Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie
Nebankovní poskytovatelé platebních služeb Bakalářské práce
Autor:
Petra Trefná Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Soldánová
Duben, 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
…………………….. V Nezdřevě, dne 27. dubna 2015
Petra Trefná
Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Marcele Soldánové, za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a za čas, který mi věnovala. Současně bych ráda poděkovala všem blízkým, kteří mne při studiu podporovali.
Anotace
Bakalářská práce na téma „Nebankovní poskytovatelé platebních sluţeb“ je zaměřena na rozbor nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb, jejich poskytované sluţby na základě povolení od České národní banky. V práci je zahrnuta i nabídka vybraných nebankovních poskytovatelů. Součástí práce je i právní úprava v této oblasti. Dále práce popisuje platební sluţby a základní pojmy s nimi související v porovnání ve Slovensku, Německu a Rakousku. Klíčová slova: Poskytovatelé platebních sluţeb, platební sluţba, instrumenty platebních sluţeb.
Annotation The bachelor thesis on the subject „Non-banking Payment Service Providers“ is focused on the analysis of non-banking Payment Service Provides, their Services Provider on the basis of permission of the Czech National Bank. In the thesis there is included an overview of selected of Non-banking Providers. The thesis also includes legislation in this area. The thesis describes the Payment Service and the basic terms related to them comparison to Slovakia, Germany and Austria. Key words: payment service providers, payment service, payment instruments.
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 3 Zvolené metody zpracování............................................................................................ 5 1
Charakteristika nebankovních poskytovatelů...................................................................... 6 1.1
Platební instituce ........................................................................................................ 6
1.2
Poskytování platebních sluţeb prostřednictvím obchodních zástupců platebních
institucí ................................................................................................................................... 8
2
3
1.3
Poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu ........................................................ 9
1.4
Instituce elektronických peněz včetně zahraničních ................................................ 10
1.5
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu .................................................... 12
1.6
Oprávnění poskytovat platební sluţby ..................................................................... 14
1.7
Charakteristika platebních sluţeb ............................................................................. 15
1.8
Právní úprava platebního styku ................................................................................ 17
1.9
Platební transakce, platební účet .............................................................................. 20
1.9.1
Základní instrumenty platebních sluţeb ............................................................. 21
1.9.2
Základní instrumenty platebních sluţeb pro převod peněţních prostředků ....... 22
Vývoj nebankovních poskytovatelů v ČR......................................................................... 23 2.1
Vznik a zánik nebankovních poskytovatelů ............................................................. 25
2.2
Obecná charakteristika nebankovních poskytovatelů............................................... 26
2.2.1
Oblast platebních institucí a poboček PI ............................................................ 26
2.2.2
Oblast poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu ................................... 28
2.2.3
Oblast institucí elektronických peněz ................................................................. 29
2.2.4
Oblast vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu .................................. 29
Nebankovní poskytovatelé – studie .................................................................................. 30 3.1
Porovnání ČR a vybraných států EU ........................................................................ 31
3.2
Slovensko ................................................................................................................. 31
3.2.1
Platební instituce ................................................................................................ 32
3.2.2
Instituce elektronických peněz ........................................................................... 33
3.3
Německo ................................................................................................................... 37
3.3.1
Právní legislativa ................................................................................................ 37
3.3.2
Banky v Německu .............................................................................................. 38
3.3.3
Platební instituce a instituce elektronických peněz ............................................ 39 1
3.4
Rakousko .................................................................................................................. 40
3.4.1
Právní legislativa ................................................................................................ 40
3.4.2
Banky v Rakousku .............................................................................................. 40
3.4.3
Finanční trh v Rakousku ..................................................................................... 41
3.4.4
Platební instituce ................................................................................................ 41
Závěr ............................................................................................................................. 43 Seznam pouţité literatury ............................................................................................. 45 Seznam zkratek ............................................................................................................. 47 Seznam grafů ................................................................................................................ 48 Seznam příloh ............................................................................................................... 49
2
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Nebankovní poskytovatelé platebních sluţeb“. Cílem mé bakalářské práce je rozbor nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb a jejich komparace s vybranými státy v Evropské unii. Lidé si většinou půjčují, aby půjčkou mohli pokrývat své plány, jak z hlediska krátkodobého, tak i dlouhodobého, jako např. na koupi bytu, stavbu nového domu. V některých situacích je potřeba jednat rychle a mít peníze ihned k dispozici. Zde se nabízí otázka, zda volit bankovní či nebankovní instituci. Většině lidem se při slovu půjčka vybaví banka, která hospodaří s penězi klientů a zároveň je půjčuje těm, kteří je potřebují. V bance musí klient nejdříve doloţit výši příjmů, případně se zaručit svým majetkem. Banka klientovi poté nabídne půjčku s určitým úrokem. Po podepsání smlouvy jsou klientovi peníze připsány na účet a klient s nimi můţe manipulovat. Tento proces se ovšem můţe protáhnout. Při poskytování platebních sluţeb se nemusí pokaţdé jednat o půjčku. Platební sluţby vyuţívá kaţdý z nás – mobilní tarify, energetika, online převody, platby kartou na internetu, placení elektronických jízdenek a vstupenek apod. Vyuţívání platebních sluţeb je nedílnou součástí kaţdodenního ţivota. Nebankovní poskytovatelé jsou registrováni Českou národní bankou, která vykonává dohled nad touto oblastí a kontroluje dodrţování zákonů, vyhlášek a směrnic. Vliv na právní uspořádání byl v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Nebankovní poskytovatelé mohou poskytovat platební sluţby na základě povolení od České národní banky od roku 2009 a jde o platební instituce, pobočky platebních institucí, poskytovatele platebních sluţeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz včetně zahraničních a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Práce je rozdělena do tří kapitol a text práce doplňuji grafy. V první kapitole charakterizuji nebankovní poskytovatele, platební sluţby a vysvětluji co je platební transakce, platební účet. Konkrétně charakterizuji platební sluţby, co je a co není 3
platební sluţba, základní instrumenty platebních sluţeb. Není zde opomenuta právní úprava platebního styku. Druhá kapitola je věnována vývoji nebankovních poskytovatelů v České republice, vzniku a zániku nebankovních poskytovatelů. Dalším bodem druhé kapitoly jsou obecné charakteristiky platebních institucí, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz včetně zahraničních a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Kapitola „Nebankovní poskytovatelé – studie“ je zaměřena na poskytování platebních sluţeb ve vybraných státech Evropské unie – Slovensku, Německu a Rakousku. U kaţdého státu uvádím právní úpravu, bez které by nemohly být poskytovány platební sluţby.
4
Zvolené metody zpracování Cílem mé bakalářské práce je rozbor nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb a jejich nabídky. Ke zpracování jsem si zvolila metodu analýzy nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb a činnosti, k nimţ mají v této oblasti uděleno povolení od České národní banky. Současně je zde provedena komparace platebních sluţeb s vybranými státy v Evropské unii a to ve Slovensku, Německu a Rakousku. V první kapitole jsou charakterizováni nebankovní poskytovatelé. Není zde opomenuta právní úprava a platební instrumenty k poskytování platebních sluţeb. Další kapitola popisuje vývoj nebankovních poskytovatelů, jejich platební prostředky a obecnou charakteristiku nebankovních poskytovatelů. V této kapitole je pouţitá analýza nebankovních poskytovatelů. Součástí kapitoly je vznik a zánik nebankovních poskytovatelů v rozmezí několika let. Údaje jsou zpracovány do grafů. Třetí kapitola je věnována studii nebankovních poskytovatelů v České republice a ve vybraných státech Evropské unie – Slovensku, Německu a Rakousku. Součástí je komparace platebních sluţeb.
