Návrhy opatření vyplývající z doporučení konference Cesty labyrintem: proč je stále tak málo žen ve vědě Dne 10. 10. 2005 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konala pod záštitou Mgr. Anny Čurdové, předsedkyně Rady vlády ČR pro rovné příležitosti mužů a žen, a Ing. Martina Jahna, místopředsedy vlády pro ekonomiku, konference „Cesty labyrintem: proč je stále tak málo žen ve vědě“. Z konference vzešly návrhy opatření, které zde předkládáme odborné i širší komunitě. Cílem předložených opatření je upravit pracovní podmínky českých vědkyň a vědců tak, aby zohledňovaly nutnost harmonizace vědecké kariéry s rodinnými povinnostmi. Předložené návrhy se opírají o příklady opatření ze zahraničí, která již byla implementována. Adresáti: Ing. Martin Jahn, místopředseda vlády pro ekonomiku doc. RNDr. Petr Kolář, CSc., náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda Akademie věd České republiky prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., předseda Grantové agentury České republiky prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., předseda Grantové agentury Akademie věd ČR Konference rady rektorů: prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc. prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc. prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. prof. akad. mal. Jiří Sopko prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc. prof. RNDr. Václav Suchý, DrSc. prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. prof. Ing. Stanislav Procházka, DrSc. doc. Ivo Mathé prof. akad. arch. Jiří Pelcl prof. PhDr. Václav Cejpek prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. prof. Ing. Jan Hron, DrSc. prof. Ing. Vojtěch Konopa, CSc. doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. doc. RNDr. Vladimír Baar, CSc. prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. doc. PhDr. Zdeněk Havel, CSc.
doc. Ing. Josef Průša, CSc. prof. Ing. Petr Sáha, CSc. plk. Doc. JUDr. Vladimír Plecitý, CSc. brig. gen. Prof. Ing. Rudolf Urban, CSc. doc. RNDr. František Jirásek, DrSc. Ing. Oldřich Kratochvíl prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. PhDr. Eva Kadaňová doc. Ing. Zdeněk Sadovský, CSc. doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc. doc. Ing. Judita Štouračová, CSc. Revd Keith G Jones prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., Th.D. Média: Česká tisková kancelář Hospodářské noviny Mladá fronta Dnes Lidové noviny Odborná veřejnost: účastníci a účastnice konference
2
Návrhy opatření vyplývající z doporučení konference Cesty labyrintem: proč je stále tak málo žen ve vědě Pro grantové agentury v ČR: 1. prodloužit věkový limit u grantů pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice o 2 roky na každé dítě; 2. přijmout koncepci k vyřešení otázek pokračování projektů v případě rodičovství – a to adekvátní nabídkou různých možností dle podmínek příslušného vědního oboru, jež by byly zakotveny v podmínkách čerpání grantových prostředků (například pokračováním v řešení grantového projektu při jeho prodloužení nebo možností krátkodobého přerušení řešení grantového projektu (na 6 měsíců) v případě rodičovství řešitelky/řešitele) a zasazovat se o zvýšení povědomí o těchto možnostech v rámci výzkumné komunity; Pro univerzity a vysoké školy: 3. nezapočítávat do časového limitu pro dokončení Ph.D. roky strávené na mateřské a rodičovské dovolené (po vzoru Masarykovy univerzity v Brně); Pro Radu vlády ČR pro výzkum a vývoj, univerzity, vysoké školy a Akademii věd České republiky: 4. analyzovat možnost systémového řešení otázky spojené s harmonizací vědecké kariéry a rodinných povinností, např. formou daňového odpočtu nákladů na služby týkající se péče o děti a domácnost; 5. v souladu s vědní politikou Evropské komise prosazovat vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve strukturách vysokých škol, vědy a výzkumu s cílem dosažení vyššího zastoupení žen ve vedoucích pozicích; 6. vyvíjet opatření a projekty, jejichž cílem bude zvýšení počtu žen studujících a pracujících v technických a přírodovědných oborech.
