Antonín Malý, Jindřich Vlasák, Antonín Arnold a tehdejší předseda MNV Ladislav Kříž (chybí František Dráb) – kladl pouze cíl popularizační.
Trubač náhle troubí, troubí k útoku, mám své kamarády, mám je po boku můj koníček třese se, do boje mě ponese, a vy, české mámy, pomodlete se. Naposledy píši smutné psaníčko, naposledy píši: Drahá matičko! V tom psaní je napsáno, mou krví podepsáno, na italské frontě v šest hodin ráno. Ten prstýnek, co mám na levé ruce, dejte ho, prosím vás, mojí panence, řekněte jí nastokrát, nespatřím jí vícekrát, oči mi vypálil italský granát. Sluníčko již v dáli za hory zapadá, do tábora táhne řada nesmírná, měsíček už vychází, bojiště nám ozáří, mrtvým kamarádům svítí do tváří. Antonín Arnold
PUBLIKACE „1000 LET OBCE NUČICE“ V posledním desetiletí po roce 1990 vydávají obce v našem regionu zajímavé publikace o historii a vývoji svých osad, míst a městeček, o životě lidí v nich, s důrazem na osoby mimořádné a události nevšední. Text vhodně doplňují a zvýrazňují fotografie a mnohdy i kresby. Čtenář a zájemce má tak možnost mnohé poznat z minulosti např. obce Dobříče (publikace vydána v roce 2005), Ořecha (vydáno v roce 1993), obce na zemské stezce Loděnice (vydáno v roce 2004), města Rudné (vydáno v roce 2002), Mořiny (vydáno v roce 2004, autor nučický občan David Venclík), Jinočan. Na cestě ke čtenářům je také kronika sousedních Tachlovic, jejíhož zpracování se ujal místní občan Josef Klempera. Místní muzeum v Nučicích nabízí svým návštěvníkům 64 stránkovou brožuru s 19 fotografiemi a názvem
Publikace byla recenzována Svatavou Drtinovou ve Středočeském sborníku historickém, svazek 7, str. 178 a 179, vydaném Státním archivem Praha v roce 1972 takto: Autoři usilovali o přiblížení historie Nučic, bývalého hornického střediska, zejména mladé generaci, na které záleží, jak se dále život obce bude utvářet, nakolik naváže na dlouholeté tradice a výsledky práce svých předchůdců. Z tohoto hlediska je možno vzniklou práci hodnotit. Úsilí autorů v tomto směru bylo korunováno úspěchem. Vznikla dobrá, informativní příručka, dokumentující na základních faktografických údajích (z literatury, ze vzpomínek pamětníků i nejnovějších faktů) všestranný, rozmanitý život obce. Tematicky je práce rozdělena na šest kapitol, z nichž první je věnována stručné historii obce a jejího okolí od prehistorie až po vznik samostatného československého státu, druhá – historii hornictví na Nučicku, pro něž byl důležitým mezníkem rok 1845, od kterého se datuje počátek průmyslové těžby železné rudy v nučickém revíru. Se zahájením dolování v nučických dolech souvisí celkový rozmach Nučic. Se změnou sociální struktury obce se
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
15
mění i myšlení lidí, v němž se nutně objevují i revoluční a odbojné prvky – je dán základ revolučním tradicím. Historie dolování na Nučicku končí 1. dubna 1964, kdy těžba byla úplně zastavena. Velmi zajímavá je kapitola věnovaná období druhé světové války, respektive významné protifašistické odbojové činnosti zdejších občanů, jakož i bývalých rodáků. Byla nejen regionální záležitostí, ale sehrála důležitou roli i v celostátním měřítku. Úloha nučického odboje, známého pod pojmem „Zpravodajská brigáda“ a vojenského oddílu „Železo“, byla zpracována jeho hlavním účastníkem Františkem Nohou již dříve, přesto však je jedině správné, že toto období výrazné občanské a vlastenecké aktivity nučických občanů je zde znovu připomenuto. Počtem stran je nejobsáhlejší kapitola čtvrtá, nazvaná „Společensko politický život v obci“, v níž jsme především seznamováni s výraznou složkou společenského života – se spolky a kulturními zařízeními v obci od druhé poloviny 19. století až do současnosti. Škoda, že v mnoha případech postrádáme přesná data ohraničující dobu jejich trvání. V několika případech se autoři omezují na pouhé konstatování existence spolku bez bližších údajů. Příčina je patrně hlavně v nedostatku písemného archivního materiálu. Je pravděpodobné, že k suchému konstatování faktu vedla autory i zřejmá časová tíseň. Proto si zaslouží ocenění i tento místy strohý výčet nučických spolků. Podrobněji je pojednáno o divadelní ochotnické činnosti, která je v Nučicích stále živá, a o tělovýchovné složce, v níž významnou roli sehrála Dělnická tělocvičná jednota. Zmínky si zaslouží i statě týkající se historie školství na Nučicku, knihovny a v neposlední řadě budování muzejní síně. Po této kapitole, určené společenskému životu, autoři zařadili kapitolu nazvanou „Zajímavosti“, která, jak je patrno ze samotného názvu, pozbývá určité koncepce a je tudíž obsahově roztříštěná. Na jedné straně zde nacházíme zmínky o kulturních památkách minulosti, o tzv. typických jevech období kapitalismu, viz hesla „obecní pastoušky“, „obecní strážník“, „obecní chudí“, pověst vážící se k tzv. Císařské silnici a po té v textu následuje přehled technické a umělecké literatury o Nučicích, jenž by patřil spíše přímo do úvodu nebo do zvláštní kapitoly, v níž by bylo věnováno i místo v druhé části kapitoly uváděným významným nučickým osobnostem, či známým literárním a výtvarným umělcům, kteří zdejší kraj i lid ve svém díle umělecky ztvárnili. Tak jak byla kapitola postavena, působí velmi chaoticky. Závěr publikace, kapitola šestá, pojednává o politicko-hospodářském životě. Ze všech kapitol je obsahově nejstručnější a je pojata ryze informativně. Je to velký nedostatek této práce, poněvadž tato partie by si vzhledem ke své důležitosti zasloužila hlubšího a serioznějšího zpracování. Nicméně je třeba tuto vydanou práci hodnotit přes drobné nedostatky kladně, jako dobrou, komplexní, informativní příručku o Nučicích. Antonín Arnold
16
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
BAAROVA POVÍDKA „ZVON“ V letošním 160. výročí zahájení těžby železné rudy povrchovým lomovým dobýváním v naší obci Nučicích (1846–2006) je vhodné připomenout, že se bývalá hornická vesnice Nučice zapsala vedle odborné literatury hornické a hutnické také do literatury umělecké. Stalo se tak zásluhou spisovatele a reformního kněze z pošumavského Klenčí pod Čerchovem Jindřicha Šimona BAARA, od jehož úmrtí letos 24. října uplyne 81 let (1869–1925). Známé jsou jeho venkovské povídky HANČE, PRO KRAVIČKU, SKŘIVÁNEK, román jihočeského sedláka JAN CIMBURA a rozsáhlá trilogie z let 1923–25 PANÍ KOMISARKA, OSMAČTYŘICÁTNÍCI a LŮSY. A protože působil v našem blízkém okolí na faře v Ořechu v letech 1895–7 a podruhé v letech 1909–1919, poznal dokonale zdejší kraj. Život regionu v této době velmi ovlivňovalo začínající hornické podnikání a chlapská práce v nučických lomech a dolech. V roce 1845 zde byl totiž nalezen železný kámen. Rok nato byl otevřen první povrchový důl (lom) na Vinici a na Krahulově. Letos je tomu 160 let! A právě tento počátek zaznamenalo pilné pero všímavého spisovatele J. Š. Baara v jedné jeho povídce. Ta se nazývá „ZVON“ a v pěti kapitolách líčí vznik a rozvoj nučického železorudného hornictví od roku 1845. V I. kapitole líčí, jak byl v sedmdesátých letech (skutečně však v letech padesátých), zjištěn v kamení na pozemcích obce Hlušice (naší obce Nučice), obsah železa. Horní inženýr Petr Krec (skutečným jménem Petr Gőtz) žádá o povolení k provedení zeměvrtného průzkumu starostu obce Václava Horáka (původně Václava Kozáka). Ten odmítá z důvodu zničení úrody na svém poli, neztotožňuje se s platným rakouským horním zákonem a jde se poradit k advokátovi do města. Ve II. kapitole se už oba dohodli, neboť starosta obce uznal odborný výklad svého advokáta, a tak ředitel Krec mohl začít plnit své povinnosti k těžařské společnosti. Průzkumem zjištěné silné a bohaté rudné ložisko se mohlo začít těžit. Zemědělská osada se vlivem rozvíjející se těžby, výstavbou několika šachet a povrchovým i hlubinným dolováním začala měnit. Počet obyvatel stoupl o celých jeden tisíc. Za prací sem přicházejí noví lidé, otevřely se nové obchody, hostince, se šachetními budovami byly postaveny rodinné domky. S tím však jde ruku v ruce také zločinnost, krádeže, loupeže, nemoce a nezřízený život mnohých. Nad tím se zamýšlí starosta obce a stěžuje si řediteli dolů, který ho současně žádá o postavení železné a ocelové hutě v Hlušicích. Sám
mu chce být nápomocen v odstraňování negativních a škodlivých jevů a podpořit jeho snahu o zlepšení života obyvatel obce. A jaké návrhy mu starosta obce s obecní radou připraví? To už je obsahem III. kapitoly. Za další povolení železné a ocelové hutě obecní radou je ředitel Krec ochoten vyhovět hlušickým v jejich požadavku: postavit radnici, zřídit vodovod, poštovní úřad, četnickou stanici, hornické domky nemají kanalizaci, v ulicích vysázet stromy, na návsi založit veřejné sady, rozšířit chudobinec a místo zvoničky postavit důstojnou kapli, aby se už přestalo hanlivě zpívat: „Hlušičtí havíři hodně pijou, hodně pijou, ani si kapličku nepřikryjou, nepřikryjou. Svatý Prokop naříká, že tam na něj zatýká. Jestli naň poteče, že jim pryč uteče V kapli jinou, v kapli jinou! Starosta obce Václav Horák viděl nápravu společenské morálky v postavení školy a kaple. Souhlas a pomoc nalezl u ředitele těžařské společnosti místních dolů Ing. Petra Krece. Tak došlo k postavení jednopatrové budovy pětitřídní školy v roce 1904, budovy radnice a nučické kaple. V té si navzájem vyprávěly tři zvony, jak uvedeno spisovatelem ve IV. kapitole povídky. Pěkně zněly v trojhlasném sboru tři zvony: malý zvonek o váze 14 kg z bývalé staré dřevěné zvoničky, stávající u rybníka před bývalou kovárnou pana Kovandy (dnes hasičská zbrojnice), větší zvon Václav 56 kg těžký, který byl do věže zavěšen 28. října 1893, a velký zvon Prokop, těžký 382 kg, zavěšený dne 4. května 1907. Nesl nápis: „Jsem ulit nákladem Václava Horáka, hlušického starosty a sedláka“. Kaple byla postavena v roce 1893 a nová věž v gotickém slohu s pyramidovou střechou v roce 1904. Tento největší zvon Prokop zvonil pouze deset let. V roce 1914 vypukla první světová válka, která zpečetila osud mnoha zvonů, včetně tohoto hlušického. O tom tato V. poslední kapitola. Tachlovickému faráři Čížkovi (jinak skutečně Karlu Liškovi) přišlo nařízení o rekvírování zvonů ulitých po 17. století. V Hlušicích však byly zvony mladší. Ty byly tak odsouzeny na smrt. Když pro ně vojáci přišli, starosta zvolal několikrát: „Vrazi! Vrazi!“ Potom padl do hlubokého bezvědomí, z něhož se už neprobral. A spisovatel píše: „Silný svalnatý montér v uniformě ženijního vojína postavil se proti zvonu „Horákovi“, zdvihl perlík, zaťal zuby – rozpřáhl se a zasadil zvonu strašnou ránu na samý okraj pláště. Zvon příšerně zahučel, ale vydržel ji. V tom z protější strany padla druhá. Ani té se nepoddal. Ale při třetí jako by vykřikl bolestí, zachvěl se, praskl po celé délce a oněměl… Trhlina šla právě nápisem a jménem dárcovým. To už na prkně ležel mrtvý šlechtic ducha – starý sedlák Václav Horák. Ležel tiše s rukama sepjatýma a neslyšel strašlivé rány ani bolestný nářek a kvílení rozbíjených zvonů.“ Takový je obsah povídky Jindřicha Šimona Baara s názvem „ZVON“, kterou se Nučice zařadily do české litaratury 20. století.
Závěrečná informace: Při pohřbu zasloužilého nučického starosty Václava Kozáka, konaném dne 1. ledna 1917, zahlaholil naposled zvon, který byl jeho přičiněním na věž kaple v Nučicích zakoupen a jeho jméno nesl – tři dny nato byl vojenskou správou rekvírován. V té době první světové války, v letech 1914–18, byl rekvírován i druhý zvon Václav. Sbírkou mezi nučickými občany byl pořízen nový zvon o váze 57 kg za 3 570,- Kč. Byl ulit v pražské dílně Diepoldů. Na jeho zakoupení přispěl značným peněžním darem nučický rodák, pražský hoteliér Karel Šroubek. Slavnostní posvěcení jeho provedl o pouti svatoprokopské 9. července 1922 tachlovický kaplan František Krpálek. K rekvírování zvonů došlo i v době druhé světové války a německé okupace českých zemí v letech 1939–45. V současné době je kaple sv. Prokopa tichá. Opět bez zvonu. Další osud jejich zvonů, včetně posledního z nich, není znám. A tak se z naší kapličky ozývá už jenom zpěv nábožných písní několika málo ženských účastnic při májových pobožnostech a tóny harmonia o poutní a posvícenské mši. O vánocích pak zpívané koledy děvčat a chlapců místní základní školy. (Celá povídka „ZVON“ byla publikována na pokračování v Nučickém zpravodaji číslo 26 – 30.) Antonín Arnold
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
17
DEMONSTRACE NA PASTVINÁCH U DUŠNÍK 10. 7. 1870 Pokračování z čísla 55. Novodobý český národ čerpal při utváření své identity rovněž z dějinné tradice. Tábory lidu se k slavné národní historii vztahovaly již samotným názvem. Původní, irským vzorem inspirované pojmenování meetingy, bylo z podnětu mladého českého historika Jaroslava Golla přejmenováno na vhodnější tábory. Připomínána tím byla nejen jihočeská bašta táboritů, ale hlavně stejnojmenný vrcholek, na kterém se před založením husitské pevnosti konala velká shromáždění (v historickém povědomí figurující společně s tzv. poutěmi na hory). Organizátoři velkých národních shromáždění poslední třetiny 19. století s tímto zřetelem vybírali také lokality, na nichž se měly akce uskutečnit. Právě proto se tábory lidu odehrávaly v blízkosti starých hradů (Karlštejn, Bezděz, Valečov), na místě vítězných bitev i zdrcujících porážek (vrch Lipská u Lipan, pražský Žižkov, Kaňk), či na horách opředených mýty (Říp a Blaník). Pozadí staré zříceniny hradu nebo památnost místa dodávaly demonstraci na působivosti a její účastník mohl pocítit své sepjetí nejen s ostatními členy shromáždění, ale také se svými předky. V souladu s potřebami národní agitace využívali duch místa ve svých projevech k plénu také řečníci. Na dušnickém táboře bylo možné slyšet v úvodu proslovu berounského učitele Zelenky tato slova: „Sešli jsme se tuto v krajině historických vzpomínek. Vizme tamo temeno Bílé hory, kde umíráčkem se chtělo odzvonit kleslému našemu národu, který však v plné síle se objevil a plnou silou se domáhá práv svých historických a přirozených.“ Náhodnému výběru nebylo ponecháno kromě místa konání národních demonstrací ani jejich datum. Slavnost položení základního kamene Národního divadla byla stanovena na 16. 5. 1868, tedy na den, kdy se v Praze tradičně odehrávala svatojánská pouť a k uctění světce zpovědního tajemství proudily do hlavního města davy lidí z venkova. Každoročně se opakující oslavy vítězství nad Francií v bitvě u Sedanu měly být pro německé císařství novým národním svátkem, nicméně nestalo se tak. Organizátoři spatřovali příčinu nevýrazného zájmu široké veřejnosti ve faktu, že se svátek neodehrává v neděli. Přípravný výbor tábora lidu v Dušníkách tuto chybu neudělal, neboť 10. červenec připadal roku 1870 právě na den pravidelných mší. Katolické obřady a slavnosti byly novými národními akcemi napodobovány také v některých svých formálních projevech. Komunita věřících bývá na mši svolávána pomocí zvonů, jejichž zvuk se rozléhá široko po krajině. Řazení vlasteneckých spolků a dalších účastníků tábora lidu v Dušníkách pod kostelíkem Na Homoli mělo také svůj „zahajovací zvuk“ – výstřely z hmoždířů a vyhrávání kapel. Samotný průvod na obecní pastviny za vesnicí připomíná procesí a projevy řečníků kázání. Pocit sounáležitosti s celkem, v užším slova smyslu se seskupeným davem a v širším s národem, výmluvně vyjádřil ve svém novinovém článku přímý účastník již
18
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
zmiňované slavnosti položení základního kamene Národního divadla, Jan Neruda: „Národ dělal slavnostní průvod a národ se díval na slavnostní průvod, ti, kteří šli, jásali nad těmi, kteří stáli, a ti, kteří stáli, jásali nad těmi, kteří šli. Národ zde i tam, pojem obecenstva zmizel.“ Nenucené projevy sympatií a všeobecná euforie, jež zavládla na nábřeží u staveniště budoucího stánku múz, stejně jako na louce u Dušník, musely být jedinečné a nezapomenutelné. Nelze však nikdy opomíjet, že pojem aktivně zapojeného obecenstva se v divadle politických slavností nikdy nemůže vytratit, neboť každá z nich mívá své režiséry. „Spontaneita sama o sobě nikdy neexistovala; všechny slavnosti jsou vždy plánované. Ovšem opatrně konstruovaná iluze spontaneity je naplňuje větší působivostí.“ David Venclík
PUBLIKACE O TACHLOVICÍCH Novou objemnou knihu TACHLOVICE – HISTORIE A SOUČASNOST (300 stránek textu s obrázky), jejíž autorem je tachlovický občan Josef KLEMPERA, vydává Obecní úřad Tachlovice. Je to publikace, v níž čtenář dočte o dávné historii obce a jejích obyvatel, ať už jsou to nálezy z doby kamenné, bronzové či železné, kdy na katastru Tachlovic a okolí bývalo mělké prosvětlené moře (pozůstatkem jsou nalezené zkameněliny). Z dalšího obsahu uvedené knihy jmenujeme z některých jejích kapitol např. Vznik a vývoj obce, První známá zpráva o Tachlovicích z roku 1234, Tvrz v Tachlovicích, Grunty před válkou třicetiletou, Vznik panství Tachlovice, Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská, Čas válek, Vznik kostela sv. Jakuba Většího, Fara a hřbitov, Škola s přehledem učitelů od nejstarších dob po současnost, Ochotníci, Myslivci, Baráčníci, Sokol a DTJ, Obchody a hostince s jejich historií, Pivovar, Místní pojmenování (Bilnice, Kátynky, Pecnov, Špirkova skála aj.), Pověsti, rybníky, významné osobnosti, Kladno-nučická dráha a jiné. Publikace Josefa Klempery TACHLOVICE – HISTORIE A SOUČASNOST m á b a rev n o u o b á l ku s kresbou básníka Ladislava Stehlíka, kterou vytvořil při návštěvě obce v roce 1974. Z obrázků je v knize např. portrét Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské, nestarší tachlovická chalupa s došky a další. Upozorňujeme, že kniha vyjde pouze v omezeném množství počátkem
listopadu 2006. Možno si ji předem zajistit objednávkou u spolku TOPAS (Ing. Vladimíra Horáková, Ořechovka 146, PSČ 252 17 Tachlovice, mobil číslo 775 295 294), nebo přímo u Obecního úřadu Tachlovice, Jakubská náves čp. 8. Prodejní cena publikace je 200,- Kč a zájemcům o historii našeho regionu by v jejich knihovně neměla chybět. Josef Klempera, Tachlovice
29. října (neděle) – americký dramatický snímek HRANICE ŽIVOTA. V prostoru mezi touhou a strachem, realitou a iluzí a životem a smrtí se rozkládá celý alternativní svět, který ožívá v tomto filmové thrilleru. Film je napínavým příběhem o newyorském psychiatrovi a jeho snaze zabránit uzavřenému a zvláštnímu mladému pacientovi v uskutečnění sebevraždy na Brooklynském mostě, kterou si naplánoval na den svých 21. narozenin. Antonín Arnold vedoucí kina
ZVEME VÁS DO KINA Po dvouměsíční prázdninové přestávce v červnu a srpnu začalo opět nučické širokoúhlé kino v Lidovém domě uvádět filmové programy dnem 3. zářím 2006. Představení v době měsíců října 2006 – března 2007 budou začínat vždy v 15.30 hodin pouze v neděli se vstupným 30,- Kč. V měsíci říjnu 2006 nabízíme návštěvníkům tento program: 8. října (neděle) – německý film DEVÁTÝ DEN. Příběh se odehrává v roce 1942 kdy nacisté propustí z pekla koncentračního tábora v Dachau abbého Henryho Kremera domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa se snaží přimět abbého, aby tak vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů. Zvítězí v abbém hlas svědomí nebo hrůza z návratu do koncentráku? 15. října (neděle) – širokoúhlá americká komedie LEMRA LÍNÁ. Pětatřicetiletý Tripp není vůbec ochotný vyletět z rodného hnízda. Jeho zoufalým rodičům ale právě došla trpělivost. Domluví se proto s rozkošnou Paulou, která má chytrý plán, jak jejich synáčka konečně postavit na nohy. Paula je ve všech směrech ideální žena. Jedná se o profesionální konzultantku, která Trippa sbalí jen proto, aby ho vyhnala od rodičů. Jenže, co se stane, když se do své oběti zamiluje? 22. října (neděle) – anglický dramatický film LIBERTIN. Příběh se odehrává v době osvícení, kdy rychlý vývoj v oblastech vědy, náboženství a umění, a rostoucí pocit sexuální svobody přispěl ke vzniku moderního světa, dokumentuje rychlý vzestup a ještě rychlejší pád hraběte Earleho. Odvážným psaním získává pověst talentovaného dareby s nepřijatelným životním stylem. Zesměšňuje anglickou šlechtu a neustále šokuje londýnskou společnost svými sexuálními eskapádami. Zamiluje se do divadelní herečky, vzájemný vztah a následná zrada jej postupně proměňuje v lidskou trosku.
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA VÝROČÍ 50 let – Iva Svačinová, Milena Gürtlerová, Zdeněk Kalva, Vladimíra Rosenbaumová, Hana Mezková, Miroslav Hájek, Libuše Šilhanová, Ladislav Tesař 55 let – Jaroslav Kozák, Miloslav Procházka 60 let – Zdeněk Brabec, Marie Jiroušková, Helena Dlouhá, Radim Jiroušek 65 let – František Strnad, Zdeněk Pešek, Zuzana Brožková, Jana Neméthová 75 let – Drahomíra Šimková, Ludmila Vondroušová, Olga Veverková 80 let – Blažena Svobodová 86 let – Jiřina Šmídová, Marie Srbená 87 let – Bohumila Blažková
ÚMRTÍ 7. 6. 23. 6. 15. 6. 13. 7. 25. 7.
Jaroslav Selement Božena Neubauerová Ladislav Šmíd Vlasta Duchoslavová Mária Burgrová
Čest jejich památce.
VZPOMÍNKA S bolestí v srdci stále vzpomínáme na svého milovaného syna Miloše, který nás opustil ve svých 28 letech právě před dvaceti lety dne 16. 10. 1986. Kdož jste ho znali, vzpomeňte s námi. rodina Bláhova z Nučic
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
19
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ Dne 17. 6. 2006 se konalo v obřadní síni Obecního úřadu Nučice slavnostní vítání občánků. Paní starostka Ing. Věra Procházková společně s matrikářkou Petrou Kopeckou přivítaly čtyři nové občánky: Dominika Király nar. 14. 11. 2005 Agátu Zodetovou nar. 16. 12. 2005 Mariuse Dideka nar. 29. 3. 2006 a Natálii Freslovou nar. 6. 4. 2006
SPORT KOPANÁ Oddíl kopané Tělovýchovné jednoty Nučice začal nový ročník 2006–07 mistrovské soutěže ve IV. třídě skupiny C okresu Praha-západ šťastným vítězstvím v neděli 3. září 2006 na hřišti Středokluky B poměrem 2:3, když nám pomohl vlastní gól soupeře. Z našich hráčů překonal brankáře soupeře Roman Kozák a Libor Freudenfeld. K dalším úspěchům snad pomohou absolvovaná přátelská utkání v letní přestávce, kdy jsme porazili Vysoký Újezd vysoko 5:2, s rudenským dorostem hráli nerozhodně 1:1, ale v pohárovém utkání jsme podlehli s družstvem Dobříč 1:3. V letos na jaře skončeném ročníku 2005–06 jsme skončili opět na 9. místě ze 14 soutěžících týmů, zcela shodně s umístěním v ročníku předchozím 2004–05. A jak budeme letos na podzim hrát? Dne 7. října přivítáme Červený Újezd B, 28. Tursko B a 11. listopadu Zbuzany B. Hostovat budeme 15. října v Drahelčicích, 28. budeme hrát s Dobříčí B a 5. listopadu v Jenči B. Přejeme si uspět lépe než v ročníku předchozím a sobě i našim fanouškům poskytnout radost z pěkné hry a dobrých výsledků. Radek Zíka vedoucí oddílu kopané
Děti z mateřské školky Nučice pod vedením paní učitelky Marcely Kozákové zarecitovaly malým občánkům několik hezkých básní.
OLDSKAUTSKÝ BĚH NUČICE – BŘEZNÁ – NUČICE Za slunného teplého dne se konal již 12. ročník terénního běhu v délce deseti kilometrů. Start a cíl byl v Nučicích u Lidového domu (na Krahulově). Běželo se přes Mezouň, Vysoký Újezd, les Březná a zpět do Nučic v neděli 27. srpna 2006 v 10,00 hodin. Závodníci měli své zázemí v sále Lidového domu, na jeho jevišti po skončení závodu a jeho vyhodnocení přijali i odměny za své umístění. Nižší počet závodníků proti minulosti byl způsoben konáním dalších závodů ve stejném termínu ve Štěchovicích a v Rakovníku. Změna termínu závodu v příštím roce bude proto nutná. Závod měl pouze jediného favorita. Byl jím Robert Žižka, který patřil před několika lety k naší běžecké elitě. Robert běžel stylem start – cíl (čas 34:28 min.) a ostatním závodníkům nedal vůbec žádnou šanci. Letitý traťový rekord Skota Stewarta ale nepřekonal. V pořadí druhý Michal Katsiedl doběhl se ztrátou skoro 3 minuty na vítěze. Běžely pouze dvě ženy. Monika Doležalová z AC Česká Lípa zaběhla kvalitní
20
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
čas 38:48 min. a porazila veteránku Danu Svobodovou. Nejstarším závodníkem byl Karel Hladík, rok narození 1925 (81 let), bývalý horník, jehož výkon byl obdivuhodný. Muži do 39 let: l. Kadsiedl Michal z AC Praha 1980, čas 37:12 min, před druhým Pulkrábkem Michalem z AC OH Praha s časem 44:09 min. Muži 40 – 49 let: l. Žižka Robert z CL Praha, čas 34:28 min., 2. Tarant Jiří z Praha 10, čas 39:09 min., 3. Rada Petr z AC OH Praha, čas 40:05 min., 4. Dvořák Ladislav z BK Ostrava Dubina, čas 42:12 min. Muži 50 – 59 let: 1. Kovárník Stanislav z AC OH Praha, čas 38:38 min., 2. Hasal Karel z Generali, čas 41:53 min., 3. Rok Jan z AC OH Praha, čas 42:17 min., 4. Roubík František z Čerčan, čas 41:42 min., 5. John Vladimír z Olymp Praha, čas 42:54 min., 6. Němeček Jiří z AVC Praha, čas 43:22 a 7. Průša Josef ze Slavoje Obecnice, čas 48:09 min. Muži 60 – 69 let: 1. Svoboda Jan z Příbrami, čas 44:44 min., 2. Dlabač Ladislav z AVC Praha, čas 49:04 min., 3. Vágner Jiří z Prahy 6, čas 51:40 min., 4. Novák Zdeněk z FK Slivenec, čas 53:20 min. Muži 70 let a více: 1. Hladík Karel z Baníku Příbram, čas 1:19:02 hod. Ženy do 34 let: 1. Doležalová Monika z AC Česká Lípa, čas 38:48 min. Ženy 45 a více let: 1. Svobodová Dana z Příbrami, čas 54:31 min. Další sportovní akce, běžecký závod XXIX. Ročník NUČICkÉ STEZKY, se uskuteční za měsíc, v sobotu 7. října 2006 dopoledne. Miroslav Biško AVC Praha
Nábor žáků do fotbalového oddílu Oznamujeme všem zájemcům, že každé úterý a čtvrtek od 17.00 hod se koná na hřišti TJ Sokol Nučice nábor žáků do fotbalového oddílu. Přihlásit se mohou žáci ve věku od 7 let do 14 let.
STARÝ SEŠIT VYPRÁVÍ Při každoročním pravidelném setkávání bývalých nučických hráčů české házené se obohacuje jejich archiv a fotoalbum, které pečlivě vede archivář Ladislav Kříž. Jednou jsou to různé fotografie z minulých sportovních let, nalezne se i dnes již vzácný novinový výstřižek, diplom z úspěšného utkání, velmi zajímavá je uchovaná klubová korespondence bývalým jednatelem házenkářského oddílu Jaroslavem Kalátem. Autor tohoto příspěvku nalezl v pozůstalosti svého otce Josefa Arnolda (+ 1984), v době kolem roku 1925 jednoho z vedoucích házenkářského družstva dospělých Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) Nučice, další historickou vzácnost. Je to linkovaný sešit v černých tuhých deskách, jehož stránky jsou všechny popsány od prvního zápisu dne 6. srpna 1931 do 10. ledna 1936 s krátkou zprávou o činnosti v roce 1936 a 1937. (Bohužel, v roce 1934 je uveden pouze jeden zápis z 13. května.) Sešit nese nápis „Kniha protokolů odboru házené DTJ Nučice 1931“. Jak toto pojmenování značí, sešit zachytil činnost těch, kteří působili, řídili a ovlivňovali dobrovolnou sportovní činnost členů Dělnické tělocvičné jednoty Nučice, jejíž sídlo bylo v jejich vlastním Lidovém domě a místo sportovního vyžití na házenkářském hřišti za jeho severní stranou. Bylo to v době, kdy si z nich žádný nežil „nad poměry“, všichni byli především dělníky a horníky, a v té době kapitalistické průmyslové krize (1931–33) také často bez zaměstnání. Sociálně tvořili stejnou vrstvu a tak kamarádství, solidarita a vzájemná podpora u nich nebyla prázdná slova. Dokládá to např. zápis z 11. dubna 1935, který dokumentuje dobrovolný příspěvek členů výboru ve prospěch odboru těmito částkami: po 5,- Kč soudruzi Horák, Bulíček, Kincl, po 3,- Kč B. Krtek a Kříž a Kč 8,70 Synek. Další věta sděluje, že odbor házené dluhuje l. kraji DTJ za rok 1934–35 Kč 70,50. Z dnešního pohledu dluh nepatrný, přesto jeho úhrada působila odpovědným činovníkům starosti. Vyúčtování plesu v lednu 1932 skončilo neúspěšně rozdílem 8,- Kč. Proto člen Pešek daroval 15,- Kč, aby ples nebyl prodělečný! V roce 1931 je podán návrh, aby všichni členové odboru házené věnovali nebo půjčili jakoukoliv částku na modrobílé dresy pro házenkáře a svetr pro brankáře. Člen Pešek zapůjčil 120,- Kč, Palásek 30,- Kč, na darech vybráno 63,- Kč. Dresy stály 168,- Kč. Uvážit také dopravu na utkání do Řevnic, neboť vlakem přes Prahu „by to stálo moc peněz“. Činnost odboru byla velmi pestrá a bohatá. Vedle organizování házenkářských utkání o sedmi hráčích, turnajů a zájezdů za soupeři (většinou vlakem), působili jeho členové také v oblasti společenské zábavy. Vedla je k tomu snaha o získání finančních prostředků do své pokladny, ale také pro občany připravit zábavu a tanec. Pořádali proto v Lidovém domě plesy s prodejem pomerančů a vstupným 6,- Kč – garde 3,- Kč, zábavy mikulášské, v květnu roku 1935 taneční májový vínek