5
1 Charakteristika nebankovních poskytovatelů V části druhé zákona o platebním styku je uvedena kategorie nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb, kteří jsou oprávněni na základě příslušného povolení od České národní banky poskytovat platební sluţby. Jde o platební instituci, poskytovatele platebních sluţeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz včetně zahraničních a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
1.1 Platební instituce Platební instituce je právnická osoba, která na základě povolení od České národní banky poskytuje platební sluţby. Povolení neboli „jednotná licence/jednotný pas“ je respektováno i v ostatních členských státech. Platební instituce můţe poskytovat sluţby přeshraničně nebo si zaloţit pobočku. Povolení od ČNB je uděleno ţadateli – právnické osobě, která má sídlo v České republice. Počáteční kapitál musí mít alespoň 20 000 EUR, 50 000 EUR nebo 125 000 EUR. Tato výše počátečního kapitálu je stanovena zákonem. Dále musí být jeho obchodní plán včetně očekávaného rozpočtu na první tři účetní období podloţen reálnými ekonomickými propočty. Další podmínky, které musí splňovat jsou uvedeny v § 9 zákona č. 284/009 Sb. o platebním styku. ČNB povolení udělí v případě, kdy byly splněny všechny poţadavky dané zákonem, a ţadatel vyhověl veškerým podmínkám. Na základě tohoto povolení je platební instituce oprávněna poskytovat klientům-uţivatelům jak platební sluţby uvedené v povolení, tak také provádět činnosti související s poskytováním platebních sluţeb, včetně poskytování úvěrů, pokud jejich poskytování souvisí s platebními sluţbami a úvěr není poskytován z peněţních prostředků, které byly platební instituce svěřeny k provádění platebních transakcí a provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.1
1
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-
238-3
6
Povolení k činnosti můţe ČNB i odebrat, pokud o to platební instituce poţádá nebo v případě, kdy došlo k opakovanému nebo závaţnému porušení zákonné povinnosti, nesplnění podmínek pro udělení povolení, nebo nezačala-li instituce do 12ti měsíců od udělení povolení poskytovat platební sluţby, neposkytovala platební sluţby po dobu delší neţ 6 měsíců nebo na základě nepravdivých údajů. Česká národní banka můţe udělit povolení k poskytování sluţeb na tyto činnosti: sluţba umoţňující vloţení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem § 3 odst. 1 písm. a); sluţba umoţňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem § 3 odst. 1 písm. b); převod peněţních prostředků - § 3 odst. 1 písm. c); provedení převodu peněţních prostředků podle §3 odst.1 písm. c), kterým je poskytnut úvěr uţivateli poskytovatelem, nejedná-li se o převod podle §3 odst. 1 písm. f) nebo písm. g) - § 3 odst. 1 písm. d); vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle §3 odst. 1 písm. g) - § 3 odst. 1 písm. e); provedení převodu peněţních prostředků, při čemţ plátce ani příjemce nevyuţívají platební účet u poskytovatele plátce - § 3 odst. 1 písm. f); provedení platební transakce poskytovatelem sluţeb elektronických komunikací, jestliţe je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení - § 3 odst. 1 písm. g). V grafu 1 je zobrazen přehled povolených činností platebních institucí. V České republice evidovala ČNB k 31. 3. 2015 26 těchto subjektů. Poskytované sluţby dle § 3 odst. 1 písm. e) a písm. f) jsou poskytovány nejvíce.
7
Graf 1: Přehled povolených činností platebních institucí k 31. 3. 2015
Zdroj: ČNB[online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz; vlastní zpracování
1.2 Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodních zástupců platebních institucí Platební instituce můţe poţádat ČNB o moţnost poskytovat platební sluţby prostřednictvím obchodních zástupců. K ţádosti je potřeba splnit opět několik podmínek: a) osoby, které provádějí tuto činnost, včetně vedoucích osob musí být důvěryhodné, odborně způsobilé s dostatečnými zkušenostmi poskytovat platební sluţby; b) obchodní zástupce musí být schopen dodrţovat povinnosti související s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
8
1.3 Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu Poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu můţe poskytovat platební sluţby na základě zápisu do registru. V zákoně o platebním styku v § 36 je přesně definováno, za jakých podmínek je poskytovatel platebních sluţeb oprávněn poskytovat platební sluţby. Registr poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu má na starosti Česká národní banka. Ta zapíše ţadatele na základě jeho ţádosti o zápis do registru. V registru jsou uvedeny sluţby, které můţe vykonávat, ale i takové sluţby, které souvisejí s platebními sluţbami. Ţádost o zápis do registru je předkládána na tiskopise, který je k dispozici v prováděcí vyhlášce č. 141/2011 Sb. S tím jsou spojeny i podmínky, které musí ţadatel splňovat. Oprávnění poskytovat platební sluţby můţe v případě, jestliţe měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur.2 Ţadatelem je právnická osoba, která má sídlo nebo místo podnikání v členském státě a pobočku v České republice. Nesmí být odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu. Jeho obchodní plán je podepřen reálnými ekonomickými propočty. Dále ţadatel musí zabezpečovat ochranu peněţních prostředků, které mu uţivatelé svěřili k provedení platební transakce. Pokud je ţadatelem fyzická osoba, nesmí u něj nastat skutečnost, která zakládá překáţku provozování ţivnosti podle zákona upravující ţivnostenské podnikání a musí splňovat všeobecné podmínky provozování ţivnosti. Úmrtím poskytovatele dochází k zániku registrace poskytovatele platebních sluţeb. Poskytovatel, kterému je vydáno rozhodnutí o úpadku taky zaniká. Zrušení registrace provádí Česká národní banka. Veškeré případy zániku nebo zrušení jsou uvedeny v § 40 zákona o platebním styku. Poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu nesmí uţivateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněţní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.3 2
§ 36 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
3
§ 44 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
9
Česká národní banka k 31. 3. 2015 evidovala 100 těchto subjektů, kterým udělila povolení k činnostem podle zákona o platebních sluţbách. Do grafu jsem zaznamenala vybrané poskytovatele platebních sluţeb malého rozsahu a jejich poskytované sluţby. Z grafu vyplývá, ţe činnosti dle § 3 odst. 1 písm. c) a f) jsou poskytovány nejčastěji.
Graf 2: Přehled povolených činností vybraných PPSMR k 31. 3. 2015
Zdroj: ČNB, [online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz; vlastní zpracování
1.4 Instituce elektronických peněz včetně zahraničních Právní úprava instituce elektronických peněz (IEP) včetně zahraničních je upravena ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz a o jejím výkonu. S účinností od 27. května 2011 v českém právním řádu. IEP je právnická osoba, která na základě povolení od ČNB můţe vydávat elektronické peníze, poskytovat platební sluţby a další činnosti uvedené v povolení. Ţadatel o povolení k činnosti podává ţádost na samostatném tiskopise. Součástí ţádosti jsou předepsané přílohy, které obsahují základní informace o ţadateli a informace související se současnou a budoucí činností ţadatele. Jedná se o: úplné znění zakladatelských dokumentů; 10
originál oprávnění k podnikání; originály dokumentů o původu počátečního kapitálu, popřípadě dalších zdrojů; finanční výkazy; seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ţadatele, o kterých nebylo ke dni podání ţádosti pravomocně ukončeno soudní řízení, pokud byly takové návrhy podány a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování společnosti.4 Ţádost obsahuje dále i přílohy, jsou to např.: obchodní plán, strategie rozvoji činnosti, popis řídícího a kontrolního systému atd. Další dokumenty, které je nutno předloţit: dotazník za kaţdou vedoucí osobu, údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání, doklady o bezúhonnosti. ČNB rozhodne, zda bude ţádost uznána za oprávněnou a ve lhůtě tří měsíců ve správním řízení. Povolení je uděleno pokud: ţadatel bude právnickou osobou; sídlo na území ČR; počáteční kapitál min. 350 000 EUR; jeho obchodní plán na první tři účetní období bude podloţen reálnými ekonomickými hodnotami; věcné, technické, personální a organizační způsobilosti odpovídají poţadavku řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních sluţeb; řídící a kontrolní systém splňují poţadavky stanovené zákonem o platebním styku; ţadatel zabezpečuje ochranu peněţních prostředků uţivatelů; další činnosti související s poskytováním platebních sluţeb neohroţující finanční stabilitu instituce elektronických peněz; činnosti vykonávané IEP nebrání výkonu dohledu ČNB; vlastníky s kvalifikovanou účastí a vedoucí osoby jsou pouze osoby důvěryhodné a způsobilé k vedení instituce.5
4
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261238-3, str. 153 5 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261238-3, str. 155
11
