Cena: 30 Kč úterý, 24. 2. 2015
č. 4 / 2015 (9. týden)
NEWSLETTER Dobrý den,
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
posíláme Vám další číslo účetního newsletteru. Má mnoho stran a stane se z něho od března 2015 měsíčník (dvojčíslo) stejně jako je tomu u mzdového newsletteru. Další elektronický newsletter i s tištěným uvnitř pro VIP čekejte 24. 3. 2015. V tomto čísle se v mém článku
vracím k problematice podílů na zisku a doplňuji účtování u příjemce záloh na podíly na zisku (dvě varianty, z nichž jednu preferuji). Článek k přiznání od Ivany Pilařové mluví svojí aktuálností sám za sebe. Věřím, že pan Bohumil Holuša Vás také potěší článkem k daňovému řádu.
V průběhu měsíce sledujte přímo na portále nové články nebo na Facebooku, máte-li zájem tak se k nám připojte i na Youtube. Konečně pojedu na hory a moc se těším… Krásné dny Vám přeji Pěva Čouková
Videoseminář
Novinka
Nepřehlédněte
+ y dárk
VI
P
ZD
AR
MA
Roční zúčtování daně za rok 2014 Více zde:
+ dár ky
• Ing. Milan Lošťák • Ing. Pěva Čouková
http://goo.gl/obbiW3
Při prodloužení
VIPREGISTRACE S PDF
NEWSLETTEREM
OBJEDNEJTE SI
Více zde:
http://www.ucetni-portal.cz/videoseminar-b-rocni-zuctovaMZDOVÉ INFORMACE JIŽ DNES ni-2014-a-mnoho-dalsiho-b-15-V.html Více zde: http://goo.gl/WgSnGQ
máte automaticky nárok na 10 % slevu z ceny ročního předplatného Cena obvyklá 4 600 Kč bez DPH
Vaše cena 4 140 Kč bez DPH
Články uvnitř čísla •Z áloha na podíly na zisku a podíly na zisku 2015
Autor: Ing. Pěva Čouková Problémem roku 2015 a následujících let je otázka, zda v roce přijetí zálohy na podíly na zisku máme účtovat u příjemce peněz o přijaté záloze, nebo zda můžeme účtovat o pohledávce a výnosech. Jaké je tedy správné účtování ve světle nejnovější judikatury?
• Změny daňového řádu k 1. 1. 2015 - 2. část
Autor: Ing. Bohumil Holuša, Ing. Ivo Šesták V dnešním díle zapokračujeme v komentáři Ing. Bohumila Holuši a Ing. Ivo Šestáka ke změnám v daňovém řádu od 1.1.2015. První díl jsme pro Vás zveřejnili již v minulém týdnu.
Můžete se těšit na vyčerpávající popis změn, včetně odkazů na konkrétní ustanovení zákona.
•D aňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2014 – praktický návod k sestavení, 1. část
Autor: Ing. Ivana Pilařová Cílem tohoto příspěvku Ing. Ivany Pilařové je vytvoření praktické pomůcky pro sestavení daňového přiznání ve standardních podmínkách činnosti právnických osob. Podrobněji budou rozebrány běžné situace, které mohou v praxi činit problémy. Čtenář po přečtení kapitoly získá přehled, které části daňového přiznání jsou pro něj důležité a které naopak může při vyplňování formuláře daňového
přiznání přeskočit a nezabývat se jimi (např. pasáže týkající se investičních fondů, neziskových organizací). V první části se zaměříme na účetní výsledek hospodaření a jeho správné zobrazení na řádku 10 daňového přiznání, a položky zvyšující základ daně na řádcích 20 až 70 daňového přiznání.
• Vintage car refurbished by individual
Autor: Ing. Vladimír Zdražil Dnešní jazykové okénko se věnuje občanovi, který se jako fanoušek věnuje starým automobilům, ve volném čase je opravuje, kupuje náhradní díly a věnuje spoustu hodin své práce a prodává jako opravený automobil (veterán). Jak tento občan zdaní příjmy z prodeje takového automobilu? Co lze uznat jako daňově uznatelné výdaje?
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Semináře BOVA
DPH V ROCE 2015 11. 3. 2015 Čas konání: 9:00 - 16:00 Ing. Václav Benda Cena: 2 690,- Kč včetně DPH
ZÁVĚREČNÝ ÚČET A JEHO SCHVALOVÁNÍ VERSUS ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A JEJÍ SCHVALOVÁNÍ U VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK (OBCE A JIMI ZŘÍZENÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE) ROZPOČET JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ HOSPODAŘENÍ AKTUALITY K ROKU 2014 12. 3. 2015 Čas konání: 9:00 - 16:00
strana 2
ZÁLOHA NA PODÍLY NA ZISKU A PODÍLY NA ZISKU 2015 Ing. Pěva Čouková
auditor, daňový poradce
PROBLÉM Problémem roku 2015 a následujících let je otázka, zda máme v roce přijetí zálohy z titulu podílů na zisku účtovat u příjemce peněz o přijaté záloze (VARIANTA 1 v příkladech) nebo zda můžeme účtovat o pohledávce a výnosech (VARIANTA 2 v příkladech). Ve světle judikatury nelze pohledávku z titulu podílů na zisku považovat za nevyvratitelný nárok, protože přímo ze zákona o obchodních korporacích (dále ZOK) je možné vrácení přijaté zálohy na podíly na zisku požadovat. Lze tedy konstatovat, že je správné k dnešnímu dni účtovat při přijetí zálohy na podíly na zisku podle VARIANTY 1 tj. bez účtování do výnosů s vykázáním na účtu přijatých záloh. Děkuji všem, kteří se uvedenou problematikou zabývali a pomohli najít optimální řešení.
Ing. Pěva Čouková
Příklady
1. PŘÍKLAD – PODÍL NA ZISKU Z TUZEMSKA
Valná hromada společnosti Dcera akciová společnost má schválit roční účetní závěrku za rok 2014 a rozhodnout o vyplacení podílu na zisku. V lednu 2015 změnila společenskou smlouvu a zrušila rezervní fond a rozhodla o jeho vrácení do zisků minulých let, ze kterých byl povinně tvořen. Operace nebyla dosud zaúčtována. Jediným 100% společníkem je společnost Matka s.r.o. (VARIANTA 1) nebo fyzická osoba, která je účetní jednotkou (VARIANTA 2), která požaduje výplatu podílu na zisku maximálně ve výši 500. Společnost má neodepsané zřizovací výdaje ve výši 100. Společnost má ve společenské smlouvě, že společnost nesmí rozdělit vytvořený sociální fond. Valná hromada je naplánována na 15. 6. 2015, výplata podílu na zisku je naplánována nejpozději do 15. 9. 2015. Lze podíl na zisku vyplatit? Je-li navrhována výplata podílu na zisku, je nutno nejprve prověřit splnění podmínek podle ZOK.
Společnost Dcera akciová společnosti vykazuje tyto hodnoty z řádné účetní závěrky 2014
Ing. Bc. Lenka Zábojová Cena: 2 690,- Kč včetně DPH
NOVINKY V ROCE 2015 PRO ÚČETNÍ, EKONOMY A DAŇOVÉ PORADCE V SOUVISLOSTECH 16. 3. 2015 Čas konání: 9:00 - 16:00
Položka rozvahy
tis. Kč
účet
A.
Vlastní kapitál
11 300
A.I.
Základní kapitál
10 000
Základní kapitál
10 000
A.I.1. A.III.
Fondy ze zisku
A.IV.
100
427
Výsledek hospodaření minulých let
- 600
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
1 000
428
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minulých let
-1 600
429
1 800
431
A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (-) Analýza možností vyplacení podílů na zisku
Cena: 2 690,- Kč včetně DPH
411
100
A.III.2. Sociální fond
Ing. Pěva Čouková
OBJEDNAT SE MŮŽETE NA WWW.BOVA-POLYGON.CZ
PASIVA CELKEM
0 43x(433)
tis. Kč
lze rozdělit jako podíly na zisku
411
Základní kapitál
427
Sociální fond – povinně tvořený
100
0
428
Zisk minulých let – ze zrušeného rezervního fondu
1 000
1 000
431
Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
1 800
1 800
Neuhrazená ztráta minulých let
-1 600
-1 600
Vlastní kapitál
11 300
1 200
429
10 000
0
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 3
PODMÍNKY VÝPLATY PODÍLŮ NA ZISKU PODLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH 1. podmínka pro výplatu podílu na zisku podle § 350/1 ZOK a) Vlastní kapitál = 11 300 tis. Kč b) Základní kapitál + sociální fond = 10 100 tis. Kč Podmínka je splněna částka a) je větší než částka b), a to o 1 200 tis. Kč. K rozdělení zisku lze použít 1 200 tis. Kč.
(10 000 + 100)
2. podmínka pro výplatu podílu na zisku podle § 350/2 ZOK Titul
+/-
tis. Kč
PZ 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
+/-
1 800
Výše zisku vykázaná v roční účetní závěrce -
0
(PZ 429 – Neuhrazená ztráta minulých let)
-
- 1 600
Nerozdělený zisk minulých let ze zrušeného rezervního fondu
+
1 000
Částka, kterou je možno vyplatit jako podíl na zisku
=
= 1 200
Povinný příděl do rezervního fondu Neuhrazené ztráty minulých let
K rozdělení zisku a jiných zdrojů lze použít 1 200 tis. Kč.
3. podmínka – splnění insolvenčního testu podle § 40/1 ZOK Otázky: Odpověď:
Co neodepsané zřizovací výdaje? Mají vliv na výplatu podílů na zisku? Nemají, po rekodifikaci již žádný vliv na výplatu podílů nemají
NÁVRH NA ROZDĚLENÍ PODÍLŮ NA ZISKU A ÚČTOVÁNÍ ROZHODNUTÍ VALNÉ HROMADY
Výše částky v tis. Kč
Na úhradu ztráty
1 300
Na podíl na zisku
500
Zrušený rezervní fond je přesunutý do zisků minulých let
1 000
VARIANTA 1 - podíl na zisku byl vyplacen 30. 6. 2015 - MATEŘSKÁ SPOLEČNOST JE S.R.O. (osvobozený podíl § 19 ZDP) Společnost DCERA – AS
tis. Kč
PS
HV účetní jednotky 2014
1 800
1.
15. 6. 2015 valná hromada
1 300 500 1 000
2.
30. 6. 2015 výplata –15% zvláštní sazba daně, neuplatní se, je osvobozeno podle § 19 ZDP
500
MD
Dal
Společnost MATKA - SRO
431 PS
Podíl na a.s.
431 431 421
429 364 1. 428
364
221 2.
tis. Kč
MD
Dal
1 000
061
15. 6.2 015 valná hromada – nárok na podíl na zisku
500
35x
665/A
30. 6. 2015 příjem podílu na zisku
500
221
35x
Společnost DCERA
Společnost MATKA Možnosti v DP za rok 2015 vylučuje příjem ve výši 500 tis. Kč v souladu s §23 odst. 4 písm. a) ZDP na řádku 120 DP
VARIANTA 2 - podíl na zisku nebyl vyplacen do 15. 9. 2015 (porušení § 34/2 ZOK) JEDINÝM SPOLEČNÍKEM JE FYZICKÁ OSOBA - ÚČETNÍ JEDNOTKA Společnost DCERA – AS
tis. Kč
MD
Dal 431
Fyzická osoba zapsaná v OR
PS
HV účetní jednotky 2014
1 800
1.
15. 6. 2015 valná hromada
1 300 500 1 000
431 431 421
429 364 1. 428
2.
30. 9. 2015 *) 15% zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP sražení termín podle § 38d odst. 2 ZDP
75
364
342
3.
31.10.2015 odvod sražené daně termín odvodu podle § 38d odst. 3 ZDP
75
342
221
4.
29. 2. 2016 výplata podílu na zisku Znovu test insolvence § 40 odst. 1 ZOK
425
364
221
*) u příjmů ze zaknihovaných cenných papírů - 31. 07. 2015 - § 38d odst. 2 ZDP u příjmů z cenných papírů s výjimkou zaknihovaných - 30. 09. 2015 - § 38d odst. 2 ZDP
PS
2.
Podíl na a.s.
tis. Kč
MD
Dal
1 000
061
15. 6. 2015 valná hromada – nárok na podíl na zisku
425
35x
66x 665/A
29. 2. 2016 příjem podílu na zisku
425
221
35x
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 4
Společnost DCERA
Fyzická osoba zapsaná v OR Možnosti v DP za rok 2015 vylučuje příjem ve výši 425 tis. Kč v souladu s §23 odst. 4 písm. a) ZDP na řádku 120 DP
2. PŘÍKLAD – ZÁLOHY NA PODÍLY NA ZISKU Následující rok rozhodl statutární orgán o výplatě zálohy na podíly na zisku za rok 2015 ve výši 500 tis. Kč, a to ke dni 30. 9. 2015. Byla sestavena mezitímní účetní závěrka k 31. 8. 2015. Údaje z rozvahy mezitímní účetní závěrky k 31. 8. 2015 – pasiv – před výplatou zálohy na podíly na zisku: Položka rozvahy
PASIVA CELKEM
A. A.I. A.I.1. A.III.
tis. Kč
Vlastní kapitál (11 300 – 500 + 1 500)
12 300
Základní kapitál
10 000
Základní kapitál
10 000
Fondy ze zisku A.III.2.
A.IV.
účet
411
100
Sociální fond
100
Výsledek hospodaření minulých let
700
427
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
1 000
428
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minulých let
-300
429
1 500
6-5
0
43x(433)
A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku Analýza možností vyplacení podílů na zisku
tis. Kč
411
Základní kapitál
427
Sociální fond
428
Zisk minulých let – ze zrušeného rezervního fondu
429
Neuhrazená ztráta minulých let
6-5
Hospodářský výsledek běžného účetního období (z mezitímní účetní závěrky)
lze rozdělit jako podíly na zisku
10 000
Vlastní kapitál
0
100
0
1 000
1 000
-300
-300
1 500
1 500
12 300
2 200
NÁVRH VÝPLATY ZÁLOH NA PODÍLY NA ZISKU A ÚČTOVÁNÍ. ROZHODNUTÍ statutárního orgánu
Výše částky v tis. Kč 500
Statutární orgán rozhodl o výplatě zálohy na podíl na zisku ve výši
Nové účty: 369 – Přijaté zálohy na podíly na zisku 433 – Zálohy na výplatu podílů na zisku VARIANTA 1 – záloha na podíl na zisku - MATEŘSKÁ SPOLEČNOST JE S.R.O. (osvobozený podíl § 19 ZDP) Společnost DCERA – AS PS
1.
HV podle mezitímní úč. závěrky - rozdíl výnosových a nákladových účtů, není na 431
tis. Kč MD Dal Společnost MATKA - SRO
tis. Kč MD Dal
1 500
1 000
061
VARIANTA 1 Doporučujeme 30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování podmíněné pohledávky do podrozvahy
500
7xx
799
VARIANTA 2 30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování pohledávky
500
35x
66x 665
VARIANTA 2 zachycení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy
500
799
7xx
30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování závazku LZE ÚČTOVAT JAKO POHLEDÁVKU*), ALE JE NUTNO VYKÁZAT NA ŘÁDKU ROZVAHY A.V.2 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
500
30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování podmíněné (potencionální) pohledávky na vrácení zálohy na podíly na zisku v podrozvaze
500
PS
43x 433
36x 1.
7xx
799
Podíl na a.s.
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Společnost DCERA – AS
strana 5
tis. Kč MD Dal Společnost MATKA - SRO
1. 10. 2015 výplata zálohy na podíl na zisku – 15% zvláštní sazba daně – osvobozeno podle § 19 ZDP
500
36x
221
2.
2. 1. 10. 2015 Srážka daně ze zvláštní sazby daně Nejpozději při nevyplacení do 31. 12. 2015 podle § 38d odst. 2 ZDP – i ze zálohy!
0
36x
342
tis. Kč MD Dal
VARIANTA 1 Doporučujeme 1. 10. 2015 příjem podílů na zisku, zaúčtování zálohy na podíly na zisku
500
221 369
VARIANTA 1 Doporučujeme 1. 10. 2015 zrušení podmíněné pohledávky z podrozvahy
500
799
7xx
VARIANTA 2 1. 10. 2015 příjem podílů na zisku
500
221
35x
*) Doporučujeme účtovat u poskytovatele záloh podíly na zisku přímo na účet 433 – Zálohy na podíly na zisku (skupina 43x), lze však připustit v průběhu roku účtování na účet skupiny 35x – Pohledávky za společníkem. Nutno však vždy v účetní závěrce vykázat proti vlastnímu kapitálu. Podrozvaha je doporučená, nikoliv povinná.
VARIANTA 2 – záloha na podíl na zisku - JEDINÝM SPOLEČNÍKEM JE FYZICKÁ OSOBA - ÚČETNÍ JEDNOTKA Společnost DCERA – AS PS
1.
HV podle mezitímní úč. závěrky - rozdíl výnosových a nákladových účtů, není na 431
3.
tis. Kč MD Dal
1 500
1 000
061
VARIANTA 1 Doporučujeme 30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování podmíněné pohledávky do podrozvahy
425
7xx
799
VARIANTA 2 30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování pohledávky
425
35x
66x 665
799
VARIANTA 2 zachycení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy
425
799
7xx
221
VARIANTA 1 Doporučujeme 1. 10. 2015 příjem podílů na zisku , zaúčtování zálohy na podíly na zisku
425
221 369
VARIANTA 1 Doporučujeme 1. 10. 2015 zrušení podmíněné pohledávky z podrozvahy
425
799
7xx
VARIANTA 2 1. 10. 2015 příjem podílů na zisku
425
221
35x
30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování závazku LZE ÚČTOVAT JAKO POHLEDÁVKU*), ALE JE NUTNO VYKÁZAT NA ŘÁDKU ROZVAHY A.V.2 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
500
30. 9. 2015 valná hromada zaúčtování podmíněné (potencionální) pohledávky na vrácení zálohy na podíly na zisku v podrozvaze
500
1. 10. 2015 výplata zálohy na podíl na zisku – 15% zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP sražení termín podle § 38d odst. 2 ZDP 2.
tis. Kč MD Dal Fyzická osoba zapsaná v OR PS
43x 433
36x 1.