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
•
21
(vstupné Kč 4,- a 2,-). V létě téhož roku také taneční čaje v neděli od 16 do 23 hodin se sedmičlenným jazzem pana Holého a vstupným 2,- Kč. Házenkářské zápolení na domácím i soupeřově hřišti bylo každonedělní náplní nučických sportovců. Na hřišti za Lidovým domem bývalo vždy plno diváků a jejich povzbuzování znělo Krahulovem až do vnitřní obce. Pořádaly se sportovní dny, hrály turnaje, předávaly ceny a poháry. O jeden z nejkrásnějších, ze silného žlutého skla, se hrával více než desítku let každoroční „Turnaj o putovní Liskův pohár“. Ten daroval házenkářům ředitel nučické školy Josef Liska v roce 1935 (ředitelem byl v letech 1934–37). Nakonec zůstal pohár nučické DTJ a je uložen ve sportovní muzejní sbírce mezi bohatým počtem dalších trofejí – v současné době v nučickém místním muzeu, Úsměv vyvolává text zápisu ze 3. září 1931: „V neděli 6. září zajíždí k nám DTJ Lišany na revanš. Proto s. Kincl dává návrh, aby se zakoupila tlačenka. Poukazuje, když jsme byli u nich, že jsme ji taky dostali (což bylo odsouhlaseno). Bere si to na starost a zakoupí 2 kg těžkou.“ O měsíc později zápis ze 7. října 1931: ...s. Říha se dotazuje, zdali byla tlačenka dána lišanským. Sekretář odpovídá, že na ní zapomněli, takže byli nuceni ji sníst, aby se nezkazila.“ Do stránek knihy je vepsána řada jmen tehdejších funkcionářů. Všechny už povolal Nevyšší mimo náš pozemský svět. Zápisy z jednání nám však jejich práci v odboru házené DTJ Nučice před sedmdesáti lety věrně dokládají. Jsou tak vzácným písemným svědectvím, které dosavadní historii nučické házené dále rozšiřuje a obohacuje. Kéž by i současné generace sportovní a společenské vedly kroniky, fotoalba, různé statistiky, ukládaly a uschovávaly svoji korespondenci, seznamy a činnost hráčů, členů a celých organizací.
Článek doplňujeme fotografií družstva házené DTJ Nučice na hřišti za Lidovým domem při soutěži o pohár 42. okresu DTJ v roce 1932. V podřepu uprostřed s míčem v ruce nučický Josef Synek, který byl o deset let později v době německé okupace Čech a Moravy vězněn v Terezíně a dalších káznicích v Německu byl zatčen 5. 11. 1943 a osvobozen americkou armádou 29. 4. 1945, do Nučic se vrátil 25. 5. 1945. O jeho válečné anabázi viz článek v Nučickém zpravodaji číslo 10 z března 1995 „Konec druhé světové války – vzpomínky“, Antonín Arnold
NACHTIGAL MIROSLAV Molákova 564, Rudná 252 19
PŘIJÍMÁME ZAKÁZKY Na pravidelné i nepravidelné úklidy domácností
Zaručujeme: kvalitu a spolehlivost
Dále nabízíme: mytí oken, čištění koberců a čal. nábytku, čištění interiérů vozidel, úklidy po malbě a stavbě
tel.: 311 670 912, 777 551 411
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ Správné znění tajenky z čísla 55 Nučického zpravodaje zní: „tomu navrací rozum“ V tomto kole jsme obdrželi od čtenářů 13 odpovědí a všechny byly správné. Z došlých odpovědí jsme vylosovaly tři výherce: paní Danu Jeřábkovou, Ing. Josefa Mařánka a paní Helenu Škopovou. Výherci tohoto soutěžního kola obdrží poukázku na nákup knih dle vlastního výběru v berounských knihkupectvích ve výši 300,- Kč. Správné odpovědi z Nučického zpravodaje č. 56 můžete posílat, nebo nosit na Obecní úřad Nučice nejpozdějí do 20. 11. 2006. Upozorňujeme, že odpovědi musí být opatřeny soutěžním kupónem, jinak nebudou do slosování zařazeny.
Zbabělci, kteří mlčí, když mají mluvit, způsobují (pokračování výroku francouzského státníka a novináře Georgese Clemenceaua najdete v tajence)
22
•
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
☺
SPZ PŘEDLOŽKA ROKYCANY
ZÁŘE
SPOLEČENSTVO HMYZU
TEN I ONEN
PŮLMĚSÍC
NÁNOS
ANGLICKY MOŘE
SEVERŠTÍ PAROHÁČI
ANGLICKY ČERVENÁ
ZÁJMENO
ČESKÝ ARCHITEKT
ŘÍMSKY 999
SPZ POPRADU
CHEM. ZN. LUTECIA
DOMÁCÍ HLÍDAČ
MEGATUNA
OPICE
PARÁDA
MPZ CHORVATSKA
SMRT
EVROPANKA (SLOVENSKY)
ÚKAZ
ČESKÝ SPISOVATEL
ASOCIACE REALITNÍCH KANCELÁŘÍ
BLEPT
SPZ JESENÍK
MYŠLENKA
SNADNO
MUŽSKÉ JMÉNO
PROSTOMYSLNÝ ČLOVĚK
OZN. LETADEL SLOVENSKA
NÁDOBA NA ZALÉVÁNÍ
NÁJEZDNÍK
MRCHOŽROUT
MUŽSKÉ JMÉNO
SKLADY OBILÍ
DOMÁCKY CEDRIK
ČI
CHEM.ZN. SAMARIA
RANNÍ VLÁHA
ŘÍMSKY 506
DOMÁCKY ANETA
SPZ STARÁ LUBOVŇA
SKORO
AKROBATICKÝ PRVEK
SPZ VRANOV
JENOM (NÁŘ.)
