Číslo
2/2011 Ročník 18 Redakce: NOS PČR, Bartolomějská 7, 110 00 Praha 1
ZDARMA
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie České republiky
obsah Čísla: Aktuálně Rozhovor Robert Šlachta Ondřej Pohan................................. 1 Zdanění výsluhového příspěvku Petr Tomek..................................... 4 Využívání policejních evidencí Lukáš Heinz................................... 6 Finanční dar pro dětský domov Domino Jaroslav Antoš................................. 7
Ostatní
Dejte nám
Policejní vtipy aneb smějeme se sami sobě redakce......................................... 7
účinnější nástroje říká plk. Robert Šlachta, šéf útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ve své kanceláři v policejní pevnosti na zbraslavi a rozhodně nepůsobí dojmem člověka, který by se chtěl smířit s mafiánskými praktikami v ČR a „položit placku".
Předseda Nezávislého odborového svazu PČR JUDr. Štěpánek hovoří o tom, že situace u Policie ČR v souvislosti s plošnými úsporami je nejhorší za dobu, co v ní působí. Jaké jsou podmínky pro Vaši práci?
no dělali se zápalem a teď už se ti „srdcaři“ opravdu těžce hledají. Dnes jsou jasné ekono mické zákonitosti, má dáti – dal. Pokud má me na lidi vysoké nároky, tak za to chtějí dob ře zaplatit, jinak jdou do soukromé sféry.
Dá se říci, že plně souhlasím s panem Ště pánkem. Jsem u Policie ČR 20 let a takovou to situaci tu nepamatuji. Má to hned několik důvodů, ale když to stáhnu k našemu útvaru, jedná se především o personální otázky týka jící se odlivu zkušených policistů, detektivů, kteří měli nároky na výsluhy a ti odešli a nám se velice těžce vybírají noví lidé, kteří by spl ňovali naše podmínky. Máme tu 8. a 9. pla tové třídy, tzn. vysokoškolské vzdělání, 9 let odslouženo, a to je v současnosti maximum, co lidé u Policie ČR mají. Bohužel to souvisí i s dobou. Když jsem začínal, tak jsme všech
Máte tedy možnost zaplatit skutečně kvalitní lidi? Platově jsme srovnatelní s úrovní v Pra ze a ve Středních Čechách. Minulý rok jsme měli peníze i na pracovní odměny. Obecně to je tak, že dostaneme nějaké peníze na pla ty a co z toho ušetříme, tak pak můžu vypla tit na odměnách. Teď např. čekáme na to, kolik vůbec dostaneme na provozní náklady, benzín, teplo, elektřinu. Kdyby nám do toho sáhli, tak už opravdu nevím. Ale musím zno vu říci, že my u lidí hledáme srdce a to je to, co mi tady moc chybí.
Plk. Mgr. Robert Šlachta Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV. Vzdělání: Masarykova univerzita v Brně, fakulta pedagogická Celková praxe u Policie ČR: 20 let
Lze říci, že cítíte v souvislosti s nástupem bývalého investigativního novináře na post ministra větší podporu pro Vaši práci? Všude v médiích se objevuje, že bychom neměli být znevýhodněni platově, ale já Vám mohu potvrdit, že všichni od nás do stali srážku 10 procent. Zatím jsme nedosta li ani žádný motivační program, ale nový po licejní prezident by se k tomu měl brzy vyjá dřit. Zatím ale nemám nic oficiální cestou.
našePolicie Vydavatel: Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, Bartolomějská 7, 110 00 Praha 1, telefon: 974 823 949, 739 534 534, email:
[email protected], www.nosp.cz registrace: MK ČR E 18672, vychází 12 čísel ročně Grafický design a zpracování: Oxport, s. r. o., Tisk: Grafotechna Print, s. r. o.
1
Číslo
2/2011 Ročník 18
Co říkáte na protikorupční opatření, která připravuje ministr vnitra? Myslíte, že je potřeba posílit kompetence policie? Byl bych špatný policista, kdybych si mys lel, že to je špatně. V roce 2002 došlo v kom petencích policie ke zvratu. Tehdy bylo snad nější dělat odposlechy a sledování, vyplýva lo to přímo ze zákona o Policii ČR a teď? Ke všemu je potřeba státní zástupce. Bez něj neuděláte nic. Všechny spisy, jako Krakatice apod., vznikly v době, kdy policie měla více možností vlastní operativně pátrací činnosti.
Když to trochu odlehčím, nezávidíte tak trochu izraelským a americkým tajným službám účinné výslechové metody typu waterboarding? Respektive, co je ještě účinným nástrojem, a co už je za hranou? Tyto metody se v zahraničí používají pou ze při výjimečných trestných činech, při tero rismu. Společnost musí policii nastavit man tinely. V naší společnosti je cítit určité našt vání na současnou situaci a my teď očekává me vhodné nástroje, abychom mohli jednat. Podívejte se např. na Rakousko. Tam jeden policista svědčí proti pěti lidem a má to vá hu, aby je odsoudili. Já jdu k soudu s jedním svědectvím, a to nestačí. Společnost samo zřejmě musí být dostatečně vyspělá, aby toho nezneužila. Osobně bych dal policii účinnější nástroje a uplatňoval bych kontrolní mecha nismy. Ale o tom nemůže rozhodnout sama policie, to musí vzejít z politické sféry. Mů žeme se inspirovat v okolních státech, kde to funguje a přenést to do našeho právního řá du. Je třeba si uvědomit, že bojujeme s lidmi, kteří používají mimořádné metody a musíme proti nim využít veškeré prostředky. V orga nizovaném zločinu mezi sebou málokdy pa chatelé otevřeně mluví, a je tak třeba hledat důkazy jinde než např. v odposleších, peníze nejdou přes účty a my to musíme mít mož nost podchytit.
Nedávno jsem viděl dokumentární film o ruských vorech v zakoně. Někteří z nich spokojeně žijí ve vyspělých státech, např. na francouzské Riviéře a místní orgány velice dobře vědí o koho se jedná, ale nejsou schopny je legálně vyhostit. Na kameru mluví o brutálních vraždách, které spáchali, ale státní úřady jsou na ně krátké. Je možné tyto sociopaty dohnat k zodpovědnosti? Jak funguje mezinárodní spolupráce? Na to jsme tu my a další speciální útvary. Máme na to čas, peníze, máme na to chuť a rozhodně nezapomínáme za půl roku na to, co se stalo. Věřím, že i u nás se ty případy do
2
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR táhnou, např. Mrázek. Co se týče vorů v zako ně, my děláme do lidí přes zločinecké struk tury, chodíme za informátory, taháme infor mace z prostředí, předcházíme trestnímu jed nání. Samozřejmě máme specialisty na rus ké prostředí, tam to není o okamžité realiza ci, ale jsme schopni dodávat informace i u ji ných případů, které se v této souvislosti ob jeví. Mezinárodní spolupráce dobře funguje s Rakouskem, Německem… s Ruskem má me vazby, ale z hlediska našeho prostředí je zajímavá spíše Ukrajina, Gruzie a Arménie. V těchto státech samozřejmě všechny struk tury Interpolu nefungují tak, jak by měly a je to spíše o konkrétních policistech.
Měl jste někdy pocit, že Váš útvar připravil dobře důkazní materiál a pak Vám to někdo shodil na soudu ze stolu? Jsou takové případy, např. teď nedávno Soghojan, vor v zakoně. Když jsem ho vi děl, jak vyšel ven z vězení a objímal a pu sinkoval se se všema, tak mně tekla krev ze zubů. Státní zástupce navrhoval mimořádné tresty a soudce ho zprostil. A to je člověk, který trestnou činnost organizoval, nedržel zbraň a nebyl na místě činu a my jsme se mu to snažili dokázat. Obhajoba do nás šije, že naši svědci nejsou důvěryhodní, že jsou z kriminálního prostředí, ale kdo jiný by s ta kovým člověkem spolupracoval a čím jiným než svědectvím to chcete dokázat?
Co si myslíte o institutu korunního svědka? Např. ve Spojených státech funguje velice účinně právě proti organizovanému zločinu. Minulý týden jsme např. pochytali lidi z ukrajinské cizojazyčné mafie, dělá se na tom od r. 2002 a konečně jsme zlomili jed noho člověka, aby svědčil. Očekávám od in stitutu korunního svědka jenom klady, po třebujeme těm lidem něco nabídnout. v or ganizovaném zločinu je to hlavně o svědec tví. Pokud bude mít místo 10 let možnost do stat 2 nebo 3 roky.