Instituce elektronických peněz má povinnost oznámit kaţdou změnu údajů ČNB, např. změnu sídla podnikání a můţe také zaniknout z různých důvodů. Důvodem můţe být: zrušení instituce, nabytí právní moci rozhodnutí ČNB, nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku, zápis do registru poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. V některých případech můţe ČNB povolení poskytovat sluţby instituci odebrat, a to na ţádost instituce, pro závaţné nebo opakované porušení povinnosti stanovené povolením, pro nesplnění podmínek uvedených v povolení, pokud instituce nezačala do 12 měsíců vykonávat povolenou činnost atd. Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem s výjimkou vlastních zaměstnanců instituce. Můţe však poskytovat další platební sluţby prostřednictvím obchodního zástupce a to za určitých podmínek.6
1.5 Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu můţe provádět činnosti na základě zápisu do registru, a je pouze právnickou osobou. Do dubna 2011 mohla tuto činnosti vykonávat i fyzická osoba. Po zápisu do registru můţe vykonávat tyto činnosti: vydávat elektronické peníze; poskytovat platební sluţby, které se týkají elektronických peněz; poskytovat platební sluţby, které se netýkají elektronických peněz, ale jsou zaregistrovány u ČNB; provádět zaregistrované činnosti včetně poskytování úvěrů; provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.7 Na základě registrace můţe vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytovat sluţby týkající se elektronických peněz, přičemţ průměr vydaných el. peněz nepřekročí částku 5 mil. EUR. 6 7
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. str. 157 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. str. 158
12
Česká národní banka zapíše do registru ţadatele: 1. který je právnická osoba; 2. se sídlem v členském státě a pobočkou v České republice; 3. který je v souladu podle zákona o ţivnostenském podnikání; 4. jeho obchodní plán je podepřen skutečnými ekonomickými propočty, není v nesouladu se zákonem o platebním styku; 5. který zabezpečuje ochranu peněţních prostředků, proti jejichţ přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce; ţádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena za trestný čin proti majetku, hospodářský trestní čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu.8 ČNB má lhůtu jeden měsíc na zápis ţadatele do registru. Pokud ţadatel splní uvedené podmínky, vydá ČNB ţadateli osvědčení. Jestliţe ţadatel nesplní podmínky nebo údaje nejsou správné a úplné, zahájí ČNB do jednoho měsíce od převzetí ţádosti správní řízení a pokud ţadatel nesplní v této lhůtě podmínky, zápis do registru je zamítnut. Registrace můţe zaniknout z těchto důvodů: dnem zrušení; dnem bankrotu; dnem vyhlášení insolvence; nabytí právní moci rozhodnutí ČNB, kdy se z vydavatele stane instituce elektronických peněz; dnem zápisu do registru poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu. Registrace můţe být i zrušena - pokud instituce vícekrát nebo závaţně porušila povinnost uvedenou v zákoně, nedodrţení a neplnění podmínek k registraci, registrace nebyla uskutečněna dle pravdivých údajů. Do následujícího grafu jsem uvedla poskytované sluţby u institucí elektronických peněz a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. ČNB registrovala k 31.3.2015 3 instituce elektronických peněz (GOPAY s.r.o., MOPET CZ a.s., Prepaid Services Company Limited se sídlem v Londýně) a 6 vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (CBA Group s.ro., DIRECT pay, s.r.o., Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. atd.). 8
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. str. 158
13
Graf 3: Povolené činnosti IEP a VEPMR k 31. 3. 2015
Zdroj: ČNB, [online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB14.POVOLENE_CINNOSTI, vlastní zpracování
1.6 Oprávnění poskytovat platební služby Poskytovat platební sluţby jako podnikání mohou pouze tyto osoby: a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank; b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím jejich činnost; c) spořitelní a úvěrní druţstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím jejich činnost; d) instituce elektronických peněz; e) zahraniční instituce elektronických peněz; f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu; g) platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem; h) zahraniční platební instituce; i) poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu; j) Česká národní banka.
14
1.7 Charakteristika platebních služeb V této kapitole se věnuji některým pojmům, které mají vztah k platebním sluţbám. Platební sluţby včetně osob, které je mohou poskytovat, vymezuje především zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o platebním styku není obsaţena přesná definice platebních sluţeb, pouze v § 5 je uvedeno, kdo můţe poskytovat platební sluţby na základě povolení České národní banky, resp. v rámci tzv. jednotné licence. Platební sluţbou je a) sluţba umoţňující vloţení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, b) sluţba umoţňující výběr hotovosti z platební účtu vedeného poskytovatelem, c) provedení převodu peněţních prostředků z platebního účtu, k němuţ dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliţe poskytovatel neposkytuje uţivateli převáděné peněţní prostředky jako úvěr, d) provedení převodu peněţních prostředků z platebního účtu, k němuţ dává platební příkaz, 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliţe poskytovatel neposkytuje uţivateli převáděné peněţní prostředky jako úvěr, e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, f) provedení převodu peněţních prostředků, při němţ plátce ani příjemce nevyuţívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), g) provedení platební transakce poskytovatelem sluţeb elektronických komunikací, jestliţe je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
15
O provedení převodu peněţních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční sluţbou podle zákona upravujícího podniká na kapitálovém trhu. Platební sluţbou není: a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, b) směnárenská činnost podle devizového zákona, c) vydávání: 1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě, 2. papírových poukázek na zboţí nebo sluţby, 3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní sluţby 4. platebních prostředků, které slouţí pouze k zaplacení zboţí nebo sluţeb v prostorách vyuţívaných vydavatelem platebních prostředku nebo zboţí nebo sluţeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboţí nebo sluţeb, ani platební transakce jimi prováděná, d) platební transakce prováděná: 1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní účet, 2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení, 3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem, 4. v rámci správy cenných papírů, 5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu 6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboţí nebo poskytování nebo čerpání sluţeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje poskytování nebo čerpání, 7. poskytovatelem sluţeb elektronických komunikací prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouţí-li platební transakce k zaplacení zboţí nebo sluţby, které jsou dodány do elektronického komunikačního zařízení a budou uţívány
prostřednictvím elektronického
poskytovatel
sluţeb
elektronických
16
komunikačního komunikací
zařízení,
nejedná
přičemţ
pouze
jako
zprostředkovatel platby mezi uţivatelem platebních sluţeb a dodavatelem zboţí nebo sluţby, e) vyplacení hotovosti: 1. dodavatelem zboţí nebo sluţby zákazníkovi při placení za zboţí nebo sluţbu, 2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliţe tato osoba neposkytuje jiné platební sluţby, f) sluţba poskytovatelů technických sluţeb, kteří podporují poskytování platebních sluţeb, aniţ by peněţní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich drţby. 9
1.8 Právní úprava platebního styku Stabilita finančního sektoru a důvěryhodnost je jednou ze základních podmínek pro fungování ekonomiky. Trţními mechanismy nelze tuto stabilitu zajistit, proto jí je věnována pozornost ze strany státu. Tuto činnost v České republice provádí Česká národní banka a to od roku 2006. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, trţní disciplíny a konkurenceschopnosti dohlíţených institucí, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti ve finanční systém. Podle zákona o ČNB dohled zahrnuje rozhodování o ţádostech o udělení povolení k činnosti, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, k jejichţ kontrole je ČNB zmocněna zákonem nebo jinými právními předpisy, kontrolu dodrţování vyhlášek a opatření vydaných ČNB, získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivost, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích.10
9
§ 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Dohled a regulace: Postavení dohledu. ČNB [online]. 2014. [cit. 2014-1-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/plat_inst_el_penize/index.html 10
17
Dohled je prováděn v podobě právních předpisů a Česká národní banka vyvozuje důsledky z jejich porušení. Po vstupu České republiky do Evropské unie (EU) – 1. května 2004 bylo nutné přijmout její legislativu, tzn., její nařízení, směrnice a doporučení a začlenit ji do našich zákonů.
Níţe jsou uvedeny právní předpisy, které se k této oblasti vztahují: Nařízení: Nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 ze dne 4. března 2012, pokud jde o přechod úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Evropské Unie; Nařízení EP a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní poţadavky pro úhrady a inkasa v eurech, a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009; Nařízení EP a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 – toto nařízení upravuje převáţně provádění transakcí v měně euro, dále reguluje poplatky za platební styk; Nařízení EP a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněţních prostředků – v tomto nařízení je stanovena povinnost bank a dalších institucí provádějících převody peněţních prostředků vţdy uvádět jasnou a konkrétní identifikaci plátce, ale je zde zakotveno i několik výjimek, kdy tomu tak být nemusí. Určilo tedy hranici minimální výše převodu, kdy instituce nemusí informace o plátci uvádět. Je to 1 000 euro, v určitých případech 500 euro na jeden převod. Směrnice: Směrnice EP a Rady č. 2007/64/ES ze dne 16. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu; Směrnice EP a Rady č. 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.
18
Zákony: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku; Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Vyhlášky a opatření: Vyhláška č. 141/2011 Sb., ze dne 13. května 2011, o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu; Vyhláška č. 142/2011 Sb., ze dne 13. května 2011, o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance; Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku; Vyhláška č. 140/2011 Sb., ze dne 12. května 2011, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování.11 Dle zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance do dohledu spadá rozhodování o ţádostech o udělení povolení k činnosti, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, k jejichţ kontrole je Česká národní banka zmocněna zákonem či jinými právními předpisy, kontrolu dodrţování vyhlášek a opatření jí vydaných. Současně také získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivost, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích.12
11
Dohled a regulace: Postavení dohledu. ČNB [online]. 2014. [cit. 2014-1-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/plat_inst_el_penize/index.html 12 JUNGWIRTHOVÁ, Alice. Bc. Poskytovatelé platebních služeb. Praha, 2014. Diplomová práce. BIVŠ Praha, Katedra finančních a ekonomických disciplín. Vedoucí diplomové práce Ing Marcela Soldánová.
19
1.9 Platební transakce, platební účet Platební sluţba jako taková zpravidla spočívá v provádění platebních transakcí, coţ je zjednodušeně řečeno vztah mezi čtyřmi subjekty – plátcem, poskytovatelem plátce, příjemcem a poskytovatelem příjemce. Výjimkou je platební sluţba podle § 3 odst. 1 písm. e), kdy dochází jen k vydání platebního prostředku. Je moţná i účast více subjektů a to například, pokud poskytovatel plátce vyuţije ke splnění svého závazku dalšího poskytovatele, tento pak bývá nazýván zprostředkujícím poskytovatelem. Současně také můţe dojít k situaci, ţe osoba plátce či příjemce splyne s osobou poskytovatele a to tehdy, pokud poskytovatel provádí platbu nebo přijímá platbu svým jménem. Aby bylo moţné tuto transakci povaţovat za platební sluţbu, můţe k tomuto splynutí dojít pouze na jedné straně. Nikdy ne na obou stranách, neboť by v tu chvíli chyběl základní prvek platebního styku a to, ţe třetí osoba zprostředkuje přesun peněţních prostředků od plátce k příjemci.13 Pro realizaci platební sluţby musí být splněna základní podmínka a to uzavření smlouvy o poskytování platebních sluţeb. Poskytovatelé platebních sluţeb zřizují pro své klienty platební účty. Platební sluţby mohou ale také poskytovat bez zřízení platebního účtu. Pro většinu poskytovatelů je spojeno zřízení platebního účtu, který bych chtěla přiblíţit. Platební účet je takový, jenţ slouţí k provádění platebních transakcí a tou je taková transakce, kdy dojde k vkladu nebo výběru na/z platebních účtu nebo k převodu peněţních prostředků. V České republice můţeme povaţovat za platební účet běţný účet a vkladový účet. Ovšem oba účty pouze za podmínky, ţe vklady a výběry je moţné provádět opakovaně a také, ţe dispoziční právo majitele účtu (či vkladatele) není omezeno nebo jinak vázáno na součinnost poskytovatele. Z tohoto důvodu není tedy například moţno jako platební účet povaţovat účet stavebního spoření, neboť zde má účastník stavebního spoření výrazně omezeno dispoziční právo.14 O něco sloţitější je to u úvěrového účtu. Je nutno rozlišit dva pohledy. První je, ţe se o platební účet nejedná v případě, kdy jsou peněţní prostředky z tohoto účtu vypláceny přímo 13
BERAN, J., D. DOLEŢALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ, Zákon o platebním styku komentář. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2011. ISBN 978_80_7400_39_1, str. 14-15. 14 BERAN, J., D. DOLEŢALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ, Zákon o platebním styku komentář. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2011. ISBN 978_80_7400_39_1, str. 17-18.
20
příjemci úvěru a pokud je na úvěrový účet vkládá opět přímo příjemce úvěru. Jednoduše řečeno pokud na úvěrovém účtu nedochází k převodům, ale jen ke vkladům a výběrům peněţních prostředků. Ale ani tento výklad není zcela přesný. Například pokud byla k účtu vydána kreditní karta, prostřednictvím které je majiteli účtu umoţněno vybírat peněţní prostředky s tím, ţe je musí v dohodnuté lhůtě na účet opět vloţit, jde nepochybně o účet platební.15
1.9.1 Základní instrumenty platebních služeb Nástroje platebních sluţeb můţeme rozdělit na hotovostní a bezhotovostní platební styk. Základními instrumenty platebních sluţeb jsou pokladní operace, tedy hotovostní platební styk, dále instrumenty pro převody peněţních prostředků, platební karty a elektronické peníze, tedy bezhotovostní platební styk. Základní pokladní operace znamená vklad peněţních prostředků na platební účet a jejich výběr. K provedení těchto operací je nutné splnit dva základní předpoklady: existence peněz ve formě hotovosti; zřízení a vedení platebního účtu poskytovatelem platební sluţby. S oběma operacemi je svázána existence platebního účtu. Pro provedení platební operace je nutné, aby tato operace proběhla přímo u poskytovatele. Vklad a výběr hotovosti lze provést např. přes bankomat. Hotovostní platební styk lze charakterizovat jako vztah mezi plátcem a příjemce. I zde dochází k předání peněz. Náklady spojené s hotovostními platebními sluţbami v dnešní době neustále rostou. Čím dál více je kladen důraz na bezhotovostní platební styk a objem hotových peněz je na zvyšujícím trendu. Význam hotovostního platebního styku není moţné podceňovat a je potřeba s ním počítat i v budoucnu. Mnoho mladých lidí více vyuţívá bezhotovostní platební styk, kdy v dnešní době lze pro placení pouţít i mobilní telefon pomocí aplikace.
15
BERAN, J., D. DOLEŢALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ, Zákon o platebním styku komentář. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2011. ISBN 978_80_7400_39_1, str. 18.
21
1.9.2 Základní instrumenty platebních služeb pro převod peněžních prostředků Všeobecně jsou převody peněţních prostředků základní sluţbou platební styku. Pro převod peněţních prostředků můţeme vyuţít různých forem a nástrojů peněţních prostředků. Jedná se tedy o bezhotovostní platební styk, pro který jsou charakteristické tyto znaky: bezhotovostní převod; provedení prostřednictvím finančního ústavu; česká nebo cizí měna; provedený na území České republiky nebo do zahraničí. Na rozdíl od platebních operací je moţnost realizace jako vnitrostátní a současně i jako přeshraniční. Pro provedení převodu peněţních prostředků je potřeba podat formulář v papírové podobě nebo elektronickou formou. Formulář můţe být podán plátcem jako příkazcem a to ve formě příkazu k úhradě. Tento proces můţe být proveden i ze strany příjemce platby, který je v roli příkazce a ve formě příkazu k inkasu. Zde je nutný souhlas plátce s inkasem. Příkaz k úhradě a příkaz k inkasu jsou stále nejčastějšími instrumenty pro převody peněţních prostředků. Další platební instrumenty: trvalý příkaz k úhradě/inkasu – vyuţíván pro pravidelně se opakující platby; hromadný příkaz k úhradě/inkasu – vyuţíván pro více plateb najednou; platební příkaz pro mezinárodní platební styk – přeshraniční platby.