ILUZIONISTŮV KOUSEK
SLOVENSKÝ SOUHLAS
ÚDAJE VYDAVATELŮ NA KONCI KNIH
CHEM.ZN. IRIDIA
CHEM.ZN. IZOTOPU RADONU A THORONU
VEŘEJNOST
3. díl tajenky
ŘÍMSKÝ 13
ŘÍMSKY 69 CHEM.ZN. TELURU ZKR. LEHKÝCH TOPNÝCH OLEJŮ
ČÁSTI VOZŮ
CELNÍ POPLATEK CIZÍ POLNÍ MÍRA
HOVORY
KTERAK
MATNĚ
ZÁNĚTLIVÁ TEKUTINA ČESKÝ BUDITEL ŽENSKÉ JMÉNO 1.12.
VLASTNOST SLOVESA
SLOVENSKÁ PŘEDLOŽKA
MEGAVOLT
LETADLO
DOMÁCKY MIROSLAV
ZKR. VÝROBNÍ DRUŽSTVO
ČÁSTICE NĚMECKY ROH
OBOJŽIVELNÍK
ŘÍMSKY 99
A TAK DÁLE (LAT.ZKR.)
PŘEDLOŽKA
JMÉNO ZPĚVÁKA JAHELKY
HOVOROVÝ SOUHLAS
ZKR. BÝV. TELEVIZNÍHO KLUBU MLADÝCH
ŘÍMSKÝCH 599
ZNAČKA DECIMETRU
ZÁKL. JEDNOTKA DÉLKOVÉ MÍRY
ZKRATKA JIHOVÝCHODU
ŘÍMSKY 4
ŘÍMSKY 1106
UKAZOVACÍ ZÁJMENO
JMÉNO HEREČKY BASINGEROVÉ
OTCOVA SESTRA
RODOVÝ ZNAK
ŘÍMSKÝ CÍSAŘ
ŘÍMSKY 9
SYMETRÁLA
VOJNA
ANGLICKÁ ZKRATKA (DOPOLEDNE)
STEH
SONDA
ŘÍMSKY 505
CIZÍ MUŽSKÉ JMÉNO
ANGLICKY MAMINKA
NA ONO MÍSTO
ODRŮDA BRAMBOR
SPZ OLOMOUCE
DENÍK SLOVENSKÝ
ZKRATKA SEVEROZÁPADU
PROCHÁZEJÍCÍ ZÁSTUP LIDÍ SLEPIČÍ CITOSLOVCE
ZNOVU
ČESKÝ HEREC
2. díl tajenky
ZKRATKA AMPÉRHODINY NÁŘADÍ K RUČNÍ DOPRAVĚ
DOMÁCKY SIDNEY
VIDA
HEK
CUKR
CHEM. ZN. MĚDI
CHEM.ZN. TANTALU
INIC. STEVENSONA
TŘPYT
VLÁDA
INICIÁLY HERCE MONTANDA
INIC. ITALSKÉHO ARCHITEKTA PALLIARDIHO
LEPIDLO
1. díl tajenky
ŽENSKÉ JMÉNO
HLEMÝŽDI
ČINNOST ŠVADLENY
HLÍNA NA KOŘENECH ROSTLIN
CÍRKEVNÍ ZKR.
ZKR. UMĚLÉ INTELIG.
STOVKY
VZOREC SULFIDU OLOVNATÉHO TAŤKA (SLOV.)
ANTOUŠEK
HRANICE
SPZ TRENČÍNA
VESNICE (MN.Č.)
JMÉNO ZPĚVAČKY SKLOVSKÉ
CHEM. ZN. ANTIMONU
ŘÍMSKY 499
DOMÁCKÉ MUŽSKÉ JMÉNO SETINA HEKTARU
CHEM.ZN. MENDELEVIA ČASOPIS PRO MLÁDEŽ
ŘÍČNÍ KORÝŠI PŘEDLOŽKA
SPZ RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
HONOSNÝ RODINNÝ DŮM
VLASTNÍ EVĚ
SPZ OKRESU BŘECLAV
SPZ BRNO MĚSTO
NĚMECKY NEBO
POKLADNA
ŘÍMSKY 101
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006
☺ •
23
INZERCE
vizitky • tiskopisy • složenky • desky letáky • plakáty • pohlednice • knihy brožury • samolepky
Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o. Kubrova 27, 252 16 Nučice Tel.: 311 670 872 • 737 239 555 E-mail:
[email protected] www.gemmapress.cz Inzeráty přijímá pracovnice obecního úřadu a budou zveřejňovány za tyto poplatky:
inzerce občanů (nabídka, koupě, prodej, apod.) 20,- Kč, inzerce podnikatelů 100,- Kč za podaný inzerát. Inzerce nabídky volných pracovních míst je zveřejňována zdarma. NUČICKÝ ZPRAVODAJ vydává obec Nučice Řídí redakční rada ve složení: A. Arnold, L. Kříž, D. Venclík, Ing. Věra Procházková, D. Mrňa – tel. 311 670 123. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Tiskne: Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o., Kubrova 27, Nučice. 24 NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2006 Povoleno Ministerstvem kultury, MK ČR E 12549, z 19. 7. 2001
•