Opatření 1: prodloužit věkový limit u grantů pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice o 2 roky na každé dítě Dokument Marie Curie Individual Fellowships. Guide for Proposers and Proposal Form 1999 – 2002 vydaný v rámci Pátého rámcového programu Evropské komise určuje v článku 4.1. (Eligibility Criteria for Category 30), v bodě 2 (Age limit) věkový limit pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice maximálně 35 let. Prodloužení tohoto věkového limitu je možné z důvodu rodičovské péče, a to o maximálně dva roky na dítě (limit je prodloužen o dobu strávenou mimo práci), a z důvodu vojenské či civilní služby (limit je prodloužen o dobu strávenou ve službě). Šestý rámcový program Evropské komise už maximální věkový limit nestanovuje a způsobilost žadatele pro získání grantu převážně určuje dle počtu let aktivně strávených ve výzkumu.
Opatření 2: řešit otázku možnosti řešení projektu v případě rodičovství – a to jak pokračování v řešení grantového projektu, tak možnosti krátkodobého přerušení řešení grantového projektu (na 6 měsíců) v případě rodičovství řešitelky/řešitele Valná většina dokumentů se o této otázce zmiňuje poměrně vágně, ovšem různé možnosti řešení umožňují. Nejkonkrétněji se otázkou řešení grantu v případě nutnosti jeho přerušení zabývá grantové schéma Marie Curie Actions, které v dokumentu Marie Curie Intra-European Fellowship Handbook, v článku 8.2. (The contract phase), v bodě 8.2.1.1. (Maternity/parental leave) uvádí možnost pozastavení řešení grantu v případě mateřské dovolené, kdy se další postup ohledně finanční podpory apod. řídí dle pravidel relevantního státu. V případě rodičovské dovolené tentýž dokument hovoří o
3
pozastavení řešení grantu, pakliže zákony relevantního státu rodičovskou dovolenou umožňují. V případě, kdy státní zákony tuto dovolenou neumožňují, rodičovská dovolená může být uskutečněná jedině na základě potvrzení grantového koordinátora, že rodičovská dovolená nebude mít negativní důsledky pro realizaci grantu. Pozastavení grantu však nemůže trvat déle než 6 měsíců. Tentýž dokument také umožňuje výjimečné povolení částečného pracovního úvazku a s tím souvisejícího prodloužení řešení grantu z rodinných důvodů, pakliže to nenaruší realizaci grantu. V dokumentu Marie Curie Excellence Grants, v článku 8.2. (The contract phase), v bodě 8.2.2. (The Host-Researcher Agreement) grantové schéma Marie Curie Actions umožňuje pro případ mateřské dovolené prodloužení trvání stáže a navýšení finančního sociálního příspěvku o příspěvek přidělený Komisí. National Multiple Sclerosis Society, nezisková organizace věnující se financování výzkumu roztroušené sklerózy, na svých internetových stránkách v sekci věnované Harry Weaver Neuroscience Scholar Awards informuje o možnosti neplaceného přerušení či prodloužení grantu v případě mateřské či rodičovské dovolené.
Opatření 3: nezapočítávat do časového limitu pro dokončení Ph.D., který je 7-8 let, roky strávené na mateřské a rodičovské dovolené Opatření o nezapočítávání let strávených na mateřské či rodičovské dovolené do časového limitu pro dokončení Ph.D. má do svého studijního a zkušebního řádu pro studenty doktorských studijních programů zabudováno Masarykova univerzita v Brně. Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů ze dne 23. července 2004 uvádí v článku 15 (doba studia), v bodě 3, že maximální doba od zápisu ke studiu v programu do řádného ukončení studia je sedm let. „Do této doby se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno z důvodů mateřské nebo rodičovské dovolené, z důvodu výkonu prezenční nebo náhradní vojenské služby nebo z vážných zdravotních důvodů.“ (viz http://www.rect.muni.cz/statut/stud-zkusrad.htm) National Institute of Health, jenž je součástí Ministerstva zdravotnictví a služeb pro občany Spojených států, v dokumentu NIH Grants Policy Statement (Rev. 03/01), umožňuje prodloužení vědecké přípravy (doktorské a postdoktorské stáže a granty) v případě existence události, jako je např. nehoda, nemoc či jiná osobní situace, která zásadně ovlivňuje kvalitu či podstatu výzkumu (zde mateřská či rodičovská dovolená nejsou explicitně zmíněny, nicméně se domníváme, že je do definice „jiných osobních situací“ lze zařadit).