425
7xx
36x
1. 10. 2015 Srážka daně ze zvláštní sazby daně Nejpozději při nevyplacení do 31. 12. 2015 podle § 38d odst. 2 ZDP – i ze zálohy!
75
36x
30.11.2015 Odvod zvláštní sazby daně § 38d odst. 3 – i za zálohy!
75
342 221
342
2.
Podíl na a.s.
*) Doporučujeme účtovat u poskytovatele záloh podíly na zisku přímo na účet 433 – Zálohy na podíly na zisku (skupina 43x), lze však připustit v průběhu roku účtování na účet skupiny 35x – Pohledávky za společníkem. Nutno však vždy v účetní závěrce vykázat proti vlastnímu kapitálu. Podrozvaha je doporučená, nikoliv povinná.
Údaje o vlastním kapitálu z rozvahy po výplatě záloh na podíly na zisku Položka rozvahy
PASIVA CELKEM
tis. Kč
A.
Vlastní kapitál (12 300 – 500)
11 800
A.I.
Základní kapitál
10 000
Základní kapitál
10 000
A.I.1. A.III. A.III.2. A.IV.
Fondy ze zisku
100
Sociální fond
100
Výsledek hospodaření minulých let
700
účet
411 427
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
1 000
428
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minulých let
-300
429
A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
1 500
6-5
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
- 500
43x(433)
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 6
3. PŘÍKLAD – DOPLATEK PO ZÁLOZE NA PODÍLY NA ZISKU
Po skončení účetního období 2015 byly valné hromadě předloženy tyto výdaje z řádné účetní závěrky ke schválení dne 15. 6. 2016 Je navrhováno k rozdělení podílů na zisku 1200 tis. Kč, částka ve výši 500 tis. Kč už byla vyplacena, zbývá doplatit 700 tis. Kč. Dále pokrytí ztráty minulých let ve výši 300 tis. Kč a přesun do nerozdělného zisku minulých let ve výši 1 000 tis. Kč. Tento návrh byl jednomyslně schválen.
NÁVRH NA ROZDĚLENÍ PODÍLŮ NA ZISKU A ÚČTOVÁNÍ ROZHODNUTÍ VALNÉ HROMADY
Výše částky v tis. Kč
Na úhradu ztráty
300
Na podíl na zisku
1 200
- z toho vyplaceno
- 500
Zisky minulých let
1 000
A.V.2. (- 500) + A.V.1 (2 500)
2 000
Rozvaha k 31. 12. 2015 – pasiva před výplatou doplatku na podíly na zisku Položka rozvahy
PASIVA CELKEM
tis. Kč
A.
Vlastní kapitál (12 300 – 500 + 1 000)
12 800
A.I.
Základní kapitál
10 000
Základní kapitál
10 000
A.I.1. A.III.
Fondy ze zisku A.III.2.
A.IV.
účet
411
100
Sociální fond
100
Výsledek hospodaření minulých let
700
427
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
1 000
428
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minulých let
-300
429
A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (1 500 k 31. 8. 2015 + 1 000 nahospodařeno za 9-12/2015)
2 500
431
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
- 500
43x(433)
Analýza možností vyplacení podílů na zisku 411
Základní kapitál
427
Sociální fond
428
Zisky minulých let (z rezervního fondu)
429
Neuhrazená ztráta minulých let
433
Zálohy na výplatu podílu na zisku
431
Hospodářský výsledek z řádné účetní závěrky
tis. Kč
lze rozdělit jako podíly na zisku
10 000
Vlastní kapitál
0
100
0
1 000
1 000
-300
-300
-500
-500
2 500
2 500
12 800
2 700
VARIANTA 1 – doplatek podílů na zisku - MATEŘSKÁ SPOLEČNOST JE S.R.O. (osvobozený podíl § 19 ZDP) Společnost DCERA – AS
tis. Kč MD Dal Společnost MATKA – SRO
tis. Kč MD
PS
HV roční úč. závěrky 20151
2 500
1 000
PS
Snížený VK z titulu zálohy na podíl
PS
Zachycení podmíněné (potencionální) pohledávky na vrácení zálohy na podíly v podrozvaze
500
500
431 PS 43x 433 7xx
Podíl na a.s.
PS
VARIANTA 1 Závazek titulu přijaté zálohy na podíly na zisku
500
799 PS
VARIANTA 2 zachycení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy na podíly v podrozvaze
500
Dal
061 369
799
7xx
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Společnost DCERA – AS
strana 7
tis. Kč MD Dal Společnost MATKA – SRO 43x 433
500
431
700
431 364
300
431 429
1 000
431 428
VARIANTA 1 15. 6. 2016 valná hromada
15. 6. 2016 valná hromada 1.
2.
tis. Kč MD
1.
15. 6. 2016 Zrušení potencionálního pohledávky z titulu zálohy na podíly na zisku
500
799
30. 6. 2016 výplata podílů – 15% zvláštní sazba daně – osvobozeno podle § 19 ZDP
700
364 221 2.
7xx
Dal
1 200
35x
66x 665/A
VARIANTA 1 15. 6. 2016 zápočet závazku – přijaté zálohy na podíly na zisku
500
369
35x
VARIANTA 2 15. 6. 2016 valná hromada
700
35x
66x 665/A
VARIANTA 2 Zrušení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy na podíly v podrozvaze
500
7xx
799
30. 6. 2016 příjem podílů na zisku
700
221
35x
Dal
VARIANTA 2 – záloha na podíl na zisku - JEDINÝM SPOLEČNÍKEM JE FYZICKÁ OSOBA - ÚČETNÍ JEDNOTKA Společnost DCERA – AS
tis. Kč MD Dal Fyzická osoba zapsaná v OR
tis. Kč MD
PS
HV roční úč. závěrky 2015
2 500
1 000
PS
Snížený VK z titulu zálohy na podíl
PS
Zachycení podmíněné (potencionální) pohledávky na vrácení zálohy na podíly v podrozvaze
15. 6. 2016 valná hromada
500
431 PS 43x 433
2.
VARIANTA 1 Závazek titulu přijaté zálohy na podíly na zisku
425
VARIANTA 2 zachycení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy na podíly v podrozvaze
425
799
7xx
1 020
35x
66x 665/A
VARIANTA 1 15. 6. 2016 zápočet závazku – přijaté zálohy na podíly na zisku
425
369
35x
VARIANTA 2 15. 6. 2016 valná hromada
595
35x
66x 665/A
VARIANTA 2 Zrušení podmíněného závazku z titulu možné vratky zálohy na podíly v podrozvaze
425
7xx
799
30. 6. 2016 příjem podílů na zisku
595
221
35x
7xx
799 PS
500
431
43x 433
700
431 364
300
431 429
VARIANTA 1 15. 6. 2016 valná hromada
1. 1 000
431
15. 6. 2016 Zrušení potencionálního pohledávky z titulu zálohy na podíly na zisku
500
799
30.6.2016 výplata zálohy na podíl na zisku – 15% zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDPsražení termín podle § 38d odst. 2 ZDP
595
364 221
30. 6. 2016 srážka zvláštní sazby daně
105
364 342
061
PS
500
1.
Podíl na a.s.
7xx
2.
369
Rozvaha – pasiva po výplatě doplatku podílů na zisku Položka rozvahy A. A.I. A.I.1. A.III.
PASIVA CELKEM
A.III.2.
účet
Vlastní kapitál (12 800 – 700)
12 100
Základní kapitál
10 000
Základní kapitál
10 000
Fondy ze zisku
A.IV.
tis. Kč
Sociální fond
411
100 100
427
Výsledek hospodaření minulých let
2 000
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
2 000
428
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minulých let
0
429
A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (pro názornost nic neuvádíme)
0
6-5
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
0
43x(433)
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 8
Upozornění: V případě převodu podílu nebo cenného papíru doporučujeme při existenci vyplacené zálohy na podíly na zisku, která ještě nebyla zúčtována, uvést tuto informaci kupujícímu ve smlouvě o převodu.
PŘÍKLAD BĚŽNÉHO ROZDĚLENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU Rozdělení zisku či úhrada ztráty u a.s., s.r.o., družstev a částečně u k.s.
MD
Dal
1.
Převod zisku do nerozděleného zisku minulých let
431
428
2.
Přiznání podílů na zisku společníkům
431
364
3.
Převod zisku do fondů v souladu se společenskou smlouvou (od 1. 1. 2015 lze zrušit ve společenské smlouvě rezervní fond)
431
421, 427
4.
Úhrada ztráty ze zisků minulých let
428
431
4.
Úhrada ztráty z rezervního fondu
421
431
5.
Převod ztráty do neuhrazených ztrát minulých období
429
431
ZOBRAZENÍ ZDROJŮ PRO VÝPLATU V ROZVAZE - VLASTNÍ KAPITÁL Položka rozvahy A.
Český účetní standard
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál
x
A.I.
Základní kapitál Rozdělení podílů Rozdělení jiných na zisku vlastních zdrojů A.I.1.
Základní kapitál
A.I.2.
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
A.I.3.
Změny základního kapitálu
A.II.
Nelze rozdělit
Nelze rozdělit
mínus 252
X
X
419
Nelze rozdělit
Nelze rozdělit
Kapitálové fondy A.II.1.
Ážio
412
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
A.II.2.
Ostatní kapitálové fondy
413
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
A.II.3.
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
414
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
A.II.4.
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
418
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
A.II.5
Rozdíly z přeměn obchodních korporací
417
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
A.II.6
Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací
416
Nelze rozdělit
Lze rozdělit
421, 427
Nelze rozdělit – (u zálohy § 40 ZOK Ano)
Lze rozdělit, pokud není zakázáno ve stanovách
A.III.
Fondy ze zisku
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let
428
Lze rozdělit (+)
Nelze rozdělit
A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let
429
Lze rozdělit (-)
Nelze rozdělit
A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let
425
Lze rozdělit (+/-)
Nelze rozdělit
431
Lze rozdělit (+/-)
Nelze rozdělit
43x(433)
Je již rozděleno (-)
Nelze rozdělit
A.V. Nový
411
Výsledek hospodaření běžného účetního období A.V.1.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
A.V.2.
Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 9
§ 403 odst. 1 ZOK AS
Podíl na zisku
§ 34 ZOK
(1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
§ 181 ZOK - SRO
(1) Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji. (2) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, ze dne 29. 4. 2014 K odpovědnosti člena představenstva za škodu Odpovědnost člena představenstva za škodu způsobenou vyplacením dividend v rozporu s ustanoveními § 65a nebo § 178 obch. zák. (§ 179 odst. 1 obch. zák.) je odpovědností za porušení péče řádného hospodáře. Po uplynutí lhůty upravené v § 184 odst. 3 obch. zák. (s účinností od 1. prosince 2009 v ustanovení § 184a odst. 1 obch. zák.) tj. po uplynutí 6 měsíců od posled-
ního dne účetního období nemůže řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku (viz R 80/2010). Avšak sama skutečnost, že valná hromada schválila rozdělení zisku na základě „nezpůsobilých“ účetních závěrek a představenstvo následně rozhodlo o vyplacení dividend, nevede bez dalšího k závěru o odpovědnosti členů představenstva za škodu tím společnosti způsobenou. Při úvahách o tom, zda žalovaný člen představenstva porušil povinnost péče řádného hospodáře, přitom nelze přehlédnout, že pravidlo, podle kterého řádná účetní závěrka není po uplynutí lhůty uvedené v § 184 odst. 3 obch. zák. způsobilým podkladem pro rozdělení zisku, neplyne přímo z textu ustanovení § 178 odst. 2 obch. zák., nýbrž bylo dovozeno výkladem podaným Nejvyšším soudem v R 80/2010. Právní praxe do přijetí R 80/2010 obvykle vycházela z opačného úsudku. Poruší-li člen představenstva povinnost jednat při vyplácení dividend s péčí řádného hospodáře, je nutné dále posoudit, zda společnosti vznikla škoda a zda mezi jeho jednáním a vzniklou škodou je příčinná souvislost.
STANOVISKA KANCLU K PROBLEMATICE Číslo stanoviska
Název problému řešeného k problematice na Komisi pro aplikaci nové civilní legislativy
KANCL č. 25
rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů - § 40, § 161 a § 350 ZOK
KANCL č. 27
k mezitímní účetní závěrce sestavené za účelem výplaty zálohy na zisku - § 40 odst. 2 ZOK
KANCL č. 30
k vypořádání zálohy na výplatu podílu na zisku dle ustanovení § 40 ZOK
Problematika ZOK k podílům na zisku Zálohy MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA § 40/2 SRO i AS Nemusí být schválena VH § 190 SRO, § 421 AS
Podíly na zisku ŘÁDNÁ NEBO MIMOŘÁDNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA schválená VH § 34/1 § 161/4 SRO § 350/2 AS
Základní test pro výplatu podílů na zisku podle ZOK PRO SRO I AS § 40 odst. 1 ZOK Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. § 40 odst. 2 ZOK Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet • výsledku hospodaření běžného účetního období, • nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku • snížený o • neuhrazenou ztrátu z minulých let a • povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
§ 34 odst. 1 ZOK Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 161/4 ZOK SRO § 350/2 ZOK AS Částka k rozdělení mezi společníky (SRO) akcionáře (AS) nesmí překročit výši • hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období • zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a • sníženou o • ztráty z předchozích období a • příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou (SRO), stanovami (AS).
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 10
• § 40/1 ZOK tzv. insolvenční test – vyplacení podílu nesmí způsobit úpadek • Podmínka o testování vztahu vlastního kapitálu je jen u AS § 350/1 VK
=
ZK
+
fondy povinně tvořené podle ZOK
+
fondy povinně tvořené podle stanov
+
hodnota, která, lze rozdělit jako jiné vlastní zdroje (v limitu je i rozdělení zisku)
• Valná hromada může rozhodnout, že podíl na zisku bude nepeněžitý - § 161/1 ZOK SRO, - § 348/2 ZOK AS • Právo na podíl na zisku - § 34 ZOK SRO - § 348 ZOK AS • Právo na podíl na zisku z vlastního podílu zaniká jeho splatností a nevyplacený zisk se převede na účet nerozděleného zisku minulých let - § 149/3 ZOK SRO (na rozdíl od § 161d/1 ObchZ) - § 309/2 ZOK AS •P odíly s pevným podílem na zisku jsou splatné 3 měsíce od rozhodnutí VH o schválení podkladové účetní závěrky a podílů s pevným podílem na zisku (podle komentáře CHBeck str. 305 ano – z prezentace prof. Dědiče) • Je zrušena podmínka o zůstatkové ceně zřizovacích výdajů, kterou jsme nacházeli v § 65a ObchZ. • Je zrušen termín dividenda • Po schválení účetní závěrky nelze otevřít účetní knihy - § 17/7 ZÚ
ÚČETNÍ ZOBRAZENÍ ZÁLOHA NA PODÍLY NA ZISKU K problematice účtování podílů na zisku doporučujeme článek z časopisu Auditor 9/2014. Ze závěrů článků uvádíme: Z účetní závěrky valná hromada zjistí, že za účetní období, v němž byla zálohová/interim dividenda vyplacena, společnost nevygenerovala žádný zisk k rozdělení vlastníkům (v důsledku neočekávané ztráty, kterou utrpěla po vyplacení zálohové/interim dividendy).
Zálohová dividenda
inteRiM dividend
Akcionáři nemohou rozhodnout o rozdělení zisku a příjemci „zálo- „Interim dividend“ je nevratná, pokud došlo k její výplatě v souladu hové dividendy“ ji musejí vrátit. se zákonem. Příjemci si interim dividend ponechají.
Plátce dividendy CZ GAAP Účtuje v okamžiku rozhodnutí o výplatě zálohy na podíl na zisku jako snížení vlastního kapitálu proti závazku.
iFRS
CZ GAAP
Účtuje se v okamžiku výplaty Nemá náplň (společnosti z UK zálohy na podíl na zisku jako neúčtují dle CZ GAAP). aktivum. Společnost má až do splnění zákonných podmínek právo na vrácení dividendy. Snížení kapitálu se účtuje až v okamžiku schválení výplaty valnou hromadou plátce dividendy.
iFRS V okamžiku rozhodnutí ředitelů se neúčtuje (až do platby jde o vratné rozhodnutí). Účtuje se v okamžiku výplaty zálohy na podíl na zisku jako sní- žení kapitálu – dividenda je od okamžiku platby nevratná.
Příjemce dividendy CZ GAAP
iFRS
Účtuje v okamžiku výplaty zálohy na podíl na zisku jako o závazku. Do výnosu účtuje až v okamžiku schválení výplaty valnou hromadou plátce dividendy.*
Účtuje v okamžiku výplaty zálohy na podíl na zisku jako o závazku. Do výnosu účtuje až v okamžiku schválení výplaty valnou hromadou plátce dividendy.
CZ GAAP Účtuje v okamžiku výplaty zálohy na podíl na zisku jako o výnosu. Dividenda je od okamžiku platby nevratná.
iFRS Účtuje v okamžiku výplaty zálohy na podíl na zisku jako o výnosu. Dividenda je od okamžiku platby nevratná.
* V tabulce je prezentováno pouze konzervativní pojetí, které autoři článku považují za správné v rámci českých účetních předpisů.
Zdroj – Časopis Auditor 9/2014 Autoři: Milan Zelený, auditor č. opr. 2319 Petr Kříž, auditor č. opr. 1140
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 11
ZMĚNY DAŇOVÉHO ŘÁDU K 1. 1. 2015 – 2. ČÁST Ing. Ivo Šesták
Generální finanční ředitelství
Pokračování článku z minulého čísla… Zcela nový § 247a – Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy Od 1.1. 2015 se nově upravuje institut pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, který doplňuje stávající institut pořádkové pokuty obsažený v § 247. Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle nového § 247a by měla v nejobecnější rovině postihovat dva okruhy neplnění povinností: 1) nesplnění registrační, oznamovací nebo evidenční povinnosti (§ 247a odst.1 písm. a) a b), a 2) nesplnění povinnosti elektronické formy podání (§ 247a odst. 2).