22
2 Vývoj nebankovních poskytovatelů v ČR Lidé si většinou půjčují, aby půjčkou mohli pokrývat své plány, jak z hlediska krátkodobého, tak i dlouhodobého, jako např. koupi bytu, stavbu nového domu. V některých situacích je potřeba jednak rychle a mít peníze rychle k dispozici. Zde se nabízí otázka, zda volit bankovní instituci či nebankovní. Většině lidem se při slovu půjčka vybaví banka, která hospodaří s penězi klientů a zároveň je půjčuje těm, kteří je potřebují. V bance musí klient nejdříve doloţit výši příjmu, případně se zaručit svým majetkem. Banka klientovi poté nabídne půjčku s určitým úrokem. Po podepsání smlouvy jsou klientovi peníze připsány na účet a klient s nimi můţe manipulovat. Tento proces se ovšem můţe někdy protáhnout. Banka není jediná instituce, která můţe poskytovat půjčky. Nebankovní půjčky jsou dnes zcela obvyklou situací. V tomto případě není potřeba dokládat výši příjmu, jsou tedy ideální např. pro studenta, který zatím nemá ţádný vlastní příjem, neboť zaměstnání jej teprve čeká. U nebankovní instituce stačí pouze předloţit průkaz totoţnosti. Tento proces je mnohem rychlejší neţ u půjčky v bance. Půjčka lze vyřídit i online, tedy bez zbytečného čekání v bance a podepisování smluv. Navíc se nemusí čekat na převod peněz. V grafu 4 a 5 jsou uvedeny nebankovní poskytovatelé a jejich počet v České republice v letech 2009 – 2014. Pro přehlednost jsem nebankovní poskytovatele rozdělila do grafů. V posledních letech počet poskytovatelů neustále narůstá, oproti roku 2009 a 2010, kdy PPSMR a pobočky platebních institucí nebyly ČNB registrovány vůbec. Z grafu 4 vyplývá nárůst nebankovních poskytovatelů – PPSMR, poboček PI. V grafu 5 je naopak pokles nebankovních poskytovatelů – IEP, VEPMR.
23
Graf 4: Počet PI, poboček PI a PPSMR v ČR v letech 2009 – 2014
Zdroj: ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2; vlastní zpracování
Graf 5: Počet IEP a VEPMR v ČR v letech 2009-2014
Zdroj: ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2; vlastní zpracování
24
2.1 Vznik a zánik nebankovních poskytovatelů Nebankovní poskytovatelé mohou platební sluţby v České republice poskytovat od roku 2009. Česká národní banka evidovala v roce 2009 vznik 3 platebních institucí. Nárůst poskytovatelů
začal
během
roku
2010,
ČNB
registrovala
4
platební
instituce
a 22 poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu k 31. 12. 2010. Zánik byl evidován k 30. 9. 2010 u platební instituce – a to GE Money Bank, s.r.o. Důvodem zániku bylo zrušení společnosti z důvodu přeměny (fúze, sloučení nebo splynutí). Do následujícího grafu jsem uvedla celkový počet platebních institucí a poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu, které vznikly a zanikly v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2014.
Graf 6: Přehled vzniku a zániku nebankovních poskytovatelů v letech 2009-2014
Zdroj: ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB31.STAT_VZNIK_ZANIK_SVR3; vlastní zpracování
25
2.2 Obecná charakteristika nebankovních poskytovatelů V předchozích kapitolách definuji nebankovní poskytovatele, jejich podmínky pro udělení povolení od ČNB pro poskytování platebních sluţeb, právní dohled nad touto oblastí atd. V této kapitole se věnuji obecné charakteristice nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb. V ČR mohou poskytovat platební sluţby tyto nebankovní poskytovatelé – platební instituce, pobočky platebních institucí, poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu.
2.2.1 Oblast platebních institucí a poboček PI ČNB evidovala k 31. 3. 2015 19 platebních institucí a 9 poboček platebních institucí. Oblast platebních institucí a poboček platebních institucí se projevuje nejvíce ve finanční sféře a to zejména – nákup na splátky, pojištění, osobní půjčka, kreditní karty, hotovostní a bezhotovostní sluţby v CZK i cizí měně, převody peněz, přeshraniční sluţby, směnárenská činnost, obchodování s cennými papíry, jednoduché obchodování (makléř), devizové obchody (aţ 150 zahraničních měn), sestavování denních kurzovních listů, zahraniční platební styk apod. Platební instituce mohou vykonávat i více činností. Všechny tyto činnosti musí mít uvedeny v povolení od ČNB a jakékoliv změny musí ohlásit. Více činností mohou vykonávat např.: AKCENTA CZ a.s. – obchodování s cennými papíry, poskytování sluţeb v zahraničí; CYRRUS FX, a.s. – směnárník; ESSOX s.r.o. – podřízený pojišťovací zprostředkovatel; COFIDIS s.r.o. – pojišťovací agent.
26
Spíše pro zajímavost jsem vypracovala do grafu přehled poboček platebních institucí. ČNB evidovala 81 poboček platebních institucí.
Graf 7: Přehled poboček platebních institucí k 31. 3. 2015
Zdroj: ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=31.03. 2015&p_ses_idx=305; vlastní zpracování
Současně jsem také zjišťovala počet obchodních zástupců, prostřednictvím nichţ můţe platební instituce poskytovat platební sluţby. Platební instituce mají registrováno celkem 323 obchodních zástupců. V grafu 6 jsou uvedeny platební instituce, které mají obchodního zástupce. Pouze 2 platební instituce nemají obchodního zástupce.
27
Graf 8: Přehled obchodních zástupců platebních institucí k 31. 3. 2015
Zdroj: ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=31.03. 2015&p_ses_idx=180; vlastní zpracování
2.2.2 Oblast poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu Poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu nabízejí platební sluţby ve více oblastech trhu. ČNB registrovala 100 PPSMR k 31. 3. 2015. PPSMR nabízejí platební sluţby nejen ve finanční sféře, ale i: směnárenskou činnost (Auto Rudná s.r.o., N. 59 a.s., STS-směnárna s.r.o.); sluţby v oblasti telekomunikací, internetu, roaming (O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., Air Telecom a.s., COOP Mobil s.r.o., LAMA MOBILE a.s., DH Telecom a.s., Tesco Mobile ČR s.r.o., VODAFONE Czech Republic a.s.); provozování loterií a výher, kurzové sázky, vstupenky, stírací losy (SAZKA a.s.); aukce (Investiční aukce s.r.o.); SMS platby, platby parkovného, platby za licence her, SMS soutěţe, virtuální účty (Airtoy a.s., ERIKA, a.s., goNET s.r.o., MATERNA Communications a.s.); v oblasti elektřiny, zemního plynu (ČEZ Prodej s.r.o., CENTROPOL ENERGY, a.s.); bezhotovostní platební styk – prostřednictvím internetu (EEPAYS s.r.o.).
28
Stejně jako platební instituce mohou poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu poskytovat více činností: Auto Rudná s.r.o., EUROIMPEX GROUP s.r.o., Excent s.r.o. – směnárenská činnost; West Pay 24, SE – obchodní zástupce v zahraničí.
2.2.3 Oblast institucí elektronických peněz Subjekty institucí elektronických peněz jsou pouze 3. Jejich nabízené platební sluţby jsou téměř totoţné. V oblasti financí – online platby, nakupování přes internet (GOPAY s.r.o., MOPET CZ a.s.). Třetí subjekt není registrovaný s adresou v České republice, ale v Londýně – Prepaid Sercices Compady Limited. Poskytování platebních sluţeb u tohoto subjektu je zejména distribuce a zpětná výměna elektronických peněz, další činností je působení jako zahraniční pobočka instituce elektronických peněz poskytující přeshraniční sluţby v ČR.