Opatření 4: analyzovat možnost systémového řešení otázky spojené s harmonizací vědecké a pracovní kariéry, např. formou daňového odpočtu nákladů na služby týkající se péče o děti a domácnost Přestože se k tomuto opatření nepodařilo nalézt konkrétní příklad ze zahraničí, jde o oblast řešení, která na konferenci Cesty labyrintem: proč je stále tak málo žen ve vědě zaznívala velice často z úst účastnic. Vzhledem k velice nízkému finančnímu ohodnocení výzkumných pracovníků a pracovnic, zejména v juniorské kategorii, je otázka zajištění péče o dítě v případě časného návratu do práce velice problematická. To se týká i dalších služeb péče o domácnost (úklid). V této souvislosti bychom rádi vyzvali zejména Radu vlády ČR pro vědu a výzkum, aby provedla analýzu možnosti zavedení systémového opatření, jež by tuto otázku řešila. Jednou z možností je zavádění návratných grantů pro rodiče vracející se po ročním či delším přerušení v důsledku mateřské a rodičovské dovolené (návratné granty např. zavedla European Molecular Biology Organisation, ovšem z důvodu rychlého nastartování vědeckého růstu po kariérním přerušení, viz níže). Jiným typem podpory uvažované
4
např. v Německu bylo zavedení navýšení „osobních nákladů“ pro rodiče, jež prokáží, že část nákladů byla vynaložena na péči o dítě a domácnost.
Opatření 5: v souladu s politikou Evropské komise prosazovat vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve vědě a výzkumu s cílem dosažení 40% zastoupení žen v těchto pozicích Požadavek dosažení 40% zastoupení žen v rozhodovacích pozicích byl přijat Evropskou komisí a týkal se zastoupení žen v Pátém rámcovém programu Evropské komise. Jedná se zde zejména o 40% zastoupení žen v panelech, konzultačních komisích apod. a o implementaci a manažování výzkumných programů tak, aby bylo tohoto čísla dosaženo. Tento cíl podporuje nebo se na něj odvolává mnoho dalších dokumentů Evropské komise. Jak zmiňuje dokument Commission Staff Working Paper Women and Science: the gender dimension as a leverage for reforming science, 15 May 2001 (SEC(2001)771), výsledky tohoto cíle je možné pozorovat již ve větším počtu žen participujících na Pátém rámcovém programu Evropské komise. Podle téhož dokumentu existuje několik programů, kterým se již podařilo tohoto čísla úspěšně dosáhnout. Na druhou stranu je ale nutné dodat, že jiné programy zdaleka nejsou takto úspěšné. Příklad několika dokumentů zmiňujících 40% požadavek (všechny lze najít pod Official documents na internetu na adrese: http://europa.eu.int/comm/research/science-society/documents_en.html#back): −
Women and Science – Mobilising women to enrich European research. Communication of the Commission adopted on 17 February 1999 (COM(1999)76 final) (PDF, ~ 220 Kb);
−
Resolution of the Council adopted on 20 May 1999 (8565/99);
−
Resolution of the Parliament adopted on 3 February 2000 (PE 284.656; A5 0082/1999);
−
Commission Staff Working Paper Women and Science: the gender dimension as a leverage for reforming science, 15 May 2001 (SEC(2001)771);
−
Council Resolution on Science and Society and on Women in Science, 26 June 2001 (10357/01);
−
“Women and Science: Excellence and Innovation - Gender Equality in Science”.
Opatření 6: vyvíjet opatření a projekty, jejichž cílem bude zvýšit atraktivnost technických a přírodovědných oborů pro dívky a mladé ženy V zahraničí jsou projekty a opatření, jejichž cílem je přilákat více dívek do technických oborů, iniciovány jak na úrovni vlád, tak na úrovni nevládních a neziskových organizací, které v některých případech spolupracují i s komerčními subjekty.