A co anonymní akcie, akcie na doručitele? Neztěžuje Vám to významně Vaši práci při rozplétání nepřehledných vlastnických vztahů? Situaci nám to komplikuje. Je to jedna z věcí, která je pro nás důležitá. My teď ne máme přístup ani k daňovým přiznáním.
Nemáte nějaké akcie na doručitele? Zjistila by to prověrka? Já nemám nic (s úsměvem). Cokoli si kou pím nad 100 000 Kč, musím hlásit. Já jsem
naprosto průhledný. Při prověrce se kontro lují výpisy z účtu.
Kdy přesně předáváte své případy protikorupční službě? Věnujete se širokému spektru organizovaného zločinu, proč je tento útvar, podobně jako protidrogová centrála, vydělen? To se musíte zeptat nadřízených. Organi zovaný zločin uhýbá do ekonomiky, daňové podvody, korupce jde ruku v ruce s organi zovaným zločinem. Násilí, jako třeba u Ber dychova gangu, se u nás již tolik neobjevu je. To však neznamená, že by zmizelo. Při chází však na řadu až ve chvíli, kdy se např. neplní závazky, je třeba se zbavit nepohodl ného svědka či partnera. Organizovaný zlo čin 21. století se soustřeďuje do oblasti eko nomiky a tam, kde je možné mít maximální zisk za minimální riziko. Tzn., že by vyšetřo vání nemělo být v gesci jednoho útvaru. My samozřejmě můžeme zpracovávat i případy, které nespadají přímo do naší gesce, ale in formujeme protikorupční službu, abychom se nezdvojovali. Teď máme dokonce společ ný tým při vyšetřování kauzy „Tatry“. Trest ní řízení jsme zahajovali my a pak se vytvo řil společný tým.
Působí pod Vámi i odbor metodiky a prevence, působíte tedy nějakým způsobem i preventivně či co si pod tím máme představit? Děláme i prevenci, věnujeme se vybraným problematikám a máme za úkol je metodic ky uchopovat. Jedná se o extremismus, ob chod s lidmi, motorová vozidla, padělání bankovek a tzv. skrimming bankovních ka ret. Snažíme se informovat veřejnost, ale
našePolicie č. 2/2011
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR i policii. Chceme, aby si lidé dali pozor na nové trendy při kradení aut anebo karet. Věnujeme se i legislativě, připomínkujeme např. změnu volebního zákona. Navrhujeme některé věci, které nám moc nesedí v praxi, např. ochrana svědka apod.
Z jakých odborníků je složený Váš analytický tým? Kdo tam pracuje? Máme analytiky na každém odboru. Ana lýzy jsou případové a strategické. Případové analýzy jsou o materiálech, telefonech, ana lytici vyhodnocují a pracují s detektivy napří mo. A pak je tu strategická analýza, kde se evidují nové trendy, personální obsazení pod le krajů. Nelze nastavit budějovickou expozi turu jako severočeskou, nápor trestné činnos ti je tam úplně jiný. Při analýzách spolupracu jeme také s nevládními organizacemi.
Jak se dostat k Vašemu útvaru? Má vůbec šanci řadový policista? Má, ale nároky jsou vysoké. 8. a 9. pla tová třída, tzn. vzdělání na úrovni Bc. neb Mgr. Máme složité výběrové řízení. Nejdříve projdete psychotesty a pak si Vás odvezeme na den na takový kemp a tam Vás za účasti psychologa prozkoušíme z činností jako jsou prohlídka vozidla, právní testy, fyzické testy a to všechno pod tlakem. Sledujeme, jestli jsou uchazeči schopni pracovat v týmu. Ve doucí odborů si hledají lidi přímo na pozi ce, které potřebují. Univerzální vojáky neu znáváme, jiné požadavky jsou na uchazeče,
27009_Next_inzerat_210x96.indd 1
našePolicie č. 2/2011
když jde o padělání, jiné, když jde o násilí. Pro boj s terorismem pak musí být jazykově vzdělaní analytici.
