Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: generativní orgány rostlin Stručná anotace: Květ krytosemenných je specializovaný prýt s omezeným růstem, nesoucí generativní orgány rostliny. Jeho primární funkcí je tvorba semen.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky: rostlinný materiál, lupa, binokulární lupa, mikroskop, potřeby k mikroskopování, žiletka Teorie: Základní model květu krytosemenných je jednotný, přesto se jednotlivé květy rostlin dost podstatně liší (barvou, velikostí, stavbou). Jednotlivé části květu vyrůstají z květního lůžka.
Květní obaly: kalich (calyx, K) většinou zelený, lístky volné nebo srostlé, v pupenu chrání ostatní části květu koruna (corolla, C) většinou nápadná, pestře zbarvená část květu lákající opylovače, lístky volné nebo srostlé okvětí (perigon, P) lísky barevně i tvarově stejné volné (tulipán) nebo srostlé (konvalinka) Reprodukční orgány: Tyčinky, samčí pohlavní orgán, produkují pylová zrna (mikrospory) skládají se z nitky a prašníku, který je tvořen 2 prašnými váčky, každý má 2 prašná pouzdra, soubor tyčinek označujeme jako andreceum A. Pestík, samičí pohlavní orgán, vzniklý srůstem plodolistů, soubor plodolistů nazýváme gyneceum G, nejčastěji se pestík skládá ze semeníku, blizny a čnělky. Květy mohou být oboupohlavné, jednopohlavné, souměrné (zygomorfní) např. hrách nebo pravidelné (aktinomorfní) např. tulipán mající více rovin souměrnosti. Úkoly: 1. Rozbor květu hrachu setého 2. Rozbor květu tulipánu 3. Květní diagram a květní vzorec květu hrachu 4. Květní diagram a květní vzorec květu tulipánu 5. Rozdíl mezi květem jedno a dvouděložné rostliny Postup práce: 1. Prohlédněte si nejprve vnější stavbu květu. Potom květ rozeberte, jednotlivé části popište a zakreslete. Poté proveďte příčný řez semeníkem. Řez si prohlédněte pod lupou, popište a zakreslete.
2. Prohlédněte si nejprve vnější stavbu květu. Potom květ rozeberte, jednotlivé části popište a zakreslete. Následně proveďte příčný řez semeníkem. Řez si prohlédněte pod lupou, popište a zakreslete. 3. Podle výsledků vašeho předchozího pozorování napište květní vzorec a nakreslete diagram květu. 4. Podle výsledků vašeho předchozího pozorování napište květní vzorec a nakreslete diagram květu. 5. Napište, jaké rozdíly mezi oběma květy jste zaznamenali. Jaké jsou rozdíly mezi květy jedno a dvouděložných rostlin.
Výsledky: 1. Květ hrachu je souměrný podle 1 roviny. Květní obaly tvoří 5 kališních a 5 bílých korunních lístků. Horní lístek se nazývá pavéza, 2 postranní křídla a 2 dolní, částečně srostlé člunek. Tyčinek je 10 (9 je do poloviny vzájemně srostlých, 10. je volná). Označujeme je jako tyčinky dvoubratré. Pestík má hákovitý tvar, svrchní semeník i čnělka jsou ze stran zploštělé. 2. Květ je pravidelný, skládá se z 6 volných okvětních lístků, které jsou ve 2 kruzích (3 jsou vně a 3 uvnitř). Tyčinek je 6 také ve 2 kruzích (3 + 3). Pestík je srostlý z 3 plodolistů a je svrchní. 3. a 4. Květní stavbu můžeme snadno vyjádřit květním vzorcem nebo květním diagramem. V květním vzorci vyjadřujeme strukturu, pohlaví a počet květních částí pomocí znaků, písmen a čísel. Květní diagram znázorňuje graficky složení květu, je přesnější a úplnější než květní vzorec. Lze takto zaznamenat nejen počet a uspořádání jednotlivých květních částí, ale také jejich srůsty, uložení vajíček v semenících apod. Literatura: LENOCHOVÁ M. a kol. Biologie pro 1.ročník gymnázia. Praha: SPN, 1984. 256 s. KUBÁT K. a kol. Botanika. Praha: Scientia, 1998. 231 s. HENDRYCH, R. Systém a evoluce vyšších rostlin. Praha: SPN, 1977. 500 s.
Vypracování: 1. květ hrachu:
2. květ tulipánu:
3. vzorec:
diagram:
4. vzorec:
diagram:
5. jednoděložné
dvouděložné
Diskuse: Jaký význam mají pro rostliny květy? Liší se strategie jednotlivých rostlin z hlediska jejich reprodukčních orgánů? Mají tyto orgány nějaký význam pro hospodářské využití rostlin? V čem spočívá evoluční výhoda krytosemenných rostlin?
Závěr:
