Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století ►doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ►Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového plánování ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail:
[email protected] Web: http://accendo.cz/ Tel.:+420 595 136 023 Mobil: +420 604 279 758
Procesy ve společnosti a jejich projevy v prostoru Globalizace=>Dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Měnící se socioekonomické podmínky způsobují nárůst sociálních rizik a k formování vyloučených lokalit. Stávající sociální struktury ve společnosti se proměňují, sociální instituce se rozpadají (např. rodina) mění se způsob práce což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a profesí. Proměny trhu práce mění prostorové rozložení ekonomických aktivit, změna velikosti a zaměření podniku Dochází výrazným migračním přesunům, které ovlivňují sídelní strukturu Procesy globalizace zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území
Propojením dat a informací v širších–potřebných souvislostech vzniká znalost o území
Výzkumné projekty
Analýzy a rozbory
Analýza a řešení problematiky ubytoven na území Statutárního města Ostravy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Studie bezdomovectví v Ostravě Plán udržitelné mobility Opava Koncepce bydlení měst Ostravy, Kopřivnice, Třinec Komunitní plánování sociálních služeb města Blansko Situační analýzy Šternberka, Vzdělávací projekty: Mikulovice a další OP VK - CZ.1.07/3.2.07/04.0091 Řešení rizikových situací v oblasti ekonomických, sociálních, bezpečnostních, environmentálních rizik a nacházení nových příležitostí v kontextu udržitelného rozvoje území v transformující se společnosti Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010-2015 Projekt DRAGON: „Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách – nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice“ Výzkum pro potřeby kraje Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji
Riziková společnost
Nová sociální rizika
Ulrich Beck 1986 koncept „Risikogesellschaft“ zohledňuje nárůst nejistoty (rizikových jevů) a nezamýšlených důsledku jednání. V popředí zájmu je fakticky pouze řešení dílčích rizik v jednotlivých životních situacích místo pojetí založeném na integrovaném přístupu k rizikům, který by řešil společné znaky nových sociálních rizik, jejich příčiny a šíření za účelem jejich účinného řízení směrem k udržitelnému rozvoji soudobé společnosti.
chudobu pracujících na místech s minimální mzdou; přesto že lidé pracovali celý život stáří prožijí v chudobě; matka samoživitelka neuživí dítě (v kontextu nárůstu rozpadu rodin); předlužení domácnosti, nejen u finančně negramotných; problém udržení bydlení u všech typů domácností
Bezpečnostní rizika a pocit ohrožení Hrozba ohrožení integrita jedince nebo společenského útvaru jako celku kriminálním činem. Model pocitu ohrožení obyvatel je dán kombinaci objektivní skutečnosti ovlivněné prezentací medií s osobními charakteristikami, jako jsou zranitelnost (nemocní a senioři) v kombinaci s lhostejnosti okolí při napadení.
Vztah mezi sociálními a bezpečnostními riziky
Bezpečnostní rizika
Zdroj: European Social Survey, 2011
Zpracování: doc. Buriánek
Sociální rizika
Ekonomická polarizace společnosti měřená prostřednictvím hrubé měsíční mzdy
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.
Vývoj rozložení mezd v závislosti na pohlaví
Mzdový vývoj v krajích ČR Průměr 2004 2010 PHA 28 703 37 568 SCK 20 699 27 478 JMK 19 292 26 586 PLK 19 476 25 475 LBK 18 827 25 339 ULK 19 304 25 077 MSK 19 310 24 568 VYS 18 456 23 860 OLK 19 007 23 777 KHK 18 301 23 682 PAK 17 973 23 534 JCK 18 586 23 266 ZLK 18 707 23 230 KVK 17 986 22 025
Kraje
4
7
Medián (Q2) 2004 2010 22 057 28 631 18 187 23 366 16 282 21 723 17 434 22 331 16 572 22 167 17 143 21 591 17 275 21 581 16 134 20 589 16 263 20 880 15 985 20 545 15 605 20 300 16 446 19 895 16 294 20 351 15 741 19 184
1 decil (D1) 2004 2010 11 596 14 397 10 321 13 468 9 689 12 870 10 884 13 540 9 945 13 347 10 101 12 355 10 068 11 909 10 343 12 626 9 691 12 370 10 021 12 311 9 695 12 305 10 688 12 152 9 878 12 505 9 665 11 791
9 decil (D9) 2004 2010 47 861 64 189 31 107 41 052 30 375 42 056 28 705 38 229 28 321 38 220 28 504 38 308 28 594 37 721 27 274 35 938 27 618 35 037 26 966 35 473 27 422 35 000 26 836 35 916 28 639 34 064 26 679 33 638
Rozdíl 2004 2010 36 265 49 793 20 786 27 584 20 686 29 187 17 820 24 689 18 376 24 873 18 403 25 953 18 526 25 812 16 931 23 312 17 927 22 667 16 945 23 162 17 727 22 695 16 148 23 764 18 761 21 559 17 014 21 846
Asymetrie 2004 2010 2,47 2,50 1,64 1,79 2,14 2,30 1,72 1,81 1,77 1,82 1,61 1,81 1,57 1,67 1,92 1,93 1,73 1,66 1,84 1,81 2,00 1,84 1,80 2,07 1,92 1,75 1,80 1,96
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní. 10 % nejnižších příjmů druhá nejnižší hodnota v rámci republiky
Velikostní kategorie obce dle počtu obyvatel
Vývoj sídelní struktury podle změny počtu obyvatel od roku 1991 do roku 2011
Moravskoslezský kraj Česká republika
-7,3 -4,6 -8,5 -6,1 -11,2 -2,0
100000 a více 50000 - 99999 20000 - 49999 -22,1
10000 - 19999
-3,3
5000 - 9999
12,5
5,1
8,5
2000 - 4999 1000 - 1999 500 - 999 200 - 499
2,2
15,3 17,2 13,4 14,8 11,7
8,1 8,6 10,7
0 -199 -30
-20
-10
0
10
Změna obyvatel v letech 1991 a 2011 (v %)
20
Míra nezaměstnanosti (v %)
Rozevírání nůžek v kraji Zvyšují se rozdíly mezi obcemi v aglomeraci a mimo aglomeraci !
Průměr 20
20
15
15
10
10
5
5
4,7 %
0 1995
© Proces, 2012
2000
2005
2010
Medián
4,5 %
0 1995
2000
2005
2010
© Proces, 2012
© Proces, 2012
Sociální problémy
Míra nezaměstnanosti a kriminalita
Podíl rozvedených
© ACCENDO, 2012
Hrubá míra rozvodovosti není územně podmíněná závisí především na velikosti sídla.
Stabilita osídlení základ pro komunitní vazby
Dosídlená oblast
Prajzská
Těšínské Slezsko
© ACCENDO, 2013
Města a společné problémy aglomerace jak nový stupeň sídelní jednotky města ztrácí hranice (procesy surbanizace) nutnost integrovaných projektů včetně zázemí © ACCENDO, 2012
nárůst sociálních a bezpečnostních rizik proces stárnutí růst chudoby neschopnost udržet bydlení růst kriminality extremismus
Společné problémy vysoká zranitelnost na dopady ekonomické krize diverzifikace ekonomické základny podpora inovativních průmyslových podniků, příp. IT technologií rozvoj sociálních podniků pro méně kvalifikovanou pracovní sílu
využití současného majetku pro budoucí příjmy (byty, nebytové prostory apod.)
© ACCENDO, 2012
© Proces, 2012
Struktura osídlení ČR - PL
© Proces, 2012
Vymezení jádrových prostorů Evropy (MMR 2008)
Udržitelný rozvoj
Procesy
Současný (zachycený) stav
Procesy
Budoucí stav
Budoucí stav I.
Výchozí stav
Současný (zachycený stav)
Budoucí stav II.
Budoucí stav III.
© Proces, 2011
Neudržitelnost
Výchozí stav
Udržitelnost
Snižování rizik v území a optimalizace využití jeho potenciálu
Udržitelný rozvoj území (systém vztahů) Budoucí stav I. Snižování rizik území a optimalizace využití jeho potenciálu
Environmentální pilíř
Veřejné politiky
Integrované prostorové plánování
Sociální a ekonomický pilíř
Vývoj z výchozího stavu © Proces, 2011
Systém řízení politiky státu - prostorové plánování
nástroj pro praktický výkon aktivit v území a jeho řízení nebo regulaci. Smyslem prostorového plánování je propojení komunitního plánování sociálních služeb, strategického plánování rozvoje, územního plánování s využitím geoinformačních systémů (GIS).
– integrovaný přístup
Společné řešení problému přinese hospodárnost, větší účinnost a přesné zacílení plánovaných aktivit.