Ve vaší gesci je i nově vzniklý Národní kontaktní bod pro terorismus. Co si od něj slibujete? Myslíte, že je v našich podmínkách potřeba věnovat terorismu zvláštní pozornost? Myslím si, že to je potřeba. ČR je zapo jena do tolika projektů, misí, že to je pro nás dokonce nutnost. Nevyjmeme se z ně jakého prostoru, a ačkoli to není o bezpro středním riziku, ta hrozba je reálná. Tero rismus je zejména o spolupráci se zahrani čím, kdy se informujeme o pohybu důleži tých osob, které projíždějí či převádějí pe níze, a samozřejmě jsme rádi, když nás za hraniční partner upozorní na bezpečnostní rizika pro ČR. Chybělo tu jedno pracoviště, hrdlo, přes které by šly informace ode všech. Komuni kují s námi přímo občané, 99 procent infor mací se nepotvrdí, ale to jedno procento se třeba chytne. Policie má také spoustu po řádkových policistů, kteří jsou výborný in formační zdroj a pokud budou vědět na co se zaměřit, tak jsme schopni ty informace od nich převzít.
Hodně diskutovaný je v současnosti teroristický útok na letišti v Moskvě. Dá se takový útokům vůbec předejít? Jsou česká letiště dostatečně chráněna?
Číslo
2/2011 Ročník 18
V Moskvě zjišťují závažná pochybení v bezpečnosti. Dostali dokonce informace od tajných služeb a ignorovali je. Platí, že se čeká na chybu teroristů. Když ji neuděla jí, pak ty útoky uspějí.
Za jakých okolností byste okamžitě skončil? Okamžitě bych skončil při politickém tla ku, kdybych byl někým vláčený, tak bych tu placku položil a skončím.
Jak bojujete proti únikům informací? Úniky informací na útvaru prakticky ne mám. Nastavili jsme striktní pravidla vůči novinářům a i jiným osobám. Může samo zřejmě dojít k excesům a ty pak řešíme in dividuálně. Pokud to ten člověk má v hlavě, že sedne na útvar a vynese informace, tak se mu to povede. Technické možnosti na to jsou a my musíme jenom hledat takovéto vši v kožichu a vyštípat je. Proto klademe tako vý důraz při výběru lidí na jejich kvalitu, pro věřujeme jejich minulost.
Mimochodem, můžete být členem odborů? A víte, že odbory ve Spojených státech byly historicky úzce spojené s mafií? Mohu. Tak to jsem skutečně nevěděl. Já zatím nemíním vstupovat do odborů, ale rozhodně v tom nikomu nebráním. Rozhovor vedl Ondřej Pohan (red)
12/20/10 4:04 PM
3
Číslo
2/2011 Ročník 18
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR
nezávislý odborový svaz PČR radí Zdanění výsluhového příspěvku Dnem 1. ledna 2011 vstoupil v účinnost zákon č. 346/25010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V důsledku toho bylo zrušeno dosavadní osvobození výsluhového příspěvku od daně z příjmů. Výsluhový příspěvek podléhá od výše uvedeného data dani z příjmů ve výši 15 %.
V
souvislosti s tím se na vedení Nezávislého odborového sva zu Policie České republiky ob rací bývalí příslušníci s dotazy, jak se mají proti této změně bránit a jaké kroky v této situaci učiní odbory. Považuje me za nezbytné vysvětlit některé právní as pekty změny a poukázat na některé chyby, jichž se dopouští ti, kdož různými médii ší ří nesprávné informace a živí zbytečné na děje na zvrácení daného stavu. Lze se setkat s názorem, že zdanění výslu hových nároků je protiústavní. Nutno konsta tovat, že na zdanění jakýchkoli příjmů stá tem nemůže být nic protiústavního. Zdaňo vány jsou nejen příjmy z výdělečné činnos ti, ale také další příjmy občanů. Připomeňme ustanovení § 2 odst. 2 zákona o dani z pří jmů, které stanoví, že „Poplatníci, kteří ma jí na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na pří jmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí“. Z této zákonné povinnosti činí zákon některé výjim ky, a to tím, že některé příjmy jsou od daně osvobozeny (§ 4). Nelze popřít, že je v pravo moci státu stanovit, které příjmy a na jakou dobu od daně osvobodí. Hledat v postupu od straňujícím výjimku z obecné povinnosti roz por s ústavními předpisy je marné. Úvahu o tom, že nárok na nezměněný vý sluhový příspěvek je přirozeným lidským právem, nelze považovat za relevantní. Pou kaz na rozpor s ustanovením § 4 odst. 4 Lis tiny základních práv a svobod, které stano ví, že „Při používání ustanovení o mezích zá kladních práv a svobod musí být šetřeno je jich podstaty a smyslu.“, není na místě. Zá kladním právem uvedeným v čl. 30 Listiny je „právo na přiměřené hmotné zabezpeče ní ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, ja kož i při ztrátě živitele.“ Výsluhový příspě vek však není dávkou důchodového (sociál ního) zabezpečení zabezpečující občana ve stáří (tím je zejména starobní důchod) ani