2.2.4 Oblast vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu Poskytované sluţby prostřednictvím vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu je v ČR nabízen 6 subjekty. Všechny subjekty mohou na základě povolení od ČNB poskytovat platební sluţby v oblasti vydávání elektronických peněz, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz. Mezi další oblasti poskytování platebních sluţeb patří: veřejná doprava, pronájem vozidel, autoškola, reklamní sluţby, doprovod nadměrných nákladů (Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.); poradenství, projektování ve stavebnictví (Thomson & Hall s.r.o.); internetový obchod – vstupenky, jízdenky (IKORUNA Payment Systems, SE); pojišťovnictví (DIRECT pay s.r.o.); vydavatelská činnost, správa pronajatých nemovitostí (CBA Group s.r.o.).16
16
ČNB. [online]. 2015 Dostupné z:
https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE
29
3 Nebankovní poskytovatelé – studie V této kapitole se budu věnovat srovnání poskytovatelů platebních sluţeb ve Slovensku, Německu a Rakousku. Banka je velmi důleţitým subjektem v kaţdé zemi a v dané kapitole charakterizuji tyto banky uvedených států. Na začátku bych se chtěla zmínit o Evropské centrální bance (ECB). ECB orgán Evropské unie a spolu s centrálními bankami zemí eurozóny společně tvoří Eurosystém, centrální bankovní systém eurozóny. Hlavní úkol je udrţování kupní síly eura a cenové stability v eurozóně. Eurozóna se skládá z 19 států Evropské unie, které mají zavedeny od roku 1999 euro. Odpovědnost ECB je zejména dohled nad úvěrovými institucemi v eurozóně. Tím přispívá k bezpečnému fungování bankovního systému. Úloha Eurosystému je velmi podobná, jeho prioritním cílem je udrţování stability. Velmi důleţité
kritérium
při
plnění
cílů
je
odpovědnost,
spolehlivost,
transparentnost
a důvěryhodnost. Nesmí být opomenuta komunikace s evropskými občany. Úkoly Evropského systému centrálních bank a Eurosystému stanoví Smlouva o fungování Evropské unie. Dále rozvedeny jsou ve Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.17
Oblast eurozóny je rozdělena na 3 oblasti: 1. Členské státy, které pouţívají euro jako svou měnu (19) – Německo, Rakousko, Slovensko, Francie, Portugalsko aj. 2. Členské státy s jinou měnou, neţ euro (9) – Česká republika (vstup do EU 1. května 2004), Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko aj. 3. Země mimo EU (8) – Švýcarsko, Srbsko, Norsko, Černá hora aj.
17
Evropská centrální banka. [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z:
https://www.ecb.europa.eu/ecb/tasks/html/index.cs.html
30
3.1 Porovnání ČR a vybraných států EU V předcházejících kapitolách a podkapitolách jsem provedla rozbor nebankovních poskytovatelů v České republice. V této kapitole se věnuji porovnání poskytovatelů v ČR s vybranými státy EU. Jako zástupce jsem vybrala Slovensko, Německo a Rakousko.
3.2 Slovensko Národní banka Slovenska (NBS) je od 1. 1. 2009 součástí eurozóny. Národní banka Slovenska je upravena zákonem č. 566/1992 Zb. o NBS. Mezi další zákony patřící do působnosti Národní banky Slovenska patří: Zákon č. 747/2004 Z. z. o dohledu nad finančním trhem a o změně o doplnění některých zákonů ve změně pozdějších předpisů; Zákon č. 483/2001 Z. z. o bankách a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 659/2007 Z. z. o zavedení měny euro ve Slovenské republice a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 186/2009 Z. z. o finančním zprostředkování a finančním poradenství; Zákon č. 510/2002 Z. z. o platebním styku ve znění pozdějších předpisů. Úloha národní banky je zabezpečení: platebního styku; měnové politiky; podpory centrálních bank; devizových operací a rezerv; finanční stability v eurozóně; mezinárodní spolupráce; vydávání eurových bankovek a mincí; sestavování statistik.
31
Dalšími bankami na Slovenku jsou: Československá obchodní banka, a.s.; Raiffeisen BANK; OTP Banka Slovensko; Poštová banka, a.s.; Slovenská sporitel´ňa, a.s.; Tatra banka, a.s.; Privatbanka, a.s.
3.2.1 Platební instituce Platební instituce poskytuje sluţby na základě povolení od Národní banky Slovenska podle zákona č. 492/2009 Z. z. o platebních sluţbách a o změně a doplnění některých zákonů oprávnění poskytovat platební sluţby. Finanční trh je rozdělen na: 1) Platební instituce se sídlem na území Slovenska a) bez omezeného rozsahu – na trhu působí celkem 7 platebních institucí – Trust Pay a.s., Diners Club CS, s.r.o., Home Credit Slovakia a.s., Cetelem Slovakia a.s., atd.– všechny tyto instituce poskytují platební sluţby v oblasti finanční. b) s omezeným rozsahem – 3 platební instituce – Slovak Telekom, a.s. (u nás T-Mobile, a.s.), O2 Slovakia, s.r.o., Orange Slovensko, a.s. (největší poskytovatel telekomunikačních sluţeb na Slovensku) – poskytovatelé platebních sluţeb telekomunikací, internetu. Rozsah poskytovaných sluţeb u společností je velmi podobný jako v České republice, důleţitý rozdíl je v ceně. Sluţby jsou účtovány v euro. 2) Pobočky slovenských platebních institucí působí v zahraničí - Diners Club CS, s.r.o., organizační sloţka – finanční sféra poskytování platebních sluţeb.
32
3) Platební instituce poskytující sluţby v zahraničí - Trust Pay, a.s. - online platby kartou na internetu (karta značky VISA, MasterCard a Maestro), okamţité bankovní převody. - 24pay, s.r.o. – platby kartou, okamţité platby, bankovní převody.
Národní banka evidovala zánik povolení pouze jediné platební instituce – RM-S Market, o.c.p., a.s.
3.2.2 Instituce elektronických peněz Dohled nad institucemi elektronických peněz vykonává Národní banka Slovenska. Sluţby jsou poskytovány dle zákona č. 492/2009 Z. z. o platebních sluţbách a o změně a doplnění některých zákonů oprávnění poskytovat platební sluţby a dle zákona č. 510/2002 Z. z. o platebním styku ve znění pozdějších předpisů. Rozdělení finančních trhu: 1) Instituce se sídlem na území Slovenska – NBS neeviduje ţádného poskytovatele; 2) Instituce se sídlem mimo území Slovenska – NBS eviduje pouze zahraniční instituce elektronických peněz: a) GOPAY s.r.o.; b) Optimal Payments Limited se sídlem ve Spojeném království;
GOPAY s.r.o. Společnost je určena pro zákazníky, kteří rádi nakupují přes internet – její nabídka je nejpouţívanější platební metoda v prostředí českého internetu. Jediná podmínka je zřízení GoPay účtu. Hlavní priorita je bezpečnost. Zaloţení a vedení účtu je a bude zcela zdarma. Odeslání platby a navýšení zůstatku je také zdarma. Společnost není plátcem DPH. Vše probíhá na základě platební brány GoPay, resp. platební metodě PayPal. PayPal je nejvíce pouţívána celosvětová online platba. Platební metoda PayPal je odlišná od ostatních nabízených platebních metod, a to: 33
zaloţení PayPal učtu; připisování obchodních plateb přímo na PayPal, nikoliv na GoPay účet; výběr přijatých plateb je zcela v kompetenci klienta; poplatky a jejich výše má na starosti PayPal a GoPay je nemůţe ovlivnit. GoPay má na starosti pouze technickou a zákaznickou podporu a evidenci provedených plateb. Další úkony jsou prováděny přímo z PayPal účtu na GoPay. S nákupem je spojena spousta výhod: 1. nakupování kdekoliv – v bance, v zemi nebo i v zahraničním e-shopu; 2. online – získání účtu probíhá rychle a online, bez zbytečného prověřování klienta; 3. moţnost stornování nákupu; 4. dobíjení GoPay účtu – účet lze dobít přes mobilní telefon, internetové bankovnictví, platební kartu či dobíjecí kupón; 5. nákup moţný v českých korunách i v eurech; 6. nakupování anonymně – roční objem plateb nesmí přesáhnout 2 500 eur; 7. kontrola nad platbami – při opakovaném nákupu není potřeba vyplnit všechny údaje, při nákupu jsou údaje zaznamenány a při opětovném nákupu si stačí pouze vybrat; zdarma – klient si můţe posílat peníze celý den, společnost za to nic nechce.18
Zánik instituce elektronických peněz evidovala banka 4 subjektů – ve většině případů šlo o sloučení subjektů (T-Mobile Slovensko, a.s., Telefónica Slovakia, s.r.o., Orange Slovensko, a.s., Slovak Telekom, a.s.).