Pokutu až do výše 500.000,– Kč dle odstavce 1 daného ustanovení bude možné uložit daňovému subjektu nebo jiné osobě zúčastněné na správě daní, pokud tato osoba nesplní: a) registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo b) záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně. Toto rozšíření sankcí reaguje na skutečnost, že podle úpravy platné do 31. 12. 2014 nebylo možné neplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti nijak postihovat. Nová pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti dle § 247a odst.1 písm. a) může být uložena, pokud nebude splněna tato povinnost vůbec, jakož i v případech, kdy bude splněna opožděně (po marném uplynutí stanovené lhůty) nebo bude splněna pouze částečně. Na rozdíl od obecnější úpravy obsažené v § 247 odst. 2 se zde nepředpokládá předchozí vydání výzvy, neboť ta je při zjištění pochybení zpravidla již nadbytečná. Správce daně např. při zjištění pochybení daňového subjektu v rámci plnění jeho registrační povinnosti (daňový subjekt nenahlásil určitou informaci, kterou správce daně zjistil z jiného zdroje) musí konat ex officio a provést úpravu v příslušném
Ing. Bohumil Holuša
vedoucí oddělení Generálního finančního ředitelství
registru či evidenci. Druhým důvodem pro možné uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je podle § 247a odstavce 1 písmene b) nesplnění záznamní povinnosti (tedy povinnosti vést záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně ve smyslu ustanovení § 97) nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně. Jinou evidenční povinností může být např.: •p ovinnost vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 100 zákona o dani z přidané hodnoty, •p ovinnost vedení daňové evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů, • v edení mzdových listů podle § 38j zákona o daních z příjmů. Při nesplnění záznamní či jiné evidenční povinnosti je v těchto případech rovněž předchozí vydání výzvy z povahy věci vyloučeno. Stejně jako v případě nesplnění povinnosti pod písmenem a), je možné pokutu uložit ihned po zjištění nesplnění (úplném či částečném) předmětné povinnosti. Pokud jde o vztah nově navržené pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a a stávající pořádkové pokuty podle § 247 odst. 2, která postihuje porušení procesní povinnosti nepeněžité povahy, je třeba zdůraznit rozdílný charakter těchto pokut. Zatímco pořádková pokuta směřuje k vynucení splnění určité povinnosti (a lze ji ukládat opakovaně tak dlouho, dokud povinnost nebude splněna), pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle nového § 247a odst. 1 má trestající a výchovný charakter vůči tomu, kdo povinnost nesplnil, avšak nesměřuje k vynucení dodatečného splnění povinnosti. V odstavci 2 tohoto ustanovení se zavádí sankce za nedodržení povinné elektronické formy podání v jednotné paušální výši 2.000,– Kč. S ohledem na zajištění administrativní nenáročnosti postihu nedodržení povinné elektronické formy podání se stanovila základní konstrukce pokuty jako sankce vznikající přímo ze zákona, a to ve výši 2 000,– Kč za každé jednotlivé podání, které bylo vůči správci daně učiněno jinak, než elektronicky, ačkoli na základě zákonné povinnosti mělo být učiněno v elektronické formě.
Prostor pro správní úvahu (diskreci) bude omezen toliko na úvahu ohledně toho, zda nedodržení elektronické formy podání současně neztěžuje závažným způsobem správu daně. Jak již bylo uvedeno, pokuta postihující nedodržení obligatorní elektronické formy podání dle § 247a odst. 2 dopadá především na tzv. formulářová podání podle § 72 odst. 1, tj. na přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování. Vzhledem k tomu, že pokuta ve výši 2.000,– Kč bude vznikat ze zákona, bude mít rozhodnutí správce daně o uložení pokuty pouze deklaratorní povahu. Symetricky s koncepcí obsaženou v § 250 odst. 6 a § 251 odst. 3 rozhodne správce daně o povinnosti platit pokutu platebním výměrem. Současně se stanovuje, že tento druh pokuty bude splatný do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru (viz § 247a odst.3) na rozdíl od pokuty uložené podle odstavce 1 § 247a, kdy splatnost bude do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o pokutě. V případě, že by nedodržení elektronické formy podání závažně ztížilo správu daní, stanovuje se v odstavci 4 tohoto ustanovení, že správce daně může kromě pokuty v základní výši 2.000,– Kč uložit také ještě další pokutu až do výše 50.000,– Kč. Tato pokuta však již nebude vznikat přímo ze zákona, ale bude výsledkem správního uvážení správce daně, zahrnujícího především přezkoumatelné zdůvodnění toho, proč v daném případě nepostačovala standardní zákonná výše pokuty 2.000,– Kč. Při ukládání této pokuty se použijí stejná společná ustanovení, jako v případě pořádkové pokuty podle § 247 nebo pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 1. V odstavci 5 tohoto ustanovení je potom upravena objektivní prekluzivní lhůta pro uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, resp. pro rozhodnutí o povinnosti ji platit. Délka této lhůty je stanovena na 3 roky s tím, že se počítá ode dne, v němž došlo k porušení povinnosti.
Zcela nový nadpis § 248 – Společná ustanovení
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
pro řízení o pokutě
Sjednocení postupů pro řízení o pořádkové pokutě i pokutě za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Společná ustanovení pro řízení o pokutě uvedená pod § 248 tak nově zahrnují procesní postup jak u pořádkové pokuty, tak i u pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Z upraveného znění ustanovení § 248 vyplývá i shodná doba splatnosti obou druhů pokut, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. V podstatě to však znamená, že včas podané odvolání odloží i splatnost obou druhů pokut a to do dne oznámení rozhodnutí o odvolání, resp. do 15 dnů od tohoto dne.
§ 249 Zjednodušené řízení o uložení pokuty – tzv. bloková pokuta se stvrzenkou
Doplnění řízení o uložení tzv. blokové pokuty. Do stávající úpravy zjednodušeného řízení o uložení pořádkové pokuty podle § 247 odst. 1 (tj. za nevhodné chování při jednání se správcem daně) se v zájmu rychlosti a hospodárnosti doplňuje rovněž možnost takovéhoto uložení pořádkové pokuty podle: a) § 247 odst. 2 – za ztěžování nebo maření správy daní nevyhověním výzvě bez jiného důsledku b) § 247a – za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Výše pokuty v těchto případech nepřesáhne částku 5.000,– Kč, při jednání na místě za spoluúčasti obou stran (správce daně a pokutovaného) a pokud pokutovaný uzná důvody a výši pokuty a uhradí ji na místě. Uložení pokuty ve zjednodušeném řízení však není z povahy věci možné v případě pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 a 4, tj. za nepodání požadovaného podání elektronicky.
§ 252 odst. 2 Úrok z prodlení
Zrušení úročení maximálně 5 let Z důvodu sjednocení právní úpravy úroků v rámci daňového řádu, resp. z důvodu zajištění jednotného přístupu ke všem subjektům, na které dopadá povinnost jednotlivé druhy úroků hradit, se vypouští časové omezení 5 let pro výpočet úroku z prodlení. Dosavadní úprava zakládala v tomto ohledu nedůvodný rozdíl s úpravou pro výpočet jiných úroků. Primárně se jednalo o nesoulad s délkou úročení v případě posečkání. V případě úroku z posečkané částky podle § 157 odst. 2 po uplynutí 5 let nedochází k ukončení úročení, čímž se osoba, které je posečkána úhrada daně,
dostává paradoxně do horší pozice, než dlužník, kterému posečkání nesvědčí. Tento rozdílný přístup byl v minulosti kritizován i veřejným ochráncem práv. Sekundárně lze vypozorovat nesoulad i s dalšími úroky obsaženými v daňovém řádu. Jde o úroky, které je povinen hradit daňovému subjektu správce daně (úrok z vratitelného přeplatku podle § 155 odst. 5 a úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254). Zde opět neexistuje pětiletý časový limit, který by úročení ukončil.
§ 254 odst. 6 Úrok z neoprávněného jednání správce daně
Pouhé doplnění ustanovení. Jedná se jen o terminologické doplnění tohoto ustanovení při započtení přiznaného úroku na přiznanou náhradu škody nebo přiznané zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
Zcela nový § 254a Úrok z daňového odpočtu
Tato novela stanoví nový typ úroku v „neprospěch státu“. Jedná se o úrok z daňového odpočtu. Tento úrok se uplatní tehdy, pokud řízení tj. postup správce daně k odstranění pochybnosti k řádnému daňovému tvrzení nebo dodatečnému daňovému tvrzení (§ 89) trvá déle než 5 měsíců a nakonec z tohoto postupu k odstranění pochybnosti vznikne daňový odpočet. Úrok z daňového odpočtu náleží daňovému subjektu ode dne, který následuje po uplynutí 5 měsíců ode dne zahájení postupu k odstranění pochybnosti a řízení trvá déle než 5 měsíců, do dne vrácení daňového odpočtu nebo jeho použití na úhradu nedoplatku. Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá výši repo sazby zvýšené o 1%, platné vždy k 1. dni kalendářního pololetí. Správce daně je povinen připsat tento úrok na osobní daňový účet do 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí o stanovení daňového odpočtu. Pokud po postupu k odstranění pochybností vznikne vratitelný přeplatek, správce daně vrátí oba tituly současně. Přechodné ustanovení obsahuje pravidlo, že u postupů k odstranění pochybností zahájených před 1. 1. 2015 se případný úrok dle § 254a začne počítat až po uplynutí prvních 5 měsíců roku 2015, tj. nejdříve ode dne 1. 6. 2015.
Zcela nový nadpis § 259 Řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně
Po čtyřech letech se opět objevuje úprava institutu individuálního promíjení
strana 12
penále (nový § 259a) a individuálního prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky (nový § 259b). Vedle těchto dvou institutů se v novém § 259c formulují společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně, která se mají vztahovat na všechny případy prominutí, tedy včetně stávajících případů upravených zvláštní právní úpravou. Cílem této nové úpravy je zavedení možnosti individuálního promíjení u sankcí vznikajících za porušení povinností při správě daní, u nichž správce daně nemůže vznik ani její výši ovlivnit v rámci správního uvážení. Konkrétně se jedná o penále (§ 251), úrok z prodlení (§ 252) a úrok z posečkané částky (§ 157). Snahou zákonodárců nebylo zřejmě docílit stav, kdy každou sankci vznikající ze zákona bude možné prominout. U některých sankcí by to vzhledem k jejich výši a smyslu bylo kontraproduktivní (např. u pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 – nesplnění povinnosti elektronické formy podání). Pokutu za opožděné tvrzení daně, která též spadá do kategorie sankcí ukládaných ze zákona, sice není možné od 1. 1. 2015 prominout, nicméně právní úprava pokuty obsahuje mechanismy, které mohou zákonem stanovenou výši pokuty upravovat (např. § 250 odst. 7, tj. poloviční výše pokuty v případě splnění dvou zákonem stanovených podmínek, které se novelou zákona k 1. 1. 2015 nezměnily).
Zcela nový § 259a Prominutí penále
Penále je sankcí vznikající ze zákona, pokud správce daně doměří daň vyšší nebo pokud je snižován daňový odpočet či daňová ztráta, než jak byly stanoveny na základě tvrzení daňového subjektu. Penále je následkem porušení povinnosti tvrzení. Správce daně jej ukládá v rámci dodatečného platebního výměru, kterým doměřuje daň, a jeho výši nemůže nijak upravovat. Vhodným se proto jeví mechanismus následné úpravy. Ten nastoupí pouze tam, kde o to daňový subjekt správce daně výslovně požádá. Hlavním cílem této varianty je zajištění platební morálky daňových subjektů, neboť možnost snížení penále je podmíněno úhradou doměřené daně, což je významný motivační prvek. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení je předpokladem prominutí části penále splnění dvou formálních podmínek: • podání žádosti o prominutí penále a • uhrazení daně, v důsledku jejíhož doměření daň vznikla. Znění odstavce 3 tohoto ustanovení omezuje možnost podat žádost
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
lhůtou do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto. K zavedení časového limitu dochází s ohledem na zásadu koncentrace. Je žádoucí, aby daňový subjekt svůj požadavek a důvody, o něž svoji žádost opírá, nesděloval s časovým odstupem, který by ztěžoval možnost správce daně posoudit kritéria nezbytná pro rozhodnutí o prominutí penále. Jde zejména o posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu. Lhůtu 3 měsíců není možné prodloužit podle § 36. Druhou základní podmínkou, jejíž splnění je nezbytné pro prominutí části penále, je úhrada daně nejpozději ke dni podání žádosti o prominutí penále, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí penále, aniž by doměřenou daň uhradil, správce daně v důsledku toho řízení zastaví zřejmě podle § 106 odst. 1 písm. e). Nepůjde tedy o meritorní rozhodnutí, ve kterém by se správce daně věnoval důvodnosti žádosti. Lhůta pro podání žádosti se staví po dobu řízení žádosti o posečkání úhrady daně a po dobu povoleného posečkání úhrady daně. V obou případech se jedná o daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Účelem stavění této lhůty je umožnit požádat o prominutí části penále i daňovému subjektu, který daň z omluvitelných příčin neuhradí ve lhůtě do 3 měsíců, ale až ve lhůtě stanovené povoleným posečkáním či rozložením úhrady na splátky podle § 156. Odstavec 2 tohoto ustanovení potom upravuje kritérium, podle kterého správce daně stanoví výši promíjeného penále (resp. zda k prominutí vůbec dojde), pokud daňový subjekt naplní formální podmínky pro prominutí penále podle odstavce 1. Jde tedy o materiální kritérium, které je nutné posoudit v rámci meritorního rozhodnutí. Tímto kritériem je míra součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední. Takovým postupem je nutné rozumět především daňovou kontrolu, neboť v souladu s § 143 odst. 3 k doměření daně z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly. Lze se však setkat i s jinou právní úpravou, která umožňuje stanovit daň z moci úřední i na základě jiných postupů a skutečností. Postupem je nutné rozumět i samotné doměřovací řízení. Prvek spolupráce by tak měl být testován v celkovém komplexu. Zákon tímto způsobem motivuje daňové subjekty ke spolupráci především při dokazování, k němuž při daňové kontrole dochází.
Míru spolupráce správce daně posoudí na základě vlastní úvahy při respektování zásady rovnosti (§ 6) a legitimního očekávání (§ 8 odst. 2). Aby nevznikla nedůvodná nerovnost mezi daňovými subjekty, kteří řádně plní své povinnosti, a daňovými subjekty, které je řádně neplní, zákon neumožňuje prominutí penále ve výši 100 %. Správce daně je tak v úvaze, jakou míru penále prominout, omezen zákonnou horní hranicí 75 % stanového penále. Daňovému subjektu, který dosáhne na prominutí v maximální výši, tak vždy zůstane povinnost uhradit penále alespoň ve výši 5 % doměřené daně (maximální výše prominutí je 75% z 20% sazby doměřeného penále, tj. 15% doměřené daně), resp. výše 0,25 % v situaci, kdy je snižována daňová ztráta (maximální výše prominutí je 75% z 1% sazby daňové ztráty, tj. 0,75% snižované daňové ztráty). Při rozhodovávání o míře prominutí penále není správce daně vázán návrhem daňového subjektu uvedeným v žádosti. Může mu přiznat prominutí i ve větším rozsahu, než je žádáno (neníli překročena zákonem daná horní hranice). Není vyloučeno, že daňový subjekt požádá o prominutí penále v rozsahu vyšším, než 75 %. To by nemělo žádost dopředu diskvalifikovat, nicméně správce daně musí daný případ posoudit v mezích, které mu zákon dává. Přechodné ustanovení obsahuje pravi dlo řešící možnost podání žádosti o prominutí penále vzniklého před 1. 1. 2015. Podle tohoto ustanovení je možné požádat o prominutí pouze toho penále, které bude součástí dodatečného platebního výměru oznámeného po 1. 1. 2015.
Zcela nový § 259b Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky
Úrok z posečkané částky (§ 157) a úrok z prodlení (§ 252) jsou sankce za porušení povinnosti uhradit daň včas. Úroky vznikají ze zákona bez možnosti správce daně modifikovat jejich výši. Pro oba úroky je charakteristické, že vznikají každým dnem prodlení, bez ohledu na to, že do evidence daní se předepisují
strana 13
s určitým zpožděním (v případě úroku z prodlení jednou za měsíc; v případě úroku z posečkané částky až po ukončení posečkání). Okamžik vzniku sankce tak nelze ztotožňovat s okamžikem předepsání na osobní daňový účet dlužníka, byť z hlediska vykonatelnosti je předepsání nezbytnou podmínkou, bez níž nelze úhradu úroku po dlužníkovi vyžadovat. Proto by měl dlužník v době podání žádosti o prominutí sankce znát stav svého osobního daňového účtu. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení je předpokladem prominutí úroku splnění dvou formálních podmínek: • podání žádosti o prominutí úroku a • uhrazení daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Úrok z prodlení, resp. úrok z posečkané částky, vzniká na rozdíl od penále neustále plynule v čase za každý den prodlení s úhradou daně. Z tohoto důvodu není žádost o prominutí úroku omezena speciální lhůtou, jako je tomu u žádosti o prominutí penále podle § 259a. Uplatní se tak obecné časové omezení stanovené v § 259 odst. 2, tj. možnost podání žádosti až do uplynutí lhůty pro placení daně dle § 160. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí úroku, aniž by daň uhradil, správce daně v důsledku toho řízení o žádosti o prominutí zastaví podle § 106 odst. 1 písm. e). V tomto případě nebude správce daně ani zkoumat důvodnost podané žádosti. Znění odstavce 2 tohoto ustanovení upravuje materiální kritérium, na základě jehož posouzení správce daně o prominutí meritorně rozhodne. Tímto kritériem je existence zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s úhradou daně. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z pohledu konání daňového subjektu omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí úroku by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či dokonce úmyslného jednání. Prominutí úroku by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že za neplnění zákonné povinnosti musí být udělena adekvátní sankce. Prominutí úroku proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní. Posouzení ospravedlnitelnosti daného důvodu ze strany správce daně nesmí vytvořit stav, kdy by daňové subjekty mohly dopředu spoléhat na to, že jim nesplnění určité povinnosti bude vždy prominuto.