4 4
JUDr. Petr Tomek (nar. 18.9.1953 Příbram) Autor je místopředsedou Nezávislého odobrového svazu Policie ČR. V současčasnosti působí na Policejní akademii ČR, kde se specializuje na problematiku služebního poměru. Je autorem řady odobrných publikací a článků s tematikou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
plněním při nezpůsobilosti k práci (tím je např. nemocenské nebo invalidní důchod), natož dávkou při ztrátě živitele. Pro podporu tvrzení o protiústavnosti zda nění výsluhových nároků je argumentováno rozsudkem Evropského soudu pro lidská prá va v případě Bucheň versus Česká republika (rozsudek ze dne 22. listopadu 2002, stížnost č. 36541/97). V konkrétním případě se však jednalo o zcela jinou situaci. Vojákovi z povo lání byl v roce 1993 zcela upřen nárok na vý sluhové nároky. Nešlo tudíž ani o změnu pod mínek poskytování výsluhových nároků, ani o jeho zdanění. Otázka osvobození výsluho vých nároků od daně nemá s existencí naby tých práv žádnou souvislost. Rozsudek je tak v dané věci zcela nepoužitelný. Samozvaní rádci postiženým příslušníkům vyzývají k tomu, aby se bývalí příslušníci ob raceli na ředitele odboru sociálního zabezpe
čení Ministerstva vnitra s žádostí o vydání rozhodnutí ve věci zdanění výsluhového pří spěvku a o doplacení dlužné částky výsluho vého příspěvku. Uvedený ředitel není daňo vým orgánem, stejně jako jím není útvar poli cie, který vyplácí služební příjem, z něhož od vádí daň z příjmů, proto není oprávněn vydá vat jakékoli rozhodnutí o dani. Je služebním funkcionářem, který přiznává nárok na výslu hový příspěvek v nezměněné výši, protože se právní úprava výsluhového příspěvku k 1. led nu 2011 nezměnila. Povinnost odvést daň je mu dána zákonem, proto je nesmyslné, poža dovat na něm, aby bývalému příslušníkovi vy platil tu část, kterou je z výsluhového příspěv ku povinen odvést státu. Nelze argumentovat ani nepřípustnou re troaktivitou. Nejedná se o úpravu právních vztahů, které se uskutečnily před účinností nového zákona, ale výlučně o úpravu vzta hů pro futuro. Také argument, že z výsluhových nároků podle § 168 zákona o služebním poměru lze provést pouze srážku ve prospěch bezpeč nostního sboru, a nikoli zálohu na daň z pří jmů, neobstojí. Plátce daně je povinen sráž ku provést přímo podle části čtvrté zákona o dani z příjmů. Z uvedeného vyplývá, že brojit proti zda nění výsluhových nároků právními prostřed ky je více než problematické. JUDr. Petr Tomek
našePolicie č. 2/2011
Číslo
2/2011 Ročník 18
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR
Využívání policejních evidencí V posledních letech došlo v policejním sboru ke značnému úbytku starších déle sloužících policistů. Spolu s nimi odešly i jejich zkušenosti, které lze získat jen dlouholetou praxí. To se negativně projevilo i v oblasti využívání policejních evidencí. Mladší policisté často neumí s těmito evidencemi pracovat, nebo využívají jen jejich velmi malou část. Tento jev je způsobený v první řadě tím, že se nemají od koho učit. Dalším důvo dem je všeobecné mylné přesvědčení, ne bo spíše paranoia, že jakákoliv, tedy i odů vodněná, lustrace v policejních evidencích může být předmětem postihu ze strany in spekčních orgánů Policie ČR. Znalost po licejních evidencí a schopnost je využívat v plném rozsahu by policistům často ušet řila velké množství práce. Skvělý pomocník, pokud to umíte Dovolím si tvrdit, že evidence Policie ČR nemají svým rozsahem a uspořádáním kon kurenci v žádném ze států Evropské unie. Řa doví policisté, až na výjimečné případy, vyu žívají jen několik málo z nich. Nečastěji je to evidence obyvatel, řidičů, evidence pátrá ní po osobách a vozidlech. Přitom možnosti policejních evidencí jsou obrovské. Při nedávném případu výtržnictví a ublížení na zdraví, který se odehrál v mém rajónu, se mi spolu s kolegy podařilo v poli cejních evidencích dohledat další tři spolupa chatele, pouze na základě přezdívek a příjme ní, které uvedl jediný zadržený. Není to nesmysl. Stačilo provést pouze lus trace v evidenci Zájmových osob Policie ČR, evidenci Kontroly osob, evidenci Událos tí a několika dalších, které umožňují lustra ci pouze na základě přezdívky nebo příjme ní. Při té příležitosti se podařilo zjistit, že ty to osoby mají v minulosti na svědomí něko lik podobných trestných činů, často ve spo lupachatelství. Přitom v tomto případu šlo o informace, které by se jinak velmi pracně získávaly v terénu. K takovýmto informacím má přistup prakticky jen Policie ČR a pokud jsou tyto skutečnosti uvedeny v prvotních úředních záznamech, soudy k nim často při hlíží při rozhodování o způsobu a výši trestu. Naučte se využívat práci druhých Policisté vypíší denně tisíce kontrolních líst ků na osoby i vozidla. Napíší stovky úředních