18
Gopay, s.r.o. [online]. Dostupné z: http://www.gopay.com/cs
34
Schéma platebního procesu – celkový průběh platebního procesu:
35
Popis schématu: 1) Zákazník si v pohodlí domova, pomocí počítače nebo mobilního telefonu vybere v e-shopu zboţí či sluţbu, jako způsob platby si vybere GoPay účet (GoPay účet není podmínkou – zákazník si můţe vybrat i jiný způsob platby: kartou, bankovním převodem, Premium SMS apod.)
odesílá objednávku.
2) Objednávka je přijata do společnosti GoPay – prodejní místo. Dochází k zaloţení platby a současně k vytvoření tzv. tokenu. Token je přístupový prvek, který je vytvořen na základě uţivatelského jména a hesla. Dochází k vyvolání platební brány. Zákazník je přesměrován na platební bránu GoPay. 3) Provedení platby. Zákazník má vytvořený platební účet, jiţ je zaregistrovaný nebo se musí registrovat. K registraci potřebuje emailovou adresu, GoPay přezdívku a heslo. Po přihlášení do systému GoPay je zákazník ve svém účtu, na kterém musí mít dostatek peněţních prostředků. Opakované platby si lze do systému ve svém účtu zadat jako šablonu, nemusí je klient po kaţdém přihlášení zadávat znovu. 4) Společnost potvrdí zákazníkovi platbu. Na jeho účtu jsou zaznamenány všechny transakce. Prodejní místo odesílá zákazníkovi stav platby (provedení/neprovedení). 5) Posledním krokem je odeslání zboţí/sluţby zákazníkovi = spokojený zákazník.
36
3.3 Německo Největší německá banka je Deutsche Bank (Die Deutsche Bundesbank) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, zaloţena roku 1870 a s pobočkami po celém světě i v Praze. Deutsche Bank s dlouholetou tradicí v České republice zaloţila v Praze v roce 1993 organizační sloţku jako plnohodnotnou pobočku (Aktiengesellschaft Filiale Prag) – korporátní a investiční banka. Tato pobočka nabízí svým klientům produkty z oblasti Global Markets, Global Banking a Global Transaction Banking. Dále poskytuje svým klientům sluţby v českém i mezinárodním prostředí s hodnotnou kvalitou sluţeb a poradentstvím. Deutsche Bank je ústřední bankou Spolkové republiky Německo, nazývaná „banka bank“. Od roku 1999 je součástí Eurosystému s jednotnou měnou – euro. Hlavní úlohou banky je zajištění stability cenové hladiny. Za tímto účelem jsou vypracovány důkladné analýzy. Hlavní úlohy banky: měnová stabilita; stabilita měnového a finančního systému; bezpečnost plateb; stability bankovního systému; stabilní hotovost.
3.3.1 Právní legislativa Právní dohled je velmi podobný jako v ČR. Podnikání je upraveno: 1. občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB); 2. obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch – HGB); 3. zákonem o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen – AGBG); 4. zákon o dohledu nad platebními sluţbami (Zahlungsdiensteaufsichtsgesetz – ZAG); 5. zákon o bance Německa (Gesetz über die Deutsche Bundesbank); 6. zákon o půjčkách (Gesetz über das Kreditwesen – KWG);
37
7. protokol o stanovách evropského systému centrálních bank a ECB (Protokoll über die Satzung des Europäischen Systems der Zentralbanken und der Europäischen Zentralbank); 8. nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních poţadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, kterými se mění nařízení (EU) č. 646/2012; 9. další vybrané směrnice Evropského parlamentu.
3.3.2 Banky v Německu Banky v Německu nabízejí většinou různou úroveň sluţeb, která se liší měsíčními poplatky – zdarma za měsíc (Commerzbank, Postbank, DKB), nejvyšší měsíční poplatek je asi 8 euro. Účty, které jsou zdarma, obsahují internetové bankovnictví, ale kaţdá transakce je účtována jako poplatek. Součástí balíčku jsou debetní karty. Některé banky nabízejí debetní karty značky VISA zdarma, většinou s příplatkem za kreditní kartu. Nejvíce pouţívanými kartami jsou MasterCard a VISA.
Seznam německých bank: Velké národní banky a jejich dceřiné společnosti spolu s německou poštovní bankou tvoří Cashgroup. Mezi Cashgroup patří např. tyto banky: Deutsche Bank – pro studenty zdarma, s výběry z bankomatu v Praze v korunách zdarma; Dresdner Bank; Commerzbank; Hypovereinsbank – účet zdarma po klienty, kteří mají na účtu min. 1 500 euro; Post Bank – zdarma při měsíčním příjmů 1 250 euro nebo pro klienty do 26 let, klient, který nesplní uvedený příjem platní za vedení účtu 5,90 euro/měsíc; Comdirect Bank – ve všech bankomatech ve světě výběry zdarma; Deutsche kreditbank AG – zdarma karty značky VISA a EC/Maestro, výběry s kartou VISA jsou po celém světě zdarma.19 19
Nemecke pravo. [online]. 2015. Dostupné z: http://www.nemeckepravo.cz/3/18-pravni-prostredi/
38
3.3.3 Platební instituce a instituce elektronických peněz Pro poskytování platebních sluţeb platí pro platební instituce povolení od státního dohledu pro poskytování finančních sluţeb. Totéţ platí pro instituce elektronických peněz – vydávání elektronických peněz, uchovávání peněţní hodnoty, provádění platební transakce apod. Platební instituce a instituce elektronických peněz se musí řídit zákonem o dohledu nad platebními sluţbami (ZAG). Při poskytování platebních sluţeb, musí být vše v souladu s § 1 odst. 2 zákona o dohledu nad platebními sluţbami (ZAG): vklad a výběr hotovosti; platební obchody v podobě vrubopisu, převody a platby kartou bez poskytnutí úvěru; platby kartou s poskytnutím úvěru; ověření platby v obchodě; digitalizované platební obchody; platební styk a zúčtování.20
20
Bundesbank. [online]. Dostupné z: www.bundesbank.de
39
3.4 Rakousko Rakouská národní banka (Oesterreichische Nationalbank - OeNB) je centrální bankou rakouské republiky a je součástí v Evropském systému centrálních bank (ESCB) a součástí bank eurozóny. Provádí měnové operace v Rakousku, zajišťuje finanční stabilitu, stabilitu měny apod.
3.4.1 Právní legislativa Mezi hlavní prameny práva patří: 1. obchodní zákon (Handelsvertretergesetz – HVertrG); 2. zákon o bankovnictví (Bankwesengesetz – BWG); 3. zákon o dohledu nad finančním trhem (Finanzmarktaufsichtsbehördengesetz – FMABG); 4. zákon o národní bance (Nationalbankgesetz – NBG); 5. zákon o platebních sluţbách (Zahlungsdienstegesetz – ZaDIG); 6. zákon o stabilitě platební bilance (Zahlungsbilanzstabilisierungsgesetz – ZaBiStaG); 7. smlouva o fungování Evropské unie (článek 127 odst. 2).
3.4.2 Banky v Rakousku Nabízené sluţby bank klientům jsou např.: bezhotovostní platební styk, hotovostní platební styk, karty k účtům, směnárenská činnost, internetové bankovnictví, běţný účet v cizí měně, spoření, pojištění, věrnostní programy. Mezi největší rakouské banky patří: Erste Group Bank; Unicredit Bank Austria2; Raiffeisen Zentralbank Österreich; Raiffeisenlandesbank Oberösterreich; Oberbank; 40
Österreichische Volksbanken-Aktiengesellschaft.
3.4.3 Finanční trh v Rakousku Dohled nad finančním trhem v Rakousku má v kompetenci FMA – úřad dohledu nad finančním
trhem
(FINANZMARKTAUFSICHT).
FMA
je
nezávislý,
samostatný
a integrovaný orgán, který vykonává dozor nad úvěrovými institucemi, platebními institucemi, pojišťovnami, bankami, společnostmi poskytující sluţby, penzijními fondy, licencovanými poskytovateli investičních sluţeb, ratingovými agenturami, trhem cenných papírů atd. FMA je nedílnou součástí „Evropského systému finančního dohledu“. Hlavní cíle FMA: 1. přispívání ke stabilitě finančního trhu; 2. posílení důvěry ve fungování finančního trhu; 3. ochrana investorů, věřitelů a spotřebitelů v souladu se zákonem; 4. dodrţování norem. V Rakousku je dohled na finančním trhem tvořen 3 institucemi, a to: Spolkové ministerstvo pro finance (Bundesministerium für Finanzen – BMF); Rakouská národní banka (OeNB) sleduje stabilitu finančního trhu (makro-dohled); Úřad dohledu nad finančním trhem (FMA). Všechny tři instituce úzce spolupracují a tvoří rakouský systém dohledu nad finančním trhem.