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Při rozhodovávání o míře prominutí úroku není správce daně vázán návrhem daňového subjektu uvedeným v žádosti. Může mu přiznat prominutí v menším i větším rozsahu, než je žádáno. Správce daně tak může úrok prominout zcela nebo zčásti. S ohledem na absenci zákonné hranice není vyloučeno prominutí úroku až ve 100 % výši (na rozdíl od prominutí penále podle § 259a odst. 2). Odstavec 3 tohoto ustanovení stanoví, že správce daně je při rozhodování o prominutí úroku povinen přihlédnout k tomu, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu nezakládají tvrdost uplatňovaného úroku. Zvolená terminologie odpovídá dřívějšímu znění § 157 odst. 7, který byl tímto ustanovením nahrazen. Lze proto očekávat využití stávající praxe a metodického nastavení kritérií posuzujících tuto tvrdost. Smyslem daného kritéria není automatické testování sociálních nebo ekonomických poměrů žadatele. Správce daně by měl ke zkoumání těchto kritérií přistoupit zejména tehdy, pokud se jich dovolává samotný žadatel. Jejich posouzení nemůže být samo o sobě důvodem pro prominutí úroku. Tím bude vždy existence ospravedlnitelného důvodu prodlení podle odstavce 2 tohoto ustanovení. Posouzení ekonomické či sociální tísně však bude mít význam při správním uvážení o míře, v jaké bude případně prominuto. K prominutí úroku tak může dojít i u subjektů, které nejsou v daný okamžik v ekonomické či sociální tísni. Přechodné ustanovení upravuje pravidlo, podle kterého lze o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky požádat pouze u těch úroků, které vznikly po 1. 1. 2015. Nebude se tedy týkat úroků u daňových povinností uhrazených do konce roku 2014.
5
strana 14
Zcela nový § 259c Společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně
Ustanovení tohoto nového paragrafu upravuje hmotněprávní podmínky pro prominutí daně i pro prominutí příslušenství daně, které se vztahují: •n a prominutí individuální (podle nových ustanovení § 259a a 259b), a •n a prominutí hromadné ministrem financí (podle nezměněného ustanovení § 260 s výjimkou podmínky dle § 259c odstavce 1, který lze aplikovat pouze u prominutí individuálního). Odstavec 1 tohoto ustanovení ukládá povinnost správci daně, kdy je ze strany daňového subjektu požadováno prominutí daně nebo prominutí příslušenství daně, aby v rámci posouzení dané žádosti přihlédl k četnosti porušování povinností při správě daní ze strany daňového subjektu. Daňovému subjektu, který často nebo opakovaně porušuje povinnosti při správě daní, by nemělo být prominutí daně ani jejího příslušenství vůbec přiznáno. Znění odstavců 2 a 3 vycházejí z konceptu zohlednění spolehlivosti daňového subjektu, popř. osoby, která je členem jeho statutárního orgánu, jako obecné podmínky vydání určitého rozhodnutí v jeho prospěch. Promítnutí institutu spolehlivosti do právní úpravy prominutí daně a jejího příslušenství vychází z předpokladu, že prominutí má být odepřeno osobám, které závažným způsobem neplní své daňové, resp. účetní, povinnosti, tj. dle dosavadních zkušeností se projevily jako nespolehlivé. Odstavec 2 tohoto ustanovení tak zcela vylučuje možnost, aby daň nebo příslušenství daně bylo prominuto osobě, která v posledních třech letech porušila závažným způsobem daňové nebo účetní předpisy. Závažnost porušení však musí být v konkrétním případě
3
4
2
Sudoku:
9
4
3
8
7
9
2
6
1
5
8 6
1
3
6
5
9
9 5
Řešení najdete na str. 28
2
5
7 9
7
doložena prostřednictvím dostatečného odůvodnění rozhodnutí správce daně. Za závažné porušení nelze označit každé porušení daných zákonů, ale pouze takové porušení, které dosáhne určité intenzity. Závažným porušením předpisů však může být i jejich opakované porušení. Existenci závažného porušení předmětných předpisů je třeba zkoumat ve vztahu ke komplexu těchto předpisů, tj. není rozhodné, zda se toto porušení vztahovalo například k dani, která má být předmětem prominutí, či nikoliv. Porušení daňových nebo účetních předpisů, která dosahují intenzity závažného porušení, diskvalifikuje daňový subjekt současně ve všech případech, kdy je absence tohoto porušení jako podmínka vydání rozhodnutí určitou právní úpravou vyžadována. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení tak popsané kritérium směřuje i na osobu, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, které má být daň nebo příslušenství prominuto. Pokud má být daň nebo příslušenství prominuto právnické osobě, nesmí se ani člen jejího statutárního orgánu v uplynulých třech letech dopustit závažného porušení daňových nebo účetních předpisů. A obráceně to platí obdobně. V případě, že právnická osoba závažně porušila daňové nebo účetní předpisy, zákon konstruuje fikci, že i osoba, která byla v době závažného porušení daňových nebo účetních předpisů členem jejího statutárního orgánu, předpisy sama porušila. Tímto způsobem se předchází účelovému zbavení se odpovědnosti za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů prostřednictvím založení nové právnické osoby. Zákon se v § 259c odst. 2 a 3 mírně odchyluje od dikce ustanovení § 24 odst. 2, podle kterého může při správě daní jednat jménem právnické osoby její statutární orgán, nikoli člen statutárního orgánu. Pojem člen statutárního orgánu vychází z nového občanského zákoníku (viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník např. § 164) a pro ustanovení § 259c je vhodnější spojit test spolehlivosti s každým jednotlivým členem statutárního orgánu, bez ohledu na koncepci uvedenou v § 24 odst. 2.
Zcela nový nadpis § 260 Hromadné prominutí daně
Tím, že se novelou zrušil nadpis nad § 259 a byl nahrazen novým nadpisem: Řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně, musel být dán do souladu i nadpis nad ustanovením § 260, jehož obsah se novelou nezměnil a nadále řeší pouze hromadné promíjení daně nebo příslušenství daně ministrem financí.
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 15
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB ZA ROK 2014 – PRAKTICKÝ NÁVOD K SESTAVENÍ, 1. ČÁST Ing. Ivana Pilařová auditor, daňový poradce
1. ÚVOD
Cílem tohoto příspěvku je vytvoření praktické pomůcky pro sestavení daňového přiznání ve standardních podmínkách činnosti právnických osob. Podrobněji budou rozebrány běžné situace, které mohou v praxi činit problémy. Čtenář po přečtení kapitoly získá přehled, které části daňového přiznání jsou pro něj důležité a které naopak může při vyplňování formuláře daňového přiznání přeskočit a nezabývat se jimi (např. pasáže týkající se investičních fondů, neziskových organizací).
Formulář daňového přiznání
K sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2014 byl Ministerstvem financí vydán nový formulář (vzor č. 25).
Místní příslušnost
Místní příslušnost bude stanovena podle místa registrace daňového subjektu k datu podání daňového přiznání – tedy k příslušnému finančnímu úřadu v sídle jednotlivých krajů nebo hl. městě Praha. Územní pracoviště pak bude stanoveno podle přílohy k pokynu D-12 o finančních úřadech, jejich územních pracovištích, kde je uveden jmenovitý přehled finančních úřadů a jejich územních pracovišť.
Označování typu daňového přiznání
V souvislosti s daňovým řádem si připomeňme označování typu přiznání – řádného, dodatečného a opravného daňového přiznání. Daňový řád totiž umožňuje podání opravného dodatečného přiznání (§ 138 DŘ). Možnost podat opravné daňové přiznání k řádnému daňovému přiznání je nezměněná. Při podávání opravného daňového přiznání tedy budou vždy zaškrtnuta dvě políčka, aby bylo jasné, k jakému typu přiznání se opravné přiznání vztahuje. Možnosti jsou tedy následující: • řádné přiznání (zaškrtnuto jedno políčko),
•d odatečné přiznání (zaškrtnuto jedno políčko), •o pravné k řádnému (zaškrtnuta dvě políčka), •o pravné k dodatečnému (zaškrtnuta dvě políčka).
Inkorporace předmětu dědické a darovací do předmětu daně z příjmů
Zdaňovací období roku 2014 je prvním rokem, kdy bezúplatné příjmy jsou (až na výjimky majetkového prospěchu uvedené v § 18 odst. 2 písm. f) ZDP), předmětem daně z příjmů. Tato změna se netýká způsobu zaúčtování bezúplatných příjmů, ale způsobu jejich daňového ošetření.
Změny ve způsobu podávání daňového přiznání
S účinností od 1. ledna 2015 na základě ustanovení § 72 odst. 4 DŔ platí, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, učinit pouze elektronicky - datovou zprávou. Jedná se o tak zvaná „formulářová podání“. Tato datová zpráva musí být ve správcem daně stanoveném formátu a struktuře a musí být odeslaná nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dostupné na internetových stránkách finanční správy), a to s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Všechny tyto způsoby jsou přípustné. Za nedodržení povinné elektronické formy u výše uvedených podání, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč (§ 247a DŘ).
V této souvislosti se také podstatné upřesnění, na základě kterého při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba a to i tehdy, pokud ze soukromoprávní úpravy vyplývá povinné společné jednání více členů statutárního orgánu. Jednat jménem právnické osoby pro účely správy daní nově může jakýkoliv člen statutárního orgánu.
2. SESTAVENÍ ZÁKLADU DANĚ
Vyjmeme-li z daňového přiznání vnitřní dvojlist (přílohu), máme před sebou dvoustranu, na níž provedeme transformaci účetního výsledku hospodaření na základ daně, dále pokračujeme úpravou základu daně o odčitatelné položky a výpočtem daňové povinnosti po slevách až po konečné zúčtování záloh s celkovou daňovou povinností (poslední strana daňového přiznání).
Terminologie
Formulář daňového přiznání používá termín výsledek hospodaření, zákon o účetnictví totéž nazývá účetním výsledkem hospodaření po zdanění. Vysvětlení této terminologie daňového přiznání je uvedeno v Poučení k vyplnění daňového přiznání. V dalším textu budeme používat pojem účetní výsledek hospodaření pro označení účetního zisku či ztráty, který se dále transformuje na základ daně. Údaj o rozdílu mezi příjmy a výdaji se týká účetních jednotek (pouze vybraných veřejně prospěšných poplatníků), které mohou na základě zákonem stanovené výjimky vést jednoduché účetnictví. Údaje v daňovém přiznání se uvádějí zaokrouhlené na celé koruny.
Princip transformace
Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je třeba přetvořit na základ daně. Přestože se oba pojmy mohou zdát podobné, je mezi nimi velký rozdíl. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl účetních výnosů (účtová třída 6) a účetních nákladů obsažených v účtových skupinách 50 až 58. Základ daně je rozdílem mezi zdani-
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
telnými výnosy a daňově účinnými náklady při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Aby se z účetního výsledku hospodaření stal základ daně, je třeba provést čtyři typy úprav; přitom platí, že položky, na kterých se realizuje transformace z účetního výsledku hospodaření na základ daně (tj. řádky 20 až 170), nesmějí nabývat záporných hodnot. K účetnímu výsledku hospodaření musejí být přičteny všechny zaúčtované daňově neúčinné náklady v souladu s §§ 24 až 25 ZDP (některé případy jsou i v § 23 ZDP.
Položky zvyšující účetní výsledek hospodaření
K účetnímu výsledku hospodaření musí být dále přičteny výnosy, které jsou zdanitelné, ale nebyly v účetnictví společnosti proúčtovány. Neproúčtování určitých výnosů má své důvody: může jít o neúčetní operace, které nelze proúčtovat, nebo je důvodem nezaúčtování zdanitelného výnosu do příslušného zdaňovacího období chybná práce či špatná informovanost účtárny. Mezi neproúčtovatelné položky zvyšující základ daně se řadí zejména: • rozdíl nižší ceny smluvní a vyšší ceny obvyklé (§ 23 odst. 7 ZDP) při obchodování s kapitálově či jinak spojenými osobami, • nezaúčtovatelné nepeněžní příjmy, • zdanitelné bezúplatné příjmy, jejichž výše je zaúčtována rozvahově proti vlastnímu kapitálu (účet 413) •neproúčtované vzájemné kompenzace dodávek zboží či poskytnutí služeb (jedná o často se vyskytující účetní chybu jak na dani z příjmů, tak i DPH), • vrácení dalších dříve uplatněných daňových výhod (odstupné za uvolnění bytu) při následném nesplnění podmínek pro jejich uplatnění, • případy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP – tedy „zpětně“ daňově neúčinné náklady, • hodnota závazků, které jsou k rozvahovému dni promlčené, nebo jsou po datu splatnosti déle než 36 měsíců (tzv. polhůtní závazky), • současné inkaso v minulosti výnosově zaúčtovaných smluvních sankcí, •svým způsobem neproúčtované v reálném roce jsou i omylem nezaúčtované příjmy z titulu vzniku účetní chyby.
Položky snižující účetní výsledek hospodaření
je celá řada. Jde např. o případy, kdy: • výnos není předmětem daně, • výnos je od daně osvobozen, • v ýnos je zdaňován definitivní srážkovou daní, • v ýnos je zdaňován až při zaplacení (inkasu), např. zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, • v ýnos byl již u téhož poplatníka daní z příjmů zdaněn, • v ýnos je zdaňován v samostatném základu daně, • v ýnos souvisí s daňově neuznatelnými náklady předchozích zdaňovacích období, •ú četnictví obsahuje částky výnosů, o které byly výnosy nesprávně zvýšeny, • v ýnos je z důvodu, že tak stanoví zákon o daních z příjmů, nezahrnován do základu daně [například tržba z prodeje osobního automobilu s limitovanou vstupní cenou, hodnota výsledkově zúčtovaných rozdílů z ocenění reálnou hodnotou u akcií, které by bylo možné prodat jako od daně osvobozené – § 23 odst. 4 písm. l) ZDP.
znaménkem minus. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl mezi účty 6. účtové třídy a účty účtových skupin 50 až 58. částky zaúčtované na účtech účtové skupiny 59 nesmějí ovlivnit výši údaje vykazovaného v řádku 10. Jelikož v praxi se v tomto bodě často chybuje, budeme věnovat skupině 59 větší pozornost. Účtová skupina 59 Obsahem účtové skupiny 59 jsou tyto účty: • 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná, • 592 – Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená, • 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná, • 594 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená, • 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů, • 596 – Převod podílu na hospodářském výsledku společníkům (týká se výhradně společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností).
Od účetního výsledku hospodaření se dále odčítají nezaúčtované daňově účinné náklady. Stejně jako neproúčtování výnosů má i neproúčtování nákladů své důvody. Může jít o situace, kdy měla být daná operace do nákladů předmětného zdaňovacího období zaúčtována, např. přes účty časového rozlišení či přes dohadné položky, ale chybou účtárny (nebo kvůli pomalému či nefungujícímu toku informací) se tak nestalo. Stejně tak může jít o nezaúčtovatelné náklady například v podobě: • r ozdílu vyšší daňové a nižší účetní zůstatkové ceny při daňově účinném způsobu vyřazení dlouhodobého majetku, • r ozdílu vyšší nabývací ceny obchodního podílu a jeho nižší účetní hodnoty při prodeji neosvobozeného obchodního podílu či akcie, přičemž daňově uplatněná nabývací cena nesmí přesáhnout tržbu z prodeje podílu, • paušálního výdaje na dopravu, •o pravy hmotného majetku odpisovaného metodou komponentního odpisování, která je účtována do hodnoty majetku jako daňově účinného nákladu na základě ustanovení § 23 odst. 2 ZDP, • s nížení základu daně následně uhrazeného v minulosti zdaněného polhůtního závazku.
Účtování splatné daně
3. Účetní výsledek hospodaření (ř. 10) Od účetního výsledku hospodaření se naopak odčítají zaúčtované výnosy, Účetní výsledek hospodaření
které v daňovém přiznání nebudou zdaněny. Důvodů, proč určité výnosy nebudou v daňovém přiznání zdaněny,
strana 16
Řádek 10 obsahuje účetní výsledek hospodaření před zdaněním. V případě účetní ztráty uvádíme číselný údaj se
Účtování na účtech splatné daně: a. výše daně bude stanovena teprve v daňovém přiznání, není dosud proúčtována a účty 591 a 593 jsou proto nulové, b. výše skutečné splatné daně je již zaúčtovaná na MD účtu 591, v případě daňové povinnosti vyplývající z mimořádné činnosti pak na straně MD nebo i D účtu 593, c. výše daně k datu uzavření účetních knih sice známá není, je ale vytvořena rezerva na daň z příjmů, a to souvztažností 591, případně 593/45x. Při účtování rezervy na splatnou daň budou účty 591 a 593 za rok 2014 obsahovat: • výši vytvořené rezervy na daň z příjmů roku 2014 a • odchylku skutečné daně z příjmů za rok 2013 od výše rezervy vytvořené v roce 2013.
Účtování odložené daně
Pokud již byla zaúčtována změna stavu odložené daně, mají účty 592 a 594 obraty, a to buď na straně MD, nebo na straně D podle typu změny stavu. O odložené dani za rok 2014 povinně účtují účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá povinnému ověření auditorem, a dále všechny akciové společnosti bez ohledu na povinnost provedení statutárního auditu. Dobrovolně mohou o odložené dani účtovat všechny účetní jednotky na základě svého rozhodnutí.
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Doměrky a vratky daně
Účet 595 bývá využíván ve společnostech častěji. Účtujeme na něj již v průběhu roku, a to v případě, kdy se dodatečně mění daňová povinnost. K takové situaci může dojít z několika důvodů. Na stranu MD účtujeme v případě zvýšení daňové povinnosti za některé již uplynulé zdaňovací období. Ke zvýšení daňové povinnosti dochází buď při kontrole správce daně a dodatečném vyměření daně dodatečným platebním výměrem, nebo v případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost za předpokladu, kdy důvodem není účetní chyba minulých let. Na stranu D pak účtujeme v případě snížení daňové povinnosti při podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost, stejně tak pouze v případě, kdy dodatečné snížení daňové povinnosti nevyvolala oprava účetní chyby. Na účtu 595 se nesmí vyskytovat účtování o jiných daních než právě o dani z příjmů. Pokud změna daňové povinnosti vyplývá z odstranění (zejména významné) účetní chyby minulých období, kdy chyba byla opravena s pomocí účtu Jiného výsledku hospodaření minulých let, pak i změna daňové povinnosti z toho vyplývající se účtuje proti Jinému výsledku hospodaření minulých let.