6 6
záznamů v nichž jsou osobní údaje. Všechny tyto záznamy jsou vkládány do policejních evi dencí. Jsou to tisíce hodin práce policistů a ti síce litrů proježděného benzínu. Pokud si dá někdo tu práci, aby takové množství údajů vlo žil do policejních evidencí, je zcela logické, že to asi není pro legraci králíkům. Nevím, jestli vy, ale já svoji práci nedělám pro větší spotře bu kancelářského papíru. Počítám s tím, že po kud jakoukoliv informaci vložím do policejní evidence, najde se jiný policista, kterému tato informace může být k užitku. Pokud se někdo obává těchto informací vy užít z důvodů nějakého pochybného parano idního důvodu, zřejmě nemá u policie co dě lat. Umění zacházet s evidencemi a využívá ní jejich možností, alespoň podle mě, spadá do základů policejní přípravy. Je jasné, že za půl roku se toho nelze naučit mnoho. Je ale v zájmu každého policisty umět využívat prá ce svých kolegů. Dáváte tak mimo jiné naje vo, že si práce svých kamarádů a spolupra covníků vážíte a věříte jim. Práce pro policejní školitele Policejní evidence a jejich využití by mě lo být asi jedno z aktuálních témat pro poli cejní školitele. Je zoufalé vidět mnoho mla
dých policistů, kteří sepisují kontrolní lístek, aniž by věděli k čemu vlastně tento formu lář slouží a jak jej lze zpětně využít. Přitom právě kontrolní činnost je základem policej ní práce, protože myšlenky zatím číst neumí me. Pokud má mít tato práce smysl, měl by i ten nejposlednější pochůzkář z Horní Dol ní vědět, jak a kde si vyhledat informace z po licejní evidence. Zatím to ale vypadá, že na uka o policejních evidencích není ani okrajo vým předmětem na policejních školách. Při tom právě využitím policejních evidencí se dá ušetřit mnoho hodin práce i prostředků. Závěr Nevěřte, prosím, povídačkám a hrůzostraš ným historkám z druhé ruky. Pokud máte oprávněný důvod pro využití policejních evi dencí, nebojte se s nimi pracovat a učit se vy užít všech jejich možností. Policejní evidence, které máme, nám závidí kolegové z celé Evro py. Jen málokdo má totiž k dispozici tak mno ho informací na jednom místě. Policejní prá ce má mnoho podob a policista musí ovládat mnoho schopností. Snažte se je rozvíjet všech ny ve svůj prospěch a hlavně ve prospěch lidí této země. Lukáš Heinz
našePolicie č. 2/2011 našePolicie č. 2/2011
Číslo
Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR
2/2011 Ročník 18
finanční dar pro dětský domov Domino 3. Základní organizace NOSP při Městském ředitelství poli cie v Plzni již třetím rokem pomáhá finančním darem ve výši 10 000 Kč plzeňskému Dětskému domovu DOMINO, a tak ani konec loňského roku nebyl výjimkou. Krátce před Vánocemi navštívila dětský domov předsedkyně 3. ZO Zdeňka Čechurová a při krátké neformální besedě o aktu álním dění v DOMINU a informaci, kam bude příspěvek od po licejních odborářů investován, se obě strany ujistily o pokračová ní této tradice. Rovněž bylo vedení domova nabídnuto bližší se známení dětí s prací Policie ČR. Dětský domov Domino Plzeň byl otevřen v r. 1986. V sou časnosti v něm žije kolem 50 dětí ve věku od tří do osmnácti let v sedmi rodinných skupinách. V nich se děti učí samostatnému hospodaření a správným me zilidským vztahům, které ve svých původních rodinách nemoh ly poznat. Po ukončení ústavní výchovy pak zaintegrování již dospělých svěřenců probíhá bez vážnějších komplikací, což je důležité zejména tam, kde se nemohou nebo nechtějí vrátit ke svým biologickým rodičům. Členy 3. ZO pak těší, že se na tom to záslužném procesu formování mladých lidí mohou také po dílet. Jaroslav Antoš Na snímku předsedkyně 3. ZO Z. Čechurová (vpravo) předává finanční dar ředitelce DD DOMINO Mgr. N. Erbové.
Policejní vtipy aneb smějeme se sami sobě Co mají společného policisté, blondýnky, židé a angličtí lordi? Vypráví se o nich víc vtipů, než o komkoliv jiném. Pokud vás alespoň tři z následujících šesti pobaví, gratulujeme, jste schopni se zasmát sami sobě. A tenhle znáte? Projede auto zatáčkou a zastaví ho policajti a gratulují mu: „Jste první, kdo projel tuhle za táčku bez dopravního přestupku“ a řidič říká: „Uf, a já si zrovna dneska zapomněl řidičák.“ Přes řidiče se nakloní manželka a povídá: „To on vždycky takhle kecá, když je ožralej...“ Ze zadu vykoukne babička a říká: „To kdybyste vě děli, že je to auto kradený!“ Najednou se ote vře kufr a z něj vykoukne dědeček, v ruce pyt lík heráku a říká: „To už jsme v Německu???“ n n n
Přijde pán do hospody a povídá: „Heleďte se, já vám řeknu senzační vtip o policajtech.“ V rohu se zvedne chlap a povídá „Pane, upo zorňuji vás, že já jsem policista!“ Pán na to: „Tak dobře, já to řeknu pomalu a dvakrát.“
našePolicie č. 2/2011
n n n
David Copperfield jede na návštěvu do ČR. Na hraničním přechodu ho zastaví celníci: „Mistře, mohl byste nám ukázat nějaké to kouzlo?“ „Ale jistě...“ a nechá na kapotě svého vozu zmizet šálek kávy. „Hmm, to je dobrý, ale to my umíme jedno lepší – vidíte támhle ty tři kamióny plný lihu?“ „Ano, vidím“ Celník orazítkuje tři dokumenty: „Čáry máry fuk – a je tam hrášek.“ n n n
Policajt stojí před služebnou a z nudy žvejká patronu. Ta mu samozřejmě vybouchne a na cucky roztrhá hubu. Kolem prochází jeho nad
řízený a pronese: Ty se tomu směješ, ty vole, ale mohlo tě to i zabít! n n n
V New Yorku se vrací policejní hlídka z ob chůzky. Policista podává hlášení: „Šéfe, hlásím, že jsme asi před hodinou narazili na strašně opilou ženu.“ „Doufám, že jste ji ignorovali,“ pravil šéf přísně. „Jasně, šéfe,“ prohlásil po licista, „já dvakrát a tady seržant třikrát.“ n n n
Na 158 volá rozrušený muž: „Haló, policie? Jel jsem autem a srazil jsem dvě slepice.“ „No, tak je položte na krajnici. Ať je další auta nerozmažou po vozovce.“ „Rozumím. A co mám udělat s jejich motorkou?“ - red. -
7
Pavel Kříž radí
Předejděte problémům a neuzavírejte změnu zdravotní pojišťovny na ulici. ZP MV ČR se zásadně vymezuje vůči pouličním náborářům jiných pojišťoven, kteří vás nutí ke změně zdravotní pojišťovny ve spěchu a bez dostatku potřebných informací. Nepodlehněte iluzím, že na ulici dostanete informace úplné a pravdivé. Čekají vás jen komplikace. ZP MV ČR do ulic nikdy neposílala, neposílá a posílat nebude žádné pouliční náboráře. Zdravotní pojišťovnu můžete změnit jen jednou ročně.
Vážení současní i budoucí klienti, těšíme se na vaši návštěvu v důstojném prostředí našich klientských center po celé ČR.