3.4.4 Platební instituce Platební instituce podléhají zákonu o bankovnictví (Bankwesengesetz – BWG), kde jsou upraveny práva a povinnosti poskytovatelů platebních sluţeb v souvislosti s poskytováním platebních sluţeb. 21
21
FMA. [online]. 2015. Dostupné z: www.fma.gv.at
41
Rozdělení platebních institucí: 1. Platební instituce s licencí v Rakousku – společnost FMA vede seznamy platebních institucí, v evidenci jsou 3 instituce - DaoPay GmbH, HOBEX AG, PSA Payment Services Austria GmbH – poskytování platebních sluţeb u těchto institucí je zejména ve sféře finanční, telekomunikací; 2. Rakouské platební instituce v EHP (nezávislé) – FMA v evidenci nemá ţádnou platební instituci; 3. Rakouské platební instituce, EHP (volný pohyb sluţeb) – DaoPay GmbH, HOBEX AG – online platební řešení, platby kartou prováděny přes zabezpečené stránky společnosti, elektronické zpracování plateb; 4. EHP platební instituce v Rakousku (nezávislé) – FMA evidovala 6 subjektů v této oblasti – American Express Payment Services Limited, CBN London Limited, ConCardis GmbH atd. – bezkontaktní platby, terminály platebních karet, 5. EHP platební instituce v Rakousku (volný pohyb sluţeb) – tato oblast je nejrozšířenější, FMA evidovala 300 subjektů – SAXO Payment A/S, 24-pay s.r.o., Global Payments Europe, s.r.o., Alico (UK) Ltd – finanční sféra poskytování platebních sluţeb - přeshraniční platby, online obchodování, bankovní převody, platby kartou, okamţité platby.22
22
FMA. [online]. 2015. Dostupné z: www.fma.gv.at
42
Závěr Nebankovní poskytovatelé platebních sluţeb – co si pod tímto pojmem představit. Někteří z nás si nedokáţí přesně uvědomit, kdo je nebankovní poskytovatel. Ani já jsem při výběru tématu své bakalářské práce nevěděla, co přesně tento pojem znamená a kolik je nebankovních poskytovatelů v České republice. V současnosti nabízí platební sluţby nejen instituce s ryze českým názvem, ale i formou zkratky obchodního názvu nebo název v cizím jazyce. Vstup České republiky do Evropské unie (1. května 2004) znamenal změnu v oblasti platebního styku, respektive platebních sluţeb. Vstup umoţnil poskytování sluţeb nebankovním poskytovatelům. Pro banky a ostatní subjekty finančního trhu znamenal vstup nebankovních poskytovatelů určitou formu konkurence. Tuto oblast upravuje především zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Nově na trhu působí platební instituce, pobočky platebních institucí, poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz včetně zahraničních poboček, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu. Cílem mé bakalářské práce byla obecná charakteristika nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb a jejich komparace s vybranými státy Evropské unie. Svou práci jsem rozdělila do tří kapitol, které dělím na další podkapitoly. První kapitola je věnována charakteristice nebankovních poskytovatelů. V teoretické části popisuje co je a co není platební sluţba, právní legislativu platebního styku. Zmiňuji se o základních instrumentech platebních sluţeb. V kapitole dále vysvětluji platební účet a platební transakci. Nebankovní poskytovatelé mohou poskytovat platební sluţby na základě povolení od České národní banky. Podmínky pro udělení povolení od České národní banky uvádím v první kapitole. Do grafů jsem zaznamenala povolené činnosti nebankovních poskytovatelů. Ve druhé kapitole se zabývám vývojem nebankovních poskytovatelů a jejich obecné charakteristice. U jednotlivých skupin nebankovních poskytovatelů jsem provedla rozbor jejich poskytovaných sluţeb.
43
Třetí kapitola je zaměřena na studii nebankovních poskytovatelů ve vybraných státech Evropské unie a to ve Slovensku, Německu a Rakousku. Součástí této kapitoly je komparace platebních sluţeb. Doufám, ţe práce, kterou jsem vypracovala, poskytla čtenářům důleţité informace o nebankovních poskytovatelích. Domnívám se, ţe hlavní cíl mé práce byl splněn. Ve své bakalářské práci jsem prováděla obecnou charakteristiku. Nebankovní poskytovatele lze charakterizovat i podrobněji, ale to nebyl cíl mé práce.
44
Seznam použité literatury Tištěná monografie: 1. BERAN, J., D. DOLEŢALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7400-39-1. 2. JUNGWIRTHOVÁ, Alice. Bc., Poskytovatelé platebních služeb. Praha, 2014. Diplomová práce. BIVŠ Praha, Katedra finančních a ekonomických disciplín. Vedoucí diplomové práce Ing. Marcela Soldánová. 3. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-238-3. Legislativa: 1. ČESKO. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ze dne 22. července 2009. In: Sbírka zákonů České republiky. 2. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Internetové zdroje: 1. Bundesbank. [online]. Dostupné z: www.bundesbank.de 2. BusinessInfo. [online]. 2015. Dostupné z: www.businessinfo.cz 3. ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 4. ČNB [online]. 2015. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_?p_la ng=cz; vlastní zpracování 5. ČNB [online]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpi
45
sy/vykladova_stanoviska/download/vykladova_stanoviska_zakona_o_plat_styku_k_2 0121024.pdf 6. Dohled a regulace: Postavení dohledu. ČNB [online]. 2014. [cit. 2014-1-11]. Dostupné z:https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/plat_ inst_el_penize/index.html 7. Evropská centrální banka. [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/ecb/tasks/html/index.cs.html 8. FMA. [online]. 2015. Dostupné z: www.fma.gv.at 9. Gopay, s.r.o. [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.gopay.com/cs 10. Měšec. [online]. [cit. 2015]. Dostupné z: www.mesec.cz 11. Národní banka Slovenska [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke 12. Nemecke pravo. [online]. 2015. Dostupné z: http://www.nemeckepravo.cz/3/18pravni-prostredi/ 13. Nemecky sen [online]. Dostupné z:www.nemeckysen.cz 14. Rakousko. [online]. 2015. Dostupné z: www.oenb.at
46
Seznam zkratek AG – Aktiengesellschaft – označení společnosti, v České republice a.s. ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ECB – Evropská centrální banka EHP – Evropský hospodářský prostor EP – Evropský parlament ES – Evropské společenství ESCB – Evropský systém centrální bank EU – Evropská unie EUR – měna euro GmbH – Gesellschaft mit beschränkter Haftung – označení společnosti, v České republice s.r.o. IEP – instituce elektronických peněz PI – platební instituce PPSMR – poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu SR – Slovenská republika VEPMR – vydavatel elektronických peněz malého rozsahu
47
Seznam grafů Graf 1: Přehled povolených činností platebních institucí k 31. 3. 2015..................................... 8 Graf 2: Přehled povolených činností vybraných PPSMR k 31. 3. 2015 .................................. 10 Graf 3: Povolené činnosti IEP a VEPMR k 31. 3. 2015 ........................................................... 14 Graf 4: Počet PI, poboček PI a PPSMR v ČR v letech 2009 – 2014........................................ 24 Graf 5: Počet IEP a VEPMR v ČR v letech 2009-2014 ........................................................... 24 Graf 6: Přehled vzniku a zániku nebankovních poskytovatelů v letech 2009-2014 ................ 25 Graf 7: Přehled poboček platebních institucí k 31. 3. 2015 ..................................................... 27 Graf 8: Přehled obchodních zástupců platebních institucí k 31. 3. 2015 ................................. 28
48
Seznam příloh Příloha č. 1
Platební instituce a pobočky zahraničních platebních institucí
Příloha č. 2
Poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu
Příloha č. 3
Instituce elektronických peněz malého rozsahu
Příloha č. 4
Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
49