Výsledek hospodaření před zdaněním
Pokud tedy chceme do řádku 10 uvést účetní výsledek hospodaření bez vlivu skupiny 59, přijmeme jednoduché pravidlo. Vykazují-li účty obraty na straně MD, přičteme je k účetnímu výsledku hospodaření. Vykazují-li účty obraty na straně D, budou od účetního hospodářského výsledku odečteny. Správnost tohoto údaje lze zkontrolovat, a to vazbou na údaj „Výsledek hospodaření před zdaněním“ (zde je údaj uveden v celých tisících), což je poslední řádek výkazu zisku a ztráty v plném i zjednodušeném rozsahu. Touto operací došlo k vyloučení všech účtů, které se týkají daně z příjmů jako daňově neúčinného nákladu. S účty skupiny 59 již dále nepracujeme.
Informace z pokynu D-6 důležité pro základní vazbu účetnictví a základu daně z příjmů
Generální finanční ředitelství (dříve Ministerstvo financí) již od počátku účinnosti zákona o daních z příjmů vydává za účelem sjednocení výkladů pokyny řady D, a to jak obecně k celému zákonu, tak i k jeho částem. Pokyny,
ačkoliv nejsou součástí legislativy a jejich texty nejsou právně závazné, v denní praxi účetních a daňových odborníků plní roli prováděcí vyhlášky k zákonu. Obsah pokynů je pro běžnou praxi neocenitelný, jde o názor GFŘ na výklad zákona a lze předpokládat, že tímto výkladem se budou závazně řídit i úřední osoby vykonávající kontrolu a správu daní. Zda se tímto výkladem budou řídit i daňoví poplatníci, to záleží především na nich. Bezpochyby je však nutné řídit se textem zákona. Při uplatňování odlišného postupu, než je postup popsaný v pokynu, lze očekávat problémy při daňové kontrole. Nezávislý soud je však při svém rozhodování vázán pouze obsahem zákona, nikoliv obsahem pokynu, je proto možné, že soud shledá v souladu se zákonem i jiný postup než ten, který je popsaný v pokynu. S účinností od 1. 1. 2011, tedy pro zdaňovací období, která započala počínaje 1. 1. 2011, je vydán pokyn D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, č.j. 32320/1131. Tento pokyn je možné aplikovat i pro stanovení základu daně roku 2014, ovšem s výhradou změn zákona, které v roce 2014 nastaly zejména ve vztahu k rekodifikaci práva, přičemž Pokyn D – 6 na tyto změny nezareagoval. Platí pak, samozřejmě, přednostně zákon, nikoliv text Pokynu. Ke všeobecně uznávané zásadě, na základě které základ daně vychází z účetního výsledku hospodaření, pokyn D-6 upřesňuje, že: •ú čtování o dohadných položkách a o rozdílech z toho vyplývajících je součástí výsledků hospodaření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto částkách účtováno v souladu s účetními předpisy. Problematiku dohadných položek nově řeší také Interpretace NÚR I-29, která rozlišuje vznik odchylek od částek dohadných položek, od vzniku chyby při jejich stanovení a jejich následnou opravu, Obě varianty mají pak odlišné daňové dopady. • k urzové rozdíly zaúčtované v souladu s účetními předpisy na vrub nákladů nebo ve prospěch výnosů, a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni, k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému nákladu se vztahují. Problematika kursových rozdílů byla upravena novou definicí v § 23 odst. 1 ZDP, čímž pro rok 2014 není pochyb o tom, že veškeré výsledkově zaúčtované kursové rozdíly jsou součástí základu daně bez výjimky.
strana 17
4. POLOŽKY ZVYŠUJÍCÍ ÚČETNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (Ř. 20 AŽ Ř. 70) Vyloučení nedaňových nákladů
Řádky 20 až 70 daňového přiznání zvyšují účetní výsledek hospodaření za účelem tvorby základu daně. Údaje obsažené na těchto řádcích nesmějí nabývat záporných hodnot. Pokud se vyskytne záporná hodnota, jde pravděpodobně o chybné účtování (správně mělo být účtováno do výnosů). Vylučování výnosů (záporných nákladů) by bylo v rozporu s funkcí této části daňového přiznání, neboť zde dochází ke zvyšování účetního výsledku hospodaření za účelem tvorby základu daně. Jedinou výjimkou, která bude u účetních jednotek častá, je účtování záporných nákladů na účtech 554, 559, 574, 579 a 584. Tyto záporné náklady (účtováno minusem na straně MD nebo plusem na straně D) zde vznikají v souvislosti s rozpuštěním či zrušením účetních rezerv a účetních opravných položek. Tyto položky záporných nákladů nebudou vylučovány na řádku 40 minusem, ale na řádku 112 plusovým znaménkem.
Řádky 20 a 30
Řádky 20 a 30 jsou svým obsahem velmi důležité, neboť je využijeme v případě, kdy v účetnictví některé výnosy podléhající dani nebyly proúčtovány. Nabízí se sice možnost případného znovuotevření účetních knih a sestavení nové účetní závěrky, to je však možné pouze při splnění zákonných podmínek daných v § 17 odst. 7 ZÚ (1. 1. 2013) – tj. pouze v době mezi sestavením účetní závěrky a uskutečněním valné hromady, která účetní závěrku schvaluje. Pokud není chyba spočívající v nezaúčtování výnosů významná a nedojde ke znovuotevření účetních knih minulého období, je možné účetní případ zaúčtovat až do účetního období roku 2015 a výnos týkající se roku 2014 zdanit v daňovém přiznání na řádku 20. Obsahem řádku 20 jsou položky (výnosy), které jsou zdanitelné, ale z různých důvodů nebyly v účetnictví proúčtovány, a to z důvodu: a. jde o neproúčtovatelné výnosy, rozdíl ceny obvyklé a ceny smluvní, nebo zdanitelné nepeněžní příjmy [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 1 a § 23 odst. 6 ZDP], b. jde o výnosy, které zúčtované být mohly, ale z důvodů lidské chyby se tak nestalo, c. v roce 2014 došlo ke stornu výnosů jako následek opravy chyb minulého účetního období; tato operace je naopak (na rozdíl od předchozích) do
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
roku 2014 proúčtovaná, storno výnosů je však považováno za neoprávněné snížení výnosů roku 2014, a proto musí být položka k základu daně přičtena, d. jde o hodnotu závazků, které jsou k rozvahovému dni po splatnosti déle než 36 měsíců, nebo jsou promlčené; tyto závazky zvyšují základ daně [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12. ZDP, e. pokud by účetní jednotka volila opravu účtování roku 2013 v roce 2014, nikoliv jako storno výnosů, ale proti vlastnímu kapitálu, tj. například souvztažností –311/–425, (nebo 427), nebylo by nutné v roce 2014 základ daně upravovat, neboť by nedošlo k neoprávněnému snížení výnosů. Tento způsob opravy proti vlastnímu kapitálu je u významných chyb počínaje rokem 2013 povinnou účetní metodou.
Nepeněžní příjmy (ř. 20)
Se vznikem zdanitelných nepeněžních příjmů musejí počítat pronajímatelé v případech stanovených v § 23 odst. 6 ZDP, kdy např. nájemce odpisoval se souhlasem vlastníka technické zhodnocení pronajatého objektu a byl ukončen nájemní vztah, či byl pronajímatelem nájemci odejmut souhlas s odpisováním. Hodnota technického zhodnocení je zdanitelným příjmem pronajímatele, a to buď ve výši daňové zůstatkové ceny, kterou by mělo technické zhodnocení po rovnoměrném odpisování, nebo v hodnotě znaleckého posudku. Podle pokynu D-6 (k § 23 ZDP bod 7) je možné od takto stanovené hodnoty nepeněžního příjmu odečíst hodnotu úhrady hodnoty technického zhodnocení, pokud byla pronajímatelem nájemci po dohodě poskytnuta. Pokud by však došlo k odkupu předmětu, na kterém bylo nájemcem technické zhodnocení provedeno, do vlastnictví nájemce, pronajímateli nepeněžní příjem nevzniká (k § 23 odst. 6 ZDP bod 3 pokynu D-6). Pokud je o zvýšení hodnoty pronajatého majetku pronajímatelem účtováno (např. MD 021/D 648), pak k úpravě účetního výsledku hospodaření na základ daně samozřejmě nedochází. Pokud účtováno nebylo, nebo bylo účtováno v nižší výši, uvede se částka nepeněžního příjmu ke zdanění na řádku 20 daňového přiznání. Pokyn D-6 uvádí velmi důležité výjimky, kdy nepeněžní příjem nevzniká. Za nepeněžní plnění pronajímatele se nepovažuje: • vynaložení výdajů spojených se zajišťováním správy nemovitostí a s obvyklým udržováním, které je povinen hradit nájemce v souvislosti se smluveným způsobem užívání najaté věci, • situace, ve které dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci
nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP, • a čkoliv pokyn D-6 přímo neuvádí, lze dovodit, že nepeněžní příjem pronajímatele nevzniká ani v případě, kdy po ukončení nájemního vztahu dochází nájemcem k odstranění provedeného a odpisovaného technického zhodnocení, tj. k uvedení pronajatého majetku do původního stavu.
Částky neoprávněně zkracující příjmy (ř. 20)
Formulace „neoprávněné zkrácení příjmů“ v legendě řádku 20 často vyvolává rozpaky a nepochopení. Jde však právě o: • v ýše jmenované omylem nezaúčtované výnosy roku 2014, • v ýnosy roku 2014, které byly stornovány jako následek opravy účetní chyby předchozích období, •p řípadně o taktéž jmenovaný rozdíl vyšší obvyklé ceny a nižší smluvní ceny u obchodů se spojenými osobami, kdy nejsme schopni správci daně rozdíl uspokojivě vysvětlit. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy v roce 2014 došlo ke snížení výnosů jako následek opravy chyb minulého účetního období. Tato operace je do roku 2014 proúčtovaná, storno (snížení) výnosů je však považováno za neoprávněné snížení výnosů roku 2014 a tato položka musí být k základu daně přičtena. Stornem výnosů – tedy výsledkově může být opravena pouze nevýznamná chyba. Významná by byla opravena proti vlastnímu kapitálu, tj. například souvztažností –311/–425, jednalo by se o operaci operace daňově neutrální a nevyvolala by potřebu úpravy základu daně v roce provedení opravy. Od roku 2013 je tento způsob opravy považován za standardní a vyžadovaný § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., novelizovaným ČÚS 018 a zrušenou částí ČUS 019.
Cena obvyklá – nezaúčtovatelný rozdíl (ř. 20)
Některé výnosy jsou zdanitelné, nicméně o nich účtovat vůbec nelze. Jde především o rozdíly mezi cenami obvyklými a cenami sjednanými mezi kapitálově a jinak spojenými osobami (§ 23 odst. 7 ZDP). Pokud jsou sjednané ceny nižší, jsou i tyto nižší ceny fakturovány a tím i proúčtovány v účetnictví. Do účetnictví nelze zaúčtovat např. tržbu z prodeje automobilu jednateli společnosti ve výši 200 000 Kč, která představuje cenu obvyklou, i když sjednaná cena je pouze ve výši 140 000 Kč. O rozdíl mezi cenou zaúčtovanou a cenou obvyklou, tj. o 60 000 Kč, je nutné zvýšit účetní výsledek
strana 18
hospodaření za účelem tvorby základu daně, a to na řádku 20. Variantu úpravy účetního výsledku hospodaření za účelem tvorby základu daně v daňovém přiznání volíme jen v případě, že nejsme schopni rozdíl mezi nižší cenou smluvní a vyšší cenou obvyklou správci daně uspokojivě doložit. S účinností od 1. 1. 2013 platí Pokyn GFŘ D–10 - ke službám s nízkou přidanou hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami (sdruženými podniky). Než zkonstatujeme, že problémy s obvyklými cenami nemáme, doporučuji tento pokyn prostudovat.
Zdanitelné nezaúčtované výnosy (ř. 20)
Jiným případem jsou situace, kdy o výnosu mělo být účtováno, ale k zaúčtování nedošlo. Jde o případy, kdy ke dni uzavírání účetních knih není známo, že výnos nastal, přesto se však vztahuje ke zdaňovanému účetnímu období. Podobným případem je opomenutí zaúčtování určitého výnosu či dohadné položky na něj. Pokud k takovým případům dojde, lze (případně po poradě s auditorem) zaúčtovat tento účetní případ do účetního období roku 2015 (§ 3 odst. 1 ZÚ). V daňových zákonech však nemáme podobné ustanovení jako v zákoně o účetnictví. V daních je třeba v případě výnosů stoprocentně dodržet souvislost výnosů s obdobím, v němž se realizovaly. Zákon o daních z příjmů totiž stanoví povinnost respektování věcné a časové souvislosti výnosů (ale i nákladů) bez odkazu na účetní předpisy – z tohoto důvodu nelze pro daň z příjmů akceptovat uvedenou možnost upravenou zákonem o účetnictví. Takovýto nezaúčtovaný výnos bude uveden na řádku 20 daňového přiznání za rok 2014. Pokud by se tak nestalo v řádném daňovém přiznání roku 2014, je nutné podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost. Obsah řádku 30 je stanoven s odvolávkou na § 23 odst. 3 písm. a) ZDP body 3. až 18. V následujícím textu si uvedeme nejčastější úpravy základu daně, které se v praxi vyskytují.
Výnosové smluvní sankce (ř. 30)
Výnosové smluvní sankce jsou součástí základu daně až při jejich zaplacení, případně při prominutí či úplatném nebo bezúplatném postoupení pohledávky. Pokud např. v letech 2010 až 2013 došlo k zaúčtování výnosové smluvní sankce (na účet 644), byl tento výnos ze základu daně roku 2010 (až roku 2013) vyloučen, a to na řádku 111 v roce zaúčtování výnosu. Pokud v roce 2014 došlo k úhradě této sankce, je nutné základ
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
daně o inkasovanou částku zvýšit, a to na řádku 30 daňového přiznání. Stejně by se postupovalo v případě úplatného či bezúplatného postoupení či prominutí pohledávky vzniklé z titulu smluvních sankcí [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP]. V souvislosti s úhradou, zápočtem, postoupením či prominutím pohledávky vzniklé z titulu smluvních sankcí může dojít k těmto situacím: • základ daně bude zvýšen na řádku 30 daňového přiznání toho období, kdy byla pohledávka inkasována, a to ve výši inkasované částky, • základ daně bude zvýšen na řádku 30 daňového přiznání v případě zaplacení této pohledávky zápočtem, a to v plné výši zápočtem zaniklé pohledávky, • základ daně bude zvýšen v případě postoupení pohledávky, a to ve výši hodnoty postoupené pohledávky (tj. zvýšením základu daně o hodnotu postoupené pohledávky a současným vyloučením účtu 546, kde je odpis pohledávky z titulu prodeje zaúčtován, a to v částce převyšující hodnotu tržby z postoupení), • základ daně bude zvýšen na řádku 30 daňového přiznání v případě prominutí pohledávky (a současným vyloučením účtu 546, kde je odpis pohledávky z titulu prominutí zaúčtován).
Zahrnutí odstupného do základu daně (ř. 30)
Pokud bylo v minulých letech uplatněno odstupné za uvolnění bytu jako daňově účinný náklad, mělo by být zkontrolováno dodržení podmínek, za kterých se tato položka stala daňově účinnou. Uvolněný byt musí být vlastníkem využíván pro podnikatelskou činnost nebo pro pronájem nejdéle do 2 let od uvolnění bytu a musí být takto užíván nejméně po dobu dalších 2 let [§ 24 odst. 2 písm. za) ZDP. Pokud dojde k porušení podmínek, je nutno o dříve uplatněný náklad zvýšit účetní výsledek hospodaření na základ daně na řádku 30, a to v roce, kdy došlo k porušení (či nedodržení) podmínek.
Vrácení reinvestičního odpočtu
Vzhledem k velkému časovému odstupu od roku 2005 je uplatnění reinvestiční odčitatelné položky v roce 2014 velkou vzácností, na její vrácení, zvláště při pozdějším uplatnění než v roce vzniku, je však stále nutné dávat pozor. Jedná se o málo pravděpodobnou úpravu základu daně.
Oprava nákladů a výnosů minulých let (ř. 30)
Pokud v roce 2013 nebo v letech předcházejících došlo k účetní chybě, která byla v účetnictví roku 2014 oprave-
na přes výsledkové účty, nesmí tato oprava ovlivnit základ daně roku 2014. Jde například o následující případy.
Příklad
V roce 2013 nebyla proúčtována nevýznamná nákladová faktura za opravu havarovaného automobilu, která byla provedena v roce 2013, ani na tento náklad nebyla vytvořena dohadná položka pasivní. V roce 2014, kdy tato faktura opožděně došla, byla zaúčtována (511/321). Částka takto zaúčtovaná na účtu 511 bude v roce 2014 vyloučena na řádku 30 daňového přiznání. Za rok 2013 tak vzniká možnost podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost. Pokud by byla oprava chyby řešena zaúčtováním do vlastního kapitálu, pak by v roce 2014 nedocházelo k mimoúčetní úpravě základu daně. Zůstala by možnost podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost v roce 2013. Účtování přes vlastní kapitál by bylo v roce 2014 zohledněno nejlépe opravou počátečních stavů účtů 428 a 321, nebo – pokud by to nebylo možné – souvztažností 428/321. Pokud je oprava chyb provedena přes vlastní kapitál, je nutné to komentovat v příloze účetní závěrky.