Aktivity na vládní úrovni: Podpůrné programy a aktivity pro ženy existují například v Rakousku, kde probíhá program fForte, což je společná iniciativa Ministerstva školství, vědy a kultury a Ministerstva dopravy, inovací a techniky. Program zahrnuje jak zavedení strukturálních opatření, tak mentoringové a školící programy a také výzkumný program Gender a ICT. Ve Francii se úkolem stimulovat zájem dívek o vědu a technické obory zabývá Ministerstvo zodpovědné za výzkum. Existuje zde také tzv. Mise pro rovnost ve výzkumu
5
a vyšším vzdělávání, která ve spolupráci s univerzitami a institucemi vyššího vzdělávání organizuje akce, které mají vzbudit zájem dívek o studium vědy a techniky. V Německu bylo v roce 2000 otevřeno první evropské Centrum Excellence „Frauen in der Informationsgesellschaft und Technologie“, jehož cílem je průběžně zvyšovat procentní zastoupení žen v oblasti IT, v technických oborech a informatice prostřednictvím projektů zaměřených na cílové skupiny, na zvýšení povědomí veřejnosti a prostřednictvím kooperace s národními a mezinárodními ženskými expertními skupinami. Příkladem práce Centra Excellence je koordinace projektu idee_it, což je společná iniciativa Ministerstva pro rodinné záležitosti, seniory, ženy a mladé lidi a Initiative D21. Cílem projektu je zvýšit počet dívek ve vzdělávacích programech, které připravují studentky a studenty na práci v oblasti IT a v médiích (www.idee-it.de). Další aktivitou je koordinace Girls' Day - a future day for girls, jejímž cílem je nabídnout dívkám ve věku od 10 do 15 let nový pohled na technologie prostřednictvím návštěv firem a výzkumných institucí (www.girls-day.de), a dále koordinace projektů be.it | Be.ing, které mají povzbudit mladé ženy ke studiu technických oborů a IT (www.werdeinformatikerin.de). V Izraeli existuje od roku 2000 Rada pro podporu žen ve vědě a technice, která spadá pod Ministerstvo pro vědu a techniku. Ministerstvo (prostřednictvím Rady) zřídilo stipendijní program na podporu žen, studentek bakalářských programů, které studují obory, v nichž je nízké zastoupení žen (fyzika, inženýrství apod.). Tyto studentky pak pracují jako mentorky jiných studentek.
Aktivity neziskových organizací: Neziskové organizace, které se soustřeďují na přilákání dívek a mladých žen do technických oborů, pracují jak na národní, tak regionální nebo lokální úrovni. Mnoho organizací své aktivity rozvíjí na všech úrovních současně. Typy podpůrných aktivit: •
mentoringové programy (studentky a čerstvé absolventky jsou mentorovány expertkami z oboru);
•
školící programy pro vyučující (cílem je prostřednictvím vyučujících přesvědčit dívky, aby se nebály tradičně mužských oborů);
•
vývoj výukových metod a nových způsobů výuky, které zahrnují genderovou dimenzi;
•
podpora mladých žen a čerstvých absolventek s rozvojem jejich kariéry;
•
kariérní poradenství (zvýšit možnostech v oboru);
•
setkávání mladých dívek a expertek – zahrnuje i návštěvy na pracovišti, kde dívky získají jasnější představu, co práce obnáší;
•
síťování studentek.
informovanost
o
pracovních
příležitostech
a
Aktivity komerčních organizací: Siemens (Německo) -
organizuje tábory Technology Adventure Camp pro dívky od věku 15 let a výše;
-
program Yolante (Young Ladies’ Network of Technology), který každoročně podporuje a koučuje 100 mladých žen, které si vybraly jako svůj obor inženýring nebo vědu.
6
Více informací viz webové stránky společnosti Siemens: http://www.transportation.siemens.com/ts/en/pub/career/what/promoting_diversity.htm
Další možná opatření: Návratné granty pro vědce a vědkyně po rodičovské dovolené Podporu návratu žen po mateřské/rodičovské dovolené do výzkumu lze najít např. u australské bankovní společnosti ANZ, která vypisuje dobročinné granty, jež se mají zaměřovat na klinický a biomedicínský výzkum. Tento program explicitně přihlíží k vědkyním, které z rodinných důvodů přerušily svou vědeckou kariéru a jež usilují o návrat. Důraz je kladen také na podporu těchto žen ze strany univerzit a jiných vědeckých institucí. Návratné granty, tzv. Restart fellowships, zavedla také European Molecular Biology Organisation. Jde o dvouleté granty, jejichž cílem je podpořit vědce a vědkyně, kteří přerušili vědeckou kariéru v důsledku rodičovství, a přejí se vrátit do vědy. Je určena vědcům a vědkyním, kteří kvůli péči o dítě přerušili vědeckou kariéru na více než jeden rok. Návratné granty byly uděleny v letech 2002 a 2003 a v roce 2004 byly tzv. „Restart“ kritéria integrována do programu dlouhodobých stáží EMBO, a to na základě pozitivního dopadu těchto grantů.
7