Příklad
V roce 2013 byl omylem dvakrát proúčtován alikvotní úrokový výnos z poskytnuté půjčky dceřiné společnosti. Tato chyba byla v roce 2014 zjištěna a do účetnictví roku 2014 také opravena, a to zápisem (–385/–662). Výnosy roku 2014 jsou zkresleny opravou chyby z roku 2013. Částka účtovaná s minusem na účtu 662 musí být uvedena na řádku 30 daňového přiznání roku 2014 jako oprava chyby minulých let, nebo případně na řádku 20 daňového přiznání jako částka neoprávněně zkracující výnosy roku 2014. Pokud by byl tento výnos v roce 2013 zdaněn dvakrát (chyba v účetnictví by nebyla zjištěna ke dni sestavení daňového přiznání za rok 2013), je možné podat dodatečné daňové přiznání na snížení výnosů a základu daně roku 2013, a to v souladu s § 141 odst. 2 DŘ. I v případě opravy této chyby můžeme účtovat proti vlastnímu kapitálu. Pak by nedocházelo k mimoúčetní úpravě základu daně v roce 2014 a zůstala by možnost podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost v roce 2013. Účtování přes vlastní kapitál by bylo
strana 19
v roce 2014 zohledněno nejlépe opravou počátečních stavů účtů 428 a 385, nebo – pokud by to nebylo možné – souvztažností 428/385. Pokud je oprava chyb provedena přes vlastní kapitál, je nutné to komentovat v příloze účetní závěrky.
Polhůtní závazky a jejich daňové souvislosti (ř. 30)
Pojmem „polhůtní závazky“ jednoduše označíme obsah poměrně složité definice [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP.]. O polhůtní závazek se bude jednat tehdy, pokud k rozvahovému dni zdaňovacího období, které započalo v roce 2014: • od jeho splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo více, • nebo se promlčel, • nebo zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností, dohodou o narovnání, pokud o tom nebylo účtováno do výnosů. Do skupiny polhůtních závazků nepatří: • závazky dlužníka, který je úpadcem, • závazky z titulu cenných papírů a investičních instrumentů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh a smluvních sankcí, • závazky, které jsou daňově účinným nákladem jen při zaplacení, • závazky, které při svém vzniku neznamenaly vznik daňově účinného nákladu – tj. z titulu tohoto závazku nebyl uplatněn výdaj k dosažení, zajištění a udržení příjmů, • závazky, o které se vede správní, soudní či rozhodčí řízení, jehož se poplatník řádně účastní a včas činí úkony k vymožení svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Základ daně budeme v souvislosti s polhůtními závazky: a. z vyšovat, a to k výše uvedenému rozvahovému dni [§ 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 12.], o celkovou jmenovitou hodnotu polhůtních závazků evidovaných v účetnictví (řádek 30 daňového přiznání k DPPO), b. s nižovat v souvislosti s následným splněním (například úhradou) nebo započtením polhůtních závazků, které v minulých obdobích zvýšily základ daně [§ 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 6.], a to opět o celkovou hodnotu nebo splněnou či započtenou část polhůtního závazku (řádek 112 daňového přiznání). Z praktického pohledu aplikovatelnosti nového ustanovení lze konstatovat tyto zásady:
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
1. Úprava základu daně nemá žádnou vazbu na účetnictví – závazky po splatnosti déle než 36 měsíců či promlčené závazky nejsou závazky zaniklými, proto se v účetnictví ponechávají. 2. Pokud bude jeden a tentýž závazek definován jako polhůtní k rozvahovému dni roku 2012 a poté ještě k rozvahovému dni roku 2013, 2014 či v dalších následujících obdobích, dojde ke zvýšení základu daně pouze jednou (v roce 2012) a v následujících zdaňovacích obdobích již nikoliv. Na tuto nechtěnou duplicitu ve zdanění polhůtních závazků je třeba dát pozor – nejlépe důsledným analytickým odlišením již zdaněných polhůtních závazků.
Polhůtní závazky v cizí měně
Pokud zní polhůtní závazek na cizí měnu, je jisté, že základ daně musí být zvýšen o jeho hodnotu, ve které je vykázán k tomu rozvahovému dni, ke kterému se stal poprvé polhůtním. Hodnota závazku v cizí měně však následně podléhá dalším přepočtům a je otázkou, jak na toto reaguje základ daně v následujících zdaňovacích obdobích. Řešení si ukážeme na příkladu.
Příklad
Společnost k 31. 12. 2011 evidovala závazek z titulu přijaté služby vzniklý 12. 5. 2008 ve výši 5 000 EUR, který byl k rozvahovému dni 31. 12. 2011 po lhůtě splatnosti 38 měsíců. Dne 17. 9. 2012 došlo k úhradě ve výši 1 000 EUR, od té doby zůstal závazek beze změny. Společnost používá pevné měsíční kurzy (pro účely příkladu se jedná o smyšlené hodnoty): Květen 2008
28,90 Kč
31. 12. 2011
28,50 Kč
Září 2012
27,60 Kč
31. 12. 2012
27,90 Kč
31. 12. 2013
28,60 Kč
Jaký byl postup účtování a úpravy základu daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích? Rok 2011: Text
Částka (Kč)
Stav 5 000 x závazku 28,50 = k rozvahovému dni 142 500
MD
D
–
321.9
strana 20
Zvýšení základu daně o částku 142 500 (řádek 30). Rok 2012: Text
Částka (Kč)
MD
D
Úhrada závazku
1 000 x 27,60 = 27 600
321.9
221
Stav závazku k rozvahovému dni
4 000 x 27,90 = 111 600
–
–
Vznik kurzového rozdílu
3 300
321.9
663
Snížení základu daně o částku 20 % z hodnoty 142 500, tj. 28 500 Kč (řádek 112). Rok 2013: Text
Částka (Kč)
Stav závazku k rozvahovému dni
4 000 x 28,60 = 114 400
Vznik kurzového rozdílu
2 800
MD
D
–
321.9
563
321.9
Základ daně zůstává beze změny, přestože hodnota závazku roste. Stejným způsobem se bude postupovat i v následujících letech – hodnota závazku se bude měnit, ale hodnota základu daně nikoliv. Kursový rozdíl je, samozřejmě, ve všech letech součástí základu daně, i v roce 2014. S hodnotou dříve zdaněného polhůtního závazku se však již dále nebude nijak nakládat.
Bezúplatné příjmy
Pokud problematiku bezúplatných příjmů zúžíme jen na „komerční“ organizace (tedy jiné než veřejně prospěšné poplatníky), můžeme vytvořit následující přehled: a. Přijetí majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose – o těchto bezúplatných příjmech se neúčtuje a vzhledem k tomu, že pro rok 2014 nejsou předmětem daně, nedochází k žádné modifikaci základu daně b. Přijetí peněžního či nepeněžního daru – o hodnotě přijatého daru účtuje obchodní korporace do vlastního kapitálu na účet 413. Pokud nenajde příjemce daru důvod pro osvobození tohoto daru v § 19b ZDP, bude nutné o tento zdanitelný dar zvýšit základ daně na řádku 30 daňového přiznání c. Přijetí daru účelově určeného na pořízení hmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení – o hodnotě přijatého daru účtuje obchodní korporace do vlastního kapitálu na účet 413, základ daně však tento dar nezvyšuje. V daném případě se snižuje o hodnotu daru vstupní cena pro daňové odpisování a to bez ohledu na způsob jeho ocenění (pořizovací cenou, vlastními náklady apod.) a bez ohledu na způsob zaúčtování přijatého daru (§ 29 odst. 1 ZDP). Toto upřesnění účelově přijatých darů na technické zhodnocení hmotného majetku je součástí zákona 267/2014 Sb. a na základě přechodných ustanovení je možné tento způsob uplatnit i pro rok 2014. d. Bezúplatný příjem nabytý dědictvím se účtuje proti vlastnímu kapitálu na účet 413 a vzhledem k tomu, že se
jedná o příjem od daně osvobozený, nedochází k úpravě základu daně.
Daňově neuznatelné náklady (ř. 40)
Daňově neuznatelné náklady (zejména podle §§ 24 a 25 ZDP budou uvedeny v řádku 40. Výjimku pak tvoří tyto případy, které jsou uváděny na jiných řádcích daňového přiznání: • daňově neúčinné účetní odpisy (včetně komponentních odpisů), jimž je věnován samostatný řádek 50, • daňově neúčinné povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění placené za zaměstnance (řádek 30), • oprava účetních chyb minulých let (např. roku 2013) provedená výsledkově v účetnictví roku 2014, a to jak v nákladech, tak i ve výnosech (řádek 30).
Nezaplacené povinné pojistné
Pokud poplatník nestihne zaplatit do 31. ledna 2015 povinné pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění vztahující se k roku 2014 a zaúčtované jako náklad roku 2014, stává se tato pozdě zaplacená částka daňově neúčinným nákladem, vylučovaným na dvou řádcích daňového přiznání. Celá nezaplacená část dlužného pojistného z hlediska účetních nákladů je složena ze dvou částí: • z části placené ze zdrojů zaměstnavatele, která je zaúčtovaná na účtu 524, • z části pojistného, k jehož placení jsou povinni zaměstnanci a které je odváděno zaměstnavatelem (tato část pojistného tvoří součást hrubých mezd na účtu 521). Přestože se podmínky pro daňovou
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
uznatelnost posuzují podle stejného kritéria (zaplacení do 31. 1. 2015), nezaplacené, a tudíž i neuznatelné částky pojistného, se vykazují na dvou místech daňového přiznání: • nezaplacená neuznatelná část ze zdrojů zaměstnavatele (v nákladech na účtu 524) bude vykázána na ř. 40, • nezaplacená neuznatelná část pojistného, k jehož placení jsou povinni zaměstnanci, bude vykázána na ř. 30 daňového přiznání.
Ostatní daňově neúčinné náklady (ř. 40)
Pro přehlednost a snadnější kontrolu údaje uváděného na řádku 40 slouží příloha – tabulka A. V této tabulce budou podle jednotlivých účtových skupin uvedeny daňově neuznatelné náklady. Řádek 13 přílohy se pak musí rovnat řádku 40 daňového přiznání. Téměř každý nákladový účet může obsahovat daňově uznatelné i daňově neuznatelné náklady. U některých účtů je daňová neuznatelnost téměř automatická – např. u účtů 513, 528, 543, 545 a dále u účtů 554, 559, 574, 579, 584 – to však platí jen pro tvorbu účetních rezerv a opravných položek, které jsou účtovány na stranu MD. Pokud jde o rušení či snižování těchto položek, na uvedené účty je účtováno na stranu D a tyto položky se vylučují ze základu daně na řádku 112. Daňově neuznatelné náklady se však mohou vyskytovat na jakémkoliv nákladovém účtu, proto je povinností účetní jednotky vést analytickou evidenci nákladů tak, aby byly daňově neuznatelné náklady vedeny odděleně. Daňově neúčinné jsou obecně veškeré druhy nákladů, které: • se týkají jiného zdaňovacího období (vylučované na řádku 30), • se týkají jiného poplatníka (řádek 40), • se vztahují k výnosům, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, jako například výsledkové (nákladové) přecenění cenných papírů reálnou hodnotou v případě, kdy by bylo možné tyto cenné papíry prodat jako od daně osvobozené (řádek 40), • se vztahují k výnosům, které jsou zdaňovány srážkovou daní (řádek 40), • se vztahují k výnosům, které se nezahrnují do základu daně – jde například o účetní zůstatkovou cenu při prodeji automobilu s limitovanou vstupní cenou (řádek 40); daňová zůstatková cena nemůže být uplatněna, neboť je tato možnost vyloučena v § 24 odst. 2 písm. b) ZDP; náklad ve výši daňové zůstatkové ceny nebude nikde (na žádném řádku daňového přiznání) uveden, neboť není zaúčtovaný a není daňově účinný; přestože limity na odpisování osobních automobilů byly
zrušeny již k 1. 1. 2008, stále existují automobily, které byly pořízeny za doby platnosti limitu, a pokud budou prodávány, vztahuje se na ně výše uvedené vynětí, • s e vztahují k samostatnému základu daně (tyto náklady jsou uplatněny přímo v samostatném základu daně a na řádku 40 se vylučují jako neuznatelné, aby nedošlo k jejich duplicitnímu uplatnění), • s ouvisí se skutečnými náklady na pohonné hmoty a parkovné u silničních motorových vozidel, na které byl uplatněn paušální výdaj na dopravu, • v znikají v souvislosti s odpisem zůstatkové ceny komponenty při jejím vyřazení výměnou u účetních jednotek, které uplatňují komponentní odpisování podle § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb.. K daňově uznatelným a neuznatelným nákladům se vyjadřuje pokyn D-6, a to velmi zásadním konstatováním, podle kterého výdaje vymezené v § 24 odst. 2 ZDP jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 1 ZDP bez ohledu na prokázání skutečnosti, zda slouží k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.
Přehled daňově neuznatelných nákladů podle nákladových druhů
Celá oblast daňově neúčinných nákladů je velmi rozsáhlá, v některých případech i velmi komplikovaná. Na tomto místě připomeneme některé oblasti výskytu daňově neuznatelných nákladů, přičemž některé z nich dále podrobněji rozebereme: •d ohadné položky na roční odměny zaměstnanců či členů vedení v případě, kdy nevznikl nezpochybnitelný nárok na tyto odměny k rozvahovému dni, •n áklady na odpovědnostní pojištění členů statutárních orgánů právnických osob a jednatelů z titulu výkonu funkce, pokud toto pojištění platí právnická osoba, • v ybrané zaměstnanecké benefity v nepeněžní podobě (možnost využití kulturních, sportovních, zdravotnických a vzdělávacích zařízení, a to bez ohledu na výši příspěvku), •n epeněžní příspěvek zaměstnanci na rekreaci bez ohledu na výši příspěvku, •n áklady na „manažerské pojištění“, které se datem účinnosti smlouvy (po 1. 1. 2009) stávají daňově neuznatelnými [§ 25 odst. 1 písm. zn) ZDP, •h odnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, • v ýdaje převyšující příjmy v zařízeních pro uspokojování potřeb zaměstnanců (například ztrátový provoz sauny, závodní knihovny, rekreačního zařízení); toto pravidlo naopak ne-
strana 21
platí v případě ztrátové podnikové ubytovny či vzdělávacího zařízení pro zaměstnance, • náklady na vzdělávání, pokud vzdělávací proces nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, • tvorba účetních rezerv a účetních opravných položek, • manka a škody přesahující náhrady s nimi spojené; toto pravidlo však neplatí v případě živelních pohrom, škod způsobených neznámým pachatelem a škod na cizím majetku, • hodnota likvidovaných zásob při nedodržení podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, • náklady na placené daně – daň z příjmů, daň dědická a darovací včetně nákladů na daně placené za jiného poplatníka (s výjimkou ručitele na dani z převodu nemovitostí), • náklad vzniklý z účtování o odložené daňové povinnosti, • reprezentace, dary, s výjimkou zákonem definovaných reklamních předmětů, • úroky a další finanční náklady z úvěrů a půjček, které nevyhovují pravidlům nízké kapitalizace, přičemž pojem „úvěry a půjčky“ je definován v ustanovení § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP(19.8.2013), • náklady, jejichž daňová účinnost je spojována se zaplacením a které jsou v daném roce nezaplacené – neuhrazené náklady na daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, úroky nezaplacené fyzických osobám, které nejsou účetní jednotkou, a dále náklady vzniklé z titulu smluvních sankcí, • úroky z odložených částek daní, zvýšení daně a exekuční náklady správce daně, úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím daně; výjimku tvoří daň stanovená náhradním způsobem podle zákona o DPH, kterou správce daně předepíše k úhradě v případě pozdní registrace plátce z titulu překročení limitu obratu, • hodnota úplatně postoupené pohledávky, která je nižší než tržba z jejího postoupení (s výjimkou částky, která je kryta zákonnou opravnou položkou), • odpis pohledávky s výjimkami, které jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, • náklady vzniklé ze změny reálné hodnoty – tj. oceňovací rozdíl u podílu, který se oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu od daně osvobozen [§ 23 odst. 4 písm. l) ZDP, • nájemné za umělecká díla a sbírky včetně hodnot za restaurování uměleckých děl, • částka související s postoupením leasingové smlouvy, která převyšuje původně sjednané leasingové náklady podle
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
§ 25 odst. 1 písm. ze) ZDP, pokud se nestane součástí pořizovací ceny majetku podle účetních předpisů, • nájemné finančního leasingu v případě jeho předčasného ukončení s odkupem předmětu leasingu a nerespektování testu na výši kupní ceny podle § 24 odst. 5 ZDP, • náklady na skutečně spotřebované pohonné hmoty a náklady na parkovné na vybraná maximálně tři silniční motorová vozidla, na která bude uplatněn paušální výdaj na dopravu [§ 25 odst. 1 písm. x) ZDP, • odpisy oceňovacího rozdílu a goodwillu nabytého jinak než koupí podniku, • výdaje mateřské společnosti související s nabytím a držbou dceřiné společnosti podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, • zůstatková cena prodaného osobního automobilu s limitovanou vstupní cenou při prodeji tohoto automobilu; přestože limit na odpisování osobních automobilů byl zrušen k 1. 1. 2008, tato vozidla, pokud byla společnostmi nakoupena, budou po čase prodána a je nutné na ně aplikovat legislativu platnou do konce roku 2007, a to jak na tržby z prodeje, tak i na zůstatkovou cenu; tato situace bude trvat do doby, dokud taková vozidla budou ve společnostech existovat, • rozdíl vyšší účetní zůstatkové ceny proti nižší daňové zůstatkové ceně daňově účinně vyřazeného odpisovatelného majetku, • účetní zůstatková cena technického zhodnocení provedeného nájemcem v pronajatém prostoru v případě ukončení nájmu je daňově účinná do výše přijatého výnosu; pokud žádná satisfakce vynaložených nákladů není nájemci poskytnuta, je účetní zůstatková cena neuznatelná; s daňovou zůstatkovou cenou se pro účely sestavení základu daně již dále nepracuje, • náklady na odpis zůstatkové ceny při vyřazení komponenty při komponentním účetním odpisování dlouhodobého majetku • členské příspěvky nepovinného charakteru placené právnickou osobou za členství v jiné právnické osobě, pokud příjemce těchto příspěvku má tyto příspěvky od daně osvobozeny podle § 19 odst. 1 písm. a) ZDP. Novinkou roku 2014 je daňová účinnost ztráty z prodeje pozemku, pokud prodávajícím je právnická osoba.
Příspěvky na pojištění zaměstnanců
Relativně častou záležitostí bude případný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění placený zaměstnancům. Tyto příspěvky
v roce 2014 budou daňově účinné, a to za splnění obecných podmínek § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5. Stejně tak bude daňově uznatelná výše příspěvku zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění zaměstnanců, a to v celé zaplacené výši. K plné uznatelnosti příspěvků na penzijní připojištění, životní pojištění i na další druhy komerčního pojištění (s výjimkou pojištění odpovědnosti za výkon funkce členů statutárních orgánů právnických osob a jednatelů) je nutné splnit podmínku kvalifikovaného sjednání nároku se zaměstnancem například v pracovní smlouvě, jiné smlouvě, vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Naopak existence „investiční složky“ životního pojištění nemá na daňovou účinnost příspěvku u zaměstnavatele – právnické osoby, žádný vliv.
Nákladové smluvní sankce
O nákladech vzniklých z titulu smluvních sankcí je účtováno předpisem již při vzniku nákladu souvztažností 544/321. Daňově účinné jsou však jen zaplacené smluvní sankce. Zaúčtované, ale nezaplacené smluvní sankce jsou daňově neúčinnými náklady, které budou na řádku 40 vyloučeny. Po úhradě těchto nákladů v následujícím roce dojde ke snížení základu daně, a to na řádku 111.
Náklady spojené s držbou podílu
Pokud mateřská společnost vlastní dceřinou společnost, musí se zabývat určením a následným daňovým posouzením nákladů spojených s držbou podílu v souladu s § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Tyto náklady se rozdělují na přímé a nepřímé. Některé přímé náklady je možné dceřiné společnosti vyfakturovat a tím zamezit vzniku daňově neúčinného nákladu. Co se týče vzniku nepřímých nákladů, rovnají se 5 % z vyplácených dividend a podílů na zisku od dceřiných společností, nebo hodnotě, kterou si poplatník sám vypočítá jako podíl z celkových správně-režijních nákladů mateřské společnosti, pokud se týkají držby podílu. Procedura zjišťování hodnoty nepřímých nákladů je velmi náročnou záležitostí a v praxi bude vhodné ji použít v případě, kdy skutečné náklady mateřské společnosti nedosahují hodnoty 5 % vyplácených dividend a podílů na zisku. Náklady, které vylučujeme podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, budou v příloze A uvedeny nikoliv pod názvem účtové skupiny, ale na samostatném řádku. Způsob stanovení nepřímých nákladů (paušální či ve skutečné výši) se může meziročně měnit (viz pokyn D-6).
strana 22
Příklad
Mateřská společnost vlastní čtyři dceřiné společnosti odpovídající podmínkám zákona v § 19 odst. 3 a 4 ZDP (19. 8. 2013). Mateřská společnost nevyvíjí vlastní činnost, je pouze tím, kdo řídí a koordinuje dceřiné společnosti. Skutečné celkové náklady mateřské společnosti (převážně náklady osobní, administrativní a nájemné prostor) činí 800 000 Kč za rok. Celkové přijaté dividendy a podíly na zisku od dceřiných společností (splňujících podmínky zákona) činily 20 mil. Kč. Částka 5 % z vyplácených dividend a podílů na zisku činí 1 mil. Kč, což je více, než jsou celkové náklady mateřské společnosti. Tato společnost jistě použije jiný způsob výpočtu nepřímých nákladů než 5 % z dividend a podílů na zisku. Tyto náklady rozhodně nemohou činit více, než jsou celkové náklady mateřské společnosti.
Zůstatková cena při prodeji osobního vozidla s limitovanou vstupní cenou
Na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) ZDP platného do konce roku 2007 tuto zůstatkovou cenu není možné uplatnit jako daňově účinný náklad. Účetní zůstatková cena prodávaného vozidla s limitovanou vstupní cenou je (stejně jako doposud) daňově neúčinná, a zařadí se tedy mezi daňově neúčinné náklady vylučované na řádku 40 daňového přiznání. Toto ustanovení platí stále pro případ, že je prodáváno osobní auto s limitovanou vstupní cenou.
Náklady na skutečně spotřebované PHM a parkovné
V souvislosti s uplatněním paušálních výdajů na dopravu je nutné na řádku 40 vyloučit skutečně vynaložené náklady na spotřebované pohonné hmoty a parkovné u vybraných maximálně tří silničních motorových vozidel za zdaňovací období [§ 25 odst. 1 písm. x) ZDP(19. 8. 2013)].
Pojem „úvěrové finanční nástroje“
Základem dalšího správného postupu je dokonalé pochopení pojmu úroků z úvěrových finančních nástrojů (dříve pojem „úvěry a půjčky“). Obsah tohoto pojmu je pro účely zákona o daních z příjmů definován, a to v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP jako: „úroky z úvěrů, zápůjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejich vydáním získává směnečný
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
dlužník prostředky a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraniční“. a. Test na zahrnutí úroků do nákladů či do ceny aktiva Tato oblast není složitá – úroky se mohou zahrnout do vstupní ceny dlouhodobého majetku, a to za dobu od poskytnutí úvěru či půjčky do uvedení majetku do užívání, pokud se tak účetní jednotka rozhodne [§ 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb. Pokud se účetní jednotka rozhodne, že se úroky stanou součástí vstupní ceny majetku, nejsou nákladem a nemusíme posuzovat jejich daňovou účinnost. Hodnota úvěru se pak nezapočítává do výpočtu dalších testů. b. Test na časové rozlišení Toto pravidlo je také jednoduché a vztahuje se ke všem nákladům (§ 3 odst. 1 ZÚ (1. 1. 2013)). Přestože úroky jsou například podle smlouvy věřiteli vyúčtovány až po zaplacení celé jistiny, je třeba v účetnictví provést časové rozlišení a účtovat o alikvotním úrokovém nákladu. Volíme podle okolností souvztažnost 562/379 nebo 383. c. Test na zaplacení úroků věřiteli do rozvahového dne Pokud je věřitelem fyzická osoba, která nevede účetnictví, jsou úroky z úvěru či půjčky daňově účinné jen v případě, že byly zároveň s jejich nákladovým zaúčtováním také fyzické osobě zaplaceny [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP. V případě nezaplacení do rozvahového dne jsou úroky daňově neúčinné a v následujících obdobích, kdy budou zaplaceny, mimoúčetně snižují základ daně. Fyzická osoba jako věřitel zdaňuje přijaté úroky v daňovém přiznání jako příjem podle § 8 ZDP. d. Test podkapitalizace (nízké kapitalizace) Test nízké kapitalizace [§ 25 odst. 1 písm. w) ZDP se provádí za účelem zjištění daňové uznatelnosti úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů poskytnutých věřiteli, kteří jsou ve vztahu k dlužníkovi spojenými osobami. Test patří ke složitějším daňovým výpočtům, proto se mu věnujeme v samostatném bodu této kapitoly. e. Test na úroky vázané na zisk poplatníka Daňová uznatelnost úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrových finačních nástrojů bez ohledu na vztah dlužníka k věřiteli může být komplikován ještě ustanovením § 25 odst. 1 písm. zl) ZDP, na základě kterého jsou plně neuznatelné úroky a ostatní finanční náklady z úvěrových finančních nástrojů, u nichž je výše či splatnost úvěrového finančního
nástroje navázána na zisk poplatníka, se nyní váží na všechny úvěrové finanční nástroje bez ohledu na datum jejich vzniku. Za tyto úvěrové finanční nástroje však nejsou považovány případy, kdy zisk není jediným ukazatelem, a jsou používány standardní ukazatele finančních analýzy. Za úvěrové finanční nástroje vázané na zisk se nepovažují také situace, kdy závislost úroků a zisku je nepřímo úměrná (čím vyšší zisk, tím nižší úrok). Komplikace spočívá v tom, že se hodnota těchto úvěrový finančních nástrojů, pokud jsou poskytnuté spojenými osobami, dále započítává do hodnoty úvěrových finančních nástrojů, se kterou pracujeme při výpočtu testu nízké kapitalizace. Zde hrozí dvojí nebezpečí – úroky a ostatní finanční náklady z takových úvěrových finančních nástrojů se stanou daňově neuznatelné a ještě může dojít ke zhoršení vztahu úvěrových finančních nástrojů od spojených osob k vlastnímu kapitálu, čímž by byla mohla vzniknout vyšší daňově neuznatelná hodnota úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů, které do kategorie „ze zisku“ vůbec nepatří. f. Test na obvyklou úrokovou míru Pokud je úvěrový finanční nástroj poskytnutý mezi spojenými osobami, je podle obecného ustanovení § 23 odst. 7 ZDP třeba stanovit „obvyklou” cenu (obvyklou úrokovou míru), která by byla sjednána mezi nezávislými osobami. Obvyklá úroková míra byla do konce roku 2007 stanovena přímo v zákonu. V této oblasti si připomeňme dvě skutečnosti: a. Původně platné stanovení ceny obvyklé u půjček mezi spojenými osobami ve výši 140 % diskontu ČNB ke dni uzavření smlouvy, se ruší. Tím nedochází ke zrušení principu a existence obvyklých cen, dochází jen k tomu, že ZDP již obvyklou výši úroků u půjček nestanoví. Tuto obvyklou cenu si budou muset zúčastněné strany zjišťovat stejným způsobem jako obvyklou cenu u jiných plnění. V případě půjček uzavřených do konce roku 2007 však platí stále obvyklá úroková míra ve výši 140 % diskontu ČNB a není tedy třeba k těmto půjčkám zpracovávat dodatky ke smlouvě. b. Zákon výslovně vyjmenovává případy sjednaných úroků u půjčky, ve kterých není nutné správci daně uspokojivě doložit rozdíl mezi nižší smluvní úrokovou mírou a vyšší obvyklou úrokovou mírou a ani není nutné o tento rozdíl zvyšovat základ daně. Jedná se o tyto situace: • v ěřitelem je nerezident (fyzická nebo právnická osoba), nebo • s polečník nebo člen družstva, který je
strana 23
rezidentem ČR. g. Test na náklady mateřské společnosti související s držbou dceřiné společnosti Tuto oblast řeší ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, na základě kterého jsou úroky mateřské společnosti z úvěrových finančních nástrojů, které slouží k nákupu podílu či akcií dceřiné společnosti, daňově neúčinné. Nejedná se jen o úroky za dobu od poskytnutí úvěrového finančního nástroje do doby nabytí podílu či akcií, ale o úroky z úvěrových finančních nástrojů za celou dobu, po kterou podíl na dceřiné společnosti mateřská společnost drží. Pokud by došlo k prodeji dceřiné společnosti spojené osobě, pak jsou úroky z úvěrových finančních nástrojů u mateřské společnosti neuznatelné ještě po dobu držby dceřiné společnosti touto spojenou osobou. Definice mateřské a dceřiné společnosti najdeme v § 19 odst. 3 a 4 ZDP, stejné podmínky pak platí pro společnost definovanou v § 19 odst. 9 ZDP. h. Test na vztah k výnosům nezahrnovaným do základu daně či od daně osvobozeným Jedná se o velmi důležité, obecně platné daňové pravidlo zakotvené v § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově neúčinné úroky z úvěrových finančních nástrojů, pokud souvisejí s výnosy, které jsou od daně osvobozené či zdaňované srážkovou daní. Jedná se například o situaci, kdy z půjčených peněz zakoupíme akcie, z nichž plynou výnosy (dividendy) zdaňované zvláštní sazbou daně. Tyto výnosy patří do kategorie nezahrnované do základu daně a úroky z úvěrových finančních nástrojů použitých na nákup těchto akcií jsou daňově neúčinné. Test nízké kapitalizace Pro zdaňovací období roku 2014 je podstatné znát nejen znění a aplikační postupy § 25 odst. 1 písm. w) ZDP a § 25 odst. 3 ZDP, ale také informace, které jsou součástí Pokynu D-6, který pro zdaňovací období roku 2014 bude správci daně v praxi uplatňován.
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Základní nezměněná pravidla posuzování Shrňme si „jistoty“, tedy pilíře, na kterých výpočet a posuzování testu nízké kapitalizace stál i v minulosti a nic se na nich nezměnilo. a. Test nízké kapitalizace se vztahuje na posuzování daňové uznatelnosti úroků a jiných finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů mezi spojenými osobami. Propojenost těchto osob definuje zejména § 23 odst. 7 ZDP [včetně definice tzv. účelového propojení podle § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP, ale i samotné ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZDP (tzv. back to back úvěry – viz níže). Pokud věřitel a dlužník v tomto vztahu nejsou, test nízké kapitalizace se na dané náklady nevztahuje. b. Pro posuzování úvěrových finančních nástrojů mezi spojenými osobami nehraje žádnou roli datum uzavření smlouvy. Test nízké kapitalizace v dnešní podobě postihuje nerozdílně jak úvěrové finanční nástroje sjednané mezi spojenými osobami v roce 2014 a následujících, tak i v letech předcházejících bez ohledu na to, zda se v jednotlivých letech v minulosti test na úroky a další finanční náklady vztahoval, či nikoliv. c. U všech úvěrových finančních nástrojů od spojených osob (bez ohledu na datum jejich uzavření) se testují nejen úroky z úvěrových finančních nástrojů, ale i další finanční náklady, které jsou definovány pokynem D-6 v části k § 25 ZDP v bodu 7. Na možné testování ostatních finančních nákladů je nutné pamatovat již v účetnictví, které musí poskytnout požadované údaje o výši těchto nákladů. Do skupiny finančních nákladů, tj. nákladů souvisejících s úvěrovými finančními nástroji, se zahrnují například tyto náklady: • náklady na zajištění ve smyslu nákladů na obstarání úvěru, například znalecký posudek vyhotovený bankou, nikoliv však jiným subjektem, • odměna ručiteli, • provize zprostředkovateli půjčky, • poplatky: • z a zpracování úvěru, například za posouzení žádosti a ohodnocení rizika, administrativní náklady, • za bankovní záruky, • přímo související s úvěrem, • z a vedení úvěrového účtu a správu úvěru, • z a rezervaci zdrojů a poplatky za rezervované nečerpané prostředky, • za předčasné čerpání úvěru, • z a změnu typu úrokové sazby nebo typu úročení,
• za přechod k jiné bankovní instituci. Do skupiny nákladů souvisejících s úvěrem naopak nepatří například: •p enále či jiná sankce za nesplácení úvěru, • kurzové rozdíly, •n áklady na zajištění úvěrového rizika věřitele (například sepsání zástavní smlouvy), •n áklady na zajištění úrokového, měnového rizika dlužníka (například zjišťovací deriváty), •n áklady na poradenství (například bankovní, daňové, finanční). d. „ Back to back“ úvěry je označení konstrukce, ve které nespojená osoba je pouze formálním věřitelem, přes kterého úvěr formálně „proteče“ od skutečného věřitele, který je osobou s dlužníkem spojenou. V podstatě se jedná o specifický druh spojených osob. Hodnota těchto úvěrů, pokud jsou poskytnuté spojenými osobami, se započítává do hodnoty úvěrových finančních nástrojů pro testy nízké kapitalizace. Stávající pravidla a změny ve výpočtu vyplývající z pokynu D-6 a. Stejně jako předchozí pokyn D-300, i pokyn D-6 v části k § 25 ZDP v bodu 8 předkládá doporučený návrh na výpočet s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám daňového subjektu. Návod se sestává z postupu o čtyřech krocích a jsou připojeny také vzorce a legenda, která obsah vzorců objasňuje. b. Průběh výpočtu je standardní, až na jednu významnou změnu, a tou je výpočet průměru vlastního kapitálu. Došlo tím k vyrovnání „logiky výpočtu“, neboť jsou poměřovány dva průměry, přičemž oba jsou počítány jako vážené aritmetické průměry: • v ážený aritmetický průměr vlastního kapitálu, kdy váhou je počet dní, po které daný stav vlastního kapitálu trvá, a • v ážený aritmetický průměr stavu úvěrů a půjček od spojených osob s tím, že váhou je opět počet dní, po které daný stav jistiny úvěrového finančního nástroje trvá. Je třeba si uvědomit, že určení způsobu výpočtu průměru vlastního kapitálu může velmi zásadně ovlivnit konečnou výši vlastního kapitálu a tím i celkový výpočet. c. Máme-li počítat průměr vlastního kapitálu, je důležité analyzovat změny, které výkyvy hodnot vlastního kapitálu vyvolávají. V této oblasti pokyn neobsahuje žádné další informace, proto je nutné vyhledat změny vlastního kapitálu v účetnictví. Vlastní kapitál je de-
strana 24
finován jako souhrn stavů účtů účtové skupiny 41 až 43, přičemž k hodnotě aktuálního výsledku hospodaření daného roku se při výpočtu nízké kapitalizace nepřihlíží a nepovažuje se za změnu hodnoty vlastního kapitálu. Je nutné si uvědomit, že druhů změn hodnoty vlastního kapitálu je celá řada a jednotlivých změn může být v jednom zdaňovacím období zřetězeno hned několik. Namátkou uveďme změny zvyšující hodnotu vlastního kapitálu: • zvýšení základního kapitálu vkladem společníka, • oceňovací rozdíl při přeměnách společností, • oceňovací rozdíly z kapitálových účastí, • poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, • opravy chyb minulých let proúčtované jako zvýšení vlastního kapitálu, • první účtování o odloženém daňovém závazku, • počínaje rokem 2013 také dopady ze změny účetních metod. Naopak změny snižující hodnotu vlastního kapitálu jsou následující: • rozdělení zisku na dividendy či podíly na zisku, • vrácení příplatku mimo základní kapitál, • oceňovací rozdíly z kapitálových účastí, • opravy chyb minulých let proúčtované jako snížení vlastního kapitálu, • první účtování o odloženém daňovém závazku, • počínaje rokem 2013 také dopady ze změny účetních metod. Existují i změny vlastního kapitálu, které probíhají v rámci jednotlivých účtů s tím, že celková hodnota vlastního kapitálu se nemění: • příděl do rezervního fondu či jiných fondů tvořených ze zisku, • úhrada ztráty z rezervního fondu, • úhrada ztráty ze zisku minulých let, • zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů.
Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
Pokud účetní jednotka vykazuje rozdílné účetní a daňové odpisy hmotného majetku (bez ohledu na datum zařazení majetku do užívání) a nehmotného majetku evidovaného do 31. 12. 2000 nebo evidovaného v majetku poplatníka počínaje 1. 1. 2004, pak pro vyčíslení jejich rozdílu použije řádek 50 nebo 150. Pokud účetní odpisy převyšují daňové odpisy, rozdíl je daňově neúčinným nákladem uvedeným na řádku 50. Je-li rozdíl opačný, uvádí se na řádku 150 jako položka snižující účetní výsledek hospodaření. Shodné účetní a daňové odpisy
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Na tomto místě je nutné připomenout, že existují následující zákonem vyjmenované případy shodných účetních a daňových odpisů: • odpisy dlouhodobého hmotného majetku, který nepřesahuje 40 000 Kč, a není tudíž hmotným majetkem podle ZDP, • odpisy dlouhodobého nehmotného majetku, který nepřesahuje 60 000 Kč, a není tudíž nehmotným majetkem podle ZDP, • odpisy nehmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2003 [§ 24 odst. 2 písm. v) ZDP bez ohledu na to, jakou metodiku účetních odpisů poplatník zvolil, • odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, který byl nabyt úplatně • odpisy věcných břemen sjednaných k nemovitým věcem počínaje 1. 1. 2014. Toto se nevztahuje na dříve pořízená věcná břemena. V ostatních případech jsou účetní a daňové odpisy rozdílné, a to zejména proto, že daňové odpisy nejsou věrným obrazem skutečného opotřebovávání majetku jak z hlediska jejich výše, tak i průběhu (to
strana 25
platí zejména o zrychlených odpisech a zcela bez výjimky také o mimořádných odpisech), a nemohou být proto zvoleny jako odpisy účetní. Zcela jistě budou rozdílné účetní a daňové odpisy také v případě, kdy účetní jednotka zvolí metodu komponentního odpisování.
Odpisy NM zařazeného do užívání počínaje 1. 1. 2004
Pro nehmotný majetek zařazený do používání počínaje 1. 1. 2004 platí ustanovení § 32a ZDP, které stanoví jednak hodnotový limit pro nehmotný majetek ve výši 60 000 Kč, jednak daňové odpisy odlišně od účetních odpisů. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisují se software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, audiovizuální díla 18 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců, a to rovnoměrně a bez přerušení od měsíce následujícího po zařazení majetku. Pro technické zhodnocení tohoto nehmotného majetku platí speciální ustanovení o jeho daňových odpisech. Za nehmotný majetek se pro účely ZDP
nepovažuje goodwill, emisní povolenky a preferenční limity. Emisní povolenky a preferenční limity se daňově neodpisují. U goodwillu však neplatí shoda účetních a daňových odpisů. Daňové odpisy goodwillu nabytého úplatně jsou odepisovány rovnoměrně v průběhu 180 měsíců do nákladů či do výnosů, které jsou součástí základu daně. Účetní odpisy goodwillu jsou rovnoměrné po dobu 60 měsíců.
Řádky 61 a 62
Řádek 61 vyplňují jen právnické osoby vstupující do likvidace či v likvidaci, řádek 62 je prázdným řádkem obecně bez konkrétní obsahové náplně. Tento volný řádek bývá využíván při dodatečných daňových přiznáních, pokud si účetní jednotka není jistá, do kterého z předchozích řádků má zařadit položku zvyšující základ daně. V některém zdaňovacím období může mít řádek 61 řízený obsah, uvádí se na něm položka výjimečná pro dané zdaňovací období, která se většinou dále neopakuje.
VINTAGE CAR REFURBISHED BY INDIVIDUAL včetně audionahrávky
The human enthusiasm poses no obstacles. Why to erect any kind of barriers? But still, taxation never sleeps. What´s at stake? An individual´s fond of repairing cars with designation to sell them further after being refurbished by him. But he doesn´t want to do it as permanent activity… how to tax the income arising from car sold after being renovated and what to do with direct expenses devoted to spare parts?
Ing. Vladimír Zdražil
Autor anglických článků pro účetní, daňové poradce, ekonomy a další
Answer: First of all, we should remember the risk related to performing common enterprenneurial activities which simply lead to trade licence possession together with different status in taxation. Where the narrow boundary is? It´s said that once or even twice, it does not constitute repeated activitiy but three times it gets too much. In other words, the person liable to tax should not fix and sell car repeatedly as he could be regarded as enterprenneur with trade licence required. The advise is to sell only one car a year if possible, just to avoid any problem with trade licence office. Let´s get down to taxation. Individual who is not regared as sole trader qualifies for taxation as other income. Apart from enterprenneu
rial activities, they are not subject to social and health insurance. Income itself valuated in selling price of fully renovated car will be regarded as fully tax effective income. But there could be adressed some deductions which reduce tax base. Car renovation requires some spare part acquisition which are to be assembled to the car. All direct expenses devoted to car are to be regarded as fully tax deductible against the income received through car sale. Widely discussed issue remains in effort employed by person liable to tax. There have been probably hundreds of hours spent on it. Does legislation tolerate such hourly employment to tax base? I belive not. In this case not … bad luck
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 26
Vocabulary to remember: vintage car
automobil veterán
renovate car
opravovat auto
person liable to tax
daňový poplatník
employ hours
zohlednit hodiny práce
spare part
náhradní díl, součástka
Mission for those who speak English and Czech is not their native language: These articles are designed to accountants and enterprenneurs who work under Czech tax and accounting legislation. The information given is up-dated and complies with current Czech legislation.
More info www.chryzantema.cz,
[email protected] Poselství těchto článků pro účetní, daňové poradce, ekonomy a další: Tyto články odpovídají aktuálnímu stavu tuzemské legislativy, avšak nemají nahrazovat jakoukoli formu poradenství. Měly by pomoci čtenářům k vybudování
úzce specializované slovní zásoby v oblasti účetnictví, daní a podnikové ekonomiky. Autor čerpá slovní zásobu ze zkušeností z mezinárodních transakcí s důrazem na prodeje tuzemských firem do zahraničí. Více na www.chryzantema.cz,
[email protected]
NOVÉ DISKUZE Zkoušky daň. poradce DOTAZ:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na názor vás ostatních...Rodina mi doporučuje, abych se zaměřila na daňového poradce. Napřed se mi do toho nechtělo ani za milion, ale nějak mi to stále vrtá hlavou...Ale nevím, jestli mám nějakou šanci vůbec. Situace je taková: mám ekonomické vzdělání na VUT (před 2 roky jsem vyšla ze školy), 1 rok shánění práce, nyní pracuji 1 rok jako asistentka ředitele (co souvisí z účetnictvím z mé pracovní náplně je účtování pokladních dokladů, to je vše). Myslíte, že pokud bych rok věnovala samostudiu plus si třeba sehnat někoho na soukromé doučování, tak že bych měla šanci ty zkoušky udělat??? Ptám se, protože jsem se v diskuzích dočetla, že bez kurzů šance není apod. Taky by mě zajímalo z čeho se učit... samozřejmé jsou všechny daňové zákony, taky jsem si objednala Sbírku příkladů 2014. Kdybyste měli tip na nějakou výbornou publikaci, tak mi dejte vědět. Díky za vás názor. Případně rady, zkušenosti těch, kteří to již máte za sebou.
ODPOVĚĎ:
Martina
Dobrý den, řekla bych, že velmi záleží na tom, jak Vám daně “sednou” - jestli se Vám zákony relativně dobře čtou a orientujete se v nich a jste schopná paragrafy prolnout s praxí. Jak ale píšete, momentálně v oboru nepracujete... Já jsem dělala 4 roky v daňové kanceláři a pak 2 roky hlavní účetní ve výrobní firmě, pak jsem se konečně rozhoupala jít na zkoušky (rozhodnutí urychlilo moje těhotenství, s dítětem už bych to asi nedala)... Hodně mi pomohl kurz od VOXu Daňový profesionál - taková nalejvačka zákonů a procvičení příkladů, samostudium samozřejmě také proběhlo, ale přeci jen, když je člověk na kurzu, tak se tomu opravdu věnuje. No a druhá věc
je Váš čas - kurz byl celkem asi na 25 dnů, pak 2 dny písemné zkoušky a 1 den ústní - já ještě jsem ze Západních Čech, takže Brno mám opravdu hodně daleko... Také zhodnoťte investici (sčítala jsem si to nahrubo - knihy, kurz, PHM, hotel na zkoušky, poplatky za zkoušky /v Praze na kurzu jsem měla kde bydlet zadarmo/ a vyšlo mi to na cca 65 000 Kč...) Jestli máte zaručenou jakous takous návratnost :-) tak do toho jděte, ale dopředu se smiřte s tím, že napoprvé to možná ani nevyjde (dlouhodobá úspěšnost uchazečů je 20%) Krom zákonů jsem měla také knihy s výkladem a příklady (např. DPH od p. Galočíka, Daň z příjmů Meritum apod.)
Karolína
DPH za sluzbu mimo EU DOTAZ:
Dobry den, Ziji a pracuji v Kanade kde vlastnim reklamni agenturu. Obratila se na mne firma z Ceske republiky a chce si objednat reklamni kampan pro jejich produkt u nas v Kanadskych mediich. Muj servis bude provedeny tedy mimo EU a ma firma take nema sidlo v EU. Jak to bude s ceskym DPH ? Na fakture je nutne uvest DPH ? Kdo DPH bude platit ja jako kanadska firma a nebo ta ceska firma ? Nevztahuje se na tento mimo Evropsky pripad nejaka vyjimka ? Predem dekuji za odpoved.
ODPOVĚĎ:
Kamila Harrison
Doporučuji přesunout do placených dotazů. Je složité a z uživatelů portálu Vám pravděpodobně zdarma nikdo neporadí. Hezký den.
Pěva Čouková
DPH a pořízení materiálu z EU DOTAZ:
Dobrý den, plátce DPH v ČR nakoupí ma-
teriál od neplátce DPH z Rakouska. Prosím o postup ohledně DPH. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Dáša Nováková
Pokud je to neplátce a nakupujete opravdu v ČR, nedodaňujete, tj. neděláte nic. P.S. neuvažujete o placené registraci?
Pěva Čouková
Přenesení daňové povinnosti DOTAZ:
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jestli se vztahuje režem přenesené daňové povinnosti na stavební dozor. Pokud ne jak určím výši sazby daně? Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Karin
Podle mne stavební dozor je CZ-CPA 71 - Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy a nepatří do CZ-CPA 41-43 tedy přenesení daňové povinnosti. Více v Klasifikaci produkce.
Pěva Čouková
Fakturace mezi spojenými osobami DOTAZ:
Je možné fakturovat mezi spojenými osobami, pokud jednatel s.r.o. je zároveň místopředsedou v a.s. Obě společnosti navíc mají stejný předmět podnikání. Je něco, na co si dávat pozor, čím by tyto fakturace měly být podloženy?
ODPOVĚĎ:
Marcela
Podle mne stavební dozor je CZ-CPA 71 - Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy a nepatří do CZ-CPA 41-43 tedy přenesení daňové povinnosti. Více v Klasifikaci produkce.
Pěva Čouková
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
strana 27
Semináře Oswald v Bohuňovicích V CENĚ SEMINÁŘE JE JIŽ ZAHRNUT: • oběd - domácí kuchyně • pracovní materiál zpracovaný přednášejícím • občerstvení v průběhu semináře • zodpovězení dotazů v rámci diskuzního fóra přednášejícím
Pokud máte jakýkoliv dotaz, zavolejte nám na tel.: 725 702 569, 585 389 003
nebo napište na e-mail:
[email protected]
VÍTE, ŽE MÁTE JAKO PLATÍCÍ UŽIVATELÉ 10 % SLEVU NA SEMINÁŘE? MOŽNOST UBYTOVÁNÍ:
Areál Centra zdraví - 130 m od firmy Oswald. V areálu se také nachází plavecký bazén, whirpool, tobogán, parní lázeň, sauna, fitness, solárium, masáže.
Možnost večeře v Restauraci U borovice (cca 90 m od ubytovny), příjemného posezení u vína a piva. Možnost nákupu potravin v několika obchodech či místní pekárně - přímo naproti ubytovny. Motorest U letiště – 3 minuty autem od místa konání semináře. Máte problémy s ubytováním? Obraťte se na nás - tel.: 725 702 569, 585 389 003 nebo e-mail:
[email protected]
www.ucetni-portal.cz/seminare-vlastni NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PLÁTCŮ DPH PŘI DOVOZU A VÝVOZU ZBOŽÍ, DODACÍ DOLOŽKY INCOTERMS 2010 A JINÁ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ A JEJICH VLIV NA UPLATŇOVÁNÍ DPH A CELNÍCH PŘEDPISŮ PŘI REALIZACI ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
26. 2. 2015 | Čas konání: 9:00 - 15:00 | Marek Reinoha | Cena: 1 300,- Kč bez DPH
VÝHODNÝ BALÍČEK PRO VEŘEJNOU SPRÁVU!
VŠECHNY TŘI NÍŽE UVEDENÉ SEMINÁŘE JSOU AKREDITOVÁNY MVČR
PŮVODNÍ CENA: 3 900 Kč bez DPH, ZVÝHODNĚNÁ CENA: 3 500 Kč bez DPH ZÁVĚREČNÝ ÚČET A JEHO SCHVALOVÁNÍ VERSUS ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A JEJÍ SCHVALOVÁNÍ U VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK (OBCE A JIMI ZŘÍZENÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE); ROZPOČET JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ HOSPODAŘENÍ | 13. 3. 2015 | Čas konání: 9:00 - 15:00 |
Ing. Pěva Čouková, Ing. Bc. Lenka Zábojová | Cena: 1 300,- Kč bez DPH
ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY (Č. 701 - 710) V NÁVAZNOSTI NA ZÁKON O ÚČETNICTVÍ, VYHLÁŠKU, ROZPOČTOVOU SKLADBU A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY
2. 4. 2015 | Čas konání: 9:00 - 15:00 | Ing. Pěva Čouková | Cena: 1 300,- Kč bez DPH
PROBLEMATIKA DPH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ - PRAKTICKÉ PŘÍKLADY A RADY Z PRAXE
22. 5. 2015 | Čas konání: 9:00 - 15:00 | Ing. Bc. Lenka Zábojová | Cena: 1 300,- Kč bez DPH
Semináře BOVA DPH V ROCE 2015
11. 3. 2015 | Čas konání: 9:00 - 16:00 | Ing. Václav Benda | Cena: 2 690,- Kč včetně DPH
OBJEDNAT SE MŮŽETE NA WWW.BOVA-POLYGON.CZ
Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
3
2
8
4
9
7
1
9
7
6
4
5
1 6 5 2 3 8
8 3 6 4 2 7
8 7 2 4 5 9 1
4 9 5 1 6 8 3
6
1
5
4
7
9
8
2
3
7
1
5
2
6
2 6 1 3 8 4 9
ZÁZNAM WEBINÁŘE PLNÉHO DOTAZŮ K PROBLEMATICE ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ DANĚ 2013 Ing. Pěva Čouková a Ing. Milan Lošťák
9
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ 2013
7
Ing. Pěva Čouková a Ing. Milan Lošťák
5
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ
3
Ing. Pěva Čouková a Ing. Otakar Machala
5
NÁHRADA ŠKODY V ÚČETNICTVÍ A DANÍCH
ŽE JDETE S NÁMI
4
Ing. Pěva Čouková
JSME RÁDI,
3
REKODIFIKACE 1. VIDEO REJSTŘÍK NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU + PRÁVNICKÉ OSOBY NOVĚ S DOPADEM NA NUTNOST VEDENÍ ÚČETNICTVÍ
550,-
7
Ing. Pěva Čouková
TIŠTĚNÁ
PUBLIKACE
6
REKODIFIKACE 2. VIDEO ÚVĚR, ZÁPŮJČKA, VÝPŮJČKA, VÝPROSA, NÁJEM, PACHT A ZÁVDAVEK
1
Ing. Pěva Čouková
9
K prodloužení registrace odborná publikace zdarma!
2
Ing. Pěva Čouková
REKODIFIKACE 3. VIDEO VĚCI A JEJICH DĚLENÍ, NOVÉ TERMÍNY VE VAZBĚ NA ÚČETNICTVÍ A DPH
Sleva 10% na semináře, odborné konference a mnoho dalšího
8
REKODIFIKACE 4. VIDEO NOVINKY 2014 FYZICKÉ OSOBY, NOVÉ TERMÍNY V DAŇOVÝCH PŘEDPISECH
Původní cena 4 600 Kč bez DPH Vaše cena 4 140 Kč bez DPH
7
Ing. Pěva Čouková
9
Veřejně prospěšný poplatník v roce 2014 po rekodifikaci
8
REKODIFIKACE 5. VIDEO
MÁTE AUTOMATICKY NÁROK NA 10 % SLEVU Z CENY ROČNÍHO PŘEDPLATNÉHO ?
2
NEWSLETTEREM
3
VIPREGISTRACE S PDF
5
VÍTE ŽE, K PRODLOUŽENÍ
?
4
www.ucetni-portal.cz/videa
INFO O NAŠEM PORTÁLE
6
VIDEA účetního portálu
Řešení sudoku: 1
RMA
ZDA
strana 28
Motto: „Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
William Shakespeare
NEWSLETTER Čtrnáctideník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Číslo: 4/2015 Vychází každé dva týdny. Vydáno: 24. 2. 2015 v Bohuňovicích Ev. číslo periodického tisku: MK ČR E 20909 Vydavatel: Oswald a.s., V Drahách 39, Bohuňovice, PSČ 783 14 IČ 258 69 868, tel.: 585 389 003 ISSN 1805-6407